14 C 182/2023 - 139

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Zuzanou Marethovou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČO [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] proti žalované: [Jméno žalované]., IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] o zaplacení 1 114 848 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 750 320,20 Kč a úrok z prodlení z této částky ve výši 15 % ročně za období od 14. 6. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbytku, tj. co se týče požadavku žalobkyně na zaplacení částky 364 527,80 Kč a úroku z prodlení z této částky ve výši 15 % za období od 14. 6. 223 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 67 235 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit na účet ČR – Obvodního soudu pro Prahu 1, náklady státu, jejichž konkrétní výše bude určena v samostatném usnesení, a to do tří dnů od právní moci tohoto samostatného usnesení.

V. Žalovaná je povinna zaplatit na účet ČR – Obvodního soudu pro Prahu 1, náklady státu, jejichž konkrétní výše bude určena v samostatném usnesení, a to do tří dnů od právní moci tohoto samostatného usnesení.

Odůvodnění

1. Žalobou ze dne 13. 10. 2023 se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení pojistného plnění ve výši 1 114 848 Kč s příslušenstvím (úrokem z prodlení z této částky v zákonné výši za období od 14. 6. 2023 do zaplacení).

2. Nárok žalobkyně opírala o s žalovanou sjednané pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobku plynoucí z pojistné smlouvy ze dne 9. 11. 2005.

3. Uvedla, že se zabývá výrobou ochranných fólií. Dne 28. 1. 2022 si u ní polská obchodní společnost [právnická osoba]k. (dále též „[Anonymizováno]“) objednala dodání 30 rolí (tzn. 30 000 m2) ochranné fólie s lepem N05T-1-D20 (980 mm*1 000 mb) s logem [jméno FO]. Předmětné zboží bylo obchodní společnosti [právnická osoba] dodáno dne 19. 4. 2022. Obchodní společnost [právnická osoba] následně fólii přeprodala koncovému zákazníkovi, německé obchodní společnosti [právnická osoba] (dle též „[právnická osoba]“). Obchodní společnost [právnická osoba] použila část předmětné fólie (o výměře 3 318,02 m2) k ochraně nerezového a hliníkového plechu, tzn. nalepila fólii na daný plech. Po odstranění fólie však na plechu zůstaly zbytky lepidla, které se z fólie odlepily. Jelikož se jednalo o tenký a lesklý plech, nebylo možno zbytky lepidla z plechu odstranit bez jeho poškození.

4. Dne 20. 12. 2022 se proto zástupci žalobkyně dostavili do závodu obchodní společnosti [právnická osoba], aby posoudili uplatněnou reklamaci. Zjistili, že ochranná fólie je skutečně vadná, neboť zanechávala na plechu zbytky lepidla, které nešly odstranit bez poškození plechu.

5. Vzhledem k tomu musel být zlikvidován plech o váze 12 681 kg, čímž vznikla obchodní společnosti [právnická osoba] škoda. Škoda činila 64 673,10 EUR (obchodní společnost [právnická osoba] nakoupila poškozený plech za cenu 5,10 EUR/kg). Po odpočtu hodnoty šrotu vzniklého sešrotováním poškozeného plechu ve výši 18 133,83 EUR (poškozený plech o hmotnosti 12 681 Kg byl obchodní společnosti [právnická osoba] odvezen k likvidaci recyklační společnosti) činí dle žalobkyně konečná výše škody částku 46 539,27 EUR. To v přepočtu ke dni 18. 1. 2023, kdy byla škoda nahlášena žalované, činí částku 1 114 848 Kč (1 EUR/23,955 Kč). Obchodní společnost [právnická osoba] souhlasila s tím, aby žalobkyně uplatnila náhradu škody z uzavřeného pojištění za škodu plněním na její účet.

6. Žalovaná odmítla žalobkyni pojistné plnění poskytnout s odkazem na výluku z pojištění dle čl. 4 písm. j) Doplňkových pojistných podmínek O 01 (dále též „DPP“). Dle uvedeného ustanovení pojistných podmínek je z pojistného krytí vyloučena odpovědnost za škodu na věci, která vznikne teprve spojením, smísením, zabudováním nebo zapracováním výrobků dodaných pojištěným s jinými výrobky. Žalovaná byla názoru, že nalepením na plech se fólie stane s plechem jednou věcí. S tím žalobkyně nesouhlasí. Nalepením fólie na plech nevznikne nový výrobek. Fólie chrání povrch již existujícího výrobku, a to pouze dočasně. Pro užívání musí být fólie z plechu sejmuta. Fólie plní pouze ochrannou funkci. Ostatně jako jakýkoliv jiný obalový materiál. Žalobkyně dále uvedla, že v případě nejistoty ohledně obsahu výluky je nutno tuto skutečnost dát k tíži žalované, která DPP vytvořila a je ve vztahu silnější stranou.

7. Žalobkyně dodala, že vyrábí pouze ochranné fólie, a to od počátku své činnosti. Uzavírala tedy pojistnou smlouvu proto, aby byla pojištěna právě pro případy vzniku škody způsobené ochrannou fólií. Spadalo-li by nalepení fólie pod výluku z pojištění, žalobkyně by nemohla pojištění využít nikdy. Pojistnou smlouvu by v takovém případě ani neuzavřela.

8. Žalobkyně dále akcentovala, že na základě předmětného sjednaného pojištění za škodu žalovaná v minulosti žalobkyni již poskytla plnění, a to za velmi obdobných podmínek. Jednalo se o škodu vzniklou zákazníkovi žalobkyně, obchodní společnosti [právnická osoba]. Škoda vznikla na lakovaném plechu, na kterém ochranná fólie dodaná žalobkyní zanechala lepidlo, které nešlo bez poškození plechu odstranit.

9. Žalobkyně se proto z výše uvedených důvodů domáhala na žalované zaplacení pojistného plnění ve výši 1 114 848 Kč s příslušenstvím (úrokem z prodlení z této částky v zákonné výši za období od 14. 6. 2023 do zaplacení). Okamžik prodlení žalované žalobkyně dovozovala od skutečnosti, že pojistné plnění je dle pojistných podmínek splatné do 15 dnů ode dne, kdy žalovaná žalobkyni oznámila konec šetření pojistné události, k čemuž došlo dne 29. 5. 2023.

10. Žalovaná nárok neuznala.

11. Konstatovala, že dle DPP je z pojištění vyloučena odpovědnost za škodu na věci, která vznikne teprve spojením, smísením, zabudováním nebo zapracováním výrobků dodaných pojištěným s jinými výrobky a odpovědnost za škodu na těchto výrobcích.

