14 C 111/2023 - 127

Rubrum

Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Bc. Petrou Kořínkovou v právní věci žalobce: [Jméno zainteresované osoby 0/0][Datum narození zainteresované osoby 0/0][Adresa zainteresované osoby 0/0], zastoupeného advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0] se sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0], proti žalovanému: [Anonymizováno], IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0], se sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0], [Anonymizováno], se sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/1], o zaplacení částky 380 000 Kč s příslušenstvím, takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 80 680 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně jdoucím z této částky od [datum] do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 299 320 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně jdoucím z této částky od [datum] do zaplacení a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně jdoucího z částky 80 680 Kč od [datum] do [datum] zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 30 798 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

Odůvodnění

1. Žalobou podanou u nadepsaného soudu dne [datum] se žalobce domáhal, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 380 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně jdoucím z této částky od [datum] do zaplacení a povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení. Podanou žalobu žalobce odůvodnil tím, že mu v důsledku nesprávného úředního postupu žalované vznikl nárok na náhradu nemajetkové újmy. Žalobce zahájil u Okresního soudu v Českých Budějovicích dne [datum] spor o zaplacení částky 499 103 Kč s příslušenstvím. Řízení bylo vedeno pod sp. zn. [spisová značka]. V uvedené věci rozhodoval soud 1. stupně pětkrát, rozsudek Okresního soudu ze dne [datum] č. j. [spisová značka], mezitímní rozsudek ze dne [datum] č. j. [spisová značka], a rozsudek ze dne [datum] č. j. [spisová značka], byl odvolacím soudem zrušen pro absenci náležitostí rozsudku a nepřezkoumatelnost, následným rozhodnutím odvolacího soudu ze dne [datum] č. j. [spisová značka], byla věc okresnímu soudu vrácena s tím, že bude projednána a rozhodnuta jiným senátem, resp. samosoudcem. Soud 1. stupně vydal dne [datum] rozsudek č. j. [spisová značka], kterým žalobu žalobce zamítl. K odvolání žalobce byl tento rozsudek změněn odvolacím soudem, a to rozsudkem ze dne [datum] č. j. [spisová značka], kterým odvolací soud žalobě vyhověl. K dovolání žalovaného byl tento rozsudek zrušen rozsudkem Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum] č. j. [spisová značka]. Krajský soud v [právnická osoba] vydal dne [datum] rozsudek č. j. [spisová značka], kterým byl rozsudek soudu 1. stupně ve výroku II. – V. zrušen a vrácen Okresnímu soudu v [právnická osoba]. V pokračujícím řízení byla věc přidělena již třetímu zákonnému soudci. Při jednání nařízeném na den [datum] se účastníci dohodli na uzavření soudního smíru, usnesení o schválení smíru ze dne [datum] č. j. [spisová značka], nabylo právní moci dne [datum]. Nesprávný úřední postup žalované spatřuje žalobce především v objektivně nepřiměřené délce soudního řízení, dále ve vydání výše označených, později zrušovaných, rozsudků, jež byly odvolacím soudem shledány nepřezkoumatelnými. Žalobce je názoru, že řízení bylo zatíženo průtahy od jeho zahájení do pravomocného ukončení sporu smírem ze dne [datum]. Žalobce se při jednání konaném dne [datum] prakticky ocitl v pozici, kdy bylo celé řízení nutné znovu zahájit, poučit účastníky, opakovat provedené důkazy a aplikovat právní normy v souladu s názorem soudu odvolacího, resp. dovolacího, to vše po uplynutí 11 let trvání sporu. Tato skutečnost se stala rozhodnou pro vůli žalobce uzavřít ve věci objektivně nevyhnutelný smír za podmínek, které se staly nevýhodnými vzhledem k již vynaloženým nákladům řízení. Žalobce je rovněž názoru, že jednou z příčin průtahů v předmětném soudním řízení byla skutečnost připuštění obecného zmocněnce do řízení na žalované straně okresním soudem. Žalobce proti tomuto od počátku brojil, na jeho námitky však nebyl brán zřetel. Obecný zmocněnec podával soudu obsáhlá podání a opakovaně činil důkazní návrhy, jimiž se soud zabýval, žalobce musel těmto návrhům procesně čelit a účastnit se po řadu let nadbytečných soudních jednání. Uvedená skutečnost žalobce podstatnou měrou nákladově zatížila, a to bez jakékoliv kompenzace či ohledů ze strany rozhodujících soudů. Z odůvodnění rozsudku Krajského soudu v [právnická osoba] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], vyplývá, že prvoinstanční soud v předchozím řízení postupoval nekoncepčně, porušoval zásady koncentrace řízení a nechal provést nadbytečný a nesprávný znalecký posudek. Znalecký posudek znaleckého ústavu [právnická osoba], který byl vypracován mimo zapsané oprávnění tohoto ústavu, byl další příčinou nesprávného postupu soudu. Proti tomuto taktéž žalobce brojil, a to stížností podanou k Ministerstvu spravedlnosti v řízení vedeném pod č. j. [Anonymizováno]. Ministerstvo po projednání věci neshledalo žádné pochybení znaleckého ústavu. Žalobce se objektivně maximálně snažil předejít vzniku průtahů v soudním sporu. V průběhu řízení, jeho celkové délce a v popsaném jednání spatřuje žalobce v rámci odkazovaného řízení důvody pro mimořádné zvýšení zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou mu průtahy v řízení před Okresním soudem v [právnická osoba] vedeným pod sp. zn. [spisová značka] ve smyslu ust. § 31a odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen „OŠZVVM“). Dne [datum] podal žalobce žádost o náhradu nemajetkové újmy za průtahy v řízení u žalované. Požadoval úhradu částky ve výši 500 000 Kč z titulu náhrady nemateriální újmy za nepřiměřenou délku soudního řízení vedeného před soudy všech instancí a dále náhradu škody ve výši 346 973,50 Kč spočívající ve vynaložených nákladech řízení. K žádosti žalobce vydala žalovaná dne [datum] stanovisko, na jehož základě žalobci přiznala částku ve výši 120 000 Kč, kterou současně s vydáním stanoviska uhradila žalobci. Žalobce má za to, že se žalovaná jen velice obecně vypořádala s podrobným a dokazovaným tvrzením žalobce o existenci důvodů pro přiznání vyššího odškodnění, než které je přiznáváno na základě sjednocujícího stanoviska Nejvyššího soudu ČR sp. zn. Cpjn 206/2010, neboť procentuální navyšování či snižování přiznané částky o 10-20 % nemá k výši odškodnění prakticky žádnou finanční relevanci ani opodstatněný ekonomický základ. Za nesprávný a nepřezkoumatelný považuje žalobce také závěr žalované o tom, že byl význam řízení shledán pro žadatele jako běžný. Nepřihlédnutí k dalším tvrzeným důvodům, jako je věk žalobce, vynaložená náhrada nákladů řízení, zhoršení psychického stavu žalobce a řádné neprojednání věci samé soudem za dobu 11 let trvání sporu. Žalobce vnímá průběh řízení od zahájení sporu do roku 2021 jako řízení zmařené a neúčelné z příčiny na straně postupu soudu. Žalobce za takové řízení vynaložil tvrzenou částku minimálně ve výši 346 973,50 Kč a po celou uvedenou dobu nesl obavu o osud sporu i jeho náklady. Vedený spor měl pro žalobce mimořádný význam, neboť se v něm řešila finanční kompenzace investice do jím vybudovaného bytu v centru krajského města, v němž žalobce po dobu 10 let bydlel, a po dobu delší, než je tato, se minimálně z podstatné části důvodně domáhal kompenzace za vynaložené prostředky na výstavbu bytu. Předmětem sporu byla fakticky majetková hodnota v ceně bytu v centru [právnická osoba], který žalobce svou prací vybudoval. Nad žalobcem po celou dobu trvání sporu visela otázka náhrady nákladů sporu ve významné výši, neboť hodnotově se jednalo již v roce 2019 o spor v součtu peněžité částky přes 1 mil. Kč s náklady a úroky z prodlení. V psychické sféře žalobce se nepochybně odráželo také riziko ztráty sporu. Vyústěním sporu do nutnosti jeho opakovaní v roce 2022 vedlo žalobce k uzavření pragmatického smíru, čímž utrpěl značnou finanční [Anonymizováno] [Anonymizováno] újmu. Žalobce nesl [podezřelý výraz] Žalobce vynaložil náklady řízení ve výši 346 973,50 Kč včetně DPH s odkazem na rozsudek Krajského soudu v [právnická osoba] ze dne [datum], č. j. [spisová značka]. Náklady řízení byly odvolacím soudem přiznané v poloviční vyhláškové sazbě a vzhledem k závěrům soudu o nesprávné činnosti okresního soudu byly žalobcem vynaloženy marně za období nesprávné činnosti okresního soudu trvající od zahájení řízení do [datum]. Žalobce uvedenou částku vnímá nejen jako škodu vzniklou na jeho straně, avšak také jako příčinu vzniku majetkové újmy na jeho straně. Dle názoru žalobce by měl soud k vynaložení nákladů přihlížet jako k důvodu pro zvýšení výše peněžitého zadostiučinění, neboť v [Anonymizováno]. Žalobce má rovněž za to, že ve vztahu k otázce předvídatelnosti vynaložených nákladů řízení v době před zahájením sporu je objektivní důvod [Anonymizováno] na straně účastníků v případě, že spor trvá 11 let a je v něm nutno vykonat zhruba 50 úkonů právní služby, jak se tomu stalo v odškodňované věci. Žádný z účastníků nevstupuje do sporu s předpokladem takové délky trvání sporu a počtu úkonů právní služby. Žalobce dále uvedl, že žalobou uplatněný nárok by měl být posouzen nezávisle na sjednocujícím stanovisku Nejvyššího soudu sp. zn. Cpjn 206/2010, když v České republice podle této metodiky platí, že je částka odškodnění zhruba 66 % oproti tomu, co by průměrně přiznal ESLP, avšak podle judikatury platné v roce 2006. Také žalovaná ve svém stanovisku vychází z této metodiky a cituje judikaturu ESLP starou bezmála 20 let. Je neoddiskutovatelné, že výše náhrady se v ČR od roku 2006 prakticky nezměnila, ačkoliv se výrazně změnily všechny měřitelné ekonomické ukazatele, od nichž vypočtená výše náhrady odvisí. Dle názoru žalobce by se přiměřená výše zadostiučinění za nemajetkovou újmu měla odvíjet od finanční výše přiměřené v době odškodnění, resp. ke dni vydání soudního rozhodnutí ve věci, měla by mít reálný ekonomický základ a být posuzována individuálně ke všem okolnostem případu. V tom smyslu institutu adekvátního peněžitého odškodnění odporuje, je-li takové odškodnění přiznáváno v cenové úrovni let 2006-2010. Žalobce je proto toho názoru, že odškodnění za uvedené řízení by mělo být přiznáno ve výši 500 000 Kč, když v rámci žalobou požadované výše odškodnění zohlednil žalovanou již uhrazenou částku 120 000 Kč.

