14 Af 5/2022 – 33

Rubrum

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Karly Cháberové a soudců Jana Kratochvíla a Štěpána Výborného ve věci žalobkyně SPACE BET a.s., IČO: 073 32 858 sídlem Kryšpínova 5, Praha 10 zastoupená advokátkou Mgr. Jarmilou Lajblovou sídlem Komunardů 36, Praha 7 proti žalovanému Generální ředitelství cel sídlem Budějovická 7, Praha 4 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 12. 2021, č. j. 52137–3/2021–900000–312, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Rekapitulace předchozího řízení a obsah správního spisu

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí žalovaného (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým bylo zamítnuto odvolání žalobkyně a potvrzeno rozhodnutí Celního úřadu pro hl. m. Prahu (dále jen „správní orgán“) ze dne 31. 8. 2021, č. j. 116429–6/2021–510000–12.1 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), jímž byla žalobkyně shledána vinnou ze spáchání přestupků podle § 123 odst. 3 písm. g) a § 123 odst. 3 písm. e) zákona č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách, ve znění účinném do 31. 12. 2020 (dále jen „zákon o hazardních hrách“), a byla jí uložena pokuta ve výši 100 000 Kč.

2. Z předloženého správního spisu soud zjistil následující pro své rozhodnutí podstatné skutečnosti.

3. Žalobkyně měla na základě rozhodnutí Ministerstva financí č. j. MF–28327/2018/34–59 a č. j. MF– 24666/2018/34–34 ve spojení s rozhodnutím Úřadu městské části Praha 1 č. j. 122365/2020 povolený provoz kasina.

4. Správní orgán zahájil dne 21. 7. 2020 v 13:05 hodin v provozovně žalobkyně s názvem CASINO BORNEO na adrese Revoluční 4, Praha 1 (dále jen „provozovna“), kontrolu dodržování zákona o hazardních hrách. Správní orgán zaznamenal kontrolní zjištění do protokolu o kontrole č. j. 497818–17/2020–510000–61.1 ze dne 8. 9. 2020 (dále jen „protokol o kontrole“). Žalobkyně obdržela protokol o kontrole dne 9. 9. 2020 do datové schránky.

5. Žalobkyně podala proti protokolu o kontrole námitky, které nadřízená osoba zamítla přípisem č. j. 497818–19/2020–510000–61.1 ze dne 30. 9. 2020 doručeným žalobkyni dne 11. 10. 2020.

6. Správní orgán vyhotovil dodatek k protokolu o kontrole č. j. 497818–20/2020– 510000–61.1 ze dne 30. 9. 2020 (dále jen „dodatek k protokolu o kontrole“), který žalobkyně obdržela do datové schránky dne 5. 10. 2020 a její zástupkyně dne 3. 11. 2020. Dodatek spočíval v doplnění jednoho člena kontrolní skupiny, jeho služebního čísla a podpisu.

7. Z protokolu o kontrole vyplývá, že v době vstupu pracovníků správního orgánu do provozovny žalobkyně byly v provozovně přítomny dvě osoby. Pan R. J., který se nacházel na místě zajištujícím registraci u vstupu do herního prostoru, a paní M. J., která vystupovala jako osoba povinná dle § 5 odst. 2 písm. a) zákona č. 255/2012 Sb., kontrolní řád (dále jen „kontrolní řád“). Povinná osoba předložila dokumenty související s provozováním hazardních her prostřednictvím umístěných technických herních zařízení a stolů pro živou hru.

8. V čase 13:33 se do provozovny dostavila paní P. D., která uvedla, že v provozovně pracuje jako krupiér a ze směny si odskočila na poštu. V čase 13:34 se do provozovny dostavila manažerka provozovny, paní R. P. Dále se v průběhu kontroly do provozovny dostavil v čase 13:54 pan T. B., který uvedl, že v provozovně pracuje jako krupiér a odskočil si pro jídlo.

9. Správní orgán si v průběhu kontrolních úkonů obstaral výpovědi paní M. J., paní P. D. a pana T. B., které jsou součástí záznamu o podaném vysvětlení.

