14 C 20/2025 - 351

Rubrum

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudcem Mgr. Alešem Frumarem ve věci žalobce: [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], IČO [Anonymizováno] sídlem [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] - [Anonymizováno] [Anonymizováno] zastoupený advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalované: [Jméno žalované], narozená [Datum narození žalované] trvale bytem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o 94 376,37 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 94 376,37 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 94 376,37 Kč od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na nákladech řízení částku ve výši 12 107,09 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta [Jméno advokáta A].

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu v Olomouci dne [datum] se žalobce po žalované domáhala zaplacení částky 94 376,37 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná jako vlastník malého plavidla vedeného pod rejstříkovým číslem [hodnota] (dále jen jako „Plavidlo“) je odpovědná za únik provozních kapalin z Plavidla, ke kterému došlo při jeho potopení v únoru 2024, a kterým došlo ke znečištění povrchových vod vodního toku [Anonymizováno] v prostoru slepého ramene [Anonymizováno] v [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [Anonymizováno]. Žalobce tvrdil, že na základě rozhodnutí Odboru ochrany prostředí, [Anonymizováno] [Anonymizováno]. [Anonymizováno]. [Anonymizováno] ze dne [datum], č. j. [č. účtu], sp. zn. S-MHMP [č. účtu] (dále také jen „Rozhodnutí MHMP“) provedla společnost [právnická osoba]., IČO: [IČO] (dále také jen „Sanační společnost“), sanační činnost k nápravě závadného stavu způsobeného únikem kapalin. Náklady sanační činnosti ve výši 94 376,37 Kč vyúčtovala Sanační společnost fakturou č. [hodnota] ze dne [datum] žalobci, který je ve lhůtě splatnosti uhradil. Žalobce dále tvrdil, že žalovaná byla opakovaně vyzvána k náhradě nákladů likvidace nejpozději do [datum], což žalovaná neučinila, když na výzvy žalobce reagovala pouze dopisem ze dne [datum], v němž sporovala únik kapalin z Plavidla a výši nákladu provedené sanační činnosti. Žalobce po žalované požaduje úhradu zákonného úroku z prodlení z dlužné částky od [datum] do zaplacení. Podle žalobce byla žalované dne [datum] doručena předžalobní výzva.

2. Žalovaná k žalobě uvedla, že žaloba je nedůvodná, a navrhla její zamítnutí v plném rozsahu. Podle žalované žalobce neprokázal, že žalovaná odpovídá za způsobenou škodu, když stav vodního toku v daném místě je velice špatný a voda je znečištěna úniky kapalin z jiných plavidel v havarijním stavu ve vlastnictví třetích osob, která v daném místě dlouhodobě kotví. Žalovaná tvrdila, že Plavidlo bylo potopeno pouze částečně, palivová nádrž byla po vyproštění plná a nebyla zaplavena vodou, z čehož je podle žalované zřejmé, že k úniku paliva z Plavidla nedošlo. Rozsah znečištění způsobení potopením Plavidla byl podle žalované pouze povrchový a byl odstraněn hasiči v rámci jejich zásahu při vyproštění Plavidla. Žalovaná dále tvrdila, že částka vyúčtovaná žalobci Sanační společností neodpovídá případné skutečné výši vzniklé škody.

3. Z provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění:

4. V evidenčním listu plavidla č. [hodnota] ze dne [datum] s platností do [datum] je žalovaná uvedena jako vlastník malého plavidla k rekreační plavbě, tov. zn. Fletcher Classic GTS 200, rok výroby 1994, se zabudovaným zážehovým motorem Mercruiser 4,3/V6 o výkonu 110 kW.

5. Z fotodokumentace předložené žalobcem je patrné vyprošťování laminátového plavidla s nápisy „[Anonymizováno] [Anonymizováno]“ a „[Anonymizováno] [Anonymizováno]“, které je pravou stranou vyvázáno k plovoucímu molu a levou částí trupu potopeno pod hladinu. Vyprošťování je prováděno příslušníky [právnická osoba] za pomocí jeřábu a za přítomnosti příslušníků městské policie. [právnická osoba] vody je v okolí potopeného plavidla zřetelná barevná modro-fialovo-žlutá skvrna způsobená unikajícími kapalinami. Okolí vyprošťovaného plavidla bylo v průběhu zásahu [právnická osoba] ohraničeno sorpčními stěnami, avšak z fotografií je patrné, že znečišťující kapaliny unikly mimo prostor ohraničený sorpčními stěnami ještě před jejich umístěním. Na předložených fotografiích není patrný jiný zdroj znečištění vodní hladiny.

