14 C 186/2018-114

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Evy Pořízové a přísedících Ing. Karla Kužílka a Karla Hořáka ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru výpovědí takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal určení, že rozvázání pracovního poměru mezi žalobcem a žalovanou založeného pracovní smlouvou dne 30.12.1987 výpovědí, kterou dala žalovaná žalobci dne 24.10.2018 je neplatné, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 37 268 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalované.

Odůvodnění

1. Podáním doručeným zdejšímu soudu dne 13.12.2018 se žalobce domáhal určení, že rozvázání pracovního poměru mezi žalobcem a žalovanou založeného pracovní smlouvou ze dne 30.12.1987 výpovědí, kterou dala žalovaná žalobci dne 24.10.2018 je neplatné. Přednesl, že žalobce uzavřel s žalovanou pracovní smlouvu dne 30.12.1987, postupně se vypracoval na pozici mistra, který řídil provádění údržby určených letadel. Žalobce nikdy během svého, téměř třicetiletého pracovního poměru pro žalovanou, neporušil pracovní kázeň, neodmítal vykonávat přidělenou práci a byl v kolektivu oblíbený. Od 26.4.2018 do 30.4.2018 byl žalobce hospitalizován v Oblastní nemocnici [obec] s intermitentními závratěmi, které přičítal i pracovnímu přetížení. Po částečném zotavení došlo u žalobce dne 21.6.2018 k náhlé zdravotní příhodě – značné závrati. Byl vyšetřen v Oblastní nemocnici [obec] téhož dne s nálezem a doporučením následujícího znění:„ vzhledem k diagnóze není vhodná práce ve výškách a nepravidelném provozu, resp. noční směny“. Tuto skutečnost žalobce žalované neprodleně oznámil. Dne 24.10.2018 byl žalobce na pracovišti konfrontován zástupci žalované, kteří mu měli v úmyslu předat výpověď, která měla jednostranně ukončit pracovní poměr, a to se skutkovým vymezením důvodu s označením ustanovení § 52 písm. e) zákoníku práce, tedy proto, že vzhledem ke svému zdravotnímu stavu pozbyl dlouhodobou zdravotní způsobilost. Zástupci žalované žalobci předložili uvedenou výpověď a hovořili s ním o důvodech výpovědi. Poté, co žalobce odmítl tuto výpověď podepsat, mu ji v písemné podobě nepředali. Vzhledem k tomu, že žalobce byl přesvědčen o tom, že nepozbyl zdravotní způsobilost k výkonu práce, jako takovou, vyžádal si od MUDr. [příjmení] vysvětlení, z jakého důvodu byl vydán lékařský posudek o zdravotní nezpůsobilosti. Ve zprávě ze dne 12.11.2018 MUDr. [příjmení] sdělila, že žalobce má pouze jistá omezení v práci, konkrétně nemůže vykonávat práci v noci a ve výškách. Žalobce zdůraznile, že důvodem vydání lékařského posudku o jeho„ zdravotní nezpůsobilosti“ bylo výlučně to, že nemůže vykonávat práci v noci a práci ve výškách. Jak však vyplývá z popisu pracovního místa, práce v noci ani ve výškách nejsou součástí jeho pracovní náplně. Náplní jeho práce je organizace provozu, sladění práce zaměstnanců na konkrétní směně, řízení prováděné údržby. Směnu tvoří zhruba 15 zaměstnanců, práce rozděluje mezi letecké mechaniky a avioniky na konkrétní směnu. Pokud během dne dojde ke změnám, závadám nebo požadavkům zákazníků, musí mistr práci jeho podřízených těmto změnám přizpůsobit. Žalobce dne 21.11.2018 zaslal žalované výzvu s tím, že ve smyslu ust. § 69 odst. 1) zákoníku práce výpověď z pracovního poměru není platná a trvá na tom, aby jej žalovaná nadále zaměstnávala. Na tuto výzvu však žalovaná dosud nereagovala. Následně podáním ze dne 18.3.2019 žalobce doplnil žalobu s tím, že popis pracovní činnosti žalobce ze dne 1.12.2013 neobsahuje ustanovení, které by uvádělo práci ve výškách. Na tom nic nemění ani nově předložený popis pracovní pozice ze dne 13.8.2016, který byl zpracován jednostranně žalovanou a je nepřijatelné tímto způsobem měnit pracovní podmínky v tíži žalobce. Především je nutné vzít v úvahu, že práce ve výškách nebyla po žalobci požadovaná. [ulice] žalobce je po řadu let prakticky organizačního a administrativního charakteru – organizoval údržbu letadel formou plánované údržby a také dle mimořádných situací vzniklých z provozu letadel, které zasílalo oddělení MCC (přijímal požadavky na údržbu, zajišťoval provozní a personální kapacity pro provádění údržby, zajišťoval potřebný materiál, vyřizoval expedici zakázek apod.) Kontrola provedené údržby se prováděla administrativně. Byla-li nutná účast žalobce v provozu, dělo se tak prakticky výlučně s použitím standardních nástupních schodů do letadla (stejně jako do letadla nastupují cestující). To nejlépe dokazuje fakt, že nebyl žalovanou nejméně po dobu 10 let školen pro práci ve výškách. Pravidelná školení jsou přitom nutná. U žalované přitom zaměstnanci, jejichž pracovní součástí je práce ve výškách, procházejí školením tohoto typu každý rok, žalobce však do školení zahrnut nebyl, a to proto, že nejenže nemusel, ale především ani nesměl ve výškách pracovat. Z již zmiňované dohody o mzdě dne 1.2.2013 (bod. 5) vyplývá, že rozvržení pracovní doby žalobce je na pravidelné týdny v pracovním režimu jednosměnného provozu, to jiným slovy znamená, že jde o denní směny, protože žádný z odborných zaměstnanců žalované nepracuje pouze v noci (vzhledem k podmínkám provozu by to bylo zcela nelogické). Žalobce trvá na tom, že je způsobilý k výkonu práci mistra. V podání ze dne 17.9.2019 žalobce nepopřel, že v určitém období skutečně pracoval v noci, protože chtěl vyjít vstříc svému zaměstnavateli. Podle obsahu pracovní smlouvy a vymezení pracovního místa („ denní mistr“) tomu však nebyl povinen. Proto ani není možné ukončit pracovní poměr pro jeho nezpůsobilost k noční práci. Akcentoval, že vymezení pracovní náplně vydané jednostranně žalovanou nemohou vést ke změně práv žalobce.