10. Dne 19. 8. 2020 se dva členové kontrolní skupiny dostavili do provozovny za účelem doplnění kontrolních úkonů. Členové kontrolní skupiny sdělili obsluze baru, paní I. H., že provedou doplňující kontrolní úkony v rámci zahájené kontroly. Členové kontrolní skupiny předložili paní I. H. k nahlédnutí pověření ke kontrole č. j. 497818/202020– 510000–61.1 a rozkaz ke službě č. 510601A–781/2020 ze dne 19. 8. 2020, a poučili ji o prováděné kontrole. Členové kontrolní skupiny zjistili dne 19. 8. 2020 následující skutečnosti: při příjezdu hlídky na místo kontroly byly otevřené dveře do provozovny a technická herní zařízení byla viditelná nejen osobám procházejícím po ulici přímo kolem provozovny, ale i z protější strany ulice, kde členové kontrolní skupiny zaparkovali služební motorové vozidlo. Členové kontrolní skupiny pořídili o této skutečnosti fotodokumentaci a videozáznam, jež jsou součástí spisu pod č. j. 497818–15/202020–510000–61.1.

11. Správní orgán měl na základě provedené kontroly a jejího doplnění za to, že žalobkyně porušila § 68 odst. 4 zákona o hazardních hrách tím, že dne 21. 7. 2020 neumožnila živou hru „Admirál kolo štěstí“ (dále jen „živá hra“ nebo „kolo štěstí“) na třech započitatelných stolech živé hry označených BORNEO LW 45, 46 a 47 po celou provozní dobu kasina. Při zahájení kontroly se v provozovně nacházeli dva zaměstnanci, z nichž pouze jeden byl krupiérem. Žalobkyně též porušila § 66 odst. 3 zákona o hazardních hrách, protože dne 19. 8. 2020 nezabezpečila vstup do herního prostoru proti nahlížení.

12. Správní orgán zahájil přestupkové řízení dne 10. 2. 2021 doručením příkazu č. j. 116429/2021–510000–12.

1. Žalobkyně podala dne 18. 2. 2021 včasný odpor a příkaz byl zrušen. Správní orgán doručil žalobkyni dne 14. 5. 2021 oznámení o zrušení příkazu a sdělení účastníkovi před vydáním rozhodnutí (č. j. 116429–3/2021–510000–12.1). Žalobkyně požádala správní orgán dne 24. 5. 2021 o zaslání spisového materiálu na CD a poskytnutí lhůty 10 dnů od dne jeho doručení k vyjádření svého stanoviska. Žalobkyně obdržela CD dne 16. 6. 2021 a ve lhůtě se nevyjádřila.

13. Správní orgán proto vydal dne 31. 8. 2021 prvostupňové rozhodnutí, kterým shledal žalobkyni vinnou ze spáchání přestupků podle § 123 odst. 3 písm. g) a e) zákona o hazardních hrách, za což jí uložil pokutu ve výši 100 000 Kč. Žalobkyně se odvolala.

14. Žalovaný konstatoval, že dle § 68 odst. 4 zákona o hazardních hrách je znakem kasina bezodkladný provoz alespoň tří hracích stolů živé hry současně, a to po celou provozní dobu kasina. Podstata živé hry spočívá dle § 57 odst. 1 zákona o hazardních hrách v přítomnosti krupiéra, který vykonává veškeré činnosti související se hrou. Jeden stůl živé hry umožňuje umístění deseti technických zařízení v kasinu. Zákonodárce chtěl touto úpravou zabránit vzniku kvazikasin, tj. heren, jejichž hlavním účelem je provoz technické hry, a snížit dostupnost hazardních her skrze jejich soustředění do větších provozů.