12. Jelikož v projednávané věci škoda vznikla právě na věci (plechu), která byla spojena s žalobkyní dodaným vadným výrobkem (fólií), je nutno danou výluku aplikovat a pojistné plnění odmítnout. Smyslem výluky je přitom vyloučit odpovědnost v případě spojování výrobků, kteréžto může být vysoce rizikové.

13. Dle odkazované výluky nemusí být spojení věcí trvalé. Na věci nic nemění ani to, že se jedná o ochrannou fólii, která má být z plechu následně sejmuta.

14. Žalovaná dále namítla, že nebylo prokázáno, že by byla vadná fólie, a nikoliv například plech.

15. Ve vztahu k předchozí (dle žalobkyně likvidované) pojistné události žalovaná konstatovala, že jednotlivé pojistné události jsou založeny na různých skutkových okolnostech. Skutkové okolnosti nyní projednávané pojistné události hovoří proti možnosti poskytnutí pojistného plnění. Předchozí pojistnou událost nadto vyřizovala právní předchůdkyně žalované.

16. Žalovaná proto navrhla, aby soud žalobu zamítl.

17. Soud učinil následující skutková zjištění:

18. Žalobkyně a žalovaná spolu uzavřely pojistnou smlouvu o škodovém pojištění odpovědnosti za škodu z provozní činnosti s účinností pojištění ode dne 10. 11. 2005. Pojištěný předmět činnosti byl vymezen jako „Výroba plastových a pryžových výrobků – potisk, činnosti, ke kterým je pojištěný oprávněn na základě živnostenského listu vydaného dne 29. 6. 2002 Obecním živnostenským úřadem v [adresa], ev. číslo [hodnota]“ Práva a povinnosti z dané smlouvy se řídily ustanoveními zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, občanským zákoníkem a Všeobecnými pojistnými podmínkami pro pojištění odpovědnosti za škodu ([Anonymizováno]), Zvláštními pojistnými podmínkami pro pojištění odpovědnosti za škodu pro provozní rizika ([Anonymizováno]) a Doplňkovými pojistnými podmínkami [Anonymizováno] odpovědnost za výrobek. Dle čl. 4 se odchylně od Všeobecných pojistných podmínek pojistná ochrana vztahuje na celý svět včetně USA a Kanady v rozsahu Doplňkových pojistných podmínek O 2 a území České republiky. Za žalobkyni smlouvu podepsal [tituly před jménem] [jméno FO], jednatel. (pojistná smlouva)

19. Dle čl. 2 písm. f) VPP se pojistnou událostí rozumí vznik odpovědnosti pojištěného za škodu z činnosti nebo vztahu uvedeného v pojistné smlouvě, jestliže jsou současně splněny podmínky, s nimiž je spojen vznik povinnosti pojistitele poskytnout pojistné plnění. Podle čl. 13 odst. 3 VPP je pojistné plnění splatné na území a v měně České republiky, pokud není ujednáno jinak. Pro přepočet cizí měny se použije kurzu oficiálně vyhlášeného Českou národní bankou ke dni vzniku pojistné události. Podle čl. 13 odst. 1 VPP je pojistné plnění splatné do 15 dnů po ukončení šetření nutného ke zjištění rozsahu povinnosti pojistitele plnit. Šetření je skončeno, jakmile pojistitel sdělí jeho výsledky oprávněné osobě. Podle čl. 19 odst. 1 a 4 VPP má pojištěný z pojištění odpovědnosti za škodu právo, aby za něho pojistitel uhradil škodu vzniklou na věci jiného, za kterou pojištěný odpovídá podle právních předpisů v důsledku svého jednání nebo vztahu uvedeného v pojistné smlouvě. Škodou na věci se přitom rozumí poškození či zničení věci, případně jiná majetková újma vyplývající z poškození či zničení věci. Podle čl. 23 odst. 1 VPP je rozsah pojistného plnění pojistitele omezen rozsahem odpovědnosti za škodu, za kterou pojištěný dle právních předpisů odpovídá poškozenému, a sjednaným rozsahem pojištění.

20. Podle čl. 1 DPP je odpovědnost pojištěného za škodu způsobenou vadným výrobkem v rozsahu VPP na základě DPP zahrnuta do pojištění. Dle čl. 2 DPP odpovědnost za výrobek zahrnuje škodu mj. na věci třetí osoby, která je způsobena vadou výrobku po jeho dodávce. Výrobek je vadný, jestliže z hlediska bezpečnosti jeho užití nezaručuje vlastnosti, které lze od něj oprávněně očekávat; tyto vady spočívají především v koncepci, výrobě, zpracování, opravě, skladování, dodávce a návodu k použití výrobku, dále příbalových letácích a reklamě. Výrobkem je jakákoliv movitá věc, která byla vyrobena, vytěžena nebo jinak získána, a je určena k uvedení na trh. Výrobkem jsou rovněž součásti a příslušenství věcí movitých a nemovitých (např. cihla, střecha, beton, izolace). Podle čl. 3 DPP je pojistník povinen při uzavírání pojistné smlouvy podat pojistiteli úplné informace o programech výroby a činnostech, které se v daném okamžiku realizují, pokud mají být tyto programy a činnosti pojištěny. Podle čl. 4 písm. j) DPP je z pojištění vyloučena odpovědnost za škodu na věci, která vznikne teprve spojením, smísením, zabudováním nebo zapracováním výrobků dodaných pojištěným s jinými výrobky, a odpovědnost za škodu na těchto jiných výrobcích. Z pojištění je dále vyloučena odpovědnost za vady věci, která vznikne teprve spojením, smísením, zabudováním nebo zapracováním výrobků dodaných pojištěným s jinými výrobky.

21. Obchodní společnost [právnická osoba] objednala u žalobkyně dne 28. 1. 2022 dodávku 30 rolí fólie N05T-1-D20, 980 mm na 1000 mb (šlo o 30 000 m2) s logem obchodní společnosti [právnická osoba]. Žalobkyně jí objednávku potvrdila. Zboží bylo obchodní společnosti [právnická osoba] dodáno dne 19. 4. 2022. Dodání 30 rolí daného typu fólie žalobkyně obchodní společnosti [právnická osoba] vyfakturovala dne 14. 4. 2022. (objednávka číslo [Anonymizováno] potvrzení objednávky číslo [hodnota], potvrzení o dodání ze dne 14. 4. 2022, faktura č. [hodnota], mezinárodní nákladní list č, [Anonymizováno])

22. Obchodní společnost [právnická osoba] fólie následně v dubnu roku 2022 prodala německé obchodní společnosti [právnická osoba]. (faktura č. [Anonymizováno]

