14 C 18/2023 - 220

Rubrum

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Ottou Plachým ve věci žalobce: [Jméno zainteresované osoby 0/0], narozený dne [datum narození] [Adresa zainteresované osoby 0/0] zastoupený advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0] proti žalované: [Jméno zainteresované osoby 1/0], narozená dne [datum narození] [Adresa zainteresované osoby 1/1] o vypořádání společného jmění manželů takto:

Výrok

I. Řízení se zastavuje co do vypořádání pozemku parc. č. st. [parcelní číslo], jehož součástí je budova č.p. [číslo popisné] – rodinný dům, a pozemku parc. č. [parcelní číslo], vše zapsáno na listu vlastnictví [hodnota] pro katastrální území [adresa], obec [adresa].

II. Do výlučného vlastnictví žalobce se přikazuje pohledávka z účtu u [právnická osoba]., č. ú. [účet], vedeného na jméno žalobce, k datu rozvodu ve výši 26 647,81 Kč.

III. Do výlučného vlastnictví žalované se přikazuje pohledávka z účtu u [právnická osoba]., č. ú. [účet], vedeného na jméno žalované, k datu rozvodu ve výši 7 816,65 Kč.

IV. Do výlučného vlastnictví žalované se přikazuje osobní automobil [značka automobilu], RZ [SPZ]. Žalobce je povinen vydat žalované klíče k tomuto automobilu do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Do výlučného vlastnictví žalobce se přikazuje osobní automobil [značka automobilu] třídy [hodnota], RZ [SPZ]. Žalovaná je povinna vydat žalobci tento automobil včetně klíčů do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VI. Žalobce je povinen zaplatit žalované na vyrovnání podílů částku 9 415,58 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VII. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobce domáhal vypořádání společného jmění manželů (dále jen „SJM“). Uvedl, že uzavřel manželství s žalovanou dne [datum] a manželství bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], který nabyl právní moci dne [datum]. Účastníci neměli žádným způsobem upraveno SJM. Jako předmět vypořádání SJM žalobce označil následující hodnoty: 1) pozemek parc. č. st. [parcelní číslo], zastavěná plocha a nádvoří, součástí pozemku je budova č.p. [číslo popisné] – rodinný dům, a pozemek parc. č. [číslo popisné], zahrada, vše zapsáno na listu vlastnictví [hodnota] pro katastrální území [adresa], obec [adresa], 2) účet č. [č. účtu] vedený u [právnická osoba]., na jméno žalobce, 3) účet č. [č. účtu] vedený u [právnická osoba]., na jméno žalované, 4) osobní automobil [značka automobilu], RZ [SPZ], rok výroby [rok], 5) osobní automobil [značka automobilu] třídy [hodnota], RZ [SPZ], rok výroby [rok].

2. Žalobce uvedl, že nemá zájem nabýt označené nemovitosti do vlastnictví. Pokud jde o osobní automobily, jejich cena je přibližně stejná, a to asi 100 000 Kč. Dále žalobce uvedl, že se domnívá, že žalovaná měla ještě další účet vedený na své jméno, spoření a pojištění. K tomu následně doplnil, že žalovaná v průběhu manželství opakovaně sdělovala, že má peníze rozdělené v různých bankách, má za to, že žalovaná u sebe nosila více platebních karet, žalovaná mu sdělovala, že peníze spořila. Žalovaná také v průběhu manželství bez jeho vědomí několikrát vybrala z jeho účtu desítky tisíc, které použila pro neznámé účely. Žalobce bohužel neví, jaké další účty měla. Navrhl proto soudu, aby vyžádal zprávu od pojišťoven a bank (jejichž seznam uvedl), zda evidují účet či jiný finanční produkt na jméno žalované a s jakým zůstatkem. [právnická osoba] průběhu řízení také žalobce navrhl, aby soud částečným rozsudkem vypořádal osobní automobily. K tomu uvedl, že vozidla jsou součástí SJM, což je jasné již z data jejich výroby, nicméně v technických průkazech je uvedena jen žalovaná, velké technické průkazy má v držení žalovaná. Žalovaná užívá vozidlo [značka automobilu] a žalobce užíval vozidlo [značka automobilu]. Po podání žaloby o vypořádání však žalovaná bez vědomí žalobce sundala značky z auta [značka automobilu] a dala je do depozita, což zamezilo žalobci v dalším užívání vozidla. Žalovaná dále užívá vozidlo [značka automobilu] a schválně zamezila žalobci v užívání druhého vozidla, což žalobce v jeho věku značně omezuje např. v cestách do zaměstnání, nákupech. Navrhl, aby vozidlo [značka automobilu] bylo přikázáno do vlastnictví žalobce a vozidlo [značka automobilu] třídy [hodnota] do vlastnictví žalované.

4. Tomuto návrhu však soud nemohl vyhovět, neboť povaha věci neumožňuje vydání částečného rozsudku dle § 152 odst. 2 věty druhé zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“). Je tomu z toho důvodu, že nároky uplatněné v rámci řízení o vypořádání SJM je třeba posoudit komplexně, vypořádání pouze některé části SJM částečným rozsudkem proto možné není (v podrobnostech viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 1. 2018, sp. zn. 22 Cdo 2146/2016).

5. Žalovaná se k věci poprvé vyjádřila na jednání dne [datum]. Uvedla, že nesouhlasí s vypořádáním předmětného rodinného domu, neboť ten není součástí SJM, protože byl pořízen z jejích výlučných prostředků, resp. transformací jejího výlučného majetku. Kupní cena byla zaplacena do částky 200 000 Kč ze stavebního spoření na jméno žalované a ve zbytku z peněz, které pocházely z výlučného majetku žalované, z prodeje restaurace [název restaurace]. Dále uvedla, že z domu odešla pouze s vlastním oblečením, po jejím odchodu žalobce z domu odstranil movité věci, o tyto by tedy chtěla rozšířit žalobu. Některé věci si odvezla, ale nákladním automobilem tam nikdy nebyla. Neměla kam věci odvážet. Má svědky, že žalovaný věci odvážel a rozdával. Pokud jde o automobil [značka automobilu], tak žalovaný ji tímto automobilem ohrožoval, vystrkoval ji ze silnice, měla z něj strach. Policie jí doporučila dát registrační značky do [SPZ], aby s autem žalovaný nemohl jezdit, to učinila. Měla strach, co žalobce s autem provede a že by to šlo za ní jako evidovanou majitelkou. Automobil je aktuálně odstaven ve firemním areálu v [adresa], když tam byla naposledy, tak automobil stál na dvoře na špalcích bez kol, rezne tam. Automobil nechce žalovanému vydat, dokud jí nevrátí její osobní věci. Dle jejího názoru automobily nebyly v SJM, kupovala je z výlučných prostředků. Původně kupovala ze svých prostředků za prodej restaurace a svého bytu na [adresa] automobil [značka automobilu], ten následně směnila za jiný, doplatila a poté tedy kupovala tyto automobily. Mezitím byl ještě automobil [značka automobilu]. Ona také platí pojistky za auta. Raději by si nechala [značka automobilu], požaduje k němu i letní alu kola s pneumatikami, které jí žalovaný nevydal. Také uvedla, že ji žalobce napadl. K napadení došlo poté, co žalobce přistihla s jinou ženou, také jí vyhrožoval, že zabije jejího psa, od té doby se léčí s depresemi. První napadení bylo v lednu [rok], druhé v roce [rok], napadení byla určitě tři. Žalovaná také dělala veškeré úpravy a údržbu domu, např. betonování, sekání, opravy zahrady, stříhání stromů, žalobce se na tom nepodílel. Jelikož se žalovaná po celou dobu starala o dům, pečovala o něj, zvelebovala ho, navrhuje rozhodnutí o disparitě podílů v její prospěch. Žalobce se na péči nepodílel stejným dílem, jeho práce mu to neumožňovala, odjížděl na 14 dnů na pracovní turnusy a po návratech se o dům nestaral. Žalovaná sice nebyla od roku [rok] zaměstnaná, ale byla zajištěna z vlastních prostředků, a to prodeje bytu [adresa], prodeje restaurace [název restaurace], z pojistného plnění po vichřici v [adresa] a po povodni ve [adresa], k tomu měla důchod. Co žalobce vydělal, to prohrál, takže z jeho peněz nic neviděla. Nepřispíval jí ani na domácnost. Peníze z účtu žalobce vybírala pro žalobce. Na dluhy z podnikání jí žalobce ničím nepřispěl, žádala věřitele o splátkové kalendáře a odpuštění penále.

