14 C 186/2024 - 64

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Zuzanou Marethovou ve věci žalobců: a) [Jméno žalobce A], narozená [Datum narození žalobce A] bytem [Adresa žalobce A] b) [Jméno žalobce B], narozený [Datum narození žalobce B] bytem [Adresa žalobce A] oba zastoupeni advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného] bytem [Adresa žalovaného] zastoupený advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] o zaplacení 350 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům rukou společnou a nerozdílnou částku 350 000 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 14,75 % ročně za období od 9. 4. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbytku, tj. co se týče požadavku žalobců na zaplacení úroku z prodlení z částky 350 000 Kč ve výši 14,75 % ročně za období od 6. 4. 2024 do 8. 4. 2024, se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni a) náhradu nákladů řízení v částce 66 914 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně a).

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci b) náhradu nákladů řízení v částce 66 081 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobce b).

Odůvodnění

1. Žalobou ze dne 11. 6. 2024 se žalobci (manželé) na žalovaném domáhali zaplacení částky 350 000 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky v zákonné výši za období od 6. 4. 2024 do zaplacení.

2. Uvedli, že dne 14. 10. 2019 byla mezi nimi a žalovaným uzavřena smlouva o zápůjčce, na jejímž základě žalovanému poskytli částku 500 000 Kč určenou k úhradě zálohy na koupi bytové jednotky v [adresa].

3. Žalovaný třemi platbami po 50 000 Kč provedenými dne 4. 1. 2021, dne 30. 11. 2021 a dne 14. 7. 2022 zápůjčku částečně vrátil. Tím došlo k uznání daného dluhu.

4. Splatnost zápůjčky byla vázána na výpověď smlouvy o zápůjčce. Dne 20. 2. 2024 žalobci žalovanému zaslali výpověď. Splatnost zápůjčky tak nastala dne 5. 4. 2024.

5. Jelikož žalovaný zbytek zapůjčené částky v termínu splatnosti neuhradil, byla mu zaslána předžalobní výzva. Ani tak k úhradě dané částky nedošlo.

6. Žalovaný nárok neuznal.

7. Tvrdil, že listinu obsahující smlouvu o zápůjčce nikdy neviděl a nepodepsal. Navrhoval, aby byla provedena grafologická zkouška. Dále namítal, že nepodepsal ani rámcovou smlouvu o finančních službách ze dne 14. 10. 2019.

8. Ve vztahu k platbám 3 x 50 000 Kč žalovaný uvedl, že tyto nebyly odeslány z jeho účtu, nýbrž z účtu dcery žalobců (jmenující se taktéž [Jméno žalobce A]). Žalovaný daný účet, ze kterého platby odešly, nikdy nevlastnil. V poznámce u daných plateb bylo nadto uvedeno, že jde o splátky rodičům. Jednalo se tedy o plnění dcery z dluhu rodičům.

9. Žalobci v reakci na obranu žalovaného uvedli, že žalovaný byl přítelem jejich dcery (společně mají dvě děti); jako jejich zeť je tedy přirozeně označoval jako rodiče. Dcera žalobců měla bankovní účet jiného čísla, než je ten, ze kterého byly žalobcům připsány předmětné platby.

10. Není pravdou, že žalovaný by listinu ze dne 14. 10. 2019 nepodepsal. On a dcera žalobců žili v dané době ve [adresa]. Rozhodli se, že chtějí investovat finanční prostředky do koupě nemovitosti v ČR. Vzhledem k tomu, že do ČR dojížděli jen několikrát do roka, žalobci jim s koupí pomáhali. Vzhledem k podmínkám hypotečních úvěrů se nakonec dcera žalobců a žalovaný rozhodli, že nemovitost zakoupil do svého výlučného vlastnictví pouze žalovaný s tím, že žalobci mu zapůjčili částku 500 000 Kč, která sloužila jako záruka bance pro poskytnutí hypotečního úvěru a současně jako záloha na kupní cenu nemovitosti. V polovině října roku 2019 žalovaný přijel do ČR, aby zde vyřešil záležitosti týkající se koupě nemovité věci. Jednalo se bytovou jednotku č. [Anonymizováno] bytovém domě na pozemku p. č. [Anonymizováno] nacházejícím se v katastrálním území a obci [adresa]. V této souvislosti žalobci a žalovaný uzavřeli dne 14. 10. 2019 smlouvu o zápůjčce, na základě které žalovanému poskytli finanční prostředky sloužící jako záloha na koupi bytu. Žalobkyně v souladu se smlouvou zaslala dne 4. 11. 2019 částku 500 000 Kč na bankovní účet developerské společnosti [právnická osoba]., která byt prodávala. Dne 15. 10. 2019 žalovaný podepsal smlouvy o smlouvě budoucí kupní a smlouvy o zřízení zástavního práva k dané nemovité věci. Kupní smlouva byla uzavřena dne 9. 7. 2020. Žalovaný následně žalobcům zaslal tři platby ve výši 50 000 Kč. Následně již neuhradil ničeho. V době covidu se žalovaný žalobcům několikrát omlouval, že se mu nepodařila našetřit na další splátku. Dne 19. 9. 2023 žalovaný zaslal žalobcům e-mail, ve kterém uvedl, že „peníze, které vám dlužím, vám vrátím, až se prodá byt“. Neučinil tak však ani poté, co žalobci smlouvu o zápůjčce vypověděli.

11. Žalovaný byl názoru, že jeho vyjádření v odkazovaném e-mailu je nekonkrétní; není v něm specifikováno, o jakou částku se jedná. Žádal, aby si soud vyžádal smlouvu o založení účtu, ze kterého bylo žalobcům zasláno 150 000 Kč, neboť on smlouvu na předmětný bankovní účet nepodepisoval. Žalovaný dále žádal, aby si soud vyžádal výpisy z bankovního účtu, aby bylo prokázáno, kdo peněžní prostředky na daný účet vložil a kdy byl daný účet ukončen.

12. V závěrečné řeči žalovaný uvedl, že disponuje čestným prohlášením žalobkyně potvrzujícím, že předmětná částka mu byla na úhradu bytu darována, nikoliv zapůjčena. Podpis žalobkyně na čestném prohlášení odpovídá podpisům žalobkyně na jiných listinách. Tak tomu nicméně není, co se týče smlouvy o zápůjčce.

13. Žalovaný ze všech vedených důvodů navrhoval, aby soud žalobu zamítl.