2. Žalovaná ve svém vyjádření k podané žalobě uvedla, že žalobou uplatněný nárok neuznává. Učinila nespornou skutečnost, že žalobce dne [datum] u žalované uplatnil nárok na poskytnutí zadostiučinění a jeho žádosti bylo částečně vyhověno, a to co do náhrady nemajetkové újmy ve výši 120 000 Kč, kterou mu žalovaná poskytla. Žalovaná dále uvedla, že v předmětném řízení, vedeném u Okresního soudu v [právnická osoba] pod sp. zn. [spisová značka], lze konstatovat nekoncentrovaný postup soudu I. stupně. Žalobcem nebyla u procesního soudu podána ani stížnost na průtahy, ani návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu. Řízení ve věci při zahrnutí dovolacího řízení trvalo od září roku 2011 do září roku 2022, celková doba řízení činila 11 let. Při projednání uplatněného nároku žalobce dospěla žalovaná k závěru, že délku předmětného řízení je třeba hodnotit jako nepřiměřenou a žalobci tak vznikla nemajetková újma. Při stanovení výše zadostiučinění pak žalovaná v souladu s § 31a OŠZVVM vycházela zejména z délky předmětného řízení a významu předmětu řízení pro žalobce. Pro přiměřenost délky řízení žalovaná zohlednila okolnosti případu, složitost věci, chování stěžovatele a jednání příslušných orgánů, jakož i význam sporu pro stěžovatele. Řízení bylo vedeno před třemi stupni soudů v celkové délce 11 let, ve věci rozhodoval soud I. stupně 5x, soud II. stupně rovněž 5x, Nejvyšší soud ČR 2x. Řízení bylo po stránce skutkové i právní složité, o čemž svědčí i rozsah spisového materiálu čítající na 1 300 stran. Ve věci byly provedeny listinné důkazy, znalecké posudky a vyslechnuti svědci. Soud nechal vypracovat znalecký posudek za účelem zjištění ceny investic vestavby bytu žalobcem, výše amortizace vestavby a stanovení výše zhodnocení jako rozdílu před započetím půdní vestavby a ke dni [datum] v tržní ceně. Význam řízení pro žalobce byl shledán jako běžný. Řízení skončilo uzavřením smíru mezi stranami s tím, že žalobce se zavázal zaplatit žalovanému částku 750 000 Kč, žalobce si ponechal z dříve zaplacených prostředků žalovaného celkem částku 401 378,84 Kč a každý z účastníků si nese náklady tohoto řízení sám. Žalovaná dále uvedla, že žalobce se podanou žalobou domáhal zaplacení částky 499 103 Kč s příslušenstvím z titulu investic provedených do majetku žalovaného výstavbou bytu. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem lze dle žalované hodnotit celkovou délku řízení jako nepřiměřenou. Žalovaná však po aplikaci zákonných kritérií ust. § 32a odst. 3 OŠZVVM dospěla k závěru, že požadovaná částka ve výši 500 000 Kč je nepřiměřeně vysoká a že odpovídající výší zadostiučinění v penězích je částka 120 000 Kč. Žalovaná při stanovení přiměřeného zadostiučinění vycházela ze sjednocujícího stanoviska Nejvyššího soudu ČR sp. zn. Cpjn 206/2010. Základní částku ve výši 150 000 Kč, k níž žalovaná dospěla součinem sazby 15 000 Kč za jeden rok řízení, resp. 1 250 Kč za měsíc řízení (modifikované za první rok řízení částkou o 15 000 Kč nižší) a celkové délky řízení, je nutné ponížit celkem o 20 %, přičemž byly zvažovány důvody pro snížení a pro zvýšení základní částky. Žalovaná aplikovala na posuzovanou věc snížení o 10 % z důvodu složitosti řízení, snížení o 20 % z důvodu projednání věci na třech stupních soudní soustavy a zvýšení o 10 % z důvodu postupu soudu. Stanovená výše zadostiučinění by měla mimo jiné korespondovat se životní úrovní v dané zemi. K uplatněnému nároku na náhradu majetkové újmy ve výši 346 973,50 Kč žalovaná uvedla, že se jedná o škodu v podobě vynaložených a zaplacených nákladů řízení, avšak nárok nelze považovat za důvodný, neboť žalobce ani neprokázal, že by protistraně tuto částku skutečně uhradil. Zrušení rozsudku odvolacího soudu z č. l. 1112 Nejvyšším soudem ČR pak vedlo ke vzniku bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, které byl žalovaný povinen žalobci vrátit. K žalobou uplatněnému příslušenství žalovaná uvedla, že žalobce své nároky u žalované uplatnil dne [datum], a proto se žalovaná nemohla dostat do prodlení již ode dne [datum]. Z uvedených důvodů žalobkyně navrhla, aby soud žalobu v plném rozsahu zamítl.

3. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Uplatněním nároku ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobce u žalované uplatnil prostřednictvím svého právního zástupce nárok na náhradu nemajetkové újmy za průtahy v řízení vedeném u Okresního soudu v [právnická osoba] pod sp. zn. [spisová značka]. Podanou žádostí žalobce žádal o paušální kompenzaci nemajetkové újmy způsobené flagrantně nesprávnou činností soudu ve výši 500 000 Kč a dále uplatňoval nárok na náhradu škody spočívající ve vynaložených a zaplacených nákladech řízení ve výši 346 973,50 Kč včetně DPH. O tom, že nárok byl u žalované uplatněn dne [datum], nebylo mezi stranami sporu.

4. Ze stanoviska Ministerstva spravedlnosti ČR ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], soud zjistil, že žalovaná přiznala žalobci přiměřené zadostiučinění ve výši 120 000 Kč, přiznanou částku poukázala na bankovní účet právního zástupce žalobce, o čemž mezi stranami také nebylo sporu. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění vycházela žalovaná ze sjednocujícího stanoviska Nejvyššího soudu ČR sp. zn. Cpjn 206/2010. Na základní částku ve výši 150 000 Kč aplikovala snížení o 20 %, které bylo výsledkem snížení částky o 10 % z důvodu složitosti řízení, snížení částky o 20 % z důvodu projednání na třech stupních soudní soustavy a zvýšení částky o 10 % z důvodu postupu soudu. Uplatněný nárok na náhradu vzniklé majetkové újmy ve výši 346 973,50 Kč neshledala žalovaná důvodným.

5. Z dohody ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce uzavřel dne [datum] ve věci sporu vedeného pod sp. zn. [spisová značka] u Okresního soudu v [právnická osoba] dohodu se svým právním zástupcem, [Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0] ve které si strany pro případ, že nedojde k úhradě nezkrácené odměny právního zástupce žalobce žalovanou stranou, sjednaly právo na zaplacení odměny minimálně ve výši jedné poloviny odměny za vykonávané úkony právní služby stanovené vyhláškou č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, v platném znění, klientem či žalovanou stranou v závislosti na výsledku pravomocně skončeného sporu při vyúčtování dříve uhrazených záloh a přijatého, zdaněného, plnění, podle rozsudku Krajského soudu v [právnická osoba] ze dne [datum], č. j. [spisová značka].

7. Z výpisu veřejného rejstříku podle fyzických osob v angažmá s údaji platnými ke dni [datum] soud zjistil, že žalobce působil jako člen dozorčí rady ve společnosti [právnická osoba][Anonymizováno], dále je členem statutárního orgánu společnosti [právnická osoba], dále byl členem statutárního orgánu zrušené společnosti [právnická osoba], byl společníkem zrušené společnosti [právnická osoba], byl společníkem společnosti [právnická osoba], byl členem statutárního orgánu společnosti [právnická osoba]., je společníkem společnosti [právnická osoba], kde je rovněž členem statuárního orgánu, byl členem statutárního orgánu [právnická osoba], byl členem statutárního orgánu společnosti [právnická osoba][Anonymizováno], byl společníkem společnosti [právnická osoba], kde[Anonymizováno]působil také jako člen statutárního orgánu, je členem statutárního orgánu a jediným akcionářem společnosti [právnická osoba].

8. Z výpisu lustrace vedených insolvenčních řízení soud zjistil, že se žalobcem bylo vedeno insolvenční řízení, a to pod sp. zn. [spisová značka].

9. Z lustrace řízení vedených se žalobcem u Krajského soudu v [právnická osoba] soud zjistil, že v období let 2007-2018 byla se žalobcem vedena další soudní řízení. V [Anonymizováno] věcech rozhodoval Krajský soud v [právnická osoba] pod sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka] a [spisová značka], kde stál žalobce na straně [Anonymizováno], v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka] byl žalobce [Anonymizováno]. Dále bylo se žalobcem jednáno v řízení [Anonymizováno] a vydána rozhodnutí ve věcech sp. zn. [spisová značka] a sp. zn. [spisová značka], kde stál žalobce v obou případech na straně [Anonymizováno]. V postavení [Anonymizováno] byl žalobce rovněž v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka], v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka] v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka]. V postavení [Anonymizováno] byl žalobce v řízení o [Anonymizováno] vedeném pod sp. zn. [spisová značka]. Ve věcech sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka] [spisová značka], [spisová značka] a [spisová značka], byl žalobce v pozici [Anonymizováno], předmětem všech těchto rozhodnutí byla částka 499 103 Kč s příslušenstvím, jedná se rozhodnutí vydávaná v [Anonymizováno] řízení.

