14 C 137/2021-270
Citované zákony (7)
Rubrum
Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní JUDr. Otílií Hrehovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] [anonymizováno 5 slov] sídlem [adresa] o zaplacení náhrady škody ve výši 1 323 306,15 PLN, 26 383,84 EUR a 62 722,76 CZK s příslušenstvím takto:
Výrok
I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částky 1 323 306,15 PLN, 26 383,84 EUR a 62 722,76 CZK s úrokem s prodlení ve výši 8,50% p.a. z jistiny ode dne způsobení škody, tj. od 12. 1. 2018 do zaplacení, se zamítá.
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 900 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhá po žalované náhrady škody specifikované ve výroku I. rozsudku, která jí měla vzniknout v souvislosti s tvrzeným nesprávným úředním postupem Krajského státního zastupitelství v [obec] a z titulu nezákonného rozhodnutí Vrchního státního zastupitelství v [obec] ze dne 14. 3. 2018 č. j. 8 VZN 288/2017-24. Uvedla k tomu, že dne 11. 11. 2016 vydala Policie České republiky, Národní centrála proti organizovanému zločinu SKPV usnesení o zajištění peněžních prostředků č.j. NC0Z-8347-7/TČ-2016-412301-E, kterým rozhodla o zajištění peněžních prostředků vedených u bankovní instituce [právnická osoba], společnost vedená u [název soudu] pod sp. zn. B [číslo], se sídlem [adresa], [IČO], dále jen„ [právnická osoba] a to na: účtu [anonymizována dvě slova] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] ([anonymizována dvě slova] [právnická osoba] a účtu [anonymizována dvě slova] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] ([anonymizována dvě slova] [právnická osoba], usnesení o zajištění peněžních prostředků č.j. NC0Z-8347-8/TČ-2016-412301-E, kterým rozhodla o zajištění peněžních prostředků vedených u bankovní instituce [právnická osoba], a to na účtu [anonymizována dvě slova] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] ([anonymizováno]) [právnická osoba] [anonymizováno], usnesení o zajištění peněžních prostředků č.j. NC0Z-8347-10/TČ-2016-412301-E, kterým rozhodla o zajištění peněžních prostředků vedených u bankovní instituce [právnická osoba], společnost vedená u [název soudu] pod sp. zn. [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [adresa], [IČO], dále jen„ [právnická osoba], a to na účtu [anonymizována dvě slova] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] ([anonymizována dvě slova] [role v řízení], [právnická osoba] a účtu [anonymizována dvě slova] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] ([anonymizována dvě slova] [právnická osoba], usnesení o zajištění peněžních prostředků č.j. NC0Z-8347-13/TČ-2016-412301-E, kterým rozhodla o zajištění peněžních prostředků vedených u bankovní instituce [anonymizována dvě slova] pobočka Česká republika, společnost vedená u [název soudu] pod sp. zn. A [číslo], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec], [IČO], dále také jen„ [anonymizována dvě slova] a to na účtu [anonymizována dvě slova] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] ([anonymizována dvě slova] [právnická osoba], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] ([anonymizována dvě slova] [právnická osoba], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [číslo] [číslo] [číslo] [anonymizováno] ([anonymizována dvě slova] [právnická osoba], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] ([anonymizována dvě slova] [právnická osoba] Předmětná usnesení o zajištění peněžních prostředků byla vydána pro účely trestního řízení vždy do výše 100 000 000 CZK na každém jednotlivém účtu, a to s odůvodněním, že tyto peněžní prostředky měly být dle názoru Policie České republiky užity ke spáchání trestného činu a zároveň měly být výnosem z trestné činnosti hospodářské povahy (jmenovitě trestných činů legalizace výnosů z trestné činnosti, zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby a neoprávněného podnikání). Ani jedna ze shora uváděných domněnek Policie České republiky nebyla ke dni podání žaloby po více než 55 měsících prokázána, a to ani jedním ze zúčastněných orgánů činných v trestním řízení. Nadto ani nebylo zahájeno trestní stíhání proti žalobkyni a ani žádnému z poškozených, a to nikdy a nikde (tj. v žádném státě, a to ani historicky). Proti nezákonnému a právně i věcně bezdůvodnému zajištění peněžních prostředků, žalobkyně i ostatní poškození brojili, a to stížností proti usnesením o zajištění peněžních prostředků na účtech ze dne 22. 