14. Soud učinil následující skutková zjištění:

15. Žalovaný vystavil žalobkyni dne 1. 8. 2019 plnou moc pro zastupování ve všech právních jednáních. (generální plná moc ze dne 1. 8. 2019 s legalizační doložkou)

16. Žalobci soudu předložili listinu nadepsanou Smlouva o zápůjčce. Jedná se dokument vytvořený na PC, do kterého jsou rukou dopsány iniciály žalobců a žalovaného, datum (14. 10. 2019) a místo podpisu ([adresa]). Dokument je opatřen třemi rukou psanými podpisy. V dané listině je uvedeno, že žalobci jako zapůjčitelé zapůjčují žalovanému jako vydlužiteli částku 500 00 Kč, která bude použita na úhradu zálohy koupě bytu [adresa] a bude odeslána na účet developerské společnosti. Podpisy na dané listině laickým pohledem odpovídají podpisům žalobců a žalovaného na jiných listinách, např. na plných mocech udělených účastníky pro nynější řízení, či na plných mocech udělených žalovaným žalobkyni v roce 2019. (listina nadepsaná Smlouva o zápůjčce ze dne 14. 10. 2019)

17. Obchodní společnost [právnická osoba]. vyfakturovala dne 14. 10. 2019, se splatností dne 13. 11. 2019 odběrateli označenému jako [Jméno žalovaného] – p. [Jméno žalobce A] dle smlouvy o smlouvě budoucí kupní ze dne 15. 10. 2019 zálohu na budoucí kupní cenu [Anonymizováno] ve výši 500 000 Kč. Uvedená částka měla být uhrazena na bankovní účet č. [hodnota]; variabilní symbol k platbě byl dle dané faktury 341. (faktura č. [hodnota])

18. Žalobci soudu doložili listinu nazvanou Rámcová smlouva o finančních službách ze dne 14. 10. 2019, na jejímž základě byl žalovanému zřízen účet č. [č. účtu]. Jako kontaktní e-mail byl v dané smlouvě uveden e-mail [e-mail]. Podpis u jména žalovaného v zásadních obrysech odpovídá jeho podpisům na plné moci udělené pro soudní řízení i na plných mocech udělených žalobkyni; odpovídá i podpisu na smlouvě o zápůjčce. (rámcová smlouva o finančních službách ze dne 14. 10. 2019)

19. Žalobci soudu dále doložili listinu nazvanou Smlouva o zřízení zástavního práva k nemovitostem č. [Anonymizováno] ze dne 15. 10. 2019. V dané listině je za zástavního věřitele označena obchodní společnost [právnická osoba]., za zástavce obchodní společnost [právnická osoba]. a za budoucího vlastníka je označen žalovaný. Předmětem smlouvy je zřízení zástavního práva a dalších věcněprávních omezení k rozestavené bytové jednotce na pozemku p. č. [Anonymizováno], v k. ú. [adresa], jehož součástí je budova, a souvisejícímu spoluvlastnickému podílu, a to v souvislosti s uzavřením a plněním smlouvy č. [hodnota] o úvěru ve výši [částka] uzavřené v souvislosti s převodem uvedené bytové jednotky. Smlouva je datována dne 15. 10. 2019. Podpis u jména žalovaného laickým pohledem nevykazuje zásadní odlišnosti od podpisu na smlouvě o zápůjčce. (Smlouva o zřízení zástavního práva k nemovitostem č. [Anonymizováno])

20. Žalovaný žalobkyni vystavil dne 15. 10. 2019 plnou moc k veškerým jednáním týkajícím se koupě jednotky projektové č. [Anonymizováno], způsob využití: byt, vymezené podle občanského zákoníku v pozemku par. č. [Anonymizováno], k. ú. [adresa], včetně spoluvlastnického podílu na společných částech dle kupní smlouvy, a dále spoluvlastnického podílu ve výši [Anonymizováno] na jednotce č. [Anonymizováno], která je vymezena v pozemku p. [Anonymizováno] k. ú. [adresa], včetně spoluvlastnického podílu na společných částech dle kupní smlouvy, tj. zejména k veškerým právním jednáním se společností [právnická osoba]. k uzavření kupní smlouvy týkající se uvedené jednotky, a to za kupní cenu [částka]. (plná moc ze dne 15. 10. 2019 s legalizační doložkou)

21. Z bankovního účtu žalobkyně odešla dne 4. 11. 2019 platba ve výši 500 000Kč na bankovní účet č. [č. účtu], s variabilním symbolem [var. symbol]. (potvrzení o provedení transakce)

22. Dne 9. 7. 2020 žalovaný a obchodní společnost [právnická osoba]. uzavřeli kupní smlouvu, kterou uvedená obchodní společnost prodala žalovanému bytovou jednotku č. [Anonymizováno], (byt o dispozici 3+kk) v budově č. p. [Anonymizováno] nacházející se na pozemku p. č. [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa]. Ve smlouvě je uvedeno, že je uzavírána v návaznosti na smlouvu o smlouvě budoucí kupní uzavřenou dne 15. 10. 2019 mezi stejnými účastníky. Kupní cena byla sjednána na [částka]. Prodávající potvrdil, že kupní cenu žalovaný uhradil před podpisem kupní smlouvy, a to na základě smlouvy o smlouvě budoucí kupní. (kupní smlouva ze dne 9. 7. 2020)

23. Obchodní společnost [právnická osoba]. vyfakturovala žalovanému dne 23. 3. 2020 dle smlouvy o smlouvě budoucí kupní ze dne 15. 10. 2019 za byt [Anonymizováno] částku [částka], po zohlednění zálohy ve výši 500 000 Kč uhrazené na základě faktury č. [hodnota], bylo fakturováno [částka]. (faktura č. [hodnota])

24. Na bankovní účet žalobkyně byla ve dnech 4. 1. 2021, 30. 11. 2021 a 14. 7. 2022 připsána vždy částku 50 000 Kč, a to z bankovního účtu č. [č. účtu], kdy v on-line bankovnictví je jako odesílatel dané částky označen žalovaný. V poznámce u každé z plateb je uvedeno splátka rodičům. (pohyby na bankovním účtu č. [č. účtu] a jednotlivá potvrzení o provedení transakce)