15. Žalovaný se ztotožnil s úvahou správního orgánu. Při zahájení kontroly byly v provozovně dvě osoby. Pan R. J. stál u vchodu do provozovny v přízemí a prováděl identifikaci vstupujících osob a registraci nových hráčů (vstup do herního prostoru samotného kasina byl volně přístupný). Paní M. J. se nacházela v suterénu provozovny, kde obsluhovala bar a působila jako krupiér. Vzhledem k tomu, že kontrola hráčů při vstupu musí být dle § 7 odst. 1 zákona o hazardních hrách nepřetržitá, pouze jedna osoba byla v okamžiku kontroly s to obsluhovat tři stoly živé hry. Žalobkyně proto porušila účel § 68 odst. 4 zákona o hazardních hrách (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 9. 2020, č. j. 6 As 196/2020–32). Do provozovny sice následně přišel další krupiér, pan T. B., ale byl tzv. personálem na telefonu, což odporuje zajištění živé hry nezávisle na stávajícím zájmu hráčů (rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 2. 11. 2020, č. j. 57 A 179/2019–106). Pan T. B. uvedl, že pracuje v provozovně jako krupiér a pouze si odskočil pro jídlo. Avšak z audiozáznamů a kamerových záznamů provozovny vyplynulo, že se v provozovně před zahájením kontroly nenacházel.

16. Žalovaný měl za to, že skutkový stav byl nepochybný, a proto nemusel provádět zkoušku živé hry (rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 2. 11. 2020, č. j. 57 A 179/2019–106, bod 69). Jeden krupiér nemůže současně obsluhovat tři stoly živé hry v souladu s pravidly uvedenými na s. 18 a 19 herního plánu živé hry kolo štěstí (včetně kontroly nakládání s žetony na hracím stole po ukončení sázek; ověření dostatečného počtu otáček mechanického kola; a vyplacení vyhrávajících sázek a sběru prohraných sázek), provádět výměnu žetonů na pokladně kasina, obsluhovat bar a výherní technická zařízení. Žalovaný podotkl, že herní plán neomezoval počet účastníků na jednom hracím stole. Čím více účastníků, tím spíš jediný krupiér nezvládne dohlížet na řádný průběh živé hry. Stoly živé hry byly navíc umístěny v suterénu před toaletami. Pohyb jiných osob než účastníků živé hry zvyšuje nároky na krupiérovu pozornost.

17. Žalovaný upřesnil tvrzení uvedené na str. 10 prvostupňového rozhodnutí ohledně přítomnosti alespoň tří krupiérů. Vyhodnocení počtu zaměstnanců v provozovně samo o sobě není rozhodující, naproti tomu je podstatné, zda byla umožněna hra nejméně u tří hracích stolů živé hry po celou provozní dobu kasina. Totéž platí pro argumentaci časovou souvztažností činností krupiéra. Žalovaný byl přesvědčený, že jeden krupiér nebyl schopen zajistit současnou hru u tří stolů živé hry.

18. Žalovaný vysvětlil, proč doplnění kontrolních úkonů dne 19. 8. 2020 nebylo projevem nadřazenosti orgánu veřejné moci. Dva členové kontrolní skupiny předložili pověření ke kontrole ze dne 21. 7. 202 a také rozkaz ke službě ze dne 19. 8. 2020 č. 510601A–781/2020, který sloužil jako pověření ke kontrole dle § 4 kontrolního řádu. Nejednalo se o svévoli, ale o doplnění fotodokumentace ze dne 21. 7. 2020 o detailní záběry stolů živé hry kolo štěstí, včetně jejich evidenčních čísel, a prohlídku rozmístění kamer snímajících stoly živé hry.

19. Žalovaný nepovažoval za významné, že v okamžiku kontroly dne 21. 7. 2020 byly výlohy provozovny zabezpečeny proti nahlížení dle § 66 odst. 3 zákona o hazardních hrách. Žalobkyně je povinna tuto povinnost plnit nepřetržitě, tedy i dne 19. 8. 2020, a příslušníci celní správy mají dle § 23 odst. 1 zákona č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky (dále jen „zákon o celní správě“), povinnost konat, pokud je páchán přestupek, anebo pojmou–li důvodné podezření z jeho páchání. Z fotodokumentace pořízené dne 19. 8. 2020 plyne, že dveře do provozovny byly otevřené a technická herní zařízení byla zvenčí viditelná.