6. Žalovaná předložila seznam věcí, které navrhuje k vypořádání. Jednalo se o následující: ložisko jeřábu; hrob; účetnictví [název restaurace]; 6x židle (patří [jméno FO]); cibulákový lustr (patří [jméno FO]); 3x lednice; dalších 16 židlí; 2x velký stůl; venkovní sezení; 2x korzet; francouzské hole; letní alu kola na mercedes; náramek zlatý (od tchána); merino polštář; 3x Zepter mísa; Zepter pekáč; porcelán, sošky, sklo, č. pes; vánoční a velikonoční ozdoby; vánoční osvětlení na dvůr; 3x túje ve velkém květináči; akordeon (dědictví po matce); vysavač; wapka; 4x rifle; oleandry, durmany; 2x venkovní lehátka; 2x závěsná houpačka; oválný nerez tác; modré sklo z jídelny (před svatbou); broušené sklo z jídelny (před svatbou); tepláky Nike; tepláková souprava; letní boty, sandály, pantofle; letní černá bunda; zimní černí bunda; 5x kardigan; 2x domácí úbor černý; čepice, rukavice, šály; ručníky; osušky; kalh. kostýmy; pyžama, svetry; veškeré prádlo; plavky, korzety; 2x dlouhé letní šaty; 5x domácí kalhoty volné; kosmetika (parfémy, manikúra, hyg. potřeby); jídelna; malá forma na bábovku (po matce); litinový pekáč s poklici modrý (po matce); sušička na ovoce (po matce); cibulák; kuch. vybavení (příbory, nože); zrcadlo z koupelny (od bratra); 2x bílá komoda z jídelny; solární sprcha; zahradní navíjecí hadice; stolní hry (pro vnoučata); černá váza vysoká (ve spol. místn.); matrace z pergoly; květináče z květinářství; truhlíky; košíky; ozdoby vánoční a velikonoční na dvůr, zahradu a dům; zahradní nářadí (rycí vidle, hrábě, lopata); peněženka + peníze (od dcery [jméno FO]); záclony + závěsy z ložnice (od dcery [jméno FO]); záclony + závěsy z obýváku (od dcery [jméno FO]); záclony + závěsy ostatní – ze skříně (od dcery [jméno FO]); 4x povlečení (od dcery [jméno FO]); konferenční stolek (od dcery [jméno FO]); knihovna (od dcery [jméno FO]); skříň (od dcery [jméno FO]); věšák (od dcery [jméno FO]); 5x obrázek z předsíně (od dcery [jméno FO]); kávovar bílý z kuchyně (od dcery [jméno FO]); odpadkový koš (od syna [jméno FO]); truhla 40x80 cm (od dcery [jméno FO]); letní černá bunda (od dcery [jméno FO]); zimní černá bunda (od dcery [jméno FO]); ložnice (od dcery [jméno FO]); 2x žehlička (od dcery [jméno FO]); stojan na víno (od dcery [jméno FO]); pivní pípa; 2x zlatý náramek; 2x vrtačka; kompresor; el. hoblík; postel + matrace; el. kolečko; fukar na sníh; křovinořez; strunovka; el. nůžky na stromy; sekačka na trávu; koberec obývák; obraz u spol. koupelny (z doby před svatbou); oválný nerez tác (z doby před svatbou); postel černá (z doby před svatbou); zelené křeslo kožené (z doby před svatbou); gramorádio (z doby před svatbou); gramodesky (z doby před svatbou); Zepter nádobí (z doby před svatbou); Merino sada (z doby před svatbou); ložnice; náhrdelník zlatý (od [jméno FO]); bílé skříně v ložnici (od [jméno FO]); sošky z věšáku v předsíni (od [jméno FO]); černá váza vysoká (od [jméno FO]); hrnky, sklenky, talíře, talířky, misky (od [jméno FO]); 2x bílá komoda (od [jméno FO]); 3x osuška bílá (od [jméno FO]); 2x povlečení; koberec jídelna; velký stůl ze spol. místnosti + 6 židlí [jméno FO]; velký stůl z pergoly + 6 židlí; nádobí; sklenky, hrnky, šálky, podšálky, sklo; žebřík; velká cirkulárka. Celková hodnota tohoto majetku dle žalované činí 686 000 Kč.

7. Na jednání dne [datum] žalovaná na výzvu soudu doplnila, že pokud jde o položku „ložisko k jeřábu“, tak jí jde o vypořádání peněz, které zapůjčila žalobci na opravu ložiska jeřábu. Jednalo se o částku 200 000 Kč, bylo to v roce [rok] nebo [rok]. Bylo to z jejích výlučných prostředků, jeřáb patřil žalobci jako OSVČ. Žalobce pak jeřáb prodal, půjčku jí nevrátil, sice jí poté dal 200 000 Kč, ale to nebylo vrácení půjčky, mělo to být na zateplení domu. K položce „hrobové místo“ žalovaná uvedla, že jí jde o nájem hrobového místa a žulové kameny, které hradila, místo je na [adresa], č. pohřebiště [hodnota]. Obstarala hrobové místo pro otce žalobce, pořizovala to v roce [rok].

8. Pokud však jde o ostatní položky uplatněné žalovanou, k těmto žalovaná neuvedla podstatné skutečnosti, nenavrhla důkazy k prokázání, že byly součástí SJM, a ani jejich označení převážně není dostatečné určité, aby mohly být vypořádány (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 5. 2006, sp. zn. 22 Cdo 428/2006). Na jednání dne [datum] soud z časových důvodů nemohl žalovanou vyzvat k doplnění tvrzení a důkazů ohledně dalších uplatněných položek dle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. Proto soud následně usnesením ze dne [datum], č. j. [spisová značka], písemně vyzval žalovanou, aby jednotlivé položky co nejpřesněji označila, doplnila, konkrétně kdy a jak byly pořízeny, navrhla důkazy k prokázání těchto skutečností, dále navrhla důkazy k prokázání, že věci existují (příp. alespoň existovaly k datu rozvodu), jaká je jejich současná hodnota. Zároveň vyzval žalovanou, aby doplnila tvrzení a důkazy ohledně toho, z jakých prostředků byly pořízeny osobní automobily, a navrhla důkazy k prokázání, že žalovaný prohrál všechen svůj výdělek. Žalovaná sice na výzvu reagovala podáním ze dne [datum], v tomto podání, resp. jeho přílohách, však prakticky žádná tvrzení v tomto směru nedoplnila (jen u některých položek částečně upravila jejich označení nebo doplnila, jak byly nabyty) a především nenavrhla žádné důkazy dle uvedené výzvy; pouze předložila 7 fotografií týkajících se movitých věcí, ostatní předložené listiny se netýkaly požadovaných skutečností. Soud měl proto v úmyslu žalovanou opětovně vyzvat k doplnění tvrzení a důkazů dle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. na dalším jednání konaném dne [datum] (jelikož se toto poučení poskytuje zásadně na jednání, tak pokud žalovaná na písemnou výzvu dostatečně nereagovala, bylo namístě poskytnout toto poučení znovu na dalším jednání). K tomuto jednání se však žalovaná bez omluvy nedostavila, a proto proběhlo dle § 101 odst. 3 o.s.ř. v její nepřítomnosti. Tím se také žalovaná zbavila možnosti být vyzvána (opětovně) k doplnění rozhodných skutečností a navržení potřebných důkazů (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2006, sp. zn. 29 Odo 832/2006, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 1. 2024, sp. zn. 23 Cdo 385/2023).

9. Žalobce se k vyjádření žalované vyjádřil tak, že z domu nic neodvezl, ani nemá kam. Naopak žalovaná od prosince [rok], kdy z domu odešla, dům několikrát navštívila, byla tam s dodávkou v době, kdy byl žalobce v zaměstnání, odvážela si z domu oblečení, nádobí, vybavení domácnosti. Žádné cenné věci v domě nezanechala. Již v lednu [rok] měla bydlení, měla kam věci odvážet. Má za to, že žalovaná si odnesla, co chtěla, a není důvod movité věci vypořádávat. Pokud jde o jednotlivé movité věci uvedené žalovanou, tak u mnoha z nich si není vědom, že by existovaly, řada z nich již neexistuje, nesouhlasí s uvedenými cenami. Z jeho pohledu jsou to věci bezcenné, neprodejné. Označené položky považuje za sporné, tyto nebyly řádně specifikovány, jsou tam uváděny věci, které byly pořízeny před manželstvím nebo které mají patřit třetím osobám, nebylo prokázáno, že byly součástí SJM k datu zániku manželství. K žádnému napadení nedošlo. Žalovaná byla podnapilá, napadla ho ona, on ji pouze odstrčil a udeřila se do hlavy. Skutečná cena domu byla 1 000 000 Kč, ve smlouvě byla uvedena jen částka podle odhadu, žalobce hradil kupní cenu z prodeje domu ve [adresa] (později uvedl, že na koupi domu si vzal půjčku 1 000 000 Kč od pana [jméno FO], tuto půjčku nakonec splatil z poloviny svého domu ve [adresa]). Když navázal vztah s žalovanou, tak ona žádný majetek neměla. Pokud jde o navrhovanou disparitu podílů, o nemovitost se staral také žalobce. Oni by naopak mohli argumentovat tím, že žalovaná od roku [rok] nevydělávala, vydělával pouze žalobce, většina příjmů do SJM šla tedy od něj. Byt [adresa] se kupoval za manželství, byl tedy součástí SJM, stejně tak pojistná plnění, která byla vyplácena v průběhu trvání SJM. Není pravdou, že by žalovaná měla nějaké prostředky, z podnikání měla pouze dluhy, tyto s ní hradil. Žalovaná vybírala v průběhu manželství z jeho účtu značné prostředky, v roce [rok] vybrala 650 000 Kč, v roce [rok] vybrala 830 000 Kč, v roce [rok] vybrala 438 000 Kč, v roce [rok] vybrala 817 000 Kč. Během manželství byla žalovaná asi 60krát v lázních.

10. Na posledním jednání dne [datum] žalobce navrhl, aby mu byl přikázán automobil [značka automobilu]. To odůvodnil tím, že automobil [značka automobilu] je více než rok odstaven, chátrá, rezne. Je to vinou žalobkyně, která dala značky do depozita a neumožnila žalobci jeho užívání, ačkoliv se jedná o věc v SJM. Proto by případné náklady na opravu vozidla [značka automobilu] měla nést žalovaná, která tuto situaci výlučně zavinila. Pokud by mu automobil [značka automobilu] byl přikázán, žádá, aby žalované byla uložena povinnost vydat automobil včetně klíčů. [adresa] k automobilu [značka automobilu] má žalobce.

11. Účastníci shodně uvedli, že hodnota každého z automobilů činí 100 000 Kč.

12. Částečné zpětvzetí žaloby:

13. Na jednání dne [datum] vzal žalobce žalobu částečně zpět ohledně vypořádání pozemků uvedených v žalobě. K tomu uvedl, že předmětné pozemky s domem byly prodány za kupní cenu 4 750 000 Kč, z toho 150 000 Kč byla provize realitní kanceláři, zbytek si účastníci rozdělili na poloviny, tj. každý obdržel 2 300 000 Kč. Má za to, že tímto je tato položka mezi účastníky vypořádána. Vzhledem k tomu, že žalobce vzal žalobu částečně zpět, soud ve výroku I. rozsudku řízení v rozsahu zpětvzetí zastavil dle § 96 odst. 2 o.s.ř.

14. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutečnosti:

15. Z rozsudku zdejšího soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka], bylo zjištěno, že tímto rozsudkem bylo rozvedeno manželství účastníků. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum], tedy k tomuto datu manželství zaniklo. Manželství bylo uzavřeno dne [datum]. V rozsudku se konstatuje, že rozpad manželství zapříčinily dlouhodobé vzájemné neshody týkající se základních oblastí společného soužití, zejména trávení volného času a financí, manželé mají v tomto směru neshody více než 10 let. Další okolnosti, které manželé uváděli jako další příčiny rozvratu, prokázány nebyly. Manželé spolu nežijí od prosince [rok], kdy se manželka odstěhovala ze společného domu.

16. Z opravného usnesení zdejšího soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka], bylo zjištěno, že tímto byl opraven výše uvedený rozsudek, neboť v něm bylo nesprávně uvedeno jméno manžela.

17. Z informací o pozemcích z nahlížení do katastru nemovitostí ze dne [datum] bylo zjištěno, že dle údajů z katastru byl k tomuto datu v SJM účastníků pozemek parc. č. st. [parcelní číslo], jehož součástí je budova č.p. [číslo popisné] – rodinný dům, a pozemek parc. č. [parcelní číslo], vše zapsáno na listu vlastnictví [hodnota] pro katastrální území [adresa], obec [adresa].