2. Podáním ze dne 1.2.2019 žalovaná navrhla žalobu zamítnout s tvrzením, že žalobce byl u žalované naposledy zaměstnán na pracovní pozici mistr, práce na uvedeném pracovním místě měl vykonávat od 1.2.2013 do dne ztráty způsobilosti k práci. Od začátku práce na uvedeném pracovním místě byla zaměstnancem práce vykonávána v nepřetržitém pracovním režimu a současně též v noci. Proti tomu žalobce po celou dobu výkonu práce na uvedeném pracovním místě nic nenamítal a práci v uvedeném pracovním režimu vykonával. Z lékařského posudku o zdravotní způsobilosti k práci ze dne 26.3.2013 (tedy z lékařského posudku vystaveného v časové souvislosti se započetím práce žalobce na uvedeném pracovním místě mistr) vyplývá, že zaměstnanec byl zdravotně způsobilý k uvedené práci a v uvedeném pracovním režimu, tedy k práci v nepřetržitém pracovním režimu a k práci v noci. Z popisu pracovní pozice žalobce ze dne 13.8.2016 vyplývá, že do jeho pracovní náplně a mezi jeho pracovní povinnosti náležely následující činnosti: žalobce byl zařazen v organizační jednotce line maintenance, tzv. traťová údržba. Traťová údržba je službou zákazníkům žalovaného, leteckým společnostem, jako např. EASYJET, BRITISH AIRWAIS, DELTA, AEROFLOT, kteří, ať již pravidelně nebo nepravidelně létají do [obec]. Údržba se rozděluje na pravidelnou údržbu a nepravidelnou„ závady“, které se musí opravit před plánovaným letem. Žalovaný je oprávněn provádět traťovou údržbu ve vztahu k letounům typu BOEING B737,B777, B757,B767 a AIRBUS A320, A330, ATR, a EMBRAER, z pohledu věci se jedná o velké dopravní letouny. Žalobce, tak zejména byl povinen k řízení a kontrole činnosti podřízených pracovníků při údržbě letadlové techniky, dále byl povinen k organizaci a kontrole řádného provádění, předávání a přebírání práce v traťové údržbě při zachování platných předpisů, dále byl odpovědný za vykonávání činnosti v požadované kvalitě. Pokud měl žalobce kontrolovat řádné prováděné práce na dopravních letounech, z povahy věci vyplývá, že nutně musel pracovat ve výškách, vzhledem k velikosti dopravního letounu. Objektivně kontrolu provedení řádné opravy, např. trupu letounů nebo vrchní části křídel letounů či směrovky letounu, případně motoru letounu, není možné provádět ze země. K provedení řádné kontroly opravy je nutné použít žebříky, zdvihací plošiny, či lešení, aby se žalobce dostal až k opravovanému místu. Žalovaná objektivně nutně potřebuje organizovat práce v nepřetržitém provozu, neboť to odpovídá potřebám zákazníků. [příjmení] je nutné provést údržbu letounu po večerním/nočním letu a před druhým letem, tedy v noci. Zaměstnanci žalované, podílející se na fyzické údržbě letounů, tedy s ohledem na provozní potřeby žalované, musí objektivně být schopni pracovat v noci. Žalobce sám uvedl, že byl hospitalizován s intermitentními závratěmi (26.4.2018 až 30.4.2018) a dle vyšetření v Oblastní nemocnici [obec] z 21.6.2018 u žalobce vzhledem k diagnóze není vhodná práce ve výškách a práce v nepravidelném provozu, resp. noční směny. Žalobce trpí občasnými závratěmi, tedy poruchami rovnováhy, objektivně tak těžko může pracovat ve výškách. Žalovaná po obdržení informace od žalobce o jeho zdravotním stavu, tedy o tom, že pro něj není vhodná práce ve výškách a v nepravidelném provozu, v souladu s právními předpisy odeslala žalobce ke svému poskytovateli pracovně- lékařských služeb, a to dne 30.8.2018. V žádosti žalované o lékařský posudek o zdravotní způsobilosti žalobce k práci bylo mimo jiné uvedeno, že žalobce pracuje jako mistr, v nepřetržitém pracovním režimu, v noci (viz kód NOC v žádosti), s psychickou zátěží 2 (viz kód PZ2 v žádosti). Dne 12.9.2018 poskytovatel pracovně lékařských služeb žalované, MUDr. [jméno] [příjmení] dospěla v lékařském posudku o zdravotní způsobilosti k závěru, že žalobce pozbyl dlouhodobě pracovní způsobilost k výkonu práce mistra z důvodu obecného onemocnění. Uvedený posudkový závěr znamená, že žalobce se nachází ve stabilizovaném zdravotním stavu, který omezuje tělesné, smyslové nebo duševní schopnosti zaměstnance (žalobce) významné pro jeho schopnost