14 C 1/2023-38

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Zuzanou Marethovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] vykonávajícím advokacii jako společník [právnická osoba] sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] pro zaplacení 534 973,06 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 534 973,06 Kč, úrok z prodlení z této částky ve výši 15 % ročně za období od [datum] do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 4 800 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 91 847 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky 534 973,06 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od [datum] do zaplacení a dále částky 4 800 Kč jakožto náhrady nákladů spojených s uplatněním pohledávky. Žalobkyně po žalované rovněž požadovala náhradu nákladů tohoto řízení.

2. Svůj nárok žalobkyně odůvodnila tím, že dne [datum] uzavřela se žalovanou smlouvu o nájmu jednotek, na základě které byly žalované poskytnuty k užívání jednotky vymezené na pozemku parc. č. 2086, jehož součástí je budova [adresa], v katastrálním území [část obce], obci [obec] Nájemní smlouva byla následně měněna uzavřenými dodatky, a to s ohledem na počet pronajatých jednotek. V období března 2020 byl platný dodatek pojmenovaný„ Předávací protokol od [datum]“. Dle tohoto dodatku byla žalovaná povinna hradit žalobkyni sjednané nájemné ve výši 285 900 Kč bez DPH, tj. 345 939 Kč včetně 21% DPH. Nájemné bylo v průběhu jara 2020 postupně snižováno, neboť žalobkyně prodávala jednotky, čímž docházelo k ukončení jejich nájmu žalovanou. Vzhledem k epidemii COVID 19 žalobkyně rovněž souhlasila s odložením splatnosti části nájemného za měsíce březen až červen 2020. Za dané období tak žalobkyně žalované vyúčtovala nájemné ve výši 70 %, přičemž nájemné za měsíce květen a červen 2020 bylo ještě na žádost žalované dodatečně sníženo a faktury dobropisovány. Žalovaná tedy uhradila částku 231 451,22 Kč (70 % nájemného za březen 2020, vyúčtovaného žalobkyní fakturou [číslo] ze dne [datum]) a částku 210 039,06 Kč (70 % nájemného za duben 2020, vyúčtovaného žalobkyní fakturou [číslo] ze dne [datum]). Fakturu [číslo] ze dne [datum], splatnou dne [datum], na částku 210 039,06 Kč, kterou žalobkyně vyúčtovala 70 % nájemného za květen 2020, žalovaná uhradila pouze částečně, a to ve výši 150 000 Kč, přičemž opravou daňového dokladu ze dne [datum], [číslo] byla po dohodě se žalovanou odložena splatnost zbývající části nájemného ve výši 60 039,06 Kč. Totožná situace nastala u nájemného za červen 2020, které žalobkyně vyúčtovala fakturou [číslo] ze dne [datum], splatnou dne [datum], na částku 192 995 Kč (70 % nájemného za červen 2020), kterou žalovaná opět uhradila pouze částečně, a to ve výši 80 000 Kč. Opravou daňového dokladu ze dne [datum], [číslo] byla po dohodě se žalovanou odložena splatnost zbývající části nájemného ve výši 112 995 Kč.

3. Neuhrazené části nájemného žalobkyně žalované vyúčtovala v roce 2022 fakturami ze dne [datum], splatnými dne [datum], a to konkrétně fakturou [číslo] na částku 99 193,38 Kč (zbývající část nájemného za březen 2020), fakturou [číslo] na částku 90 016,74 Kč (zbývající část nájemného za duben 2020), fakturou [číslo] na částku 150 055,80 Kč (zbývající část nájemného za květen 2020) a fakturou [číslo] na částku 195 707,14 Kč (zbývající část nájemného za červen 2020). Žalovaná však na tyto faktury neuhradila ničeho, a to ani přes zaslanou předžalobní výzvu ze dne [datum] podle § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění předpisů pozdějších (dále jen„ o.s.ř.“).