23. Dne 20. 12. 2022 došlo v závodu obchodní společnosti [právnická osoba] ke společnému jednání jednatele žalobkyně ([tituly před jménem] [jméno FO]) se zástupci obchodní společnosti [právnická osoba] a [Anonymizováno]). [jméno FO] bylo prozkoumání poškození nerezových a hliníkových plechů, které měla podle obchodní společnosti [právnická osoba] způsobit fólie N05T-1-D20 [jméno FO]. Byl prověřen způsob aplikace fólie na plechy, způsob jejího sejmutí a možnost čištění plechu. Bylo zjištěno, že fólie zanechává na celé ploše plechu lepidlo ihned po aplikaci. Z toho bylo dovozeno, že na věc nemohou mít vliv okolnosti skladování fólie či výrobní proces obchodní společnosti [právnická osoba]. Vyloučeno mělo být i nedodržení požadků z technického listu fólie obchodní společností [právnická osoba]. Kontrola výrobního procesu měla vyloučit, že by byl plech před aplikací fólie chemicky ošetřen. Výstupem jednání tedy bylo, že fólie je vadným výrobkem. Bylo zkontrolováno, zda je možné lepidlo odstranit vhodnými chemikáliemi, ale na lesklém a jemném plechu byly viditelné škrábance po čištění. Bylo proto shodnuto, že plechy s nanesenou vadnou fólií budou zlikvidovány a škoda bude naúčtována žalobkyni. (čestné prohlášení [jméno FO] ze dne 4. 3. 2024)

24. Žalobkyně soudu poskytla videozáznam, na kterém je viditelný lesklý plech opatřený průhlednou fólií [právnická osoba]. Na videu osoba fólii slepuje a je zřetelně vidět, že po slepení na plechu zůstávají rozsáhlé části lepidla. Následně je plech čištěn chemickým čistidlem. (videozáznam poskytnutý žalobkyní)

25. Zástupce obchodní společnosti [jméno FO] vyhotovil tabulku obsahující výpočet škody, která vznikla nalepením fólie na plech. Uvedl, že bylo poškozeno celkově 12 681 kg plechu. Cena plechu činila 5,10 EUR za 1 kg. Celková hodnota poškozeného plechu tedy činila 64 673,10 EUR. Hodnota šrotu získaného recyklací zničeného plechu dle dané tabulky činila 18 133,83 EUR. Celková škoda tak dle uvedené tabulky činila 46 539,27 EUR. (tabulka obsahující výpočet škody podepsaná [jméno FO])

26. Obchodní společnost [právnická osoba] předmětný (poškozený) plech nakoupila za cenu ve výši 5,10 EUR/kg. (faktura č. [Anonymizováno])

27. Obchodní společnost [právnická osoba] vystavila obchodní společnosti [právnická osoba] dne 23. 3. 2023 potvrzení o tom, že jí za likvidaci 13 235 kg odpadu vyplatí částku 18 926,05 EUR. Tento dokument byl zaslán žalobkyni dne 18. 4. 2023 e-mailem od zástupce obchodní společnosti [právnická osoba], ve kterém je uvedeno, že daný dobropis obsahuje jak váhu poškozených plechů (12 681 Kč, 18 133,83 EUR), tak i váhu dalšího odpadu obchodní společnosti [právnická osoba] (801 kg, 1 219,97 EUR). Zástupkyně žalobkyně v reakci na daný mail v e-mailu ze dne 19. 4. 2023 uvedla, že obdržela informaci, že žalovaná uhradí částku 46 539,27 EUR a že tyto prostředky obvykle bývají vyplaceny přímo poškozené straně. Jelikož žalobkyně již obdržela reklamační fakturu od obchodní společnosti [právnická osoba] a tuto zanesla do účetnictví, potřebuje, aby žalovaná platila přímo na její účet. Z tohoto důvodu žalobkyně potřebuje souhlas obchodní společnosti [právnická osoba] s vyplacením pojistného plnění žalobkyni (uvedený souhlas potřebuje zaslat žalované). Poté dané plnění zašle žalobkyně obchodní sopečnosti Global a další škody nepokryté daným plněním budou vypořádány prostřednictvím vzájemného kreditu (mutual credit). Zástupce obchodní společnosti [právnická osoba] s navrženým postem vyslovil v e-mailové odpovědi souhlas. (dobropis ze dne 23. 3. 2023, e-mailové vlákno mezi [jméno FO] a [jméno FO] mezi dny 18. 4. 2023 a 19. 4. 2023)

28. Skutečnost, že z celkového množství sešrotovaného odpadu byl odpad o hmotnosti 12 681 kg tvořený plechy poškozenými fólií, písemně potvrdil prokurista obchodní společnosti [jméno FO]. (prohlášení [jméno FO] ze dne 28. 2. 2024)

29. Žalobkyně žalované písemností ze dne 10. 2. 2023 nahlásila škodnou událost týkající se poškození plechů obchodní společnosti [právnická osoba]. Žalobkyně popsala problém se zanecháváním lepu na plechu a uzavřela, že obchodní společnost [právnická osoba] uplatnila dne 18. 1. 2023 reklamaci na škodu způsobenou vadným výrobkem žalobkyně ve výši 84 789,72 EUR. (dopis žalobkyně ze dne 10. 2. 2023 nazvaný „Hlášení škodní události“)

30. Žalovaná reagovala dne 3. 5. 2023 dopisem, ve kterém odkázala na výluku dle čl. 4 písm. j) DPP. Uvedla, že z pojištění je vyloučena odpovědnost za vady věci, která vznikne teprve spojením, smísením, zabudováním nebo zapracováním výrobků dodaných pojištěným s jinými výrobky. Vzhledem k tomu, že ke škodě došlo na věci, která byla spojena s žalobkyní dodaným vadným výrobkem, nelze vyplatit pojistné plnění. V hlavičce dopisu žalované je uvedeno, že škodní událost vznikla dne 18. 1. 2023. Stejné datum vzniku pojistné události je uvedeno i v dalším dopisu žalované, a to v dopisu ze dne 13. 2. 2023, kterým žalovaná po žalobkyni žádala doložení potřebných podkladů. (dopisy žalované ze dne 3. 5. 2023 a ze dne 13. 2. 2023)

31. Žalovaná na daném závěru setrvala i v navazujícím dopisu ze dne 29. 5. 2023, ve kterém uvedla, že když se na plech umístí fólie, tak se fólie stává s plechem jednou věcí, resp. fólie se stane součástí této jediné věci. Nic na tom nemění fakt, že spojení nemusí být trvalé a fólie může být v budoucnu odstraněna. V dalším dopisu zpracovaném v reakci na písemný nesouhlas žalobkyně vypracovaný její právní zástupkyní dne 20. 7. 2023 žalovaná opět zopakovala, že jednoznačně došlo k zabudování/zapracování výrobku dodaného žalobkyní s jinými výrobky (plechy) a tím následně ke škodě. Nic na daném nemění fakt, že se jedná o ochrannou fólii, která má být následně z plechu sejmuta. (dopisy žalované ze dne 29. 5. 2023 a ze dne 8. 8. 2023, dopis [Jméno advokátky] ze dne 20. 7. 2023)