25. Žalovaný v e-mailu ze dne 19. 9. 2023 adresovaném žalobkyni uvedl: „chtěl by se ti ještě naposledy pokusit vysvětlit celou tuto šílenou situaci, která nastala. Vím, že pro mě pochopení mít nebudeš, ale vždy jsem měl k tobě i k [Anonymizováno] plnou důvěru. Bohužel ale již žádnou nemám k [jméno FO], ve které jsem se velmi zklamal. S prodejem bytu to mělo být tak, že měla dostat půlku, ale ještě než jsem zrušil plnou moc, tak na mě podala trestní oznámení na policii a další čtyři stížnosti. Stále dokola tvrdím a budu tvrdit, že jsem se s ní chtěl domluvil pouze a jednom o střídaní dětí. Dnes vím, že mě celou dobu podváděla i v mých velmi těžkých chvílích, kdy jsem byl dost vážně nemocen. A vlastně již dlouho pracovala na tom, jak mě odstranit ze svého života. Celou dobu je s jakýmsi exotem (jejím přítelem), který nepracuje, nechá se vyživovat a má čtyři děti, z tohoto tři vedené na „sociálce“ (za mě je to velmi pochybná osoba). A tento člověk se stará a vychovává naše děti? Již tři středy po sobě, kdy jsem děti měl mít tak je [Anonymizováno]. nepřivezla, není s ní žádná domluva. Chtěl jsem děti mít alespoň 2x v týdnu a hlídat je, když má například [Anonymizováno]. trénink, tak jako to bylo dříve. Hlídá je ten její přítel, zatímco bych moje děti mohl hlídat já. Celou věc jsem předal mému právníkovi a bude se řešit úřední cestou, dohoda není možná. Peníze, které vám dlužím, vám vrátím, až se byt prodá. Zbytek peněž použiji na právníka a soudní výlohy a zbytek dostanou moje děti, až budou plnoleté. [jméno FO] bych chtěl ještě poprosit, jestli bys mi neposlala tu nájemní smlouvu, kterou má ta nájemnice v [Anonymizováno].“ (e-mail ze dne 19. 9. 2023 odeslaný z e-mailové adresy [e-mail])

26. Žalobci zaslali žalovanému dne 20. 2. 2024 výpověď smlouvy o zápůjčce spolu s předžalobní výzvou. V daném dokumentu uvedli, že dne 14. 10. 2019 žalovaný s žalobci uzavřel smlouvu o zápůjčce, jejímž předmětem bylo poskytnutí částky 500 000 Kč na koupi bytu v [adresa] Ze zápůjčky bylo prozatím uhrazeno pouze 50 000 Kč ve třech platbách. Žalobci uvedli, že smlouvu vypovídají a vyzývají žalovaného, aby v zákonné šestitýdenní lhůtě žalobcům vrátil 350 000 Kč. V opačném případě se žalobci budou nároku domáhat soudně. Výpověď byla dána k poštovní přepravě dne 20.2. 2024, dne 23. 2. 2024 byla doručována, dne 26. 2. 2024 byla uložena a připravena k vyzvednutí a dne 15. 3. 2024 byla dodána. (dokument ze dne 19. 2. 2024 nazvaný „Výpověď smlouvy o zápůjčce ze dne 14. 10. 2019, výzva k úhradě dlužné částky, předžalobní výzva ve smyslu § 142a o.s.ř.“, dodejka k zásilce [Anonymizováno] a online sledování dané zásilky z internetového portálu [právnická osoba])

27. E-mailem ze dne 12. 5. 2024 žalobci žalovanému sdělili, že je mrzí, že žalovaný se neozval a nereaguje na výzvu k zaplacení dluhu vůči nim, a to ačkoliv mu byla doručena předžalobní upomínka. Žalobci žalovaného informovali, že budou nuceni obrátit se na soud. (e-mail ze dne 12.5. 2024 zaslaný na adresu [e-mail])

28. Žalobci zprávu stejného obsahu žalovanému zaslali i prostřednictvím elektronického komunikátoru viber, a to dne taktéž dne 12. 5. 2024. V rámci této komunikace je viditelný i obsah předchozích zpráv, ze kterého je zřejmé, že žalovaný s žalobci přes uvedenou aplikaci komunikoval. V aplikaci je uvedeno, že žalovaný byl naposledy online dne 17. 5. 2024. (fotografie obrazovky aplikace viber obsahující zprávu ze dne 12. 5. 2024)

29. Žalobci znovu žalovaného vyzvali k vrácení částky 350 000 Kč dopisem své právní zástupkyně ze dne 30. 5. 2024. (předžalobní výzva k úhradě dlužné částky ve výši 350 000,-Kč s příslušenstvím)

30. Dcera žalobců, [tituly před jménem] [Jméno žalobce A], si založila bankovní účet u [Anonymizováno] č [č. účtu]. (tisk stránky internetového bankovnictví s platbou ze dne 9. 6. 2020 a související e-mailové zprávy o zřízení daného bankovního účtu)

31. Z bankovních účtů vedených na jméno žalovaného pod č. [č. účtu] a [č. účtu] v rozhodném období neodešly žádné platby žalobkyni. (výpisy z uvedených bankovních účtů poskytnuté soudu žalovaným)

32. Právní zástupce žalovaného v rámci závěrečné řeči k důkazu označil čestné prohlášení žalobkyně ze dne 1. 4. 2020. Jedná se o jeden list rukou psaného textu. Je v něm uvedeno, že žalobkyně čestně prohlašuje, že žalovanému darovala částku ve výši 549 999 Kč na částečnou úhradu koupě bytu. Dokument je opatřen dvěma podpisy. Jeden z nich odpovídá (laickým pohledem) podpisům žalobkyně na jiných dokumentech (plné moci, smlouva o zápůjčce) a druhý odpovídá podpisu žalovaného na jiných dokumentech (plné moci, rámcová smlouva o finančních službách, smlouva o zápůjčce, smlouva o zřízení zástavního práva). (dokument nadepsaný Čestné prohlášení) 33. [právnická osoba], pověřený [právnická osoba], sídlem [adresa], k žádosti soudu uvedl, že bankovní účet č. [Anonymizováno] využívala osoba prokazující se doklady znějícími na jméno žalovaného. Účet byl zřízen prostřednictvím internetových stránek [Anonymizováno] dne 9. 6. 2020. Žalovaný byl majitelem daného bankovního účtu. Dispoziční práva k účtu měl pouze žalovaný. Účet již není aktivní. (dopis [právnická osoba], sídlem [adresa], ze dne 10. 9. 2024)

