14 C 143/2020-135

Rubrum

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní JUDr. Ladislavou Olbrechtovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] za účasti vedlejšího účastníka [právnická osoba], [část názvu právnické osoby], [IČO] sídlem [adresa vedlejší účastnice] o 80 985,63 Kč takto:

Výrok

I. Návrh žalobce, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 80 985,63 Kč, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 2 400 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se domáhal proti žalovanému zaplacení částky 80 985,63 Kč s odůvodněním, že je vlastníkem osobního automobilu tov. značky Škoda Superb, [registrační značka]. Dne 10.2.2020 žalobce zaparkoval svoje osobní vozidlo v prostoru budovy [adresa] na ulici [ulice] ve [obec], přičemž tato budova je ve vlastnictví žalovaného. Ve večerních hodinách dne 10.2.2020 v době 19:00 – 19:15 hodin došlo k pádu střešní krytiny z budovy [adresa] na ulici [ulice] ve [obec], která svým pádem poškodila výše uvedené osobní vozidlo žalobce. Žalobce vznik škody zjistil v 19:15 hodin. Na osobním vozidle žalobce byla poškozena zejména střecha automobilu, levý hagus, zadní okno, zadní stěrač, zadní dveře a pravý blatník. Žalobce začal vzniklou situaci okamžitě řešit a vzniklé poškození si fotograficky zdokumentoval. Žalobce ihned dne 11.2.2020 nahlásil vzniklou škodu žalovanému skrze jeho pracovnici – [jméno] [příjmení], referentku správy pojištění, a požadoval po žalovaném úhradu způsobené škody. Žalovaný proto škodnou událost nahlásil na [právnická osoba], [část názvu právnické osoby], s níž má sjednánu Smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu, číslo: [číslo]. Zároveň pojišťovna žalovaného škodnou událost zaevidovala pod číslem: [číslo] [právnická osoba], [část názvu právnické osoby], se po skončení šetření škodné události ve svém dopise ze dne 18.2.2020, který žalobci zaslala na vědomí e-mailem dne 19.2.2020, vyjádřila, že ke škodě na vozidle žalobce nedošlo v důsledku porušení právní povinnosti dle § 2910 občanského zákoníku, ale v důsledku živlu – vichřice Sabine, která je definována jako vítr o rychlosti 20,8 m/s a vyšší. Z uvedeného důvodu proto odmítla poskytnutout pojistné plnění žalobci. Žalobce se s tvrzením pojišťovny žalovaného neztotožnil, a proto dne 19.2.2020 napsal žalovanému i zástupcům jeho pojišťovny e-mail, ve kterém shrnul své důvody, proč s rozhodnutím pojišťovny nesouhlasí. Zejména žalobce nesouhlasil s nahlášením škodné události jako škody způsobené vichřicí Sabine. Žalobce následně obdržel dopis [právnická osoba], [část názvu právnické osoby] ze dne 20.2.2020, ve kterém pojišťovna žalovaného žalobci sděluje, že žalovaný za způsobenou škodu neodpovídá, neboť se na území celé České republiky vyskytoval vítr o síle orkánu (orkán Sabine). Z tohoto tvrzení pojišťovna žalovaného dovozuje, že v předmětnou dobu se i přímo na místě vzniku škody vyskytoval vítr o síle orkánu, který použila jako liberační důvod pro neposkytnutí pojistného plnění za žalovaného. Žalobce proto svůj nárok na úhradu způsobené škody opětovně vznesl vůči žalovanému. Žalobce v rámci řešení způsobené škody jednal s pracovníky [územní celek] [část obce], a to s [jméno] [příjmení] (referent správy pojištění), [titul] [jméno] [příjmení] (vedoucí odboru správy obecního majetku) a [titul] [jméno] [příjmení] (náměstek primátora – majetkoprávní vztahy města). Žalobce zároveň žalovanému předložil kalkulaci nákladů opravy škody způsobené na vozidle žalobce, vyhotovenou [právnická osoba] [obec] dne 31.03.2020. Žalobce následně obdržel vyjádření žalovaného ze dne 20.4.2020, [číslo jednací], dle kterého žalovaný opakovaně sděluje, že dle jeho názoru nedošlo k porušení jakékoliv zákonné povinnosti a škoda byla způsobena v důsledku živelné události – vichřice. Dle sdělení žalovaného se v dopoledních hodinách na území [územní celek] [část obce] vyskytovala vichřice o síle větru až 22,1 m/s (měřící stanice [obec], [obec]). Z uvedeného žalovaný uvádí, že nelze vyloučit, že touto živelnou událostí došlo v době vichřice k poškození krytiny (na domě [adresa] na ulici [ulice] ve [obec]) a část krytiny odletěla v důsledku dlouhodobě působícího větru později ve večerních hodinách. Žalovaný proto nemohl způsobení škody zabránit či ji odvrátit, a proto za způsobenou škodu neodpovídá. Žalobce však s tvrzením žalovaného o neodpovědnosti za způsobenou škodu nesouhlasí. Ze samotné přílohy Vyjádření žalovaného k ukončené škodní události – tabulky ČHMÚ pobočka [obec], zachycující naměřené hodnoty rychlosti větru na stanici [obec] – [obec], vyplývá, že rychlost větru přesahující 20,8 m/s (odpovídající rychlosti větru označující vichřici) byla na měřící stanici ve [obec], [obec] toho dne 10.2.2020 naměřena naposledy v 10:20 hodin, když dosáhla hodnoty 21,1 m/s. Od tohoto konkrétního času začala rychlost větru postupně slábnout. Ve večerních hodinách dne 10.2.2020 dosahovala rychlost větru následujících hodnot – v 19:00 hodin rychlost větru 7,6 m/s, v 19:10 hodin rychlost větru 11,1 m/s, v 19:20 hodin rychlost větru 15,4 m/s. Od měření v 19:30 hodin je patrné snížení rychlosti větru. Žalobce má proto za to, že v době způsobení škody, tj. v čase 19:00 – 19:15 hod. se ve [obec] nevyskytoval vítr dosahující síly vichřice Sabine, který by umožnil vyvinění žalovaného ze způsobené škody. Žalobce prostřednictvím svého právního zástupce vyzval žalovaného předžalobní výzvou ze dne 29.4.2020 k úhradě způsobené škody ve výši 80 985,63 Kč a souvisejících nákladů právního zastoupení. Žalovaný na předžalobní výzvu reagoval vyjádřením ze dne 6.5.2020, [číslo jednací], dle kterého žalovaný setrvává na svém zamítavém stanovisku k náhradě škody, která dle žalovaného vznikla vlivem vichřice. Žalobce upozorňuje, že dle ust. § 2900 občanského zákoníku, vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného. Zároveň dle ust. § 2910 občanského zákoníku, věta první, platí, že škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Dále dle ust. § 2911 občanského zákoníku platí domněnka způsobení škody z nedbalosti. Nakonec z ust. § 2938 odst. 1 občanského zákoníku (dále jen,,OZ“) vyplývá, že při zřícení budovy nebo odloučení její části v důsledku vady budovy nebo nedostatečného udržování budovy nahradí její vlastník škodu z toho vzniklou. Žalobce má za to, že žalovaný, jakožto vlastník budovy [adresa] na ulici [ulice] ve [obec], si má při správě svého majetku počínat tak, aby byla naplněna obecná míra péče o majetek, která zajistí, že majetek žalovaného nemůže způsobit škodu na majetku třetí osoby. Žalovaný má však za to, že žalovaný tuto obecnou míru péče o majetek nevynaložil. Dle názoru žalobce byla upadnutá střešní krytina na budově žalovaného [adresa] nedostatečně uchycena, což mohlo být odhaleno při pravidelné technické prohlídce střechy. Žalobce uvádí, že nedostatečným uchycením střešní krytiny a neprovedením pravidelné technické kontroly střechy žalovaný porušil ustanovení § 2900 OZ o zajištění prevence vzniku škody, což mělo za následek způsobení škody odloučenou částí budovy [adresa], kdy dle ust. § 2938 OZ za takto způsobenou škodu vlivem nedostatečné údržby odpovídá škůdce - žalovaný. Žalobce má za to, že mezi jednáním žalovaného (zanedbání prevence vzniku škody a obecné míry péče o vlastní majetek – nedostatečné uchycení střešní krytiny, nepravidelná údržba budovy) a způsobenou škodou na majetku žalobce (poškození vozidla) existuje přímá příčinná souvislost, neboť pokud by střešní krytina byla uchycena řádným způsobem, případně by předchozí technická prohlídka či údržba tento nedostatek odhalila a napravila, ke vzniku škody by nedošlo. Žalobce proto namítá, že žalovaný je odpovědný za škodu způsobenou žalobci. Z uvedeného důvodu proto žalobce požaduje proplacení nákladů na opravu poškozeného vozidla dle kalkulace [právnická osoba] [obec] ze dne 31.3.2020 v hodnotě 80.985,63 Kč včetně DPH.

2. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby s odůvodněním, že je skutečností, že dne 11.2.2020 oznámil žalobce žalovanému škodní událost, kdy dle jeho sdělení došlo dne 10.2.2020 v 19:15 hod. k poškození jeho osobního automobilu tovární značky Škoda Superb, [registrační značka], pádem střešní krytiny ze střechy domu [adresa], jenž je součástí pozemku [parcelní číslo], k.ú. [část obce], [územní celek] [část obce] (dále jen„ dům [adresa]“), přičemž žalovaný je jeho vlastníkem. Žalovaný tuto škodní událost oznámil svému pojistiteli, [právnická osoba], [část názvu právnické osoby] (dále jen„ pojistitel“), se kterou má sjednanou pojistnou smlouvu, a ta uvedenou pojistnou událost řešila pod [číslo]. Žalovaný zjistil pád střešní krytiny z domu [adresa] na základě oznámení škodní události žalobcem. Není sporné ani to, že pojistitel opakovaně vyhodnotil pojistnou událost tak, že k pádu střešní krytiny došlo vlivem vichřice Sabine, tudíž žalovaný neporušil žádnou právní povinnost, vzniku škody nemohl zabránit, ani ji nemohl objektivně odvrátit, a to ani při vynaložení veškerého úsilí, a proto za škodu neodpovídá, a z tohoto důvodu pojistitel odmítl vyplatit žalobci pojistné plnění s tím, že žalovanému nezbylo, než respektovat názor svého pojistitele. Pokud však žalobce tvrdí, že žalovaný odpovídá za škodu způsobenou na jeho osobním automobilu pádem střešní krytiny z domu [adresa] ve vlastnictví žalobce, neboť nevynaložil jakožto vlastník předmětného domu obecnou míru péče o svůj majetek, když neprováděl pravidelné technické kontroly střechy a upadnutá střešní krytina nebyla dostatečně uchycena, čímž porušil ustanovení § 2900 občanského zákoníku o zajištění prevence vzniku škody, což mělo za následek způsobení škody odloučenou částí budovy [adresa] ve smyslu ustanovení § 2938 občanského zákoníku, pak k tomuto žalovaný uvádí, že takovéto tvrzení žalobce je naprosto liché. Žalovaný provádí pravidelné kontroly, údržbu i opravy střechy, zpravidla dle potřeby, minimálně však jednou ročně. Např. v červnu 2019 byla provedena oprava střechy na domě [adresa], který bezprostředně sousedí s domem [adresa], a v srpnu 2019 byla provedena oprava a vyčištění svodů a okapů na domech [adresa]. Při těchto opravách či udržovacích pracích je prováděna i kontrola střechy. Po nahlášené škodní události ze dne 10. 2. 2020 žalovaný na místo bez prodlení poslal odbornou firmu - [jméno] [příjmení], sídlem [adresa], [IČO], aby stav střechy zkontrolovala a nacenila opravu střechy, na základě čehož pak žalovaný učinil objednávku opravy střechy (pozn. součástí objednávky byly i práce, které s poškozením střechy vichřicí nesouvisely). Dle sdělení pana [příjmení] došlo k uvolnění střešní krytiny v důsledku velmi silného větru, což žalovaný dokládá písemným vyjádřením firmy ze dne 14. 8. 2020. Žalovaný tedy prováděl pravidelné prohlídky střechy domu [adresa] v přiměřených intervalech a v případě zjištěných nedostatků tyto ihned odstraňoval prostřednictvím specializovaných firem. Žalovaný tedy postupoval a stále postupuje v souladu se standardem průměrného rozumného vlastníka budovy a běžnou úrovní péče, proto nemohl zanedbat svou prevenční povinnost dle ustanovení § 2900 občanského zákoníku. V případě skutkové podstaty odpovědnosti za škodu dle ustanovení § 2938 občanského zákoníku je podstatné to, zdali vada budovy či její nedostatečné udržování byly podstatnými adekvátními příčinami škodní události, což v tomto případě nenastalo, a to ze dvou důvodů: a) Jak již bylo několikrát uvedeno výše, žalovaný střechu budovy [adresa] udržoval řádně, tedy dostatečně. b) K deliktní odpovědnosti dle cit. ustanovení však nedojde i v případech, kdy daná škodní událost byla způsobena vnějšími okolnostmi, např. zásahem vyšší moci. Jelikož byla dne 10.2.2020 na území [územní celek] [část obce] vichřice Sabine o síle větru až 22,1 m/s (dle Beaufortovy stupnice síly větru je vichřice vítr o rychlosti 20,8 – 24,4 m/s), je zcela zřejmé, že k poškození krytiny došlo v důsledku této nepředvídatelné události, o čemž svědčí i vyjádření odborné firmy, která po havárii střechy prováděla její zhlédnutí a následnou opravu. Pokud žalobce argumentuje tím, že vichřice byla naměřena pouze v dopoledních hodinách, kdežto ke škodní události, tj. pádu střešní krytiny, došlo až ve večerních hodinách, pak z výše uvedeného vyplývá, že k poškození krytiny došlo silnými poryvy větru při vichřici, kdy tato však spadla až v důsledku dlouhodobě působícího větru později (ve večerních hodinách vál stále ještě silný až prudký vítr – silný vítr dle Beaufortovy stupnice síly větru má rychlost 10,8 – 13,8 m/s, prudký vítr má rychlost 13,9 – 17,1 m/s). Pokud se žalobce domnívá, že žalovaný měl předjímat uvolnění střešní krytiny vichřicí právě na tomto domě [adresa], a z tohoto důvodu měl okamžitě ten den, kdy ještě stále vál silný či prudký vítr, vyslat odbornou firmu (jedná se o práce ve výškách), aby zkontrolovala střechu domu [adresa], či střechy všech domů, které jsou v jeho vlastnictví, pak toto neodpovídá běžné úrovni péče, kterou by vynaložil průměrný rozumný vlastník nemovité věci, neboť prevenční povinnost není povinností absolutní a vlastník věci nemůže zajišťovat, aby ke škodám nedocházelo nikdy, tj. v žádném okamžiku (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 618/2001 ze dne 25. 2. 2003). Jelikož tedy žalovaný prováděl řádnou údržbu a opravy střechy budovy [adresa], neporušil žádnou zákonnou povinnost, kdy navíc bylo uvolnění střešní krytiny zapříčiněno zásahem vyšší moci, kterou žalovaný nemohl předvídat, nemohl škodní události zabránit, ani ji objektivně odvrátit, a to ani při vynaložení veškerého úsilí, které bylo v jeho silách. Nemohla tedy být naplněna skutková podstata odpovědnosti za škodu ani dle ustanovení § 2938, ani dle ustanovení § 2900 či § 2910 občanského zákoníku, jak tvrdí, ale ničím neprokazuje žalobce.

