14 C 16/2021- 151

Rubrum

Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozhodl samosoudkyní JUDr. Pavlou Kučerovou, Ph.D. ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] sídlem [adresa], [obec a číslo] zastoupený: [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [ulice a číslo], [PSČ], [obec a číslo] proti žalovaným: 1. [právnická osoba], [IČO] sídlem [adresa žalované], [obec] zastoupený: [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [obec a číslo], [obec], [PSČ] 2. [právnická osoba], [IČO] sídlem [adresa], [obec] [ulice] určení nepřípustnosti prodeje zástavy a NÁVRH NA VYDÁNÍ PŘEDBĚŽNÉHO OPATŘENÍ takto:

Výrok

I. Žaloba, aby soud určil, že prodej zástavy ve veřejné nedobrovolné dražbě vyhlášené druhým žalovaným na základě dražební vyhlášky č. 2020, ze dne 23.11.2020, jejímž předmětem jsou nemovité věci ve vlastnictví žalobce: -) pozemek č. st. [anonymizováno] – zastavěná plocha, jehož součástí je stavba: [anonymizováno] č.e. [anonymizováno], ubytovací zařízení -) pozemek [číslo] – zahrada -) pozemek [číslo] – trvalý travní porost -) pozemek [číslo] – trvalý travní porost -) pozemek [číslo] – trvalý travní porost -) pozemek [číslo] – ostatní plocha -) pozemek [číslo] – ostatní plocha vše zapsáno v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce], [územní celek], část [územní celek], k.ú. [anonymizováno] na [list vlastnictví] je nepřípustný, se zamítá.

II. Návrh, aby byl žalobce povinen složit jistotu na způsobenou škodu ve výši 500 000 Kč, a to do úschovy soudu, se zamítá.

III. Žalobce je povinen nahradit prvnímu žalovanému náklady řízení ve výši 24 966 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaného.

IV. Žalobce je povinen nahradit druhému žalovanému náklady řízení, ve výši 300 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se domáhal určení, že prodej zástavy – nemovitostí uvedených ve výroku rozsudku, je nepřípustný s tím, že je vlastníkem a zástavcem uvedených nemovitostí a jejich prodej je dle jeho názoru nepřípustný, když dlužník a první žalovaný jsou propojenými osobami, účelem prodeje není uspokojení dluhu, ale výlučně prodej majetku žalobce, jednání prvního žalovaného je v rozporu s dobrými mravy a došlo k porušení obecných principů občanského práva a zneužití práva. Žalobce je členem skupiny [anonymizována dvě slova], jejímž členem byl i dlužník, byl však z této skupiny vyveden ve prospěch skupiny [anonymizována dvě slova], jejímž jednatelem je bratr jednatele prvního žalovaného. Nyní je již jednatelem a společníkem dlužníka jiná osoba. Převody majetku dlužníka uskutečňoval zástupce prvního žalovaného, [anonymizováno] [příjmení]. Žalovaný dále popisoval, jakým způsobem došlo k převodům majetku na straně dlužníka a dovozuje z toho, že dlužníka fakticky ovládá první žalovaný a nemá tedy zájem na uspokojení své pohledávky přímo dlužníkem, naopak má zájem na prodeji nemovitostí ve vlastnictví žalobce. Předmětná dražba má tak původ v trestné činnosti a je výsledkem jednání organizované skupiny osob. První žalovaný postupuje v realizaci zástavního práva v rozporu se zástavní smlouvou (podle ní je zástavní věřitel oprávněn nabýt zástavu do vlastnictví), nevzniklo mu právo domáhat se uspokojení pohledávky ze zajištěného majetku, dluh vůči dlužníkovi nevznikl, tento je nedůvodně přezajištěn. Jednání prvního žalovaného je v rozporu se zásadou subsidiarity zástavního práva. Veškeré jednání prvního žalovaného směřovalo vždy pouze k uspokojení prostřednictvím zástavního práva, nikdy se reálně nedomáhal uspokojení zajištěné pohledávky vůči dlužníkovi. Nárok na realizaci práva dosud není dospělý, tomu by tak bylo pouze v případě, že by dlužník neplnil řádně a včas, první žalovaný se však plnění po dlužníkovi vůbec nedomáhal, nemůže tak tedy být přípustné provedení dražby. Dlužník sám proklamuje, že má k dispozici volné peněžní prostředky v řádech milionů korun a je připraven k úhradě. Dlužník uváděl, že má k vyplacení zástavního práva k dispozici 9 000 000 Kč složených v advokátní úschově. První žalovaný vědomě zapříčinil, že dluh nemohl být uspokojen dlužníkem. Pohledávka ze smlouvy o úvěru je zajištěna nemovitostmi uvedenými ve výroku a dalšími nemovitostmi ve vlastnictví žalobce, celková cena těchto nemovitostí je 11 630 000 Kč. Dále je úvěr zajištěn ručitelským prohlášením dalších společností. Úvěr však byl prvním žalovaným poskytnut jen do výše 5 000 000 Kč, jeho zajištění jinými instituty je dostačující. Zástavní právo je vykonáváno v rozporu se smlouvou, neboť bylo sjednáno, že zástavní věřitel je oprávněn nabýt zástavu do vlastnictví, nikoliv to, že lze nemovitosti prodat ve veřejné dražbě.