32. Žalobkyně s žalovanou (v dané době s [právnická osoba].) v minulosti již řešila jedno pojistné plnění týkající se odpovědnosti za škodu způsobenou vadu výrobku dle nyní zkoumané pojistné smlouvy. Poškozeným byl odběratelem žalobkyně, obchodní společnosti [právnická osoba]. Ke škodě došlo v [Anonymizováno] dne 5. 12. 2015 při nalepení fólie [Anonymizováno] zákazníkem obchodní společnosti [právnická osoba]. V popisu škody v Prohlášení poškozeného je uvedeno: „Po stržení ochranné fólie s potiskem se zjistilo, že na chráněném lakovaném povrchu hliníkových tabulí je přepsán text z fólie. Pokusy o stržení fólie z nezpracovaných plechů vede k jejich deformacím. Chemické odstranění přepsaného textu vede k poškození laku.“ Mobilní technik žalované nastalou situaci opakovaně kontroloval fyzicky u obchodní společnosti [právnická osoba]. V zápisech mj. uvedl, že žalobkyně je výrobcem transparentní samolepící fólie. Tato fólie byla odebrána obchodní společností [právnická osoba]. a byla nalepena na tabulové plechy jako ochrana povrchové úpravy proti poškrábání. Po provedení expedice odběratel v [adresa] zjistil, že dochází po stržení fólie k zanechání lepidla na plechu, resp. že na povrchové úpravě plechu je nanesen nápis, který se z fólie v podobě lepidla přetiskl na povrchovou úpravu plechu. Zástupce poškozeného uvedl, že poškozený plech je možno využít pouze na recyklovaný odpad. Mechanické či chemické čištění by poškodilo povrchovou úpravu plechu. Zástupce žalované pořídil během šetření fotodokumentaci plechu. Výsledkem šetření nastalé pojistné události bylo poskytnutí pojistného plnění ve výši 1 001 147 Kč. (oznámení o výši plnění ze dne 2. 3. 2017, Prohlášení poškozeného ze dne 58. 10. 2016, dopis žalobkyně ze dne 14. 9. 2016, zápisy o prohlídce po škodné události na majetku ze dne 4. 10. 2016 a 17. 1. 2017)

33. Žalobkyně soudu (k jeho výzvě týkající se výše obvyklé ceny poškozeného plechu) doložila jí zpracovaný dokument ze dne 21. 5. 2024 nazvaný „Rešerše žalobce o stanovení ceny obvyklé nerezového plechu, tř.304.2b (1.4301)“. V uvedeném dokumentu se žalobkyně věnuje vývoji cen hutního materiálu v době pandemie nemoci covid. Dospívá mj. k závěru, že koncem roku 2022, kdy došlo ke vzniku škodní události, došlo od data pořízení plechů obchodní společností [právnická osoba] k poklesu ceny o cca 30 %. Za účelem zjištění konkrétní obvyklé ceny se žalobkyně přes obchodní společnost [právnická osoba] obrátila na obchodní společnost [právnická osoba], která má být lídrem na trhu distribuce nerezové oceli a hliníku pro Evropu. Uvedená obchodní společnost dodávala v období října roku 2022 předmětný typ plechu za cenu 3,95 EUR/kg. Od dalšího svého zákazníka, obchodní společnosti [právnická osoba]., která má zpracovávat nerezový plech, dále žalobkyně zjistila, že v září roku 2022 nakupovali nerezový plech za cenu 3,85 EUR/kg. Dle žalobkyně je tak za obvyklou cenu plechu nutno považovat aritmetický průměr obou částek, tj. částku 3,90 EUR/kg. Přílohy dané listiny tvoří e-mailové komunikace se zástupci jmenovaných společností, ze kterých plynou žalobkyní uvedené částky ceny plechů. [podklad žalobkyně ze dne 21. 5. 2024 nazvaný „Rešerše žalobce o stanovení ceny obvyklé nerezového plechu, tř.304.2b (1.4301)“].

34. Soud nechal zpracovat znalecký posudek týkající se otázky vadnosti plechu a možnosti odstranění lepidla. [právnická osoba]. ve znaleckém posudku ze dne 7. 11. 2024 uvedl, že jim byl žalobkyní doručen vzorek nerezového plechu, na kterém byla nalepena ochranná fólie s potiskem obchodní firmy společnosti [právnická osoba]. Fólie byla částečně sloupnutá a byl viditelný přenose lepidla na lícní plochu nerezového plechu. Znalecký ústav pomocí infračervené spektroskopie analyzoval ochrannou fólii v místech, kde došlo k separaci fólie od lepidla a lepidlo ulpělo na nerezovém plechu. Z výsledků analýzy vyplynulo, že některá místa ochranné fólie jsou bez stop lepidla (došlo ke 100% přenosu lepidla na plech) a na některých místech jsou na fólii patrné zbytky lepidla. Z toho znalecký ústav dovodil, že lepidlo na fólii nemá v některých místech dobrou adhezi k polyethylenu (dochází tak ke 100% separaci lepidla na plech) a v některých místech naopak dochází k částečnému koheznímu porušení v samotné vrstvě lepidla, a část lepidla tak zůstává nejen na plechu, nýbrž i na ochranné fólii. Znalecký ústav dále zjistil, že zhoršení adheze nebylo způsobeno kontaminací fólie oleji. Znalecký ústav proto na otázku soudu, z jakého důvodu došlo na plechu k ulpění lepidla (zda to bylo z důvodu vadnosti plechu, či fólie), odpověděl, že akrylátové lepidlo, které je předmětem problematického chování (přenosu na plech) vykazuje v defektních místech střídavě problém s adhezí na fólii, anebo v malé míře lepidlo ulpívá nejen na nerezu, ale i na fólii, a v tomto případě má lepidlo z části o kohezní problém. Majoritně se ovšem jedená o špatnou adhezi lepidla na ochrannou fólii, což je zjevně příčina nesprávné separace. Na otázku, zda bylo možno ulpěné lepidlo odstranit, aniž by došlo k poškození plechů, znalecký ústav odpověděl, že daný typ lepidla lze odstranit pomocí organických rozpouštědel, typicky acetonu. Zda je ovšem takový postup technicky realizovatelný a ekonomicky únosný pro daný výrobek (např. k požární bezpečnosti či rozměrů plechů), nemůže znalecký ústav posoudit. Znalecký ústav konečně dodal, že problematický může být rovněž vznik škrábanců, jelikož takovéto čištění organickými rozpouštědly nanesenými na ubrouscích a podobných materiálech může být doprovázeno přítomností prachu, který může být abrazivní a na vysoce lesklém povrchu tvořit vizuální efekty. (znalecký posudek [právnická osoba]. č. položky [hodnota] ze dne 7. 11. 2024) 35. [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], zaměstnanec [právnická osoba]. při výslechu dne 27. 5. 2024 mj. uvedl, že - obdobné ochranné fólie jsou obvykle dvouvrstvé, skládají se se základní nosné vrstvy z polyetylenu a z vrstvy na něm naneseného (obvykle akrylátového) lepidla; - ochranná fólie by se měla správně sloupnou tak, že se sloupnou obě vrstvy, tj. i lepidlo; - dostali vzorek nerezového plechu s nalepenou fólií; - na částech plechu byla po odlepení fólie viditelná separace lepidla; - provedli měření spekter nerezového plechu bez separace lepidla a nerezového plechu se separací lepidla; - objevili tři místa – místa se správnou separací lepidla (plech byl čistý, lepidlo zůstalo na fólii), místa, kde došlo ke stoprocentnímu přenosu lepidla na plech (na fólii nezůstalo žádné lepidlo, toto bylo všechno přeneseno na plech), a místa, kde lepidlo zůstalo na plechu a současně i na polyetylenové fólii; - našli tedy jak problém s adhezí (přilnavostí) lepidla, tak i s kohezí lepidla (lepidlo se rozdělilo na dvě vrstvy); - dovodili proto, že problém byl s největší pravděpodobností v lepidle, nikoliv například v kontaminaci polyetylenové fólie či plechu oleji; - žádný problém na plechu nebyl nalezen, nebyl znečištěný, nebyly na něm nalezeny olejové látky; - spíš si myslí, že plech znečištěný lepidlem, jako tomu bylo v posuzované věci, by se nedal fakticky vyčistit acetonem, a to s ohledem na nutnost zachování požární bezpečnosti – hrozil by požár; - vyčištění by bylo v praxi neproveditelné i proto, že při otírání by se na místo otěru dostal prach, a lesklý povrch plechu by se poškrábal.