18. Z informací o pozemcích z nahlížení do katastru nemovitostí ze dne [datum] bylo zjištěno, že dle údajů z katastru k tomuto datu pozemek parc. č. st. [parcelní číslo], jehož součástí je budova č.p. [číslo popisné] – rodinný dům, a pozemek parc. č. [parcelní číslo], vše zapsáno na listu vlastnictví [hodnota] pro katastrální území [adresa], obec [adresa], již nebyly ve vlastnictví účastníků, ale jiných osob ([jméno FO], [jméno FO]). Z informací o řízení [číslo jednací] vyplývá, že předmětem řízení byl převod vlastnictví, žalobce i žalovaná byli převodci a navrhovateli vkladu, [jméno FO] a [jméno FO] byli nabyvateli, vklad byl proveden dne [datum].

19. Ze zprávy [právnická osoba]., ze dne [datum] bylo zjištěno, že na jméno žalobce je veden účet č. [číslo účtu]. [K datu] byl na účtu zůstatek 26 647,81 Kč.

20. Ze zprávy [právnická osoba]., ze dne [datum] bylo zjištěno, že na jméno žalované je veden účet č. [č. účtu]. [K datu] byl na účtu zůstatek 7 816,65 Kč.

21. Ze zprávy registru vozidel ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná je od [datum] do současnosti vedena jako vlastník a provozovatel vozidla RZ [SPZ] a od [datum] do současnosti je vedena jako vlastník a provozovatel vozidla RZ [SPZ].

22. Z e-mailové komunikace ze dnů [datum] a [datum] bylo zjištěno, že v ní zástupce žalobce a obecný zmocněnec žalované probírali možné vypořádání. Zástupce žalobce v první zprávě sděloval mj. to, že považují za schválnost a provokaci to, co žalovaná učinila s SPZ [SPZ] [značka automobilu]. Obě auta jsou v SJM, nesouhlasí s jakýmkoliv nakládáním s nimi. Žádá, aby žalovaná vydala žalobci do 3 dnů SPZ z [SPZ], jelikož žalobce má stejné právo k užívání vozu. V odpovědi obecný zmocněnec žalované mj. uvedl, že souhlasí s tím, že [značka automobilu] byl zakoupen za trvání manželství, ale podle nich ten, kdo není zapsán jako vlastník v evidenci a neuhradil po rozvodu zákonné povinné pojištění, nemá nárok vozidlo užívat. Jelikož žalovaná nehodlá souběžně užívat obě vozidla, přistoupila k odevzdání SPZ do [SPZ]. Nelze po ní požadovat, aby umožnila užívat vozidlo třetí osobě, platila pojištění a byla vystavena riziku, že případné sankce za nehodu či přestupky budou přičítány k její tíži jako vlastníkovi vozidla. S ohledem na to, že žalobce ve vysoké míře pravidelně požívá alkoholické nápoje, je gambler, chová se sociopatologicky, nechce ho žalovaná pustit za volant. Značky z depozita za současného stavu žalobci nevydá.

23. Ze zpráv pojišťoven označených žalobcem v návrhu bylo zjištěno, že v období od [datum] do [datum] měla žalovaná pojištění u [právnická osoba], kde měla pojištění vozidel a pojištění stavby a domácnosti. K datu [datum] byly stále platné (resp. trvaly) pojistná smlouva č. [hodnota] – pojištění stavby a domácnosti na adrese [adresa], pojistná smlouva č. [hodnota] – pojištění vozidla [značka automobilu], RZ [SPZ], pojistná smlouva č. [hodnota] – pojištění vozidla [značka automobilu], RZ [SPZ]. Dále měla žalovaná u [právnická osoba], pojištění schopnosti splácet k revolvingovému úvěru u [právnická osoba]. Žalovaná nebyla klientem žádné další pojišťovny.

24. Ze zpráv bank označených žalobcem v návrhu (příp. jejich nástupnických společností) bylo zjištěno, že v období od [datum] do [datum] měla žalovaná pouze výše uvedený účet č. [č. účtu] u [právnická osoba]. U žádné jiné banky účet neměla.

25. Z žádosti/smlouvy o vydání a používání platební karty ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalované byla vydána platební karta k účtu žalovaného u [právnická osoba]., č. ú. [číslo účtu], celkový týdenní limit na kartě byl 90 000 Kč (výběry + nákupy).

26. Z informace [právnická osoba], o výši pojistného k automobilu RZ [SPZ], ze dne [datum], adresované žalované, bylo zjištěno, že je tam uvedena adresa žalované [adresa], [jméno FO] – [adresa] (žalobce tuto listinu předložil k doložení, že žalovaná měla v [datum] nové bydlení a měla tedy kam odvážet věci z domu).

27. Z výpisu z účtu vedeného na jméno žalované u [právnická osoba]., č. ú. [účet], za období od [datum] do [datum], vyplývá, že žalovaná měla příjem ze starobního důchodu, dále lze z výpisu zjistit, jak nakládala s prostředky na účtu, dne [datum] vybrala 50 000 Kč. Lze však konstatovat, že nic zásadního pro rozhodnutí v této věci z tohoto výpisu zjištěno nebylo (žalobce ho předložil k doložení uvedeného výběru v rámci odůvodnění, proč se domnívá, že žalovaná může mít další účty).

28. Ze smlouvy o poskytnutí překlenovacího úvěru a úvěru ze stavebního spoření ze dne [datum], č. [číslo účtu], bylo zjištěno, že tuto uzavřeli účastníci jako dlužníci se [právnická osoba]. Žalovaná je tam označena jako účastník stavebního spoření – dlužník/1, žalovaný jako spoludlužník/2. Předmětem smlouvy bylo poskytnutí překlenovacího úvěru ve výši 200 000 Kč, a to za účelem koupě rodinného domu. Smlouvu podepsali žalovaná i žalobce.

29. Z kupní smlouvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že touto žalobce a žalovaná coby kupující zakoupili od [jméno FO] dům č.p. [číslo popisné] na stp. [parcelní číslo] a pozemky parc. č. [parcelní číslo] v k.ú. a obci [adresa]. Kupní cena je uvedena 366 550 Kč, měla být uhrazena v den podpisu smlouvy. Smlouvu podepsal žalobce i žalovaná, jsou tam označeni jako kupující manželé. Dle doložky katastrálního úřadu na této smlouvě byl vklad práva zapsán dne [datum] s účinky k [datum].

30. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne [datum] bylo zjištěno, že k tomu datu byl [jméno FO] evidován jako vlastník budovy [adresa] na pozemku parc. č. st. [parcelní číslo], pozemků parc. č. st. [parcelní číslo], parc. č. [parcelní číslo] a parc. č. [parcelní číslo], vše zapsáno na listu vlastnictví č. [hodnota] v k.ú. a obci [adresa].

31. Z dodatku předloženého žalovanou datovaného [datum] bylo zjištěno, že se v něm uvádí, že se jedná o dodatek ke kupní smlouvě uzavřené dne [datum] mezi prodávajícím [jméno FO] a kupujícími žalobcem a žalovanou. Uvádí se v něm, že se v bodě III. kupní smlouvy mění způsob platby, kdy kupní cena 366 550 Kč bude částkou 200 000 Kč hrazena úvěrem ze stavebního spoření u [právnická osoba], č. smlouvy [číslo smlouvy], na účet prodávajícího č. [č. účtu]. Předložený dodatek není nikým podepsán.

32. Z potvrzení o poskytnutém překlenovacím úvěru ze dne [datum] bylo zjištěno, že v tomto [právnická osoba]., potvrzovala žalované, že výše překlenovacího úvěru ke smlouvě č. [číslo účtu] činí 200 000 Kč.

33. Z potvrzení o provedeném čerpání ze dne [datum] bylo zjištěno, že v tomto [právnická osoba]., potvrzovala žalované, že z úvěrového účtu č. [číslo účtu] byla uhrazena částka 200 000 Kč na účet č. [č. účtu].

34. Z úředního záznamu Policie ČR – obvodní oddělení [adresa] ze dne [datum] bylo zjištěno, že ve věci podezření žalobce ze spáchání přestupku podle § 49 odst. 1 písm. c) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, kdy měl dne [datum] napadnout svou manželku, Policie poučila žalovanou, že přestupek lze projednat jen na návrh navrhovatele.

35. Z vyrozumění Policie ČR – obvodní oddělení [adresa] ze dne [datum] bylo zjištěno, že Policie sdělovala žalované, že její oznámení ze dne [datum] ve věci přestupku dle zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, bylo oznámeno příslušnému správnímu orgánu k projednání.

36. Z předvolání Magistrátu města [adresa], Odbor přestupkových agend – oddělení dopravních nehod ze dne [datum] bylo zjištěno, že tímto byla žalovaná předvolána k podání vysvětlení k prověření došlého oznámení o přestupku spočívajícího v porušení zákona č. 361/2000 Sb., zákona o silničním provozu, který měl být spáchán dne [datum] v [adresa], a to vozidlem [značka automobilu] RZ [SPZ].

37. Z úředního záznamu Policie ČR – obvodní oddělení [adresa] o podání vysvětlení ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná před Policií uvedla, že se dne [datum] rozvedla se žalobcem. V době manželství ona za své peníze zakoupila vozidlo [značka automobilu], RZ [SPZ]. Po rozvodu se odstěhovala a nevěděla, kde se vozidlo nachází. Vozidlo pak našla v [adresa] a po dohodě s Policií odejmula RZ a na druhý den objednala odtahovou službu. Druhý den přijela do [adresa], vozidlo tam nebylo, následně zjistila, že vozidlo je zaparkované v areálu společnosti [právnická osoba], kde žalobce pracuje. Tam vozidlo zůstalo. Klíčky od vozidla má žalobce, doklady má ona. Dne [datum] jela kolem areálu, vozidlo tam neviděla, protože se domnívala, že vozidlo bylo odcizeno, kontaktovala Policii. Policie jí sdělila, že vozidlo se v areálu nachází, ale na místě, kde není vidět.

38. Z potvrzení Policie ČR – obvodní oddělení [adresa] ze dne [datum] bylo zjištěno, že tímto Policie potvrdila, že přijala oznámení od žalované ve věci sporu o vozidlo.

39. Z potvrzení Policie ČR – obvodní oddělení [adresa] ze dne [datum] bylo zjištěno, že tímto Policie potvrdila, že přijala oznámení od žalované ve věci odvozu věcí z [adresa].