34. Žalobkyně při výslechu dne 11. 9. 2021 uvedla mj., že - žalovaný je bývalým přítelem její dcery; - rozešli se loni, do té doby měli vztahy dobré, nyní žádné vztahy nejsou, neboť žalovaný nekomunikuje; - v květnu, když byli žalobci ve [Anonymizováno], se žalovaný již měl odstěhovat; - žalovaný chtěl pořídit byt, požádal si proto hypotéku; - dostal hypotéku 5 000 000 Kč, 500 000 Kč nicméně nedostal z hypotéky, půjčili mu je tudíž žalobci; - dohodli se proto, že předmětnou částku mu půjčí žalobci; - existuje písemná podoba smlouvy o zápůjčce, tato byla stažena z internetu; - nevybaví si, zda tuto stáhli a vytiskli oni, či žalovaný; stejně tak neví, kdo do smlouvy rukou vyplnil údaje; - domnívá se, že k podpisu smlouvy došlo v obývacím pokoji, neboť všechno v zásadě činí v obývacím pokoji; nevybaví si, nicméně, v jakém pořadí byla smlouva podepisována; - stalo se tak v [Anonymizováno] a dne 14. 10. 2019, což ví přesně, neboť při předání věci k vymáhání procházela podklady; - dcera žalobců nebyla podpisu smlouvy přítomna, byla v dané době ve [Anonymizováno]; - obcházela s žalovaným veškeré nutné instituce, například banky; - měla od něj úředně ověřenou plnou moc; - smlouvu před podpisem kupní smlouvy podepisoval žalovaný sám, stejně tak podepisoval kupní smlouvu, která se podepisovala až za rok potom; obojí učinil v Česku; - předmětných vyřizování se manžel žalobkyně neúčastnil; - nevybaví si, jestli podpisu smluv byla účastna ona, předpokládá, že ano, neboť s ním vše vyřizovala; - žalovaný byl výlučným majitelem bytu; - v bance, jím bylo sděleno, že pokud by žádal o hypotéku i s dcerou žalobkyně, na hypotéku by nedosáhli; - žalovaný letos byt prodal; - bylo domluveno, že zápůjčka bude postupně splácena podle toho, jak žalovaný našetří; - žalovaný splatil 150 000 Kč třemi platbami; - byli v častém kontaktu, a to prostřednictvím Skypu i osobně; žalobci za nimi jezdili do [Anonymizováno]; - vybaví si, že za splátku poděkovali; podrobně to nicméně nerozebírali; - dále si vybaví, že žalovaný se v době covidu omlouval, že není schopen dále splácet; - žalovaný přestal s žalobci po rozchodu komunikovat; - psali mu zprávu na viberu, psali mu i e-mail s tím, že žádali o vrácení peněz; - žalovaný již nekomunikoval; - poslední komunikace byla, že zaplatí, až prodá byt; - žalobci dále zaplatili některé vybavení bytu, očekávali nicméně, že jim bude vráceno pouze předmětných 500 000; byla totiž představa, že byt bude využívat i jejich dcera; dělali to tudíž i pro ni; - byt chtěl koupit žalovaný; kamarádi mu to poradili, řešili, kolik stojí byty v [Anonymizováno]; když zjistili, že je to hodně, dospěl k závěru, že by bylo ekonomicky výhodné pořídit byt v [Anonymizováno]; - dcera o koupi bytu věděla a s tímto souhlasila; - kupní smlouva byla podepsána s ročním odstupem, neboť žalovaný a developer si vycházeli vstříc, byt ještě nebyl postaven, k podpisu smlouvy proto došlo až po roce; myslí si, že to bylo v červenci, kdy byl žalovaný v České republice; - generální plná moc pro žalovaného jí byla udělena v srpnu roku 2019, neboť žalovaný chtěl, aby za něj vyřizovali věci; - podepsali dvě plné moci, druhá byla konkrétně pro předmětný developerský projekt, neboť developer obecnou generální plnou moc nechtěl akceptovat; - nedarovala žalovanému žádné peníze.

35. Žalobce při výslechu dne 11. 9. 2021 uvedl mj., že - žalovaný je bývalým přítelem jeho dcery; - rozešli se loni v létě; - naposled se viděli v srpnu v České republice, kdy žalovaný v Česku uzavíral smlouvu na prodej bytu; jedná se o byt v [Anonymizováno]; - žalovaný je otcem jeho vnoučat; - s dcerou i s vnoučaty se vídá; - v roce 2019 začali dcera a žalovaný společně řešit, že by koupili byt; hledali něco většího; - v Praze zjistili, že ceny se pohybují kolem 10, 9 milionů; - žalovanému se do koupě prvně nechtělo, následně mu kamarádi a jeho děda řekli, že by se jednalo o dobrou investici; - zjistili, že v Plzni je to levnější; byt zde stojí přibližně 5–6 milionů; - našli tudíž byt 3+kk v [Anonymizováno] ulici za 5,5 milionu; - žalovaný s dcerou se na bytě byli podívat, a to i v době, kdy to byla hrubá stavba, když tu byli v červenci v roce 2019 s dcerou na prázdninách; - žalobci se nabídli, že s koupí bytu pomůžou; - žalovaný následně začal řešit hypotéku; - v [právnická osoba] ho zcela odmítli, v [právnická osoba] mu bylo sděleno, že aby na hypotéku dosáhl, musí o tuto požádat sám; - to, že si musí o hypotéku požádat sám, žalobcům sdělil žalovaný; žalobce se tím blíže nezabýval, pochopil to tak, že v případě, kdyby byli dva, museli by složit vyšší finanční jistinu; - v červenci roku 2019 byla podepsána předběžná smlouva, tuto podepsal žalovaný sám v [Anonymizováno], kde byl již bez dcery, neboť tato byla ve vysokém stupni těhotenství; při této příležitosti spal u žalobců v bytě; - ve [Anonymizováno] i u developera byla s žalovaným manželka žalobce; - developer [právnická osoba] chtěl 10 % jako první splátku, nabídli se, že žalovanému tuto částku půjčí; svým rodičům nechtěl žalovaný a peníze říkat; - když večer s žalobkyní žalovaný přišel ze [Anonymizováno], podepsali u nich v bytě smlouvu o zápůjčce; - byl podpisu účasten, když smlouvu podepisoval; - oni byli ochotni peníze přenechat takzvaně na dobré slovo, nicméně žalovaný chtěl smlouvu sepsat písemně; - nevybaví si, kdo zajistil písemné vyhotovení smlouvy o zápůjčce; - následně přišla faktura na 500 000 Kč, kterou žalobkyně uhradila; - podpisu smlouvy byli přítomni jen oni tři; - oni následně zařizovali uspořádání kuchyně a za uvedené zaplatili přibližně 15 000 Kč; - kupní smlouva byla následně podepsána s odkladem, kdy žalovaný pobýval ve [Anonymizováno]; došlo k tomu v červenci roku 2020; - byt byl letos prodán; - ještě loni v létě byli společně v realitní kanceláři s tím, že byt byl nabídnut za 7,5 milionu; - následně žalobkyně podepsala smlouvu o smlouvě budoucí; - pak zjistili, že v září nebo říjnu žalovaný prodej stornoval, požádal žalobkyni, aby mu e-mailem zaslala oskenované plné moci, které následně odvolal; - následně zjistili, že v prosinci byl byt znovu dán do nabídky na internetu, v lednu už v nabídce nebyl, v únoru nebo v březnu zjistili, že byt koupil kupec; není mu známo, za jakých podmínek; - ještě v červenci je žalovaný ubezpečoval, že peníze uhradí, čekali, že v březnu se ozve nebo peníze pošle; když se tak nestalo, začali se peněz domáhat zpět; - v době sepisu smlouvy se konkrétně nedomlouvali, kdy mají být peníze vráceny; - bylo domluveno, že žalovaný peníze vrátí, až našetří; - první dvě splátky, se domnívá, že poslal v roce 2021, třetí pak na začátku roku 2022; - když se osobně viděli ve [Anonymizováno] nebo v České republice, žalovaný řekl, že peníze poslal; - během covidu říkal, že nemá z čeho našetřit, říkal, že až bude mít peníze, pošle další splátku; - za žalovaného dále platili za kuchyň, vícepráce a světla a další podobné položky v bytě, tyto peníze jim následně byly zaplaceny dcerou; jednalo se o 10 000 EUR v hotovosti; myslí si, že uvedená platba proběhla v roce 2021; určitě to nebylo v roce 2023; - on nikdy nebyl účasten toho, že by je žalovaný tituloval jako rodiče, pokud by se tak nicméně stalo, nepřekvapilo by jej to, neboť žalovaný jim sděloval, že s nimi má nadstandardní vztahy; - žalovaného před podáním žaloby vyzývali k vrácení peněz; psali mu na viber, neboť tam se dalo ověřit, zda si to žalovaný přečetl, ten nekomunikoval; - není si jist, zda dcera vyřizovala, respektive obcházela jednotlivé banky při vyřizování hypotéky; domnívá se, že ne, že byla s ním doma a hlídali dítě; v té době dcera nepracovala.