7. Dle ustanovení § 2952 občanského zákoníku se hradí škoda skutečná a ušlý zisk. Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil či mu poskytl náhradu. Nutno podotknout, že žalobce sice předložil žalovanému i soudu kalkulaci nákladů na opravu jeho vozidla, nicméně nedoložil, že tyto náklady skutečně uhradil, či že je povinen je uhradit. Pokud tedy žalobce požaduje úhradu nákladů, které mu dle jeho tvrzení vznikly v souvislosti s poškozením jeho vozidla pádem střešní krytiny z domu [adresa], pak dosud ničím neprokázal, že mu tato škoda skutečně vznikla, a že vznikla v žalobcem uváděné výši. Jelikož v daném případě nebyly naplněny žádné předpoklady vzniku občanskoprávní odpovědnosti žalovaného za škodu, když žalovaný neporušil žádnou zákonnou povinnost, prováděl řádnou údržbu střechy, uvedenou škodní událost nezavinil, neboť tato byla způsobena zásahem vyšší moci, a žalobce ani neprokázal skutečný vznik škody, a nemůže tedy ani existovat příčinná souvislost mezi domnělým porušením povinnosti stanovené zákonem a žalobcem tvrzeným vznikem škody, pak je nutno konstatovat, že žalobcem uplatněný nárok na náhradu škody nemá opodstatnění. Byť je z výše uvedeného zcela zřejmé, že ke vzniku odpovědnosti žalovaného za škodu nedošlo na základě výše uvedených skutečností, je zároveň nutno zmínit, že žalobce v době škodní události parkoval svůj osobní automobil na pozemku p. [číslo] společný dvůr – zastavěná plocha a nádvoří, k.ú. [část obce], [územní celek] [část obce], ve vlastnictví žalovaného. Jedná se o pozemek, který má charakter uzavřeného prostoru (dvůr domu s pečovatelskou službou) a předmětná část pozemku není primárně určena k parkování. Je tedy plně v kompetenci vlastníka pozemku, komu povolí na něj vjíždět, stát, parkovat, popřípadě určit jakým vozidlem. V daném případě však žalovaný žalobci žádný takový souhlas nedal. Žalobce tedy v okamžiku vzniku škodní události parkoval na místě, na kterém nebyl oprávněn parkovat, a proto ke vzniku tvrzené škody došlo v důsledku spolupůsobení žalobce (pokud by soud naznal, že žalovaný tvrzenou škodu zavinil, pak by se dalo hovořit i o spoluzavinění žalobce), neboť parkování žalobce na předmětné části pozemku bez souhlasu žalovaného nemohlo být sice příčinou pádu střešní krytiny na automobil, bylo však jednou z dalších příčin, jež vedla k poškození na vozidle žalobce (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 2264/2000 ze dne 25.7.2001). Pokud by žalobce na předmětném pozemku své auto nezaparkoval, samotným pádem střešní krytiny na tento pozemek by k poškození vozidla nedošlo, a nebyl by tedy naplněn jeden z nutných předpokladů pro vznik škody. V takovém případě by nebylo možné dovodit ani příčinnou souvislost mezi žalobcem tvrzeným vznikem škody a žalobcem tvrzeným porušením zákonné povinnosti žalovaného. V dané věci pojistitel žalovaného šetřil škodnou událost jako nahlášenou pojistnou událost dle pojistné smlouvy, tzn. realizoval své právo pojistitele ve smyslu ustanovení § 2863 občanského zákoníku, dle kterého„ Pojistitel má právo škodnou událost za pojištěného projednávat, jakmile mu byla oznámena. Pojistitel má právo vyžadovat od poškozeného údaje uvedené v § 2777 odst. 3 a žalovaný jako smluvní strana Pojistné smlouvy [číslo] ze dne 15.1.2020 uvedené právo v souladu s touto smlouvou respektoval. V závislosti na žalovaným zjištěných a sdělených skutečnostech pojistitel tedy učinil opakovaně závěr, že příčinou pádu střešní krytiny byla vichřice Sabine, a že žalobce za škodu způsobenou na vozidle neodpovídá. Pokud pojistitel, jak je uvedeno výše, ve smyslu ustanovení § 2863 občanského zákoníku realizoval své právo pojistitele škodnou událost za pojištěného projednávat, jakmile mu byla oznámena, což učinil a měl za to, že pojistná událost z pojistného smluvního vztahu nenastala, a že žalovaný za škodu neodpovídá, žalovaný v souladu s Pojistnou smlouvou [číslo] ze dne 15. 1. 2020 (viz zejména čl. 6 odst. 3 Všeobecných pojistných podmínek pro pojištění odpovědnosti VPPOD 1/16, které jsou součástí Pojistné smlouvy [číslo] ze dne 15.1.2020, dále jen„ VPPOD 1/16“) respektoval postoj svého pojistitele. Jelikož je žalovaný dle čl. 5 odst. 8 VPPOD 1/16 povinen postupovat v případě soudního řízení o náhradě škody z pojistné události v souladu s pokyny pojistitele, zejména má povinnost nepřistoupit na jakékoliv vyrovnání bez jeho předchozího souhlasu, přičemž pojistitel má na výsledku tohoto soudního řízení právní zájem, žalovaný navrhuje, aby do tohoto soudního řízení přistoupil v souladu s ustanovením § 93 o.s.ř. jako vedlejší účastník pojistitel - [právnická osoba], [část názvu právnické osoby], sídlem [adresa vedlejší účastnice], [IČO], zapsaná v obchodním rejstříku vedeném [název soudu], oddíl [písmeno], vložka [číslo].