36. Z ostatních v řízení provedených důkazů soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti, a proto je v textu rozsudku nerekapituluje.

37. Uvedené důkazy hodnotil soud jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti. Soud neprováděl další dokazování, neboť měl za to, že zjištěný skutkový stav je dostatečný pro posouzení věci. Provádění dalších důkazů by tak bylo nadbytečné a nehospodárné. Soud zejména neprovedl žalobkyní navržený výslech zaměstnance žalobkyně, kterýžto měl nesprávným nastavením přístroje na výrobu fólie způsobit vadnost výrobku. Uvedený výslech, kterým mělo být prokázáno, že vadná byla fólie, a nikoliv např. plech, se totiž stal po zpracování výše citovaného znaleckého posudku [právnická osoba]. nadbytečným. Z daného posudku a z výslechu [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] jednoznačně plyne, že vada byla přítomna na fólii, a nikoliv na plechu.

38. Po právní stránce soud posoudil věc následujícím způsobem.

39. Mezi účastníky není spor o tom, že mezi sebou uzavřeli pojistnou smlouvu o škodovém pojištění odpovědnosti za škodu z provozní činnosti. Do pojištění byla zahrnuta i odpovědnost žalobkyně za škodu způsobenou vadným výrobkem 40. Žalobkyně žádá o pojistné plnění s tvrzením, že vyrobila vadnou fólii, tuto dodala svému odběrateli a ten ji dodal konečnému zákazníkovi, který ji nalepil na vysoce lesklý plech, což způsobilo, že na plechu po odlepení fólie zůstaly výrazné stopy lepidla. Dle žalobkyně nebylo zbytky lepidla možno odstranit, neboť by došlo k poškození tenkého a lesklého plechu.

41. Soud na základě provedeného dokazování nemá pochyb o tom, že skutečně došlo k výrobě a dodání fólie, tak jak žalobkyně tvrdí, a že následně k poškození plechů ulpěním lepidlem z fólie. O tom svědčí čestné prohlášení [jméno FO] ze dne 4. 3. 2024, video poskytnuté žalobkyní, znalecký posudek i veškerá komunikace mezi žalobkyní a obchodními společnostmi [právnická osoba] a [právnická osoba].

42. Ze znaleckého posudku pak jednoznačně plyne, že vadná byla fólie, a nikoliv plech (či jiné okolnosti). Vadnost fólie byla způsobena nesprávnou adhezí lepidla k fólii a dále v některých případech i nesprávnou kohezí vrstvy lepidel.

43. Soud má za prokázané i tvrzení žalobkyně, že odstranění lepidla nebylo technicky možné. O tom svědčí znalecký posudek a výslech [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] Z uvedených podkladů plyne, že čištění je možné provést např. organickými čistidly. V takovém případě nicméně dojde s největší mírou pravděpodobnosti se vzniku škrábanců na lesklém povrchu plechu. [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] nadto jednoznačně uvedl, že čištění větší výměry plechů by bylo nerealizovatelné z důvodu vysoké požární nebezpečnosti takového procesu.

44. Obrana žalované se soustředí na tvrzení o nutnosti aplikace výluky dle čl. 4 písm. j) VPP.

45. Podle čl. 4 písm. j) DPP je z pojištění vyloučena odpovědnost za škodu na věci, která vznikne teprve spojením, smísením, zabudováním nebo zapracováním výrobků dodaných pojištěným s jinými výrobky, a odpovědnost za škodu na těchto jiných výrobcích. Z pojištění je dále vyloučena odpovědnost za vady věci, která vznikne teprve spojením, smísením, zabudováním nebo zapracováním výrobků dodaných pojištěným s jinými výrobky.

46. Žalovaná tvrdí, že jelikož v projednávané věci škoda vznikla právě na věci (plechu), která byla spojena s žalobkyní dodaným vadným výrobkem (fólií), je nutno danou výluku aplikovat a pojistné plnění odmítnout. Smyslem výluky je přitom vyloučit odpovědnost v případě spojování výrobků, kteréžto může být vysoce rizikové. Dle odkazované výluky nemusí být spojení věcí trvalé. Na věci nic nemění ani to, že se jedná o ochrannou fólii, která má být z plechu následně sejmuta.