36. Z ostatních v řízení provedených důkazů soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti, a proto je v textu rozsudku nerekapituluje.

37. Uvedené důkazy hodnotil soud jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti. Soud neprováděl další dokazování, neboť měl za to, že zjištěný skutkový stav je dostatečný pro posouzení věci. Provádění dalších důkazů by tak bylo nadbytečné a nehospodárné. Soud v tomto ohledu dodává, že neprovedl zejména výslech žalovaného a výslech dcery žalobců. Co se týče výslechu žalovaného, výslech účastníka může v řízení plnit maximálně podpůrnou roli (touto optikou soud ostatně hodnotí i výslechy žalobců). V nynější situaci, kdy je skutkový stav zcela dostatečně zjištěn již na základě provedených listinných důkazů, nebylo namístě řízení prodlužovat v souvislosti s nutností předvolání a vyslechnutí žalovaného, který se k prvnímu jednání ve věci, na rozdíl od žalobců, nedostavil, a který nadto dle svých tvrzení pracuje ve [Anonymizováno]. Vzhledem k dostatečnému objasnění skutkového stavu soud nepřistoupil ani k výslechu dcery žalobců, která se podpisu předmětné smlouvy ani neúčastnila, a o většině pro věc zásadních skutečností by mohla svědčit pouze zprostředkovaně. Za účelem nadbytečnosti soud nevyžádal ani smlouvu týkající se bankovního účtu, ze kterého byly žalobkyni připsány platby v celkové výši 150 000 Kč, či výpisy z daného účtu. Soud obstaral vyjádření bankovní instituce ohledně osoby, která daný účet zřídila, která byla jeho vlastníkem, a měla k němu dispoziční oprávnění. Toto zjištění pro rozhodnutí věci zcela postačí. Při zohlednění toho, že jedinou osobou s dispozičním oprávněním, byl žalovaný, soud nevyžadoval ani informace od banky ohledně toho, kdo vkládal finanční prostředky na daný účet. Nadto, jelikož se jednalo o bankovní účet žalovaného, žalovanému nic nebránilo dané výpisy doložit. Dodat lze, že pokud právní zástupce žalovaného tvrdil, že není zřejmé, jakými doklady se měla osoba, která daný účet zřídila, prokazovat, toto není pro věc nikterak relevantní. Relevantní je, že účet byl zřízen a využíván žalovaným. Konečně soud nepřistoupil ani na návrh žalovaného k zadání znaleckého posudku z oboru písmoznalectví stran prokázání, že podpis žalovaného na smlouvě o zápůjčce nemá být jeho podpisem. K tomu soud předně akcentuje, že podpis žalovaného na dané listině a jeho další podpisy (na plné moci udělené pro nynější řízení, na kupní smlouvě, na plných mocech pro žalobkyni opatřených legalizační doložkou) nejsou natolik odlišné, aby bylo vyloučeno, že se jedná o podpisy stejné osoby, tj. žalovaného. Soud dále dodává, že pro vznik závazku ze smlouvy o zápůjčce není nutné písemné zachycení vůle jednajících osob. Samotná listina ze dne 14. 10. 2019 tak není pro věc [právnická osoba] určující. Určující je, zda zde byl konsenzus smluvních stran na obsahu smlouvy a dále zda došlo k přenechání věci. Z provedeného dokazování, resp. přesněji z provázaného řetězce jednotlivých důkazů, přitom plyne, že k tomu došlo. Z provedeného dokazování nicméně plyne i to, že daná listina je pravá (blíž vizte níže).

38. Věc soud posoudil následujícím způsobem.

39. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném pro rozhodné období (dle též „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

40. Žalobci se domáhají zaplacení částky 350 000 Kč mající představovat doposud neuhrazenou část zápůjčky, kterou poskytli žalovanému. Tvrdí, že s žalovaným uzavřeli smlouvu o zápůjčce, jež je zachycena v listině podepsané dne 14. 10. 2019. Na základě dané smlouvy poskytli žalovanému částku 500 000 Kč, a to jako zálohu na koupi bytu. Žalovaný následně vrátil třemi platbami částku 150 000 Kč. Dále však již nesplácel.

41. Žalovaný nárok sporuje. Tvrdí, že nedošlo k podpisu listiny, ze které žalobci dovozují svůj nárok. Dále tvrdí, že bankovní účet, ze kterého odešly předmětné tři platby, není jeho účtem, nýbrž účtem dcery žalobců. Jedná se, a to i dle poznámky k platbám (splátka rodičům), o plnění dcery žalobců, a nikoliv o jeho plnění.

42. K uvedenému soud předně uvádí, jak již bylo výše uvedeno, že aby mezi účastníky vznikl závazkový vztah ze smlouvy o zápůjčce, je nutno, aby zde byl konsenzus smluvních stran na obsahu smlouvy a dále aby došlo k přenechání věci. Smlouva o zápůjčce nicméně nevyžaduje písemnou formu.

43. Již z uvedeného plyne, že listina, která dle žalobců obsahuje písemné zachycení projevů vůle jednajících, není pro nynější řízení bez dalšího esenciální. Smlouva a zápůjčce by při splnění zákonných požadavků (konsenzus, přenechání věci) vznikla, i kdyby nebyla současně sepsána žádná listina.

44. Sporování pravosti podpisu žalovaného na dokumentu ze dne 14. 10. 2019 se tak do jisté míry míjí s předmětem sporu.

45. Zásadní je, zda se protkly vůle jednajících v tom směru, že žalobci měli vůli přenechat žalovanému peníze tak, aby je užil podle libosti a po čase vrátil, a zda došlo fakticky k přenechání peněz.