20. Žalovaný nepřisvědčil námitce žalobkyně, že dveřním větráním plnila tehdejší doporučení Státního zdravotního ústavu proti šíření epidemie viru Covid–19. Žalovaný tato doporučení nenalezl, protože odkaz ne web ústavu již nefungoval. Žalovaný dodal, že žalobkyně nemohla plněním opatření proti epidemii ohrozit další zákonem chráněný zájem v podobě zabezpečení provozovny před nahlížením do vnitřních prostor. Žalobkyni nic nebránilo v tom, aby současně šetřila oba zájmy, např. zakrytím technických herních zařízení závěsem. Z tohoto důvodu nešlo o polehčující okolnost.

21. S ohledem na výše uvedené důvody vydal žalovaný napadené rozhodnutí, kterým odvolání žalobkyně zamítl a prvostupňové rozhodnutí potvrdil.

II. Argumentace účastníků

22. Žalobkyně vznesla čtyři žalobní body: 1)Žalovaný nedostál své přezkumné pravomoci a řádně se nevypořádal s odvolacími námitkami žalobkyně. 2)Počet krupiérů není jedinou stěžejní podmínkou § 68 odst. 4 zákona o hazardních hrách. Rozhodný je průběh živé hry. Živá hra nevyžaduje, aby u každého herního stolu byl přítomen jeden krupiér. Kdyby zákonodárce požadoval přítomnost krupiéra u každého stolu, uvedl by tak výslovně v zákoně. Bylo věcí žalobkyně, zda umožnila živou hru jedním nebo dvěma krupiéry. 3)Správní orgán při kontrole dne 21. 7. 2020 nezjistil porušení § 66 odst. 3 zákona o hazardních hrách. Naopak, v protokolu o kontrole bylo napsáno, že v době kontroly byly výlohy provozovny zabezpečeny proti nahlížení. Žalobkyně postupovala dne 19. 8. 2020 v souladu s doporučeními Státního zdravotního ústavu pro pandemii Covid–19 a využila přirozeného dveřního větrání. Této situace zneužili dva příslušníci správního orgánu, kteří pod záminkou doplnění kontrolních úkonů (žádné provedeny nebyly) vstoupili do provozovny a prohlédli si stoly živé hry. Protokol o kontrole neuvádí důvod doplnění kontrolních úkonů. Žalobkyně upozornila, že člen kontrolní skupiny č. 31143 nebyl v protokolu o kontrole uveden jako člen kontrolní skupiny, byť se kontroly účastnil, a protokol o kontrole nepodepsal. Správní orgán tento nedostatek napravil až k námitce žalobkyně. 4)Žalovaný uložil žalobkyni pokutu v nepřiměřené výši.

23. Žalovaný ve vyjádření k žalobě odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí a doplnil, že žalobkyně nepopsala, v čem měla spočívat tvrzená nepřiměřenost výše pokuty. Žalovaný proto uzavřel, že pokuta ve výši 100 000 Kč (3,33 % zákonné sazby) odpovídala tomu, že žalobkyně spáchala dva přestupky vykazující typovou společenskou škodlivost.

III. Posouzení žaloby

24. Městský soud v Praze rozhodl ve věci samé bez jednání, protože s tímto postupem oba účastníci řízení vyslovili souhlas (§ 51 odst. 1 soudního řádu správního).

25. Městský soud v Praze na základě žaloby v rozsahu žalobních bodů, kterými je vázán (§ 75 odst. 2 soudního řádu správního), přezkoumal napadené rozhodnutí včetně řízení, které jeho vydání předcházelo. Při přezkoumání rozhodnutí soud vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 soudního řádu správního).

26. Ad 1)Dle žalobkyně se žalovaný nevypořádal s odvolacími námitkami.

27. Podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumá odvolací správní orgán soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy. Správnost napadeného rozhodnutí přezkoumává jen v rozsahu námitek uvedených v odvolání, jinak jen tehdy, vyžaduje–li to veřejný zájem.

28. Žalobkyně neoznačila konkrétní odvolací námitky, které neměl žalovaný vypořádat. Správní soud nemůže za žalobkyni domýšlet žalobní body, neboť by tímto postupem porušil zásadu rovnosti a vystupoval by jako advokát žalobkyně. Městský soud proto obecně posoudil, zda se žalovaný zabýval odvolacími námitkami (rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 8. 2010, č. j. 4 As 3/2008–78, body 31 a 32).

