14 C 165/2019 - 352

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Zuzanou Marethovou ve věci žalobkyně: Enfant terrible [Jméno zainteresované osoby 0/0], IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Anonymizováno] [Anonymizováno] č. [Anonymizováno]. [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] – [Anonymizováno] zastoupená advokátem [Anonymizováno]. [Anonymizováno] [Anonymizováno] sídlem [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] proti žalovanému: [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] sídlem [Anonymizováno] [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] za účasti vedlejšího účastníka: [Anonymizováno] [Anonymizováno][Anonymizováno] IČO [Anonymizováno] sídlem [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] [Anonymizováno]-[Anonymizováno] zastoupeného advokátem [Anonymizováno]. [Anonymizováno] [Anonymizováno] vykonávajícím advokacii jako společník [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno].[Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno]. sídlem [Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0] pro náhradu škody způsobené při výkonu veřejné moci takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení a povinnost zprostit žalobkyni dluhu vůči věřiteli [tituly před jménem] [jméno FO], nar. [datum], bytem [adresa], ve výši zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit vedlejšímu účastníkovi na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce vedlejšího účastníka.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] domáhá po žalovaném zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím z titulu náhrady škody způsobené při výkonu veřejné moci a dále zproštění dluhu ve smyslu § 2952 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále též „OZ“), vůči věřiteli [tituly před jménem] [jméno FO], nar. [datum], bytem [adresa] ve výši dlužného zákonného úroku z prodlení z jistiny [částka] od [datum] do zaplacení.

2. Žalobkyně uvádí, že její právní předchůdce, obchodní společnost [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno].[Anonymizováno]. (IČO [IČO]), je autorem nápadu na zhotovení webové aplikace [Anonymizováno] pro hodnocení vín na vinařských soutěžích podle standardu [Anonymizováno]-[Anonymizováno] [Anonymizováno]-[Anonymizováno] mezinárodní organizace pro révu vinnou a víno se sídlem v Paříži. Obchodní společnost [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno].[Anonymizováno][Anonymizováno] proto v [Anonymizováno] roku [Anonymizováno] objednala u [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [Anonymizováno][Anonymizováno](dále též „[Anonymizováno]“) zhotovení této webové aplikace. Původní ústní objednávka byla později doplněna písemnou smlouvou z [datum]. Po úspěšném testování aplikace tuto obchodní společnost [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno].[Anonymizováno]. převzala od [Anonymizováno] předávacím protokolem dne [datum]. Za zhotovení aplikace obchodní společnost [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno].[Anonymizováno]. uhradila [Anonymizováno] částku [částka].

3. Cílem zhotovení aplikace bylo placené užití této aplikace organizátory vinařských soutěží pro hodnocení vín. Tržby za poskytování licencí organizátorům vinařských soutěží měly zajistit jednak návratnost investice do vývoje aplikace, a jednak i přiměřený zisk. [právnická osoba] době, kdy aplikace [Anonymizováno] vstoupila na trh, byla na trhu elektronických aplikací pro hodnocení vín v ČR pouze aplikace [Anonymizováno] vlastněná [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno].[Anonymizováno].[Anonymizováno].

5. Bezprostředně po vstupu aplikace [Anonymizováno] na trh vydal vedlejší účastník ([Anonymizováno] [Anonymizováno]) Podmínky pro podávání žádostí o podporu z [Anonymizováno] [Anonymizováno] na období od [datum] do [datum]. Součástí těchto podmínek byla Příloha (seznam tematických okruhů), která dále odkazovala na Národní standardy certifikovaných soutěží vín v ČR pod společnou garancí [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] a [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] pro organizátory regionálních vinařských soutěží a soutěží s celostátním významem. V odkazované příloze bylo uvedeno, že jednou z podmínek poskytnutí podpory je dodržení Národních standardů soutěží vín dle Národního vinařského centra a využití elektronického systému vyhodnocení (např. systém [Anonymizováno] či jiný obdobný systém). V čl. 3.13 Národních standardů pak bylo uvedeno: Hodnotící systém a použití systému [Anonymizováno]; [adresa] se hodnotí 100 bodovým systémem Mezinárodní unie enologů (ve znění rezoluce OIV z roku 2009); je žádoucí, aby se vína hodnotila s využitím počítačového systému [Anonymizováno] pro hodnocení vín ([Anonymizováno]). Obdobná ustanovení obsahovaly i podmínky pro období od [datum] do [datum]. Ke změně podmínek tak, že tyto již neobsahovaly odkaz na aplikace [Anonymizováno], došlo až pro období od [datum] do [datum].

6. Dle žalobkyně se jedná o aplikaci [Anonymizováno] zvýhodňující a aplikaci [Anonymizováno] znevýhodňující podmínky. Vedlejší účastník obsahem podmínek protiprávně zvýhodnil aplikaci [Anonymizováno]. To se projevilo i v úspěšnosti žadatelů o podporu v letech [Anonymizováno] až [Anonymizováno], kdy úspěšnost žadatelů využívajících [Anonymizováno] byla o 51 % vyšší, než úspěšnost žadatelů využívajících [Anonymizováno].

7. Žalobkyně dále akcentuje, že aplikace [Anonymizováno] je vlastněná [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno].[Anonymizováno], které je spolu s vedlejším účastníkem ovládáno [adresa] vinařů České republiky (tyto úvahy pak žalobkyně dále rozvedla a doplnila v podání ze dne [datum], kde vyjádřila svůj názor, že na rozhodování o podporách se podílejí zásadní měrou nominanti [Anonymizováno]).

8. Žalobkyně považuje popsané jednání vedlejšího účastníka za nesprávný úřední postup ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění účinném pro rozhodné období (dále též „OdpŠk“). Vedlejší účastník úmyslným jednáním vzbudil v organizátorech vinařských soutěží jako žadatelích o podporu obavy ze zamítnutí žádosti nebo zrušení rozhodnutí o podpoře, pokud by žadatel nevyužil pro hodnocení vín aplikaci [Anonymizováno].

9. V důsledku tohoto jednání vedlejšího účastníka se právnímu předchůdci žalobkyně (obchodní společnosti [Anonymizováno], [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno].[Anonymizováno][Anonymizováno]) nepodařilo naplnit jeho podnikatelský záměr a aplikace [Anonymizováno] jako zástava za zápůjčku propadla. Na straně právního předchůdce žalobkyně tak vznikla škoda v podobě marně vynaložených nákladů na pořízení předmětné aplikace [Anonymizováno] ve výši [částka] a dále v podobě ušlého zisku vyčísleného žalobkyní na částku [částka]. Současně žalobkyně spatřuje škodu i ve vzniku dluhu v podobě úroků z poskytnuté zápůjčky. Požaduje proto, aby soud uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni částku ve výši [částka] a povinnost zbavit žalobkyni dluhu vůči [tituly před jménem] [jméno FO], tj. osobě, která právnímu předchůdci žalobkyně poskytla zápůjčku na pořízení aplikace [Anonymizováno].

10. Žalobkyně dodává, že předchůdce žalobkyně uplatnil svůj nárok u žalovaného dopisem ze dne [datum]. Žalovaný žádosti dopisem ze dne [datum] odmítl vyhovět. Dne [datum] pak právní předchůdce žalobkyně postoupil předmětnou pohledávku žalobkyni. Žalovaný byl o této skutečnosti informován dne [datum].