40. Z předvolání Magistrátu města [adresa], Městský obvod [adresa] – město, Komise o projednávání přestupků, ze dne [datum] bylo zjištěno, že tímto byla žalovaná předvolána k podání vysvětlení k prověření oznámení o přestupku. Mělo se jednat o přestupek proti občanskému soužití, kterého se měl dopouštět žalobce tím, že žalované v období od [datum] do [datum] telefonicky vyhrožoval újmou na zdraví.

41. Z vyrozumění Policie ČR – obvodní oddělení [adresa] ze dne [datum] bylo zjištěno, že tímto Policie vyrozuměla žalovanou, ve věci nahlášeného odcizení vozidla [značka automobilu], RZ [SPZ], nebylo zjištěno protiprávní jednání. Ohledně vozidla je veden občanskoprávní spor o vyrovnání majetku.

42. Z vyrozumění Statutárního města [adresa], Městský obvod [adresa] – město, Komise o projednávání přestupků, ze dne [datum] bylo zjištěno, že tímto bylo sděleno žalované, že došlo k odložení věci, neboť ve stanovené lhůtě nedala souhlas k zahájení řízení o přestupku. Přestupek měl být spáchán podezřelým žalobcem, kterého se měl dopustit tím, že prostřednictvím telefonního hovoru vyhrožoval žalované újmu na zdraví.

43. Z kupní smlouvy bez uvedeného data bylo zjištěno, že jejím předmětem měl být žulový urnový pomník o rozměru 60 x 70 cm za cenu 20 000 Kč. Kupujícím byl žalobce, prodávající paní [jméno FO]. Pod smlouvu je ručně připsáno, že hotovost převzala dne [datum] a evidentně podpis paní [jméno FO].

44. Ze smlouvy o nájmu hrobového místa č. [hodnota] ze dne [datum] bylo zjištěno, že tuto uzavřel žalobce coby nájemce s [právnická osoba] [adresa], příspěvkovou organizací, jako pronajímatelem. Předmětem smlouvy byl nájem hrobového místa č. hrobu [hodnota], oddělení číslo [hodnota], typ urnový pomník 60x70 cm na pohřebišti na [adresa]. Smlouva byla uzavřena od [datum] na dobu neurčitou. Uvádí se, že v hrobovém místu je uložen [jméno FO].

45. Z dokladu o pronájmu hrobového místa ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce byl v období od [datum] do [datum] nájemcem hrobového místa č. [hodnota] dle smlouvy č. [číslo smlouvy].

46. Z dokladu o pronájmu hrobového místa ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce byl v období od [datum] do [datum] nájemcem hrobového místa č. [hodnota] dle smlouvy č. [číslo smlouvy]. Z příjmového pokladního dokladu ze dne [datum] vyplývá, že žalovaný uhradil za nájem hrobového místa částku 930 Kč.

47. Ze smlouvy o budoucí nájemní smlouvě a budoucí smlouvě o koupi najaté věci ze dne [datum] bylo zjištěno, že tento se týkal výrobku – čistícího systému [název čistícího systému]. Ve smlouvě je označen i žalobce coby manžel zákazníka, smlouva je patrně podepsána oběma účastníky. Uvádí se v ní, že následně má dojít k uzavření nájemní smlouvy a smlouvy o koupi najaté věci, jejímž předmětem bude oprávnění zákazníka koupit od pronajímatele výrobek. Nájem měl být uzavřen na 60 měsíců, celková cena výrobku činila 61 780 Kč. Ve smlouvě bylo uvedeno, že zákazník podpisem smlouvy potvrzuje, že mu byl výrobek předán. Z dodacího listu ze dne [datum] pak také vyplývá, že čistící systém měl být žalované předán.

48. Z propouštěcího protokolu z [název nemocnice] v [adresa] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná byla dne [datum] přivezena RZP, uvádí se, že došlo k potyčce s manželem, strčil do ní, po pádu s úderem hlavy byla v bezvědomí několik minut. Přiznala 3 piva.

49. Ze zdravotního záznamu [jméno lékaře] ze dne [datum] bylo zjištěno, že i v tomto se uvádí, že došlo k potyčce s manželem, k pádu s úderem do hlavy.

50. Ze zprávy kožní ambulance ze dne [datum] a ze dne [datum] a zprávy dermacentra ze dne [datum] ohledně žalované nebylo zjištěno nic podstatného pro věc, tyto nijak nesouvisely s tvrzeným napadením ze strany žalobce.

51. Z fotografií předložených žalovanou bylo zjištěno, že tyto zachycují dům, jeho interiér i exteriér včetně zahrady, a to před vyklizením i po vyklizení. Není zřejmé, kdy byly fotografie před vyklizením pořízeny. Na některých fotografiích jsou zjevně zachyceny některé z věcí, které žalovaná označila k vypořádání (např. venkovní nábytek pod pergolou, kožené křeslo, nábytek a nádobí v jídelně). Jen u 7 fotografií žalovaná konkrétně označila, co se na nich má nacházet, jednalo se o venkovní stůl, stůl ze společenské místnosti, židle z jídelny, náramek od tchána, akordeon, sklo z jídelny. Na jedné fotografii je jen oblečení v pytlích. Několik fotografií zachycuje, jak žalobce s pomocí dalších osob u garáže něco nakládá na vozík za autem, nejde však vidět, co bylo naloženo.

52. Z fotografií předložených žalobcem nebylo zjištěno nic významného pro rozhodnutí ve věci. Tyto zachycují starou roztrhanou bundu a poškozené dveře (žalobce je předložil k doložení, že žalovaná měla poničit kůlnu v domě a poničit mu bundu).

53. Soud shledal, že o pravosti uvedených důkazů není důvod pochybovat, ostatně ani účastníci proti nim nic nenamítali. Jedinou výjimkou je žalovanou předložený dodatek ke kupní smlouvě datovaný [datum], kterým mělo dojít k úpravě dohody o zaplacení kupní ceny. Tento jednak není nikým podepsaný, jednak je datovaný [datum], ačkoliv smlouva samotná měla být uzavřena až [datum] (uvádí se v něm však, že kupní smlouva byla uzavřena dne [datum]). To vzbuzuje pochybnosti o jeho pravosti, resp. o tom, zda skutečně byl takový dodatek podepsán účastníky smlouvy.

54. Neprovedené důkazy:

55. Soud pro nadbytečnost neprovedl další účastníky předložené důkazy, když se týkaly skutečností, které neměly význam pro věc, příp. by samy o sobě nepostačovaly k prokázání rozhodných skutečností, zejména že označené věci byly součástí SJM k datu jeho zániku (tj. že byly pořízeny za trvání manželství a existovaly k datu jeho zániku), příp. naopak že byly pořízeny z výlučných prostředků. Pro věc tak neměly význam listiny týkající se koupě a prodeje bytu [adresa] (sdělení o přechodu nájmu z [datum], návrh smlouvy o převodu jednotky z [datum], smlouva o převodu vlastnictví ze dne [datum], příkaz k úhradě z [datum], výpis z účtu z [datum], kupní smlouva z [datum], doklad o převzetí zálohy z [datum], výpis z účtu z [datum], pokladní doklad o výběru částky 330 000 Kč, výpisy z katastru nemovitostí z [datum] a [datum]), doklady týkající se prodeje restaurace [název restaurace] (výpisy z účtu a příjmové pokladní doklady z let [období]) nebo prodeje domu z dřívějšího manželství (kupní smlouva z [datum], prohlášení o zaplacení kupní ceny z [datum]). Stejně tak soud dospěl k závěru, že pro věc nemají význam ani listiny týkající se příp. dluhů žalované z doby před uzavřením manželství (oznámení Okresní správy sociálního zabezpečení v [adresa] o prominutí penále ze dne [datum] a ze dne [datum], výkaz nedoplatků vydaný Okresní správou sociálního zabezpečení v [adresa] dne [datum], rozhodnutí Okresní správy sociálního zabezpečení v [adresa] o přikázání pohledávky odepsáním z účtu ze dne [datum], rozhodnutí Finančního úřadu v [adresa] o prominutí příslušenství daně ze dne [datum], rozhodnutí rozhodčího orgánu [právnická osoba] o zamítnutí odvolání a potvrzení platebního výměru ze dne [datum]). Žádný význam pro věc neměly ani pojistné smlouvy týkající se pojištění domu (pojistná smlouva z [datum], pojistná smlouva z [datum], pojistka), doklady týkající se vyplacení pojistky za dům (sdělení o výplatě pojistného plnění z [datum], [datum], [datum], závěrečné prohlášení z [datum]). Žádnou důkazní hodnotu pro věc neměla výzva k podání souhlasu s projednáním přestupku ze dne [datum], nic podstatného pro věc by nepřinesly ani výpisy z účtu ohledně plateb za čistící systém [název čistícího systému] za období od [datum] do [datum].

56. Ze stejných důvodů soud neprovedl ani výslechy svědků navržených žalovanou. Pokud jde o svědka [jméno FO], který měl vyplatit peníze za restauraci [název restaurace], tak tyto skutečnosti nemají pro věc význam. Výslech [jméno FO], který prodal rodinný dům v [adresa], by zjevně nic podstatného nepřinesl, když byla předložena písemná kupní smlouva (a navíc pozemky s tímto domem již nejsou předmětem vypořádání). Dále žalovaná navrhovala svědky, kteří měli od žalobce kupovat věci ([jméno FO], [jméno FO]), nebo být přítomni návštěvy žalované v domě a jejímu stěhování ([jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO]). V prvé řadě soud zdůrazňuje, že žalovaná neuvedla, konkrétně k prokázání jakých skutečností jsou tito svědci navrženi. Lze očekávat, že tito svědci by případně mohli svědčit o tom, zda se žalovanou označené věci nacházely v domě, tedy by snad mohli prokázat existenci věcí k datu rozvodu. Avšak to by samo o sobě dostatečné nebylo. Aby bylo možno uzavřít, že označené věci byly součástí SJM, musela by žalovaná v prvé řadě prokázat, že se součástí SJM staly, zejména že byly pořízeny za trvání manželství. Pokud to však žalovaná neprokázala (žádné důkazy k tomu navrženy nebyly), je dokazování existence těchto věcí v době rozvodu nadbytečné. Žalovaná dále navrhovala výslech své dcery [jméno FO] s tím, že od ní měla nejvíce osobních věcí, nábytku i bytových doplňků. Její výpověď se tak patrně měla týkat právě těchto věcí. Pokud však tyto věci získala žalovaná darem od dcery, jak tvrdila, nejednalo by se o součást SJM (viz dále). Dokazování těchto skutečností tedy pro věc také nemá význam. Pokud jde o navrhovaný výslech [tituly před jménem] [jméno FO] z psychoterapeutické poradny, tak žalovaná vůbec neuvedla, k čemu by měla být vyslechnuta nebo proč je její výslech navrhován. Pro úplnost soud zdůrazňuje, že jelikož se žalovaná nedostavila k poslednímu jednání, nemohla být vyzvána ke konkretizaci těchto důkazních návrhů (zejména k prokázání jakých skutečností jsou výslechy svědků navrhovány).