11. Ze spisu Okresního soudu v [právnická osoba] sp. zn. [spisová značka] provedl soud k důkazu rozsudek Okresního soudu v [právnická osoba] ze dne [datum] č. j. [spisová značka], usnesení Krajského soudu v [právnická osoba] ze dne [datum] č. j. [spisová značka], rozsudek Okresního soudu v [právnická osoba] ze dne [datum] č. j. [spisová značka], usnesení Krajského soudu v [právnická osoba] ze dne [datum] č. j. [spisová značka], rozsudek Okresního soudu v [právnická osoba] ze dne [datum] č. j. [spisová značka], usnesení Krajského soudu v [právnická osoba] ze dne [datum] č. j. [spisová značka], usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum] č. j. [spisová značka], rozsudku Okresního soudu v [právnická osoba] ze dne [datum] č. j. [spisová značka], rozsudek Krajského soudu v [právnická osoba] ze dne [datum] č. j. [spisová značka], rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum] č. j. [spisová značka], usnesení Krajského soudu v [právnická osoba] ze dne [datum] č. j. [spisová značka], usnesení Krajského soudu v [právnická osoba] ze dne [datum] č. j. [spisová značka] a usnesení Okresního soudu v [právnická osoba] ze dne [datum] č. j. [spisová značka], které nabylo právní moci dne [datum]. Z provedených důkazů má soud za prokázané, že ve věci vedené u Okresního soudu v [právnická osoba] pod sp. zn. [spisová značka] rozhodoval pětkrát soud 1. stupně, pětkrát soud 2. stupně a dvakrát Nejvyšší soud, o čemž mezi účastníky ani nebylo sporu. Mezi účastníky rovněž nebylo sporu o tom, že řízení probíhalo ode dne [datum] do dne [datum], kdy nabylo právní moci usnesení o schválení smíru, tedy po dobu 11 let.

12. Ze závěru odůvodnění usnesení Krajského soudu v [právnická osoba] ze dne [datum] č. j. [spisová značka] soud zjistil, že rozsudek Okresního soudu v [právnická osoba] ze dne [datum] č. j. [spisová značka] byl zrušen pro nepřezkoumatelnost pro nedostatek důvodů o oprávněnosti nároku žalobce.

13. Ze závěru odůvodnění usnesení Krajského soudu v [právnická osoba] ze dne [datum] č. j. [spisová značka] soud zjistil, že rozsudek Okresního soudu v [právnická osoba] ze dne [datum] č. j. [spisová značka] odvolací soud zrušil z důvodu, že rozhodnutí soudu 1. stupně postrádalo náležitosti stanovené § 157 odst. 2 o.s.ř., postrádalo skutkové závěry a hodnocení důkazů.

14. Ze závěru odůvodnění usnesení Krajského soudu v [právnická osoba] ze dne [datum] č.j. [spisová značka] se podává, že rozsudek Okresního soudu v [právnická osoba] ze dne [datum] č.j. [spisová značka] je nepřezkoumatelný pro nesrozumitelnost i nedostatek důvodů, rozsudek byl proto odvolacím soudem zrušen vyjma výroku v odstavci I. (o částečném zastavení řízení) a věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

15. Z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum] č.j. [spisová značka] soud zjistil, že výrokem II. se rozsudek Krajského soudu v [právnická osoba] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], ve výroku I., pokud jím byl změněn rozsudek Okresního soudu v [právnická osoba] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], ve výroku II. o zamítnutí žaloby na zaplacení částky 427 427 Kč s příslušenstvím, a dále v nákladových výrocích II. a III., zrušuje a věc se vrací v tomto rozsahu Krajskému soudu v [právnická osoba] k dalšímu řízení, a to z důvodu nesprávného právního posouzení věci, jak vyplývá ze závěru jeho odůvodnění.

16. Usnesením Krajského soudu v [právnická osoba] ze dne [datum] č.j. [spisová značka], které nabylo právní moci dne [datum], bylo řízení přerušeno dle § 110 o.s.ř.

17. Z odůvodnění usnesení Krajského soudu v [právnická osoba] ze dne [datum] č. j. [spisová značka] soud zjistil, že předchozí čtyři rozhodnutí soudu 1. stupně byla opakovaně rušena odvolacím soudem pro absenci náležitostí rozsudku daných § 157 odst. 2 o.s.ř. a nepřezkoumatelnost (bod 11. odůvodnění) a rozsudek Okresního soudu v [právnická osoba] ze dne [datum] č. j. [spisová značka] byl ve výroku II. až V. zrušen a věc byla vrácena soudu 1. stupně k dalšímu řízení.

18. Z usnesení Okresního soudu v [právnická osoba] ze dne [datum] č. j. [spisová značka], které nabylo právní moci dne [datum], soud zjistil, že soud schválil smír účastníků, ve kterém se 1. žalobce zavázal zaplatit žalované částku 750 000 Kč do 3 dnů od právní moci usnesení o schválení smíru; 2. si žalobce ponechal z dříve zaplacených prostředků žalované částku 213 713,50 Kč s příslušenstvím (tj. úrokem z prodlení z této částky od [datum] do [datum]), celkem tedy 401 378,84 Kč; 3. každý z účastníků si nese náklady tohoto řízení sám (výrok I.).

19. Z emailové komunikace mezi žalobcem a jeho právním zástupcem z období let 2016-2018 soud zjistil, že žalobce vnímal jednání zmocněnce žalované, [tituly před jménem] [jméno FO], velmi osobně a současně aktivně řešil otázku zpracování revizního znaleckého posudku se svým právním zástupcem.

20. Z vyjádření Ministerstva spravedlnosti ČR ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], sepsané [tituly před jménem] [jméno FO], soud zjistil, že dne [datum] bylo Ministerstvu spravedlnosti ČR postoupeno Krajským soudem v [právnická osoba] podání žalobce, které bylo podnětem k zahájení řízení z moci úřední se znaleckým ústavem [právnická osoba] pro podezření ze spáchání správního deliktu dle ust. § 25b zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů, jehož se měl znalecký ústav dopustit v souvislosti s vypracováním znaleckého posudku ze dne [datum], č. [Anonymizováno] Na základě výsledků provedeného šetření ministerstva a vyhodnocení námitek uvedených ve stížnosti ministerstvo neshledalo v postupu znaleckého ústavu skutečnosti, jež by zakládaly důvodné podezření ze spáchání správního deliktu a stížnost byla jako nedůvodná odložena.

21. Ze žádosti o informaci podle předpisů o svobodném přístupu k informacím dne [datum], adresované k rukám předsedy Krajského soudu v [právnická osoba], včetně poštovního podacího lístku, a ze žádosti o informaci podle předpisů o svobodném přístupu k informacím ze dne [datum], adresované k rukám předsedy Okresního soudu v [právnická osoba], včetně poštovního podacího lístku, soud zjistil, že žalobce žádal o informaci, v kolika sporech u Okresního soudu v [právnická osoba] a Krajského soudu v [právnická osoba] vystupoval jako obecný zmocněnec [tituly před jménem] [jméno FO].