3. Vedlejší účastník se ztotožnil s vyjádřením žalovaného a poukázal na skutečnost, že žalovaný neporušil právní povinnost, předmětná škoda vznikla zjevně v důsledku povětrnostních podmínek, za které žalovaný z povahy věci nemůže odpovídat. Vedlejší účastník navrhoval zamítnutí žaloby.

4. Žalobce jako účastník řízení vypověděl, že k předmětnému vozidlu neměl sjednáno havarijní pojištění, takže z tohoto důvodu mu nebyla škoda odškodněna z tohoto pojištění. Žalobce je provozovatel a vlastník vozidla Škoda Superb [registrační značka] (v žalobě je písařská chyba, napsáno [číslo]). Je vlastníkem vozidla asi 2,5 roku, zakoupil vozidlo jako starší, rok výroby asi listopad 2011, v provozu květen nebo červen 2012. V domě s pečovatelskou službou jsou ubytováni jeho rodiče a on tam parkoval proto, že jim přivezl večer nákup. V daném místě není zákaz vjezdu ani zákaz zastavení, zákaz stání, ani tam není žlutě označeno, že by se nemělo parkovat. V daném místě jsou otevřená vrata, zpravidla tam stojí dvě různá auta, kdo přijede, tak tam může zaparkovat. V inkriminované době byl u rodičů asi půl hodiny, když přišel se synem pak k autu, všimli si, že na zemi vedle auta po pravé straně ležel asi 6metrový plech, pak viděli poškození střechy vozu. Byla poškozena střecha, kromě toho ještě utržený zadní stěrač, podřené zadní sklo, zadní páté dveře odřené a zadní pravý blatník. Nahlásil to policii, policie auto nefotila, odkázala ho, že si to má řešit přes pojistku s žalovaným a věc zapsali do knihy hlášení. Na druhý den se proto obrátil na žalovaného. Jednal se žalovaným, a sice prostřednictvím paní [příjmení], město to nahlásilo své pojišťovně, dal jim veškeré potřebné informace a fotodokumentaci. Jednání se žalovaným probíhalo férově až do okamžiku, kdy přišel zamítavý dopis z pojišťovny. Vozidlo do dnešního dne není opraveno, částka, kterou žaluje, je částka, kterou by oprava stála, kdyby nechal vozidlo opravit. Vozidlo je pojízdné, opravil akorát zadní stěrač, protože by neprošlo technickou kontrolou. Náklady na opravu stanovilo [právnická osoba] [obec] z ulice [ulice]. Žalobce dále uvedl ke kalkulaci, že je tam započtena pouze samotná oprava, není zakalkulováno, kolik by stálo zapůjčení náhradního vozidla po dobu opravy. Oprava měla trvat asi 20 dnů a za náhradní vozidlo by musel zaplatit 700 Kč za Škodu Octavii za den a asi 1 000 Kč za Superb.

5. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že svědek jako OSVČ podniká v oboru zámečnictví a stavby a v dalších oborech volné činnosti. Prováděl opravu střechy na [ulice] [anonymizována dvě slova] poté, co byla poškozena větrem, na základě objednávky, kterou učinilo město. Byla vypracována cenová nabídka a provedena oprava atiky, to jsou uvolněné plechy na střeše, resp. odtržené plechy na střeše. Některé plechy byly ještě uvolněné, některé již byly stržené a uklizené. Svědek se byl osobně podívat, nacenit opravu, ale fyzicky opravu nedělal, na to má klempířskou firmu. Fakticky prováděla opravu další osoba samostatně výdělečně činná, které to zadal. Jedná se o osobu [jméno] [příjmení], se kterým pracuje pravidelně, asi 15 let. Z místa byly pořízené fotografie před opravou snad a po opravě určitě. Udělali revizi střechy, na základě revize pak udělali cenovou nabídku a rozpočet a pak byla provedena oprava. Neví, jestli má zápis o revizi střechy, ale na jeho základě provedli rozpočet, takže by to mělo být zapsáno v tom rozpočtu. Má za to, že by tyto doklady mělo mít město. Neví, jak je předmětná střecha stará, na vedlejší budově dělali komplet novou střechu včetně výlezu, včetně oplechování a tesařských prací. Neví, v jakém časovém rozsahu opravu prováděli s ohledem na klimatické podmínky, to by se musel podívat do stavebního deníku, který sebou nevzal, nevěděl, o co se jedná, až do chvíle, kdy přišel k soudu. Rozpočet na provedené práce sebou nemá, pravděpodobně existuje, pravděpodobně byla vypracována pouze objednávka na základě té provedené práce. Po nahlédnutí na objednávku založenou na čl. 42 svědek uvedl, že rozpočet musel být proveden, protože objednávka je nad 50 000 Kč. Svědek dostal objednávku na dům, kde popadaly plechy urvané větrem. Oprava spočívala v tom, že se tam dávalo 30 ks šablon onduline plus další oplechování. Šablony jsou různé velikosti, půl metr na metr, neví přesně, jak to bylo sestříháno, musel by se podívat konkrétně do podkladů. Neví odhadem, jaká procentuální část střechy byly poškozená. Dá se to zjistit nahlédnutím do výkresu projektové dokumentace, svědek opravoval 13 m2 , 30m2 bylo zakoupeného plechu na opravu. Atika byla z měděného plechu, tj . 13 m2, což je rozvinutý plech, který se falcuje, a na střeše pak bylo vyměněno 30 ks šablon. Neví, kolik šablon bylo na zemi, jak byly shozeny větrem. Byla tam provedena provizorní oprava, aby nezatékalo. Tu provedl taky svědek bezprostředně po větru. Neví, jestli to přikrývali nějakou fólií nebo plechem, která se přišroubovala přes latě. Provizorní oprava měla být uvedena v cenové nabídce. Chtěl by doplnit, že cenová nabídka byl ten rozpočet. Svědek si nepamatuje časové horizonty, prostě se jeli na místo podívat poté, co město zavolalo, že jim tam teče, provedla se provizorní oprava, neví přesně, kdy, poté se vypracoval rozpočet a neví přesně, kdy byla provedena konečná oprava. Muselo proběhnout nějaké schvalovací řízení na městu. Prováděl opravu pouze na jednom domě, neví, jestli mělo [adresa] nebo [číslo]. Dělal pouze opravu na jednom domě, a to generální opravu, jestli uvedl, že to bylo [číslo] tak se omlouvá, byl to ten dům po pravé straně. Na [číslo] určitě není šablona onduline, tam se dával falcovaný plech, myslí si, že to tak bylo. Neví, jestli firma, která fakticky prováděla opravu, vedla stavební deník nebo jestli se psal pouze předávací protokol. Měl by být. A fotky byly určitě. Byla to maličká zakázka. Byl to jediný případ, kdy prováděl opravu na tomto domě. V minulosti na něm nikdy nebyl. Po nahlédnutí do listiny – písemné vyjádření na čl. 44 svědek potvrdil, že listina obsahuje jeho razítko a podpis, dále logo firmy a vyplývá z ní, že provedl ohledání střechy 11.2.2020. Pokud žalobce popsal utržený plech široký půl až třičtvrtě metru přes celé auto, ještě zahnutý, který mohl mít až 10 m, byl svařovaný a z plechu trčely hmoždinky, k tomu svědek uvedl, že se muselo jednat o atikový plech, který se falcuje nebo letuje, vzhledem k tomu, že šlo o měděné plechy, tak byl letován a připevňuje se hmoždinkami nebo vrutama. Takový plech se může utrhnout i v délce 30 metrů. Může se stát, že to, co je pospojované, utrhne vítr najednou. Cenovou nabídku, rozpočet, fotografie by mělo mít město, svědek neví, zda by ještě tyto doklady našel.