11. 2016, žádostí o poskytnutí možnosti podat vysvětlení ve věci ze dne 1. 12. 2016, žádostí o odstranění průtahů v řízení ze dne 13. 12. 2016, žádostí o zrušení zajištění peněžních prostředků na účtech podezřelé ze dne 13. 12. 2016, opakovanou žádostí o zrušení zajištění peněžních prostředků na účtech podezřelé ze dne 10. 4. 2017, žádostí o odstranění průtahů v řízení ze dne 10. 4. 2017, žádostí o přezkoumání postupu státního zástupce ze dne 29. 8. 2017, podnětem k výkonu dohledu nad Krajským státním zastupitelstvím v [obec] ze dne 11. 1. 2018, žádostí o zrušení zajištění účtů podezřelé ze dne 11. 4. 2018, stížností na postup správního orgánu ze dne 11. 4. 2018, podnětem k prošetření spáchání trestného činu ze dne 11. 4. 2018, opakovaně rozšířenou a doplněnou ústavní stížnost ze dne 12. 4. 2018, stížností proti usnesení o zrušení zajištění peněžních prostředků na účtech poškozených ze dne 26. 7. 2018, doplnění ústavní stížnosti ze dne 23. 8. 2018, doplnění ústavní stížnosti ze dne 19. 3. 2020. Orgány činné v trestním řízení však učinili nezákonný krok ve formě vydání Přípisu ze dne 12. 1. 2018, pod sp. zn. 1 KZN 4188/2016, Dne 12. 1. 2018 vydalo Krajské státní zastupitelství v Ostravě Přípis pod sp. zn. 1 KZN 4188/2016, kterým uložilo pokyn všem bankovním institucím, které držely veškeré peněžní prostředky poškozených (zajištěné dle bodu 2.1. této písemnosti), aby všechny tyto peněžní prostředky poukázaly na bankovní účty [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizováno]. V tomto přípisu Krajské státní zastupitelství v Ostravě uvádí, že polská prokuratura převzala trestní věc a rozhodla o těchto peněžních prostředcích jako o věcných důkazech a požádala o jejich odevzdání, kdy z tohoto důvodu mají být tyto peněžní prostředky převedeny do dispozice této polské prokuratury. Tímto nesprávným úředním postupem ve formě vydání Přípisu o popsaném obsahu porušilo Krajské státní zastupitelství zákon ke škodě poškozených hned čtyřmi způsoby: 1) rozhodnutí polské prokuratury, o které se Přípis Krajského státního zastupitelství opíral, nebylo pravomocné (ani předběžně vykonatelné) a tedy v této době ještě nemělo žádné právní účinky, a naopak jeho správnost byla teprve předmětem přezkumu v odvolacím řízení v Polské republice, 2) i kdyby bylo Rozhodnutí polské prokuratury pravomocným a vykonatelným, nemělo by bez dalšího právní účinky na území České republiky, naopak pro účely propůjčování důkazů a odevzdávání majetkových hodnot existuje zákonný postup předpokládaný zákonem č. 104/2013 Sb. o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, 3) elektronicky vedené peněžní prostředky nemohou být věcným důkazem podle českého ani evropského práva a 4) i kdyby elektronicky vedené peněžní prostředky mohly být věcným důkazem, zákon č. 104/2013 Sb. o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních předpokládá přesný postup, který spočívá v „ propůjčování^' (nikoli prostém odevzdání jako v tomto případě) věcných důkazů zahraničním justičním orgánům. Poškození správnost tohoto postupu českých orgánů činných v trestním řízení procesně rozporovali stížností, neboť není-li zde podezření ze spáchání trestného činu (kdy trestný čin legalizace výnosů z trestné činnosti je podmíněn onou prvotní trestnou činností, z níž mají ony výnosy pocházet), je podle § 159a zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním na místě trestní věc odložit. Tyto konkrétní závěry již deklaroval Ústavní soud ve svém Nálezu v této věci pod sp. zn. IV. ÚS 1355/18 ze dne 12. 5. 2020. Označil jej za výraz svévole a projev nepřípustné libovůle.