46. Uvedené podmínky byly v projednávané věci splněny.

47. Žalobci poskytli žalovanému (na účet developera) částku ve výši 500 000 Kč jako zálohu na koupi bytu v [Anonymizováno], který žalovaný zakoupil.

48. To plyne z řetězce provedených listinných důkazů, který jednoznačně svědčí o tom, že žalovaný v roce 2019 vstoupil do jednání s developerem (obchodní společností [právnická osoba].) ohledně koupě v té době nedostaveného bytu na [adresa] (z provedených důkazů plyne, že v dané době byla podepsána smlouva o smlouvě budoucí kupní). Z provedených důkazů dále plyne, že žalovaný byt zakoupil v roce 2020 za kupní cenu 5,5 milionů korun (kupní smlouva); že tak učinil po získání úvěru ve výši 5 milionů korun (smlouva o zřízení zástavního práva k nemovitostem č. [Anonymizováno]); že developer požadoval zálohu ve výši 500 000 Kč (faktura č. [hodnota]); že žalobkyně tuto zálohu uhradila na účet developera uvedený ve faktuře a pod variabilním symbolem uvedeným ve faktuře (potvrzení o platbě).

49. Z provedeného dokazování přitom plyne i to, že vůle účastníků směřovaly ke sjednání závazku ze zápůjčky, a nikoliv například ke sjednání závazku z darování. To plyne ze skutečnosti, že žalovaný žalobcům část zápůjčky ve výši 150 000 Kč vrátil, a to ve třech samostatných platbách. Žalovaný sporoval, že by peníze odešly z jeho účtu; tvrdil, že účet označeného čísla je účtem dcery žalobců. Ze soudem obstaraného vyjádření banky nicméně plyne, že se jednalo o účet zřízený žalovaným a jím i spravovaný. V tomto ohledu soud dodává, že již uvedené skutkovou verzi žalovaného, a jeho obranu jako celek, zásadně znevěrohodňuje.

50. Že se jednalo o splátku zápůjčky potvrzuje i to, že v internetovém bankovnictví bylo uvedeno, že platby představují splátky rodičům. Jelikož přitom žalovaný v dané době tvořil rodinnou jednotku s dcerou žalobců, jelikož byt měl dle tvrzení samotných žalobců sloužit žalovanému i dceři žalobců a jelikož žalovaný měl s žalobci nadstandardní vztahy (o čemž svědčí již to, že žalobkyni zmocnil ke všem právním jednáním a její e-mail uváděl v rámci smluvní dokumentace týkající se své osoby), je jenom logické, že poznámka i internetovém bankovnictví byla formulována právě uvedeným způsobem.

51. Zásadní je i to, že v e-mailu ze dne 19. 9. 2023 adresovaném žalobcům žalovaný uvedl, že s předmětným bytem to mělo být tak, že se prodá a půlku z výtěžku dostane dcera žalobců. Jelikož však došlo k rodinnému rozkolu, žalovaný výslovně uvedl, že „peníze, které vám dlužím, vám vrátím, až se byt prodá. Zbytek peněž použiji na právníka a soudní výlohy a zbytek dostanou moje děti, až budou plnoleté.“ 52. Je tedy zcela zřejmé, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o zápůjčce, když bylo sjednáno, že peníze budou vráceny.

53. Žalovaný ohledně daného e-mailu uváděl, že jeho vyjádření je nekonkrétní a není specifikováno, o jakou částku se jedná. K tomu soud sděluje, že z textu celého e-mailu zřetelně plyne, že se týká otázky bytu; jeho dalšího zpeněžení a využití takto získaných prostředků. Žalovaný výslovně v této souvislosti uvedl, že až se byt prodá, vrátí žalobcům to, co jim dluží. Vzhledem k tomu, že žalovaný (ani žalobci) ani netvrdil, že by měl vůči žalobcům nějaký další dluh, o kterém by žalovaný v roce 2023 mohl hovořit (platby za vybavení bytu byly dle žalobce v roce 2023 již splaceny dcerou žalobců), je naprosto zřejmé, že žalovaný se vyjadřuje právě k dluhu vzniklému z titulu zapůjčení peněz na zálohu na byt. Pro věc přitom není rozhodné, že žalovaný v předmětném e-mailu neuvedl konkrétní částku, kterou žalobcům dluží.

54. Na základě uvedených zjištění je nutno dospět k závěru, že mezi účastníky bylo sjednáno, že žalobci žalovanému poskytnou částku 500 000 Kč, která bude využita jako záloha na koupi bytu a bude zaslána na účet developerské společnosti, s tím, že žalovaný jim danou částku následně vrátí. K poskytnutí daného finančního obnosu pak reálně došlo, když žalobkyně zaslala 500 000 Kč na účet developera. Dodat lze, že smlouva o zápůjčce vznikne i v případě, jsou-li peněžní prostředky přenechány určené třetí osobě [rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2380/2014, sp. zn. 29 Cdo 2000/2012, sp. zn. 33 Cdo 3247/2011, sp. zn. 33 Cdo 3912/2010, sp. zn. 33 Cdo 3606/2007, sp. zn. 33 Cdo 4590/2018, sp. zn. 23 Cdo 2939/2020, § 2390 (Základní ustanovení). In: PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024, marg. č. 5].

55. Vzhledem k uvedenému nelze jinak, než uzavřít, že mezi účastníky došlo ke sjednání smlouvy o zápůjčce.

56. Na tom nic nemění, zda byl dokument ze dne 14. 10. 2019 obsahující písemné zachycení smlouvy podepsán žalovaným. Sluší se nicméně dodat, že soud nemá pochyb, že tomu tak bylo. Obsah daného dokumentu zcela koreluje se všemi dalšími listinnými důkazními prostředky. V listině je uvedeno, že žalobci jako zapůjčitelé zapůjčují žalovanému jako vydlužiteli částku 500 00 Kč, která bude použita na úhradu zálohy koupě bytu [adresa], a bude odeslána na účet developerské společnosti. Tomu odpovídá zjištěná skutečnost, že žalobci skutečně 500 000 Kč zaslali jako platbu developerovi na zálohu na byt. Tomu, že peníze byly zapůjčeny, jak je v dokumentu uvedeno, a nikoliv například darovány, odpovídají výše popsané částečné platby a e-mail žalovaného, ve kterém přislíbil vrcení dluhu vzniklého v souvislosti s bytem. Poukázat je nutno i na časovou chronologii věci. Písemná podoba smlouvy o zápůjčce byla sepsána dne 14. 10. 2019, tj. stejného dne, jako byla vystavena faktura, která měla být zápůjčkou uhrazena. Následujícího dne, tj. dne 15. 10. 2019, byla podepsána smlouva o smlouvě budoucí kupní, smlouva o zřízení zástavního práva a také byla vyhotovena plná moc s úředně ověřenými podpisy, kterou žalovaný žalobkyni zmocnil ke všem právním jednáním týkajícím se koupě bytu. Chronologie jednotlivých kroků potvrzuje, že daná listina byla podepsána. Svědčí dále i o tom, že žalovaný byl v rozhodné době v ČR.