11. Žalovaný nárok uplatněný žalobou neuznává a navrhuje, aby soud žalobu zamítl. Vznáší námitku nedostatku své pasivní legitimace, neboť převážná část sporu se týká činnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno], při které [Anonymizováno] [Anonymizováno] nevykonává veřejnou moc, a nemá tak postavení orgánu veřejné moci. Úřední postupem by mohlo být pouze pochybení při rozhodování o žádosti o podporu. To by však bylo lze odškodnit pouze toliko v režimu náhrady škody za nezákonné rozhodnutí. Žalobkyně přitom neuvedla žádné rozhodnutí o podpoře, které by bylo pro nezákonnost zrušeno. Dále vznáší námitku promlčení žalobou uplatněného nároku. Žalobkyně se o předmětném postupu [Anonymizováno] [Anonymizováno] dozvěděla již v roce [Anonymizováno]. Žalovaný současně ve svém podání vyzval ke vstupu [Anonymizováno] [Anonymizováno] do řízení jako vedlejšího účastníka na straně žalovaného.

12. Dne [datum] vstoupil do řízení ve smyslu § 93 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též „o. s. ř.“), [Anonymizováno] [Anonymizováno] jako vedlejší účastník na straně žalovaného.

13. Vedlejší účastník ve vyjádření k žalobě uvádí, že uplatněný nárok nesplňuje žádný z předpokladů vzniku odpovědnosti státu za škodu. Skutečnost, kterou žalobkyně považuje za příčinu domnělé škody, není nesprávným úředním postupem. Vedlejší účastník vykonává veřejnou moc toliko v oblastech výslovně uvedených v zákoně č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění účinném pro rozhodné období (dále též „ZVV“). Formulace podmínek pro poskytnutí podpory pod tento výčet nespadá. Stanovení podmínek pro poskytnutí podpory nadto nepodléhá kontrole ve správním řízení ani v soudním řízení správním. Této na druhou stranu podléhá rozhodnutí vedlejšího účastníka o poskytnutí podpory. Ve věci pak není dána ani příčinná souvislost. Za absentující pak vedlejší účastník označuje i podmínku existence škody. Nepostačí obecné tvrzení o zmaření podnikatelského záměru. Žalobkyně ani netvrdí, že by jednáním vedlejšího účastníka došlo ke zmaření konkrétního obchodního případu či že by došlo k ukončení existující obchodní spolupráce. Z procesní opatrnosti pak vedlejší účastník namítá i promlčení žalovaného nároku. Vedlejší účastník proto navrhuje, aby soud žalobu zamítl a přiznal mu náhradu nákladů řízení spojených s jeho zastoupením advokátem – agendu odškodňování při výkonu veřejné moci není objektivně schopen zajistit žádný ze zaměstnanců vedlejšího účastníka. Žádný z jeho zaměstnanců nemá právní vzdělání a do jejich pracovní náplně nespadá ryze právní agenda, tedy ani zastupování před soudy.

14. Žalobkyně v reakci na vyjádření žalované a vedlejšího účastníka konstatuje, že není správný názor, že napadený postup nespadá pod OdpŠk. Vedlejší účastník totiž hospodaří s veřejnými prostředky. Pokud jsou tyto utráceny nezákonně, jedná se o nesprávný úřední postup. Činnost vedlejšího účastníka při poskytování podpor spolu s vydáváním podmínek tudíž je úředním postupem podle OdpŠk. Žalobkyně pak dodává, že ke zvýhodnění aplikace [Anonymizováno] nedocházelo pouhými ustanoveními podmínek a standardů, ale i samotným rozhodováním o podporách, během kterého docházelo ke zvýhodnění žadatelů využívajících aplikace [Anonymizováno]. Lichá je pak i námitka promlčení. Datem, kdy se žalobkyně o škodě dozvěděla, bylo datum, kdy došlo k aktivaci propadného zástavního práva, tedy den [datum]. Při soudním jednání dne [datum] žalobkyně zopakovala, že nesprávný úřední postup shledává v nesprávném nastavení podmínek pro poskytnutí podpory a v rozhodování o poskytnutí podpor, během kterého byli výrazně úspěšnější žadatelé využívající aplikaci [Anonymizováno] V rámci další argumentace (vznesené žalobkyní v reakci na výzvu soudu na jednání dne [datum]) žalobkyně ohledně zápůjčky na pořízení aplikace [Anonymizováno] dodala, že dne [datum] poskytl [tituly před jménem] [jméno FO] právnímu předchůdci žalobkyně zápůjčku ve výši [částka]. Z této částky právní předchůdce žalobkyně uhradil [částka] za vývoj aplikace [Anonymizováno]. K zajištění zápůjčky si smluvní strany ujednaly propadné zástavní právo, jehož podstatou bylo právo věřitele zakoupit si v případě nevrácení zápůjčky aplikaci za [částka]. K aktivaci tohoto propadného zástavního práva došlo. Žalobkyně pak dodala i to, že aplikace [Anonymizováno] vstoupila na trh v červenci roku 2014. Po vydání podmínek pro podpory, kdy bylo žadatelům využívajícím [Anonymizováno] poskytnuto pouze 50 % podpory (a ostatním žadatelům 100 % podpory), pokračovala spolupráce pouze se dvěma organizátory soutěží. Vedlejší účastník narušil férové podmínky soutěže svým nesprávným úředním postupem spočívajícím v tom, že uvedl do podmínek odkaz na aplikaci [Anonymizováno] a tím, že žadatelům využívajícím [Anonymizováno] poskytoval vyšší podpory.