2. Po poučení žalobce soudem dle ust. § 118a o.s.ř., že je pro úspěch ve věci nutné tvrdit, že existuje důvod pro upuštění od dražby nebo pro neplatnost dražby dle zákona č. 26/2000 Sb. uvedl, že první žalovaný není legitimován k provedení držby, neboť mu není přiznána pohledávka vykonatelným soudním rozhodnutím, vykonatelným rozhodčím nálezem nebo doložena vykonatelným notářským zápisem. Notářský zápis [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [jméno] 364/ 2020, N 322/2020 není takovým způsobilým titulem. Smlouva o úvěru byla sepsána dne 4.11.2019, poskytnuto bylo podle této smlouvy pouze 5 000 000 Kč, a to dne 4.11.2019 4 000 000 Kč a dne 27.11.2019 1 000 000 Kč. Po poskytnutí pouze části úvěru byl pak dne 20.3.2020 sepsán notářský zápis, kde se dlužník zavazuje uhradit 11 800 000 Kč s příslušenstvím a smluvními pokutami do 31.5.2020 a došlo ke svolení k přímé vykonatelnosti zápisu. Po sepsání zápisu již k dalšímu čerpání úvěru nedošlo. K platnosti notářského zápisu je nutná existující pohledávka, pohledávka prvního žalovaného vůči dlužníkovi však v době sepisu neexistovala a notářský zápis je nevykonatelný. Byla také porušena zásada subsidiarity zástavního práva, když dražba je výsledkem jednání skupiny osob, která neměla zájem na plnění dluhu dlužníkem. Dosud nenastal okamžik, kdy by dlužník nesplnil svůj dluh řádně a včas. Je sporná také splatnost dluhu, když jistina měla být zaplacena do 31.5.2020, úroky však měly být placeny až od 25.11.2020. Výkon zástavního práva je v rozporu s dobrými mravy, neboť dluh je přezajištěn a je v rozporu také se zákonem, když bývalý jednatel dlužníka [jméno] [příjmení] podepsal více notářských zápisů a ručitelských prohlášení a pak za 10 000 Kč převedl podíl ve společnosti na [jméno] [příjmení], bratra [jméno] [příjmení]. Došlo ke zkrácení ostatních věřitelů. Žalobce poukázal na časovou posloupnost jednotlivých kroků, kdy [datum] byla uzavřena smlouva o úvěru, [datum] a [datum] byla vyplacena celkem částka 5 000 000 Kč, 20.3.2020 byl sepsán notářský zápis a 27.5.2020 byla uzavřena smlouva o převodu dlužníka na společnost [právnická osoba], jejímž jednatelem je [jméno] [příjmení], bratr společníka a jednatele prvního žalovaného [jméno] [příjmení]. 28.5.2021, před splatností dluhu byla uzavřena čtyři ručitelská prohlášení dalších čtyř osob. Výkon zástavního práva je dále v rozporu se zástavní smlouvou, neboť výslovně bylo dohodnuto, že se zástavní věřitel stane vlastníkem zástavy.

3. Po uplynutí lhůty k doplnění tvrzení dle poučení soudu pak ještě žalobce uvedl, že první žalovaný netvrdí ani neprokazuje, že má za dlužníkem existující pohledávku, tedy že dlužníkovi nějaké peníze poskytl. Dále zopakoval, že výkon zástavního práva je v rozporu se zástavní smlouvou a nově uvedl, že zástavní smlouva je neplatná, neboť v ní musí být stanovena výše, do jaké se pohledávka zajišťuje. Žalobce odkázal ohledně nutnosti uvedení maximální výše zajištění na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 21 Cdo 3797/2013 a 21 Cdo 2290/2012. V rozporu s tímto požadavkem je v zástavní smlouvě uvedeno, že se zajišťují pohledávky do neomezené výše.

4. První žalovaný uvedl, že první žalovaný a [právnická osoba], [IČO] (dlužník) uzavřeli dne 4.11.2019 smlouvu o úvěru, podle které se první žalovaný zavázal poskytnout dlužníkovi úvěr v celkové výši 11 800 000 Kč formou postupného čerpání. Dlužník měl splatit jistinu a úroky v termínech sjednaných ve smlouvě. Dlužník svou povinnost nedodržel. Dále byla dne 4.11.2019 uzavřena zástavní smlouva k zajištění všech existujících i v budoucnu vzniklých pohledávek vyplývajících z uvedené úvěrové smlouvy. Tuto smlouvu uzavřeli žalobce (zástavce), první žalovaný (zástavní věřitel) a dlužník (zástavní dlužník). Na základě této smlouvy bylo zřízeno zástavní právo na nemovitostech uvedených ve výroku. Podle zákona o veřejných dražbách je první žalovaný oprávněn zpeněžit nemovitosti formou nedobrovolné dražby. Oznámení o započetí výkonu zástavního práva bylo žalobci i dlužníkovi zasláno dne 10.9.2020. První žalovaný tak pouze vykonává své zástavní právo v souladu se zástavní smlouvou, tvrzení žalobce se netýkají merita věci.