2. Žalobkyně poukázala na to, že Krajské státní zastupitelství v Ostravě se ve svém Přípisu na jednu stranu od postupu a závěrů [anonymizována tři slova] [obec] distancovalo tím, že pouze„ sděluje rozhodnutí [anonymizována tři slova] [anonymizováno] a na stranu druhou, když bylo bankovní institucí upozorněno, že rozhodnutí [anonymizována tři slova] [anonymizováno] není pravomocné, neváhalo tuto bankovní instituci urgovat o splnění příkazu uvedeného v předmětném Přípisu (bez ohledu na toto upozornění) a de facto tak vymáhat bezpráví iniciované z polské strany a umocněné svou vlastní nepozorností. Po této urgenci již všechny bankovní instituce vykonaly příkaz, který byl obsahem Přípisu Krajského státního zastupitelství v Ostravě. Poškození proti Přípisu brojili u Vrchního státního zastupitelství v [obec], Přípis však poškozeným nikdy doručen nebyl a o věci se dozvěděli z listiny v polském jazyce, která byla polskou prokuraturou doručena jednomu z jednatelů poškozených již před 12. 1. 2018 Vrchní státní zastupitelství v Olomouci podnět k výkonu dohledu odložilo jako nedůvodný a uvedlo, že poškození mají možnost se odňatých peněžních prostředků domáhat v Polské republice podle polského práva, kde trestní řízení v tuto dobu probíhá. Krajské státní zastupitelství v Ostravě následně dne 8. 3. 2018 zaslalo polské prokuratuře dotaz, zda obdržela zaslané peněžní prostředky. Polská prokuratura dne 25. 4. 2018 potvrdila obdržení peněžních prostředků jen u některých ze zajištěných účtů, ve zbytku přijetí peněžních prostředků nepotvrdila, ani po opakovaných urgencích. Poškození se v návaznosti na shora uvedené obrátili se stížností na Ústavní soud České republiky Ústavní soud rozhodl, * že zásahem Krajského státního zastupitelství v [obec] spočívajícím v udělení pokynu peněžním ústavům k převedení zajištěných peněžních prostředků z účtů stěžovatelek a vyrozuměním Vrchního státního zastupitelství v [obec] ze dne 14. března 2018 č. j. 8 VZN 288/2017-24, byla porušena základní práva stěžovatelek zaručená čl. 36 odst. 1 a čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, * zrušil vyrozumění Vrchního státního zastupitelství v Olomouci ze dne 14. března 2018 č. j. 8 VZN 288/2017-24, * Krajskému státnímu zastupitelství v [obec] přikázal, aby se pokusil obnovit stav před porušením základních práv stěžovatelek žádostí o vrácení peněžních prostředků z Polské republiky. Závěrem Ústavní soud uvedl, že KSZ zvolilo postup nepředvídaný jakoukoli právní normou, když peněžní prostředky zajištěné na účtech u peněžních ústavů nechalo převést na účty Polské prokuratury. Následně Krajské státní zastupitelství v Ostravě však naopak prvních 24 dnů nečinilo ničeho. Poškozený (žalobce) dne 5. 6. 2020 doručil na podatelnu Krajského státního zastupitelství v [obec] Výzvu ke splnění příkazu Ústavního soudu a Žádost o sdělení průběhu nápravy důsledků protiprávního postupu, kdy v rámci této žádosti právní zástupce Krajské státní zastupitelství v Ostravě požádal o vyrozumění o tom, kdy a jakým způsobem Krajské státní zastupitelství v Ostravě napraví důsledky svého protiprávního (na úrovni evropského i vnitrostátního práva) postupu, vyrozumění o tom, kdy Krajské státní zastupitelství v Ostravě očekává připsání nezákonně odňatých peněžních prostředků zpět na účty stěžovatelů a zaslání kopie žádosti a další související korespondence, kterou Krajské státní zastupitelství v Ostravě zašle polským justičním orgánům ve snaze napravit důsledky svého protiprávního postupu. Krajské státní zastupitelství v Ostravě reagovalo kusým přípisem ze dne 10. 6. 2020 pod sp. zn. 1 KZN 4188/2016, ve kterém uvedlo, že je zpracovávána žádost o právní pomoc do Polska, jejímž obsahem je naplnění příkazu Ústavního soudu a že nelze předjímat, zda vůbec (a tedy ani kdy) lze očekávat připsání peněžních prostředků na bankovní účty Poškozených. Krajské státní zastupitelství v Ostravě poté dne 21. 9. 2020 doručilo přípis pod č.j. 1 KZN 4188/2016-615, ve kterém právního zástupce žalobce informuje o tom, že vypracovalo příslušnou žádost dle nálezu Ústavního soudu ze dne 12. 5. 2020 pod sp. zn. IV. ÚS 1355/18 a zaslalo ji [anonymizována tři slova] [anonymizováno]. Žalobce tak činí závěr, že způsobená škoda je trvalého charakteru, resp. škůdce netuší, zda způsobenou škodu bude možné napravit, kdy případná nejistota v takovém případě musí jít k tíži škůdce (nikoli poškozeného).