15. Soud z provedeného dokazování učinil následující skutková zajištění: Z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně je pobočný spolek, jehož účel je pomoc osobám poškozeným státem a orgány veřejné moci při výkonu veřejné správy s výjimkou škody způsobené porušením práva na osobní svobodu, vazbou, trestem nebo ochranným opatřením. Statutárním orgánem a hlavním spolkem žalobkyně je [právnická osoba], IČO: [IČO]. Z výpisu z obchodního rejstříku spolku [právnická osoba] [Anonymizováno] soud zjistil, že statutárním orgánem a předsedou představenstva daného spolku byl v rozhodné době (a je jím i nyní) [tituly před jménem] [jméno FO], nar. [datum], bytem [adresa]. Z výpisu z obchodního rejstříku týkajícího se obchodní společnosti [právnická osoba]. (IČO: [IČO]) soud zjistil, že od [datum] je jejím jednatelem [jméno FO], dat. nar. [datum], bytem [adresa]. Z výpisu ze slovenského obchodního rejstříku týkajícího se obchodní společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno][Anonymizováno].[Anonymizováno][Anonymizováno] soud zjistil, že společníkem a jednatelem této obchodní společnosti je [jméno FO], bytem [adresa], Česká republika. Ze smlouvy o dílo „Aplikace pro hodnocení soutěží“ soud zjistil, že obchodní společnost [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno]. sjednala s [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [Anonymizováno] dne [datum] zhotovení díla v podobě aplikace pro hodnocení soutěže vín, a to za cenu [částka] bez DPH. Jako bankovní spojení [Anonymizováno] je uveden účet číslo [č. účtu]. Z faktury č. [hodnota] ze dne [datum] soud zjistil, že [Anonymizováno] fakturovalo právnímu předchůdci žalobkyně částku [částka] dle smlouvy o dílo „[Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]“ ze dne [datum]. Z předávacího protokolu ze dne [datum] soud zjistil, že dne [datum] došlo k předání aplikace pro hodnocení soutěží mezi ČVUT a obchodní společností [Anonymizováno] [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno].[Anonymizováno]. Z výpisu z účtu obchodní společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno].[Anonymizováno]. za období od [datum] do [datum] soud zjistil, že obchodní společnost [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno].[Anonymizováno]. dne [datum] zadala příkaz k úhradě částky [částka] na protiúčet číslo [č. účtu] (tj. účet uvedený jako účet [Anonymizováno] ve výše odkazované smlouvě o dílo). Z kupní smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že [tituly před jménem] [jméno FO] a obchodní společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] a [právnická osoba]. (obě jednající jednatelem [tituly před jménem] [jméno FO]) prohlásily za nesporné, že [tituly před jménem] [jméno FO] poskytl obchodní společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno].[Anonymizováno]. dne [datum] zápůjčku ve výši [částka]. Z této zápůjčky bylo [částka] uhrazeno za vývoj aplikace [Anonymizováno]. Zápůjčka měla být vrácena do tří let. Bylo současně sjednáno propadné zástavní právo spočívající v tom, že [tituly před jménem] [jméno FO] nebo jím určena osoba si mohou v případě plného nesplacení zápůjčky koupit aplikaci [Anonymizováno] za kupní cenu [částka]. Obchodní společnost [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno].[Anonymizováno]. zápůjčku v termínu do [datum] neuhradila. Vzhledem k tomu byla aplikace [Anonymizováno] prodána za [částka] obchodní společnosti [právnická osoba]. jako určené osobě. Z potvrzení o vlastnictví [Anonymizováno] soud zjistil, že [tituly před jménem] [jméno FO] jako jednatel obchodní společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno][Anonymizováno]o. a obchodní společnosti [právnická osoba]. stvrdil, že vlastníkem aplikace [Anonymizováno] je od [datum] obchodní společnost [právnická osoba]., a to z důvodu nesplacení zápůjčky a aktivace propadné zástavy. Z uplatnění nároku na náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem [Anonymizováno] [Anonymizováno] ze dne [datum] soud zjistil, že obchodní společnost [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno]. se jako poškozená s obdobnou argumentací jako je ta nyní uplatněná v soudním řízení domáhala náhrady škody po žalovaném ve výši [částka] za marně vynaložené náklady na pořízení aplikace [Anonymizováno], ušlého zisku ve výši [částka] a také toho, aby žalovaný zprostil obchodní společnost [Anonymizováno], [Anonymizováno][Anonymizováno].[Anonymizováno]. dluhu vůči jejímu věřiteli [jméno FO]. Z reakce na uplatnění nároku na náhradu škody [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]. [Anonymizováno]. [Anonymizováno]. ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný nárok ze strany [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno].[Anonymizováno]. považoval za neoprávněný, neboť [Anonymizováno] [Anonymizováno] nevystupoval v pozici orgánu veřejné moci. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] soud zjistil, že obchodní společnost [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno].[Anonymizováno].[Anonymizováno]. postoupila žalobkyni pohledávku spočívající v nároku na náhradu škody ve výši [částka] způsobené nesprávným úředním postupem [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Tento nárok byl u žalovaného uplatněn dopisem ze dne [datum]. Z jednotlivých Podmínek pro poskytnutí podpor [Anonymizováno] [Anonymizováno] a souvisejících příloh zjistil soud následující: - V příloze č. [hodnota] Podmínek pro období od [datum] do [datum] je uvedeno, že v případě regionálních výstav, výstav s celorepublikovým významem a výstavy Národní soutěž vín je nutno splnit tuto podmínku: dodržení Národních standardů soutěží vín dle [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] (nebo standardů [Anonymizováno]) a využití elektronického systému vyhodnocení (např. systém [Anonymizováno] či jiný obdobný systém). - V příloze č. [hodnota] Podmínek pro období od [datum] až [datum] je uvedeno, že v případě regionálních soutěží a soutěží s celorepublikovým významem je nutno splnit tuto podmínku dodržení Národních standardů soutěží vín dle [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] (odstavce 3.1-3.18) a využití elektronického systému vyhodnocení (např. systém [Anonymizováno] či jiný obdobný systém). - V příloze č. [hodnota] Podmínek pro období od [datum] až [datum] je uvedeno, že v případě regionálních soutěží a/soutěží s celorepublikovým významem a soutěže Národní soutěž vín je nutno splnit tuto podmínku dodržení Národních standardů soutěží vín dle [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] (odstavce 3.1-3.18) a využití elektronického systému vyhodnocení (např. systém [Anonymizováno] či jiný obdobný systém). - V příloze č. [hodnota] Podmínek pro období od [datum] do [datum] je uvedeno, že v případě regionálních soutěží a soutěží s celorepublikovým významem je nutno splnit tuto podmínku dodržení Národních standardů certifikovaných soutěží vín v ČR pod společnou garancí [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] a [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] (odstavec 3.1-3.18) a využití elektronického systému vyhodnocení, respektujícího standard OIV-CONCOURS 332a-2009. - V příloze č. [hodnota] Podmínek pro období od [datum] až [datum] je uvedeno, že v případě regionálních soutěží, soutěží nominačních (Národní soutěž vín), soutěží s celorepublikovým významem a soutěží se statutem OIV je nutno splnit tuto podmínku dodržení Národních standardů certifikovaných soutěží vín v ČR pod společnou garancí [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] a [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] (odstavec 3.1-3.18) a využití elektronického systému vyhodnocení, respektujícího standard OIV-CONCOURS 332a-2009. - V příloze č. [hodnota] Pravidel pro žadatele o poskytnutí podpory za období od [datum] do [datum] je pro soutěže regionálního významu a celorepublikového významu jako jedna z podmínek uvedeno: dodržení Národních standardů certifikovaných soutěží vín v ČR pod společnou garancí [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] a [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] uvedených v příloze č. [hodnota] Pravidel. V příloze č. [hodnota] je pak uvedeno, že vína se hodnotí pomocí elektronického systému vyhodnocení, respektujícího standard OIV-CONCOURS 332S-2009. - V příloze č. [hodnota] Pravidel pro žadatele o poskytnutí podpory za období od [datum] do [datum] je pro soutěže regionálního významu a celorepublikového významu a soutěže nominační (Národní soutěž vín) a soutěže se statutem [Anonymizováno] jako jedna z podmínek uvedeno: dodržení Národních standardů certifikovaných soutěží vín v ČR pod společnou garancí [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] a [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] uvedených v příloze č. [hodnota] Pravidel. V příloze č. [hodnota] je pak uvedeno, že vína se hodnotí pomocí elektronického systému vyhodnocení, respektujícího standard OIV-CONCOURS 332S-2009. - V příloze č. [hodnota] Pravidel pro žadatele o poskytnutí podpory za období od [datum] až [datum] je pro soutěže regionálního významu a celorepublikového významu a soutěže nominační ([Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]) a soutěže se statutem [Anonymizováno] jako jedna z podmínek uvedeno: dodržení Národních standardů certifikovaných soutěží vín v ČR pod společnou garancí [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] a [Anonymizováno] [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] [Anonymizováno] v příloze č. [hodnota] Pravidel. V příloze č. [hodnota] je pak uvedeno, že vína se hodnotí pomocí elektronického systému vyhodnocení, respektujícího standard OIV-CONCOURS 332S-2009. Z dokumentu nazvaného Národní standardy certifikovaných soutěží vín v ČR pod společnou garancí [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] a [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] soud zjistil, že v čl. 3.13. je upravena otázka hodnotícího systému a použití elektronického systému. V daném článku je uvedeno následující: [adresa] se hodnotí 100 bodovým systémem Mezinárodní unie enologů (ve znění rezoluce OIV z roku 2009). Je doporučeno, aby se vína hodnotila s využitím počítačového systému [Anonymizováno] pro hodnocení vín ([Anonymizováno]) příp. jiným funkčně obdobným počítačovým systémem. Ze záhlaví uvedeného dokumentu plyne, že tento se vztahuje k roku [Anonymizováno]. Z tabulky podpory Soutěže s [Anonymizováno] a [Anonymizováno] vypracované žalobkyní (č.l. 69 soudního spisu) soud zjistil, že v případě žalobkyní uvedených žádostí o podporu byla úspěšnost žádostí žadatelů s aplikací [Anonymizováno] 100% a úspěšnost žadatelů s aplikací [Anonymizováno] 58%. Z tabulky nazvané „Rekapitulace“ vypracované žalobkyní (č.l. 178 soudního spisu) soud zjistil, že v případě žalobkyní uvedených žádostí o podporu byla úspěšnost žádostí žadatelů s aplikací [Anonymizováno] 75,4% a úspěšnost žadatelů s aplikací [Anonymizováno] 50%.