5. K doplnění žalobních tvrzení pak první žalovaný uvedl, že dne 4.11.2019 byla uzavřena smlouva o úvěru a zástavní smlouva, 20.3.2020 notářský zápis. Dlužníkovi byla poskytnuta suma 11 000 000 Kč, což dokládá uznání duhu ze dne 8.6.2021, kde dlužník uznává dluh v celkové výši 33 765 886,58 Kč ke dni 4.5.2021, kdy byla pohledávka vyčíslena soudním exekutorem JUDr. [jméno] [příjmení]. Tvrzení žalobce o tom, že dlužníkovi bylo poskytnuto pouze 5 000 000 Kč, se nezakládá na pravdě, tato částka byla pouze vymáhána v rozhodčím řízení, a to vůči ručitelům. Rozhodčí nález v této věci byl posuzován Městským soudem v Brně a byl shledán způsobilým. K porušení zásady subsidiarity zástavního práva poukázal první žalovaný na literaturu, podle níž je možné se uspokojit ze zástavy, aniž by se věřitel domáhal plnění po dlužníkovi, může se dokonce zavázat, že po dlužníkovi dluh vymáhat nebude a uspokojí se ze zástavy. Ke splatnosti úroků od 25.11.2020 uvedl první žalovaný, že se jedná o písařskou chybu ve smlouvě a je zřejmé, že úrok měl být hrazen od 25.11.2019 Smlouva by měla být primárně vykládána jako platná, důležitý je nejenom text smlouvy, ale i vůle smluvních stran. Dluh není přezajištěn a vymáhání tak není v rozporu s dobrými mravy a zákonem. Cena nemovitostí v [obec] pod [anonymizováno], kde je rovněž zástava pro prvního žalovaného je dle dražebníka 11 630 000 Kč, celková pohledávka dosahuje 33 765 886,58 Kč. Podle ust. § 1345 o.z. se může domáhat zástavní věřitel uspokojení z kterékoli zástavy nebo ze všech. Hyperocha by byla vyplacena zpět dlužníkovi. Výkon zástavního práva prodejem ve veřejné dražbě není v rozporu se zástavní smlouvou, je dalším možným způsobem, jak lze zástavní právo realizovat, a to způsobem zákonem předvídaným. Věřitel je sice oprávněn nabýt zástavu do vlastnictví, není to však jeho povinnost.

6. První žalovaný také nevrhl, aby soud rozhodl o tom, že je žalobce povinen složit do úschovy soudu jistotu na způsobenou škodu ve výši 500 000 Kč. Ze strany žalobce se jedná o zneužití práva, které nemá relevantní hmotněprávní podklad. Ten kdo podal bezdůvodně žalobu na nepřípustnost dražby je povinen nahradit škodu, která oddálením dražby věřiteli vznikne a lze mu uložit povinnost složit na tento účel zálohu.

7. K poslednímu doplnění žaloby pak první žalovaný uvedl, že podle úpravy nového občanského zákoníku již není nutné, aby druhově určené pohledávky byly zajištěny do určité výše, lze odkázat pouze na smlouvu jako důvod vzniku pohledávek, smlouva pak může být i na dobu neurčitou. Předchozí závěry nejvyššího soudu tak v nové úpravě neobstojí. pohledávka má být vymezena tak, aby byla určitá. první žalovaný polemizuje s výkladem rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 29.10.2014, sp. zn. Cdo 3797 /2013, kde je uvedeno, že výši a určitou dobu je třeba v zástavní smlouvě uvádět tehdy, pokud se jedná o úvěrové smlouvy vůči jednomu dlužníku. Toto přichází do úvahy jedině tehdy, pokud existuje více pohledávek, které by mohly být mezi sebou zaměnitelné. Naopak, pokud lze nejasnost odstranit výkladem, měl by soud výklad právního úkonu učinit. K rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 27.8.2013, sp.zn. 21 Cdo 2290/2012 pak uvádí, že tam je sice požadavek na určení doby a maximální výše pohledávky, ale pouze pro pohledávky, u nichž existuje vyšší míra nejistoty. Soud nemůže k případné nejasnosti zástavní smlouvy přihlížet z úřední povinnosti, neboť podle ust. § 588 o.z. se nejedná o důvod absolutní neplatnosti, když ujednání obsažená v zástavní smlouvě nejsou v rozporu s účinnou právní úpravou ani s judikaturou.

8. Druhý žalovaný uvedl, že byly dodrženy veškeré obligatorní náležitosti ke zpeněžení nemovitostí ve veřejné dražbě nedobrovolné, neexistuje zákonný důvod, pro nějž by měla být vyslovena nepřípustnost dražby.

9. Soud při svém rozhodování vycházel z takto zjištěného skutkového stavu: Dne 4.11.2019 byla uzavřena smlouva o úvěru mezi prvním žalovaným, zast. jednatelem [jméno] [příjmení], jako úvěrujícím a společností [právnická osoba], zastoupenou Ing. [jméno] [příjmení] jako úvěrovaným. Podle této smlouvy požadoval úvěrovaný rámcový úvěr 11 800 000 Kč formou postupného čerpání. Jako zajištění se úvěrovaný zavázal zprostředkovat smlouvu o zřízení zástavního práva na nemovitostem uvedeným ve výroku rozsudku a dále na nemovitostech zapsaných na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec] pod [anonymizováno] s tím, že vlastníkem těchto nemovitostí je společnost koncernově propojená s úvěrovaným. Jistina úvěru měla být splacena do 31.5.2020 a dále měl být placen úrok ve výši 1% z aktuální výše úvěru vždy ke každému 25. dni v měsíci trvání úvěru počínaje 25. listopadem 2020 Smluvní pokuta byla jednorázově sjednána na 500 000 Kč v případě prodlení a pokud bude prodlení delší než 7 dní, pak smluvní pokuta 0,5% denně z nesplacené jistiny a úroků (zjištěno z úvěrové smlouvy ze dne 4.11.2019). Ke dni 31.12.2019 bylo na účet úvěrovaného převedeno 6 000 000 Kč (zjištěno z knihy bankovních dokladů).