6. Ze znaleckého posudku znalce [celé jméno znalce] [číslo] o stavu střešní konstrukce bytového domu [adresa] na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce], [územní celek] [část obce], před vznikem škodní události ze dne 10.2.2020 a o příčinách této škodní události bylo zjištěno, že znalec provedl dne 10.2.2022 místní šetření za účelem ověření stavu střechy domu [adresa]. Prohlédl střešní a klempířské konstrukce, posoudil příčiny pádu části klempířské konstrukce a stanovil pravděpodobné příčiny pádu oplechování z budovy [adresa]. Za málo pravděpodobnou považuje znalec variantu I., dle které by oplechování bylo poškozeno (částečně uvolněno) již před 10.2.2020 a tohoto dne bylo strženo v důsledku prudkého větru nebo vichřice. Jako vysoce pravděpodobnou označil znalec variantu II., dle které oplechování bylo poškozeno (částečně uvolněno) až dne 10.2.2020, například v dopoledních hodinách během působení větru o rychlosti vichřice a ve večerních hodinách (kolem 19:20 hod.) bylo strženo na zem, a to buď působením pouze prudkého větru nebo působením prudkého větru, který v dané lokalitě vlivem místních podmínek zesílil na bouřlivý vítr až vichřici. S velkou pravděpodobností pak mohla nastat varianta III., kdy oplechování bylo poškozeno (uvolněno a hned strženo na zem) dne 10.2.2020 až ve večerních hodinách (kolem 19:20 hod.), a to působením prudkého větru, který v dané lokalitě vlivem místních podmínek zesílil na bouřlivý vítr až vichřici. Z bodu VI. znaleckého posudku vyplynulo, že stav střechy před havárií nelze zcela přesně popsat, neboť znalec před 10.2.2020 střechu neviděl. Na stav střechy lze pouze nepřímo usuzovat. Při místních šetření byly zjištěny následující vady: a) zatékání přes střešní výlez – malý rozsah u jednoho kusu výlezu, b) zlomený pant u střešního výlezu, c) ulomená stříška nad větracím potrubím, a u všech těchto tří vad se jedná o vadu funkční a nelze zjistit, zda tato vada zde byla před nebo až po havárii. Na nosné střešní konstrukci a střešním plášti nebyly zjištěny žádné vady. Střecha byla při místním šetření v dobrém technickém stavu. Tři uvedené vady nemají přímý vliv na soudržnost střešní krytiny s podkladem. Střecha při svém stáří cca 24 roků od kolaudace byla v dobrém technickém stavu. Odtržená část oplechování se nacházela těsně pod okapní hranou střechy na západní straně domu, tedy těsně nad hlavním vstupem, a pokud by toto oplechování bylo částečně uvolněno již před havárií, docházelo by při silnějším větru k jeho hlasitým vibracím. Lze předpokládat, že při těchto hlasitých vibracích by si někdo ze zaměstnanců domu s pečovatelskou službou nebo z uživatelů bytů všiml, stěžoval si a dožadoval se nápravy. Pokud tento stav nenastal, je pravděpodobné, že oplechování před havárií vadou spočívající v jeho ukotvení podkladu, netrpělo. Četnost a rozsah kontroly stavu střechy dle ČSN 73 1901 nejsou stanoveny. Toto nebylo stanoveno ani v projektu střechy. Žalovaný doložil svou péči o střechu zprávami o revizi hromosvodu, o revizi spalinových cest, zprávou o provedení čištění a kontroly spalinových cest objednávkou žalovaného na provedení čištění okapů a svodů a jejich případných oprav, na provedení opravy komínového tělesa. Přímé doklady o kontrolách střešní krytiny a klempířských výrobků nejsou k dispozici, ale tyto činnosti nejsou normami vyžadovány. Z žádných zjištěných ani dostupných podkladů nevyplývá, že by střecha nebo oplechování vyžadovalo zásahy z hlediska bezpečnosti. Stržené oplechování nebylo součástí střešní konstrukce. Zatékání do střešní krokve a ulomený závěs střešního výlezu a ulomená stříška nad potrubím byly vizuálně patrné, žádná z těchto vad neměla vliv na odtržení a pád oplechování. Hlavní příčinou pádu oplechování byla vichřice, popřípadě spolupůsobení vichřice a prudkého větru. Zátěž větrem byla hlavním důvodem pádu oplechování v délce cca 6 metrů. Z technického pohledu znalec uvádí, že působení větru o síle vichřice v centru města a v nadmořské výšce cca 300 m.n.m. nelze považovat za běžně očekávanou zátěž. V ČSN 73 1901 Navrhování střech včetně změn nejsou uvedeny rychlosti větru, kterým by měla střešní, resp. klempířská konstrukce odolat. Střešní krytina z plechových šablon je v dobrém technickém stavu i dva roky po škodní události. Šablony střešní krytiny umístěné pod střechou nad výtahem mají zcela stejný odstín jako šablony na jiných místech střechy, pokud byly dokupovány s odstupem 24 roků, je tato shoda velmi nepravděpodobná. Nelze tedy vyloučit ani možnost, že šablony byly po škodní události jen nově přikotveny a pokud se jedná o původní šablony, jen nově přikotvené, i tato okolnost svědčí o dobrém technickém stavu střešní krytiny v době vzniku havárie. Dle názoru znalce byly kontrola a údržba prováděna řádně s výjimkou tří výše popsaných závad, z nichž u pouze u jedné – zatékání přes výlez, lze s velkou pravděpodobností tvrdit, že se na střeše vyskytovala již před dnem škodní události. Avšak ani pravidelnou údržbou a kontrolami nelze zcela havárii zabránit. Samovolné selhání konstrukce nebylo možné očekávat a taky k němu nedošlo.