16. V řízení bylo provedeno dokazování i dalšími listinami, ty ale nepřinesly pro rozhodnutí ve věci žádné další relevantní skutečnosti, a proto je soud v odůvodnění rozsudku blíže nezmiňuje.

17. Další důkazy navržené účastníky a vedlejším účastníkem pak soud neprovedl pro nadbytečnost, neboť pro svoje závěry měl dostatek skutkových zjištění. Další dokazování by tak bylo nadbytečné a nehospodárné (k tomu blíže viz dále).

18. Soud na projednávanou věc aplikoval následující právní normy: Podle § 2952 OZ: Hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu. Dle § 1 odst. 1 OdpŠk: Stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 3 odst. 1 OdpŠk: Stát odpovídá za škodu, kterou způsobily a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona. Podle § 5 odst. 1 OdpŠk: Stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem. Podle § 8 odst. 1 OdpŠk: Nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk: Stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle § 13 odst. 2 OdpŠk: Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda. Podle § 31 odst. 1 ZVV: Zřizuje se [Anonymizováno] [Anonymizováno] (dále jen "[Anonymizováno]") se sídlem v [Anonymizováno]. Podle § 31 odst. 2 ZVV ve znění do [datum]: [Anonymizováno] je právnickou osobou, která hospodaří s vlastním majetkem. Při rozhodování o povinnosti zaplatit odvod a podporu státu podle tohoto zákona nebo o žádostech o poskytnutí podpor z prostředků [Anonymizováno], má [Anonymizováno] postavení orgánu veřejné moci. Podle § 31 odst. 2 ZVV ve znění od [datum]: [Anonymizováno] je právnickou osobou, která hospodaří s vlastním majetkem. Při rozhodování o povinnosti zaplatit odvod a podporu státu podle tohoto zákona o žádostech o poskytnutí podpor z prostředků [Anonymizováno] nebo při rozhodování o povinnosti vrátit návratnou část poskytnuté podpory na výsadbu vinice a obnovu vinic, má [Anonymizováno] postavení orgánu veřejné moci. Podle § 31 odst. 4, 5 a 6 ZVV ve znění do [datum]: [Anonymizováno] a) podporuje marketing vína, prodej produktů a ochranu označování vína podle zeměpisného původu, b) informuje veřejnost o vinohradnictví a vinařství a o dalších významných skutečnostech souvisejících s vinohradnictvím a vinařstvím, c) podporuje uchovávání a rozvoj vinohradnictví a vinařství jako významné součásti evropského kulturního dědictví, dále podporuje rozvoj turistiky v oblasti vinohradnictví a vinařství. (5) Na rozhodování o podporách (odstavec 4) [Anonymizováno] se použije přiměřeně správní řád. (6) Orgány [Anonymizováno] jsou Rada [Anonymizováno], ředitel [Anonymizováno] a Dozorčí rada [Anonymizováno]. Veřejnou správu vykonává [Anonymizováno], její předseda a ředitel. Mimo obnovu řízení o opravných prostředcích podle zvláštních zákonů rozhoduje předseda Rady, na jeho rozhodování se přiměřeně použijí ustanovení o vedoucím ústředního správního úřadu. Podle § 31 odst. 4, 5 a 6 ZVV ve znění do [datum]: (4) [Anonymizováno] a) podporuje marketing vína, prodej produktů a ochranu označování vína podle zeměpisného původu, b) informuje veřejnost o vinohradnictví a vinařství a o dalších významných skutečnostech souvisejících s vinohradnictvím a vinařstvím, c) podporuje uchovávání a rozvoj vinohradnictví a vinařství jako významné součásti evropského kulturního dědictví, dále podporuje rozvoj turistiky v oblasti vinohradnictví a vinařství. (5) [Anonymizováno] poskytuje podpory na činnosti uvedené v odstavci 4 fyzickým a právnickým osobám žádajícím o podporu. (6) Orgány [Anonymizováno] jsou Rada [Anonymizováno], ředitel [Anonymizováno] a Dozorčí rada [Anonymizováno]. Veřejnou správu vykonává Rada, její předseda a ředitel. Mimo obnovu řízení o opravných prostředcích podle zvláštních zákonů rozhoduje předseda Rady, na jeho rozhodování se přiměřeně použijí ustanovení o vedoucím ústředního správního úřadu. Podle § 32 odst. 8 písm. c) ZVV ve znění do [datum]: Do působnosti Rady patří rozhodovat o poskytování podpor z [Anonymizováno]. Podle § 31 odst. 11 ZVV ve znění od [datum]: O poskytnutí podpory rozhoduje Rada. Lhůta pro vydání rozhodnutí začíná běžet dnem následujícím po dni ukončení přijímání žádostí podle odstavce 10. Podle § 31 odst. 10 ZVV ve znění do [datum]: Prováděcí právní předpis může stanovit předpoklady a způsob podpory marketingu a prodeje produktů, podpory rozvoje turistiky v oblasti vinohradnictví a vinařství a podrobnosti o poskytování informací veřejnosti [Anonymizováno]. Uvedeným prováděcím předpisem byla (nyní již neúčinná) vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 97/2006 Sb., o předpokladech a způsobu podpory marketingu a prodeje produktů, podpory rozvoje turistiky v oblasti vinohradnictví a vinařství a podrobnostech o poskytování informací veřejnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Podle § 1 odst. 3 této vyhlášky: Podpory poskytované podle odstavce 1, včetně podmínek pro jejich poskytnutí, zveřejní [Anonymizováno] způsobem umožňujícím dálkový přístup nejpozději do 31. října nebo do 30. dubna a dále nejméně v jednom deníku s celostátní působností a alespoň v jednom odborném časopise zaměřeném na vinohradnictví a vinařství. Podle § 31 odst. 19 a 20 ZVV ve znění od [datum]: (19) Podmínky a podrobnosti o způsobu a výši poskytování podpor pro žadatele podle odstavců 4 a 5 stanoví po předchozím souhlasu [Anonymizováno] Rada v pravidlech pro žadatele. (20) [Anonymizováno] zveřejní pro následující půlrok podmínky a podrobnosti o způsobu a výši poskytování podpor pro žadatele podle odstavců 4 a 5 nejpozději do 31. května a do 30. listopadu na svých internetových stránkách.

19. Na základě zjištěného skutkového stavu a citované právní úpravy soud dospěl k následujícím závěrům:

20. Soud na prvním místě předesílá, že z provedeného dokazování vyplynulo, že došlo k postoupení pohledávky, které se týká nynější řízení, na žalobkyni. Žalobkyně proto byla legitimována k podání žaloby. Dále pak soud uvádí, že provedené dokazování potvrdilo i tvrzení žalobkyně, že její právní předchůdce objednal u [Anonymizováno] v roce [Anonymizováno] vytvoření předmětné aplikace a za toto zhotoviteli uhradil částku [částka].

21. K samotnému žalobkyní uplatněnému nároku pak soud uvádí následující.

22. Žalobkyně se podle OdpŠk domáhá náhrady škody způsobené jí tvrzeně nesprávným úředním postupem [Anonymizováno] [Anonymizováno] (vedlejšího účastníka řízení).

23. Soud se proto zabýval na prvním místě tím, zda lze postup [Anonymizováno] [Anonymizováno] napadený žalobou označit za úřední postup, za který odpovídá stát podle OdpŠk. Jinými slovy, soud se zabýval tím, zda v žalobě naříkaný postup vedlejšího účastníka představuje výkon státní moci/státní správy (viz § 1 odst. 1 a § 3 odst. 1 OdpŠk).