29. Žalovaný se věnoval odvolacím námitkám žalobkyně v bodech 27 a násl. napadeného rozhodnutí (s. 8 až 18). Žalobní tvrzení proto není důvodné.

30. Ad 2)Žalobkyně namítala, že počet krupiérů není jedinou stěžejní podmínkou § 68 odst. 4 zákona o hazardních hrách. Rozhodný je průběh živé hry. Živá hra nevyžaduje, aby u každého herního stolu byl přítomen jeden krupiér. Kdyby zákonodárce požadoval přítomnost krupiéra u každého stolu, uvedl by tak výslovně v zákoně. Bylo věcí žalobkyně, zda umožnila živou hru jedním nebo dvěma krupiéry.

31. Podle § 68 odst. 4 zákona o hazardních hrách musí být v kasinu umožněna hra nejméně u 3 hracích stolů živé hry, a to po celou provozní dobu kasina.

32. Podle § 57 odst. 1 zákona o hazardních hrách při živé hře sázející hrají proti krupiérovi, nebo jeden proti druhému u hracích stolů, aniž by byl předem určen počet sázejících a výše sázky do jedné hry.

33. Mezi účastníky soudního řízení správního je sporné, zda § 68 odst. 4 zákona o hazardních hrách vyžaduje, aby byl u každého stolu živé hry přítomen jeden krupiér. Žalobkyně měla za to, že jeden krupiér splňuje zákonný požadavek v podobě umožnění hry alespoň u tří stolů živé hry.

34. Žalovaný vyložil § 68 odst. 4 zákona o hazardních hrách s ohledem na definici živé hry dle § 57 odst. 1 zákona o hazardních hrách a dospěl k závěru, že není přípustné, aby jeden krupiér současně vedl a kontroloval tři živé hry. Městský soud se s tímto názorem ztotožňuje. Počet krupiérů nezáleží na volné úvaze žalobkyně, ale vyplývá z účelu právní úpravy živé hry.

35. Smysl živé hry je vyjádřený v důvodové zprávě k § 57 zákona o hazardních hrách:„Novou samostatnou kategorií hazardní hry podle tohoto zákona je živá hra, která je oproti ostatním druhům hazardních her specifická v tom, že je zde neopomenutelně zastoupen prvek fyzické přítomnosti krupiéra. […] Zachovává se tak tradiční povaha kasinových her, kde hráči s hmotnými hodnotovými či hracími žetony u hracích stolů hrají živou hru, kterou řídí krupiér. Úkolem krupiéra je tak vykonávat veškeré činnosti související s řízením hry, přerozdělováním žetonů a dohledem nad dodržování veškerých pravidel s hrou spojených. Vzájemná interakce hráčů mezi sebou, popřípadě hráčů s krupiérem odlišuje a definuje živou hru jako takovou a tvoří její nezastupitelný charakteristický prvek. Zákon dále uvádí demonstrativní výčet možných druhů živé hry. Jedná se zejména o hry, které jsou provozovány v kasinech a jsou tak s nimi spojeny přísnější zákonné povinnosti (např. ruleta, karetní hra i ve formě turnaje nebo hra v kostky). Z důvodu povahy živé hry a riziky s ní spojenými umožňuje zákon provozování této hazardní hry pouze v kasině, kde je zajištěna dostatečná kontrola a jiná ochranná opatření.“ 36. Z výše uvedeného je patrné, že neodmyslitelným znakem živé hry je přítomnost krupiéra. Žalobkyně provozovala tři stoly živé hry kolo štěstí. Ačkoli patří kolo štěstí k jednodušším živým hrám, je krupiér povinen odemknout část hracího stolu, kde se nachází žetony; vysvětlit hráčům pravidla; přijmout sázky; roztočit kolo štěstí; vyhodnotit výsledky hry; uschovat nevýherní žetony; vyplatit případnou výhru; a po celou dobu dohlížet na dodržování pravidel hry.