vykonávat dosavadní práci a výkon práce by závažně ohrozil jeho zdraví. Posudkový závěr ostatně plně koresponduje se samotným tvrzením žalobce, že trpí závratěmi a že u něj jeho lékař vyloučil práci v nepravidelném režimu a ve výškách. Žalobce objektivně ve výškách pracovat musí, bez této schopnosti práci mistra vykonávat nemůže. Žalobce se vzdal práva na přezkoumání uvedeného lékařského posudku dne 19.9.2018, uznal tedy jeho správnost. S ohledem shora na uvedené je žalovaná povinna v případě zaměstnance nezpůsobilého k výkonu dosavadní práce, jej dle své volby buď převést na jinou práci dle ust. § 41 odst.1, písm. a) zákoníku práce nebo mu dát výpověď podle ust. § 52 písm. e) zákoníku práce. Výpověď datovaná dnem 11.10.2018 byla předána žalobci dne 24.10.2018 před svědky. Žalobce ji odmítl převzít. Výpověď je nicméně považována s ohledem na ust. § 334 odst. 1) zákoníku práce za doručenou žalobci dne 24.10.2018. Žalovaná doplnila, že zdravotní stav žalobce není důsledkem žádného pracovního úrazu ani nemoci z povolání. Ztráta způsobilosti žalobce konat dosavadní práci nastala vzhledem k jeho obecnému onemocnění, tedy bez zavinění žalované. Pokud tedy byl žalované doručen lékařský posudek, ze kterého vyplývá, že zaměstnanec dlouhodobě ztratil způsobilost konat dosavadní práci na pracovním místě mistra, z důvodu obecného onemocnění, žalovaná nesmí nechat žalobce dále pracovat a nesmí mu ze zákona přidělovat práci. Pokud by žalovaná tuto povinnost porušila, s ohledem na ust. § 30 odst.1, písm. f) ve spojení s ustanovením § 30 odst. 2, písm. d) zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, v platném znění, žalované jako zaměstnavateli by hrozila pokuta až 2 000 000 Kč. Stát tak přikazuje zaměstnavatelům, že musí plně respektovat závěry lékařského posudku o zdravotní způsobilosti k práci a nesmí přidělovat práci zaměstnanci, který jí podle lékařského posudku není schopen. V podání ze dne 27.8.2019 ve znění podání ze dne 21.10.2019 žalovaná doplnila, že popis činností, za které byl žalobce odpovědný a které měl vykonávat, vyplývaly z popisu pracovní náplně žalobce ze dne 15.8.2016, kde je uvedeno, že žalobce byl zejména odpovědný za řízení a kontrolu činnosti podřízených pracovníků při údržbě letadlové techniky, výkon činnosti v požadované kvalitě a v souladu s právními a vnitřními předpisy žalované. Z hlediska organizačního byl žalobce podřízen zaměstnanci na pracovním místě [příjmení] [příjmení] maintenance a byli mu podřízení zaměstnanci na pozici (mimo jiné) četař a jim podřízení zaměstnanci. V organizačním schématu je pozice žalobce označována termínem směnový mistr. Směnový mistr podle popisu činnosti v organizačním schématu koordinuje a řídí provoz a údržbu letadlové techniky, řídí zaměstnance na pracovišti [příjmení] [jméno]. Z toho vyplývá, že pokud má kontrolovat, koordinovat a řídit provoz a údržbu letadlové techniky, musí v případě nutnosti zkontrolovat prováděné činnosti na velkém dopravním letadle, a tedy nutně musí pracovat ve výškách. Z hlediska organizace práce musí pracovat v noci. [ulice] na jeho pracovní pozici je nutno objektivně organizovat tak, aby vykonával práci v noci. Pokud uvedeného není zdravotně schopen, nemůže práci objektivně vykonávat. Žalobce opakovaně a dlouhodobě pracoval v noci. Za práci v noci mu byl vyplácen příplatek za práci v noci. Před jeho dočasnou pracovní neschopností např. v dubnu 2018 odpracoval v noci 45 hodin, v březnu 2018 odpracoval 65,30 hodin, únoru 2018 odpracoval 39,30 hodin, v lednu 2018 odpracoval 52,30 hodin, v prosinci 2017 odpracoval 35,30 hodin, v listopadu 2017 odpracoval 54,30 hodin. Žalovaná tvrdila, že žalobce byl opakovaně a pravidelně proškolován ohledně rizik práce ve výškách. Školení absolvoval v rámci školení o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci pro řadové zaměstnance ČSAT. A.s. V bodě 17 osnovy tohoto školení se školí zaměstnanci na práce ve výškách a nad volnou hloubkou. Pro povahu činnosti vykonávané žalobcem – možná občasná kontrola práce podřízených při údržbě letadlové techniky- bylo toto školení dostatečné.

