14 C 177/2022 - 151

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl soudkyní Mgr. Annou Vrdlovcovou ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalovaný: [Jméno žalovaného]., IČO [IČO žalovaného] sídlem [Adresa žalovaného] zastoupen advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] pro uložení povinnosti poskytnout informace takto:

Výrok

I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen žalobci předložit: a) dokumenty týkající se nerealizovaných záměrů výstavby, o kterých spoluvlastníci hlasovali nebo na které byly vynaloženy náklady, jakož stávající stavby č.p. [Anonymizováno] na pozemku p.č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], stavby na pozemku p.č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], stavby bez č.p. na pozemku p.č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], stavby bez č.p. na pozemku [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a všechny smlouvy o dílo s tím související, včetně povolení a vyjádření účastníků stavebního řízení, b) jednotlivé náklady spojené s investicemi a úpravami do nemovitých věcí tvořících soubor nemovitých věcí zapsaný na LV č. [hodnota] v k. ú. [adresa], obec [adresa] (dále jen „areál“), dobu jejich vynaložení, způsob financování a původ finančních prostředků použitých na financování nákladů spojených s investicemi do nemovitých věcí a s úpravami nemovitých věcí, subjekt, kterému bylo hrazeno zpětně od roku [Anonymizováno], vč. příslušných dokladů, a to v rozsahu přesahujícím vyúčtování správy areálu, které je žalovaný povinen předložit žalobci dle výroku II rozsudku zdejšího soudu ze dne [datum], č.j. [spisová značka], c) jednotlivé náklady spojené s provozem a údržbou areálu, a sice energie, úklid, ostraha, dobu jejich vynaložení a subjekt, kterému bylo plněno zpětně od roku [Anonymizováno], vč. příslušných dokladů, a to v rozsahu přesahujícím vyúčtování správy areálu, které je žalovaný povinen předložit žalobci dle výroku II rozsudku zdejšího soudu ze dne [datum], č.j. [spisová značka], d) vyúčtování jednotlivých příjmů z prodeje nemovitých věcí v areálu, vč. smluv o převodu a dokladů o úhradě kupní ceny zpětně od roku [Anonymizováno], vč. příslušených dokladů, e) doklady o zdanění veškerých příjmů inkasovaných za pronájem či jiné užití nemovitých věcí zpětně od roku [Anonymizováno], f) veškeré nájemní, podnájemní či jiné smlouvy o užití nemovitých věcí, včetně jejich dodatků zpětně od roku [Anonymizováno], g) veškeré smlouvy o zřízení služebností, věcných břemen či jiného zatížení nemovitých věcí uzavřené od [datum] do [datum], včetně jejich dodatků či dohod o ukončení, pokud jejich důsledky nemají vliv na stav areálu či stav jeho hospodaření po [datum], h) veškeré smlouvy o právech třetích osob, o úvěru, zápůjčce či jiném finančním plnění, pokud předmětem smluv je některá z nemovitých věcí v areálu uzavřené od [datum] do [datum] ve znění všech dodatků, pokud jejich důsledky nemají vliv na stav areálu či stav jeho hospodaření po [datum], i) informaci, na jakém účtu jsou či historicky byly deponovány příjmy z nájmů a jiných příjmů spoluvlastníků plynoucích za užívání areálů zpětně od roku [Anonymizováno], vč. příslušených dokladů, j) doklady týkající se dodržování povinností spojených se správou majetku, a sice: i) doklady o dodržování zákonných předpisů na úseku životního prostředí týkajících se likvidace odpadu, a zvláště nebezpečného odpadu; ii) doklady k provádění pravidelných zákonných revizí a kontrol a plnění povinností vůči státním orgánům, a sice finančnímu úřadu, živnostenskému úřadu, stavebnímu úřadu; iii) doklady k dodržování předpisů ve věci ubytovny, zejména ve věci evidence ubytovaných, s důrazem na podmínky dané zákonem č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky; k) předložit přehled rozhodnutí týkající se správy zpětně do roku [Anonymizováno], vč. příslušených dokladů, a to: i) zápisy ze schůzí spoluvlastníků; ii) individuální rozhodnutí a pokyny ve věci správy společného majetku v písemné či emailové podobě; iii) zápisy z valných hromad žalovaného; iv) rozhodnutí statutárního orgánu žalovaného, ze kterých bude patrné rozhodnutí k nákladům a investicím do areálu, náklady spojené s provozem a údržbou areálu, prodej nemovitých věcí v areálu, nájem či jiného způsobu užití, zřízení práv třetích osob, budoucí a rezervační smlouvy, úvěry, zápůjčky, v) schválení účetní závěrky a jiných daňových dokladů l) veškeré účetní knihy žalovaného, tedy účetní deník, hlavní knihu, knihu analytických účtů a knihu podrozvahových účtů, od roku [Anonymizováno] do současnosti a daňové přiznání o dani z příjmu od roku [Anonymizováno] do roku [Anonymizováno], se v tomto rozsahu zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou ze dne [datum] domáhal na žalovaných poskytnutí informací o předmětu spoluvlastnictví. Žalobce v žalobě uvedl, že je vlastníkem podílu id. 3/8 na nemovitých věcech zapsaných na LV č. [hodnota], k.ú. [adresa] (dále jen „nemovitosti“). Žalovaná 1) je na základě nájemní smlouvy ze dne [datum] správcem nemovitostí. [jméno FO] (původně žalovaný 2/) je vlastníkem podílu id. 3/8 na nemovitostech a [jméno FO] (původně žalovaná 3/) je vlastníkem podílu id. 2/8; oba též dále společně jako „ostatní spoluvlastníci“. Žalobce byl nucen žalobu podat pro pasivitu žalovaného a dalších spoluvlastníků na výzvy o poskytnutí informací týkající se správy a hospodaření se společné věci.