10. Dne 4.11.2019 byla také uzavřena smlouva o zřízení zástavního práva k nemovitým věcem, kde jako zástavní věřitel vystupuje první žalovaný jednající [jméno] [příjmení], jako zástavní dlužník je uvedena společnost [právnická osoba] jednající [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a jako zástavce žalobce, jednající [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Předmětem zástavy jsou nemovitosti uvedené ve výroku rozsudku a dále nemovitosti na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec] pod [anonymizováno], jejichž vlastníkem je žalobce, a to k zajištění všech existujících i budoucích peněžitých pohledávek zástavního věřitele za zástavním dlužníkem vyplývajících ze smlouvy o úvěru ze dne 4.11.2019 na 11 800 000 Kč nebo v souvislosti s ní vzniklých do 10 let ode dne uzavření této smlouvy do neomezené výše. Zástavní právo se sjednává na řádné splacení pohledávek zástavního věřitele z úvěru a jejich příslušenství, poplatků a jiných nároků věřitele vyplývajících ze smlouvy o úvěru a s ní souvisejících dodatků, včetně případných smluvních pokut, smluvních a zákonných úroků, nároku na náhradu škody vzniklé zástavnímu věřiteli v souvislosti se smlouvou o úvěru a nároku na vydání bezdůvodného obohacení, ukáže-li se smlouva o úvěru nebo kterékoli její ustanovení být nicotným, neplatným nebo zanikne-li smlouva o úvěru jiným způsobem. V případě, že se stane splatný celý dluh zástavního věřitele vyplývající ze smlouvy o úvěru a nebudou-li zajištěné pohledávky nebo jejich část uhrazeny řádně a včas, a to ani v dodatečné přiměřené lhůtě stanovené zástavním věřitelem, je zástavní věřitel oprávněn nabýt zástavu do svého vlastnictví, a to za cenu, která bude stanovena po splatnosti dluhu k okamžiku propadnutí zástavy v souladu s úvěrem na základě znaleckého posudku. Započetí výkonu zástavního práva oznámí zástavní věřitel v písemné formě zástavnímu dlužníkovi, v oznámení uvede, jak se ze zástavy uspokojí (zjištěno ze zástavní smlouvy).

11. Dne 20.3.2020 byl notářem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sepsán notářský zápis č. NZ 364/ 2020, N 322/2020. V tomto notářském zápisu uzavřeli dlužník [právnická osoba], jednající jednateli ing. [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], a věřitel (první žalovaný, jednajícímu zmocněncem [jméno] [příjmení]) dohodu o splnění pohledávky se svolením k vykonatelnosti dle § 71b notářského řádu. Dlužník se zavázal uhradit dluh ze smlouvy o úvěru ze dne 4.11.2019, a to jistinu 11 800 000 Kč do 31.5.2020, úroky z úvěru 1% měsíčně od [datum] a smluvní pokuty 500 000 Kč jednorázově a 0,5% denně z nesplacené částky (zjištěno z notářského zápisu [anonymizováno] [jméno] [příjmení] č. NZ 364/ 2020, N 322/2020).

12. Dne 27.5.2020 byla uzavřena smlouva o převodu obchodního podílu, kde převodce [anonymizována tři slova] [právnická osoba], jednající [anonymizováno] [jméno] [příjmení] převedl na [právnická osoba] jednající [anonymizováno] [jméno] [příjmení] podíl o velikosti 100% ve společnosti [právnická osoba] (zjištěno ze smlouvy o převodu obchodního podílu).

13. Dne 28.5.2020 bylo sepsáno ručitelské prohlášení, kde jako úvěrující vystupuje první žalovaný a jako ručitelé [anonymizována tři slova] [právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba] a [právnická osoba], všechny společnosti jednající [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Ručitelé prohlásili, že splní závazky úvěrovaného ze smlouvy ze dne [datum] mezi prvním žalovaným a [právnická osoba], ocitne-li se úvěrovaný v prodlení (zjištěno z ručitelského prohlášení).

14. Dne 2.7.2020 došlo ke změně označení dlužníka z [právnická osoba] na [právnická osoba] Jednatelem dne 4.2.2020 přestal být [anonymizováno] [příjmení], dne 30.6.2020 [anonymizováno] [příjmení], dne 11.6.2020 [jméno] [příjmení] a stal se jím dne 30.6.2020 [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Ten přestal být jednatelem dne 2.7.2020, kdy se stal jednatelem [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Společníky dlužníka byli [anonymizována tři slova] [právnická osoba] (9.11.2016 – 30.6.2020), [právnická osoba] (30.6.2020 – 2.7.2020) a [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] od 2.7.2020 (zjištěno z výpisu z obchodního rejstříku).

15. Dne 3.7.2020 byl sepsán notářský zápis [anonymizováno] [jméno] [příjmení], a to v advokátní kanceláři [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. V tomto notářském zápise je zachyceno rozhodnutí jediného společníka - společnosti [právnická osoba] v působnosti valné hromady: Tento společník je vlastníkem 100% podílu ve společnosti [právnická osoba] a odvolal z funkce Bc. [jméno] [příjmení] a dále změnil zakladatelskou listinu, jednatelem se stal [anonymizováno] [jméno] [příjmení] (zjištěno z notářského zápisu [anonymizováno] [jméno] [příjmení] č. NZ 209/ 2020, N 205/2020).

16. Dne 3.7.2020 byla zahájena exekuce pro oprávněného prvního žalovaného proti povinnému [právnická osoba] dle notářského zápisu [anonymizováno] [příjmení] pro pohledávku ve výši 11 800 000 Kč s příslušenstvím a smluvní pokutou (zjištěno z oznámení [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] soudního exekutora).