4. Žalovaná nárok žalobkyně zcela neuznala. Uvedla, že žalobkyně v podané žalobě záměrně uvádí nepravdivé informace a žaloba je v rozporu s dobrými mravy. Žalovaná nesporovala, že dne [datum] obdržela čtyři faktury na nájemné za březen až červen 2020. Žalovaná nicméně obratem sdělila žalobkyni, že tyto faktury neuznává a vrátila je jako nesprávné. Není pravdou, že by byla mezi účastníky uzavřena dohoda o odložení splatnosti částí nájemného. Dohoda byla totiž taková, že nájemné bude o uvedené částky sníženo, nikoliv odloženo. Mělo-li by být nájemné pouze odloženo, žalovaná by v nájmu dále nepokračovala, neboť by to pro ni nemělo význam. Daná situace nastala v době covidu, kdy došlo k utlumení obchodní činnosti žalované. Žalovaná proto vstoupila v jednání s žalobkyní, že pokud nedojde ke snížení nájemného, bude spolupráce mezi účastníky ukončena. Žalovaná proto navrhla žalobu zamítnout a uložit žalobkyni náhradu nákladů řízení. Žalovaná současně navrhla provedení výslechu Ing. [jméno] [příjmení] a statutárního orgánu žalované.

5. Žalobkyně v reakci na vyjádření žalované uvedla, že v rámci jednání mezi účastníky nikdy nedošlo k dohodě o odpuštění nájmu, či poskytnutí slevy až do výše žalované částky. Naopak, vždy se jednalo pouze o odložení splatnosti nájemného, a toto bylo jasně žalované deklarováno. Žalobkyně se snažila pro žalovanou najít řešení, které by pro ni bylo ekonomicky únosné. Tímto řešením bylo poskytnutí slev na konkrétních jednotkách a taktéž odklad splatnosti nájemného. Tyto kroky žalobkyně sjednávala s žalovanou telefonicky a e-mailem, a to prostřednictvím [celé jméno svědka], který předmětná jednání za žalobkyni vedl. V rozhodném období docházelo k postupnému sjednávání odložení splatnosti.

6. Soud ve věci nařídil jednání. Žalovaná se však k tomuto jednání bez omluvy nedostavila, byť jí bylo předvolání řádně doručeno. Soud proto rozhodl o projednání věci dle § 101 odst. 3 o.s.ř. a projednal věc bez přítomnosti žalované.

7. Soud dospěl k následujícím skutkovým závěrům:

8. Z listinného důkazního prostředku (Smlouva o nájmu jednotek ze dne [datum] se souvisejícími půdorysy) plyne, že dne [datum] uzavřela žalobkyně se žalovanou smlouvu označenou jako„ smlouva o nájmu jednotek“, na základě které se žalobkyně, jakožto pronajímatel, zavázala žalované, jakožto nájemci (za žalovanou jednal předseda představenstva Mgr. [anonymizována dvě slova]), přenechat k užívání jednotky nacházející se na pozemku parc. č. 2086 (ostatní plocha), 2086 a 2086 (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je budova [adresa], a specifikované v příloze [číslo] této smlouvy (čl. 1 smlouvy). Žalobkyně prohlásila, že je výlučným vlastníkem specifikovaných jednotek, s výjimkou jednotek [číslo] které má žalobkyně v nájmu a dává je žalované k užívání v režimu podnájmu. Dle čl. 1 [číslo] smlouvy se strany dohodly, že rozsah předmětu nájmu lze měnit, a to dohodou smluvních stran a odsouhlaseným obdobným předávacím protokolem, jako tím, který je obsažen v příloze [číslo] smlouvy. Žalovaná se za užívání předmětu nájmu zavázala hradit nájemné (čl. 2 [číslo], [číslo]), které dle čl.