2. Žalobce původně žalobu uplatnil vůči žalovanému a ostatním spoluvlastníkům, neboť měl za nemožné zjistit, kdo požadovanými informacemi reálně disponuje. Na tomto místě soud pro přehlednost uvádí, že o žalobě rozhodl rozsudkem ze dne [datum], č.j. [spisová značka], kterým řízení částečně zastavil co do povinnosti žalovaného předložit žalobci (své) přiznání k dani z příjmů za roky [Anonymizováno] až [Anonymizováno] (výrok I), dále soud žalovanému výrokem II uložil předložit žalobci vyúčtování správy areálu za období od [datum] do [datum], tj. předložit souhrnné informace o stavu areálu, o výsledcích hospodaření s jednotlivými součástmi areálu či areálem jako celkem a o nakládání s areálem, vč. podkladů a dokladů, o něž se vyúčtování opírá. Přičemž soud žalovanému uložil do vyúčtování zahrnout zejm. informace o: nákladech spojených s úpravami areálu a zdrojích jejich financování, nákladech spojených s provozem a údržbou areálů, vč. užívání příjezdových cest v areálu, a o tom z jakých prostředků je provoz a údržba hrazena, příjmech z nájmů či jiného způsobu užití, vč. informace, zda žalovaný č. 1) hradí nájemné za užívání pozemku parc. č. 2670/58, zatíženích právy 3. osob, vč. těch, jež se nezapisují do katastru nemovitostí (např. předkupní práva, smlouvy o smlouvách budoucích, rezervačních smluv apod.), smlouvách či jiných právních jednáních, u nichž je předmětem zajištění dluhu nemovitá věc tvořící součást areálu. Zároveň bylo žalovanému uloženo do vyúčtování zahrnout i skutečnosti (investice, příjmy, právní jednání a jiné skutečnosti), které nastaly před [datum], pokud jejich důsledky mají vliv na stav areálu či výsledky hospodaření s ním v době po [datum]. Výrokem III pak soud žalobu žalobce vůči žalovanému ve zbývajícím rozsahu zamítl a výroky IV žalobu v celém rozsahu zamítl ve vztahu mezi žalobcem a zbývajícími spoluvlastníky, tj. původními žalovanými 2 a 3, konečně soud rozhodl o náhradě nákladů řízení (výroky V a VI). Výroky I, II, IV a VI nabyly právní moci dne [datum], čímž bylo ukončeno řízení ve vztahu k ostatním spoluvlastníkům areálu. Usnesením Městského soudu v Praze z [datum], č.j. [spisová značka] byl citovaný rozsudek zrušen v rozsahu výroku III a souvisejícího výroku V o nákladech řízení mezi žalobcem a žalovaným a v tomto rozsahu byla věc vrácena zdejšímu soudu k dalšímu řízení, a to z důvodu procesních vad.

3. Žalobce v dalším řízení setrval na své žalobě vůči žalovanému v celém (zbývajícím) rozsahu. Konkrétně uvedl, že je od [datum] spoluvlastníkem nemovitostí a má zájem aktivně vykonávat své spoluvlastnické právo a chce se tedy seznámit s dosavadní správou nemovitostí. Žalobce je však ostatními spoluvlastníky zcela ignorován, není zván na schůze spoluvlastníků, nedostává žádné informace ani vyúčtování a nedostává žádné podíly na ziscích ze společné věci. Žalobce se z důvodu kontroly hospodaření chce též seznámit s účetnictvím žalovaného, neboť jeho jediným účelem podnikání je správa areálu. Žalobce má za to, že žalovaný (spolu s ostatními spoluvlastníky) se účelově dovolávají nájemních smluv z roku [Anonymizováno] a [Anonymizováno], jejichž platnost žalobce v řízení zásadně zpochybňuje (pro rozpor s dobrými mravy, vnitřní rozpornost, neurčitost a nepřiměřenost určení výše úplaty, účelovost a obcházení jeho práv spoluvlastníka), na jejichž základě popírají veškerá práva žalobce na informace o předmětu spoluvlastnictví, ale též jeho právo k celému předmětu spoluvlastnictví a na podíl na plodech a užitcích společné věci. Tvrdí-li žalovaný a ostatní spoluvlastníci, že žalovaný coby nájemce přijímá veškerá rozhodnutí týkající se areálu, je to podle žalobce potvrzením účelové snahy žalobce vyloučit z podílu na rozhodování o společné věci, neboť není možné, aby rozsah rozhodování o správě (vykonávaného žalovaným) byl shodným s rozsahem rozhodovacích oprávnění spoluvlastníků. Takové zneužívající jednání spoluvlastníků nemůže požívat ochrany a žalovaný a ostatní spoluvlastníci z něj nemohou těžit.