3. Dle výše uvedeného soupisu nezákonně převedených finančních prostředků celková jistina vzniklé škody tak dle žalobkyně činí 1 323 306,15 PLN, 26 383,84 EUR, 62 722,76 Kč.
4. Žalovaná se žalobou nesouhlasila. Učinila nespornou skutečnost, že u ní žalobkyně dne 4. 12. 2020, podáním ze dne 3. 12. 2020, uplatnila nárok na náhradu škody. Podání ze dne 3. 12. 2020 bylo doplněno podáním žalobkyně ze dne 26. 8. 2021. Po podání žaloby žalovaná toto předběžné projednání nároku již ukončila a to tak, že nárokům žalobkyně nevyhověla, a to ani zčásti. Režim odpovědnosti za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem dopadá na úkony učiněné mimo rozhodovací činnost, nebo sice v jejím rámci, avšak za podmínky, že se v obsahu rozhodnutí neprojeví (usnesení Ústavního soudu České republiky sp. zn. I. ÚS 799/10 ze dne 16. 2. 2012, rozsudek Nejvyššího soud ČR pod č. j. 29 Cdo 2778/2010-102 ze dne 30. 8. 2012). Pro založení odpovědnosti státu za škodu dle zákona č. 82/1998 Sb. je nutné současné splnění tří následujících podmínek. Musí být v řízení dáno nezákonné rozhodnutí nebo shledán nesprávný úřední postup, dále musí dojít ke vzniku škody a v neposlední řadě vzniklá škoda musí být přímým důsledkem nezákonného rozhodnutí či nesprávného úředního postupu. Uvedené předpoklady musí být splněny kumulativně, pouhé nesplnění jednoho z nich vede k zamítnutí nároku na náhradu škody (viz usnesení Nejvyššího soud ČR ze dne 23. 2. 2005, sp. zn.: 25 Cdo 773/2004, usnesení Nejvyššího soudu České republiky č. j. 28 Cdo 4231/2010-113 ze dne 9. 11. 2011). V rámci tzv. předběžného projednání nároku na odškodnění uplatňovaného u žalované je možno poskytnout náhradu škody pouze v případě, kdy lze na základě předložených dokladů učinit nepochybný závěr o tom, že navrhovateli (zde žalobkyni) škoda nesporně vznikla. Nesporným je nutné učinit nejen to, že co do základu byl založen vznik odpovědnosti, ale i to, že požadovaná náhrada škody spočívá v majetkové či nemajetkové újmě, která nastala v příčinné souvislosti s rozhodnutím (nesprávným úředním postupem) zakládajícím odpovědnost za škodu, a kdy lze shledat nespornou také výši škody způsobené rozhodnutím (nesprávným úředním postupem). Žalovaná provedla ve věci šetření, ze kterého vyplynuly skutečnosti, z nichž žalovaná uzavřela a konstatovala, že Krajské státní zastupitelství v Ostravě pochybilo, když peněžní prostředky zajištěné na účtech u peněžních ústavů nechalo převést na účty polské prokuratury, když tento postup neměl oporu v žádné právní normě. Postup Krajského státního zastupitelství v Ostravě nebyl zhojen ani Vrchním státním zastupitelstvím v Olomouci, když toto odložilo podnět k výkonu dohledu nad Krajským státním zastupitelstvím jako nedůvodný. Za uvedené se žalovaná žalobkyni omluvila.