3. Usnesením ze dne 14. dubna 2020 č.j. 14 6 86/ 2018 soud ustanovil [celé jméno znalce] znalce z oboru zdravotnictví, odvětví zdravotnická odvětví různá, specializace posudkové lékařství, k vypracování znaleckého posudku, jehož obsahem bylo posoudit, zda byl žalobce ke dni 24. 10. 2018 byl zdravotně způsobilý vykonávat práci ve výškách. Pokud nebyl, zda šlo k tomuto dni o dlouhodobou nezpůsobilost, zda byl žalobce ke dni 24. 10. 2018 zdravotně způsobilý vykonávat noční práci, pokud nebyl, zda šlo k tomuto dni o dlouhodobou nezpůsobilost.

4. Soud po provedeném řízení a zhodnocení důkazů podle ust. § 132 o.s.ř. vzal za prokázaný tento skutkový stav.

5. Z lékařského posudku o zdravotní způsobilosti k práci ze dne 26. 3. 2013, vypracovaného MUDr. [jméno] [příjmení], vzal soud za prokázané, že v rámci periodické prohlídky byl žalobce shledán zdravotně způsobilý na pozici služebního mistra v nepřetržitém provozu a pro práci v noci.

6. Z propouštěcí zprávy žalobce ze dne 30. 4. 2018 vypracované MUDr. [příjmení] [jméno] vzal soud za prokázané, že během hospitalizace došlo k postupnému zlepšení stavu, závratě zmírněny. Propuštěn do domácí péče ve stabilizovaném stavu, diagnóza: jiná periferní závrať – Vertigo.

7. Z lékařské zprávy Oblastní nemocnice [obec] ze dne 21. 6. 2018, vypracované MUDr. [jméno] [příjmení] bylo prokázáno, že byla u žalobce stanovena diagnóza: závrať – vertigo, když pacient uváděl subj. intermitentní pocit nejistoty, někdy nedokáže udržet směr, s přepadem doprava. Vzhledem k diagnóze není vhodná práce ve výškách a v nepravidelném provozu, resp. na noční směny.

8. Z lékařského posudku o zdravotní způsobilosti k práci ze dne 6.8.2018 vypracovaného MUDr. [jméno] [příjmení] soud vzal za prokázané, že v posudkovém závěru je uvedeno, že na základě zhodnocení výsledku vyžádané pracovně lékařské prohlídky, zdravotní náročnosti práce a dalších potřebných podkladů posuzujícím lékařem je žalovaný zdravotně způsobilý k uvedené práci mistra, v režimu práce nepřetržitý provoz, s podmínkou„ bez nočních, bez výšek“.

9. Z lékařského posudku o zdravotní způsobilosti k práci vypracované dne 12. 9. 2018 MUDr. [jméno] [příjmení] vzal soud za prokázané, že žalobce na pracovní pozici mistr pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost pro obecné onemocnění.

10. Z lékařské zprávy oblastní nemocnice [obec], vypracované MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne 27.6.2019 vzal soud za prokázané, že pacient (žalobce) je schopen řídit auto, potíže ve tmě velkém prostranství nejsou, slyší dobře, pacient bez omezení, schopen práce i ve výškách, směnném provozu.

11. Ze znaleckého posudku vypracovaného [celé jméno znalce] ze dne 3. 11. 2020, vzal soud za prokázané, že žalobce ke dni 24. 10. 2018 nebyl způsobilý vykonávat práci ve výškách, vzhledem k délce potíží šlo o nezpůsobilost dlouhodobou, k uvedenému datu žalobce rovněž nebyl schopen vykonávat práci v noci a jednalo se rovněž o nezpůsobilost dlouhodobou, když medicínským podkladem tohoto hodnocení bylo stejné onemocnění, jako pro práci ve výškách. Na základě studia zdravotnické dokumentace lze podle znalce uzavřít, že žalobce byl ke dni 24. 10. 2018 neschopen práce v noci pro stav po vestibulární neuronitidě s přetrvávající poruchou rovnováhy, což lze funkčně posuzovat analogicky jako záchvatovité stavy. Byl zároveň neschopný práce ve výškách pro přítomnost závratí. K uvedenému datu šlo o dlouhodobou neschopnost, potíže trvaly 6 měsíců a z charakteru vyvolávající příčiny bylo možné předpokládat trvalé následky v podobě stavu nejistoty. Kompenzovaná hypertenze sama o sobě nepředstavovala kontraindikaci noční práce ani práci ve výškách. Z výslechu znalce při jednání dne 29. března 2021 vzal soud za prokázané, že u žalobce v minulosti byla diagnostikovaná během pobytu na ORL oddělení nemocnice [obec] choroba, označená jako neuronitida vestibulárního nervu, pro kterou byl hospitalizován a následně léčen. Etiologie vestibulární neuronitidy je nejčastěji infekční, a to virová, nejpravděpodobnější bývá virus způsobující opar, v některých případech se tato etiologie přímo neprokáže. Diagnóza se potom stanoví podle klinického obrazu. V posuzovaném případě hospitalizace žalobce na ORL vedla k jednoznačnému závěru, že výše uvedená choroba u žalobce byla přítomna v červnu 2018. Základním klinickým příznakem u neuronitidy je závrať, spojená z vegetativními příznaky, tj. pocitem ošklivosti a zvracením, takový klinický obraz mohou zapříčinit i jiná postižení, buď periferního nervu tzn. vestibulárního nervu (pak jde o periferní syndrom) nebo může dojít k závrati, která je způsobena centrálně, poruchu vyšších mozkových funkcí. Závratě a vegetativní doprovod jsou přítomny i u jiných klinických obrazů. Znalec shrnul, že posudkový lékař nezkoumá etiologii, ale zkoumá funkční dopad.