4. Žalobce důvodnost svého žalobního nároku opírá nejen o ustanovení § 1118 o.z., na jehož základě soud již žalobě částečně vyhověl a uložil žalovanému poskytnout „nákladotvorná“ či „výnosotvorná“ rozhodnutí žalovaného, ale též o § 1117 a § 1126 o.z., která dle jeho mínění odůvodňují též poskytnutí informací neúčetního charakteru. Žalobce totiž má právo podílet se na rozhodování o společné věci, pokud se však o takovém rozhodování nedozví, nemůže proti němu brojit nástroji dle § 1126 – 1129 o.z. a možnosti jeho obrany jsou nerealizovatelné. Dále žalobce poukazuje na svou spoluodpovědnost za společnou věc (ubytovávání cizinců, nakládání s odpady apod.), např. před orgány veřejné moci, kde by bylo nerozhodné, že informace o dění v areálu nemá k dispozici. Žalobce na soud apeluje, aby přijal takový výklad, který mu poskytne široký přístup k informacím o předmětu spoluvlastnictví, jenž mu zajistí možnost efektivně se podílet na správě společné věci, rozhodování o ní a podíl na plodech a užitcích. Žalobce v této souvislosti poukázal na to, že veškeré výnosy ze spoluvlastnictví čerpají pouze ostatní spoluvlastníci, kteří jsou jedinými společníky žalovaného, kterému na základě – dle žalobních tvrzení neplatných – nájemních smluv z roku [Anonymizováno] a [Anonymizováno] připadají výnosy z areálu. Žalobce je tak přesvědčen, že na žalovaného je třeba nahlížet jako na účelový subjekt, který pouze spravuje společnou věc, tedy jeho hospodaření je rovněž součástí hospodaření se společnou věcí.

5. Žalovaný (a dříve též ostatní spoluvlastníci) důvodnost podané žaloby odmítl, neboť žalobcem požadované informace přesahují rámec jeho spoluvlastnického oprávnění. Uvedl, že žalobce je spoluvlastníkem nemovitostí od [Anonymizováno] roku[Anonymizováno][Anonymizováno] a veškeré informace před tímto datem mu měl poskytnout jeho právní předchůdce, pan [jméno FO]; jedná se především o existenci dvou nájemních smluv ze dne [datum], resp. [datum], uzavřených mezi spoluvlastníky nemovitostí a žalovaným, na jejichž základě žalovaný užívá a spravuje nemovitosti a hradí nájemné v podobě daně z nemovitosti. Smlouvy jsou uzavřeny na dobu určitou do [datum], ve své podstatě se jedná o pachtovní smlouvy, když žalovaný je oprávněn nemovitosti užívat a brát z nich plody a užitky. Pokud tak žalovaný dává části nemovitostí do podnájmu třetím osobám, není žalobce oprávněn požadovat po nich jakékoliv informace. Žalovaný s žalobcem jednal o případném zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k areálu, v rámci čehož mu poskytl potřebné informace. Celá řada žalobcem požadovaných informací je k dispozici ve veřejně přístupných databázích (smlouvy o služebnostech v katastru nemovitostí, účetní závěrky žalovaného jsou založeny ve sbírce listin). Žalovaný připomněl, že smluvní vztahy s dalšími subjekty představují obchodní tajemství, nadto je absurdní, aby byl žalovaný povinen poskytnout informace od roku [Anonymizováno], když sám vznikl až v roce [Anonymizováno]. Žalovaný navrhl, aby soud žalobu – ve zbývajícím rozsahu – zamítl, když žaloba je podle jeho mínění též neurčitá.

6. Poté, co byla věc zdejšímu soudu vrácena k dalšímu řízení, ji soud žalobu projednal ve zbývajícím rozsahu uplatněnému vůči žalovanému při jednání dne [datum], kde doplnil dokazování o další důkazy tak, že zjistil stav v rozsahu potřebném pro rozhodnutí o věci samé. Za svá skutková zjištění vzal též nesporná skutková tvrzení účastníků řízení (§ 120 odst. 3 o.s.ř.), a to, že: žalobce, [jméno FO] a [jméno FO] jsou spoluvlastníky nemovitostí zapsaných na LV č. [hodnota], k.ú. [adresa], obec [adresa], s podíly id. 3/8 shodně pro žalobce a pro [jméno FO] [Anonymizováno] a id. 2/8 pro [jméno FO], žalobce svůj spoluvlastnický podíl nabyl od svého otce [adresa] darovací smlouvou ze dne [datum], žalovaný coby nájemce uzavírá vlastním jménem k částem areálu podnájemní smlouvy s třetími osobami.

7. Z listin označených jako Nájemní smlouva ze dne [datum], resp. [datum], soud zjistil, že je uzavřeli tehdejší spoluvlastníci nemovitostí, na straně pronajímatele, spolu se žalovaným, na straně nájemce, smlouvu nazvanou jako smlouvu nájemní, kterou pronajímatelé pronajali nemovitosti žalovanému, zároveň byl touto smlouvou žalovaný pověřen správou nemovitostí, např. zajištěním smluv s dodavateli a technickou údržbou objektů (čl. II nájemních smluv). Pronajímatelé udělili žalovanému souhlas uzavírat podnájemní smlouvy k předmětu nájmu (čl. III nájemních smluv). Žalovaný se zavázal za to hradit nájemné ve výši aktuální daně z nemovitosti, tj. v pohyblivé výši (čl. IV nájemních smluv), přičemž smlouva byla uzavřena na dobu určitou do [datum] (čl. V nájemních smluv). Smlouva ze dne [datum] obsahovala na rozdíl od nájemní smlouvy ze dne [datum] novou úpravu pronajatých nemovitostí, v ostatním se smlouvy neliší (nájemní smlouva ze dne [datum], nájemní smlouva ze dne [datum] spolu s doložkou o konverzi dokumentů).