5. Žalovaná dále uvedla, že nároku na náhradu škody, kterou představují zajištěné finanční prostředky a úroky z prodlení z těchto prostředků, nelze vyhovět, neboť ve věci nedošlo ke vzniku škody. Trestní řízení v Polsku nebylo dosud skončeno. Pokud by finanční prostředky byly ponechány na účtech v České republice, a pokud by bylo jako dosud vedeno trestní řízení v Polsku, byly by finanční prostředky i nadále zajištěny a ponechány na účtech až do pravomocného skončení trestního řízení v Polsku. Za této situace by žalobkyně rovněž nebyla oprávněna s předmětnými peněžními prostředky volně disponovat a o finančních prostředcích zajištěných v České republice by bylo soudy v České republice rozhodnuto až poté, co by bylo trestní řízení v Polsku pravomocně skončeno. Za situace, kdy trestní řízení v Polsku nebylo skončeno, pak nelze hovořit o vzniku škody žalobkyně tím, že její finanční prostředky zajištěné v rámci trestního řízení vedeného v České republice, byly zaslány do Polska. Lze tedy uzavřít, že zajištěné finanční prostředky by nebyly žalobkyni volně k dispozici ani v případě, že by byly ponechány na účtech bankovních ústavů v České republice, neboť finanční prostředky byly zajištěny postupem dle § 79a trestního řádu.
6. Z Nálezu Ústavního soudu IV. ÚS 1355/18 ze dne 12. května 2020, ve věci stížnosti stěžovatelek (žalobkyně) se podává výrok I., že - Zásahem Krajského státního zastupitelství v [obec] spočívajícím v udělení pokynu peněžním ústavům k převedení zajištění peněžních prostředků z účtu stěžovatelek a vyrozuměním Vrchního státního zastupitelství v [obec] ze dne 14. března 2018 č.j. 8 VZN 288/2017-24 byla porušena základní práva stěžovatelek zaručená čl. 36 odst. 1 a čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. II. Vyrozumění Vrchního státního zastupitelství v [obec] zde dne 14. března 2018 č. j. 8 VZN 288/2017-24 se ruší. III. Krajskému státnímu zastupitelství v [obec] se přikazuje, aby se pokusil obnovit stav před porušením základních práv stěžovatelek žádostí o vrácení peněžních prostředků z Polské republiky. IV. Ve zbývající části se ústavní stížnost a návrh s ní spojený odmítají.
7. Z výpisu z obchodního rejstříku společnosti žalující, se podává posice jednatele společnosti, osoby [příjmení] [jméno] [příjmení] (do 13.4.2022) a též [právnická osoba] s. r. o., kde je jednatelem jednak stejná osoba a druhým jednatelem je [jméno] [jméno] [příjmení], když v souvislosti s trestním řízením v Polské republice, jde o trestně stíhané osoby.
8. Z listiny na čísle listu 243, a to překladu z jazyka polského, podání [anonymizována tři slova] [obec], datovaného 11. 7. 2022 adresovaného Krajskému státnímu zastupitelství v [obec] k sp. zn. 1 KZN 4188/2016 se podává, že v současné době se dokončuje probíhající vyšetřování ve věci 1 KZN 4188/2016 vedeného trestního řízení v České republice, když dokončuje se vyšetřování a rozhodnutím z 8. 3. 2022 z vyšetřovacího spisu byly vyloučeny materiály týkající se trestního postupu legalizace příjmů v období alespoň od ledna 2016 do listopadu 2016, pocházející z trestné činnosti prostřednictvím řetězce obchodních společností působících na území České republiky, Polska, Bulharska, Kypru a [příjmení] [jméno], jakými jsou mimo jiných i [anonymizována tři slova] a řada dalších, tzn. jedná se o trestný čin dle čl. 299 § 1 a 5 tr. zákoníku, v rozsahu týkajícím se [právnická osoba] [anonymizováno] řízené [jméno] [příjmení], které byly následně předány [anonymizována tři slova], včetně finančních