57. Pokud jde o důkazy předložené žalobcem, tak soud shledal, že pro věc nemají význam výběrní lístky za období let [období] (týkající se výběrů žalované z jeho účtu), neboť ani to by samo o sobě nemohlo mít vliv na vypořádání SJM. Pro věc nebyly podstatné ani listiny, kterými chtěl žalobce prokázat, že dům s pozemky byly hrazeny z půjčky (záznam o půjčce z [datum], rukou psaný přehled plateb). Jak již bylo uvedeno (a bude to vysvětleno dále), pro rozhodnutí nebyly podstatné ani doklady týkající se příp. dluhů žalované z doby před uzavřením manželství (urgence Okresní správy sociálního zabezpečení v [adresa] k zaplacení z [datum], výkaz nedoplatků vydaný Okresní správou sociálního zabezpečení v [adresa] dne [datum], sdělení Okresní správy sociálního zabezpečení v [adresa] k úhradě nedoplatků z [datum], přiznání žalované k dani z příjmu za rok [rok]).

58. Na základě provedeného dokazování a shodných tvrzení účastníků (§ 120 odst. 3 o.s.ř.) soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

59. Manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] a bylo rozvedeno rozsudkem ze dne [datum], který nabyl právní moci dne [datum] (rozsudek o rozvodu ve spojení s opravným usnesením). Dle rozvodového rozsudku byly příčinou rozvratu manželství dlouhodobé vzájemné neshody týkající se základních oblastí společného soužití, zejména trávení volného času a financí, další tvrzené příčiny rozvratu prokázány nebyly.

60. Dne [datum] účastníci uzavřeli s [jméno FO] kupní smlouvu, kterou od něj zakoupili pozemek parc. č. st. [parcelní číslo], budovu č.p. [číslo popisné] – rodinný dům, a pozemky parc. č. [parcelní číslo], v k.ú. a obci [adresa]. Kupní cena byla ve smlouvě uvedena 366 550 Kč. Vklad práva k nemovitostem dle této smlouvy byl zapsán do katastru s účinky k [datum], přičemž bylo zapsáno, že jsou v SJM účastníků (předmětná kupní smlouva včetně doložky katastrálního úřadu o vkladu, výpis z katastru nemovitostí z [datum], informace z nahlížení do katastru nemovitostí ze dne [datum]).

61. Před uzavřením této smlouvy účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o poskytnutí překlenovacího úvěru a úvěru ze stavebního spoření ve výši 200 000 Kč (předmětná smlouva). Je pravděpodobné, že kupní cena za nemovitosti byla skutečně částečně hrazena z poskytnutého meziúvěru, jak tvrdila žalovaná. Dle potvrzení [právnická osoba]., o provedeném čerpání ze dne [datum] byl totiž meziúvěr ve výši 200 000 Kč proplacen na účet č. [č. účtu]. Jedná se o číslo účtu uvedené v dodatku ke kupní smlouvě předloženého žalovanou, podle kterého měla být část kupní ceny ve výši 200 000 Kč hrazena prodávajícímu právě z předmětného úvěru (označeného číslem smlouvy). Přitom účelem poskytnutí překlenovacího úvěru byla právě koupě rodinného domu. Jelikož však předložený dodatek není nikým podepsán, navíc je datován před uzavřením kupní smlouvy (viz výše), lze mít jisté pochybnosti o pravosti tohoto dodatku. Na druhou stranu i k čerpání úvěru došlo dle potvrzení o provedeném čerpání před uzavřením smlouvy. Není tak vyloučeno, že účastníci sice již dříve kupní smlouvu uzavřeli, avšak následně z nějakého důvodu vyhotovili smlouvu novou. Dále žalovaná nijak neprokázala, že by zbylou část kupní ceny hradila ze svých výlučných prostředků, jak tvrdila.

62. Každopádně v konečném důsledku není podstatné, kdo kupní cenu hradil, jak bude uvedeno dále. Z hlediska nabytí nemovitostí do SJM není ani podstatné, zda ve skutečnosti účastníci uhradili prodávajícímu kupní cenu vyšší, než byla uvedena ve smlouvě, jak tvrdil žalobce.

63. V průběhu řízení účastníci předmětné nemovitosti prodali, jak vyplynulo z informací o pozemcích z nahlížení do katastru nemovitostí ze dne [datum] a z informací o řízení [hodnota], podle kterých došlo k převodu vlastnictví na jiné osoby, které jsou aktuálně zapsány jako vlastníci.

64. Na jméno žalobce byl k [datum] veden účet č. [číslo účtu] u [právnická osoba]., přičemž k tomuto datu byl na účtu zůstatek 26 647,81 Kč (zpráva banky ze dne [datum]).

65. Na jméno žalované byl k [datum] veden účet č. [č. účtu] u [právnická osoba]., přičemž k tomuto datu byl na účtu zůstatek 7 816,65 Kč (zpráva [právnická osoba] ze dne [datum]).

66. Ze zpráv bank vyplynulo, že žalovaná neměla k datu rozvodu účty u jiných bank.

67. Ze zpráv pojišťoven vyplynulo, že žalovaná měla k datu [datum] pouze škodová pojištění (pojištění stavby a domácnosti, pojištění vozidel, pojištění schopnosti splácet k revolvingovému úvěru).

68. Ze zprávy registru vozidel ze dne [datum] vyplynulo, že v průběhu manželství byla zakoupena uvedená vozidla, když žalovaná je evidovaná jako vlastník vozidla [značka automobilu], RZ [SPZ], od [datum], a jako vlastník vozidla [značka automobilu], RZ [SPZ], od [datum]. Žalovaná ani nezpochybňovala, že automobily byly zakoupeny za trvání manželství, tvrdila však, že byly zakoupeny z jejích vlastních peněz. To však prokázáno nebylo. Žalovaná tvrdila, že původně kupovala ze svých prostředků za prodej restaurace a svého bytu na [adresa] automobil [značka automobilu], ten následně směnila za jiný, doplatila, byl tam ještě automobil [značka automobilu], a poté kupovala tyto automobily. Žalovaná tedy tvrdila, že nejprve koupila ze svých výlučných prostředků (za prodej restaurace a bytu) automobil [značka automobilu], ten následně směnila a doplatila, koupila další automobil a až poté předmětná vozidla. Tedy již druhé vozidlo nebylo získáno pouhou výměnou za vozidlo [značka automobilu] (měl tam být ještě jakýsi doplatek), není pak vůbec uvedeno, z jakých prostředků byla hrazena vozidla [značka automobilu] a [značka automobilu]. Proto soud na jednání dne [datum] vyzval žalovanou dle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř., aby doplnila svá tvrzení ohledně toho, konkrétně z jakých prostředků byly automobily zakoupeny, o jaké prostředky se jednalo (odkud pocházely, jak byly získány) a navrhla důkazy k prokázání těchto tvrzení. Tato výzva byla zopakována i v usnesení ze dne [datum]. Žalovaná však na tuto výzvu nereagovala.

69. Proto soud ani neprováděl důkazy týkající se případných příjmů žalované z prodeje restaurace a bytu. I kdyby bylo prokázáno, že žalovaná tyto příjmy měla, vůbec nebylo prokázáno, že by za ně hradila vozidlo [značka automobilu], že by za vozidlo [značka automobilu] bylo nakoupeno další vozidlo a následně předmětná vozidla, ostatně žalovaná sama připouštěla, že tam byl nějaký doplatek (ohledně kterého však nic konkrétního netvrdila ani neprokazovala). Tyto důkazy by tak samy o sobě nebyly způsobilé prokázat, že vozidla byla zakoupena z výlučných prostředků žalované.

70. Lze tedy uzavřít, že žalovaná přes poučení řádně netvrdila a zejména neprokázala, že předmětná vozidla [značka automobilu] a [značka automobilu] byla zakoupena z jejích výlučných prostředků.

71. Účastníci shodně uvedli, že hodnota každého z automobilů činí 100 000 Kč, z toho tedy soud vychází (§ 120 odst. 3 o.s.ř.).

72. Ze shodných tvrzení účastníků dále vyplývá, že žalovaná z vozidla [značka automobilu] sundala značky a tyto dala do depozita. Od té doby je toto vozidlo odstaveno, chátrá, reziví. Odevzdání značek do depozita dokládá i předložená e-mailová komunikace a výpověď žalované před Policií (úřední záznam o podání vysvětlení). Z této výpovědi vyplývá i to, že žalovaná má doklady k tomuto vozidlu. Žalovaná nerozporovala, že užívá automobil [značka automobilu], tento by si příp. chtěla ponechat (že užívá vozidlo [značka automobilu] vyplývá i z jejího vyjádření v rámci e-mailové komunikace, kde bylo uvedeno, že žalovaná nehodlá užívat souběžně obě vozidla, proto dala značky k [značka automobilu] do depozita).

73. Pokud jde o položky označené žalovanou k vypořádání, tak pokud jde o ložisko k jeřábu, resp. tvrzenou půjčku částky 200 000 Kč, soud žalobkyni nevyzýval k navržení důkazů k prokázání, že k této půjčce došlo, neboť již z tvrzení žalované je zjevné, že tato půjčka (pokud k ní skutečně došlo) by nebyla součástí SJM, jak bude dále uvedeno.

74. Pokud jde o nájem hrobového místa a žulové kameny, tak z předložené kupní smlouvy vyplývá, že žalobce zakoupil žulový urnový pomník o rozměru 60 x 70 cm v roce [rok] (dle poznámky na smlouvě bylo zaplaceno [datum]). Zjevně se jedná o předmětný pomník, když velikost odpovídá tomu, co je uvedeno ve smlouvě o nájmu hrobového místa ze dne [datum]. Z této smlouvy vyplývá, že tuto smlouvu o nájmu hrobového místa č. hrobu [hodnota], oddělení číslo [hodnota], uzavřel žalobce, a to na dobu neurčitou. Z dokladů o pronájmu hrobového místa ze dne [datum] a [datum] vyplývá, že nájem dle této smlouvy stále trvá.