8. Dne [datum] proběhla schůze spoluvlastníků nemovitostí, na které žalobce vyzval ostatní spoluvlastníky k poskytnutí informací tak, jak jsou předmětem tohoto řízení, přičemž žalobci požadované informace poskytnuty nebyly (srov. zápis ze schůze spoluvlastníků areálu [Anonymizováno] ze dne [datum]). Přípisem z [datum] se žalobce prostřednictvím svého zástupce obrátil na společnost [právnická osoba]. s výzvou, aby tato společnost žalobci vydal podíl ve výši 3/8 na výnosech z jí provozované ubytovny představující bezdůvodné obohacení na úkor žalobce, neboť ten dosud žádný podíl na zisku z této části areálu neobdržel. Zároveň žalobce vyzval adresáta ke zdržení se činnosti provozování ubytovny. Žalobce adresáta upozornil na možnost podání žaloby ve smysl § 142a o.s.ř. (srov. výzva z [datum] adresovaná [právnická osoba].). Na uvedenou výzvu reagoval právní zástupce společnosti [právnická osoba]. tak, že odmítl vznik jakéhokoliv bezdůvodného obohacení a též důvodnost výzvy ke zdržení se činnosti. Uvedl, že nemovitost užívá na základě platných smluvních ujednání z roku [Anonymizováno], že provoz ubytovny ze svých prostředků dotuje, neboť ji využívá pro ubytovávání svých zaměstnanců či spolupracovníků a konečně poukázal na to, že se nemíní vměšovat do rodinných sporů mezi členy rodiny [jméno FO] (srov. přípis [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum]). Konečně na výzvu žalobce ze dne [datum] reagoval i právní zástupce žalovaného a vyzval žalobce, aby mu s odkazem na nájemní smlouvy z let [Anonymizováno] a [Anonymizováno] sdělil, jaká byla výše skutečně odvedené daně z nemovitosti v předmětném období, jež představuje žalobcův podíl na nájemném; upozornil žalobce i na zjevnou neexistenci „smluvní dokumentace mezi společností [právnická osoba]. a spoluvlastníky“, jež by žalobci zakládala právo na úhradu jakéhokoliv dalšího plnění (srov. přípis [tituly před jménem] [jméno FO] z [datum]).

9. Dále je soudu z jeho úřední činnosti známo, že mezi žalobcem, žalovaným, příp. dalšími spoluvlastníky je u zdejšího soudu vedena řada dalších sporů, mj. o zaplacení bezdůvodného obohacení představujícího podíl žalobce na výnosech z areálu (sp. zn. [spisová značka]) či o určení vlastnictví k budově stavby bez č.e./č.p. stojící na pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k.ú. [adresa] (sp. zn. [spisová značka]).

10. Soud v řízení neprováděl dokazování k otázce platnosti nájemních smluv z roku [Anonymizováno] a [Anonymizováno], neboť se nejednalo o tvrzení podstatná pro rozhodnutí ve věci a tudíž by takové dokazování bylo procesně nehospodárné. Právní hodnocení platnosti či neplatnosti těchto smluv totiž není pro výsledek tohoto sporu podstatný, neboť oba tyto závěry by soud vedly, byť z odlišných důvodů (viz níže v bodě 24 - 26), k témuž (zamítavému) výroku rozhodnutí.

11. Při právním posouzení věci soud vycházel z ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), zejména pak z § 1117 o. z., dle kterého má každý spoluvlastník právo k celé věci. Toto právo je omezeno stejným právem každého dalšího spoluvlastníka a dále z ustanovení § 1118 o. z., dle kterého spoluvlastníku náleží vyúčtování, jak bylo se společnou věcí nakládáno, i podíl z plodů a užitků ze společné věci. Podle § 1126 odst. 1 o.z. má každý ze spoluvlastníků právo účasti na správě společné věci, přičemž o běžné správě společné věci rozhodují spoluvlastníci většinou hlasů (§ 1128 odst. 1 o.z.) a k rozhodnutí o významné záležitosti je třeba alespoň dvoutřetinové většiny hlasů (§ 1129 odst. 1 o.z.). O volbě a odvolání správce pak spoluvlastníci rozhodují jako o záležitosti běžné správy (§ 1134 o.z.), správce má právní postavení příkazníka (§ 1135 o.z.).