22. Z odpovědi na žádost o poskytnutí informace dle zákona č. 106/1999 Sb. Okresního soudu v [právnická osoba] ze dne [datum] včetně poštovní zásilky soud zjistil, že žalobci bylo k jeho dotazu sděleno, že u Okresního soudu v [právnická osoba] [tituly před jménem] [jméno FO] vystupoval ve 37 sporech jako obecný zmocněnec, a to za období od roku 2013.

23. Z odpovědi na žádost o informaci Krajského soudu v [právnická osoba] ze dne [datum] včetně poštovní zásilky soud zjistil, že Krajský soud v [právnická osoba] poskytl žalobci výpis řízení, v nichž vystupoval [tituly před jménem] [jméno FO] jako obecný zmocněnec. Za období od roku 2005 do roku 2015 se jedná o celkem 15 sporů včetně řízení vedeného se žalobcem pod sp. zn. [spisová značka] u Okresního soudu v [právnická osoba].

24. Z lustrace řízeních vedených se žalobcem u Okresního soudu v [právnická osoba] soud zjistil, že v období od roku 2011 do roku 2022 bylo u Okresního soudu v [právnická osoba] se žalobcem vedeno celkem 11 řízení, z toho se [podezřelý výraz].

25. Ze smlouvy darovací - darování věci ze dne [datum], uzavřené mezi dcerou žalobce, [jméno FO], jako dárkyní, a žalobcem, jako obdarovaným, soud zjistil, že dárkyně jako výlučný vlastník pozemku parcelní č. st. [Anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je rozestavěná stavba rodinného domu, pozemku parc. č. st. [Anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba domu č.p. [Anonymizováno], pozemku parc. č. [Anonymizováno], zahrada, a pozemku parc. č. [Anonymizováno], orná půda, to vše v katastrálním území [adresa], obec [adresa], zapsáno na listu vlastnictví č. [hodnota], vedeném [Anonymizováno] Katastrální pracoviště [právnická osoba]. Dárkyně darovací smlouvou bezplatně převedla vlastnické právo k nemovitostem na obdarovaného se všemi součástmi a příslušenstvím, obdarovaný tento dar přijal.

26. Z výpisu informací o řízení ve věci sp. zn. [spisová značka] vedené u Krajského soudu v [právnická osoba], soud zjistil, že insolvenční řízení bylo zahájeno dne [datum] a pravomocně ukončeno dne [datum].

27. Z výpisu informací o řízení ve věci sp. zn. [spisová značka] vedené u Okresního soudu v [právnická osoba] soud zjistil, že řízení bylo zahájeno dne [datum], věc byla pravomocně ukončena dne [datum], opravný prostředek byl vyřízen dne [datum].

28. Z výpisu informací o řízení ve věci sp. zn. [spisová značka] vedené u Okresního soudu v [právnická osoba] soud zjistil, že řízení bylo zahájeno dne [datum], věc byla pravomocně ukončena dne [datum].

29. Z výpisu z katastru nemovitostí pro LV č. [hodnota], obec [adresa], okres [právnická osoba], katastrální území [adresa], prokazujícího stav evidovaný ke dni [datum] a ke dni [datum], soud zjistil, že žalobce je vlastníkem nemovitostí - pozemků parc. č. st. [Anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, parc. č. st. [Anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], rodinný dům, parc. č. [Anonymizováno], zahrada, a parc. č. [Anonymizováno], orná půda. Uvedené nemovitosti žalobce nabyl na základě darovací smlouvy ze dne [datum] (stav evidovaný k datu [datum]). Dle stavu evidovaného k datu [datum] je žalobce na základě darovací smlouvy ze dne [datum] vlastníkem pozemku parc. č. st. [Anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba, rodinný dům č. p. [Anonymizováno], [adresa], pozemku parc. č. [Anonymizováno] zahrada, a pozemku parc. č. [Anonymizováno], orná půda.

30. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku společnosti [právnická osoba]. soud zjistil, že společnost má základní kapitál ve výši [Anonymizováno] Kč, který je ze 100 % splacen, správní rada má jednoho člena, kterým je žalobce, a rovněž jediného akcionáře, kterým je žalobce.

31. Z usnesení Krajského soudu v [právnická osoba] ze dne [datum] č. j. [Anonymizováno] [spisová značka] (žurnalizované na č. l. [Anonymizováno]-[Anonymizováno] spisu sp. zn. [spisová značka]) soud zjistil, že insolvenční soud zamítl insolvenční návrh věřitele [právnická osoba], IČ: [IČO] (výrok I.), zamítl insolvenční návrh věřitele [jméno FO] s.r.o., IČ: [IČO] (výrok II.) a zamítl insolvenční návrh věřitele [právnická osoba], IČ: [IČO] (výrok III.). V odůvodnění usnesení Krajský soud v [právnická osoba] mimo jiné uvedl, že pohledávky uplatněné věřiteli v insolvenčním řízení považuje za sporné a insolvenční řízení mohlo být věřiteli využito pouze jako prostředek k řešení vzájemných sporů mezi dlužníkem a věřiteli.

32. Z usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne [datum], č. j. [spisová značka] (žurnalizované na č. l. [Anonymizováno]-[Anonymizováno] spisu sp. zn. [spisová značka]) soud zjistil, že výrokem I. bylo potvrzeno usnesení Krajského soudu v [právnická osoba] ze dne [datum], č.j. [Anonymizováno] [spisová značka] z důvodů, že navrhovatel nedoložil své splatné pohledávky za dlužníkem (tedy ani aktivní legitimaci k podání insolvenčního návrhu).

33. Návrh na provedení důkazů soudními rozhodnutími ve věci vedené u Okresního soudu v [právnická osoba] pod sp. zn. [spisová značka] a pod sp. zn. [spisová značka] a dalšími listinami ze spisu Okresního osudu v [právnická osoba] ve věci sp. zn. [spisová značka] soud zamítl, neboť má za dostatečně prokázané veškeré skutečnosti, které jsou podstatné pro rozhodnutí ve věci a provedení dalších navržených důkazů by proto bylo nadbytečné.

34. Provedené důkazy soud posoudil ve smyslu § 132 o.s.ř. jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti a nemá pochybnosti o jejich věrohodnosti.

35. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen „OŠZVVM“) stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

36. Podle § 1 odst. 3 OŠZVVM stát hradí za podmínek stanovených tímto zákonem též vzniklou nemajetkovou újmu.

37. Podle § 2 OŠZVVM se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona nelze zprostit.

38. Podle § 5 OŠZVVM stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním; b) nesprávným úředním postupem.

39. Podle § 6 odst. 1 OŠZVVM ve věcech náhrady škody způsobené rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o regresních úhradách jednají jménem státu ministerstva a jiné ústřední správní úřady.

40. Podle § 6 odst. 2 OŠZVVM je úřadem podle odst. 1 Ministerstvo spravedlnosti, došlo-li ke škodě v občanském soudním řízení nebo v trestním řízení.