4. činilo 12 640 Kč měsíčně bez DPH s výjimkou nájemného za jednotku [číslo] které činilo 18 960 Kč měsíčně bez DPH. Celkové nájemné za všechny jednotky tvořící předmět nájmu tak činilo dle čl. 4 [číslo] smlouvy 271 760 Kč měsíčně bez DPH. Spolu s takto ujednaným nájemným se žalovaná zavázala hradit DPH v zákonné výši (čl. 4 [číslo]), zálohu za vodné a stočné ve výši 500 Kč/jednot, tj. celkem 10 500 Kč měsíčně (čl. 4 [číslo]) + DPH (čl. 4 [číslo]) a zálohu na služby a poplatky ve výši 1 000 Kč/jednot, tj. celkem 21 000 Kč měsíčně (čl. 4 [číslo]) + DPH (čl. 4 [číslo]). Celkem se tak žalovaná za předmět nájmu zavázala hradit částku 303 260 Kč + DPH měsíčně za všechny jednotky uvedené v příloze [číslo] smlouvy (čl. 4 [číslo] a [číslo]) v době uzavření smlouvy. Splatnost nájemného a příslušných záloh byla ve smlouvě stanovena v čl. 4 [číslo] tak, že nájemné a zálohy byly splatné vždy k 1. dni příslušného kalendářního měsíce, za který úhrada náleží, a to na účet žalobkyně. V čl. 4 [číslo] smlouvy se smluvní strany dohodly, že pronajímatel vždy k 1. dni příslušného kalendářního měsíce vystaví nájemci fakturu – daňový doklad s podrobným rozpisem, na jaké platby dle odst. [číslo], [číslo] a [číslo] má být hrazeno, přičemž při fakturaci bude vycházet ze schváleného rozsahu předmětu nájmu. Splatnost faktury je 14 dnů. Nájem byl sjednán na dobu neurčitou s výpovědní dobou 6 měsíců (čl. 3 [číslo]). Přílohami smlouvy byl list vlastnictví, prokazující vlastnictví žalobkyně k jednotlivým jednotkám, seznam jednotek, půdorysy jednotek, vzory předávacích protokolů.

9. Z listinného důkazního prostředku (Předávací protokol ze dne [datum]) plyne, že ke dni [datum] měla žalovaná v nájmu celkem 22 jednotek a garáž, za což se zavázala hradit žalobkyni nájemné v celkové výši 285 900 Kč měsíčně + DPH. Předávací protokol byl takto podepsán a odsouhlasen podpisy zástupců žalované i žalobkyně.

10. Z listinného důkazního prostředku (Faktura [číslo]) plyne, že dne [datum] vyúčtovala žalobkyně žalované částku 231 451,22 Kč (291 282 Kč + DPH ve výši 40 169,22 Kč), splatnou dne [datum], jakožto„ 70 % zálohu na nájemné v objektu [ulice a číslo] za měsíc březen, 86 lůžek x 3 160 Kč a garáž 1 500 Kč, z čehož 70 % činí 190 232 Kč + 1 050 Kč“.

11. Z listinného důkazního prostředku (Faktura [číslo]) plyne, že dne [datum] vyúčtovala žalobkyně žalované částku 210 039,06 Kč (173 586 Kč + DPH ve výši 36 453,06 Kč), splatnou dne [datum], jakožto„ 70 % nájemného v objektu [ulice a číslo] za měsíc duben 2020, 78 lůžek x 3 160 Kč a garáž 1 500 Kč, z čehož 70 % činí 173 586 Kč“.

12. Z listinného důkazního prostředku (Faktura [číslo]) plyne, že dne [datum] vyúčtovala žalobkyně žalované částku 210 039,06 Kč (173 586 Kč + DPH ve výši 36 453,06 Kč), splatnou dne [datum], jakožto„ 70 % nájemného v objektu [ulice a číslo] za měsíc květen 2020, 78 lůžek x 3 160 Kč a garáž 1 500 Kč, z čehož 70 % činí 173 586 Kč“.

13. Z listinného důkazního prostředku (Faktura [číslo]) plyne, že„ část nájemného za měsíc květen 2020 v objektu [ulice a číslo] ve výši 60 039,06 Kč byla na základě dohody o odložení splatnosti ze strany žalobkyně dne [datum] dobropisována“. Splatnost tohoto opravného daňového dokladu byla stanovena na [datum].

14. Z listinného důkazního prostředku (Faktura [číslo]) plyne, že dne [datum] vyúčtovala žalobkyně žalované částku 192 995 Kč (159 500 Kč + DPH ve výši 33 495 Kč), splatnou dne [datum], jakožto„ 70 % nájemného v objektu [ulice a číslo] za měsíc červen 2020 v počtu 78 lůžek“.

15. Z listinného důkazního prostředku (Faktura [číslo]) plyne, že„ část nájemného za měsíc červen 2020 v objektu [ulice a číslo] ve výši 112 995 Kč byla na základě dohody o odložení splatnosti ze strany žalobkyně dne [datum] dobropisována“. Splatnost tohoto opravného daňového dokladu byla stanovena na [datum]. Tato faktura obsahuje i razítko a podpis žalované.