24. Z výše citovaného znění OdpŠk a ZVV plyne, že aby tomu tak bylo, muselo by se jednat o postup vedlejšího účastníka, při kterém má tento postavení orgánu veřejné moci, tj. entity vykonávající státní moc.

25. Podle § 31 odst. 2 ZVV má přitom vedlejší účastník toto postavení pouze v případech explicitně vyjmenovaných v zákoně. Jediným z těchto případů, který by případně připadal v úvahu v nynější věci, je rozhodování o žádostech o poskytnutí podpor z prostředků [Anonymizováno] [Anonymizováno].

26. Soud není názoru, že postup, ze kterého žalobkyně dovozuje škodu, je právě tímto postupem, tj. postupem při rozhodování o žádostech o podporu.

27. Žalobkyně podanou žalobou brojí ve své podstatě proti tomu, že vedlejší účastník měl znevýhodňovat jí vlastněnou aplikaci [Anonymizováno] a současně zvýhodňovat konkurenční aplikaci [Anonymizováno]. To měl vedlejší účastník činit úmyslným diskriminačním nastavením podmínek pro poskytování podpor a spojeným úmyslným diskriminačním rozhodováním o podporách. Uvedeným postupem měl vedlejší účastník odrazovat zákazníky žalobkyně a získávat zákazníky pro aplikaci [Anonymizováno]. Žalobkyně výslovně uvádí, že vedlejší účastník narušil férové podmínky soutěže tím, že uvedl do podmínek odkaz na aplikaci [Anonymizováno], a tím, že žadatelům využívajícím aplikaci [Anonymizováno] poskytoval vyšší podpory. Mělo se přitom jednat o úmyslné jednání vedlejšího účastníka motivované tím, že aplikace Elwis je vlastněná subjektem provázaným s vedlejším účastníkem.

28. Toto údajné jednání vedlejšího účastníka nelze označit za rozhodování o žádostech o podporu. Žalobkyně v žalobě konstruuje úmyslné jednání vedlejšího účastníka narušující férovost soutěže na trhu s aplikacemi pro hodnocení vín zacílené na diskriminační zvýhodnění jí preferované aplikace (a jejího vlastníka) a současně na znevýhodnění aplikace konkurenční (a jejího vlastníka). Žalobkyně tedy tvrdí, že vedlejší účastník veden snahou o (majetkový) prospěch diskriminoval vlastníka aplikace [Anonymizováno]. Jakkoli žalobkyně odkazuje i na to, že vedlejší účastník měl nesprávně stanovit podmínky pro rozhodování o podporách a měl nesprávně rozhodovat o žádostech o podporu, tyto skutečnosti představují „pouze prostředky“, které měl vedlejší účastník využít za účelem úmyslného diskriminačního jednání vůči žalobkyni, resp. jí vlastněné aplikaci zacíleného na podporu aplikace [Anonymizováno] a jejího vlastníka. Takové (tvrzené) diskriminační jednání však není stricto sensu rozhodováním o žádostech o podporu, resp. obecněji nejde o výkon vrchnostenského oprávnění svěřeného zákonem vedlejšímu účastníkovi. Vedlejší účastník by při takovém postupu (tj. při úmyslné diskriminaci aplikace [Anonymizováno] a úmyslném zvýhodňování aplikace [Anonymizováno]) neplnil funkce státního orgánu a jeho postup by nesloužil výkonu státní moci. Podmínkou aplikace OdpŠk je přitom právě to, že stát (prostřednictvím svých orgánů či jiných subjektů) vystupuje jako nositel veřejné moci při jejím uplatňování.

29. Na právě uvedeném přitom nic nemění tvrzení žalobkyně, že žalobou napadený postup vedlejšího účastníka představuje výkon veřejné moci, neboť vedlejší účastník hospodaří mj. i s veřejnými prostředky. Samotná skutečnost, že vedlejší účastník hospodaří mj. i s veřejnými prostředky pro závěr, že jeho postup představuje výkon veřejné moci spadající pod OdpŠk, nepostačí. Aby bylo lze k takovému závěru dojít, muselo by se jednat o nakládání s veřejnými prostředky, během kterého by vedlejší účastník měl postavení orgánu veřejné moci (které má jen v případech vyjmenovaných v ZVV). V ostatních případech je postup vedlejšího účastníka postupem „soukromé“ právnické osoby, a stát za něj není odpovědný podle OdpŠk. Dodat pak pro úplnost lze, že samotné nakládání orgánu veřejné moci s veřejnými prostředky taktéž není výkonem veřejné moci, a to i když při něm dojde k porušení stanovených pravidel (VOJTEK, Petr. § 1 [Obecné vymezení odpovědnosti]. In: VOJTEK, Petr, BIČÁK, Vít. Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci. 4. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, s. 8, marg. č. 20.).

30. Již z uvedeného plyne, že žalobě, kterou se žalobkyně podle OdpŠk po žalovaném (státu jednajícím [Anonymizováno] [Anonymizováno]) domáhá škody za nesprávný úřední postup, nelze vyhovět. V žalobě naříkaný postup vedlejšího účastníka totiž není úředním postupem, tj. postupem při výkonu státní moci.

31. I kdyby neplatilo právě uvedené, dodává soud, že ani samotné nastavení podmínek pro poskytnutí podpor a rozhodování o žádostech o podporu není úředním postupem odškodnitelným podle OdpŠk.

32. Zaprvé je nutno zopakovat, že vedlejší účastník má postavení veřejného orgánu pouze při rozhodování o žádostech o podporu. Při vydávání podmínek pro poskytování podpor však vedlejší účastník o žádostech nerozhoduje. Samotné stanovení podmínek závazně nenormuje jakákoliv veřejná subjektivní práva. To se děje až při samotném rozhodování o podporách. Touto optikou tedy postup vedlejšího účastníka při formulaci obsahu podmínek pro poskytování podpor nelze stricto sensu označit za úřední postup spadající pod OdpŠk.

33. Dále je pak nutno akcentovat, že nesprávným úředním postupem se rozumí „porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu při jeho činnosti, a to i při takových úkonech, které jsou prováděny v rámci činnosti rozhodovací, avšak neodrazí se bezprostředně v obsahu vydaného rozhodnutí“ (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], důraz přidán). Odpovědnost za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem orgánu státu tedy nezakládají vadné postupy v řízení, které vedou k vydání rozhodnutí a v případě jeho vydání se bezprostředně odrazí v jeho obsahu.

34. Je přitom zřejmé, že formulace podmínek pro poskytování podpor se musí nutně projevit v samotných rozhodnutích o žádostech o poskytnutí podpory, resp. v jejich obsahu. Vedlejší účastník podmínky nastavil právě proto, aby určil pravidla, na základě kterých bude rozhodovat o žádostech o podporu. Pokud žadatel podmínky nesplní, nemusí být o jeho žádosti rozhodnuto pozitivně, a naopak. Tvrzené nesprávné nastavení podmínek pro poskytování podpory proto nemůže být nesprávným úředním postupem ve smyslu OdpŠk. Tímto pak samozřejmě nemůže být ani samotné rozhodování vedlejšího účastníka o poskytování podpor (které mělo dle žalobkyně rovněž probíhat nesprávně, resp. diskriminačně). Postupy spočívající v nastavení podmínek pro poskytování podpor a rozhodování o podporách tedy nenaplňují podmínky pro odpovědnost státu za nesprávný úřední postup podle OdpŠk.