41. Podle § 7 odst. 1 OŠZVVM právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.

42. Podle § 13 odst. 1 OŠZVVM stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

43. Podle § 31a OŠZVVM bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu (odst. 1). Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo (odst. 2). V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného (odst. 3).

44. V souladu s výše uvedenými ustanoveními zákona OŠZVVM, je podmínkou vzniku odpovědnosti státu nesprávný úřední postup, vznik nemajetkové újmy a existence příčinné souvislosti mezi nesprávným úředním postupem a vznikem nemajetkové újmy. Právo účastníka na přiměřeně dlouhé soudní řízení je součástí práva na spravedlivý proces. V rozhodované věci byla příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřeně dlouhém soudním řízení a vznikem nemajetkové újmy žalobce prokázána. Soud nárok žalobce v rozhodované věci posoudil jako nárok z titulu náhrady nemajetkové újmy za nepřiměřeně dlouhé soudní řízení vedené u Okresního soudu v [právnická osoba] pod sp. zn. [spisová značka], jehož předmětem byla žaloba o zaplacení částky 499 103 Kč s příslušenstvím z titulu investic do majetku žalované v podobě výstavby bytu žalobcem. Mezi účastníky nebylo sporné, že odškodňované řízení trvalo 11 let a bylo v něm rozhodováno pětkrát soudem 1. stupně, pětkrát soudem 2. stupně a dvakrát dovolacím soudem. Řízení bylo skončeno smírem účastníků s právní moci ke dni [datum], nebylo tedy sporu ani o tom, že trvalo 11 let. Do délky trvání řízení se v souladu se stanoviskem Nejvyššího soudu započítává i doba, po kterou bylo řízení přerušeno dle § 110 o.s.ř. usnesením Krajského soudu v [právnická osoba] ze dne [datum] č.j. [spisová značka]. Účastníci rovněž učinili nesporným, že žalobce uplatnil nárok na poskytnutí zadostiučinění ve výši celkem 500 000 Kč podáním, které bylo žalované doručeno dne [datum]. Žalovaná nárok žalobce posoudila a stanoviskem ze dne [datum] vyjádřila závěr, že žalobci náleží zadostiučinění v penězích ve výši 120 000 Kč, které žalobci vyplatila. Při stanovení odpovídající výše zadostiučinění v penězích žalovaná vycházela z toho, že základní částku za 11 let vedené soudní řízení ve výši 150 000 Kč snížila o 10 % z důvodu složitosti věci, dále snížila o 20 % z důvodu projednání věci třemi stupni soudní soustavy a zvýšila o 10 % z důvodu postupu soudu. V rozhodované věci soud dospěl k závěru, že konstatování porušení práva není dostačující a v souladu se závěry žalované má za to, že je namístě za vzniklou újmu přiznat žalobci finanční odškodnění.

45. Soud při stanovení výše odškodnění vycházel navzdory tvrzením žalobce uvedeným v žalobě ze sjednocujícího stanoviska Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. Cpjn 206/2010, které uvádí, že výše zadostiučinění by měla vycházet z rozsahu 15 000 Kč – 20 000 Kč za 1 rok řízení s výjimkou prvních dvou let, které jsou odškodňovány jednou polovinou této částky. Soud se neztotožnil se závěry, na které odkazovala žalovaná a které byly vysloveny v rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci sp. zn. [spisová značka] vydaného v roce 2013 o tom, že není na místě zohledňovat při odškodňování vliv inflace. Odkazované rozhodnutí bylo vydáno s odstupem několika let od vydání sjednocujícího stanoviska Nejvyššího soudu ČR a v jiné ekonomické situaci – za dlouhodobě nízké inflace. S ohledem na dobu, která od vydání sjednocujícího stanoviska Nejvyšším soudem uplynula a mimořádnou inflaci, která byla v České republice zaznamenána v letech 2022 a 2023, má soud za to, že v rozhodované věci bylo na místě do stanovení základní výše odškodnění promítnout tento faktor. Dle Českého statistického úřadu činila průměrná míra inflace za rok 2022 15,1 %, za rok 2023 10,7 %. Promítne-li soud uvedené výše inflace do výše stanovené základní náhrady (vycházejíc z částky 15 000 Kč za 1 rok řízení), dospěje k závěru o výši základní náhrady ve výši 19 112,355 Kč za 1 rok řízení. Soud je přesvědčen, že zohlednění inflace, když celková roční míra inflace byla druhá nejvyšší od vzniku samostatné České republiky, když vyšší míra inflace byla pouze v roce 1993 (tehdy činila 20,8 %), není v rozporu ani se závěry vyslovenými Nejvyšším soudem ČR, např. v odkazovaném rozhodnutí ve věci sp. zn. [spisová značka] (ze dne [datum]), které bylo vydáváno s předstihem 11 let od doby nynějšího rozhodování soudu a za zcela odlišné ekonomické situace. Obdobně to platí pro rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] uváděné žalovanou, popř. závěry vyslovené v nálezu Ústavního soudu ze dne [datum] sp. zn. III. ÚS 1303/21 (kde soudy vycházely z částky 17 000 Kč za 1 rok řízení). Usnesení Ústavního soudu ze dne [datum] sp. zn. II. ÚS 1712/16 není dle názoru soudu zcela přiléhavé pro rozhodovanou věc, neboť je v něm otázka inflace řešena v souvislosti s náhradou škody vzniklé ztrátou hodnoty peněz zadržovaných státem na základě nezákonného rozhodnutí, nikoli s otázkou přiměřenosti výše spravedlivého odškodného v čase. Nejvyšší soud v odkazovaném rozhodnutí sp. zn. [spisová značka] mimo jiné uvedl, že uvedené rozmezí ve výši 15 000 – 20 000 Kč je pouze orientační. Přestože se jedná o důležité východisko, mají soudy povinnost individuálně posoudit každý případ a v závislosti na něm stanovit adekvátní zadostiučinění, případně i mimo rozpětí stanovené Nejvyšším soudem. Soud je proto názoru, že má-li být účastník spravedlivě odškodněn za nepřiměřenou délku soudního řízení, není možné rezignovat na zohlednění turbulentní ekonomické situace a neposkytnout takovému účastníku odškodné odpovídající reálně stejné výši, jaká by účastníku náležela v době ekonomicky klidné po vydání sjednocujícího stanoviska Nejvyššího soudu. Soud proto při výpočtu odškodného vycházel ze základní částky ve výši 19 112,355 Kč za 1 rok řízení po zohlednění inflace výše uvedené míry inflace v letech 2022 a 2023.