37. Konkrétní pravidla hry jsou uvedena na s. 18 a 19 herního plánu ke hře kolo štěstí: hráči umísťují sázky do ukončení příjmu sázek krupiérem; poté krupiér zatočí mechanickým kolem ve směru nebo proti směru hodinových ručiček (dle volby krupiéra), přičemž minimální počet otočení mechanického kola je třikrát 360° kolem vlastní osy; pokud nedojde k požadovanému počtu otočení, hra je zrušena, jinak krupiér vyhodnotí výsledek a vezme prohrávající sázky, popř. vyplatí výhru.

38. Povinnost dle § 68 odst. 4 zákona o hazardních hrách platí nepřetržitě po celou provozní dobu kasina a také bezodkladně po projevení hráčského zájmu (bod 15 podmínek provozování živé hry). Je–li stůl živé hry volný, nesmí hráč čekat, než bude krupiér dostupný; musí být obsloužen okamžitě. To platí též pro samotný průběh živé hry. Není přípustné, aby se jeden krupiér věnoval na přeskáčku živým hrám u třech hracích stolů.

39. Jedině tak bude učiněno zadost účelu pravidla o provozování alespoň tří stolů živé hry, který je popsán v důvodové zprávě k § 68 odst. 4 zákona o hazardních hrách:„V rámci kasina se provozuje primárně živá hra. […] Zákon současně stanovuje povinnost umožnit po celou provozní dobu hru minimálně u tří hracích stolů živé hry, což má zabránit vzniku tzv. kvazikasin, kdy se jedná fakticky o hernu, avšak provozovanou pod označením kasino. Účelem těchto omezení je zmírnění, resp. eliminace a především předcházení případných negativním dopadům neodlučitelně spojených s provozem kasin (např. zvýšená kriminalita, rušení nočního klidu, narušování běžného denního života, vyšší a častější možnost prohry, zadluženost aj.).“ 40. Správní orgán při kontrole zjistil, že se v suterénu provozovny nacházely tři stoly živé hry kolo štěstí, které měl obsluhovat jeden krupiér. Jeden krupiér však není s to zajistit řádný průběh živé hry současně u tří stolů, kupř. není schopen kontrolovat požadovaný počet otočení tří kol, což je předpokladem platnosti živé hry, a současně dohlížet na jednotlivé hráče. Nemluvě o tom, že jednotlivé živé hry nemusí začínat v tentýž okamžik. Není možné, aby jeden krupiér kupř. u prvního stolu roztáčel kolo štěstí, u druhého stolu vyhodnocoval výsledek a u třetího přijímal sázky. Povinnost bezodkladného poskytování živé hry vylučuje časovou prodlevu mezi jednotlivými úkony krupiéra u daného hracího stolu. Má–li žalobkyně v provozovně tři stoly živé hry, musí mít tři krupiéry.

41. Žalobkyně má pravdu, že § 68 odst. 4 zákona o hazardních hrách výslovně neobsahuje pravidlo „jeden stůl živé hry, jeden krupiér“. Avšak jazykový výklad zákona představuje pouze prvotní způsob interpretace sloužící k vymezení hranic předmětného pojmu. Právní normou není výhradně znění zákona, ale také jeho účel (nález Ústavního soudu ze dne 17. 12. 1997, sp. zn. Pl. ÚS 33/97). Proto nelze hovořit o tom, že žalovaný v rozporu s čl. 2 odst. 4 Ústavy nutí žalobkyni činit, co zákon neukládá. Poukázání na mlčení zákona v této věci neobstojí. Jde o teleologický argument, který lze použít pouze v případě, že mlčí jak znění zákona, tak jeho smysl (MELZER, Filip.Metodologie nalézání práva. Úvod do právní argumentace. 2. vydání. Praha: C.H. Beck, 2011, s. 128, 129 a 244). Účel provozování živé hry vyžaduje, aby měl každý stůl živé hry svého krupiéra po celou provozní dobu kasina. Žalobkyně této povinnosti nedostála, a proto jednala v rozporu se zákonem.