12. Z listiny označené jako výpověď z pracovního poměru podle ust. § 52 odst. e) zákoníku práce ze dne 11.10.2018 vzal soud za prokázané, že žalovaná dala žalobci výpověď z pracovního poměru s odůvodněním, že vzhledem k tomu, že žalobce z jiných zdravotních důvodů (pro tzv. obecné nemocnění) pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost konat dosavadní práce v souladu z dohodnutí druhem práce mezi žalobcem a žalovanou, jak vyplývá z lékařského posudku poskytovatele pracovní lékařských služeb zaměstnavatele MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne 12.9.2018, který převzal žalobce dne 19.9.2018. Výpověď byla v souladu s ust. § 61, odst. 1) zákoníku práce dne 11.10.2018 projednána s příslušnými odborovými organizacemi zaměstnavatele. Z důvodu ztráty dlouhodobé zdravotní způsobilosti žalobci zaměstnavatel ode dne vydání lékařského posudku do skončení pracovního poměru nemůže přidělovat práci v souladu se sjednaným druhem práce„ mistr“ a je nucen konstatovat překážky v práci na straně zaměstnavatele podle ust. § 208 zákoníku práce. Za dobu trvání překážek v práci zaměstnavatel žalobci poskytne náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku. Listina byla podepsaná Mgr. [jméno] [příjmení], zaměstnanci předána dne 24.10.2018. Na listině není uveden podpis zaměstnance, jsou zde uvedená další jména osob, které byly přítomny předání listiny a to [příjmení], [příjmení], [příjmení] a [příjmení] s dovětkem, že zaměstnanec odmítl převzít listinu. Přítomné osoby potvrdily, že výpověď byla žalobci předána.

13. Z listiny označené jako osvědčení [číslo] O bližších požadavcích na BOZP na pracovištích v nebezpečí pádu z výšky nebo do hloubky, vzal soud za prokázané, že osvědčení bylo vydáno žalobci dne 14.11.2007.

14. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] vzal soud za prokázané, že žalobce pracoval jako směnový mistr a svědek, který pracoval na pozici leteckého mechanika, byl jeho podřízený, v pracovních vztazích působili po dobu 20 let. Náplň práce leteckého mechanika spočívá v provádění oprav letadel. Svědek pracoval ve dvanácti hodinových pracovních směnách, denní směny se střídaly s nočními směnami. Denní směna probíhala od 7:00 hodin ráno, do 19:00 večer, noční pak od 19:00 večer do 7:00 hodin ráno. Žalobce pracoval rovněž na směnný provoz, měl na starosti koordinaci práce leteckých mechaniků. Svědek neměl informaci o tom, že by žalobce vykonával práci i ve výškách. Žalobce měl své dispečerské pracoviště, odkud působil a koordinoval jednotlivé práce. Svědek jako letecký mechanik ve výškách pracoval, za celou dobu svého působení u žalované společnosti nezaregistroval, že by vyvstala nutnost, aby se žalobce zašel podívat na výškovou plošinu a případně zjistit závadu. Každý letecký mechanik si zodpovídá za kvalitu kontroly odvedené práce, nikoliv směnový mistr (v tomto případě žalobce). Svědek dále uvedl, že žalobce pracoval na pozici směnového mistra po dobu cca deseti let. Žalobce se převážnou část pracovní směny zdržoval na svém dispečerském stanovišti, které bylo vyhrazeno pro jeho práci, příležitostně se zašel podívat, jak probíhají práce na jednotlivých letadlech. Svědek byl proškolován pro práci ve výškách jednou za dva roky. Pokud se letecký mechanik potřebuje dostat do kokpitu letadla, musí použit tzv. technické schody, které se přistaví ke vstupním dveřím do letadla a opravy probíhají i uvnitř paluby letadla. Dveře mohou být ve výšce cca 2,5 m. Směnový mistr se může podívat na plošinu, kam se dostává pomocí technických schodů, není k tomu ovšem žádný důvod, neboť to není jeho povinností.

15. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] vzal soud za prokázané, že je zaměstnancem společnosti žalované jako směnový mistr po dobu cca 13 let, jedná se o stejnou pracovní pozici, jako vykonával žalobce u žalované. [ulice] pracovní náplní směnového mistra je organizace práce leteckých techniků během pracovní doby, jedná se o směnný provoz, kde se střídá denní směna se směnou noční. Náplní práce není fyzické provádění oprav, ale koordinace práce leteckých mechaniků. Podle názoru svědka je jednou ze součástí pracovní náplně pozice směnového mistra i práce ve výškách, neboť se může stát, že je potřeba konzultovat provedení opravy na letadle k žádosti leteckého technika. Pokud směnový mistr vykonával i práci ve výškách, jednalo se o nahodilé situace (tak třikrát či čtyřikrát ročně). Svědek uvedl, že převážná většina oprav letadel se provádí během noční směny, když na noční směně je pouze jeden směnový mistr.

16. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] vzal soud za prokázané, že je bývalým zaměstnancem žalované, u které působil do září 2019 na pracovní pozici manažer lehké údržby (jednalo se o denní údržbu). Svědek se setkával se žalobcem v průběhu jeho denních směn, když žalobce pracoval na denní i noční směny. Uvedl, že žalobce byl v minulosti v dlouhodobé pracovní neschopnosti a po návratu předložil lékařský posudek, jehož závěrem bylo, že žalobce není schopen vykonávat práci v noci a práci ve výškách. Z pohledu svědka nebyla náplní pracovní pozice žalobce práce ve výškách, žalobce však nemohl vykonávat ani práci v noci. Žalobce v minulosti dostal od žalované nabídku na přeložení na jinou pracovní pozici, kterou by vykonával pouze přes den, jejíž náplní byla příprava technologie při odstraňování závad (žalobce by zřejmě pobíral nižší mzdu). Následně se žalobce vyjádřil tak, že na takovouto pracovní pozici nemá dostatek odbornosti. Žalobce jako směnový mistr se střídal v denních a nočních směnách (po 12 hodinách), měl na starosti cca 12 zaměstnanců – leteckých mechaniků. Když se vrátil z dlouhodobé pracovní neschopnosti v létě 2018 a měl od závodní lékařky zakázáno pracovat v noci, řadu týdnů v této souvislosti pracoval pouze během denních směn. Takováto situace byla pro žalovanou dlouhodobě neudržitelná, neboť ostatní vedoucí směny museli naopak pracovat převážně v noci na nočních směnách. V době působení svědka u žalované nebyl k dispozici žádný pracovník, technik či mistr, který by pracoval pouze v noci. Když se žalobce vrátil z dlouhodobé pracovní neschopnosti a byl odeslán za závodní lékařkou MUDr. [příjmení], v jeho posudku bylo uvedeno, že je schopen vykonávat práci, ovšem nikoliv v noci. Následně svědek společně se zaměstnancem [příjmení] (osobou na pozici personálního ředitele), požádal žalobce, aby se opětovně dostavil za závodní lékařkou, aby bylo v pracovním posudku přesně specifikováno, zda je schopen, či neschopen vykonávat práci, která je předmětem jeho pracovní smlouvy.

17. Z výslechu svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] vzal soud za prokázané, že je lékařkou pracovně lékařských služeb. S žalobcem přicházela do kontaktu poměrně často, neboť je zároveň jeho praktickou lékařkou. Žalobce k ní docházel na běžné i preventivní prohlídky, v pracovní neschopnosti byl v období od 26.4.2018 do 5.8.2018. Lékařka po návratu žalobce z pracovní neschopnosti vypracovávala dva posudky, první ze dne 6.8.2018 a druhý ze dne 12.9.2018, který si převzal žalobce 19.9.2018. V prvním pracovním posudku bylo uvedeno, že žalobce je způsobily k práci s omezením, že nesmí pracovat ve výškách či nočních směnách. Následně byla kontaktována pracovnicí žalované [právnická osoba]. [příjmení] s tím, že takovýto pracovní posudek není pro žalovanou akceptovatelný, když z posudku musí být zřejmé, zda žalobce je či není schopen vykonávat práci, která je předmětem jeho pracovní smlouvy. Lékařka tedy následně vypracovala další zdravotní posudek, ve kterém uvedla, že žalobce pozbyl dlouhodobě pracovní způsobilost v dané profesi. Dále uvedla, že měla hrubou představu o obsahu náplně práce žalobce, když pravidelně navštěvovala pracoviště žalobce, ostatně i sám žalobce jí sdělil, že jeho práce ji spíše koordinační, na pozici směnového mistra. Žalobce byl v pracovní neschopnosti pro nemoc, jejíž dominantou byla závrativost. Žalobce zaslal svědkyni doporučení, které obdržel od svého lékaře ORL, kde bylo uvedeno, že vzhledem k diagnóze není doporučena práce v nepravidelném směnovém provozu, resp. v nočních směnách. Tedy již před návštěvou žalobce dne 6.8.2018 věděla o tom, že žalobce má výše uvedená pracovní omezení. Sám žalobce lékařce během vyšetření uváděl, že se jeho obtíže zhoršují, když u něj dojde k nepravidelnosti, zejména spánkové.

18. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] vzal soud za prokázané, že byl zaměstnancem žalované od roku 1984 do 30.5.2019 na pozici leteckého mechanika, žalobce byl jeho nadřízeným na pozici mistra. Potvrdil, že žalobce pracoval ve směnném provozu, kde se střídaly denní směny s nočními směnami. Uvedl, že žalobce v rámci výkonu své pozice ve výškách podle názoru svědka nepracoval, když k tomu nebyl ani důvod. Svědek potvrdil, že na noční či denní směně je pouze jeden mistr.

19. Z e-mailové korespondence mezi [jméno] [příjmení] (zaměstnankyni žalované) a lékařkou MUDr. [příjmení] ze dne 14.8.2018 vzal soud za prokázané, že zaměstnavatel, tj. žalovaná požádala o opravu posudkového závěru pro pozbytí dlouhodobé zdravotní způsobilosti k výkonu práce mistra pro důvod obecného onemocnění, když nesouhlasila s posudkovým závěrem ze dne 6.8.2018 (zdravotně způsobilý s podmínkou – bez nočních a výšek.