7. Žalovaný a vedlejší účastník se závěry znaleckého posudku souhlasili, žalobce podáním ze dne 21.4.2022 sdělil, že ke znaleckému posudku nemá žádné výhrady. Z tohoto důvodu soud upustil od výslechu znalce.

8. Dále soud provedl dokazování pojistnou smlouvou [číslo] zejména článkem 6 z čl. 12 pojistné smlouvy, pojištění odpovědnosti, uzavřenou mezi [právnická osoba], [část názvu právnické osoby], a žalovaným, z níž bylo zjištěno, kromě jiného, že pojištění se vztahuje na právním předpisem stanovenou povinnost pojištěného hradit poškozenému újmy specifikované v této pojistné smlouvě, vznikla-li pojištěnému povinnost k jejich náhradě v souvislosti s vlastnictvím, držbou nebo jiným oprávněným užíváním nemovité věci, pokud slouží k výkonu výše uvedené činnosti.

9. Z oznámení škodné události ze dne 12.2.2020 bylo zjištěno, že žalovaný oznámil [právnická osoba] škodnou událost v souvislosti s pádem střešní krytiny z domu ve vlastnictví [územní celek] [adresa], [adresa] [anonymizováno], [obec], na zaparkované vozidlo Škoda Superb, [registrační značka], s poškozenou střechou, stř. nosič, zadní sklo, stěrač a pravý zadní blatník, poškozeného [celé jméno žalobce].

10. Z listiny nazvané ukončení šetření škodné události z 18.2.2020 adresované [územní celek] [anonymizováno] [obec] bylo zjištěno, že škodná událost [číslo] – poškození vozidla poškozeného [celé jméno žalobce] s datem vzniku škody 10.2.2020 byla ukončena a případnou odpovědnost [územní celek] [část obce] za škodu je v tomto případě nutno posuzovat podle § 2910 a násl. obč. zákoníku s tím, že podmínkou pro vznik odpovědnosti je skutečnost, že ke škodě došlo zaviněním žalovaného v důsledku porušení právní povinnosti. Z výše uvedeného je zřejmé, že ke škodě na vozidle [celé jméno žalobce] nedošlo v důsledku porušení právní povinnosti ze strany [územní celek] [část obce], ale vlivem působení živlu (v tomto případě vichřice Sabine, která je definována jako vítr o rychlosti 20,8 m/s a vyšší), což je liberační důvod, který [územní celek] [část obce] zprošťuje odpovědnosti za vznik škody.

11. Z listiny nazvané oznámení z 20.2.2020 adresované [právnická osoba] žalobci bylo zjištěno, že žalobci bylo sděleno, že [územní celek] [část obce] za vzniklou škodu neodpovídá.

12. Z korespondence mezi [právnická osoba] a [územní celek] [část obce] ze dne 16.3 a 9.4.2020 bylo zjištěno, že [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] nemá k dispozici žádný podklad z ČHMÚ, který by potvrzoval tvrzení, že dne 10.2.2020 v čase 19:00 hod. až 19:20 hod. nebyl v místě vzniku škody zaznamenán vítr o síle vichřice. Příčinou pádu střešní krytiny byla živelní událost (orgán Sabine), nikoliv technický stav střechy nemovitosti.

13. Z dopisu žalovaného adresovaného žalobci z 20.4.2020 bylo zjištěno, že žalovaný odkazuje na stanovisko pojistitele města, dle kterého v tomto případě nebyly naplněny podmínky k náhradě škody žalobci na užívaném vozidle, neboť ke vzniku škodné události nedošlo v důsledku porušení právní povinnosti města.

14. Z objednávky [číslo] [rok] [spisová značka] ze dne 24.5.2019 bylo zjištěno, že žalovaný si objednal u [jméno] [příjmení], [adresa] [anonymizováno]. [příjmení] [anonymizováno], [obec], [IČO], zakázku malého rozsahu na stavební práce v k.ú. [část obce], [územní celek] [část obce], na ulici [ulice a číslo], bytový dům, a to opravu střechy v havarijním stavu (zatékání do bytu č. 7), lepení asfaltového pásu, tmelení, úklid a likvidace odpadu; objednávce koresponduje faktura – daňový doklad č. 2019 vystavená 17.6.2019, kterou byla fakturována tato oprava částkou 2 500 Kč.

15. Z objednávky [číslo] [rok] [spisová značka] ze dne 12.8.2019 bylo zjištěno, že žalovaný si objednal u [jméno] [příjmení], [adresa] [anonymizováno]. [příjmení] [anonymizováno], [obec], [IČO], zakázku malého rozsahu na stavební práce, k.ú. [část obce], [územní celek] [část obce], na ulici [ulice a číslo], [čislo], bytový dům, a to vyčištění okapu, opravu svodů, opravu atiky, úklad a likvidace odpadu; objednávce koresponduje faktura – daňový doklad č. 2019 vystavená 26.8.2019 na částku 5 200 Kč.

16. Z objednávky [číslo] [rok] [spisová značka] z března 2020 (poznámka soudu datum nečitelné), bylo zjištěno, že žalovaný si objednal u [jméno] [příjmení], [obec] ev. [číslo] [IČO], zakázku malého rozsahu na stavební práce k.ú. [část obce], [územní celek] [část obce], na ulici [ulice a číslo], [číslo], bytový dům, a to opravu střešního pláště po havárii, provizorní zabezpečení plechu a krytin, výměnu měděného plechu 13 m2, střešní krytiny – šablony onduline 30 ks, práce, zvedací zařízení, dopravu, úklid a likvidaci odpadu na skládku za cenu 56 900 Kč bez DPH.