12. K povaze práva spoluvlastníka na informace o společné věci ve vyjádřil Ústavní soud v nálezu ze dne 7. 4. 2010, sp. zn. II. ÚS 3137/09: „Povaha nároku na získání informací o hospodaření se společnou věcí je specifická, neboť z pohledu podílového spoluvlastníka jsou tyto informace klíčové pro úvahu o nakládání s předmětem spoluvlastnictví a volbu strategie ve vztahu k ostatním spoluvlastníkům, dalším osobám či orgánům veřejné moci. Hmotněprávně se projevuje jako právo kteréhokoliv podílového spoluvlastníka na to, aby mu ostatní spoluvlastníci informace týkající se společné věci nezadržovali, resp. aby mu veškeré podklady ten, kdo jimi disponuje, poskytl, a to kdykoliv, třeba i opětovně.“ Tyto závěry jsou podle mínění zdejšího soudu použitelné i v poměrech účinnosti zákona č. 89/2012 Sb. a též v projednávané věci. Toto právo tedy pokrývá především informace týkající se hospodaření se společnou věcí a v rozsahu plynoucím z § 1118 o.z., tj. v rozsahu vyúčtování, jak bylo se společnou věcí nakládáno; k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 8. 2019, sp. zn. 22 Cdo 2106/2019, dle kterého: „Spoluvlastník je povinen předložit vyúčtování správy společné věci za celé období trvání spoluvlastnického vztahu. Za vyúčtování správy společné věci lze považovat shrnující souhrn informací a podkladů informujících spoluvlastníka o stavu věci, realizaci její užitné hodnoty a výsledcích hospodaření a nakládání s ní za určité období. Aby tento cíl byl naplněn, je součástí splnění povinnosti podat vyúčtování také umožnění, aby se spoluvlastník seznámil s obsahem listin a záznamů týkajících se společné věci, tj. s podklady a doklady, o které se vyúčtování opírá. Žaloba na podání vyúčtování nakládání se společnou věcí není pouhou žalobou na vydání dokladů o hospodaření, ale jedná se o nárok širší, přičemž doklady o hospodaření není nutné v žalobě jednoznačně označit. Žalobní petit stačí v těchto případech vymezit obecně, neboť v podrobnostech nebývá žalující spoluvlastník o příslušných dokumentech a podkladech zpraven. Rozsah, míra a podrobnost podkladů sloužících k vyúčtování odráží individuální okolnosti každého případu. Musí se jednat o podklady v natolik kvalitativním a kvantitativním rozsahu, aby umožnily spoluvlastníku rozumný a přiměřený přehled o správě věci, kterou vykonává jiný spoluvlastník nebo třetí osoba, nemusí jít vždy o předložení všech listin a podkladů, kterými v souvislosti se správou společné věci spoluvlastník disponoval.“ 13. Prizmatem uvedených závěrů soud posoudil jednotlivé uplatněné požadavky žalobce. V obecnosti k tomu soudu uvádí, že vyúčtování nakládání společné věci musí mít podobu určité „souhrnné zprávy“, k níž budou připojeny dostatečné podkladové materiály, které umožní ověřit údaje obsažené v samotném vyúčtování. Právo spoluvlastníka na informace však nelze směšovat s právem na vydání každé jednotlivé listiny, neboť konkrétní listiny spolu s dalšími skutečnostmi tvoří ve svém souhrnu ono vyúčtování, jež spoluvlastníku náleží. Jak trefně shrnul Nejvyšší soud ve shora citovaném rozhodnutí „spory o předložení vyúčtování nakládání se společnou věcí nemají být spory o jednotlivé listiny a dokumenty, ale o získání souhrnných informací, které se týkají správy společné věci na podkladě listin a dokumentů, ze kterých tyto souhrnné informace budou vyplývat.“ 14. Namítal-li žalobce, že jeho právo nelze zužovat pouze na informace „výnosotvorného“ charakteru, soud mu nepřisvědčil. Práva každého spoluvlastníka jsou zákonem chráněna souborem ustanovení a právo na informace je pouze jedním z těchto nástrojů jeho ochrany. Každý spoluvlastník, většinový či menšinový, jak zmíněno shora, má právo k celé věci, avšak je omezen stejným právem ostatních spoluvlastníků; tato zásada se promítá do způsobu rozhodování spoluvlastníků o společné věci a též způsobů ochrany přehlasovaného či opomenutého spoluvlastníka, vč. úpravy účinků rozhodnutí spoluvlastníků, o nichž není spraven, vůči jeho osobě (srov. § 1128 odst. 2 o.z., § 1129 odst. 2 o.z. a § 1130 o.z.). Zároveň je každý spoluvlastník oprávněn čerpat plody a užitky společné věci, jichž se může vůči ostatním spoluvlastníkům případně domáhat žalobou na plnění. Soud je tak přesvědčen, že každému spoluvlastníku je zaručena plná ochrana jeho práv, byť se tak děje prostřednictvím vícero procesních nástrojů, nikoliv pouze prostřednictvím práva na informace. Konečně pak právo spoluvlastníka na informace o předmětu spoluvlastnictví časově pokrývá pouze období, kdy trvá vztah spoluvlastníka ke společné věci (srov. § 1119 o.z.).

15. Na tomto závěru ničeho nemění ani to, že v řízení bylo prokázáno, že mezi spoluvlastníky přetrvává dlouhodobě značná nevraživost a neochota k dohodě a sdílení informací. Tyto faktické skutečnosti však nemohou vést k závěru, že soud žalobci přizná čehokoliv nad rámec práv, které mu přiznává zákon.