17. Dne 15.9.2020 bylo dlužníkovi (pod označením [právnická osoba]) a 14.9.2020 žalobci doručeno oznámení o započetí výkonu zástavního práva, kde bylo uvedeno, že nebyly dodrženy povinnosti vyplývající ze smlouvy o úvěru a první žalovaný je tedy oprávněn přistoupit k provedení nedobrovolné dražby (zjištěno z oznámení a doručenek). Dne 23.11.2020 byla vydána dražební vyhláška elektronické dražby nedobrovolné, a to nemovitostí, uvedených ve výroku rozhodnutí. Dražba měla být provedena dne 28.1.2021 od 12.00 do 13.00 hod. Ocenění předmětu dražby bylo provedeno na 6 430 000 Kč. Dražebníkem byl druhý žalovaný (zjištěno z dražební vyhlášky).

18. Dne 17.9.2020 byla podána rozhodčí žaloba prvním žalovaným proti ručitelům o zaplacení 5 000 000 Kč s tím, že bylo dle smlouvy o úvěru ze dne [datum] poskytnuto dne 4.11.2019 částka 4 000 000 Kč a dne [datum] částka 1 000 000 Kč, pohledávka nebyla uhrazena a ručitelé jsou tedy povinni zaplatit prvnímu žalovanému 5 000 000 Kč (zjištěno z rozhodčí žaloby). [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [titul za jménem] vydal dne 12.10.2020 rozhodčí nález, kterým žalobě vyhověl (zjištěno z rozhodčího nálezu č. RozŘ 762/ 2020). Podle tohoto exekučního titulu je možné vést exekuci, Městský soud v Brně svým usnesením změnil usnesení soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] z [exekutorský úřad] [město] a exekuční návrh nezamítl. V odůvodnění soud uvedl, že sankční poplatky může soud v exekučním řízení zkoumat pouze ve spotřebitelských sporech (zjištěno z usnesení Městského soudu v Brně, č. 14 Co 45/2021 – 21).

19. Dne 8.6.2021 uznal dlužník, jednající [anonymizováno] [jméno] [příjmení], že má vůči žalobci dluh v celkové výši 33 765 886,58 Kč, a to ze smlouvy o úvěru ze dne [datum], jistina činí 11 000 000 Kč (zjištěno z uznání dluhu). 20. [anonymizováno] [jméno] [příjmení] zaslal přípis [právnická osoba], [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizována tři slova] [právnická osoba] s [anonymizováno] [jméno] [příjmení], kde uvádí, že má prostředky 9 000 000 Kč k vyplacení zástavních práv, nemůže tak ale učinit, protože nejsou vyčísleny všechny závazky jeho společností. Také uvádí, že byly žalobami napadeny dražby nemovitostí, což ztěžuje uspokojení jeho věřitele – prvního žalovaného (zjištěno z nedatovaného přípisu [anonymizováno] [příjmení]).

21. Podle ust. § 36 odst. 1 zákona č. 26/2000 Sb. o veřejných dražbách je dražba nedobrovolná prováděná na návrh dražebního věřitele, jehož pohledávka je přiznána vykonatelným soudním rozhodnutím nebo vykonatelným rozhodčím nálezem nebo doložena vykonatelným notářským zápisem, který obsahuje náležitosti stanovené zvláštním právním předpisem, anebo doložena jiným vykonatelným rozhodnutím, jehož soudní výkon připouští zákon, včetně platebních výměrů a výkazů nedoplatků.

22. Podle ust. § 46 odst.1 zákona o veřejných dražbách Dražebník upustí od dražby nejpozději do jejího zahájení a) na základě písemné žádosti zástavce, dlužníka nebo vlastníka, bude-li dražebníkovi současně doloženo, že byl splněn závazek zajištěný zástavním právem nebo zástavní právo zaniklo jiným způsobem, b) na základě písemné žádosti navrhovatele, c) je-li dražebníkovi doloženo, že navrhovatel není oprávněn navrhnout provedení dražby, d) je-li smlouva o provedení dražby nebo zástavní smlouva neplatná, dojde-li k odstoupení od smlouvy o provedení dražby nebo nelze-li podle podmínek sjednaných ve smlouvě o provedení dražby dražbu provést, e) nebyly-li splněny podmínky stanovené v § 15, § 40 odst. 1 a 2 a § 44, f) bylo-li zahájeno insolvenční řízení, v němž se řeší úpadek nebo hrozící úpadek vlastníka, nebo byl-li předmět dražby nebo jeho část zahrnut do majetkové podstaty podle zvláštního právního předpisu14a), není-li navrhovatelem insolvenční správce, g) byl-li nařízen výkon rozhodnutí soudem nebo orgánem veřejné správy prodejem předmětu dražby nebo jeho části nebo vydán soudním exekutorem exekuční příkaz prodejem předmětu dražby nebo jeho části; to neplatí v případech, kdy byl podkladem pro nařízení výkonu rozhodnutí vykonatelný notářský zápis, který byl sepsán v posledních 3 měsících před konáním dražby, h) došlo-li ke střetu dražeb a má-li být provedena dříve navržená dražba (§ 42), i) došlo-li ke střetu dražeb a nelze zjistit, která ze smluv o provedení dražby byla dříve účinná, a nedojde-li k dohodě mezi navrhovateli dražeb, j) došlo-li po uzavření smlouvy o provedení dražby k zániku předmětu dražby nebo takovému poškození, v jehož důsledku hodnota předmětu dražby nepokryje náklady dražby, k ) bylo-li vykonatelným rozhodnutím soudu nebo orgánu státní správy zakázáno s předmětem dražby nakládat, l) zanikne-li živnostenské oprávnění dražebníka.