17. Z faktury č. 2020 ze dne 31.3.2020 bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] vyúčtoval za opravu atiky po havárii výměnu měděného plechu 13 m2, práci ve výškách, plošinu, dopravu, likvidaci odpadu na bytovém domě [ulice a číslo], 55 ve [obec] částku 10 050 Kč.

18. Z vyjádření [jméno] [příjmení] ze dne 14.8.2020 bylo zjištěno, že jmenovaný se vyjádřil s tím, že při ohledání rozsahu poškození střechy dne 11.2.2020 bylo zjištěno, že poškození střešních šablon a odtržení oplechování na atice bylo způsobeno povětrnostními podmínkami, a to velmi silným větrem.

19. Z informace o pozemku – [list vlastnictví] získaného nahlížením do katastru nemovitostí bylo zjištěno, že žalovaný je vlastníkem pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, k.ú. [část obce], [územní celek] [část obce].

20. Z kalkulace nákladů na opravu vozidla ze dne 31.3.2020 bylo zjištěno, že náklady na opravu vozidla [registrační značka] Škoda Superb by činily 80 985,63 Kč.

21. Z osvědčení o registraci vozidla bylo zjištěno, že žalobce je vlastníkem vozidla [registrační značka] Škoda Superb od 13.8.2018.

22. Lze tedy shrnout závěr o skutkovém stavu takto: je nesporné, že dne 10.2.2020 ve večerních hodinách v době 19:00 hod – 19:15 hod došlo k pádu oplechování z budovy [adresa] na ulici [ulice] ve [obec], jež je ve vlastnictví žalovaného. V té době na pozemcích žalovaného parkovalo vozidlo tov. zn. Škoda Superb, [registrační značka] ve vlastnictví žalobce a pádem oplechování na vozidlo došlo k poškození vozidla, jehož opravu servis ocenil na 80 985,63 Kč, což je předmětem sporu z titulu náhrady škody. Sporná mezi stranami je skutečnost, zda ke vzniku škody došlo v důsledku porušení právní povinnosti ze strany žalovaného či v důsledku silného větru až vichřice – Sabine. Za tímto účelem bylo provedeno stěžejní dokazování znaleckým posudkem znalce [celé jméno znalce], který příčiny pádu oplechování posoudil se závěry, že jako vysoce pravděpodobnou označil znalec variantu II., dle které oplechování bylo poškozeno (částečně uvolněno) až dne 10.2.2020, například v dopoledních hodinách během působení větru o rychlosti vichřice a ve večerních hodinách (kolem 19:20 hod.) bylo strženo na zem, a to buď působením pouze prudkého větru nebo působením prudkého větru, který v dané lokalitě vlivem místních podmínek zesílil na bouřlivý vítr až vichřici. S velkou pravděpodobností pak mohla nastat varianta III., kdy oplechování bylo poškozeno (uvolněno a hned strženo na zem) dne 10.2.2020 až ve večerních hodinách (kolem 19:20 hod.), a to působením prudkého větru, který v dané lokalitě vlivem místních podmínek zesílil na bouřlivý vítr až vichřici. Těmto závěrům koresponduje výpověď svědka [jméno] [příjmení], který při ohledání rozsahu poškození střechy dne 11.2.2020 zjistil, že poškození střešních šablon a odtržení oplechování na atice bylo způsobeno povětrnostními podmínkami, a to velmi silným větrem. Znalec se vyjadřoval též k otázce stavu střechy z hlediska údržby, bezpečnosti a ze závěru znaleckého posudku vyplynulo, že střecha při svém stáří cca 24 roků od kolaudace byla v dobrém technickém stavu. Z žádných zjištění ani podkladů dle znalce nevyplynulo, že by střešní krytina či oplechování vyžadovala zásah z hlediska bezpečnosti. Hlavní příčinou pádu oplechování byla vichřice, popř. spolupůsobení vichřice a prudkého větru, tedy okolnostmi, které nastaly nezávisle na vůli druhé strany a které nemohla druhá strana předpokládat ani ovlivnit.

23. Podle § 2938 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., při zřícení budovy nebo odloučení její části v důsledku vady budovy nebo nedostatečného udržování budovy nahradí její vlastník škodu z toho vzniklou.

24. Podle § 2900 zákona č. 89/2012Sb., vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného.

25. V řízení bylo prokázáno, že k pádu oplechování z budovy ve vlastnictví žalovaného na vozidlo žalobce nedošlo z důvodu vady budovy či nedostatečného udržování budov, jak má na mysli shora citované ustanovení § 2938. V řízení bylo dále prokázáno, že žalovaný pravidelně prováděl údržbu této nemovitosti, v případě zjištění nedostatků tyto ihned odstraňoval a postupoval tak v souladu se standardem průměrného rozumného vlastníka budovy a běžnou úrovní péče a nezanedbal svou prevenční povinnost dle ustanovení § 2900 zákona č. 89/2012 Sb.

26. Z tohoto důvodu soud žalobu zamítl a výší škody se již pro nadbytečnost nezabýval.

27. Výrok o náhradě nákladů řízení má oporu v ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., žalovaný měl ve sporu plný úspěch, přísluší mu proto právo na náhradu nákladů řízení, které spočívají v 8 paušálech po 300 Kč za vyjádření ze dne 25. 8. 2020, 10.8.2021, 3x příprava k jednání, účast u jednání ve dnech 31.5.2021, 15.7.2021, 7.9.2022, dle vyhl.č. 254/2015 Sb., celkem 2 400 Kč.

Poučení