16. Soud tak žalobě již pravomocně vyhověl rozsudkem ze dne [datum], č.j. [spisová značka], výrok II (viz bod 2 shora). Právě s ohledem na vyložený rozsah práva na poskytnutí informací týkajících se nakládání se společnou věcí soud formuloval vyhovující výrok tak, aby korespondoval tomuto právu. Jak ostatně plyne z cit. rozhodnutí Nejvyššího soudu, je třeba žalobní petit a tedy i výrok rozsudku formulovat s takovou mírou obecnosti, aby pokrýval veškeré podstatné okolnosti hospodaření se společnou věcí, avšak zároveň zohlednil i to, že žalobce (a potažmo soud) nemá přehled o konkrétních způsobech nakládání s věcí, které byly v období trvání vlastnictví žalobce učiněny, resp. jejich důsledky přetrvávají do doby, v níž žalobce nabyl svůj spoluvlastnický podíl, tj. od roku [Anonymizováno]. Pro úplnost soud opakuje, že povinnost k vydání vyúčtování uložil žalovanému, který ať již fakticky či na smluvním základě vykonává správu společné věci.

17. V průběhu řízení po kasačním rozhodnutí odvolacího soudu pak zdejší soud rozhodoval o zbývajícím předmětu řízení a dospěl k závěru, že nárok žalobce v celém zbývajícím rozsahu není opodstatněn, proto jej výrokem I zamítl, a to z následujících důvodů:

18. Pokud jde o nárok označený výrokem I písm. a), žalobce se jím domáhal vydání jednotlivých dokumentů týkajících se nerealizovaných záměrů výstavby, vč. jednotlivých listin ze stavebního řízení, je třeba nárok posuzovat podle jeho obsahu. Jestliže byly v období po nabytí spoluvlastnického podílu žalobcem vynaloženy náklady na záměry se společnou věcí, které nakonec nebyly realizovány, tyto náklady musí být promítnuty do vyúčtování hospodaření, které bylo již žalovanému uloženo vydat, což platí stejně i pro případné uzavřené smlouvy o dílo. Žalobci však nesvědčí právo na vydání „všech dokumentů“. Stejně tak právo na poskytnutí informací nezahrnuje povinnost vydat jakékoliv listiny (mj. vyjádření dalších účastníků) ze stavebních řízení, která mohla být vedena, protože se nejedná o informace týkající se hospodaření se společnou věcí. Uvedené pochopitelně neznamená, že by se žalobce s listinami tohoto charakteru nemohl seznámit, např. prostřednictvím nahlížení do správního spisu, avšak prostřednictvím této žaloby se nemůže domoci jejich předložení.

19. Dále žalobce požadoval úplné vyúčtování jednotlivých nákladů označených v zamítavém výroku I písm. b) a c). Soud odkazuje na obecné vývody stran obsahu práva na vyúčtování hospodaření se společnou věcí, jak byly podány shora, tedy že právo na informace nezahrnuje právo na předložení každé jednotlivé listiny. Těmito návrhy se žalobce domáhal dostatečných informací o nakládání se společnou věcí, soud jeho návrh považoval za důvodný a žalovanému uložil vydat vyúčtování mj. investic do rozvoje areálu (ad výrok I písm. b/) a údržby areálu (ad výrok I písm. c/), avšak v podobě souhrnného vyúčtování, včetně dostatečných podkladů. Soud však nemohl žalobci vyhovět, požadoval-li listiny přesahující jednak rozsah již uložené povinnosti předložit vyúčtování a jednak přesahující období, v němž je spoluvlastníkem věci.

20. Žalobce dále požadoval vyúčtování příjmů z prodeje nemovitých věcí v areálu zpětně od roku [Anonymizováno] (výrok I písm. d/), kterýmžto požadavkem opět překročil rozsah svého práva spoluvlastníka předně z hlediska časového, neboť opětovně požadoval informace za období před nabytím svého spoluvlastnického podílu. V období po nabytí svého podílu pak musel být logicky žalobce o veškerých prodejích nemovitostí v areálu informován, neboť by se jednalo o dispozici s jeho předmětem spoluvlastnictví (nutná písemná forma, princip intabulace vlastnického práva atd.) a musel by tak být informován i o tom, jak bude naloženo s příjmem z takového prodeje. Žalobce se tak domáhal informací, na něž nemá z důvodu pozdějšího nabytí spoluvlastnického podílu právo či takových, jež mu musí být z povahy věci známy.

21. Výrokem I písm. e) soud zamítl požadavek žalobce na předložení dokladů o zdanění příjmů za pronájem součástí areálu zpětně od roku [Anonymizováno]. Tento návrh soud nepovažoval za důvodný, neboť se opětovně nejedná o požadavek na sdělení informace, ale na vydání konkrétních listin, a časově se míjí se v převážné části míjí s obdobím vlastnictví žalobce. Nadto se požadované listiny vztahují k plnění povinností veřejnoprávního charakteru (k daňovým povinnostem), které plní každý spoluvlastník sám. Stíhala-li tedy spoluvlastníky povinnost danit předmětné příjmy, je to povinnost každého z nich a jejich plnění se vzájemně neovlivňují, tedy nemají dopad do právní sféry žalobce.

22. Výrokem I písm. f) soud zamítl požadavek žalobce na předložení všech nájemních, podnájemních a jiných smluv o užití věcí zpětně od roku [Anonymizováno]. Předně soud uvádí, že o existenci a důsledcích nájemních smluv či smluv o užití areálu uložil žalovanému žalobce informovat formou poskytnutého vyúčtování již výrokem II rozsudku [datum], č.j. [spisová značka], avšak opětovně časově pouze v časovém rozsahu odpovídající spoluvlastnictví žalobce. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl.