42. Obdobně rozhodl Krajský soud v Praze, který v rozsudku ze dne 31. 1. 2022, č. j. 55 Af 58/2020–33, bod 25, konstatoval:„Plyne–li z právní úpravy s ohledem na její účel povinnost, že živá hra musí být v kasinu umožněna současně na všech započitatelných stolech živé hry, nemůže objektivně stačit k obsloužení všech tří stolů jediná osoba (klíčový prvek živé hry), byť by plynulost hry na všech stolech byla omezena jen neznatelně v důsledku provozování jednoduché hry, jak tomu bylo v projednávané věci. Právní úprava se tu totiž nesnaží chránit plynulost hraní hazardních her, ale především omezit negativní dopady hazardu ve společnosti. Tím, že žalobkyně zajišťuje obsluhu tří stolů živé hry pouze jedinou osobou, zjevně obchází plnění povinnosti plynoucí z § 68 odst. 4 zákona o hazardních hrách. Kdokoliv, kdo by zamýšlel zahájit živou hru u třetího stolu v okamžiku, kdy je krupiér zaneprázdněn točením kola štěstí u prvního stolu, měl by smůlu, lhostejno, že jen na několik vteřin.“ 43. Městský soud shrnuje, že § 68 odst. 4 zákona o hazardních hrách sice výslovně nevyžaduje jednoho krupiéra na každý stůl živé hry, ale jde o nezbytnou podmínku řádného umožnění živé hry současně na nabízených hracích stolech. Krupiér má celou řadu povinností plynoucích z herního plánu, jejichž povaha vylučuje, aby je v tomtéž čase prováděl na více stolech živé hry. Žalobkyně měla v době kontroly pro tři stoly živé hry jednoho krupiéra, což neodpovídalo účelu zákona. Dle úmyslu zákonodárce spočívá provoz kasina v poskytování živé hry a má být hospodářsky nákladný, aby vznikala velká kasina a nikoli kvazikasina, v nichž jde předně o provoz technických herních zařízení, a živou hru využívají pouze k získání neoprávněné soutěžní výhody spojené s provozem kasina.

44. Ad 3)Žalobkyně byla přesvědčena, že neporušila § 66 odst. 3 zákona o hazardních hrách.

45. Podle § 66 odst. 3 zákona o hazardních hrách musí být výlohy, okna a vstupy do herního prostoru zabezpečeny proti nahlížení do jejich vnitřních prostor.

46. Podle § 23 odst. 1 zákona o celní správě je celník ve službě povinen v mezích tohoto zákona provést služební úkon, popřípadě učinit jiná opatření nezbytná k provedení služebního úkonu, zejména vyrozumět nejbližší orgán celní správy nebo útvar policie, je–li páchán trestný čin nebo přestupek, anebo je–li důvodné podezření z jejich páchání.

47. Žalobkyně zpochybňuje závěry žalovaného týkající se porušení povinnosti dle § 66 odst. 3 zákona o hazardních hrách, neboť protokol o kontrole uváděl, že dne 21. 7. 2020 byly výlohy provozovny zabezpečeny proti nahlížení. Doplnění kontroly dne 19. 8. 2020 bylo pouze formální, nemluvě o tom, že žalobkyně otevřením vstupních dveří zajišťovala oběh vzduchu dle doporučení Státního zdravotního ústavu proti šíření viru Covid–19.

48. Protokol o kontrole na str. 6 uvádí, že hlídka zjistila otevřené dveře do provozovny při příjezdu na místo kontroly dne 19. 8. 2020. Skutečnost, že při kontrole dne 21. 7. 2020 byly výlohy provozovny zabezpečeny proti nahlížení, nevylučuje, že dne 19. 8. 2020 byly dveře do provozovny žalobkyně otevřené a kolemjdoucí mohli zahlédnout technická herní zařízení nacházející se uvnitř. Povinnost dle § 66 odst. 3 zákona o hazardních hrách platí neustále v průběhu provozu, nikoli pouze při prvotní kontrole.