57. Sluší se dodat, že skutkovému stavu zjištěnému z listinných důkazů plně odpovídají i výpovědi žalobců. Výpovědi žalobců korelují s dalšími zjištěními a celý případ uvěřitelně „dokreslují“. Žalobci potvrdili, že mezi nimi a žalovaným bylo sjednáno, že žalobci žalovanému zapůjčí 500 000 Kč jako zálohu na koupi bytu. Vysvětlili, proč byt nabyl do vlastnictví pouze žalovaný (společně s dcerou žalobců by „nedosáhli“ na hypotéku), že jednotlivé splátky na byt byly mezi účastníky diskutovány (žalobci za ně děkovali), že s žádostí o vrácení peněz vyčkávali do prodeje bytu atd. Výpovědi žalobců soud posoudil jako hodnověrné. Tyto nejenže odpovídají dalším důkazním prostředkům a žalobním tvrzením, nýbrž výpověď žalobce odpovídá v zásadních rysech i výpovědi žalobkyně. Soud nicméně, jak již bylo uvedeno výše, uvádí, že výpovědi žalobců hodnotí pouze jako podpůrný zdroj skutkových zjištění. Jinými slovy, i pokud by zde výpovědi žalobců nebyly, i v takové situaci by bylo nutno žalobě vyhovět.

58. Naopak, zcela mimo rámec veškerého dokazování stojí právním zástupcem žalovaného v závěrečné řeči poprvé označené čestné prohlášení. Uvedený dokument datovaný dne 1. 4. 2020 obsahuje tvrzeně čestné prohlášení žalobkyně, že žalovanému darovala (tj. nikoliv zapůjčila) částku ve výši 549 999 Kč na částečnou úhradu koupě bytu. Žalobkyně popřela, že by uvedený dokument vystavila. Právní zástupce žalovaného tvrdil, že žalovaný si pořídil kopii dané listiny bez vědomosti žalobkyně. Právnímu zástupci žalovaného nebyly známy okolnosti vystavení daného dokumentu.

59. Odhlédne-li soud od nelogičnosti skutkové verze, že žalovaný si snad měl potají pořizovat kopii dané listiny (jedná se o čestné prohlášení ohledně daru žalovanému, je tak zřejmé, že je to právě žalovaný, kdo měl danou listinou disponovat), uvádí, že čestné prohlášení je v rozporu se skutečností, že žalovaný částku žalobcům splácel. Stejně tak je v rozporu s vyjádřením samotného žalovaného ve výše citovaném e-mailu. Akcentovat je nutno i to, že jak částečné úhrady, tak i daný e-mail byly učiněny později, než mělo být sepsáno čestné prohlášení. I kdyby tedy skutečně dané čestné prohlášení představovalo pravý dokument, o čemž soud výrazně pochybuje, došlo následným chováním účastníků k jednoznačnému vyjádření vůle částku splatit a respektovat tedy mezi sebou práva a povinnosti dle smlouvy o zápůjčce.

60. Jako zásadní soud dále hodnotí i okamžik, kdy žalovaný danou obranu a listinu do řízení vnesl. Žalovaný byl žalobci opakovaně a mnohými způsoby (dopisy, e-mail, zprávy v aplikaci viber) vyzýván, aby zápůjčku vrátil. Žalovaný nikdy, a to ani v rámci vyjádření k žalobě a celého soudního jednání (až do chvíle po ukončení dokazování a přednesu závěrečných řečí), neuvedl, že peněžní prostředky mu byly darovány, pročež tyto vracet nemusí. Jedná se přitom o tak zásadní skutečnost, že lze očekávat, že žalovaný by ji do řízení vnesl ihned poté, co byl poprvé požádán o vrácení peněz. Žalovaný však tvrzení o darování a o existenci čestného prohlášení uplatnil až v závěrečné fázi jednání před soudem. I to činí obranu žalovaného nevěrohodnou a nekonzistentní. Dodat lze, že na druhé straně tvrzení žalobců jsou neměnná a konstantní, a to jak v průběhu soudního řízení, tak i před ním.

61. Soud proto čestné prohlášení hodnotí jako nevěrohodný důkaz, který nemůže na výše uvedených závěrech nic změnit.

62. Soud tak uzavírá, že v řízení bylo prokázáno, že mezi žalobci a žalovaným došlo ke sjednání smlouvy o zápůjčce. Na tomto místě soud dodává, že jelikož bylo na dluh žalovaného vzniklý ze zápůjčky částečně hrazeno (výše opakovaně zmiňované tři platby po 50 000 Kč), je nad rámec výše uvedeného nutno uvést i to, že žalovaný tímto částečným plněním svůj dluh uznal. Podle § 2054 odst. 2 o. z. platí, že plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu. Z bankovního účtu žalovaného odešlo ve třech případech 50 000 Kč s poznámkou, že se jedná o splátku rodičům. Současně žalovaný netvrdil a ani v řízení nebylo zjištěno, že by v době tohoto částečného plnění jakkoli zpochybnil zbývající dluh. Pokud přitom osoba bez dalšího částečně plní na svůj dluh, je jejím úmyslem plnit na existující dluh, jestliže výslovně neuvede, že částečným plněním dluh plně neuznává, a věřitel může očekávat, že dlužník, který bez dalšího plní na existující dluh částečným plnění (a to i prostřednictvím třetí osoby se souhlasem dlužníka), závazek vůči ní uznává (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 405/2013). Soud přitom nemá pochyb o tom, že předmětné částečné plnění bylo plněním právě na předmětnou zápůjčku. Žalobci a ani žalovaný současně netvrdili, že by byly mezi účastníky nějaké další zápůjčky či jiné závazky, na které by bylo danými platbami plněno (žalobkyně uvedla, že očekávali vrácení pouze předmětných 500 000 Kč, žalobce dodal, že peníze za vybavení bytu jim byly vráceny jejich dcerou).