23. Podle ust. § 48 odst.3 zákona o veřejných dražbách každý, do jehož práv bylo provedením dražby podstatným způsobem zasaženo a je dlužníkem, zástavcem, zástavním dlužníkem, účastníkem dražby, dražebním věřitelem nebo navrhovatelem, může navrhnout u soudu, aby soud vyslovil neplatnost dražby, pokud dražebník neupustil od dražby, ač tak byl povinen učinit, vydražila-li předmět dražby osoba, která je z účasti na dražbě vyloučena, nebo nejsou-li splněny podmínky uvedené v § 36 odst. 1 a 4, § 39 odst. 1 až 7, 9 a 11, § 40 odst. 1 a 2, § 43 odst. 1 až 3 nebo § 46 odst. 1 nebo byly-li vydraženy z dražeb vyloučené předměty dražby. Důvodem vyslovení neplatnosti nedobrovolné dražby nemůže být skutečnost, že nebyla doručena dražební vyhláška dlužníkovi, zástavci, nebo zástavnímu dlužníkovi, pokud jim dražebník dražební vyhlášku ve stanovené lhůtě zaslal. Není-li právo na určení neplatnosti dražby uplatněno do 3 měsíců ode dne konání dražby, zaniká.

24. Podle ust. § 1309 odst.1 o.z. při zajištění dluhu zástavním právem vznikne věřiteli oprávnění, nesplní-li dlužník dluh řádně a včas, uspokojit se z výtěžku zpeněžení zástavy do ujednané výše, a není-li tato ujednána, do výše pohledávky s příslušenstvím ke dni zpeněžení zástavy.

25. Podle ust. § 1311 odst.1 o.z. zástavním právem lze zajistit dluh o určité výši nebo dluh, jehož výši lze určit kdykoli v době trvání zástavního práva. Zástavním právem lze zajistit dluh peněžitý i nepeněžitý, podmíněný nebo i takový, který má vzniknout teprve v budoucnu.

26. Podle ust. § 1311 odst.2 o.z. zástavním právem lze zajistit i dluhy určitého druhu vznikající dlužníkovi vůči zástavnímu věřiteli v určité době nebo i různé dluhy vznikající vůči zástavnímu věřiteli z téhož právního důvodu.

27. Podle ust. § 1312 odst.1 o.z. zástavní právo se zřizuje zástavní smlouvou. V ní strany ujednají, co je zástavou a pro jaký dluh je zástavní právo zřízeno; zajišťuje-li se dluh ještě nedospělý nebo více dluhů, postačí ujednat, do jaké nejvyšší výše jistiny se zajištění poskytuje.

28. Podle ust. § 1313 o.z. zástavní právo zajišťuje dluh a jeho příslušenství; je-li to zvlášť ujednáno, pak i smluvní pokutu.

29. Podle ust. § 1395 odst.1 o.z. jakmile je zajištěný dluh splatný, může se zástavní věřitel uspokojit způsobem, o němž se dohodl se zástavcem, popřípadě zástavním dlužníkem, v písemné formě, jinak z výtěžku zpeněžení zástavy ve veřejné dražbě nebo z prodeje zástavy podle jiného zákona. Je-li zástavou cenný papír přijatý k obchodování na evropském regulovaném trhu, prodá se na tomto trhu nebo i mimo tento trh nejméně za cenu určenou evropským regulovaným trhem.

30. Podle ust. § 1362 odst.1 o.z. započetí výkonu zástavního práva oznámí zástavní věřitel v písemné formě zástavnímu dlužníkovi; v oznámení uvede, jak se ze zástavy uspokojí.

31. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 29.10.2014, sp.zn. 21 Cdo 3797/2013 smlouva o zřízení zástavního práva pro pohledávky určitého druhu, které budou vznikat zástavnímu věřiteli vůči dlužníkovi v budoucnu a které z povahy věci nelze v zástavní smlouvě (vůbec) individuálně a jednoznačně identifikovat (například pohledávky z dodávky druhově označeného zboží z kupních smluv nebo pohledávky z úvěrů poskytnutých stejnému dlužníku), musí - jak vyplývá z ustanovení § 155 odst. 4 obč. zák. - obsahovat též ujednání o době, ve které mohou takto určené pohledávky vzniknout, a o výši, do které se tyto pohledávky zajišťují.

32. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 27.8.2013, sp.zn. 21 Cdo 2290/2012 smlouva o zřízení zástavního práva pro určitý druh pohledávek, jež vzniknou zástavnímu věřiteli vůči dlužníku v budoucnu (§ 299 odst. 1 obch. zák., ve znění účinném do 31. prosince 2000), která neobsahuje ujednání o době trvání zástavního práva nebo o výši, do které se takto určené pohledávky zajišťují, je podle § 39 obč. zák. neplatná.

33. Podle ust. § 46b odst.5 zákona o veřejných dražbách ten, kdo podal bezdůvodně žalobu na určení nepřípustnosti prodeje zástavy, je povinen nahradit zástavnímu věřiteli škodu, která mu vznikla oddálením prodeje zástavy za dobu od podání žaloby do dne rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci, jestliže zástavní věřitel uplatnil právo na náhradu této škody v průběhu řízení o žalobě před soudem prvního stupně; na návrh zástavního věřitele může soud již v průběhu řízení rozhodnout o tom, že je povinen složit do úschovy u soudu zálohu až do výše možné náhrady škody. Ustanovení věty první o zástavním věřiteli se použije obdobně též pro dražebníka.