16. Z listinného důkazního prostředku (Faktura [číslo]) plyne, že dne [datum] vyúčtovala žalobkyně žalované částku 99 193,38 Kč (81 978 Kč + DPH ve výši 17 215,38 Kč), splatnou dne [datum], jakožto„ dofakturace 30 % nájemného v objektu [ulice a číslo] za březen 2020“.

17. Z listinného důkazního prostředku (Faktura [číslo]) plyne, že dne [datum] vyúčtovala žalobkyně žalované částku 90 016,74 Kč (74 394 Kč + DPH ve výši 15 622,74 Kč), splatnou dne [datum], jakožto„ dofakturace 30 % nájemného v objektu [ulice a číslo] za měsíc 4/ 2020“.

18. Z listinného důkazního prostředku (Faktura [číslo]) plyne, že dne [datum] vyúčtovala žalobkyně žalované částku 150 055,80 Kč (124 013,06 Kč + DPH ve výši 26 042,74 Kč), splatnou dne [datum], jakožto„ dofakturace 50 % nájemného v objektu [ulice a číslo] za měsíc květen 2020“.

19. Z listinného důkazního prostředku (Faktura [číslo]) plyne, že dne [datum] vyúčtovala žalobkyně žalované částku 195 707,14 Kč (161 741,44 Kč + DPH ve výši 33 965,70 Kč), splatnou dne [datum], jakožto„ dofakturace 71 % nájemného v objektu [ulice a číslo] za měsíc červen 2020“.

20. Z listinného důkazního prostředku (e-mail [celé jméno svědka] Ing. [jméno] [příjmení] ze dne [datum]) plyne, že zástupce žalobkyně [celé jméno svědka] sdělil zástupci žalované – Ing. [anonymizováno], a v kopii i [anonymizována dvě slova] (statutárnímu orgánu žalované), že splatnost fakturace za měsíc březen byla již podle dřívější dohody posunuta o 30 dnů a snížena o byt [číslo] že žalobkyně je nadále ochotna jednat o další pomoci, ale musí to být v kontextu celkové spolupráce a dle dohody s „ panem generálním“.

21. Z listinného důkazního prostředku (e-mail [celé jméno svědka] [příjmení] [příjmení] [jméno] ze dne [datum]) plyne, že zástupce žalobkyně [celé jméno svědka] sdělil zástupci žalované – [anonymizována dvě slova], že na základě jejich vzájemné telefonické komunikace je žalobkyně ochotna žalované v mimořádné situaci pomoct, ale zároveň je nutné nastavit hranice této pomoci. Žalovaná má ke dni e-mailu převzato 90 lůžek a garáž s výpovědní dobou 2 měsíce. V průběhu března byla dle dohody prodloužena splatnost nájemného a energií o 45 dnů. Za účelem poskytnutí slevy a dalšího prodloužení splatnosti potřebuje žalobkyně od žalované poskytnout garanci, která je blíže popsána v e-mailu.

22. Z listinného důkazního prostředku (e-mail [celé jméno svědka] [příjmení] [příjmení] [jméno] ze dne [datum]) plyne, že zástupce žalobkyně [celé jméno svědka] sdělil zástupci žalované – [anonymizována dvě slova], že za březen 2020 nebude účtováno celkové nájemné s DPH ve výši 345 939 Kč, ale po odložení splatnosti na 30 % nájemného s DPH a slevě na jednotku [číslo] (- 99 193,38 Kč) bude dne [datum] splatná částka 231 451,22 Kč včetně DPH. Za duben 2020 rovněž nebude účtováno celkové nájemné s DPH ve výši 300 055,80 Kč, ale znovu po odložení splatnosti a neúčtování jednotky [číslo] (- 90 016,74 Kč včetně DPH) bude dne [datum] splatná částka 210 039,06 Kč včetně DPH. Byty [číslo] budou účtovány mimo Projekt [ulice] a splatné dne [datum].

23. Z listinného důkazního prostředku (e-mail [celé jméno svědka] [příjmení] [příjmení] [jméno] ze dne [datum]) plyne, že zástupce žalobkyně [celé jméno svědka] sdělil zástupci žalované – [anonymizována dvě slova], že mu znovu přeposílá e-mail, kde bylo v minulém měsíci řešeno nájemné za březen a duben, přičemž za březen je účtováno 86 lůžek, ze kterých nebylo fakturováno 30 % a za duben 78 lůžek, ze kterých rovněž nebylo účtováno 30 %.