23. Pokud jde o smlouvy podnájemní, mezi účastníky bylo nesporným, že žalovaný uzavírá podnájemní smlouvy k užívání jednotlivých částí areálu s třetími osobami, a to se všemi náležitostmi takové smlouvy, vč. ujednání o výši podnájemného. Jedná se tak o právní vztahy mezi žalovaným a třetími osobami, žalobcovo právo na informace odvozené od jeho spoluvlastnického podílu na takové právní vztahy nedopadá. Tento závěr pak platí stejně pro případ, že nájemní smlouvy z roku [Anonymizováno] a [Anonymizováno], z nichž své postavení nájemce a oprávnění uzavírat smlouvy podnájemní odvozuje žalovaný, budou shledány platnými tak i pro případ opačný. Pokud by nájemní smlouvy byly soudem posouzeny – coby předběžná otázka – jako platné, je nutno uzavřít, že žalobce a žalovaného neváže jakýkoliv právní vztah (nad rámec povinností při správě areálu) a žalobci z obsahu nájemní smlouvy nepřísluší žádat informace o výnosech z podnájmů, neboť ty jsou příjmem žalovaného z jeho podnikatelské činnosti. Žaloba je tak v tomto rozsahu nedůvodná.

24. Ke stejnému závěru však soud musí dospět i v situaci, kdy bude nájemní smlouvy považovat za neplatné. Je tomu tak proto, že žalovaný by vstupoval do právních vztahů s třetími osobami bez potřebného oprávnění (z pozice faktického správce areálu, jenž není oprávněn části areálu podnajímat, neboť mu nesvědčí právo nájmu), takové závazky by tak byly neplatné. Žalovaný by však stále byl osobou odlišnou od ostatních spoluvlastníků, který je stranou neplatného závazku a který se na úkor všech spoluvlastníků obohacuje, avšak z tohoto „titulu“ nemá povinnost žalobci poskytovat jakékoliv informace. Nepochybně by se žalobce mohl by po žalovaném domáhat vydání předmětu bezdůvodného obohacení, mohl by se – spolu s ostatními spoluvlastníky – domáhat zdržení se jeho činnosti, případně vůči 3. osobám vyklizení areálu; žádné takové oprávnění však nezakládá důvodnost nyní projednávané žaloby vůči žalovanému. Na tomto místě soud jen opakuje, že s ohledem na právě uvedené závěry, v řízení neprováděl dokazování směřující k posouzení platnosti nájemních smluv z roku [Anonymizováno] a [Anonymizováno].

25. Argumentuje-li žalobce tím, že žalovaný byl zřízen za účelem správy areálu a jeho současná existence, kdy jeho společníky jsou jen ostatní spoluvlastníci, nikoliv žalobce, má zabránit žalobci ve výkonu jeho správ spoluvlastníka a fakticky mu znemožnit nejen podíl na správě společné věci ale též čerpání jejích plodů a užitků, mýlí se, neboť bagatelizuje samostatnou právní subjektivitu žalovaného. Žalovaného nelze zaměňovat za zbývající spoluvlastníky, žalovaný nevykonává jejich práva spoluvlastníků. Nelze ani přistoupit na argumentaci žalobce, že žalovaný vykonává „pouze“ správu areálu, když právě mj. uzavírá podnájemní smlouvy, což činí vlastním jménem, na vlastní účet a pro dosažení vlastního zisku. Takový rozsah „správy“ by totiž byl v rozporu s postavením správce coby příkazníka, jak jej definuje zákon v § 1135 o.z.; správa sama o sobě pojmově vylučuje, aby správce čerpal plody a užitky společné věci.

26. Stejně tak žalobce nemůže dosáhnout příznivějšího výsledku v této části žalobního nároku poukazem na základní principy soukromého práva, a sice že zneužití práva nepožívá právní ochrany či že nikdo nemůže těžit ze svého nepoctivého jednání. Tyto, bezesporu platné principy, však v poměrech souzené věci neopravňují žalobce k získání kýžených informací o využívání areálu od žalovaného. Žalobce spatřuje nepoctivost či zneužití práva v tom, že ostatní spoluvlastníci žalovanému udělili v (tvrzeně neplatné) nájemní smlouvě souhlas s podnajímáním součástí areálu a to za účelem vyloučení žalobce ze správy věci a těžení jejích užitků; i pokud by tomu tak bylo, jednalo by se o nepoctivost či zneužití práva ostatními spoluvlastníky, nikoliv žalovaným, žalobce by tak musel své právo uplatňovat vůči těmto ostatním spoluvlastníkům, což však v projednávané věci nečiní.

27. Na margo věci pak soud dodává, že samotné posouzení platnosti nájemních smluv by mělo v tomto řízení pouze charakter otázky předběžné, jejíž řešení není pro účastníky ani státní orgány závazné. Pro žalobce by tak takové posouzení nemělo žádného významu pro jiná řízení; bude tak na žalobci, aby se případně domohl zrušení nájemních smluv (§ 2000 o.z.) či určení jejich neplatnosti.

28. Soud tak shrnuje, že z těchto důvodů shledal nedůvodnou žalobu vůči žalovanému na předložení „veškerých podnájemních smluv“ a jako takovou ji zamítl výrokem I písm. f).