35. Pokud přitom jde o jednotlivá rozhodnutí, kterými vedlejší účastník rozhodoval o poskytování podpor a která měla být dle žalobkyně nesprávná (diskriminační), žalobkyně ani netvrdí, že tato by byla pro nezákonnost zrušena. Soud rozhodující o škodě podle OdpŠk přitom není oprávněn zkoumat zákonnost pravomocného správního rozhodnutí, které je nadané presumpcí správnosti (§ 8 odst. 1 OdpŠk; rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 17. 12. 1998, sp. zn. 3 Cdon 1091/1996, uveřejněné pod č. 11/2000 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a odborná literatura: V souladu se zásadou presumpce správnosti rozhodnutí není soud v řízení o odpovědnosti státu za škodu oprávněn sám posuzovat zákonnost rozhodnutí vydaného v jiném řízení a podmínka nezákonnosti rozhodnutí je splněna pouze tehdy, bylo-li toto pravomocné rozhodnutí skutečně jako nezákonné zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. - VOJTEK, Petr. § 8 [Nezákonnost pravomocného rozhodnutí]. In: VOJTEK, Petr, BIČÁK, Vít. Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci. 4. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, s. 94, marg. č. 2).

36. S ohledem na uvedené je soud názoru, že (i kdyby bylo shledáno, že postup vedlejšího účastníka by bylo lze podřadit pod OdpŠk) není dán základní předpoklad odpovědnosti podle OdpŠk, tj. existence (nesprávného) úředního postupu či nezákonného rozhodnutí. Dodat lze, že soud vnímá, že žalobkyně nebyla účastníkem předmětných správních řízení o žádostech o podporu. Není však názoru, že uvedená skutečnost by zakládala možnost prolomení výše citovaných judikaturních závěrů týkajících se zejména nemožnosti přezkoumávat v nynějším řízení pravomocná správní rozhodnutí (tj. jednotlivá rozhodnutí, kterými vedlejší účastník rozhodl o žádostech o podporu).

37. Z uvedených důvodů nelze jinak, než posoudit žalobkyní uplatněný nárok jako neoprávněný. Vzhledem k tomu, že na věc nelze vůbec aplikovat OdpŠk (vedlejší účastník nepostupoval jako orgán veřejné moci), resp. vzhledem k tomu, že není dána existence nesprávného úředního postupu či nezákonného rozhodnutí, nebylo namístě se zabývat blíže tím, zda žalobkyní naříkaný postup vedlejšího účastníka byl nesprávný, resp. diskriminačně zacílený na žalobkyni (v tomto ohledu soud nadto znovu akcentuje, že mu nepřísluší přezkoumávat správnost, resp. zákonnost nezrušených pravomocných rozhodnutí vedlejšího účastníka ve věci jednotlivých žádostí o poskytnutí podpory). Návazně se pak soud nezabýval ani tím, zda byly dány další podmínky odpovědnosti za škodu (příčinná souvislosti a vznik škody). Stejně tak nebylo namístě se zabývat tím, jaká byla případná motivace vedlejšího účastníka (zda byl vedlejší účastník propojen s vlastníkem aplikace [Anonymizováno] atp.). Soud proto neprovedl žalobkyní předložené důkazy týkající se např. právě propojení vedlejšího účastníka s dalšími subjekty, či důkazy týkající se motivů tvrzeného autora podmínek pro poskytování podpory (žalobkyně v tomto ohledu navrhovala výslech osoby, která měla být autorem podmínek). Takové dokazování by totiž nemohlo nic změnit na výše učiněných závěrech, a bylo by proto nehospodárné a nadbytečné.

38. Pro úplnost (ve vztahu k naplnění podmínky nesprávného úředního postupu) však soud nad rámec nutného (a s opakovaným akcentem, že mu nepřísluší přezkoumávat správnost, resp. zákonnost pravomocných rozhodnutí vedlejšího účastníka) konstatuje, že prokazováním bylo vyvráceno tvrzení žalobkyně, že jí tvrzeně diskriminační ustanovení podmínek odkazující příkladmo na aplikaci [Anonymizováno] podmínky obsahovaly až do roku [Anonymizováno]. Bylo zjištěno, že poslední podmínky obsahující předmětnou formulaci byly podmínky pro období od [datum] až [datum]. V navazujících podmínkách, platných pro období od [datum] do [datum] (a pro následující období), pak bylo uvedeno, že je nutno využít elektronický systém vyhodnocení respektující standard OIV-CONCOURS 332a-2009. K předešlým podmínkám (tj. podmínkám obsahujícím odkaz na aplikaci [Anonymizováno]) pak soud ve shodě s předchozím rozsudkem v této věci uvádí, že tyto nevylučují žadatele využívající aplikaci [Anonymizováno]. V těchto podmínkách bylo výslovně uvedeno, že je nutno využít elektronický systém vyhodnocení. Aplikace [Anonymizováno] byla uvedena v závorce jako příklad takové aplikace. V tomto nelze dle názoru soudu bez dalšího shledat diskriminační postup poškozující žalobkyni, resp. její právního předchůdce jako vlastníka aplikace [Anonymizováno]. Zohlednit je v tomto ohledu nutno i to, že aplikace [Anonymizováno] byla na trhu relativně nová (sama žalobkyně tvrdí, že na trh vstoupila v létě roku [Anonymizováno]). Je tedy pochopitelné, že jako příklad využitelné aplikace byla v podmínkách uvedena aplikace [Anonymizováno], která v době vstupu aplikace [Anonymizováno] na trh již na trhu působila. Co se pak týká odkazu na Národní standardy soutěží vín dle [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], které měly dle žalobkyně obsahovat sdělení, že je žádoucí, aby se vína hodnotila za pomocí aplikace [Anonymizováno], pak soud v obdobném duchu uvádí, že ani toto sdělení nevylučuje žadatele s aplikací [Anonymizováno] z možnosti požádat si o podporu a tuto i získat. Bylo (žalobkyní tvrzeně) stanoveno, že využití aplikace [Anonymizováno] je žádoucí, nikoliv však nutné. Dodat potom lze, že z dokumentu nazvaného Národní standardy certifikovaných soutěží vín v ČR pod společnou garancí [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] a národního vinařského centra (týkajícího se roku [Anonymizováno]), který byl předložen žalobkyní, plyne, že podmínka využití elektronického systému hodnocení vín byla stanovena následovně: [adresa] se hodnotí 100 bodovým systémem [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] (ve znění rezoluce OIV z roku 2009). Je doporučeno, aby se vína hodnotila s využitím počítačového systému [Anonymizováno] pro hodnocení vín ([Anonymizováno]) příp. jiným funkčně obdobným počítačovým systémem. Z uvedeného je zřejmé, že aplikace [Anonymizováno] byla opětovně uvedena pouze příkladmo. Výslovně pak bylo uvedeno, že je možno využít i jiný počítačový systém. Pokud pak jde o žalobkyní předložené tabulky obsahující výčet rozhodnutí o podporách se zohledněním využívané aplikace, z těchto samotných neplyne, že by docházelo k diskriminačnímu zvýhodňování žadatelů s aplikací [Anonymizováno]. Z těchto naopak vyplývá, že podpory byly poskytovány jak žadatelům s aplikací [Anonymizováno], tak žadatelům s aplikací [Anonymizováno]. Ze samotné skutečnosti, že z výčtu rozhodnutí předložených žalobkyní plyne rozdíl v úspěšnosti mezi žadateli využívajícími aplikaci [Anonymizováno] a žadateli využívajícími aplikaci [Anonymizováno], pak nelze bez dalšího dovozovat diskriminaci žadatelů využívajících aplikaci [Anonymizováno] (aby bylo lze učinit takový závěr, muselo by v řízení být prokázáno, že to bylo právě a jen využití aplikace [Anonymizováno], které vedlo k tomu, že žadatelům byla krácena jimi požadované výše podpory – dokazování tímto směrem však soud neprováděl, neboť žalobě nebylo lze vyhovět z výše uvedených důvodů a dokazování týkající se této otázky by bylo nadbytečné).