20. Z listiny označené jako vnitřní organizace žalované – zodpovědnost pozic řídících pracovníků v rámci LM vzal soud za prokázané, že směnový mistr: řídí a kontroluje činnosti podřízených pracovníků při údržbě letadlové techniky, ve spolupráci s MCC, řeší provozní situace tak, aby se zabránilo provozním nepravidelnostem, zmetkům a škodám, organizuje a kontroluje řádné provádění, předávání a přebírání práce v LM při zachování platných předpisů, důsledně uplatňuje nařízení a předpisy související s ochranou majetku společnosti, s ochranou životního prostředí a se zajištěním bezpečnosti práce a požární ochrany, dohlíží a kontroluje kvalitu a stav pracovního prostředí a dává pokyny k jeho zlepšení a podobně.

21. Z evidence pracovní doby žalobce za listopad 2017 až duben 2018 vzal soud za prokázané, že žalobce pravidelně vykonával i práci na nočních směnách. Tato skutečnost je prokázána i z výplatnic žalobce za období srpen 2017 až červenec 2018.

22. Z listiny označené jako zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, datum vydání 1. 12. 2018 má soud za prokázané, že pod bodem. 2.4. jsou popsána rizika práce ve výškách a nad volnou hloubkou.

23. Z osnovy školení o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci pro řadové zaměstnance žalované ze dne září 2018 vzal soud za prokázané, že pod bodem 17 - práce ve výškách a nad volnou hloubkou je uvedeno, že za práci ve výškách se považuje provádění prací na pracovištích a přístupových komunikacích nacházející se v libovolné výšce nad vodou nebo nad látkami ohrožujícími v případě pádu život nebo zdraví osob, například popálením poleptání, akutní otravou nebo zadušením. Na všech ostatních pracovištích a přístupových komunikacích pokud leží ve výšce nad 1,5 m nad úrovní, případně pokud pod nimi volná hloubka přesahuje 1,5 metru. Ochranu proti pádu zajišťuje zaměstnavatel prostředky kolektivní ochrany, které by měly být upřednostňované (zábradlí, pevné zábrany, chráněné podesty, výztuže, vakuové kotevní zařízení, bednění a podobně) dále pak prostředky osobní ochrany (záchranné pásy, zachycovat postrojů a podobně).

24. Z přílohy označené jako seznam školení pro žalobce vzal soud za prokázané, že se žalobce účastnil školení BOZP pro řadové či vedoucí zaměstnance dne 9. 4. 2015, 14. 4. 2016, vstupního školení BOZP 2 31. 12. 2017 a základního školení – předpisy žalované dne 15. 4. 2016.

25. Z listiny označené jako dohoda o změně pracovní smlouvy ze dne 1. 2. 2013 vzal soud za prokázané, že se účastníci (žalobce a žalovaná) dohodli na změně pracovní smlouvy ze dne 30. 12. 2 1987 tak, že byl změněn sjednaný druh práce s účinností od 1. 2. 2013 na mistra.

26. Z listiny označené jako popis pracovní pozice ze dne 15.8.2016 (listina podepsaná žalobcem i žalovanou společností) vzal soud za prokázané, že pokud jde o pracovní pozici mistr, tak žalobce byl seznámen s obecnou charakteristikou této pozice: organizuje, řídí dohlíží na plnění pracovních úkolů v oblasti údržby letadel. Pokud jde o hlavní úkoly odpovědnosti, pak řídí a kontroluje činnosti podřízených pracovníků při údržbě letadlové techniky, řeší provozní situaci tak, aby se zabránilo provozním nepravidelnostem, zmetkům a škodám, organizuje a kontroluje řádné provádění, předávání a přebírání práce v LM při zachování platných předpisů. Dohlíží a kontroluje kvalitu a stav pracovního prostředí a dává pokyny k jeho zlepšení apod. Pracovní náplň žalobce, pokud jde o funkci mistra je uvedena i v listině označené jako pracovní náplň ze dne 1. 12. 2013, podepsaná [jméno] [příjmení] a žalobcem (prokázáno z listiny ze dne 1.12.2013).

27. Podle ust. § 52 písm. e) zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce v platném znění, zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď, pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovně lékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dlouhodobě zdravotní způsobilost.

28. Jako předběžnou otázku soud řešil, zda žaloba o neplatnost rozvázání pracovního poměru byla u soudu podána ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr žalobce na základě výpovědi skončit (§ 72 zákoníku práce). Listina, obsahující rozvázání pracovního poměru s žalobcem, byla žalobci (byť jí žalobce odmítl převzít) doručena dne 24.10.2018, výpovědní lhůta začala běžet dne 1.11.2018 a skončila dne 31.12.2018, žaloba byla u soudu podána dne 13.12.2018, tedy včas, před uplynutím prekluzívní lhůty.