47. Soud k danému uvádí, že z textu dané výluky jednoznačně plyne, že pro její aplikaci je nutno, aby spolu plech a fólie vytvořily jednu věc, a to spojením, smísením, zabudováním nebo zapracováním. Soud souhlasí s žalovanou, že spojení, smísení, zabudování nebo zapracování nemusí být trvalé (i cihlu je např. možno odejmout z domu), je nicméně názoru, že aby vznikla ve fyzickém smyslu jedna věc, musí se jednat právě o takové spojení, smísení, zabudování nebo zapracování, kteréžto je cíleno právě na vytvoření jedné svébytné věci. Jinými slovy, že ke spojení, smísení, zabudování nebo zapracování dochází s cílem vytvořit jednu komplexní věc. Tak tomu ale v případě nalepení ochranné fólie zřetelně není. V projednávané věci jde o průhlednou ochrannou fólii plnící funkci ochranné vrstvy před poškrábáním plechu při manipulaci s ním před jeho konečným využitím. Před tímto využitím je nutno fólii z plechu sejmout. Není zde předpoklad, že by fólie na plechu měla zůstat navždy (na fólii je ostatně potisk dodavatele plechu). Naopak fólie je na plech nalepena od počátku s úmyslem jejího následného sejmutí. V zásadě skutečně nelze shledat zásadní rozdíl mezi nalepením ochranné fólie a opatřením výrobků jakýmkoliv jiným ochranným obalovým materiálem, jak správně připomíná žalobkyně. V případě např. zabalení výrobku do papírového obalu však jistě nikdo ani neuvažuje, že obal by s výrobkem snad měl vytvořit jednu věc. To stejné platí i pro ochrannou fólii. V zásadě jediným rozdílem mezi papírovým obalem a fólií je v tom, že fólie se na výrobek lepí pomocí lepidla, což může vyvolat například právě znečištění výrobku. Lze však argumentovat, že i jakýkoliv jiný obal může být vadný a způsobit znečištění výrobku (uvolnění barvy z obalu atd.). Ani touto optikou tedy osud neshledává důvodu vyjímat ochrannou fólii z množiny jiných obalových materiálu.

48. Správnost právě uvedeného potvrzuje i tvrzení žalované ohledně smyslu a účelu výjimky. Smyslem výluky je dle žalovaní vyloučit odpovědnost v případě spojování výrobků, kteréžto může být vysoce rizikové. Je-li zvažováno „skutečné“ spojování, tedy například nevratné promísení chemických sloučenin, lze jistě s uvedeným souhlasit; takový postup může být do jisté míry nepředvídatelný a může být spojen s vysokými riziky. Opatření výrobku průhlednou ochrannou fólií však nelze jistě považovat za takový vysoce rizikový postup. V případě takového postupu zde není prakticky žádné riziko, kromě právě snad znečistění výrobku. K tomuto však může dojít i v případě zabalení výrobku do jakékoliv obalu, jak již bylo uvedeno výše.

49. Soud tedy není názoru, že na projednávanou věc by bylo lze aplikovat žalovanou akcentovanou výluku dle čl. 4 písm. j) DPP.

50. Dále v tomto ohledu soud dodává, že žalobkyně má pravdu, odkazuje-li na fakt, že za účinnosti nové úpravy občanského práva je nutno při určování obsahu právního jednání dbát zvýšeného významu na vůli jednajících (§ 556 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, ve znění účinném pro rozhodné období; dále též „o. z.“).

51. Je nutno respektovat úmysl jednajícího (případně společný úmysl jednajících v případě dvoustranných právních jednání), byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět (tzv. subjektivní výklad).

52. Zde je však zásadní zaprvé to, že posuzovaná pojistná smlouva byla uzavřena za účinnosti předešlé úpravy soukromého práva (zejm. zákona č. 40/1964 Sb.). Podle § 35 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb. přitom platilo, že právní úkony vyjádřené slovy je třeba vykládat nejenom podle jejich jazykového vyjádření, ale zejména též podle vůle toho, kdo právní úkon učinil, není-li tato vůle v rozporu s jazykovým projevem. Předchozí právní úprava tedy byl při výkladu právních jednání ovlivněna danou právní úpravou, která u výslovných právních jednání (úkonů) brala za základ výkladu jejich jazykové vyjádření (HANDLAR, Jiří. § 556 [Výklad právních jednání]. In: LAVICKÝ, Petr a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1-654). 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, s. 1775, marg. č. 70).

53. Dále je nutno dodat, že v řízení ani jedna ze stran takovýto (společný) úmysl jednajících, jež je odlišný od jeho jazykového vyjádření, [právnická osoba] netvrdila ani neprokazovala. V takové situaci je namístě dle § 556 odst. 1 věty druhé o. z. přisoudit právnímu jednání takový význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen (objektivní metoda výkladu) (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2024, sp. zn. [spisová značka], ze dne 26. 3. 2025, sp. zn. [spisová značka], a rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 28. 8. 2024, sp. zn. [spisová značka], a ze dne 2. 10. 2024, sp. zn. [spisová značka]).

54. I přes uvedené nicméně soud uvádí, že úmysl žalobkyně při sjednávání pojistné smlouvy byl zcela zřejmý. Žalobkyně od počátku své činnosti vyrábí ochranné fólie. Chtěla se pojistit pro případy, kdy tyto fólie způsobí třetí osobě škodu. Jejím úmyslem tak jednoduše nemohlo být, aby se předmětná výluka vyložila tak, jak tvrdí žalovaná. V takovém případě by totiž žalobkyně nemohla v zásadě nikdy čerpat pojistné plnění. Každé nalepení fólie na produkt by totiž vyvolalo aplikaci dané výluky a nemožnost žalobkyně žádat plnění.

55. Soud je přitom názoru, že v řízení bylo zjištěno, že úmyslem žalované (její právní předchůdkyně) při sjednávání pojistné smlouvy taktéž nebylo dát výluce takový obsah, který nyní žalované zastává. O tom svědčí, že v minulosti žalovaná dle pojistné smlouvy žalobkyni plnila v situaci prakticky totožné, jako je ta nyní posuzovaná. Z provedeného dokazování totiž vyplynulo, že žalobkyně v roce 2016 vyrobila fólii, která byla následně nalepena na lesklý plech, na kterém zanechala lepidlo a přenesla nápis na ní obsažený. Lepidlo nebylo lze z důvodu poškození lesklého povrchu plechu odstranit. Žalovaná přitom v takové situaci v roce 2017 poskytla pojistné plnění. Neargumentovala tedy tím, že nalepením fólie na plech by měla vzniknout jedna věc, a že by se měla aplikovat výluka z pojištění dle čl. 4 písm. j) DPP. Z jednání žalované tedy plyne, že i jejím úmyslem bylo vyložit výluku způsobem nezahrnujícím pod ni případy nelepení ochranné fólie na výrobek.