75. Pokud jde o ostatní položky uplatněné žalovanou k vypořádání, žalovaná především neprokázala, že se tyto staly součástí SJM, tj. zejména kdy a jak byly nabyty. Nebyl ani navržen žádný důkaz k prokázání jejich současné hodnoty. Žalobkyně také převážně nenavrhla konkrétní důkazy k prokázání, že věci existovaly k datu rozvodu. Z předložených fotografií lze dovodit, že některé z věcí sice existovaly, neprokazují však, že existovaly k datu rozvodu, když z těchto fotografií nevyplývá, kdy byly pořízeny. Jak bylo uvedeno, soud neprovedl navržené výslechy svědků, neboť i když ty by případně mohly prokázat existenci některých věcí (byť žalobkyně neuvedla, k prokázání existence jakých konkrétních věcí jednotlivé svědky navrhuje), to samo by pro věc nemělo význam za situace, kdy nebylo prokázáno to, zda se jednotlivé věci staly součástí SJM. Pro úplnost soud opakuje, že žalovanou vyzval dle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. k doplnění tvrzení a navržení důkazů usnesením ze dne [datum], č. j. [spisová značka], na tuto výzvu žalovaná řádně nereagovala, na další jednání se nedostavila, takže nemohla být opětovně vyzvána v tomto směru.

76. Pouze v případě čistícího systému [název čistícího systému] (zjevně se jedná o vysavač označený žalovanou, když dle žalované měla činit kupní cena 60 000 Kč) byl předložen nějaký důkaz týkající se jeho nabytí, a to smlouva o budoucí nájemní smlouvě a budoucí smlouvě o koupi najaté věci ze dne [datum]. Jak vyplývá z této smlouvy, jednalo se o smlouvu o smlouvě budoucí, až následně mělo dojít k uzavření nájemní smlouvy a smlouvy o koupi najaté věci. Tato následná smlouva však předložena nebyla, nebylo zjištěno, zda byla uzavřena a příp. jaké byly podmínky pro následnou koupi. Nebylo nijak prokázáno, zda tedy následně ke koupi (převodu vlastnictví) skutečně došlo. Jiný důkaz k prokázání nabytí tohoto čistícího systému žalovaná neoznačila.

77. Dále nebylo prokázáno, že žalobce žalovanou v minulosti napadl, jak žalovaná tvrdila. To nemůže prokazovat předložený úřední záznam Policie ČR ze dne [datum], kde Policie pouze poučovala žalovanou ve věci podezření žalobce ze spáchání přestupku, že přestupek lze projednat jen na návrh. Z toho vůbec nevyplývá, zda k napadení skutečně došlo, zda to bylo jakkoliv prošetřováno. Žalovaná dále předložila propouštěcí protokol z nemocnice ze dne [datum] a zdravotní záznam z neurologie z [datum], ve kterých se uvádí, že došlo k potyčce s manželem. To zjevně vychází pouze z toho, co sama žalovaná lékařům uvedla, a samo o sobě to tak nemůže být dostatečným důkazem, že k napadení ze strany žalobce skutečně došlo. Tyto zprávy tedy sice dokazují, že došlo k úrazu žalované, ale neprokazují, jak k tomuto úrazu došlo. Nebyl navržen jiný důkaz k prokázání, že k napadení žalované došlo (jak v tomto případě, tak v dalších tvrzených případech). Jelikož se žalovaná nedostavila k poslednímu jednání, nemohla být poučena o nutnosti navrhnout další důkazy v tomto směru.

78. Pokud jde o další předložené dokumenty týkající se přestupků, kterých se měl žalobce údajně dopustit v roce [rok], tak se nejedná o rozhodnutí ve věci spáchání přestupku, z žádného z nich nevyplývá, zda a jaká šetření v těchto věcech byla provedena, tyto tedy neprokazují, že se žalobce skutečně takového jednání dopustil. V případě přestupku, který měl být spáchán dne [datum] vozidlem [značka automobilu], není ani jasné, co konkrétně se mělo stát, z předložených listin to nevyplývá.

79. Z žádného z předložených důkazů nevyplývá ani to, že by žalobce ohrožoval žalovanou automobilem, jak tvrdila.

80. Žalovaná také přes výzvu ze strany soudu nenavrhla žádné důkazy k prokázání, že žalobce prohrál svůj výdělek. Opět platí, že žalovaná na výzvu soudu usnesením ze dne [datum], č. j. [spisová značka], v tomto směru nereagovala, na další jednání se nedostavila, takže nemohla být vyzvána opětovně na jednání. Tvrzení žalované, že žalobce svůj výdělek prohrál, tedy prokázáno nebylo.

81. K právnímu hodnocení:

82. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.

83. Podle § 3028 odst. 2 o. z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

84. Z citovaných ustanovení vyplývá, že jelikož k zániku SJM došlo po [datum], je třeba rozhodovat o vypořádání SJM podle současné právní úpravy, neboť se jedná o právní poměr týkající se věcných práv. Podle dosavadních předpisů je však třeba posuzovat otázku, zda se věci či závazky staly součástí SJM, neboť dosavadními předpisy se řídí i vznik práva a povinností (§ 3028 odst. 2 o. z.). Otázku, zda se jednotlivé položky staly před [datum] součástí SJM, proto soud posuzoval podle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“).

85. Podle § 708 odst. 1 o. z. to, co manželům náleží, má majetkovou hodnotu a není vyloučeno z právních poměrů, je součástí společného jmění manželů (dále jen „společné jmění“). To neplatí, zanikne-li společné jmění za trvání manželství na základě zákona.

86. Podle § 709 odst. 1 o. z. součástí společného jmění je to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co a) slouží osobní potřebě jednoho z manželů, b) nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl, c) nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech, d) nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví, e) nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku.

87. Podle § 736 o. z. je-li společné jmění zrušeno nebo zanikne-li, anebo je-li zúžen jeho stávající rozsah, provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním. Dokud zúžené, zrušené nebo zaniklé společné jmění není vypořádáno, použijí se pro ně ustanovení o společném jmění přiměřeně.

88. Podle § 740 o. z. nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění.

89. Podle § 742 o. z. nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění.

90. Podle § 143 odst. 1 obč. zák. společné jmění manželů tvoří a) majetek nabytý některým z manželů nebo jimi oběma společně za trvání manželství, s výjimkou majetku získaného dědictvím nebo darem, majetku nabytého jedním z manželů za majetek náležející do výlučného vlastnictví tohoto manžela, jakož i věcí, které podle své povahy slouží osobní potřebě jen jednoho z manželů, a věcí vydaných v rámci předpisů o restituci majetku jednoho z manželů, který měl vydanou věc ve vlastnictví před uzavřením manželství a nebo jemuž byla věc vydána jako právnímu nástupci původního vlastníka, b) závazky, které některému z manželů nebo oběma manželům společně vznikly za trvání manželství, s výjimkou závazků týkajících se majetku, který náleží výhradně jednomu z nich, a závazků, jejichž rozsah přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, které převzal jeden z nich bez souhlasu druhého.

91. Podle § 144 obč. zák. pokud není prokázán opak, má se za to, že majetek nabytý a závazky vzniklé za trvání manželství tvoří společné jmění manželů.

92. Manželství účastníků zaniklo dne [datum], kdy nabyl právní moci rozsudek o rozvodu manželství. Tímto dnem tedy také zaniklo SJM účastníků. Účastníci se tak mohou domáhat, aby soud provedl vypořádání SJM (§ 740 o. z.).

93. Soud se nejprve zabýval tím, jaký je rozsah vypořádávaného jmění.

94. Předmětem vypořádání může být pouze ten majetek či závazky, který byl v okamžiku zániku SJM jeho součástí a který existuje jako společný v době vypořádání, neboť pokud přestane být součástí SJM, již samozřejmě nemůže být vypořádán (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 8. 2011, sp. zn. 22 Cdo 3110/2010 – jelikož je současná právní úprava obdobná, jsou tam uvedené právní závěry plně použitelné i nyní; to platí i o dalších rozhodnutích, na která bude odkazováno).

95. Řízení o vypořádání SJM je řízením, ve kterém způsob vypořádání právního vztahu mezi účastníky vyplývá z právního předpisu (§ 742 o. z.), proto soud ohledně způsobu vypořádání není vázán návrhem (§ 153 odst. 2 o.s.ř.). Soud je však vázán rozsahem majetku, který je mu předložen k vypořádání, tj. který manželé k vypořádání navrhnou. Soud tedy může vypořádat pouze ty hodnoty a investice (vnosy) tvořící součást majetkového společenství manželů, které účastníci učiní předmětem řízení (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 5. 2007, sp. zn. 22 Cdo 1112/2006, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 1. 2013, sp. zn. 22 Cdo 3395/2012, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 7. 2022, sp. zn. 22 Cdo 1869/2022). Řízení o vypořádání SJM je svou povahou tzv. iudicium duplex, ve kterém mohou navrhovat věci k vypořádání oba účastníci (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 12. 2012, sp. zn. 22 Cdo 3000/2011).

96. Pokud jde o nemovité věci, tj. pozemek parc. č. st. [parcelní číslo], jehož součástí je budova č.p. [číslo popisné], a pozemek parc. č. [parcelní číslo] v k.ú. a obci [adresa], tak v tomto rozsahu byla žaloba vzata zpět, není tedy již předmětem vypořádání. Tyto by ostatně ani vypořádány být nemohly, když je účastníci již prodali, tyto tedy přestaly být součástí (dosud nevypořádaného) SJM. Předmětem vypořádání by mohla být získaná kupní cena za dům (pokud byly nemovitosti součástí SJM, tak i kupní cenu získanou za prodej těchto nemovitostí by bylo třeba považovat za součást dosud nevypořádaného SJM; dle § 736 věty druhé o. z. se pro nevypořádané SJM použijí ustanovení o společném jmění přiměřeně). Kupní cenu za tyto nemovitosti však žádný z účastníků neučinil předmětem vypořádání, přičemž soud je vázán rozsahem majetku, který je navržen k vypořádání. Z tohoto důvodu částku získanou za prodej nemovitostí soud nemůže v tomto řízení vypořádávat.