39. K podmínce příčinné souvislosti pak soud pro úplnost dodává, že žalobkyně pouze obecně tvrdí, že její podnikatelský záměr by při obvyklém chodu věcí měl přinášet finanční prostředky kryjící náklady na pořízení aplikace a tvořící zisk. Takové obecné tvrzení však nemůže postačit pro prokázání skutečnosti, že tvrzený diskriminační postup vedlejšího účastníka byl hlavní příčinou toho, že žalobkyně nebyla schopna s využitím aplikace [Anonymizováno] generovat příjmy v takové výši, aby tyto pokryly alespoň náklady na pořízení aplikace a sloužily ke splacení zápůjčky. I v tomto ohledu pak soud dodává, že nepřistoupil k poučení žalobkyně o nedostatečnosti jejího tvrzení a k výzvě, aby svá tvrzení doplnila a prokázala, neboť i kdyby bylo v řízení prokázáno, že to byl postup vedlejšího účastníka, který vedl k tomu, že žalobkyně nebyla s to splácet zápůjčku, neměnilo by to nic na výše uvedených závěrech soudu ohledně nemožnosti žalobě vyhovět. Dodat přitom lze, že žalobkyně byla soudem na jednání dne [datum] vyzvána, aby podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. tvrdila a doložila, jakým způsobem mělo dojít k realizaci očekávaného zisku. V reakci na tuto výzvu však žalobkyně v podání ze dne [datum] vznesla pouhá obecná tvrzení o tom, že cena za využití aplikace [Anonymizováno] byla nižší, než za využití aplikace [Anonymizováno] (to žalobkyně žádným způsobem nedoložila). Ani tvrzení o nižší ceně aplikace [Anonymizováno], bylo-li by prokázáno, však nepostačí k prokázání toho, že to bylo jednání vedlejšího účastníka, které zapříčinilo nemožnost splácet zápůjčku a vedlo k aplikaci propadné zástavy a vzniku žalobkyní konstruované škody.

40. Nadto, nelze odhlédnout od toho, že žalobkyně svoji škodu odvozuje od skutečnosti, že přišla o vlastnictví aplikace [Anonymizováno], neboť nebyla schopna splatit zápůjčku, a došlo tak k aktivaci propadného zástavního práva. Hlavní příčinou vedoucí k tomu, že žalobkyně přišla o vlastnictví aplikace, tak byla skutečnost, že žalobkyně pro financování využila zápůjčku, a tuto nadto zajistila propadným zástavním právem, které se její věřitel rozhodl využít. Toto však nejsou okolnosti, které by šlo jakkoli přičítat vedlejšímu účastníkovi, resp. jeho postupu. Jedná se naopak o úkony, které dle své svobodné vůle provedla žalobkyně (a její věřitel ze zápůjčky). V tomto ohledu tedy nelze dospět k závěru, že by zde byla příčinná souvislost mezi jednáním vedlejšího účastníka a žalobkyní tvrzenou škodou.

41. Obiter dictum soud pro širší kontext věci dodává, že z listinných podkladů vyplynulo, že obchodní transakce spojené s nynější věcí proběhly mezi subjekty, které jsou personálně propojeny. Bylo totiž zjištěno, že finanční prostředky na aplikaci obchodní společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno].[Anonymizováno]. zapůjčil [tituly před jménem] [jméno FO], tedy jednatel a společník dané obchodní společnosti. Mělo se jednat o zápůjčku na 3 roky. Poté, co tato neměla být splacena, stala se vlastníkem aplikace na základě pokynu [tituly před jménem] [jméno FO] obchodní společnost [právnická osoba]., jejímž jednatelem byl [tituly před jménem] [jméno FO]. Společnost [Anonymizováno] [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno].[Anonymizováno]. následně postoupila pohledávku na náhradu škody žalobkyni, ve které taktéž figuruje (prostřednictvím spolku [právnická osoba] Tchéquie) [tituly před jménem] [jméno FO]. Uvedené skutečnosti vznášejí pochybnosti o ekonomické motivaci popsaných právních jednání.

42. Soud tedy shrnuje, že žalobě nebylo lze vyhovět.

43. Pro úplnost pak soud dodává, že se zabýval i námitkou promlčení žalovaného nároku vznesenou jak žalovaným, tak vedlejším účastníkem. Tuto však důvodnou neshledal.

44. Podle § 32 odst. 1 a 2 OdpŠk: (1) Nárok na náhradu škody podle tohoto zákona se promlčí za tři roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Je-li podmínkou pro uplatnění práva na náhradu škody zrušení rozhodnutí, běží promlčecí doba ode dne doručení (oznámení) zrušovacího rozhodnutí. (2) Nejpozději se nárok promlčí za deset let ode dne, kdy poškozenému bylo doručeno (oznámeno) nezákonné rozhodnutí, kterým byla způsobena škoda; to neplatí, jde-li o škodu na zdraví.

45. Žalovaný i vedlejší účastník poukazují na to, že žalobkyně se o jí tvrzeném nesprávném úředním postupu vedlejšího účastníka dozvěděla již v roce [Anonymizováno].

46. K tomu je však nutno uvést, že zákon neváže počátek běhu promlčecí lhůty na vědomost o nesprávném úředním postupu, nýbrž na vědomost o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. V tomto ohledu viz i odbornou literaturu: U nároků na náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem se počátek běhu subjektivní promlčecí lhůty odvíjí od okamžiku, kdy se poškozený o škodě dozvěděl, tedy kdy prokazatelně získal vědomost o tom, že vznikla. Nejde o vědomost o škodné události (nesprávný úřední postup), která škodu vyvolala, nýbrž o vědomost o vzniku majetkové újmy na straně poškozeného. Pouhá možnost o vzniku škody se dozvědět nepostačuje, zákon předpokládá vědomost skutečnou vztahující se k odškodnitelné újmě určitého druhu a rozsahu, kterou lze objektivně vyčíslit v penězích. Stejně tak nepostačuje, že se o škodě a odpovědné osobě dozví jiná osoba (například právní zástupce). (BIČÁK, Vít. § 32 [Promlčení náhrady škody způsobené nezákonným rozhodnutím a nesprávným úředním postupem]. In: VOJTEK, Petr, BIČÁK, Vít. Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci. 4. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, s. 381, marg. č. 23.)

47. Žalobkyně jí vzniklou škodu spojuje s tím, že přišla o vlastnictví aplikace [Anonymizováno]. K tomu dle předložených podkladů došlo v roce [Anonymizováno]. O vzniku škody se tedy dozvěděla až v roce[Anonymizováno][Anonymizováno]. Žalobu podala v roce [Anonymizováno]. Žaloba tedy byla podána v zachovalé promlčecí lhůtě. Námitce promlčení tedy nelze přisvědčit.

48. S ohledem na výše uvedené tak soud žalobu žalobkyně zamítl v celém rozsahu, jak je uvedeno ve výroku I.

49. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka [částka] za každý z 16 úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (1. vyjádření k žalobě ze dne [datum]; 2. vyjádření k odvolání ze dne [datum]; 3. příprava na jednání dne [datum]; 4. účast na jednání konaném dne [datum]; 5. účast na jednání dne [datum]; 6. vyjádření k odvolání ze dne [datum]; 7. příprava na jednání před odvolacím soudem dne [datum]; 8. účast na jednání před odvolacím soudem dne [datum]; 9. vyjádření k výzvě soudu ze dne [datum]; 10. vyjádření ze dne [datum]; 11. příprava na jednání dne [datum]; 12. účast na jednání dne [datum]; 13. vyjádření k odvolání ze dne [datum]; 14. vyjádření k dovolání ze dne [datum]; 13. příprava na jednání dne [datum] a 14. účast na jednání dne [datum]).

50. Náhradu nákladů řízení pak soud přiznal i úspěšnému vedlejšímu účastníkovi na straně žalovaného. Soud přitom považoval za účelně vynaložené i náklady spojené s tím, že vedlejší účastník byl v řízení zastoupen advokátem. Z ustálené judikatury Ústavního soudu plyne, že tam, kde je stát k hájení svých zájmů vybaven příslušnými organizačními složkami, není důvod, aby výkon svých práv a povinností z této oblasti přenášel na soukromý subjekt (advokáta); učiní-li tak, není důvodu uznat takto vzniklé náklady řízení jako náklady účelně vynaložené [srov. nálezy ze dne 9. 10. 2008 sp. zn. I. ÚS 2929/07 (N 167/51 SbNU 65), ze dne [datum] sp. zn. IV. ÚS 1087/09 (N 243/55 SbNU 349) a další]. Obdobné závěry Ústavní soud vztáhl též na některé další subjekty mimo stát, které jsou veřejnými institucemi (subjekty) hospodařícími s veřejnými prostředky, jako je kupř. [Anonymizováno] [Anonymizováno] [nálezy ze dne 24. 7. 2013 sp. zn. I. ÚS 3344/12 (N 129/70 SbNU 193) či ze dne 18. 2. 2015 sp. zn. II. ÚS 1333/14 (N 36/76 SbNU 503)], [Anonymizováno] [podezřelý výraz] [nález ze dne 15. 12. 2011 sp. zn. I. ÚS 195/11 (N 215/63 SbNU 473)] nebo též [právnická osoba] [nález ze dne 19. 9. 2013 sp. zn. II. ÚS 1172/12 (N 165/70 SbNU 535)]. Ústavní soud však též konstatoval, že nelze a priori vyloučit výjimky z uvedeného pravidla neúčelnosti vynaložených nákladů na právní zastoupení státu či veřejných institucí i přesto, že jsou k hájení svých zájmů vybaveny příslušnými organizačními složkami. Vždy je třeba přihlédnout ke konkrétním okolnostem případu, včetně předmětu sporu, jeho obtížnosti, souvislosti s běžnou agendou daného účastníka atd. Předmětem sporu může být i právní problematika přímo nesouvisející s oblastí spravovanou daným účastníkem či velmi specializovaná, obtížná, dosud neřešená, s mezinárodním prvkem a podobně; v takových případech může být postup účastníka, který zvolí pro své zastupování specializovaného advokáta, shledán adekvátním.

51. Soud v tomto ohledu uvádí, že vedlejší účastník není ústředním orgánem státní správy. Není dokonce ani „typickým“ správním orgánem. Vedlejší účastník je právnickou osobou, která vykonává působnosti správního orgánu pouze v případech a situacích výslovně vyjmenovaných ZVV (na tomto místě lze dodat, že postup vedlejšího účastníka napadený žalobkyní v nynější věci neposoudil soud jako postup spadající pod vyjmenované případy, ve kterých vedlejší účastník vykonává státní moc). Z uvedené zřetelně plyne, že vedlejší účastník není vybaven rozsáhlým administrativním aparátem (vedlejší účastník tvrdí, že má pouze 6 zaměstnanců a ani jeden z nich nemá právnické vzdělání). Odškodňovací agenda se nadto netýká působnosti vedlejšího účastníka. Jedná se přitom o specifickou agendu, ke které je nutno do jisté míry specifické znalosti. Soud je proto názoru, že náklady vedlejšího účastníka spočívající v nákladech na zastoupení advokátem lze považovat za účelně vynaložené. Dodat lze, že stejným způsobem zdejší soud postupoval v obsahově obdobném řízení vedeném pod sp. zn. 65 C 36/2019 (v tomto ohledu viz i navazující rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne ze dne 2. 9. 2021, č. j. 25 Co 199/2020-243, Nejvyššího soudu ze dne 15. 6. 2022 č. j. 30 Cdo 443/2022-306, Ústavního soudu ze dne 29. 11. 2022, sp. zn. IV. ÚS[Anonymizováno]2511/22).

52. Náklady vedlejšího účastníka se sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši [částka] (součet žalobkyní požadované částky náhrady škody ve výši [částka] a částky [částka], která je tarifní hodnotou pro návrh žalobkyně na zproštění dluhu ve výši zákonného úroku z prodlení z jistiny [částka] od [datum] do zaplacení, a to dle § 9 odst. 1 a. t.). sestávající z částky [částka] za každý ze 14 úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (1. převzetí zastoupení; 2. vyjádření ze dne [datum]; 3. účast na jednání dne [datum]; 4. odvolání ze dne [datum]; 5. vyjádření k odvolání ze dne [datum]; 6. účast na jednání před odvolacím soudem dne [datum]; 7. vyjádření k výzvě soudu ze dne [datum]; 8. vyjádření ze dne [datum]; 9. účast na jednání dne [datum]; 10. předložení listin dle výzvy soudu ze dne [datum]; 11. vyjádření k odvolání ze dne [datum]; 12. vyjádření k dovolání ze dne [datum]; 13. vyjádření k výzvě soudu ze dne [datum] a 14. účast na jednání dne [datum]), celkem tedy [částka], a dále z částky [částka] dle § 11 odst. 2 a. t. za úkon spočívající v účasti na jednání dne [datum], během kterého došlo k vyhlášení rozsudku, tj. celkově [částka]. Dále k uvedené částce náleží 15 paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. (celkově [částka]). Úspěšnému vedlejšímu účastníku pak náleží i náhrada jízdních výdajů jeho zástupce v souvislosti s cestou na čtyři soudní jednání na trase [adresa] – v celkové délce jedné trasy [adresa] km. Co se týče jednání ve dnech [datum] a [datum], základní náhrada za použití silničního motorového vozidla činí [částka] (vyhláška č. 358/2019 Sb.) za 1 km jízdy, celkově tedy [částka]. Náhrada za spotřebované pohonné hmoty pak činí [částka] (spotřeba 4,3 litrů motorové nafty na 100 km, při ceně za litr motorové nafty ve výši [částka]). Celkově tedy jde o [částka]. Co se týče jednání před odvolacím soudem dne [datum], základní náhrada za použití silničního motorového vozidla činí [částka] (vyhláška č. 589/2020 Sb.) za 1 km jízdy, celkově tedy [částka]. Náhrada za spotřebované pohonné hmoty pak činí [částka] (spotřeba 4,3 litrů motorové nafty na 100 km, při ceně za litr motorové nafty ve výši [částka]). Celkově tedy jde o [částka]. Co se týče jednání dne [datum], základní náhrada za použití silničního motorového vozidla činí [částka] (vyhláška č. 511/2021 Sb.) za 1 km jízdy, celkově tedy [částka]. Náhrada za spotřebované pohonné hmoty pak činí [částka] (spotřeba 4,3 litrů motorové nafty na 100 km, při ceně za litr motorové nafty ve výši [částka]). Celkově tedy jde o [částka]. Co se pak týče jednání dne [datum], základní náhrada za použití silničního motorového vozidla činí [částka] (vyhláška č. 467/2022 Sb.) za 1 km jízdy, celkově tedy [částka]. Náhrada za spotřebované pohonné hmoty pak činí [částka] (spotřeba 4,3 litrů motorové nafty na 100 km, při ceně za litr motorové nafty ve výši [částka]). Celkově tedy jde o [částka]. Celkově tedy náhrada jízdních výdajů činí [částka]. V souvislosti s cestami zástupce vedlejšího účastníka na soudní jednání pak soud vedlejšímu účastníkovi přiznal i související náhradu za promeškaný čas ve výši [částka] (40 půlhodin, každá za [částka]) podle § 14 a. t. K uvedeným částkám pak konečně soud připočetl i související daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z [částka], tj. [částka]. Celková výše náhrady nákladů řízení vedlejšího účastníka tudíž tvoří částku [částka].

53. O lhůtě k plnění (do 3 dnů od právní moci rozsudku) ve výroku II a III rozhodl soud podle § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.

Poučení