34. Soud zkoumal, zda bylo a je možné provést dražbu veřejnou nedobrovolnou, a to nemovitostí, které jsou vlastnictvím žalobce (to zpochybněno nebylo) a vázne na nich zástavní právo pro prvního žalovaného. Dražbu měl provádět druhý žalovaný.

35. Zákon o veřejných dražbách obsahuje ustanovení o možnosti podat žalobu o určení nepřípustnosti prodeje zástavy. Tento zákon ve svém ustanovení § 46a a § 46b původně navazoval na ust. § 166 zákona č. 40/1964 Sb. občanský zákoník, které nepřípustnost prodeje zástavy upravoval, zákon č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (o.z.) však tuto úpravu již nepřevzal. Zákon o veřejných dražbách obsahuje jen velmi obecný odkaz na to, že je možné podat žalobu, nespecifikuje však, co je podmínkou vyhovění žalobě, proti komu má žaloba směřovat apod. a podobně není taková úprava obsažena v žádném jiném právním předpisu. Soud tedy žalobce poučil, že musí tvrdit a prokazovat, že existují důvody pro upuštění od dražby nebo pro neplatnost dražby.

36. Žalobce své námitky specifikoval v několika bodech, některá tvrzení byla učiněna až po uplynutí lhůty k doplnění tvrzení. Soud by k těmto tvrzením již nepřihlédl, i kdyby mohla vést k úspěchu ve věci, což však v tomto případě nebylo shledáno. Žalobce nejprve tvrdil, že jednání věřitele (prvního žalovaného) bylo v rozporu s dobrými mravy a poukazoval na způsob, jakým docházelo ke změně vlastnických poměrů u dlužníka, na to, že věřitel nemá zájem na plnění dlužníka, že jednáním skupiny osob došlo k odvádění majetku. K tomu byly prováděny důkazy o změně v osobách jednatele a převodu obchodního podílu dlužníka. K tomu soud uvádí, že sama skutečnost, že se změnil jednatel a vlastník společnosti dlužníka ještě neznamená, že by tímto jednáním docházelo ke zkrácení práv kohokoli, i kdyby převody a změny probíhaly mezi osobami propojenými. Žalobce netvrdil, že by kdokoli z jím označených osob byl trestně stíhán, ani že by se žalobce takového stíhání domáhal. Sám žalobce je právnickou osobou s mnoha vazbami na jiné právnické osoby, jejichž struktura je nepřehledná, názvy matoucí a personálně jsou tyto osoby propojené, stejně tak jako další subjekty, které vystupují v projednávaném případě (např. ručitelé ze smlouvy o úvěru). I když rychlé změny v jednatelích, popř. prodej obchodního podílu mohou působit podezřele, žalobce neprokázal, že by tyto změny byly činěny výhradně za účelem obohatit někoho na úkor žalobce. Žalobce tvrdil, že neexistuje dluh vůči prvnímu žalovanému, což však bylo vyvráceno uznáním dluhu ze strany dlužníka i notářským zápisem se svolením k vykonatelnosti. V notářském zápisu je jednoznačně uvedeno, že dluh existuje a dlužník se zavazuje jej splatit a pokud tak neučiní, má věřitel právo dluh vymáhat, soud má tedy za to, že dluh existoval ke dni sepsání notářského zápisu i ke dni uznání dluhu. Žalobce by musel najisto prokázat, že tomu tak není, což se nestalo. Skutečnost, že po ručitelích bylo vymáháno méně, než je uváděná dlužná částka v tomto řízení ještě neprokazuje, že dluh existoval v nižší výši. Věřitel má právo vymáhat své právo v nižší míře, je pouze na něm, v jakém řízení a v jaké výši svůj nárok uplatní. Nadto byl i rozhodčí nález proti ručitelům shledán způsobilým exekučním titulem, stejně jako notářský zápis. První žalovaný se domáhá splnění své pohledávky vůči dlužníkovi i v exekuci, není tedy pravda, že by nevymáhal svůj dluh po dlužníkovi a usiloval pouze o prodej zástavy. Věřitel ani nemá povinnost vymáhat soudně své právo nejprve po dlužníkovi, podmínkou pro realizaci zástavního práva je pouhá skutečnost, že dlužník nesplnil svůj dluh řádně a včas, což v tomto případě nastalo (je to zřejmé z uznání dluhu a zahájení exekuce proti dlužníkovi). Jiné konkrétní důvody pro nezpůsobilost notářského zápisu jako vykonatelného titulu žalobce netvrdil, soud má proto za to, že tento notářský zápis byl způsobilým titulem pro výkon veřejné nedobrovolné dražby.

37. Žalobce dále namítal, že je dluh přezajištěn, když zástavou jsou dva soubory nemovitostí a na úvěru bylo vyplaceno pouze 5 000 000 Kč. Soud má však za to, že dluh existuje v mnohem vyšší míře - minimálně 11 000 000 Kč na jistině (viz uznání dluhu) a hodnota nemovitostí v projednávaném případě činí 6 430 000 Kč, nejedná se tedy o nepřiměřené zajištění. Soud také nevyvodil žádné závěry z toho, že dlužník deklaruje, že má k dispozici 9 000 000 Kč v advokátní úschově, protože toto tvrzení dlužníka se objevuje v jeho nedatovaném přípisu a není zřejmé, vůči komu je vlastně činěno, na jaký dluh má být plněno (prohlášení nesměřovalo k prvnímu žalovanému, ale ke zcela odlišným osobám).