97. Jen pro úplnost tak soud uvádí, že tyto nemovitosti byly nepochybně součástí SJM. Jelikož kupujícími dle předmětné kupní smlouvy ze dne [datum] byli oba účastníci (oba manželé), staly se tyto nemovitosti součástí SJM bez ohledu na to, zda kupní cena byla případně zaplacena z výlučných prostředků jednoho z manželů (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 4. 2000, sp. zn. 22 Cdo 1658/98, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 6. 2019, sp. zn. 22 Cdo 487/2019). Navíc žalovaná tvrdila, že kupní cena měla být zčásti hrazena z jejího stavebního spoření. Z předložených důkazů vyplývá, že smlouva o poskytnutí překlenovacího úvěru ze stavebního spoření, ze kterého mělo být dle žalované hrazeno (viz potvrzení o provedeném čerpání předložené žalovanou), byla uzavřena dne [datum], tj. za trvání manželství, a uzavřeli ji se stavební spořitelnou oba manželé jako dlužníci. Takto získané prostředky by se tak staly součástí SJM, stejně jako by součástí SJM byl takto vzniklý dluh vůči stavební spořitelně (§ 143 odst. 1 obč. zák.). To by tedy znamenalo, že kupní cena za nemovitosti byla alespoň zčásti hrazena ze společných prostředků a nemohla tak být naplněna výjimka uvedená v § 143 odst. 1 písm. a) obč. zák., tj. že by majetek byl nabyt jen z výlučných prostředků jednoho z manželů. I proto by se tyto nemovitosti nabyté manžely za trvání manželství staly součástí SJM. Lze ještě poznamenat, že pokud některý z manželů něco hradil ze svých výlučných prostředků na úhradu kupní ceny, mohl si případně tyto uplatnit jako vnos dle § 742 písm. c) o. z. To však žádný z nich neučinil, a proto ani případné vnosy nemohou být v tomto řízení vypořádávány.

98. Pokud jde o účet vedený na jméno žalobce u [právnická osoba]., č. [číslo účtu], a účet vedený na jméno žalované u [právnická osoba]., č. [č. účtu], tak účastníci nezpochybňovali, že prostředky na těchto účtech jsou součástí SJM (resp. že se jedná o majetek získaný za trvání manželství dle § 709 odst. 1 o. z.). Soud tedy vychází z toho, že pohledávky z účtu jsou součástí SJM a je namístě je vypořádat.

99. Zde soud pro úplnost uvádí, že peněžní prostředky na účtu nejsou v majetku majitele účtu, nýbrž v majetku banky, zatímco majitel účtu má za bankou pohledávku. Předmětem vypořádání tak nemohou být konkrétní finanční prostředky na účtu, ale toliko pohledávka z účtu u peněžního ústavu vedeného na jméno konkrétního manžela, která má základ v tom, že na účet byly uloženy finanční prostředky tvořící SJM. Tuto pohledávku je tak namístě vypořádat (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 1. 2022, sp. zn. 22 Cdo 3824/2020). Rozhodující je stav prostředků na účtu (výše pohledávky) ke dni zániku SJM, neboť to představuje majetkovou hodnotu, která byla součástí SJM k datu jeho zániku (§ 740 věta druhá o. z.).

100. Jak bylo uvedeno, žalovaná neměla jiné účty.

101. Pokud jde o pojištění žalované, tak měla k datu zániku manželství uzavřena pouze škodová pojištění. Smyslem těchto pojištění je uhradit případnou škodu, která by v budoucnu vznikla v důsledku pojistné události. Nejedná se tedy o pojištění, ze kterých by k datu rozvodu vyplývala nějaká majetková hodnota ve smyslu § 708 odst. 1 o. z., proto nejsou součástí SJM. Součástí SJM by se stalo až příp. vyplacené pojistné. (Majetkovou hodnotu by mohly mít některé druhy obnosového pojištění, např. tzv. kapitálové pojištění nebo životní pojištění, zejména pokud by k datu rozvodu existoval nárok na výplatu odkupného. Ale to nebyl tento případ.)

102. Pokud jde o vozidla [značka automobilu], RZ [SPZ], a [značka automobilu], tyto byly zakoupeny za trvání manželství (v letech [rok]). Žalovaná neprokázala, že by tyto automobily byly zakoupeny z jejích výlučných prostředků. Proto je namístě vycházet z toho, že se staly součástí SJM dle § 709 odst. 1 o. z. Nemá význam, kdo hradil pojištění za auta.

103. Soud má navíc za to, že i kdyby bylo prokázáno, že tyto automobily byly zakoupeny z výlučných prostředků žalované, nemělo by to vliv na závěr, že se automobily staly součástí SJM. V o. z. totiž došlo oproti předchozí úpravě v podstatné změně ohledně výjimky vztahující se k nabytí při použití výlučného majetku. Podle § 143 odst. 1 písm. a) obč. zák. platilo, že součástí SJM není majetek nabytý některým z manželů za majetek náležející do výlučného vlastnictví tohoto manžela. Oproti tomu § 709 odst. 1 písm. d) o. z. stanoví, že součástí SJM není majetek, který nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví. Jde o podstatnou změnu. Není již rozhodné, za co byl majetek nabyt, ale zda se jedná o právní jednání vztahující se k výlučnému vlastnictví manžela. Takovým právním jednáním by byl např. prodej věci ve výlučném vlastnictví manžela, směna takového majetku apod. Za právní jednání vztahující se k majetku ve výlučném vlastnictví však zásadně nelze považovat koupi věci, neboť kupní cena může být hrazena z jakýchkoliv prostředků, aniž by to mělo na cokoliv vliv. Ostatně k okamžiku nabytí vlastnictví ještě ani nemusí být kupní cena zaplacena, může být hrazena až po uzavření smlouvy či ve splátkách (přitom dle § 1099 o. z. se vlastnictví nabývá již uzavřením smlouvy, pokud není ujednáno něco jiného). Z toho vyplývá, že i kdyby kupní cenu za tyto automobily žalovaná skutečně hradila ze svých výlučných prostředků, staly by se součástí SJM. Každopádně to prokázáno nebylo, jak již bylo uvedeno.

104. Pokud jde o položky uplatněné k vypořádání žalovanou, tak v prvé řadě požadovala vypořádat půjčku z let [rok] nebo [rok], kdy měla zapůjčit ze svých výlučných prostředků žalobci částku 200 000 Kč na opravu jeřábu, který patřil žalovanému. Avšak pokud by k takové půjčce skutečně došlo, nejednalo by se o součást SJM, resp. nárok na úhradu vnosu. V takovém případě by se jednalo o půjčku vztahující se k oddělenému majetku obou účastníků, nejednalo by se o součást SJM ani o vnos (nešlo by o vynaložení výlučného majetku na majetek společný), a proto nemůže být předmětem vypořádání (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 8. 2017, sp. zn. 22 Cdo 820/2017).

105. Dále žalovaná požadovala vypořádat nájem hrobového místa na [adresa], č. pohřebiště [hodnota], a žulové kameny. Pokud jde o nájem hrobového místa, tak z dokazování vyplynulo, že smlouvu o nájmu předmětného hrobového místa uzavřel žalobce dne [datum]. Samotná nájemní smlouva, resp. práva a povinnosti z ní, však nepředstavuje majetek, který by se stal součástí SJM dle § 708 odst. 1 o. z. Ze zákona v tomto případě ani nevzniká společný nájem manželů (ten vzniká jen v případě nájmu bytu nebo domu, kde mají manželé obydlí, dle § 745 odst. 1 o. z.). Nájem hrobového místa tedy není součástí SJM a není možné jej v tomto řízení vypořádávat. Pokud jde o žulový pomník, bylo prokázáno, že tento zakoupil žalobce v roce [rok] (a soud připomíná, že i žalovaná tvrdila, že jej pořídila v roce [rok]). Tento byl tedy pořízen před uzavřením manželství, a proto není součástí SJM.

106. Pokud jde o zbývající položky (movité věci) uplatněné žalovanou k vypořádání, tak jak bylo uvedeno, žalobkyně zejména neprokázala, kdy a jak byly nabyty, nebylo tedy prokázáno, že byly nabyty za trvání manželství, a tedy že se staly součástí SJM dle § 143 odst. 1 obč. zák. nebo § 709 odst. 1 o. z. Pro úplnost lze však upozornit, že dle žalované některé z věcí měly být nabyty před uzavřením manželství nebo měly být majetkem třetích osob, takže by se nejednalo o součást SJM. Některé věci měly být získány dědictvím či darem, přičemž v těchto případech tyto zásadně nespadají do SJM dle § 143 odst. 1 písm. a) obč. zák. a § 709 odst. 1 písm. b) o. z. Řada věcí pak představovala oblečení či šperky, jednalo se tak zjevně o věci sloužící osobní potřebě jednoho z manželů, ani v tomto případě by se nejednalo o součást SJM dle § 143 odst. 1 písm. a) obč. zák. a § 709 odst. 1 písm. a) o. z.

107. Rekapitulace:

108. Soud tedy shledal, že z majetku navrženého k vypořádání (po částečném zpětvzetí) byly součástí SJM a jsou tedy předmětem vypořádání: - pohledávka z účtu u [právnická osoba]., č. ú. [číslo účtu], vedeného na jméno žalobce, k datu rozvodu ve výši 26 647,81 Kč, - pohledávka z účtu u [právnická osoba]., č. ú. [číslo účtu], vedeného na jméno žalované, k datu rozvodu ve výši 7 816,65 Kč, - osobní automobil [značka automobilu], RZ [SPZ], v hodnotě 100 000 Kč, - osobní automobil [značka automobilu], RZ [SPZ], v hodnotě 100 000 Kč.

109. Ostatní položky (uplatněné k vypořádání žalovanou) nebyly součástí SJM, resp. to nebylo prokázáno, proto je v tomto řízení vypořádat nelze. O tomto majetku proto soud v rámci vypořádání nerozhodoval (v takovém případě se žaloba ohledně těchto položek nezamítá, ale vůbec se o nich ve výrokové části rozsudku nerozhoduje – viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2018, sp. zn. 22 Cdo 327/2018).

110. K vypořádání:

111. Podle § 742 písm. a) o. z. se při vypořádání zásadně vychází z toho, že podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné. Soud v tomto případě neshledal důvod se od rovnosti podílů odchýlit.

112. Pokud žalovaná navrhovala disparitu podílů z důvodu, že se starala o dům, pečovala o něj, dělala údržbu a úpravy kolem domu, to samo o sobě nemůže být důvodem pro disparitu podílů. Zásadně je třeba dávat na roveň zásluhy o nabytí společného majetku a péči o společnou domácnost, jak vyplývá z § 742 písm. e), f) o. z. (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 10. 2016, sp. zn. 22 Cdo 3843/2016). Přitom žalovaná nezpochybňovala, že žalobce byl zaměstnán a vydělával v době, kdy ona byla v důchodu (dokonce uváděla, že žalobce nemohl o dům pečovat stejným dílem právě proto, že mu to neumožňovala jeho práce, když odjížděl na 14 dnů na pracovní turnusy). Vzhledem k tomu příp. zvýšená péče žalované o společný dům nemůže být důvodem pro disparitu podílů.