29. Jak vyplývá z platné právní úpravy, od vzniku pracovního poměru je zaměstnavatel povinen přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy, platit mu za vykonanou práci mzdu nebo plat, vytvářet podmínky pro plnění jeho pracovních úkolů a dodržovat ostatní pracovní podmínky. Zaměstnanec je povinen podle pokynů zaměstnavatele práce dle pracovní smlouvy osobně konat (§ 38 odst. 1 písm. a), b) zák. práce). Zaměstnavatel je současně povinen nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával zakázané práce a práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti (§ 103 odst. 1 písm. a) zák. práce). Pozbyl-li zaměstnanec dlouhodobě způsobilost konat dále dosavadní práci, je zaměstnavatel povinen přistoupit k rozvázání pracovního poměru výpovědí, jsou-li k takovému postupu splněny podmínky dle § 52 písm. e) zák. práce (k tomu srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30.1.2018, sp. zn. 21 Cdo 5825/2016). Ačkoli se z formulace příslušných ustanovení zákoníku práce § 52 písm. e)) může jevit, že rozhodný pro stanovení důvodu pozbytí zdravotní způsobilosti zaměstnance je lékařský posudek, který podle platné právní úpravy obsažené v zákoně č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, vydává za podmínek uvedených v citovaném právním předpise k tomu oprávněný poskytovatel pracovně lékařských služeb, podle ustálené soudní praxe totiž lékařský posudek ani rozhodnutí příslušného správního orgánu, který jej přezkoumává, nejsou„ rozhodnutím“ o zdravotním stavu a nejsou proto nadány presumpcí správnosti a„ nestanoví (a neprokazují) autoritativně (závazným a zásadně konečným způsobem), zda a z jakého důvodu zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost, případně jaký je zdravotní stav zaměstnance a jaké jsou příčiny jeho poškození“ (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29.1.2016, sp. zn. 21 Cdo 1804/2015, rozsudek ze dne 7.2.2018, sp. zn. 21 Cdo 4123/2017). Nejvyšší soud judikoval, že„ lékařský posudek vydaný poskytovatelem pracovně lékařských služeb a rozhodnutí příslušného správního orgánu, které lékařský posudek přezkoumává, poskytují zaměstnanci, zaměstnavateli a soudům (správním úřadům a jiným orgánům) pouze nezávazné„ dobrozdání“ o zdravotním stavu zaměstnance z hlediska jeho zdravotní způsobilosti k práci, které není pro soud závazné a z něhož soud při svém rozhodování nemůže vycházet ve smyslu ustanovení § 135 odst. 2 o.s.ř.“. Respektive, soud v případě sporu z takového lékařského posudku může vycházet, avšak jen pokud oba účastníci (zaměstnanec a zaměstnavatel) a ani soud nemají proti jeho závěrům výhrady (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11.3.2016, sp. zn. 21 Cdo 1276/2016). Ve sporných případech (tedy v případech sporu zaměstnance a zaměstnavatele) bude příčina pozbytí zdravotní způsobilosti zaměstnance závazně stanovena až v rámci příslušného civilního řízení, a tedy zcela mimo rámec posuzování zdravotní způsobilosti zaměstnance v režimu zákona o specifických zdravotních službách. Pokud je tedy ve výpovědi řádně vymezen výpovědní důvod a v řízení o neplatnost výpovědi se prokáže, zpravidla na základě za tímto účelem zpracovaného znaleckého posudku soudního znalce či znaleckého ústavu, že zaměstnanec z důvodu uvedeného ve výpovědi dlouhodobě skutečně pozbyl zdravotní způsobilost vykonávat práci dle pracovní smlouvy, bude výpověď platná.

30. V řízení bylo prokázáno, že žalobce byl u žalované naposledy zaměstnán na pracovní pozici mistr ve směnném provozu, pravidelně docházel na denní a noční směny (prokázáno ze svědeckých výpovědí [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], z evidence pracovní doby a výplatnic žalobce.) Naopak podle názoru soudu v řízení nebylo prokázáno, že žalobce v rámci své pracovní pozice musel vykonávat i práci ve výškách. S ohledem na zdravotní potíže se žalobce dostavil k MUDr. [jméno] [příjmení], která vypracovala posudek o zdravotní způsobilosti žalobce k práci ze dne 12.9.2018, kde konstatovala, že žalobce na pracovní pozici mistr pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost z důvodu obecného onemocnění. Žalobce se závěry výše uvedeného posudku nesouhlasil, proto soud ustanovil znalce [celé jméno znalce]. Ze znaleckého posudku i výpovědi znalce vyplynulo, že žalobce byl ke dni 24. 10. 2018 dlouhodobě neschopen práce pro stav po vestibulární neuronitidě s přetrvávající poruchou rovnováhy. Lze přisvědčit žalované, že pokud jí byl doručen lékařský posudek, že žalobce dlouhodobě ztratil způsobilost konat dosavadní práci, nesmí nechat žalobce dále pracovat a nesmí mu ze zákona přidělovat práci. S ohledem na judikaturu Nejvyššího soudu ČR (rozsudek sp.zn. 21 Cdo 4578/2017, sp.zn. 21 Cdo 5825/2016) je zaměstnavatel povinen přistoupit k rozvázání pracovního poměru výpovědí. V případě žalobce výpovědi předcházela jeho delší dočasná pracovní neschopnost, když trpěl závratí a rovněž výpovědi z pracovního poměru předcházel i lékařský posudek ze dne 12.9.2018 (viz shora).

31. S ohledem na shora uvedené nezbylo, než žalobu jako nedůvodnou zamítnout, když výpověď žalobci byla dána po právu, v souladu s platnými právními předpisy.

32. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalované, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 37 268 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč sestávající z částky 2 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ze dne 15. 1. 2019, z částky 2 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 1. 2. 2019, z částky 2 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 29. 7. 2019, z částky 2 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 27. 8. 2019, z částky 5 000 Kč (2 x 2 500 Kč) za účast na jednání soudu (jednání přesáhlo dvě hodiny) dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 23. 10. 2019, z částky 2 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 8. 1. 2020, z částky 2 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 12. 3. 2020, z částky 2 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 29. 3. 2021, z částky 2 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 23. 4. 2021 a z částky 2 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 26. 4. 2021 včetně jedenácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 30 800 Kč ve výši 6 468 Kč.

Poučení