29. Výrokem I písm. g) a h) soud zamítl též návrh na předložení smluv o zřízení služebností, věcných břemen (zjednodušeně věcněprávního charakteru) a jiného zatížení právy 3. osob (zjednodušeně obligačního charakteru), smluv o úvěru atd. za období od [datum] do [datum], neboť v tomto období žalobci nesvědčilo vlastnické právo ke spoluvlastnickému podílu. V době po nabytí podílu žalobcem soud žalobci toto právo již přiznal v rozsudku z [datum], č.j. [spisová značka], a to vč. informací o smlouvách uzavřených v předchozím období, avšak jejich účinky přetrvávali též po [datum].

30. Výrokem I písm. i) soud zamítl návrh na sdělení informace o bankovních účtech, na kterých jsou deponovány příjmy spoluvlastníků za užívání areálu zpětně od roku [Anonymizováno]. Informace o konkrétním čísle bankovního účtu, na kterém jsou ukládány příjmy ze společné věci před rozdělením jednotlivým spoluvlastníkům, pokud se týkají období, kdy je žalobce spoluvlastníkem areálu, není nezbytnou součástí vyúčtování nakládání se společnou věcí ve smyslu § 1118 o.z. Je však zřejmé, že informace o stavu takového účtu, resp. o tom, kde jsou ukládány výnosy z areálu před jejich rozdělením a zejména jaký je stav takových účtů, byly již žalovanému uloženy k vydání v rozsudku z [datum], č.j. [spisová značka], neboť to je informace, jež musí být zahrnuta ve vyúčtování správy areálu, vč. příslušných podkladů.

31. Dále pak soud zamítl návrh na vydání jednotlivých dokladů týkajících se dodržování povinností – zjednodušeně ve vztahu k orgánům státní správy – výrokem I písm. j). Zde specifikované doklady totiž přesahují rámec vyúčtování nakládání se společnou věcí. Jak bylo vyloženo shora, právo na informace nelze vykládat natolik extenzivně, že zahrne veškeré informace o společné věci, neboť tomuto právu koreluje povinnost ostatních spoluvlastníků informace vydat a způsobí tak mezi spoluvlastníky nerovnováhu. V obecnější rovině je na místě zdůraznit, že právo na informace má spoluvlastníkovi poskytnout přehled o hospodaření se společnou věcí a umožnit mu se o jejím využití a dispozici s ní kvalifikovaně rozhodnout, nemůže však sloužit k excesivní kontrole každého úkonu při správě společné věci, neboť by takový přístup mohl vést až k úplné paralýze výkonu správy majetku. Kdo vykonává správu společné věci tak činí při vědomí odpovědnosti za škodu vůči ostatním spoluvlastníkům, příp. jde-li o správce v pozici příkazníka vůči všem spoluvlastníkům, tím je pak zajištěna ochrana zájmů spoluvlastníka v případě, že např. nebudou ze strany spravující osoby řádně plněny veřejnoprávní povinnosti vlastníka věci.

32. Výrokem I písm. k) body i) a ii) soud zamítl nárok na předložení přehledu rozhodnutí spoluvlastníků týkajících se areálu od roku [Anonymizováno]. Soud nárok považoval za nedůvodný, neboť předně se žalobce domáhá informací za období, kdy mu nesvědčilo vlastnické právo k jeho podílu. V období následujícím je pak nutno konstatovat, že rozhodnutí, jež se projevila v hospodaření s věcí naleznou svůj odraz ve vyúčtování, které bylo žalovanému uloženo předložit, zároveň pak nelze požadovat předložení každého jednotlivého rozhodnutí, a to ani ve formě „přehledu“.

33. Pokud jde o zamítavý výrok I písm. k) body iii) až v) a I písm. l), žalobce zde opětovně nepřípustně směšuje osobu žalovaného a ostatních spoluvlastníků. Pokud žalobce tvrdí, že veškeré hospodaření žalovaného je fakticky hospodařením s majetkem spoluvlastníků a poukazuje na neplatnost nájemních smluv, nevede tato jeho argumentace k závěru, že mu svědčí právo na předložení detailních informací o hospodaření žalovaného. Jak již bylo řečeno shora, právo spoluvlastníka na informace je právem účinným pouze vůči ostatním spoluvlastníkům, případně vůči osobě vykonávající správu společné věci v rozsahu vyúčtování správy společné věci. Žalobcem požadované informace jsou však informacemi o vnitřním fungování žalovaného jako zcela samostatného subjektu práva odlišnému od spoluvlastníků, právo na vydání těchto informací tak žalobci vůči žalovanému nesvědčí. K tomu podrobně srov. argumentaci v bodě 25 shora.

34. Ze všech uvedených důvodů tak soud žalobu vůči žalovanému v rozsahu uvedeném ve výroku I zamítl, čímž pak ve spojení s rozsudkem z [datum], č.j. [spisová značka] došlo k úplnému vyčerpání předmětu řízení.

35. O náhradě nákladů řízení pak soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce byl ve vztahu k žalovanému s žalobou částečně úspěšný, přičemž soud považoval poměr úspěchu a neúspěchu za srovnatelný. Jak v řízení vyplynulo, žalovaný žalobci do zahájení řízení neposkytl takřka žádné informace o hospodaření se společnou věcí, soud pak žalovanému tuto povinnost v zákonném rozsahu uložil. Zároveň však žalobce požadoval informace v rozsahu širším, než k jakému jej zákon opravňuje.