24. Z listinného důkazního prostředku (Výzva k úhradě a předžalobní upomínka ze dne [datum] a související doručenka) plyne, že žalobkyně (zastoupená právním zástupcem) před podáním žaloby vyzvala žalovanou k úhradě dlužných faktur včetně částky 4 800 Kč jakožto nákladů spojených s uplatněním pohledávek, a to ve lhůtě 10 dnů od doručení výzvy. Výzva byla doručena do datové schránky žalované dne [datum]. Úhrada ze strany žalované nebyla v řízení prokázána.

25. K věci byl vyslechnut k návrhu žalobkyně [celé jméno svědka] (jednatel žalobkyně do roku 2019), který uvedl, že žalobkyně vznikla za účelem realizace developerského projektu týkajícího se dotčené nemovité věci. Sesterská obchodní společnost žalované byla klientem žalobkyně a v předmětné nemovitosti si koupila zhruba 20 jednotek, a dalších 20 jednotek si pronajala. Žalovaná je pracovní agenturou a jednotky používala pro ubytování zaměstnanců z ciziny. Nájemní smlouvu se žalovanou domlouval on, žalovaná chtěla co nejvíce jednotek, přičemž sjednaná cena za jednotku se jí ale zdála příliš vysoká, a to s ohledem na možnosti klientů žalované. Žalovaná chtěla nejprve upravit nájemné v návaznosti na počet obsažených lůžek, s tím ale žalobkyně nesouhlasila. V době covidu však žalobkyně přistoupila na to, že žalované pomůže odložením části fakturace. Je pravda, že žalovaná požadovala slevu, žalobkyně však souhlasila pouze s odložením fakturace a posunutím splatnosti do následujícího měsíce. Uvedenou otázku komunikoval se žalovanou pouze on, druhý jednatel žalobkyně se s [příjmení] [příjmení] [jméno] (zástupcem žalované) setkal pouze jednou. Interně nicméně tuto otázku [celé jméno svědka] řešil i s druhým jednatelem. Co se týče požadavků žalované, tyto přicházely od různých osob v různé podobě. [příjmení] proto shrnul stanovisko žalobkyně a zaslal je [anonymizována dvě slova]. Písemnou reakci na uvedené shrnutí neobdržel, stvrdilo se to vystavením faktur a jejich následnou úhradou. Před vystavením faktur probíhaly s [anonymizována dvě slova] dohody ohledně toho, co je žalovaná schopna uhradit. Když došlo k dohodě, žalobkyně vystavila fakturu. Dohoda o tom, kdy přesně dojde k dofakturování zbývajících částí nájemného, učiněna nebyla. Závěrem [celé jméno svědka] uvedl, že nemohli žalované poskytnout větší úlevy, neboť byli povinni splácet úvěr bance. Je tedy vyloučeno, že by byla uzavřena např. dohoda o prominutí dluhu, vždy se jednalo pouze o odložení splatnosti. V jedné z posledních telefonních komunikací [anonymizována dvě slova] řekl, že peníze budou chtít zpět, a upozornil jej na to, že pokud se nedohodnou, rozhodne o věci soud. 26. [celé jméno svědka] byly při jednání předloženy k nahlédnutí e-maily, které byly provedeny k důkazu, a jejichž obsah je rekapitulován výše, přičemž svědek stvrdil jejich autenticitu.

27. Soud hodnotil jednotlivé listinné důkazní prostředky podle zásad volného hodnocení důkazů, jednotlivě a poté v jejich vzájemných souvislostech.