6. Rozhodnutím Odboru ochrany prostředí, [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] ze dne [datum], č. j. MHMP [č. účtu], sp. zn. S-MHMP [č. účtu], v právní moci od [datum], bylo Sanační společnosti, jako společnosti odborně a technicky způsobilé k provedení opatření k nápravě ve smyslu § 42 odst. 4 zákona č. 254/2001 Sb., vodního zákona, uloženo bezodkladné provedení opatření k nápravě závadného stavu spočívající v odstranění znečištění závadnými látkami (pravděpodobně ropného původu) z hladiny slepého ramene řeky [Anonymizováno] v [Anonymizováno] [Anonymizováno], které unikly z potopeného Plavidla před restaurací [jméno FO], [adresa], a dále zajištění odborné likvidace závadné látky a použitých sanačních prostředků.

7. Fakturou č. [hodnota] ze dne [datum] se splatností dne [datum] vyúčtovala Sanační společnost žalobci „sanační práce po úniku RL do [Anonymizováno] v přístavu [adresa] ze dne [datum]“ částkou 94 376,37 Kč s DPH. Přílohou faktury je položkový rozpis provedených prací a vynaložených nákladů vypracovaný [jméno FO].

8. V protokolu o havarijním zásahu Sanační společnosti z února 2024 je uvedeno, že dne [datum] v 15:10 hod. přijal [jméno FO] od vodoprávního úřadu oznámení o havárii – potopení malého plavidla s vlastním pohonem, při které mělo dojít k úniku 20 až 30 l automobilového benzínu a neurčeného množství oleje do povrchových vod [Anonymizováno] v přístavu [adresa]. Prvotní zásah na zastavení šíření uniklých látek instalací sorpčních stěn a zásypem sorbentu provedla jednotka HZS [Anonymizováno].[Anonymizováno][Anonymizováno]. [Anonymizováno]. V době příjezdu havarijní skupiny Sanační společnosti na místo zásahu bylo Plavidlo vytaženo jeřábem a hladina v místě úniku byla částečně ošetřena sorpčními prostředky. U nábřežní zdi od místa úniku směrem k lodnímu výtahu se na hladině táhla souvislá skvrna ropných látek. Součástí protokolu je dále soupis rozsahu prací, které probíhaly ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum]. Ze závěru protokolu se podává, že Sanační společnost provedla odstranění kontaminace povrchových vod sorpčními prostředky, odvoz a odstranění vzniklých nebezpečných odpadů – absorpčních činidel a filtračních materiálů v množství 0,3 t. Sanační práce na lokalitě byly ukončeny dne [datum].

9. Výzvou k úhradě nákladů na likvidaci znečištění ze dne [datum] žalobce žalovanou vyzval k úhradě nákladů na likvidaci havárie ve výši 94 376,37 Kč do [datum]. Výzva byla žalované doručena do vlastních rukou dne [datum].

10. Upomínkou k úhradě nákladů na likvidaci znečištění ze dne [datum] žalobce žalovanou vyzval k úhradě nákladů na likvidaci havárie ve výši 94 376,37 Kč do 15 dnů od doručení upomínky. Upomínka byla žalované doručena do vlastních rukou dne [datum].

11. Dopisem ze dne [datum] žalovaná žalobci sdělila, že s úhradou částky nesouhlasí, protože realizaci prací v daném rozsahu si nikdy neobjednala. Plavidlo bylo podle žalované potopeno jen částečně, bylo vytaženo příslušníky Hasičského záchranného sboru, kteří na místě provedli odstranění veškerého znečištění pomocí norné stěny. K výtoku odpadních látek z plavidla podle žalované došlo jen v naprosto minimální míře, pohonné hmoty ani olej z Plavidla nevytekly. Žalovaná v dopise dále tvrdila, že voda v Holešovickém přístavu je obecně velice znečištěna a rozsah provedeného zásahu byl naprosto neadekvátní znečištění, které mohlo vzniknout z Plavidla. Žalovaná rovněž namítala pochybnosti o skutečné výši nákladů sanace pro opakované cesty vozidel Sanační společnosti z města [adresa], když Sanační společnost má sídlo ve [Anonymizováno]. Stejné sdělení učinila žalovaná vůči žalobci dopisem ze dne [datum].

12. Dopisem ze dne [datum] žalobce v reakci na námitky žalované sdělil, že potopení Plavidla naplnilo pojem havárie ve smyslu § 40 vodního zákona, a proto byl vodoprávní úřad nucen postupovat v souladu s §§ 41 a 42 vodního zákona. Protože žalovaná nebyla přítomna na místě havárie a nebyla schopna sama jednat, zajistil vodoprávní úřad opatření k nápravě závadného stavu, jehož náklady byly prvotně hrazeny z rozpočtu obce. Žalobce v dopise uvedl, že znečištění povrchových vod v místě potopení Plavidla je patrné již z fotodokumentace, která je obsažena v závěrečné zprávě Sanační společnosti, přičemž prvotní zásah Hasičského záchranného sboru nevedl k odstranění celého znečištění, které bylo třeba následně provést Sanační společností. Žalobce tak doplnil, že uvedený postup byl zcela v souladu s §§ 40 až 42 vodního zákona, přičemž základna havarijní jednotky Sanační společnosti včetně skladu potřebného materiálu je umístěna ve [Anonymizováno], proto i doprava účtovaná Sanační společností je oprávněná.

13. Z printscreenu webových stránek Sanační společnosti se podává adresa provozovny ve [Anonymizováno].

14. Předžalobní výzvou ze dne [datum] vyzval zmocněnec žalobce žalovanou k úhradě nákladů na likvidaci havárie ve výši 94 376,37 Kč. Výzva byla žalované doručena dne [datum].

15. Z podstatného obsahu přestupkového spisu [právnická osoba] – pobočky v [adresa], sp. zn. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno], zejména z příkazu ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno], v právní moci [datum], soud zjistil, že žalovaná byla uznána vinnou tím, že dne [datum] provozovala Plavidlo, jež nebylo v řádném technickém stavu a současně nad ním nezabezpečila účinný dohled, což vedlo k postupnému zatápění Plavidla vodou a jeho částečnému potopení, čímž spáchala z nedbalosti přestupek podle § 43 odst. 9 písm. c) zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, za což jí byla uložena pokuta ve výši 20 000 Kč. V odůvodnění příkazu správní orgán mj. uvedl, že se z potopeného Plavidla šířila olejnatá skvrna, která se dále postupem času zvětšovala. Správní orgán dále uvedl, že v průběhu správního řízení docházelo k jeho naprostému ignorování jak ze strany žalované, tak zejména ze strany jejího zmocněnce, který vědomě ztěžoval a mařil jednání správního orgánu. Příkaz byl doručen dne [datum]. Proti příkazu nebyl podán odpor.

16. Z podstatného obsahu spisu [Anonymizováno] [Anonymizováno] města [Anonymizováno] – Odboru ochrany prostředí, oddělení vodního hospodářství, sp. zn. S-MHMP [Anonymizováno], soud zjistil, že dne [datum] ve 14:00 hod. byl [právnická osoba] sepsán protokol z místního šetření u slepého ramene řeky Vltavy před restaurací [právnická osoba], [adresa] za přítomnosti [jméno FO] ([právnická osoba].), [jméno FO] (SPS [adresa]) a [jméno FO] (SPS [adresa]). Při místním šetření bylo zjištěno, že v důsledku potopení Plavidla došlo k úniku provozních kapalin – ropných látek. Prvotní zásah provedl HZS [Anonymizováno]. [Anonymizováno]. [Anonymizováno] aplikací norných stěn a dalších absorpčních materiálů. Původcem závadového stavu je žalovaná jako vlastník Plavidla, která nebyla na místě havárie přítomna a zároveň nebyla způsobilá sama zajistit likvidaci závadového stavu. Odbor ochrany prostředí, oddělení vodního hospodářství MHMP proto přistoupil k přivolání Sanační společnosti k odstranění znečištění závadnými látkami z hladiny slepého ramene a zajištění odborné likvidace použitých sanačních prostředků. Rozhodnutí MHMP ze dne [datum] bylo doručeno žalované dne [datum]. Dne [datum] vydal Odbor ochrany prostředí, oddělení vodního hospodářství MHMP k žádosti [právnická osoba] – pobočky [adresa] stanovisko k potopení Plavidla, ve kterém mj. uvedl, že i přes zásah HZS [Anonymizováno]. [Anonymizováno]. [Anonymizováno][Anonymizováno]v lokalitě potopení Plavidla nadále přetrvávalo znečištění ropnými látkami. Vzhledem k tomu, že hrozilo nebezpečí z prodlení, byla na místo přivolána Sanační společnost, které bylo Rozhodnutím MHMP uloženo odstranění předmětného znečištění podle § 42 vodního zákona. Sanační společnost uložené sanační práce provedla, vypracovala protokol o havarijním zásahu z února 2024, který mj. obsahuje fotodokumentaci prováděných prací. Náklady na provedené sanační práce ve výši 94 376,37 Kč s DPH vyúčtovala Sanační společnost žalobci.

17. Svědek [tituly před jménem] [jméno FO] (zaměstnanec [právnická osoba]) k věci uvedl, že byl přítomen na místě havárie potopeného Plavidla v [Anonymizováno] [Anonymizováno] v době, kdy docházelo k úniku kapalin do vodního toku, a to již před zahájením sanačních prací a vyzvednutím Plavidla. Znečištění se nacházelo výhradně v okolí potopeného Plavidla a postupně se rozšiřovalo směrem k vyústění z přístavu. Svědek uvedl, že v dané lokalitě nebylo zjištěno jiné obdobné znečištění a že vodní plocha přístavu je tvořena stojatou vodou s minimálním provozem, bez běžného výskytu skvrn po ropných produktech. Znečištění mělo duhové zabarvení, nebylo pevně ohraničené a mohlo se jednat o ropné látky; svědek však není odborníkem na chemické rozbory. Plavidlo bylo zatopeno od zádě po přední sklo. Jednalo se o otevřený motorový člun bez podpalubí. Zatopen byl prostor motoru a provozních zařízení. V důsledku zatopení mohlo dojít k vniknutí vody do klikové skříně motoru a k uvolnění nečistot na bázi uhlovodíků z motorového prostoru. Při ohledání trupu plavidla nebylo zjištěno žádné viditelné porušení, pouze běžné konstrukční otvory; výrazné poškození bylo zjištěno u vrtulí. Jako možnou příčinu proniknutí vody do plavidla svědek označil netěsnost v oblasti příruby na zádi, kterou prochází hřídelové vedení, potrubí pro chladicí vodu a výfuk. V důsledku poškození vrtulí mohlo dojít k rázům na přírubu, jejíž netěsnost mohla umožnit průnik vody do plavidla. Svědek se účastnil místního šetření od začátku do konce, tj. do cca 18 hodin. Znečištění bylo pozorováno výhradně v okolí Plavidla žalované a nebyl zjištěn jiný původce znečištění.

18. Svědek [jméno FO] (zaměstnanec Sanační společnosti pověřený odstraněním předmětného znečištění ze dne [datum]) k věci uvedl, že potopení Plavidla neviděl, viděl pouze vyzdvižené Plavidlo. Podle svědka bylo znečištění způsobeno únikem ropných látek z Plavidla, a to zejména při jeho vyzvedávání z vody. Znečištění mělo charakter lehké ropné látky, zřejmě benzínu, a vyznačovalo se duhovým zabarvením. Rozsah znečištění činil přibližně 100 až 120 metrů v délce a 15 až 20 metrů v šířce v prostoru [jméno FO]. Jiné obdobné znečištění v lokalitě nebylo zjištěno. Hasičský záchranný sbor provedl pouze základní kroky, avšak neměl specializované vybavení pro likvidaci ropných látek. Společnost [právnická osoba]. následně provedla odborné sanační práce, spočívající v zastavení šíření látky na hladině a aplikaci sypkých sorbentů, které sorbují nepolární látky (oleje). Postup dekontaminace byl opakován, dokud nebyla látka zcela odstraněna. Náklady na zásah byly podle svědka naprosto adekvátní. Svědek nebyl přítomen při samotném vytažení Plavidla z vody, viděl jej až zavěšené na jeřábu, pod ním se nacházely masivní skvrny.

19. Svědkyně [tituly před jménem] [jméno FO] (ekolog a havarijní technik [právnická osoba]) k věci uvedla, že byla osobně přítomna na místě havárie v [Anonymizováno] [Anonymizováno] v době před odstraněním znečištění a vyzvednutím potopeného Plavidla. Podle svědkyně bylo znečištění vodního toku způsobeno únikem provozních kapalin z potopeného Plavidla, které bylo nasedlé – tedy částečně potopené, nehybné a plné vody. Znečištění mělo charakter ropných látek, které se nacházely na hladině, měly typický zápach a zbarvení, jejich rozšíření bylo pozorováno zejména při manipulaci s Plavidlem během jeho vyzvedávání. Svědkyně dále uvedla, že znečištění pocházelo výhradně z Plavidla, jiné obdobné znečištění v lokalitě nebylo zjištěno. Rozsah zatopení Plavidla byl značný – zatopen byl prostor motoru, provozní zařízení i podpalubí. Podle svědkyně pravděpodobně došlo i k zatopení palivové a olejové nádrže. Svědkyně se účastnila místního šetření v den vytažení Plavidla, kdy na místě zasahovala i Sanační společnost, která provedla ohraničení znečištění a následné sanační práce. Hasičský záchranný sbor hl. m. Prahy zajistil vyzvednutí plavidla pomocí jeřábu. Svědkyně dále popsala standardní postup při havarijním zásahu, který zahrnuje koordinaci s vodoprávním úřadem, aplikaci absorpčních látek a další dekontaminační činnosti za účelem minimalizace dopadu na životní prostředí.

20. Svědek [jméno FO], který se zabývá servisem a uskladňováním plavidel, k věci uvedl, že zná pana [Anonymizováno], otce žalované, kterému zprostředkovával koupi Plavidla. Po potopení Plavidla v [Anonymizováno] [Anonymizováno] byl kontaktován právě otcem žalované s žádostí o převzetí Plavidla do svého areálu za účelem technického ohledání Plavidla. Svědek provedl základní přípravu Plavidla, spočívající v jeho očištění a demontáži krytů, aby bylo možné posoudit jeho technický stav. Při ohledání zjistil, že palivová nádrž obsahovala přibližně polovinu svého objemu benzínu, bez příměsi vody. Do prostoru motoru a do olejového systému se však voda dostala – v mazacím ústrojí motoru byla zjištěna voda v množství cca 4 litry, přičemž motorový olej zůstal zachován v plném rozsahu (cca 4,5 litru). V převodovém systému (tzv. zet náhon) bylo rovněž zachováno plné množství oleje (cca 1,7 litru), avšak vyrovnávací nádobka obsahovala směs oleje (cca 0,3 litru) a vody. Stav servooleje zůstal nedotčen, bez zaplavení. Svědek dále uvedl, že v palivovém vedení plavidla se nacházel benzín, bez příměsi vody, avšak voda byla zjištěna v karburátoru a ve spalovacím prostoru motoru. Z pohledu svědka došlo k úniku ropných produktů z Plavidla v rozsahu cca 1,5 litru, přičemž se jednalo o směs benzínu a oleje. Jako pravděpodobnou příčinu potopení plavidla označil netěsnost v oblasti průchodky mezi trupem lodi a transomem, tedy v místě napojení motoru na převodové ústrojí. Stav motoru po zatopení svědek popsal jako kontaminovaný vodou ve spalovacím prostoru, sací komoře a olejové vaně. Vnější povrch motoru byl podle svědka pokryt běžným olejovým filmem v množství cca 0,2 litru.

21. Výslech svědkyně [tituly před jménem] [právnická osoba], referentky [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] – Odboru ochrany prostředí, oddělení vodního hospodářství, soud již neprováděl, když žalobkyně vzala svůj důkazní návrh zpět, nehledě k tomu, že výslech svědkyně byl již nadbytečným, neboť skutkový stav byl spolehlivě prokázán dalšími realizovanými důkazy. Je třeba také uvést, že svědkyně jako referentka příslušného odboru sepsala protokol o místním šetření a vydávala rozhodnutí, tedy její vnímání a úkony jsou zachyceny přímo ve správním spise, který byl realizován k důkazu. V neposlední řadě se jen doplňuje, že se soud opakovaně pokoušel o výslech svědkyně prostřednictvím dožádaných soudů, ovšem - s ohledem na zdravotní stav svědkyně - bezvýsledně. Primárně ovšem platí, že výslech se stal nadbytečným, když skutkový stav byl spolehlivě zjištěn jinými důkazními prostředky.

22. Z výše uvedených skutkových zjištění soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:

23. Dne [datum] došlo na slepém rameni [Anonymizováno] v [Anonymizováno] [Anonymizováno] k částečnému potopení Plavidla, v jehož evidenčním listu byla v té době jako vlastník uvedena žalovaná. V důsledku této události došlo k úniku provozních kapalin Plavidla do povrchových vod, přičemž znečištění bylo lokalizováno výhradně v okolí potopeného Plavidla a postupně se šířilo směrem k ústí přístavu. Znečištění mělo charakter lehké ropné látky (benzínu) a oleje, a bylo vizuálně patrné jako duhově zbarvená skvrna na hladině. Prvotní zásah Hasičského záchranného sboru [Anonymizováno][Anonymizováno] [Anonymizováno]. [Anonymizováno] nevedl k úplnému odstranění znečištění, a proto bylo Rozhodnutím MHMP uloženo Sanační společnosti provést opatření k nápravě závadného stavu podle § 42 vodního zákona. Sanační práce probíhaly ve dnech 23. až [datum] a spočívaly v hraničení znečištěné oblasti, aplikaci sorpčních prostředků a likvidaci kontaminovaných materiálů. Sanační společnost má provozovnu ve městě [adresa]. Náklady na provedené sanační práce ve výši 94 376,37 Kč včetně DPH byly vyúčtovány žalobci. Žalovaná byla za způsobení havárie uznána vinnou v přestupkovém řízení vedeném [právnická osoba], přičemž jí byla uložena pokuta ve výši 20 000 Kč. V řízení bylo konstatováno, že žalovaná provozovala plavidlo v nevyhovujícím technickém stavu a nezajistila nad ním účinný dohled, což vedlo k jeho částečnému potopení. Žalobce žalovanou opakovaně vyzval k úhradě nákladů na likvidaci havárie, žalovaná však úhradu odmítla s odůvodněním, že zásah byl nadbytečný a že znečištění nepocházelo z jejího plavidla.

24. Soud nemá za prokázané tvrzení žalované, že stav vodního toku v místě havárie Plavidla je velice špatný a voda je v něm znečištěna úniky kapalin z plavidel třetích osob, které jsou v havarijním stavu. Žalovaná k prokázání tohoto tvrzení nenavrhla žádné důkazy a sama na místě v době havárie ani nebyla. Naopak z provedených výslechů svědků vyplývá, že v době potopení Plavidla v daném místě k žádnému znečištění ropnými látkami z jiného zdroje nedocházelo. Pravdivost tohoto tvrzení tak byla v řízení jednoznačně vyvrácena a soud jej považuje za účelové.

25. Podle § 40 odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb., vodního zákona, je havárií mimořádné závažné zhoršení nebo mimořádné závažné ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod.

26. Podle § 40 odst. 2 vodního zákona je havárií vždy závažné zhoršení nebo závažné ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod ropnými látkami, nebezpečnými závadnými látkami podle části II bodů 1 a 9 přílohy č. 1 k tomuto zákonu, zvlášť nebezpečnými závadnými látkami, prioritními nebezpečnými látkami, popřípadě radioaktivními látkami a radioaktivními odpady nebo zhoršení nebo ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod v chráněné oblasti přirozené akumulace vod nebo v ochranném pásmu vodního zdroje.

27. Podle § 41 odst. 2 vodního zákona je původce havárie povinen činit bezprostřední opatření k odstraňování příčin a následků havárie (dále jen „zneškodňování havárie“). Přitom se řídí schváleným havarijním plánem, popřípadě pokyny vodoprávního úřadu příslušného podle místa havárie, České inspekce životního prostředí nebo Hasičského záchranného sboru České republiky při provádění záchranných a likvidačních prací. Za místo havárie se považuje místo vzniku havárie nebo, není-li místo vzniku havárie známo, místo, kde byla havárie poprvé zjištěna.

28. Podle § 41 odst. 4 vodního zákona přísluší řízení prací při zneškodňování havárie vodoprávnímu úřadu příslušnému podle místa havárie, se kterým spolupracuje Hasičský záchranný sbor České republiky. Záchranné a likvidační práce při havárii řídí Hasičský záchranný sbor České republiky.

29. Podle § 42 odst. 1 vodního zákona k odstranění následků nedovoleného vypouštění odpadních vod, nedovoleného nakládání se závadnými látkami nebo havárií (dále jen „závadný stav“) uloží vodoprávní úřad nebo Česká inspekce životního prostředí tomu, kdo porušil povinnost k ochraně povrchových nebo podzemních vod nebo původci havárie (dále jen „původce závadného stavu“), povinnost provést opatření k nápravě spočívající v odstranění následků závadného stavu, popřípadě též v opatření náhradního zdroje vody, pokud to vyžaduje povaha věci. Náklady na provedení opatření k nápravě nese ten, jemuž bylo opatření k nápravě uloženo. Pokud ten, komu byla uložena opatření, je neplní a hrozí nebezpečí z prodlení, zabezpečí opatření k nápravě vodoprávní úřad nebo Česká inspekce životního prostředí na jeho náklady. Pokud k havárii došlo v důsledku zásahu základních složek integrovaného záchranného systému, nepovažují se za původce havárie, jestliže k zásahu použily přiměřených prostředků.

30. Podle § 42 odst. 4 vodního zákona, nelze-li opatření k nápravě uložit podle odstavců 1 až 3 a hrozí-li závažné ohrožení nebo znečištění povrchových nebo podzemních vod, zabezpečí nezbytná opatření k nápravě příslušný vodoprávní úřad z vlastního podnětu nebo z podnětu České inspekce životního prostředí. Může k tomuto účelu uložit provedení opatření k nápravě právnické nebo podnikající fyzické osobě, která je k provedení opatření k nápravě odborně a technicky způsobilá. Účastníkem řízení o uložení opatření je jen tato osoba; odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek. K účelu úhrady plateb za provedená opatření k nápravě zřizuje kraj v rámci svého rozpočtu zvláštní účet ročně doplňovaný do výše 10 000 000 Kč. Obec s rozšířenou působností, jejíž úřad plní funkci vodoprávního úřadu, který provedení opatření k nápravě uložil, požádá příslušný kraj o úhradu platby za provedené opatření k nápravě. Příslušný kraj zašle bez zbytečného odkladu peněžní prostředky v dohodnuté výši obci s rozšířenou působností, která je zašle osobě, která opatření k nápravě provedla.

31. Podle § 2910 občanského zákoníku, škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

32. Podle § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně nesplní je v prodlení.

33. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

34. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

35. Po právním hodnocení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná.

36. Soud předně konstatuje, že je podle § 135 odst. 1 o. s. ř. vázán rozhodnutím Státní plavební správy o tom, že se žalovaná dopustila přestupku, když nad Plavidlem nezabezpečila účinný dohled, což vedlo k jeho částečnému potopení dne [datum]. Podle § 135 odst. 2 o. s. ř. pak soud vychází z Rozhodnutí MHMP ze dne [datum], v němž je konstatováno, že v důsledku potopení Plavidla došlo k úniku provozních kapalin – ropných látek do povrchových vod vodního toku Vltava v prostoru slepého ramene [Anonymizováno] v [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [Anonymizováno], přičemž se jednalo o havárii ve smyslu § 40 a násl. vodního zákona.

37. V rámci provedeného dokazování vyplynulo, že v důsledku (částečného) potopení Plavidla skutečně došlo ke znečištění povrchových vod v [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [Anonymizováno]. Tato skutečnost vyplývá jak z fotodokumentace pořízené při zásahu Hasičského záchranného sboru hl. m. Prahy, tak i z výpovědí všech vyslechnutých svědků. Ačkoli svědek [jméno FO] (který prováděl následné ohledání technického stavu Plavidla) uvedl, že nedošlo k úniku paliva z palivové nádrže Plavidla, potvrdil tento svědek, že k úniku provozních kapalin došlo, a to zřejmě v rozsahu cca 1,5 l benzínu a cca 0,2 oleje. Z provedeného dokazování pak vyplynulo že v daném místě a čase nebyl jiný zdroj znečištění povrchových vod ropnými látkami. Protože žalovaná jako původce znečištění povrchových vod nebyla schopna odstranit následky závadného stavu a hrozilo nebezpečí z prodlení, když se znečištění povrchových vod šířilo přístavem v Holešovicích, zabezpečil žalobce jako příslušný vodoprávní úřad opatření k nápravě na své náklady prostřednictvím Sanační společnosti jako osoby odborně a technicky způsobilé.

38. Úhradou nákladů odstranění znečištění povrchových vod způsobeného předmětnou havárii tak žalobci vznikla škoda způsobená porušením zákonných povinností žalované a žalovaná má proto podle § 2910 občanského zákoníku povinnost tuto škodu žalobci nahradit.

39. K námitce žalované, že částka vyúčtovaná žalobci Sanační společností neodpovídá skutečné výši vzniklé škody, soud podotýká, že Sanační společnost k vyúčtované částce dodala rovněž rozpis provedených prací, které má soud za důvodné, včetně vyúčtovaných cest zaměstnanců Sanační společnosti do města [adresa], kde se nachází provozovna společnosti. Vyúčtování vzniklé škody nebylo v průběhu celého řízení zpochybněno ani osobami, které s podobnými haváriemi běžně přichází do styku, tedy pověřeným zaměstnancem Sanační společnosti, zaměstnanci [právnická osoba] jakož ani referentkou příslušného vodoprávního úřadu. K dotazu soudu žalovaná uvedla, že nenavrhuje zpracování znaleckého posudku k otázce výše způsobené škody. Soud tak uzavírá, že má výši způsobené škody za prokázanou, a to v částce 94 376,37 Kč odpovídající ceně prací a materiálu vyúčtované Sanační společností fakturou č. [hodnota] ze dne [datum].

40. Žalované byla výzva žalobce k úhradě nákladů na likvidaci znečištění ze dne [datum] prokazatelně doručena do vlastních rukou dne [datum]. Náhrada nákladů likvidace znečištění podle uvedené výzvy měla být provedena nejpozději dne [datum], žalovaná je tak od [datum] v prodlení s úhradou dlužné částky. S ohledem na výše uvedené soud výrokem I. tohoto rozsudku uložil žalované zaplatit žalobci částku ve výši 94 376,37 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení z této částky v požadované výši 14,75 % ročně, kterou soud shledal souladnou s citovanými zákonnými ustanoveními.

41. O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s ustálenou judikaturou Ústavního soudu tak, že plně procesně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení nezastoupeného účastníka, když náklady na zastoupení advokátem v této věci nelze považovat za účelně vynaložené (srov. nález Ústavního soudu ze dne 23. 11. 2010, sp. zn. III. ÚS 2984/09, nález ÚS ze dne 14. 3. 2013, sp. zn. II. ÚS 376/12, či nález ÚS ze dne 23. 6. 2020, sp. zn. II. ÚS 3790/19). V případě žalobce se jedná o hlavní město, na jehož straně lze presumovat existenci dostatečného materiálního i personálního vybavení a zabezpečení k tomu, aby byl schopen si hájit svá rozhodnutí, práva a zájmy, aniž by musel využívat právní pomoci advokátů. V této souvislosti lze odkázat i na přípis žalobce ze dne 11. 7. 2024, v němž žalobce sám (prostřednictvím svého personálu) erudovaně vyvrací veškeré námitky vznesené žalovanou. K samotnému řízení a nutnosti zastoupení advokátem pak soud dodává, že se nejedná o nikterak komplikované řízení, když jeho předmětem je pouze vymožení dlužné částky vyplývající z běžné agendy žalobce.

42. Soud tedy žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení nezastoupeného účastníka podle § 151 odst. 3 o. s. ř. v celkové výši 12 107,09 Kč, která se skládá ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 4 719 Kč, paušální náhrady nákladů ve výši 300 Kč podle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. za každý z úkonů ve smyslu § 1 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. (výzva k plnění, sepis žaloby, vyjádření ze dne [datum], účast u výslechu svědka dne [datum], účast u výslechu svědka dne [datum], účast u výslechu svědka dne [datum], účast u výslechu svědka dne [datum], účast u výslechu svědka dne [datum], a účast na jednání soudu dne [datum]), celkem tedy paušální náhrady nákladů ve výši 2 700 Kč, dále z vynaložených cestovních nákladů ve výši 4 688,09 Kč, a to konkrétně z jízdného k jednání soudu dne [datum] osobním automobilem Honda CRV RZ [SPZ], a to při průměrné spotřebě benzínu ve výši 7,1 litru na 100 km, při vzdálenosti 2 x 281 km, při amortizační složce za km 5,80 Kč dle vyhl. č. 475/2024 Sb. a při průměrné ceně benzínu 35,80 Kč, tedy jízdné celkem 4 688,09 Kč (amortizační složka činí 3 259,60 Kč a spotřební složka činí 1 428,49 Kč).

43. Pariční lhůty soud určil jako obecné třídenní podle § 160 odst. 1 věty první o. s. ř. Místo plnění náhrady nákladů řízení k rukám zmocněnce žalobce podle § 149 o. s. ř.