56. Dále v této souvislosti soud dodává, že úmysl jednajícího (žalobkyně) se stává pro druhou stranu relevantním v případě, kdy o tomto věděla, anebo musela-li o něm vědět. Soud je přitom názoru, že žalovaná musela vědět, že úmyslem žalobkyně je zahrnout případy nalepení fólie na plech pod sjednávanou pojistnou smlouvu. Jak již totiž bylo uvedeno, žalobkyně nemohla mít jiný úmysl. Vyráběla (a vyrábí) pouze a jenom ochranné fólie. Nemohla tudíž sjednávat pojistnou smlouvu s úmyslem, aby se tato na její činnost nemohla vztahovat. Žalovaná přitom musela vědět, jakou činností se žalobkyně zabývá (v tomto ohledu vizte i výše citovaný čl. 3 DPP, dle kterých je pojistník povinen při uzavírání pojistné smlouvy podat pojistiteli úplné informace o programech výroby a činnostech, které se v daném okamžiku realizují, pokud mají být tyto programy a činnosti pojištěny). Sjednávala s ní pojistnou smlouvu na pojištění odpovědnosti z dané provozní činnosti s pojištěním odpovědnosti za škodu způsobenou vadnými výrobky vyráběnými žalobkyní. V takové situaci nelze ani reálně uvažovat o tom, že žalované by nebylo zřejmé, jakou provozní činnosti žalobkyně vykonává; jaké výrobky produkuje. Kdyby tomu tak nebylo, nebyla by žalovaná s to žalobkyni nabídnout správné portfolio svých služeb, určit pojistné limity, pojistné plnění atd. Nadto přímo v pojistné smlouvě je činnost žalobkyně popsána i odkazem na konkrétní živnostenský list a je z ní zřejmé, že žalované byl znám obrat žalobkyně (čl. 6 smlouvy). Za takové situace je zřejmé, že žalobkyni byl (musel být) znám přesný předmět činnosti žalobkyně, a tedy skutečnost, že si chce sjednat pojistné krytí pro případy škody způsobené jí vyráběnou ochrannou fólií lepenou na výrobky pro jejich ochranu. Návazně tak musela žalovaná vědět, že úmyslem žalobkyně musí být dát pojistné smlouvě (i výlukám) takový obsah, aby tento nevylučoval z pojistné ochrany veškerou činnost žalobkyně.

57. I přes právě uvedené je nicméně nutno zopakovat, že jelikož účastníci v řízení netvrdili ani neprokazovali odlišnost svých úmyslů od jazykového vyjádření výluky, bylo nutno vyjít z tzv. objektivního výkladu podle § 556 odst. 1 o. z., dle kterého je nutno přisoudit projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen. K objektivnímu výkladu by ostatně muselo být přistoupeno i v situaci, kdy by úmysly jednajících nebyly zjištěny.

58. Při objektivním výkladu je přitom jednoznačně nutno dospět k závěru, že výluka se na případy nalepení fólie neaplikuje. K tomu soud odkazuje na výše uvedený výklad a dodává, že typický adresát pojistné smlouvy (a souvisejících DPP) by jistě nemohl situaci nalepení dočasné ochranné fólie posoudit jako případ vzniku věci spojením, smísením, zabudováním nebo zapracováním. Na tomto místě soud dodává, že při výkladu právních jednání je nepsaným pravidlem též předpoklad, podle něhož žádný normotvůrce nezamýšlí dát jím tvořenému aktu absurdní nebo nerozumné důsledky; jestliže výklad smlouvy vede z pohledu stran touto smlouvou vázaných k absurdním výsledkům, je třeba se jim vyhnout jinou aplikací příslušného ustanovení. Soud by se měl proto při výkladu smlouvy vyhnout především takovému výkladu, který je pochybný, zejména s ohledem na absurdní či problematické důsledky, k nimž vede (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 2317/2012). Je třeba vycházet z toho, že strany se při uzavření smlouvy chovaly logicky a přijaté řešení by se nemělo příčit požadavku rozumného a spravedlivého uspořádání vztahů (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 4407/2016; BERAN, Vladimír. § 556 [Výklad právních jednání]. In: PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024, marg. č. 18). Za právě takový absurdní, nerozumný a nespravedlivý výklad přitom soud považuje právě žalovanou zastávaný výklad dané výluky, dle kterého by žalobkyně měla sjednat pojistnou smlouvu, platit pravidelně pojistné, avšak současně prakticky nemít možnost získat pojistné plnění.

59. Dále je nutno zdůraznit, že při výkladu projevu vůle se přihlédne k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají. Zde soud opětovně poukazuje na skutečnost, že žalovaná na základě předmětné pojistné smlouvy v minulosti pojistné plnění ve zcela srovnatelné situaci poskytla.

60. Konečně pak soud nemůže nezmínit, že v případech nevyjasnění projevu vůle dle popsaných zákonných pravidel, je nutno dle § 557 o. z. vyložit výraz k tíži toho, kdo výrazu použil jako první (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. 21 Cdo 3167/2024). Uvedenou výluku (stejně jako další text DPP) přitom formulovala a použila žalovaná. Je tak nutno jí případné pochybnosti přičíst k tíži.

61. Na základě všech uvedených důvodů soud shrnuje, že nemohl aprobovat závěr žalované, že na projednávanou věc se aplikuje výluka dle čl. 4 písm. j) DPP.

62. Jelikož žalovaná v zásadě jinou obranu proti základu nároku nevznesla (k vyvrácení jejího tvrzení o tom, že vadný mohl být plech, a nikoliv fólie, vizte výše), je nutno dospět k závěru, že nárok žalobkyně na pojistné plnění je po právu.

63. Co se týče výše nároku, soud uvádí následující.

64. Na věc je nutno aplikovat právní úpravu o. z., ačkoliv se totiž samotná pojistná smlouva vzhledem k datum jejího uzavření řídí ustanoveními předchozí právní úpravy soukromého práva, ke vzniku odpovědnosti žalobkyně, a k navazujícímu vzniku pojistné události došlo již za účinnosti o. z.

65. Podle § 2894 o. z: Povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody).

66. Podle § 2951 o. z.: Škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.

67. Podle § 2952 o. z.: Hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu.

68. Podle § 2969 odst. 1 o. z.: Při určení výše škody na věci se vychází z její obvyklé ceny v době poškození a zohlední se, co poškozený musí k obnovení nebo nahrazení funkce věci účelně vynaložit.

69. Je tedy zřejmé, že při určení výše náhrady škody (pojistné plnění) se vychází z její obvyklé ceny. Obvyklou (obecnou, tržní) cenu představuje cena, za kterou lze v daném místě a čase pořídit náhradní věc stejných kvalit (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 3729/2011). (PAŠEK, Martin. § 2969 [Náhrada při poškození věci]. In: PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024, marg. č. 2).