63. K námitce žalovaného, že nepodepsal rámcovou smlouvu o finančních službách ze dne 14. 10. 2019 a že tuto za něj snad měla podepsat žalobkyně, soud konstatuje, že uvedená smlouva nepředstavuje jádro skutkových zjištění soudu. Z této plyne pouze tolik, že žalovaný si měl zřídit u [právnická osoba]. účet č. [č. účtu], a tolik, že v dané smlouvě byl jako kontaktní e-mail označen e-mail žalobkyně. I kdyby soud od dané listiny zcela odhlédl, neměnilo by to nic na výše učiněných závěrech o důvodnosti žaloby. I přes uvedené nicméně soud nemůže nezmínit, že není zřejmé, co by na věci mělo měnit, zda danou listinu podepsal žalovaný, či v jeho zastoupení žalobkyně. Pokud snad jde o vyloučení zjištění, že žalovaný byl v rozhodné době v ČR, o tom svědčí nezpochybnitelně fakt, že dne 15. 10. 2019 podepsal plnou moc pro žalobkyni a jeho podpis byl úředně ověřen. Konečně soud dodává, že uvedenou smlouvou byl žalovanému zřízen bankovní účet č. [č. účtu]. Výpisy z tohoto účtu přitom soudu doložil sám žalovaný, a to za účelem prokázání, že z daného (jeho) účtu nebyly v rozhodné době provedeny částečné platby na zápůjčku.

64. Je tak nutno uzavřít, že byla prokázána skutková verze žalobců, že s žalovaným uzavřeli smlouvu o zápůjčce. Na základě dané smlouvy poskytli žalovanému částku 500 000 Kč, a to jako zálohu na koupi bytu. Žalovaný následně vrátil třemi platbami částku 150 000 Kč.

65. Žalovaný tak má povinnost vrátit doposud neuhrazenou část zápůjčky ve výši 350 000 Kč.

66. Doba vrácení nebyla ve smlouvě sjednána, podle § 2393 odst. 1 o. z. tak platí, že splatnost je závislá na vypovězení smlouvy. Není-li o výpovědi ujednáno nic jiného, je výpovědní doba šest týdnů.

67. Žalobci smlouvu o zápůjčce vypověděli. Tím přivodili její splatnost a založili povinnost žalovaného vrátit doposud neuhrazenou část zápůjčky.

68. Soud se nicméně neztotožnil s tím, že splatnost měla nastat dne 5. 4. 2024, jak žalobci tvrdili.

69. Žalobci uvedené datum dovodili s odkazem na domněnku doby dojití, dle které se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání (§ 573 o. z.).

70. Domněnku doby dojití však není namístě aplikovat v situaci, kdy z důkazů předložených žalobci plyne, kdy byla zásilka obsahující výpověď žalovanému doručena, tj. kdy se dostala reálně do sféry žalovaného. Tento okamžik je nutno ztotožnit s okamžikem, kdy byla zásilka uložena na poště a připravena k vyzvednutí. K tomu došlo dne 26. 2. 2024. Od tohoto data je nutno počítat šestitýdenní lhůtu. Žalovaný měl tedy povinnost zápůjčku vrátit dne 8. 4. 2024. Ode dne následujícího je v prodlení.

71. Soud proto uložil žalovanému, aby žalobcům rukou společnou a nerozdílnou (pohledávka vznikla ze trvání manželství žalobců a jedná se pohledávku spadající do režimu společného jmění) zaplatil 350 000 Kč a úrok z prodlení z této částky v zákonné výši za období od 9. 4. 2024 do zaplacení (výrok I).

72. Ve zbytku, tj. co se týče požadavku žalobců na zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši z částky 350 000 Kč za období od 6. 4. 2024 do 8. 4. 2024, soud žalobu zamítl (výrok II).

73. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem III a výrokem IV rozsudku podle § 142 odst. 3 o. s. ř., když žalobci měli neúspěch pouze ve vztahu k části jimi požadovaného příslušenství. Neúspěch žalobců je tak ve vztahu k jejich úspěchu nutno hodnotit jako poměrně nepatrný. Žalobcům proto náleží právo na plnou náhradu nákladů řízení.

74. Při určení náhrady nákladů každého z žalobců byl soud veden následujícími úvahami. Za úkony, které právní zástupkyně žalobců vykonala jako úkony společné, vznikají každému ze společně zastoupených žalobců samostatně náklady odpovídající mimosmluvní odměně ve výši 7 760 Kč (§ 12 odst. 4 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátní tarif; dále též „advokátní tarif“), hotové výdaje vznikají každému z žalobců za společný úkon při jejich zastoupení pouze ve výši jediného paušálu (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 173/2016) a stejně tak částku soudního poplatku a náhrad spojených s cestou právní zástupkyně žalobců na soudní jednání je nutno podělit mezi oba žalobce.

75. Náklady vzniklé každému z žalobců tak činí náklady jejich právního zastoupení sestávající z: 1) odměny právní zástupkyně za úkony, jejíchž náhrady se žalobci v rámci vyčíslení náhrady nákladů domáhali, tj. za společný úkon spočívající v přípravě a převzetí zastoupení [§ 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu], společný úkon spočívající v sepisu výzvy se zásadním skutkovým a právním rozborem [§ 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu], společný úkon spočívající v sepisu žaloby ze dne 11. 6. 2024 [§ 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu], společný úkon v podobě sepisu vyjádření ze dne 9. 9. 2024 [§ 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu] a dva společné úkony spočívající v účasti na jednání dne 11. 9. 2024 v délce přesahující dvě hodiny [§ 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu]; 2) paušální náhrady hotových výdajů dle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu; 3) náhrady právní zástupkyně žalobců spojené s cestou na soudní jednání a 4) náhrady za daň z přidané hodnoty, jejímž je právní zástupkyně žalobců plátce. K uvedeným částkám je dále nutno připočíst částku 1 052 Kč, která představuje jednu polovinu náhrad spojených s cestou právní zástupkyně žalobců do sídla Obvodního soudu pro Prahu 1 (celková ujetá trasa 192 km, spotřeba automobilu 7,2 l benzínu/100 km, ceny dle vyhlášky č. 398/2023 Sb. – základní náhrada ve výši 1 075,20 Kč a náhrada za pohonné hmoty ve výši 528,0768 Kč; náhrada za promeškaný čas ve výši 500 Kč za 5 započatých půlhodin; § 14 odst. 3 advokátního tarifu). Jedná se tedy o částku 58 700 Kč (6 x 7 760 Kč + 6 x 150 Kč + 1 052 Kč + DPH 10 188 Kč). Každému z žalobců dále náleží částka 7 000 Kč jako polovina soudního poplatku. V případě žalobkyně je dále nutno připočíst 381 Kč jako náhradu za cestu žalobkyně k soudnímu jednání (cena cesty tam ve výši 191,50 Kč a cesty zpět ve výši 189 Kč dle doložených vlakových jízdenek) a částku 833 Kč představující ušlý výdělek žalobkyně za tři hodiny účasti na soudním jednání. Celkové náklady žalobkyně tak činí 66 914 Kč. V případě žalobce je nutno taktéž připočíst polovinu soudního poplatku ve výši 7 000 Kč a náhradu za cestu k soudu ve výši 381 Kč. Náklady žalobce tak činí 66 081 Kč.

Poučení