49. Doplnění kontroly nebylo svévolné. Příslušníci kontrolní skupiny doplnili kontrolu na základě rozkazu č. 510601A–781/2020, který jim přikazoval provést kontrolní úkony v provozovně žalobkyně od 10h do 12h dne 19. 8. 2020. Z úředního záznamu č. j. 497818–15/2020–510000–61.1 o doplnění kontrolních úkonů a fotodokumentace vyplývá, že účelem kontroly byla prohlídka stolů živé hry v provozovně (stoly č. LW45, LW46, LW47) a rozmístění kamer monitorovacího zařízená, které snímají stoly živé hry, a pořízení fotodokumentace. Ačkoli kontrola směřovala k doplnění kontrolního protokolu o detailní záběry stolů živé hry a jejich evidenčních čísel, nelze příslušníkům kontrolní skupiny vytýkat zaznamenání okolností zakládajících podezření ze spáchání přestupku. Hlídka postupovala po právu, protože plnila povinnost celníků ve službě dle § 23 odst. 1 zákona o celní správě.

50. Otevření dveří do provozovny z důvodu ochrany před onemocněním Covid–19 nepředstavuje polehčující okolnost. Soud předně upozorňuje, že žalobkyně neprokázala, kterým konkrétním doporučením Státního zdravotního ústavu se řídila. Webová adresa, na kterou žalobkyně odkazovala, byla sice v okamžiku rozhodování soudu přístupná, ale webová stránka „Sdružení tajemníků městských a obecních úřadů ČR“ neobsahovala doporučení Státního zdravotního ústavu, nýbrž mimořádná pandemická opatření Ministerstva zdravotnictví ke dni 19. 6. 2020. Mezi těmito opatřeními se nenacházelo doporučení o dveřním větrání. Proto není pravděpodobné, že otevřené dveře provozovny sloužily k ochraně zdraví hráčů a zaměstnanců žalobkyně, spíše se jednalo o letní klimatizaci. Každopádně platí, že ochrana zdraví není jedinou hodnotou, kterou je žalobkyně povinna chránit. Žalobkyně provozuje hazardní hry, pročež musí dbát na zabezpečení provozovny proti nahlížení. Žalobkyně byla povinna chránit oba zájmy v nejvyšší možné míře, např. mohla vchod zaclonit závěsem, nebo zakrýt viditelná technická herní zařízení. Žalobkyně však zájem na nezviditelňování hazardních her zcela pominula.

51. Soud pro úplnost dodává, že neoznačení jednoho člena kontrolní skupiny v protokolu o kontrole nevypovídá o nesprávném úředním postupu správního orgánu, neboť tento nedostatek byl napraven dodatkem protokolu o kontrole ze dne 30. 9. 2020.

52. Žalobní námitka není důvodná.

53. Ad 4)Žalobkyně tvrdila, že výše pokuty byla nepřiměřená.

54. Podle § 123 odst. 9 písm. b) zákona o hazardních hrách lze za přestupek podle odstavce 3 uložit pokutu do 3 000 000 Kč, jde–li o přestupek podle písmene e), f), g), h), j), k) nebo n).

55. Žalobkyně stejně jako v případě prvního žalobního bodu neuvedla konkrétní důvody nepřiměřenosti. Přezkum městského soudu proto odpovídá této obecnosti.

56. Žalobkyně přiřazením jednoho krupiéra ke třem stolům živé hry popřela účel § 68 odst. 4 zákona o hazardních hrách spočívající v důrazu na řádný provoz živé hry v kasinu. Kromě toho nezabezpečila vnitřní prostory provozovny před nahlížením zvnějšku. Jednalo se o souběh dvou přestupků vykazujících typovou společenskou škodlivost. Žalovaný uložil žalobkyni pokutu 100 000 Kč, tj. ve výši pouhých 3,3 % zákonné sazby 3 000 000 Kč dle § 123 odst. 9 písm. b) zákona o hazardních hrách. Výše pokuty není s ohledem na okolnosti případu zjevně nepřiměřená.

IV. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení

57. Městský soud z výše uvedených důvodů neshledal žalobu důvodnou, a proto ji podle § 78 odst. 7 soudního řádu správního zamítl.

58. Žalobkyně nebyla ve sporu úspěšná a žalovanému žádné účelně vynaložené náklady nad rámec jeho běžné činnosti nevznikly. Soud tedy ve druhém výroku rozsudku v souladu s § 60 soudního řádu správního rozhodl, že žádnému z účastníků se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

Poučení

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY I. Rekapitulace předchozího řízení a obsah správního spisu II. Argumentace účastníků III. Posouzení žaloby IV. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení