Soudní rozhodnutí (různé) · Rozsudek

14 C 169/2023 - 102

Rozhodnuto 2024-07-11

Citované zákony (4)

Rubrum

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudcem JUDr. Josefem Pelcnerem ve věci žalobce: [Jméno žalobce], IČ: [číslo], sídlem [Adresa žalobce], zastoupená advokátem [Jméno advokáta], sídlem [Adresa advokáta], proti žalované: [Jméno žalované]., IČ: [číslo] sídlem [Adresa žalované], zastoupená advokátkou [Jméno advokátky], sídlem [Adresa advokátky], o odstranění vad vozidla takto:

Výrok

I. Žaloba, že žalovaná je povinna bezplatně provést opravu vozidla Opel Insignia, reg. zn. [SPZ], VIN: [VIN kód], a opravené vozidlo ve stavu způsobilém k provozu na dopravních komunikacích předat žalobci do 15 dnů od právní moci rozsudku, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení 7 200 Kč k rukám [Jméno advokátky] do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce podal dne 7. 11. 2023 ke zdejšímu soudu shora uvedenou žalobu zejména s tím, že od žalované zakoupil dne [datum] vozidlo Opel Insignia Sports Tourer Innovation B 2.0 DTH za kupní cenu 844 168 Kč s prodlouženou dobou záruky na 5 let nebo ujetí 150 000 km, přičemž dne 23. 9. 2022 vznikla na vozidle závada, kdy došlo k zastavení motoru s největší pravděpodobností v důsledku poruchy rozvodového ústrojí. Dle prvotního vyjádření servisního technika došlo k „protočení kola vačkové hřídele, které je uchyceno třemi šrouby, a ty se při poškození otiskly do řemenice vačky“, k poškození mělo dojít v důsledku povolení šroubů, i když ve vozidle bylo rozvodové ústrojí původní originální z výroby, neboť dle servisního plánu výrobce Opel mají být měněny rozvody až při nájezdu 150 000 km, když k závadě došlo při nájezdu cca 144 000 km. Žalobce o vzniklé situaci telefonicky informoval žalovanou, která nejevila zájem vzniklou závadu v rámci záruční doby řešit, a proto dne 7. 10. 2022 nechal převést vozidlo žalované k provedení záruční opravy, která byla odmítnuta, jak vyplývá z e-mailové zprávy zástupkyně žalované, paní [jméno FO], žalobce v rámci navazující e-mailové komunikace doložil požadované podklady, nicméně žalovaná i přesto odmítla provést záruční opravu. Dne 30. 11. 2022 vyzval žalobce prostřednictvím právního zástupce žalovanou k prokázání podmínek, které je žalobce povinen splnit pro účely uznání záruční reklamace a provedení záruční opravy, protože odkaz jednatele žalované na stranu 27, oddíl 2, článek 2.1, písm. c) až f) servisní knížky nebyl validní. Žalovaná reagovala e-mailem ze dne 12. 12. 2022, jehož přílohou byly obchodní podmínky pro prodlouženou záruku, se kterými nebyl žalobce před podpisem kupní smlouvy nikdy seznámen, proto se jakákoli případná omezení nemohou aplikovat. Dle přesvědčení žalobce si tento se žalovanou sjednal prodlouženou záruku na celé vozidlo pouze s omezením jejího trvání dle času či nájezdu. S ohledem na odmítavé stanovisko žalované si žalobce nechal vypracovat znalecký posudek znalcem [tituly před jménem] [jméno FO] dne 27. 7. 2023, ze kterého vyplývá, že technicky přijatelnou příčinou vzniku poruchy vozidla spočívající v nefunkčnosti motoru je závada v oblasti rozvodů a vačkové hřídele, která nemá souvislost se servisní údržbou vozidla, která byla prováděna podle servisního plánu Opel řádně a včas, za vypracování posudku zaplatil žalobce 24 393,60 Kč. Následně žalobce zaslal žalované předžalobní výzvu ze dne 31. 8. 2023, na kterou ta reagovala dopisem ze dne 29. 9. 2023, ve kterém setrvala na zamítavém stanovisku. Žalobce je přesvědčen, že nebyla naplněna žádná z výluk uvedených v článku 3 záručních podmínek, jelikož by však prokazování nenaplnění výluk bylo prokazováním negativní skutečnosti, je to žalovaná, koho tíží jak břemeno tvrzení, tak i břemeno důkazní k prokázání naplnění některé z výluk.

2. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila a navrhla její zamítnutí s tím, že v letech 2018 a 2019 docházel žalobce na pravidelně roční garance do autorizovaného servisu k žalované, od roku 2020 začal využívat servis [anonymizováno] se sídlem v[Anonymizováno][Anonymizováno], přičemž se nejedná o autorizovaný servis Opel, v seznamu autorizovaných servisů tato opravna uvedena není. Na přelomu září a října roku 2022 se obrátil žalobce na žalovanou se svým nárokem na bezplatnou opravu vozidla v rámci pětileté záruční lhůty s tvrzením, že vozidlo je nepojízdné, bylo rozebráno v neautorizovaném servisu a má závadu na motoru, následně bylo vozidlo přistaveno do servisu žalované s požadavkem na bezplatnou opravu, kterou nemohla žalovaná provést, neboť nebyly dodrženy záruční podmínky a obchodní podmínky pro provedení bezplatné opravy vozidla. K výzvě žalované předložil žalobce dvě faktury jako daňové doklady od [anonymizováno], ze dne 1. 12. 2021 a 20. 8. 2020, ze kterých není patrné, čeho se týkají, konkrétně jakého vozidla, není v nich uvedena ani tovární značka a typ vozidla, VIN, ani SPZ, nebylo možné tyto dokumenty s vozidlem jakkoli spárovat. Žalobce se dopustil porušení čl. 2.1 c) Záručních podmínek, a proto nemohla žalovaná opravu vozidla v rámci záruční doby provést bezplatně. V této souvislosti odkázala na to, že žalobce nedodržel požadavek na pravidelné servisní prohlídky, v roce 2019 byla servisní prohlídka provedena dne 5. 6. 2019, další servisní prohlídka měla být provedena v červnu 2020 (+ maximálně jeden měsíc), provedena však byla až 20. 8. 2020, v roce 2021 měla být provedena servisní prohlídka v srpnu 2021, případně o měsíce déle, nicméně byla provedena až v prosinci 2021, vše pak v neautorizovaném servisu, čímž byly naplněny výluky z garančních oprav. Dne 10. 10. 2017 podepsal žalobce objednávkový formulář balíčku služeb Opel FlexCare, dle kterého si objednal rozšířenou záruku v rozsahu tří dalších let do maximálního počtu 150 000 km, přičemž v objednávkovém formuláři na straně 3 je doslovně uvedeno „Podpisem tohoto formuláře zákazník výslovně bere na vědomí prohlášení o ochraně osobních údajů, jakož i objednací a platební podmínky i obchodní podmínky Opel FlexCare, které tvoří přílohu této objednávky a souhlasí s nimi.“. Pokud by se záruční vztah žalobce a žalované měl řídit pouze záručními podmínkami, jak tvrdí žalobce, skončila by záruční doba po uplynutí 24 měsíců a nikoli uplynutím 5 let, odkaz na obchodní podmínky je pak i v nabídce č. 780 a dále v dokumentu „Ceníkové a akční ceny“ platné od 1. 4. 2017, na základě kterých žalobce vozidlo poptával (viz zejména strana 2, kde je uvedeno „Prodloužené záruky a asistence – pro podrobnější informace navštivte www.opel.cz – 5 let záruka BASIC)“. Žalobce byl zcela prokazatelně s existencí obchodních podmínek seznámen a tvrzení ohledně toho, že s nimi před podpisem kupní smlouvy seznámen nebyl je účelové. Žalobce pak v předmětném smluvním vztahu vystupoval jako podnikatel, tudíž případná ochrana vztahující se na spotřebitele by se na něj ani nemohla vztahovat. Dle článku 8 Obchodních podmínek se prodloužená záruka nevztahuje na závadu hřídele, jak ji popisuje žalobce, vztahuje se na motor, manuální nebo automatickou převodovku a převodovku pohonu. Znalecký posudek předložený žalobcem nelze považovat za relevantní, závěry v něm provedené nejsou správné a průkazné, ponechávaje stranou jeho obsah, neboť dle článku 2.1 c) Záručních podmínek lze vznést záruční nároky pouze na základě předložení servisní a záruční knížky obsahující potvrzení o servisních údržbách, které má vyplněný mezinárodní záruční certifikát podepsaný autorizovaným servisním partnerem Opel a pouze při dodržení servisního plánu Opel, tyto dokumenty žalobce nepředložil, předložil pouze faktury od servisu [anonymizováno], které však neobsahují v zásadě žádné použitelné informace.

3. V písemně podané replice pak žalobce mimo jiné uvedl, že dle jeho přesvědčení nemá argumentace žalované na projednávanou věc žádný vliv, dle obchodních a záručních podmínek je nutno zkoumat příčinu vzniku poškození motoru, což žalovaná nikdy nerealizovala s odkazem na neproplacení diagnostiky od společnosti [Anonymizováno], v této souvislosti odkázal na rozhodovací praxi Nejvyššího soudu, dle které stíhá stranu žalovanou břemeno tvrzení i důkazní ve vztahu k případné aplikaci smluvně sjednané výluky (32 Cdo 2120/2015). K tvrzenému rozebrání motoru neautorizovaným servisem pak uvedl, že servisní technik pouze sejmul plastové kryty, po zjištění závažnosti závady pak kontaktoval žalovanou, servisní technik nijak nezasahoval do stavu motoru, příčinou vzniku poškození motoru nebyly servisní práce provedené [anonymizováno], stejně tak na ni neměla vliv skutečnost, že k pravidelným servisním prohlídkám došlo 20. 8. 2020 a 1. 12. 2021, což bylo ovlivněno pandemií Covid-19, pro žalobce nebylo možné, aby servisní prohlídky proběhly přesně po 12ti měsících nebo po ujetí 30 000 km, přičemž v rámci servisních úkonů se jednalo o výměny filtrů, oleje, brzdové kapaliny a brzdových destiček. Pokud žalovaná argumentuje nedodržením (nedoložením) servisního plánu Opel, nechť jej doloží, resp. specifikuje, co si má žalobce pod tímto pojmem představit, když tento není ani v obchodních podmínkách definován, což platí i ve vztahu k dokumentaci, z níž by mělo vyplývat, že při každé pravidelné servisní prohlídce vozidla musí být provedena jeho diagnostika s platnou licencí Opel Import, resp. že musí doložit čísla náhradních dílů. Žalobce nesouhlasí s tvrzením žalované o naplnění výluky dle čl. 2.1 c) Záručních podmínek, neboť žalované předložil řádně vyplněnou servisní a záruční knížku.

4. Při ústním jednání oba právní zástupci shodně uvedli, že v rámci mimosoudního jednání projevila žalovaná ochotu uhradit náklady na opravu do výše 50 000 Kč, resp. strana žalující navrhla kompromisní řešení v rozsahu, že každá ze stran by nesla 50% celkových nákladů na opravu, na což ale žalovaná nepřistoupila s tím, že oprava může podstatně přesahovat částku 50 000 Kč. Právní zástupce žalobce pak odkázal na směrnici Evropské komise č. 461/2010 s tím, že ponechání záruky není podmínkou provádění servisu v autorizovaném servisu, tato skutečnost nemá za následek ztrátu záruky.

5. Z nabídky č. 780 ze dne 22. 5. 2017 bylo mimo jiné zjištěno, že žalovaná nabízela vozidlo Insignia Sports Tourer Innovation B 2.0 DTH (125 kW/170hp) T8 S/S za částku 1 101 799,99 Kč včetně DPH, po akční slevě Opel ve výši 236 887 Kč a extra slevě ve výši 32 912,99 Kč pak za částku 832 000 Kč.

6. Z objednávkového formuláře balíčku služeb Opel FlexCare ze dne 10. 10. 2017 bylo zjištěno, že žalobce si u žalované objednal vozidlo Opel Insignia, VIN: [VIN kód], s rozšířenou zárukou s rozsahem Basic or Complete v délce 3 let do maximálního počtu 150 000 najetých kilometrů s tím, že platnost záruky končí skutečností, která nastane dříve, rozšířená záruka nabývá účinnosti dnem, kdy v souladu s podmínkami dle servisní knížky končí obvyklá záruka poskytnutá na příslušné nové vozidlo, žalobce vzal na vědomí kromě prohlášení o ochraně osobních údajů i objednací a platební podmínky spolu s obchodními podmínkami programu Opel FlexCare, které tvoří přílohu objednávky s tím, že s nimi souhlasí.

7. Z kupní smlouvy č. [hodnota] bylo zjištěno, že žalobce si u žalované objednal vozidlo Opel Insignia Sports Tourer Innovation B 2.0 DTH za dohodnutou cenu včetně DPH po slevách ve výši 844 168 Kč, předpokládaný datum dodání vozidla byl září 2017 a žalobce jako objednatel prohlásil, že se seznámil se zněním všeobecných objednacích a záručních podmínek.

8. Z obchodních podmínek programu Opel FlexCare bylo mimo jiné zjištěno, že prodlouženou záruku v případě vozidla s certifikátem Opel FlexCare zaručuje společnost Opel prostřednictvím svých autorizovaných servisů, vztahuje se výlučně na bezplatnou opravu vozu autorizovaným servisem, platí na opravy prováděné autorizovanými servisy Opel, prodloužená záruka nekryje díly obvykle považované za díly, které se opotřebovávají, stejně tak ze záruky je vyloučen nárok, kdy na vozidle neprobíhá servisní činnost (prohlídky podle plánu údržby společnosti Opel) v souladu s doporučením společnosti Opel nebo se ostatní opravy neprovádějí v řádném čase nebo se neprovádějí podle pokynů výrobce, jakož i v případě, že opravu nebo údržbu motorového vozidla provede neautorizovaný servis vozů Opel.

9. Z faktury vystavené [anonymizováno], sídlem [adresa] – [adresa], dne 20. 8. 2020 bylo zjištěno, že přijal vozidlo žalobce (bez jakéhokoli označení) dne 17. 8. 2020 s počtem najetých km 91 620, byly provedeny výměny filtrů, oleje destiček přední a zadní osy včetně diagnostiky bez uvedení ceny, z další faktury ze dne 1. 12. 2021 bylo zjištěno, že pan [anonymizováno] převzal vozidlo žalobce (bez jakéhokoli označení) dne 29. 11. 2021 s počtem ujetých km 118 253, byla provedena výměna filtrů, oleje, kontrola vůle přední osy, brzdové kapaliny, náplně do ostřikovačů a diagnostika, bez uvedení ceny s doporučením dalšího servisu při stavu 148 253 km.

10. Ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum], znalce z oboru strojírenství, odvětví strojírenství všeobecné, specializace posuzování technického stavu strojů a zařízení, bylo mimo jiné zjištěno, že znalec na zadání žalobce k posouzení technické příčiny vzniku závady jeho vozidla a souvislost závady s dodržením servisního plánu vozu Opel Insignia pro účely stanovení nároku na bezplatnou opravu vozidla v záruce dospěl k závěru, že vozidlo žalobce Opel Insignia Sports Tourer bylo uvedeno do provozu 10. 10. 2017, servisní prohlídky byly prováděny v autorizovaném servisu dne 3. 8. 2018 při ujetí 31 018 km, dne 5. 6. 2019 při ujetí 61 390 km, v servisu [anonymizováno], dne 20. 8. 2020 při ujetí 91 630 km a dne 1. 12. 2021 při ujetí 118 253 km, k poruše motoru došlo dne 7. 10. 2022 při ujetí 143 723 km, další plánovaný servis byl při ujetí 150 000 km, konec platnosti pětileté záruky byl dne 9. 10. 2022. Příčinou poruchy spočívající v nefunkčnosti motoru je závada v oblasti rozvodů a vačkové hřídele, příčina poruchy motoru nemá souvislost se servisní údržbou vozidla, která byla provedena podle servisního plánu Opel řádně a včas.

11. Z e-mailové korespondence mezi účastníky bylo zjištěno, že žalobce dne 16. 10. 2022 sdělil mimo jiné žalované, že nemůže nijak posoudit, proč bylo málo oleje na rysce, když ho pravidelně kontroloval, hladina oleje na rysce byla vždy v normě (16. 10. 2022), žalovaná sdělovala žalobci, že z jím předložených podkladů nejsou jasná čísla dílů, aby byla doložena shoda s díly, které uznává Opel Import pro účely garančních prohlídek, nebyly dodány výpisy z diagnostiky s platnou licencí Opel Importu, která je povinná při každé garanční prohlídce a nebyl dodán servisní plán, který je povinnou instrukcí pro provádění každé garanční prohlídky, doklady neobsahují identifikaci vozidla (VIN nebo SPZ), nelze je tedy spárovat s jeho vozidlem, garanci nelze uznat, přičemž podmínky pro uznáni záruky jsou uvedeny v servisní knížce na straně 27, oddíl 2, článek 2.1., písm. c) – f), žalovaná nabídla provedení opravy za zvýhodněných podmínek (19. 10. 2022). Na dopis žalobce (jeho právního zástupce) ze dne 30. 11. 2022) na uplatnění práva ze smluvní záruky na vozidle žalobce přistavené do servisu žalované 7. 10. 2022 reagovala žalovaná odkazem na podmínky pro uznání záruky uvedené v servisní knížce s tím, že záruční nároky lze vznést pouze na základě předložení servisní a záruční knížky obsahující potvrzení o servisních službách, která má vyplněný mezinárodní záruční certifikát podepsaný autorizovaným servisním partnerem Opel (12. 12. 2022).

12. Z potvrzení servisních prací provedených žalovanou bylo mimo jiné zjištěno, že žalobce přistavil své vozidlo k provedení servisní prohlídky dne 3. 8. 2018 s počtem ujetých km 31 018, další servisní prohlídka pak byla doporučena na 3. 8. 2019 (plus mínus jeden měsíc) či ujetí 61 018 km (plus maximálně 1 500 km), další servisní prohlídka byla provedena 5. 6. 2019 při ujetí 61 390 km s doporučením další servisní prohlídky dne 5. 6. 2020 či ujetí 91 000 km, která byla provedena panem [anonymizováno], a to ve dnech 20. 8. 2020 při ujetí 91 630 km a následně pak 1. 12. 2021 při ujetí 118 253 km.

13. Ze zakázkového listu žalované č. [Anonymizováno] bylo zjištěno, že žalobce předal vozidlo Opel Insignia, reg. zn. [SPZ], k opravě pro poruchu motoru, kterou chtěl řešit jako záruční opravu, vozidlo nebylo servisováno v autorizovaném servisu, v motoru chybělo cca 1,5 l oleje, vozidlo si nakonec žalobce odvezl neopravené dne 23. 10. 2023.

14. Ze všeobecných servisních informací bylo mimo jiné zjištěno, že údržba předmětného vozidla je vyžadována každých 30 000 km nebo jeden rok dle toho, co nastane dříve, pokud není udáno jinak na servisním displeji, v zájmu zachování ekonomického a bezpečného provozu a udržení hodnoty vozidla je nezbytné provádění pravidelné údržby v předepsaných intervalech.

15. Z předžalobní výzvy ze dne 31. 8. 2023 bylo zjištěno, že právní zástupce žalobce vyzval žalovanou naposledy k bezplatnému odstranění vady vozidla Opel Insignia, RZ: [SPZ], nejpozději do 30 dnů ode dne doručení výzvy s tím, že nedojde-li v poskytnuté lhůtě k odstranění vady vozidla a úhradě znalečného ve výši 24 393,60 Kč, bude muset přistoupit k podání žaloby, protože ze znaleckého posudku soudního znalce [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 27. 7. 2023 vyplynulo, že vznik současné vady motoru nemá z technického z technického hlediska naprosto žádnou souvislost se servisní údržbou vozidla, která byla provedena podle servisního plánu Opel.

16. Z osvědčení o registraci vozidla č. [Anonymizováno] (technický průkaz) bylo zjištěno, že žalobce je prvním vlastníkem osobního automobilu Opel Insignia Sports Tourer RZ: [SPZ], první registrace byla 9. 10. 2017.

17. Na základě podrobně provedeného dokazování soud zjistil a vzal za prokázaný následující skutkový stav věci: žalobce, jako podnikatel, uzavřel se žalovanou, jako prodávající, dne [datum] kupní smlouvu na vozidlo Opel Insignia Sports Tourer Innovation B 2.0 DTH (125 kW/170 hp), VIN: [VIN kód], za dohodnutou kupní cenu 844 168 Kč včetně DPH s prodlouženou dobou záruky na 5 let nebo ujetí 150 000 km ve variantě BASIC, přičemž dne 23. 9. 2022 vznikla na vozidle závada, kdy došlo k zastavení motoru, vozidlo mělo najeto cca 143 723 km (shodná vyjádření účastníků, kupní smlouva č. [hodnota], technický průkaz od vozidla), servisní prohlídky vozidla probíhaly u žalované ve dnech 3. 8. 2018 při ujetí 31 018 km a dne 5. 6. 2019 při ujetí 61 390 km, v servisu [anonymizováno] pak dne 20. 8. 2020 při ujetí 91 630 km a dne 1. 12. 2021 při ujetí 118 253 km (shodná vyjádření účastníků, přehled servisních úkonů). Dne 7. 10. 2022 nechal žalobce převézt předmětné vozidlo k žalované za účelem provedení jeho bezplatné opravy v rámci pětileté záruční lhůty, žalovaná toto však odmítla s tím, že servis [anonymizováno], není autorizovaným servisem Opel (vyjádření a e-mailová korespondence účastníků, obchodní podmínky Opel FlexCare). Dopisem ze dne 31. 8. 2023 žalobce vyzval žalovanou k provedení bezplatného odstranění vady vozidla Opel ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení písemné výzvy a zároveň uhrazení částky 24 393,60 Kč za vypracovaný znalecký posudek (předžalobní výzva ze dne 31. 8. 2023).

18. Podle § 2165 odst. 1 občanského zákoníku, kupující může vytknout vadu, která se na věci projeví v době dvou let od převzetí.