70. Nelze proto vycházet z ceny, za kterou obchodní společnost [právnická osoba] poškozené plechy reálně nakoupila v prosinci roku 2021 (5,10 EUR/kg). Je nutno vyjít z obvyklé ceny plechů.

71. Soud proto žalovanou vedl k doplnění tvrzení a prokázání takové obvyklé ceny.

72. K jeho výzvě žalobkyně průzkumem trhu a dotazy na dodavatele plechu zjistila, že v rozhodném období (podzim roku 2022, kdy došlo k nalepení fólie na plechy) došlo k poklesu ceny o cca 30 %. Při aplikaci uvedeného poklesu by cena uhrazené [právnická osoba] činila 3,57 EUR/kg (5,10 EURx0,7). Uvedené ceně přitom v zásadě odpovídají ceny plechů aplikované dodavateli plechu v rozhodné době zjištěné žalobkyní, kdy tyto činily 3,85 EUR/kg a 3,95 EUR/kg. Soud proto souhlasí s žalobkyní, že je nutno vyjít z aritmetického průměru zjištěných cen ve výši 3,9 EUR/kg [(3,85 + 3,95)/2].

73. Při zohlednění váhy zničeného plechu 12 681 kg (kterou žalobkyně soudu prokázala výpočtem škody potvrzeným zástupem obchodní společnosti [jméno FO] Jakobym, jeho prohlášením a konečně i dobropisem týkající se recyklace plechu) činí výše škody v obecné rovině částku 49 455,90 EUR (3,9 EUR x 12 681 kg).

74. Žalobkyně dále od škody odečítá částku, kterou obchodní společnost [právnická osoba] inkasovala za recyklovaný odpad vytvořený z poškozených plechů. Podle dobropisu recyklační společnosti a vyjádření obchodní společnosti [právnická osoba] se jedná o částku 18 133,83 EUR.

75. Škoda tak celkově činí 31 322,07 EUR.

76. Podle výše citovaných ustanovení VPP je pojistné plnění splatné na území a v měně České republiky. Pro přepočet cizí měny se použije kurzu oficiálně vyhlášeného Českou národní bankou ke dni vzniku pojistné události (čl. 13 odst. 3 VPP). Dle čl. 2 písm. f) VPP se pojistnou událostí rozumí vznik odpovědnosti pojištěného za škodu z činnosti nebo vztahu uvedeného v pojistné smlouvě, jestliže jsou současně splněny podmínky, s nimiž je spojen vznik povinnosti pojistitele poskytnout pojistné plnění.

77. Soud vyšel z toho, že rozhodným datem je den 18. 1. 2023, kdy se dle dopisu žalobkyně ze dne 10. 2. 2023 obchodní společnost [právnická osoba] začala po žalobkyni domáhat náhrady předmětné škody. Jelikož škoda způsobená žalobkyní (a tomu odpovídající pojistné plnění) je v zásadě tvořena právě náhradou škody, kterou má žalobkyně povinnost platit obchodní společnosti [právnická osoba], je nutno za okamžik vzniku pojistné události, tzn.l den vzniku odpovědnosti žalobkyně za škodu, považovat právě den, kdy obchodní společnost uplatnila u žalobkyně škodu. Za zásadní v tomto směru soud považuje i fakt, že sama žalovaná za datum vzniku pojistné události považuje právě tento den, jak plyne z dopisů žalované ze dne 3. 5. 2023 a ze dne 13. 2. 2023.

78. Ke dni 18. 1. 2023 činil kurz eura 23,955 Kč ([Anonymizováno]. Pojistné plnění proto činí 750 320,20 Kč.

79. Soud proto výrokem I rozsudku žalobě vyhověl, co se týče částky 750 320,20 Kč a úroku z prodlení v zákonné výši z této částky za období od 14. 6. 2023 do zaplacení. Pojistné plnění je podle čl. 13 odst. 1 VPP splatné do 15 dnů po ukončení šetření nutného ke zjištění rozsahu povinnosti pojistitele plnit. Šetření je skončeno, jakmile pojistitel sdělí jeho výsledky oprávněné osobě. Ke sdělení výsledků šetření žalobkyni došlo dopisem žalované ze dne 3. 5. 2023. Požaduje-li tudíž žalobkyně úrok z prodlení ode dne 14. 6. 2023, je namístě jejímu nároku vyhovět.

80. Výrokem II soud žalobu ve zbytku, tj. co se týče požadavku žalobkyně na zaplacení částky 364 527,80 Kč a úroku z prodlení z této částky v zákonné výši za období od 14. 6. 223 do zaplacení, zamítl.

81. Výrokem III soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení vůči žalované. Žalobkyně byla ve věci převážně úspěšná (§ 142 odst. 2 o. s. ř.). při kapitalizaci příslušenství ke dni vydání rozsudku činí úspěch žalobkyně 67 % celku, a její neúspěch činí naopak 33 % celku. Žalobkyně tak má právo na náhradu 34 % svých nákladů řízení.

82. Celkové náklady žalobkyně činí 197 750,40 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 55 743 Kč, zaplacené a spotřebované zálohy na znalecký posudek ve výši 15 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 1 114 848 Kč sestávající z částky 12 780 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ze dne 20. 7. 2023, z částky 12 780 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 20. 7. 2023, z částky 12 780 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (sepis žaloby) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 13. 10. 2023, z částky 12 780 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 22. 2. 2024, z částky 12 780 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (sepis doplnění tvrzení a označení důkazů) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 21. 3. 2023, z částky 12 780 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 6. 5. 2024, z částky 12 780 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (sepis vyjádření) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 13. 5. 2025 a z částky 12 780 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 27. 5. 2025 včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 104 940 Kč ve výši 22 037,40 Kč.

83. Jak již bylo uvedeno, žalobkyně má právo na náhradu 34 % svých nákladů řízení, soud proto uložil žalované výrokem III rozsudku povinnost uhradit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 67 235 Kč.

84. Výroky IV a V rozsudku vycházejí ze skutečnosti, že stát platil (nad rámec vybrané zálohy) znalečné související se zpracováním znaleckého posudku [právnická osoba]. a s výslechem [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] Soud o těchto nákladech rozhodl podle § 148 o. s. ř. tak, že jejich náhradu uložil podle výsledků řízení žalobkyni i žalované. Protože přesná výše těchto nákladů nebyla v době vyhlášení tohoto rozsudku známa, soud vydal pouze mezitimní rozhodnutí s tím, že výše částky bude konkretizována rozhodnutím, které soud vydá v návaznosti na zaplacení očekávaných nákladů (§ 152 odst. 2 a § 167 odst. 2 o. s. ř.).