prostředků ve výši 202 191,41 EUR jež zajistila finanční analytická jednotka České republiky na bankovním účtu [právnická osoba]. Pokud jde o přepravní společnosti, pak se zde uvádí zjištění, že obě tyto spediční firmy jednaly výhradně na objednávku outsourcingových společností řízených [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], kteří jsou ve vyšetřování v postavení podezřelých. Oba byli přímo zapojeni do procesu přemisťováni paliva uvnitř společenství do společnosti zde uvedených a nakonec využívali za tímto účelem [právnická osoba] [anonymizováno] a další společnosti registrované v České republice. Zjištění ukazují na to, že veškeré firmy vyskytující se v řetězci zboží v období od dubna 2015 do září 2016 byly obsluhovány společností [právnická osoba] a dalšími, jejímž jménem jednala [jméno] [příjmení] společně s [příjmení] [příjmení] (bílí koně). Popsané okolnosti nasvědčují, že schéma fungování a propojení vytvořilo řetězec subjektů, které vzájemně uměle obchodují s kapalnými palivy za účelem generování daně ze zboží a služeb vykazované jako uplatněné subjektem provozujícím skutečnou podnikatelskou činnost - [anonymizována tři slova]. Zdůrazňuje se, že oběh faktur nebyl doprovázen fyzickým tokem zboží postupně mezi veškerými uvedenými subjekty. Dále se na konci tohoto podání uvádí, že k osobě [jméno] [příjmení] je třeba zmínit, že úspěšné ukončení vyšetřování, proti němu je navíc podmíněno efektivním prováděním úkonů s jeho účasti, což podezřelý stěžuje a důsledně odmítá se zúčastňovat úkonů na území Polské republiky z obavy mu hrozící trestní odpovědnosti. Bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] byl pravomocně odsouzen rozsudkem Krajského soudu v Częstochowě se sp. zn. II K 64/12, za trestný čin dle čl. 258 § 1 tr. zákoníku, a další v souvislosti s nelegálním obchodováním s palivy a v současné době je hledán polskými justičními orgány za účelem výkonu trestu odnětí svobody v trvání 4 let a 6 měsíců. V souvislosti se zjištěním, že se výše uvedený skrývá před polskými orgány činnými v trestním řízení na území České republiky, byl u Krajského soudu v Katovicích podán návrh o odvolání glejtu pro jeho osobou. Glejt pro něj byl zrušen následně a částka ve formě kauce 100 000 polských zlotých podléhá propadnutí. Předmětné rozhodnutí je pravomocné.
9. Skutkovým zjištěním soudu je, že po předchozím souhlasu státní zástupkyně Krajského státního zastupitelství v [obec] byly na základě usnesení o zajištění finančních prostředků na účtu dle § 79a trestního řádu ze dne 11. 11. 2016 vydaných pod č. j. NCOZ - 8347 - 5/TČ - 2016 - 412301 - E, č. j. NCOZ - 8347 - 6ATČ - 2016 - 412301 - E, č. j. NCOZ - 8347 - 7/TČ - 2016 - 412301 E, č. j. NCOZ - 8347 - 8/TČ - 2016 - 412301 - E, č. j. NCOZ - 8347 - 97TČ - 2016 - 412301 - E, č. j. NCOZ - 8347 - 10/TČ - 2016 - 412301 - E, č. j. NCOZ - 8347 - 117T0 - 2016 - 412301 - E, č. j. NCOZ - 8347 - 127TČ - 2016 - 412301 - E, č. j. NCOZ - 8347 - 13/TČ - 2016 - 412301 - E, zajištěny finanční prostředky na bankovních účtech společností [právnická osoba], [právnická osoba], [anonymizována čtyři slova], a [anonymizována dvě slova], a to ve výši cca 69 milionů korun. Stížnosti proti usnesení o zajištění finančních prostředků byly zamítnuty, rovněž nebylo vyhověno ani žádostem o zrušení zajištění finančních prostředků a stížnosti proti usnesení o nevyhovění žádosti o zrušení zajištění byly zamítnuty jako nedůvodné. Žádostí Krajského státního zastupitelství v [obec] ze dne 7. 11. 