19. Podle § 2167 odst. 1 občanského zákoníku, právo z vadného plnění kupujícímu nenáleží, pokud vadu sám způsobil.

20. S ohledem na shora popsaný skutkový stav věci dospěl soud k závěru, že v daném případě není žaloba po právu, a proto rozhodl tak, jak je ve výroku uvedeno, přestože žalobce měl uzavřenou smlouvu o prodloužené době záruky na 5 let nebo ujetí 150 000 km ve variantě BASIC, neboť servisní údržba předmětného vozidla nebyla prováděna během prodloužené záruky v autorizovaném servisu (ve dnech 20. 8. 2020 a 1. 12. 2021), ve dvou případech nakonec nebyla provedena ani včas (po druhé servisní prohlídce v autorizovaném servisu dne 5. 6. 2019 byla třetí provedena v servisu [anonymizováno] dne 20. 8. 2020 a tamtéž pak další dne 1. 12. 2021), když k poruše motoru došlo 7. 10. 2022 při ujetí 143 723 km. V tomto konkrétním případě pak podle názoru prvostupňového soudu nejde o to, zda servisní prohlídky vozidla žalobce servisem [anonymizováno], mohly či nemohly mít vliv na vznik poruchy vozidla, nebo že toto nemělo najeto více než 150 000 km, nýbrž to, že servisní prohlídky provedené zmíněnou autoopravnou v letech 2020 a 2021 nebyly prováděny autorizovaným servisem a argumentaci žalobce s odkazem na covidové období považoval soud za účelovou. Žalovaná se žalobcem komunikovala, snažila se reklamaci vyřešit, nikoli však v rámci prodloužené záruky, ale kompromisní nabídkou spočívající v opravě vozidla, na jejíž nákladech by se podílely obě strany (žalobce finančně, žalovaná částečně materiálem a odvedenou prací), k dohodě mezi účastníky ale nedošlo. Pokud právní zástupce žalobce odkazoval na směrnici Evropské komise č. 461/2010 s tím, že ponechání záruky není podmínkou provádění servisu v autorizovaném servisu a že tato skutečnost nemá za následek ztrátu záruky, tak ze zmíněného nařízení nevyplývá, že by pro uplatnění opravy v záruční době nebylo rozhodné, zda se jedná o autorizovaný či neautorizovaný servis, naopak upravuje mimo jiné dohody o poskytování servisu oprav a údržby motorových vozidel zřizovaných přímo či nepřímo výrobcem vozidel, a to schválenými servisními pracovníky. Pokud bylo odkazováno na judikát 32 Cdo 2120/2015, tak ten prvostupňový soud nepovažuje za přiléhavý, neboť řešil odlišnou problematiku, konkrétně likvidaci pojistné události (dopravní nehody) a oprávnění pojistitele odmítnout plnění z pojistné smlouvy. Za tohoto stavu, kdy došlo k provádění servisních oprav v neautorizovaném servisu, pak nepovažoval soud za relevantní ani znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 27. 7. 2023 vypracovaný na objednávku žalobce, na druhou stranu pak neprováděl ani důkaz k návrhu právního zástupce žalobce výslechem znalce [tituly před jménem] [jméno FO] a svědka [jméno FO], k návrhu právní zástupkyně žalované výslechem svědkyně [jméno FO], pracovnice žalované, k jednání znalce v servisu a k prokázání možnosti diagnostikovat závadu na vozidle, neboť ani jeden z navržených důkazů nemůže vyvrátit právní názor zaujatý prvostupňovým soudem, tedy že servisní prohlídky předmětného vozidla byly ve dvou případech prováděny v neautorizovaném servisu, takže nelze úspěšně uplatnit nároky z prodloužení záruky, která byla sjednána nad rámec zákonné dvouleté doby pro uplatnění práv z vadného plnění, a to za dohodnutých podmínek, které žalobce nedodržel. Nad rámec výše uvedeného soud dodává, že žalobce zvolil cestu bezplatné opravy, namísto případné slevy z kupní ceny, přestože se prodávající uvolila k jednání v rámci mimosoudního vyřešení sporu, k uzavření smíru ale nedošlo, nakonec žalobce ve dvou případech ani nedodržel termíny doporučených dalších servisních prohlídek, a to ani v rozsahu přípustných odchylek (mimo jiné plus maximálně jeden měsíc). Soud I. stupně pak nezkoumal příčiny vady motoru, s ohledem na zjištěný skutkový stav věci a jím zaujatý právní názor. Z dalších provedených důkazů (zejména předloženého ceníku a faktury z 15. 8. 2023 nebylo ke skutkovému stavu zjištěno nic podstatného.

21. Ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. rozhodl soud o nákladech řízení a uložil povinnost procesně neúspěšnému žalobci zaplatit procesně úspěšné žalované k rukám její právní zástupkyně celkem 7 200 Kč (4 úkony právní služby po 1 500 Kč, 4 režijní paušály po 300 Kč, když právní zástupkyně žalované se práva na další náklady výslovným prohlášením před soudem vzdala.

Poučení

Citovaná rozhodnutí (1)

Tento rozsudek je citován v (1)