38. Žalobce také namítal, že dluh ještě nemohl být celý splatný, když v úvěrové smlouvě je sjednán úrok až od 25.11.2020 k tomu první žalovaný uvedl, že se jednalo o omyl a úrok měl běžet od 25.11.2019. Datum pro hrazení úroků je uvedeno i v notářském zápise (25.2.2020), takže soud má za to, že notářským zápisem došlo k odstranění nejasnosti a zřejmého překlepu ve smlouvě, neboť by nedávalo smysl, aby úroky začaly běžet až po splatnosti celé jistiny, která měla nastat v květnu 2020. Tato zjevná nesprávnost, která nadto byla notářským zápisem odstraněna, tak nemůže způsobit neplatnost úvěrové smlouvy z důvodu nejasnosti, ani ztrátu práva na úroky z úvěru.

39. Ve věci výkonu zástavního práva v rozporu se zástavní smlouvu se soud přiklání k názoru prvního žalovaného, že věřitel má vždycky možnost prodat zástavu ve veřejné dražbě, neboť je to zákonem preferovaný způsob realizace zástavního práva. Pokud je smluven jiný způsob ve smlouvě, má věřitel na výběr, zda využít zákonného postupu nebo odlišného ujednání ve smlouvě. Takovému výkladu svědčí formulace ust. § 1359 odst.1 o.z. – věřitel se může domoci výkonu svého práva způsobem domluveným, jinak zpeněžením ve veřejné dražbě. Zpeněžení ve veřejné dražbě je pro dlužníka výhodnější než propadnutí zástavy, neboť v případě výhodného prodeje je mu vyplacen přebytek, první žalovaný tedy nepostupuje znevýhodňujícím způsobem, a to ani pro žalobce, neboť následek je pro žalobce vždy totožný – přijde o své vlastnické právo. První žalovaný tedy byl oprávněn podat návrh na zpeněžení zástavy ve veřejné dražbě.

40. Poslední námitka žalobce směřovala na neplatnost zástavní smlouvy pro její neurčitost, když zástavní právo je sjednáno na pohledávky do neomezené výše, které vzniknou v budoucnu. Poukázal na judikaturu, která spatřovala důvod neplatnosti zástavní smlouvy právě v tom, že nebyl uveden limit, do něhož se pohledávky zajišťují. Citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR se však vztahovala k předchozí právní úpravě a kromě toho je v rozhodnutí 21 Cdo 3797/2013 v odůvodnění výslovně uvedeno, že je třeba odstranit nejasnost smlouvy nejprve jejím výkladem. Výklad zástavní smlouvy spolu se smlouvou úvěrovou dává odpověď na to, jaká je výše pohledávky v každý určitý čas, neboť tato výše je zjistitelná pouhým propočtem dosud zaplacené jistiny, výše úroků, smluvní pokuty a úroků z prodlení. Kromě toho občanský zákoník ve stávající podobě stanoví pouze nutnost zastropování jistiny, což zástavní smlouva obsahuje. Také se nejedná o více pohledávek, pohledávka je pouze jedna – úvěr v předem dané maximální výši. Zástavní smlouva tedy není neplatná pro neurčitost a bylo možné podle ní zástavní právo realizovat.

41. Nakonec se soud zabýval požadavkem prvního žalovaného na složení jistoty žalobcem, a to na možnou škodu vznikající neprovedením dražby. K tomu však první žalovaný netvrdil nic o tom, že by mu škoda hrozila, v jaké výši, jeho požadavek byl pouze obecný. Vznesl také tento požadavek těsně před rozhodnutím ve věci, soud jej proto vyhodnotil jednak jako nadbytečný, když bylo v krátké časové návaznosti rozhodnuto ve věci, jednak nebyl nijak podložen konkrétním tvrzením nebo důkazním návrhem, který by možný vznik škody na straně prvního žalovaného prokazoval. Návrh prvního žalovaného byl proto zamítnut.

42. O nákladech řízení soud rozhodoval dle ust. § 142 odst.1 o.s.ř. a přiznal jejich náhradu úspěšným žalovaným Náklady řízení jsou tvořeny u prvního žalovaného náklady na právní zastoupení. Náklady na právní zastoupení soud přiznal ve výši dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Odměna zástupci tedy byla stanovena ve výši 2 500 Kč za jeden úkon právní služby celkem tedy 15 000 Kč za 6 úkonů (převzetí věc, tři vyjádření, účast u dvou jednání) dle ust. § 6 a 7, 9 odst.3 písm. a) a 11 odst.1 vyhl. č. 177/1996 Sb. a paušální náhradou hotových výdajů zástupce za 6 úkonů ve věci po 300 Kč, celkem 1 800 Kč (§ 13 odst.3 vyhl. č. 177/1996 Sb.). Zástupci dále náleží náhrada cestovného za cestu k jednání soudu osobním automobilem BMW se spotřebou 5,2 l nafty na 100 km za 384 km při základní sazbě 4,40 Kč za jeden kilometr a ceně paliva 27,20 Kč za jeden litr dle vyhl. č. 589/2020 Sb.), celkem 2 233 Kč a 16 půlhodin ztráty času po 100 Kč (§ 14 odst. 1,3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.). Odměna zástupci byla dále zvýšena o DPH dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. při sazbě 21%, tedy o 4 333 Kč. Soud přiznal náklady v celkové výši 24 966 Kč.

43. Druhému žalovanému náleží náklady ve výši paušální náhrady hotových výdajů za jedno vyjádření ve věci ve výši 300 Kč dle ust. § 1 a 2 vyhl. č. 254/2013 Sb.

Poučení