2017 adresovanou na Regionální prokuraturu v [obec] bylo požádáno o převzetí trestního řízení a Regionální prokuratura v [obec] dokumentem ze dne 14. 12. 2017 sdělila, že vyhověla žádosti o převzetí trestního řízení s tím, že daná trestní věc bude připojena k trestní věci vedené polskými orgány pod sp. zn. RP I Ds. 2. 2016, a to na základě rozhodnutí ze dne 13. 12. 2017. Dne 12. 1. 2018 vydalo Krajské státní zastupitelství v Ostravě přípis, který byl adresován dotčeným bankovním institucím, a ve kterém byla obsažena výzva, aby bankovní instituce poukázaly zajištěné finanční prostředky na bankovní účet polské prokuratury. K uvedenému bylo přistoupeno v důsledku toho, že polská prokuratura zaslala Krajskému státnímu zastupitelství v [obec] několik rozhodnutí, ze kterých vyplynulo, že zajištěné finanční prostředky byly uznány jako věcné důkazy a zaevidovány jako důkazy v Informačním systému polské prokuratury. Pokyn bankovním institucím byl dán za situace, kdy státní zastupitelství nevědělo, zda jsou předmětná rozhodnutí polské prokuratury pravomocná. [ulice] instituce finanční prostředky na účet polské prokuratury následně poukázaly. Žalobkyně se po vydání předmětného přípisu obrátila na Vrchní státní zastupitelství v Olomouci s podnětem k výkonu dohledu nad Krajským státním zastupitelstvím v [obec]. Vyrozuměním Vrchního státního zastupitelství ze dne 14. 3. 2018, č. j. 8 VZN 288/2017 - 24 bylo žalobkyni sděleno, že podnět k výkonu dohledu nad krajským státním zastupitelstvím byl jako nedůvodný odložen. [ulice] státní zastupitelství uvedlo, že nelze dovodit, že trestní řízení nespadá do pravomoci orgánů Polské republiky, a že účelu trestního řízení může být lépe dosaženo na území České republiky. V dané věci byla následně podána ústavní stížnost. Dne 12. 5. 2020 vydal Ústavní soud ČR nález, sp. zn. IV. ÚS 1355/18, kdy konstatoval, že zásahem Krajského státního zastupitelství v [obec] spočívajícím v udělení pokynu peněžním ústavům k převedení zajištěných finančních prostředků z účtu žalobkyně a vyrozuměním Vrchního státního zastupitelství v [obec] ze dne 14. 3. 2018, č. j. 8 VZN 288/2017 - 24, byla porušena základní práva žalobkyně zaručená čl. 36 odst. 1 a čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Současně bylo zrušeno vyrozumění Vrchního státního zastupitelství v [obec] ze dne 14. 3. 2018, č. j. 8 VZN 288/2017 - 24 a Krajskému státnímu zastupitelství v [obec] bylo Ústavním soudem ČR přikázáno, aby se pokusil obnovit stav před porušením základních práv žalobkyně žádostí o vrácení peněžních prostředků z Polské republiky. Krajské státní zastupitelství v Ostravě se po vydání daného nálezu obrátilo se žádostí na Regionální prokuraturu v [obec], kdy obsahem žádosti byla jednak informace o ústavním nálezu, žádost o poskytnutí informací o trestním řízení v Polsku a žádost o stanovisko k zaslání finančních prostředků zpět do České republiky. K vrácení finančních prostředků zatím nedošlo.
10. Podepsaný soud na začátku prvního jednání ve věci sdělil svůj předběžný názor, že s vysokou mírou pravděpodobnosti došlo k zavinění žalované a soud bude rozhodovat v souladu s ustanovením § 13 občanského zákoníku s ohledem na důvodné očekávání při obdobném posouzení věci, a to poté, co bude skončeno řízení pod sp.zn. 15 C 137/2021, které je ve vztahu k nyní projednávané věci identické.
11. Podle ust. § 1 zákona 82/1998 Sb. (zákona), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle ust. § 13 odst. 1 zákona stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem.