46. Soud se dále ve smyslu § 31a odst. 3 OŠZVVM sjednocujícího stanoviska Nejvyššího soudu zabýval hodnocením jednotlivých kritérií pro případné zvýšení či snížení výsledného odškodnění, neboť nesdílí názor žalobce o tom, že aplikaci sjednocujícího stanoviska Nejvyššího soudu České republiky je nutné odmítnout jako celek, neboť právě aplikace sjednocujícího stanoviska a zákonných kritérií má za cíl odškodnit obdobné případy obdobně. Dále byla blíže posuzována složitost případu, význam předmětu řízení pro žalobce, postup soudů a chování žalobce. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že snížení odškodnění žalovanou o 10 % z důvodu složitosti věci bylo přiměřené, když projednávaná věc byla právně složitější otázkou, která vyžadovala znalecké posouzení věci a výklad projevu vůle v písemné smlouvě ohledně vypořádání investice. Soud však má za to, že právní složitost věci nelze dovozovat z rozsahu spisu tak, jak argumentovala strana žalovaná, když soudní spis ve věci [spisová značka] má rozsah zhruba 1 300 listů.

47. Soud rovněž shledal důvodným navýšení o 10 % z důvodu postupu soudu, neboť v řízení bylo zjištěno, že odškodňované řízení nebylo řádně koncentrováno a rozhodnutí byla opakovaně rušena pro nepřezkoumatelnost a chybějící náležitosti, jak se podává například z odůvodnění usnesení Krajského soudu v [právnická osoba] ze dne [datum] č.j. [spisová značka] a jak shrnul Krajský soud v [právnická osoba] ve svém usnesení ze dne [datum] č. j. [spisová značka]. Rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne [datum] č.j. [spisová značka] bylo výrokem II. rozhodnuto, že se rozsudek Krajského soudu v [právnická osoba] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], ve výroku I., pokud jím byl změněn rozsudek Okresního soudu v [právnická osoba] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], ve výroku II. o zamítnutí žaloby na zaplacení částky 427 427 Kč s příslušenstvím, a dále v nákladových výrocích II. a III., zrušuje a věc se vrací v tomto rozsahu Krajskému soudu v [právnická osoba] k dalšímu řízení, a to z důvodu nesprávného právního posouzení věci. Je zřejmé, že rozhodování soudů v odškodňovaném řízení, ve kterém bylo vydáno pět rozhodnutí soudem 1. stupně, pět rozhodnutí soudem 2. stupně a dvě rozhodnutí Nejvyšším soudem nemůže být hodnoceno jako řádné víceinstanční projednání věci, když rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne [datum] č.j. [spisová značka] došlo k vrácení věci z důvodu nesprávného právního posouzení věci ohledně nejasnosti pojmu amortizace v ujednání o vypořádání investice. Soud proto ohledně postupu soudu v odškodňovaném řízení dospěl k závěru, že tento naplňuje znaky tzv. soudního ping-pongu (jak jej popsal Ústavní soud v nálezu ze dne [datum] sp. zn. III. ÚS 1303/21) a jedná se o postup zapříčiňující nepřiměřenou délku řízení, který je plně přičitatelný státu.

48. O významu předmětu řízení pro žalobce nelze usuzovat pouze z výsledku řízení, které skončilo uzavřeným smírem, neboť samotný výsledek řízení není bez dalšího zásadně rozhodný pro posouzení, zda k porušení práva poškozeného došlo, a pro stanovení výše případného odškodného (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16.8.2011 sp. zn. [spisová značka]). Současně je v dané situaci pochopitelná argumentace žalobce o pragmatickém uzavření smíru po 11 letech řízení, během kterých je pravděpodobné, že dojde k oslabení důkazních možností stran. O významu předmětu řízení pro žalobce pak nelze usuzovat ani ze zjištění, že odškodňované řízení nebylo jediným soudním řízením vedeným se žalobcem v dané době a že dle předmětu řízení byla se žalobcem dle názoru žalované vedena zásadnější řízení, neboť osobní význam jiných řízení vedených se žalobcem dle názoru soudu nemůže mít jakýkoliv vliv na subjektivní vnímání odškodňovaného řízení žalobcem. V projednávané věci bylo naopak zjištěno, že žalobce se věc osobně dotýkala, zásadně jej zasahovala v rovině osobní i pracovní. [Anonymizováno] [podezřelý výraz]. Předmětem řízení byla nikoliv zanedbatelná finanční částka ve výši téměř 0,5 mil. Kč, tedy částka, která i v době rozhodování soudu o odškodnění představuje např. kupní cenu nového menšího osobního vozidla. Přestože jsou závěry žalované o tom, že odškodňované řízení není řízením s presumovaným větším významem dle demonstrativního výčtu obsaženého ve stanovisku Nejvyššího soudu Cpjn 206/2010, nepochybně správné, nelze bez dalšího konstatovat, že odškodňované řízení nemohlo pro žalobce být řízením vyššího významu. Pro posouzení věci je nutné přihlédnout také k tomu, o jaká práva či povinnosti se v řízení jednalo, do jaké míry jsou tato práva či povinnosti součástí života jednotlivce. Bylo na žalobci, aby prokázal, že odškodňované řízení se vymykalo obecnému vnímání důležitosti a jeho význam pro žalobce byl větší. Přestože odškodňované řízení bylo vedeno o finanční prostředky, které žalobce již v minulosti vynaložil, a nebylo tvrzeno, že by se jednalo o pro žalobce existenční spor, neztotožňuje se soud se závěry žalované o tom, že tato skutečnost nutně odůvodňuje menší osobní význam sporu pro žalobce. Provedeným dokazováním nebylo zjištěno, že by žalobce disponoval majetkem v takovém rozsahu, aby pro něho částka ve výši 0,5 mil. Kč byla částkou nevýznamnou, obzvláště pak v případě, kdy předmětem sporu byla investice žalobce do vybudování bytu, ve kterém následně sám žil a nepochybně k němu i práci na bytě odvedené měl citovou vazbu. Nelze obecně tvrdit, že žalobou uplatňovaná částka neměla pro žalobce zásadní dopad, když naopak platí, že s hodnotou předmětu řízení přímo úměrně roste i klesá jeho význam. V řízení bylo k majetkovým poměrům zjištěno, že žalobce vždy disponoval finančními prostředky, jeho příjem však postupem let klesal. Ze žalovanou předložené darovací smlouvy o darování nemovitostí žalobci jeho dcerou nelze o majetkové situaci žalobce mnoho usuzovat. Ve světle postupně se zhoršující finanční situace žalobce je nutno také pohlížet na jeho vnímání rizika, že mu bude uložena náhrada nákladů 11 let trvajícího soudního řízení v řádu statisíců Kč. Jistě nelze přehlédnout ani zjištění, že přestože žalobce neměl v minulosti finanční potíže a svědkyně se vyjadřovala o tom, že vždy měl k dispozici finanční prostředky, z její svědecké výpovědi také vyplynulo, že finanční situace žalobce se v důsledku vnějších vlivů zhoršovala v závěru odškodňovaného řízení. Soud se ztotožňuje s tvrzením žalované o tom, že případná majetková újma, která žalobci v souvislosti s úhradou nákladů řízení vznikla, nemůže být uplatňována v rámci nároku na náhradu nemajetkové újmy, to však žalobce ani netvrdil, když pouze apeloval na zohlednění této skutečnosti jako skutečnosti prohlubující dopady odškodňovaného řízení na psychiku žalobce. Je nepochybné, že taková hrozba má negativní dopad na psychickou stránku účastníka tak, jak žalobce v této souvislosti uvedl. [Anonymizováno] Soud proto dospěl k závěru, že v položce významu předmětu řízení pro žalobce je namístě navýšit základní kompenzaci o 5 %, neboť v řízení bylo prokázáno, že spor žalobce zasáhl [podezřelý výraz] i osobní a předmětem sporu byla značná finanční částka.