113. Důvodem odůvodňujícím rozdílné podíly by mohla být skutečnost, že žalobce své příjmy prohrával, jak tvrdila žalovaná, neboť by se jednalo o okolnost, která by negativně ovlivnila majetkové hodnoty náležející do SJM dle § 742 písm. f) o. z. Tato tvrzení však žalovaná neprokázala.

114. Žalovaná dále tvrdila, že ji žalobce v minulosti několikrát napadl. Domácí násilí může být výjimečným důvodem pro disparitu podílů, přičemž je třeba vzít do úvahy jeho intenzitu, dobu trvání a všechny okolnosti případu (v podrobnostech viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2014, sp. zn. 22 Cdo 1683/2013). V této věci však žalovaná neprokázala, že se žalobce vůči ní násilného jednání dopustil, jak bylo uvedeno. Pouze na okraj tak soud uvádí, že pokud dle žalované mělo dojít k poslednímu napadení v roce 2011, nemohlo by to mít velký význam pro disparitu podílů vzhledem k tomu, že poté ještě manželství více než 10 let fungovalo.

115. Žalobce pak uváděl, že žalovaná měla z podnikání dluhy, které s ní hradil (byť to neuváděl jako důvod pro disparitu podílů). Ani v tom soud důvod pro disparitu podílů nespatřuje. Případné dluhy některého z manželů před uzavřením manželství obecně nelze považovat za okolnost, která by měla vliv na nabytí či udržení majetku v SJM po uzavření manželství. Pokud by byly následně ze společných prostředků hrazeny výlučné dluhy jednoho z manželů, bylo by to důvodem pro příp. uplatnění práva na náhradu vnosu dle § 742 písm. b) o. z., nikoliv pro disparitu podílů. Žalobce právo na náhradu takového vnosu neuplatnil.

116. Soud tedy vyšel z toho, že podíly obou manželů na vypořádávaném SJM mají být stejné.

117. Jak již bylo uvedeno výše, soud je při vypořádání SJM vázán jen rozsahem majetku, který je mu předložen k vypořádání. Ohledně způsobu vypořádání není vázán návrhem, neboť ten vyplývá z právního předpisu (§ 742 o. z., § 153 odst. 2 o.s.ř.). Při vypořádání SJM se obecně vychází ze zásady, že věci se mají mezi manžele rozdělit tak, aby částka, kterou je jeden z manželů povinen zaplatit druhému na vyrovnání jeho podílu, byla pokud možno co nejnižší. Za další kritérium rozhodné pro přikázání lze považovat účelné využití věci, do jisté míry lze přihlédnout i k tomu, který z účastníků po rozvodu manželství věci užívá (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 11. 2011, sp. zn. 22 Cdo 1280/2011).

118. V dané věci představují majetek vyšší hodnoty dva automobily, každý v hodnotě 100 000 Kč. Oba účastníci pak měli bankovní účty na své jméno, kde nebyly značné prostředky. Je tak rozumné přikázat každému z nich jeden z automobilů a pohledávku z účtu vedeného na jejich jméno, když jsou majiteli těchto účtů a mohou s peněžními prostředky na účtu nakládat (a také jistě od zániku SJM nakládali). Tím také dojde k rozdělení majetku tak, aby rozdíl v hodnotě přikázaného majetku, resp. vypořádací podíl, byl co nejnižší.

119. Při úvaze, komu přikázat který automobil, se soud přiklonil k poslednímu návrhu žalobce, tj. aby jemu byl přikázán automobil [značka automobilu] a žalované automobil [značka automobilu]. Soud přihlédl k tomu, že automobil [značka automobilu] je aktuálně bez značek, není užíván, reziví. Za tuto situaci je odpovědná žalovaná, která dala značky do depozita a záměrně tím znemožnila žalobci užívání tohoto vozu, ačkoliv se jedná o majetek spadající do SJM (opak prokázán nebyl) a žalobce měl shodné právo jej užívat (§ 713 o. z.). Žalovaná neprokázala, že by ji žalobce tímto automobilem ohrožoval, jak tvrdila. Proto je spravedlivé, aby žalovaná nesla důsledky tohoto svého chování, ať už jde o současný stav vozidla, příp. nutné náklady na zprovoznění či opravu vozidla. Proto soud přikázal automobil [značka automobilu] do výlučného vlastnictví žalované a automobil [značka automobilu] do výlučného vlastnictví žalobce. Jelikož automobil [značka automobilu] aktuálně drží žalovaná, soud jí současně uložil povinnost vydat tento automobil včetně klíčů žalobci. Naopak klíče od automobilu [značka automobilu] má v držení žalobce, proto mu soud uložil povinnost vydat tyto klíče žalované.

120. Pro úplnost soud uvádí, že o povinnosti vydat věc druhému z účastníků lze v řízení o vypořádání SJM rozhodnout i bez návrhu, když se jedná o řízení, ve kterém způsob vypořádání právního vztahu mezi účastníky vyplývá z právního předpisu (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 1. 2001, sp. zn. 22 Cdo 2433/99).

121. Oba účastníci by při rovnosti podílů měli obdržet polovinu vypořádávaného jmění. Žalobce z vypořádání obdržel majetek v hodnotě 126 647,81 Kč (zůstatek na účtu 26 647,81 Kč, osobní automobil v hodnotě 100 000 Kč), žalovaná obdržela majetek v hodnotě 107 816,65 Kč (zůstatek na účtu 7 816,65 Kč, druhý automobil v hodnotě 100 000 Kč). Proto soud žalobci uložil povinnost zaplatit žalované na vyrovnání podílů částku 9 415,58 Kč.

122. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní dle § 160 odst. 1 o.s.ř., když pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.

123. Náhrada nákladů řízení:

124. Podle § 142 odst. 1 o.s.ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

125. Podle § 142 odst. 2 o.s.ř. měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.

126. Podle § 142 odst. 3 o.s.ř. i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu.

127. Při rozhodnutí o nákladech řízení soud vyšel především ze závěrů vyslovených ve stanovisku pléna Ústavního soudu ze dne 13. 9. 2023, sp. zn. Pl. ÚS-st. 59/23. V něm Ústavní soud uvedl, že v řízeních s povahou iudicii duplicis (tj. řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví a řízení o vypořádání SJM) lze úspěch či neúspěch procesních stran ve smyslu § 142 odst. 1 o.s.ř. poměřovat pouze tehdy, zamítá-li soud návrh. Pokud soud rozhoduje o způsobu vypořádání, je na procesní úspěch jednotlivých účastníků třeba pohlížet jako na částečný (stejný) a zpravidla nepřiznat náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků podle § 142 odst. 2 o.s.ř., neodůvodňují-li konkrétní okolnosti věci výjimečně postup podle § 142 odst. 3 o.s.ř.; ve fázi rozhodování o způsobu vypořádání je plný úspěch ve věci kteréhokoli z účastníků (a tedy i aplikace § 142 odst. 1 o.s.ř.) pojmově vyloučen. To vychází z toho, že každý ze spoluvlastníků (nebo každý z manželů) může podat žalobu a úspěch nelze dovozovat jen z toho, že soud žalobě vyhoví (což bude ostatně pravidlem). Ostatní účastníky nelze sankcionovat za to, že nepodali (jako první) příslušný návrh. V řízení tohoto druhu není původce, který by svým protiprávním jednáním zapříčinil zahájení řízení. V tomto druhu řízení mají všichni účastníci obdobné procesní postavení, soud ale není vázán jejich návrhy na způsob vypořádání. Vzhledem k tomu ani nelze stanovit úspěch ve věci. Rozhodne-li soud o vypořádání, odcházejí procesní strany z řízení zásadně s tou majetkovou hodnotou, se kterou do něj vstoupily, jejich úspěch ve věci je proto z majetkového hlediska srovnatelný. V řízení tak není vítěz ani poražený. V odůvodněných a spíše výjimečných případech pak lze některému z účastníků přiznat právo na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 3 o.s.ř. (neboť způsob vypořádání závisí na úvaze soudu), těmito zvláštními okolnostmi může být např. obstrukční chování některého ze spoluvlastníků, nezájem o konstruktivní vyřešení věci nebo šikanózní výkon práva.

128. Z toho tedy vyplývá, že v řízení o vypořádání SJM se zásadně nepřiznává náhrada nákladů řízení žádnému z účastníků. Výjimkou je, pokud jsou zde zvláštní okolnosti, které by výjimečně odůvodňovaly přiznání náhrady nákladů řízení některému z účastníků.

129. Soud dospěl k závěru, že tyto zvláštní okolnosti v této věci dány nebyly. Žalovaná sice uplatnila k vypořádání mnoho položek, se kterými nebyla úspěšná (zejména proto, že neprokázala, že jsou součástí SJM), soud je však toho názoru, že jí nelze bez dalšího dávat k tíži, že hodlala uplatnit k vypořádání další majetek, který byl dle jejího názoru součástí SJM. Stejně tak jí nelze vyčítat, že uváděla okolnosti, které dle jejího názoru mohly mít vliv na disparitu podílů nebo ze kterých mělo vyplývat, že některé věci nejsou součástí SJM, zejména když uplatnění těchto tvrzení nemělo podstatný vliv na průběh řízení. Pokud jde o zjevně nejhodnotnější položku původně navrženou k vypořádání, tj. nemovité věci, tyto účastníci nakonec v řízení společně prodali. Uplatnění dalších položek žalovanou v konečném důsledku nemělo zásadní negativní vliv na průběh řízení, když nakonec proběhla jen tři jednání ve věci, provádělo se dokazování jen listinnými důkazy.

130. Lze ještě uvést, že význam by neúspěšné uplatnění dalších položek k vypořádání ze strany žalované mohlo mít např. v případě, kdyby vyžadovaly rozsáhlé dokazování nebo se ukázalo, že tvrzení žalované o existenci takových věcí nejsou pravdivá. V těchto případech by tak žalovaná zavinila vznik podstatných nákladů řízení, uplatnění takových položek by mohlo být považováno za obstrukční chování. Tak tomu ovšem v této věci nebylo.

131. Proto soud dospěl k závěru, že je namístě rozhodnout o nákladech řízení tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.