28. Na základě zjištění učiněných z žalobkyní předložených listinných důkazních prostředků navržených k prokázání rozhodných skutkových tvrzení dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu. Žalobkyně se žalovanou, jakožto (pod) nájemcem, uzavřely dne [datum] smlouvu, na základě které přenechala žalobkyně žalované za úplatu k užívání bytové jednotky a garáž v budově [adresa], specifikované v příloze [číslo] smlouvy. Žalovaná se zavázala za užívání daných jednotek a garáže hradit sjednané nájemné, splatné vždy do 14 dnů od vystavení faktury žalobkyní, a to v celkové výši dle aktuálně předaných jednotek, kdy v březnu 2020 bylo těchto jednotek 22 a garáž, za což měla žalovaná hradit nájemné ve výši 285 900 Kč měsíčně s připočtením zákonného DPH. V době pandemie COVID 19 proběhla mezi stranami telefonická i písemná jednání, na základě kterých žalobkyně odložila splatnost 30 % nájemného za měsíce březen až červen 2020. Tato skutečnost vyplynula zejména z doložené e-mailové komunikace, ale i z výpovědi [celé jméno svědka], kterou soud považuje za věrohodnou a přesvědčivou. Zbylých 70 % nájemného bylo žalované řádně a se sjednanou splatností vyúčtováno fakturami č [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo]. Část nájemného za květen 2020 a červen 2020 byla nadto žalované dobropisována fakturami [číslo] [číslo]. Tato část nájemného byla ze strany žalované částečně uhrazena. Dopočet nájemného následně žalobkyně vyúčtovala žalované fakturami [číslo] ze dne [datum], splatnými [datum], na celkovou částku 534 973,06 Kč, kterou však žalovaná ani přes výzvu neuradila.

29. Pokud žalovaná ve vyjádření k žalobě jako procesní obranu uplatnila tvrzení, že mezi ní a žalobkyní bylo sjednáno, že žalobou požadovaná část nájemného bude žalované žalobkyní odpouštěna, soud k tomu uvádí, že toto tvrzení bylo vyvráceno provedenými důkazy, které jednoznačně svědčí o tom, že část žalobou požadovaná část nájemného nebyla žalované prominuta. Došlo„ pouze“ k odložení splatnosti dané části nájemného, což muselo být žalované zcela zřejmé. Jednotlivé faktury i e-mailová komunikace hovořily vždy o odložení splatnosti části nájemného. [celé jméno svědka] taktéž potvrdil, že se zástupci žalované sjednal nikoliv prominutí čísti nájemného, nýbrž odložení splatnosti. Nadto, žalovaná ohledně daného tvrzení neunesla břemeno tvrzení. Žalovaná uvedla, že zde byla dohoda ohledně snížení nájemného. Dále pak uvedla, že z důvodu pandemie vstoupila s žalobkyní do jednání ohledně toho, že pokud nedojde ke snížení nájemného, dojde k ukončení spolupráce. Samotná tvrzení žalované si tak do určité míry odporují. Žalovaná jednou tvrdí, že k dohodě došlo, podruhé, že vstoupila do jednání ohledně dohody. Žalovaná však zejména ohledně dané dohody neuvedla žádné další okolnosti – v jakém období mělo k dohodě dojít, jak byla tato uzavřena, s kým a jakým způsobem byla komunikována atd. Žalovaná neuvedla ani to, zda měla daná dohoda nahradit původní dohodu o odložení splatnosti, či zda se bylo sjednáno pouze odložení splatnosti atd. Nedostatek tvrzení přitom nemůže žalovaná nahradit označením důkazů v podobě výslechu svědků. Nutno přitom dodat, že žalovaná netvrdila ani to, k prokázání jaké konkrétní okolnosti by měli daná svědci vypovídat. Nekonkretizovala ani údaje týkající se daných svědků, v případě účastnického výslechu označila bez bližšího upřesnění výslech statutárního orgánu. V případě Ing. [ulice] žalovaná neuvedla, o koho se jedná, jaký má vztah k věci atd.

30. Vzhledem k tomu, že se žalovaná, přes řádně doručené předvolání k jednání (předvolání bylo doručeno do datové schránky právního zástupce žalované dne [datum], tj. ještě před datem ukončení právního zastupování žalované, které bylo soudu oznámeno až dne [datum]), nedostavila bez řádné omluvy k jednání soudu konanému dne [datum], znemožnila soudu, aby jí poskytl poučení podle ustanovení § 118a o.s.ř. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle ustanovení § 118a o.s.ř. proto, že se nedostavil k jednání, nebyl oprávněn a povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a nebyl ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 3665/2009). Soud připomíná, že dle ustanovení § 120 o.s.ř. může soud doplnit dokazování i bez návrhu účastníků řízení. Tato výjimečná možnost nikoli povinnost však nemá nahrazovat nedostatek procesní aktivity účastníků řízení. Řízení je zásadně ústní a je na jeho účastnících nikoli na soudu, aby se o svá práva náležitě hlásili („ vigilantibus iura“).