49. Soud se rovněž neztotožnil se závěry žalované o důvodnosti 20% snížení odškodnění z důvodu projednání věci na třech stupních soudní soustavy. V řízení bylo zjištěno, současně nebylo mezi účastníky sporu o tom, že v odškodňovaném řízení bylo rozhodováno pětkrát soudem 1. stupně, pětkrát soudem 2. stupně a dvakrát soudem dovolacím. Důvody, pro které se tak dělo, nespočívaly v jednání, které by mohlo být kladeno k tíži žalobce, neboť příčinou bylo řádné využívání opravných prostředků účastníky řízení. Opravné prostředky byly nepochybně využívány důvodně, když samotné řízení ani ve svém úplném závěru nedospělo do pravomocného skončení meritorním rozhodnutím soudu, ale smírem účastníků (k tíži účastníka z hlediska prodloužení délky řízení nemůže být podávání důvodných opravných prostředků, jak uvedl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka], k tíži státu by naopak nemohly být přičítány zjevně nedůvodné opravné prostředky či námitky dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka]). V řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno obstrukční jednání či záměrná nečinnost žalobce, případně podávání nedůvodných opravných prostředků. Zda k takovému jednání docházelo ze strany zmocněnce žalované, jak žalobce opakovaně uváděl, nemá pro posouzení věci zásadní vliv. Stejně tak nemůže být výše přiznaného odškodnění ovlivněna tím, že žalobce nepodával návrhy na určení lhůty, či se jinak nepokoušel ovlivnit případné průtahy v průběhu řízení. Jak vyplývá z odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka], odpovědnost za řádnou realizaci práva účastníka na projednání věci v přiměřené lhůtě nese zejména stát, který ji na účastníky nemůže přenášet a případně je sankcionovat snížením poskytnutého odškodnění za to, že se nedomáhali nápravy. Využití prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení by naopak případně bylo poškozenému přičítáno k dobru. V rozhodované věci dospěl soud k závěru, že rozhodování pětkrát soudem 1. stupně a pětkrát soudem 2. stupně spolu se dvěma rozhodnutími Nejvyššího soudu nenaplňují představu o projednání věci na více stupních, ale spíše odpovídají tzv. soudnímu ping-pongu, který nemůže být důvodem pro snížení výše přiznaného odškodného, neboť je přičitatelný soudům a měl by být promítnut do hodnocení nepřiměřenosti délky řízení spočívající v postupu soudů (nález Ústavního soudu ze dne [datum] sp. zn. III. ÚS 1303/21), jak soud učinil v bodě 47. odůvodnění tohoto rozsudku. Soud z uvedených důvodů neshledal důvod pro snížení přiznané náhrady z důvodu projednání věci na třech stupních soudní soustavy, a proto toto snížení na rozhodovanou věc neaplikoval.

50. Nárok žalobce na zákonný úrok z prodlení z důvodu prodlení žalované s plněním vyplývá z § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Při stanovení počátku běhu úroku z prodlení soud vycházel z povinnosti žalované projednat nárok žalobce v zákonné šestiměsíční lhůtě. Soud přiznal žalobci právo na zákonný úrok z prodlení ode dne [datum], neboť žalobce svůj nárok na náhradu nemajetkové újmy uplatnil u žalované dne [datum], o čemž mezi stranami nebylo sporu. Soud proto přiznal žalobci právo na zákonný úrok z prodlení teprve ode dne následujícího po dni, kdy žalované marně uplynula zákonná lhůta 6 měsíců pro vyřízení věci, přestože žalovaná věc vyřídila stanoviskem ze dne [datum], nemohla se dostat do prodlení před uplynutím zákonem stanovené šestiměsíční lhůty (obdobně závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka]). Soud proto nárok žalobce na zaplacení zákonného úroku z prodlení z přiznané částky pro období ode dne [datum] do dne [datum] zamítl.

51. Po vynásobení základu ve výši 19 112,355 Kč za 1 rok řízení (při zohlednění snížení za první 2 roky řízení) činí základní částka odškodného za 11 let trvající řízení 191 123,55 Kč. Základní odškodné bylo z výše uvedených důvodů sníženo o 10 % z důvodu složitosti řízení, navýšeno o 10 % z důvodu postupu soudu a navýšeno o 5 % z důvodu významu řízení pro žalobce. Snížení o 20 % z důvodu projednání věci na třech stupních soudní soustavy neshledal soud důvodným. Celkem soud dospěl k výsledné částce ve výši 200 680 Kč, z čehož byla částka ve výši 120 000 Kč žalovanou uhrazena, a proto soud výrokem I. tohoto rozsudku uložil žalované povinnost žalobci částku ve zbývající výši 80 680 Kč. Co do částky 299 320 Kč s příslušenstvím soud žalobu zamítl.

52. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. na základě úspěchů účastníků ve věci. V řízení byl úspěšný žalobce, neboť v řízení bylo prokázáno, že je zde dán základ nároku, žalobce prokázal příčinnou souvislost mezi vzniklou nemajetkovou újmou a nesprávným úředním postupem, a přestože mu nebyl nárok přiznán v plné žalobou uplatněné výši, nemá tato skutečnost vliv na právo žalobce na náhradu nákladů řízení v plné výši (obdobně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29.1.2024 sp. zn. 30 Cdo 2707/2013). Soud proto žalobci přiznal náhradu nákladů řízení představujících zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč a náklady zastoupení žalobce právním zástupcem za 7 úkonů právní služby (převzetí a příprava věci, sepis návrhu, účast na jednání soudu dne [datum], doplnění skutkových tvrzení ze dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum], doplnění skutkových tvrzení ze dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum]) po 3 100 Kč/1 úkon právní služby dle § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu (usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka] či usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka]) a 7 paušálních náhrad hotových výdajů dle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu po 300 Kč/1 úkon právní služby, celkem ve výši 23 800 Kč. Příslušné položky byly navýšeny o DPH ve výši 21 %, neboť právní zástupce žalobce je plátcem této daně. Celkem byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 30 798 Kč.

53. O lhůtě k plnění rozhodl soud na základě § 160 odst. 1 o.s.ř. k žádosti žalované a se souhlasem žalobce stanovil pro plnění lhůtu 15 dnů.