12. V posuzovaném případě soud shledal nesprávný úřední postup na straně žalované, jak konstatoval i Ústavní soud právě v nálezu sp. zn. IV. ÚS 1355/2018 ze dne 12. května 2020. Zásahem Krajského státního zastupitelství v [obec] spočívajícím v udělení pokynů peněžním ústavům k převedení zajištěných peněžních prostředků z účtů žalobkyně a vyrozuměním Vrchního státního zastupitelství v [obec] ze dne 14. března 2018 č.j. V8VZN-288/201720-24 byla porušena základní práva žalobkyně zaručena v čl. 36 odst. 1 a čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Zároveň bylo zrušeno vyrozumění Vrchního státního zastupitelství v [obec] ze dne 14. března 2018. Nesprávný úřední postup tak dle názoru soudu spočívá právě v postupu Krajského státního zastupitelství v [obec], které se dopustilo nesprávného úředního postupu tím, že bez zákonného podkladu udělilo pokyn peněžnímu ústavu k převedení zajištěných peněžních prostředků z účtu žalobkyně ve výši 12 709,09 PLN na účty, polské prokuratury, když zvolilo postup nepředvídaný jakoukoliv právní normou, zaslání těchto prostředků na účty polských justičních orgánů by bylo možné až po případném rozhodnutí o jejich propadnutí či zabrání. Ke vzniku škody však nedošlo, když prostředky žalobkyně byly z jejího účtu převedeny na účty polské prokuratury, čímž se sice dostaly mimo rozhodovací pravomoc českých státních orgánů, avšak tyto prostředky se na účtech polské prokuratury nadále nacházejí (ze sdělení Regionální prokuratury v [obec] ze dne 11. 7. 2022 vyplývá, že nadále představují věcný důkaz ve vyšetřování pod sp. zn. RP I Ds 2. 2016), přičemž dané trestní řízení před polskými orgány není skončeno, je ve stadiu před podáním obžaloby proti mimo jiné jednateli žalobkyně [jméno] [příjmení]. Výsledek trestního řízení před polskými orgány přitom v řízení o této věci nelze předjímat, není tedy zřejmé, jaký bude další osud zajištěných prostředků žalobkyně momentálně se nacházejících na účtech polské prokuratury, nelze vyloučit ani možnost, že tyto prostředky budou, ať již v průběhu trestního řízení nebo po jeho skončení s ohledem na jeho výsledek, vráceny na účet žalobkyně. Za tohoto stavu na straně žalobkyně dosud ke vzniku škody nedošlo, neboť nenastalo žádné zmenšení jejího majetku, nastala pouze situace, kdy žalobkyně se svými prostředky nemůže volně disponovat, tyto prostředky však žádným rozhodnutím ani jiným postupem žalobkyni odňaty nebyly. Je proto marné zabývat se tím, jaký by byl další osud zajištěných prostředků žalobkyně, pokud by v rozporu se zákonem nebyly poukázány na účty polské prokuratury, neboť českými orgány před poukázáním těchto prostředků do zahraničí nebylo vydáno žádné rozhodnutí o vrácení těchto prostředků do volné dispozice žalobkyně a současný stav je takový, že nebylo rozhodnuto o zabrání těchto prostředků polským státem ani o jakémkoli jiném odejmutí těchto prostředků žalobkyni, tyto prostředky jsou nadále pouze zajištěny a konečné rozhodnutí o jejich osudu bude vydáno až v průběhu trestního řízení před polskými orgány. Polská republika je řádným členem Evropské unie, a žalobkyni jsou tak garantována veškerá práva, která by jí příslušela i v řízení před orgány jakéhokoliv jiného členského státu Evropské unie, navíc tato otázka nemá pro posouzení dané věci žádný význam, neboť bez ohledu na konkrétní postup polských orgánů je z pohledu možného vzniku škody na straně žalobkyně rozhodující pouze to, jakým způsobem bude v konečném výsledku s prostředky žalobkyně v řízení před polskými orgány naloženo. Jsou-li tyto prostředky polskými orgány pouze zajištěny, nelze učinit závěr, zda a kdy budou eventuálně žalobkyni na její účet vráceny a nelze proto dosud hovořit o vzniku majetkové újmy na straně žalobkyně představující zmenšení hodnoty jejího majetku právě o tyto prostředky. Předpoklady odpovědnosti státu podle zákona č. 82/98 Sb. jsou - existence nezákonného rozhodnutí či nesprávného úředního postupu, vznik škody a příčinná souvislost mezi prvními dvěma předpoklady. Uvedené předpoklady musí být splněny kumulativně. V daném případě však dosud ke vzniku škody na straně žalobkyně nedošlo (viz výše), a není tak splněn jeden z předpokladů pro odpovědnost státu v podobě vzniku škody, podanou žalobu je proto třeba hodnotit jako předčasnou a žaloba byla jako nedůvodná, zamítnuta. Toto rozhodnutí v budoucnu netvoří překážku rei iudicatae pro eventuálně nově zahájené řízení ze strany žalobkyně o stejném nároku v době, kdy již bude o zajištěných prostředcích žalobkyně polskými orgány definitivně rozhodnuto a kdy tak bude zřejmé, zda tyto prostředky budou žalobkyni vráceny či nikoliv.
13. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalovaná měla ve věci plný úspěch. Náklady řízení tvoří paušalizovaná náhrada nákladů nezastoupeného účastníka podle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb. v podobě 3 úkonů po 300 Kč (vyjádření k žalobě a 2x jednání u soudu I. stupně), celkem 900 Kč.