31. Po právní stránce posoudil soud věc následovně.

32. Podle § 2201 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném pro rozhodné období (dále jen„ o. z.“), nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

33. Podle § 1970 odst. 1 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením.

34. Podle. § 1972 o. z. ve vztazích podle § 1963 má věřitel vedle úroků z prodlení právo na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky formou pevné částky, jejíž výši stanoví nařízení vlády. Tím není dotčeno právo věřitele na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky, které tuto pevnou částku přesahují.

35. Podle § 2 odst. 3 o. z. výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.

36. Podle § 6 o. z.: (1) Každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. (2) Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.

37. Podle § 8 o. z.: Zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany 38. Ze zjištěného skutkového stavu je patrné, že mezi žalobkyní a žalovanou došlo k řádnému uzavření nájemní smlouvy (a podnájemní smlouvy) k bytovým jednotkám podle § 2201 a násl. o. z. Žalovaná byla na základě daného smluvního vztahu povinna hradit žalobkyni sjednané nájemné, které za měsíce březen až červen 2020 činilo v návaznosti na počet jednotek a garáž, a po odložení splatnosti 30 % nájemného včetně DPH a dobropisovaných částí nájemného za květen a červen 2020, částku 671 490,28 Kč. Neuhrazené části nájemného posléze žalobkyně žalované vyúčtovala v roce 2022 fakturami ze dne [datum], splatnými dne [datum], na celkovou částku 534 973,06 Kč. Jelikož žalovaná tyto faktury neuhradila, dostala se s jejich splacením do prodlení, a žalobkyně tak má podle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, nárok na zákonný úrok z prodlení z dlužné částky 534 973,06 Kč ode dne následujícího po její splatnosti, tj. ode dne [datum] do zaplacení. Žalobkyni rovněž náleží částka 4 800 Kč jakožto náhrada nákladů spojených s uplatněním pohledávky, na kterou má žalobkyně jakožto podnikatel nárok vůči žalované jakožto podnikateli na základě § 1972 o. z. ve spojení s § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

39. Soud na tomto místě dodává, že žalobkyní podaná žaloba není ani v rozporu s dobrými mravy. Tato nepředstavuje šikanózní, úmyslně nepřípustný či jiný obdobný zneužívající úkon. Žaloba byla podána za účelem domožení se pohledávky, kterou žalovaná žalobkyni i přes předchozí výzvu dobrovolně neuhradila. Nadto, žalovaná ani neuvedla, z jakého konkrétního důvodu by měla být žaloba žalobkyně podána v rozporu s dobrými mravy.

40. Vzhledem k výše uvedeným skutkovým zjištěním a právnímu posouzení věci, jakož i ke skutečnosti, že žalovaná neunesla ve vztahu ke své procesní obraně břemeno tvrzení, soud dospěl k závěru, že žalobkyně jí předloženými listinnými důkazními prostředky prokázala svá skutková tvrzení, a tedy i oprávněnost svého nároku a žalobě v plném rozsahu vyhověl, když přiznal žalobkyni právo na zaplacení dlužné výše neuhrazeného nájemného včetně zákonného úroku z prodlení a náhrady nákladů spojených s uplatněním pohledávky tak, jak je uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku. Soud tak uložil žalované, aby žalobkyni uhradila částku 534 973,06 Kč, úrok z prodlení z této částky ve výši 15 % ročně za období od [datum] do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 4 800 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

41. O náhradě nákladů řízení rozhodl postupem podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 91 847 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 26 749 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a.t.“), z tarifní hodnoty ve výši 534 973,06 Kč sestávající z částky 10 460 Kč za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a.t. (příprava a převzetí věci, předžalobní upomínka, žaloba, replika a účast na jednání) včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 1 a 4 a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 53 800 Kč, tedy částka 11 298 Kč.

42. Lhůta k plnění byla v obou případech stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1, věta prvá o.s.ř. a dle § 149 odst. 1 o.s.ř. byla povinnost žalované k náhradě nákladů řízení stanovena k rukám právního zástupce žalobkyně.

Poučení