14 C 200/2020-118

Rubrum

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Pavlínou Potomskou jako samosoudcem ve věci žalobců: a) [celé jméno žalobce], [datum narození] bytem [adresa] [anonymizováno] [obec] b) [celé jméno žalobkyně], [datum narození] bytem [adresa] [anonymizováno] [obec] oba zastoupeni advokátkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] [anonymizováno] [obec] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastupování státu ve věcech majetkových, [IČO] sídlem [adresa žalované] o určení vlastnického práva takto:

Výrok

I. Určuje se, že žalobce a) je vlastníkem v rozsahu id. k části pozemku s dosavadním p. [číslo] v obci [obec], [katastrální uzemí], a to pozemku st. p. [číslo] o výměře 166 m2, p. [číslo] o výměře 64 m2, p. [číslo] o výměře 715 m2, vše v obci [obec], [katastrální uzemí] tak, jak jsou zaměřené, oddělené a nově označené v geometrického plánu vyhotoveném [právnická osoba], se sídlem [adresa], ze dne 13.9.2018, číslo plánu [číslo] 2018.

II. Žaloba se zamítá v části, kterou se žalobkyně b) domáhala určení, že je spoluvlastníkem o velikosti spoluvlastnického podílu id. k části pozemku s dosavadním p. [číslo] v obci [obec], katastrální území Boršice u Buchlovic, a to pozemku st. p. [číslo] o výměře 166 m2, p. [číslo] o výměře 64 m2, p. [číslo] o výměře 715 m2, vše v obci [obec], katastrálním území Boršice u Buchlovic, tak jak jsou zaměřené, oddělené a nově označené v geometrického plánu vyhotoveném [právnická osoba], se sídlem [adresa], ze dne 13.9.2018, číslo plánu [číslo] 2018.

III. Žaloba se zamítá v části, kterou se žalobce a) a žalobkyně b) domáhali, určení že jsou spoluvlastníky každý o velikosti podílu id. stavby [adresa] jako součásti pozemku p.č.st. [číslo] vzniklého z dosavadního p. [číslo] v obci [obec], [katastrální uzemí], jak byla zaměřena, oddělena a nově označena v geometrického plánu vyhotoveném [právnická osoba], se sídlem [adresa], ze dne 13.9.2018, číslo plánu [číslo] 2018 i součásti pozemku p. [číslo] obci [obec], [katastrální uzemí].

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci a) na náhradě nákladů řízení 21 360 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobce a).

V. Žalobkyně b) je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení 1 197,28 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou ze dne 14.9.2020 se žalobce a) a žalobkyně b) domáhali určení, že jsou podílovými spoluvlastníky, každý o velikosti podílu id. pozemků p. č. st. [číslo] o výměře 166 m2, [parcelní číslo] o výměře 64 m2, [parcelní číslo] o výměře 715 m2, nově vytvořených z pozemkové parcely p. [číslo] vše v obci [obec], k.ú. [obec] u [obec], dle geometrického plánu čj. [číslo] 2018 ze dne 13.8.2018 vyhotoveného společností [právnická osoba], [adresa], schváleného Katastrálním úřadem pro Zlínský kraj, katastrální pracoviště Uherské Hradiště, [anonymizováno] – [číslo] 2018 ze dne 18.9.2018. Naléhavý právní zájem na požadovaném určení spatřovali v dosažení souladu mezi zapsaným stavem v katastru nemovitostí se stavem právním, podle kterého jsou vlastníky nemovitostí na základě mimořádného vydržení a bez tohoto určení by bylo jejich postavení ohroženo a stalo by se nejistým. K důvodům žaloby uvedli, že žalovaná získala vlastnictví k pozemku p. [číslo] v obci [obec] a k.ú. [obec] u [obec], nyní evidovaném jako p. [číslo] jako odúmrť po [jméno] [příjmení], rozené [příjmení], zemř. [datum], posledně bytem [adresa], a to usnesením zdejšího soudu ze dne [číslo] sp. zn. [spisová značka] ze dne 2.12.2016 s právní mocí od 20.12.2016. Vlastnictví žalované bylo zapsáno do katastru nemovitostí s právními účinky dne 3.1.2017. Rodiče žalobce a) - [celé jméno žalobce] a [jméno] [celé jméno žalobkyně] vlastnili rodinný dům [adresa] na pozemku p. č. st. [anonymizováno], pozemek p. č. st. [anonymizováno], pozemky p. [číslo] p. [číslo] vše v obci [obec], k.ú. [obec] u [obec] (Všechny nadále uváděné nemovitosti se nacházejí v obci [obec], k.ú. [obec] u [obec]) Společně s těmito nemovitostmi užívali rodiče žalobce a) také část pozemku p. [číslo] dle geometrického plánu [číslo] 2018 vymezenou jako p. [číslo] p. č. st. [číslo], p. [číslo] které získali po dohodě o směně s [jméno] [příjmení] (bratrem [jméno] [příjmení] žijící ve [anonymizována dvě slova]) a po zaměření geometrickým plánem vypracovaným [jméno] [příjmení]. K dohodě mělo dojít kolem roku 1970 a podle ní rodiče žalobce a) platili náklady na geometrické zaměření pozemků z p.č. PK [číslo], avšak geometrický plán společně se smlouvou nebyl vložen do katastru nemovitostí, neboť geometr [jméno] [příjmení], který zpracovával plán, zemřel. Žalobci a) nebyl znám bližší obsah dohody, zejména jaké pozemky jeho rodiče nabídli ke směně s [jméno] [příjmení]. Žalobci geometrický plán z roku 1970 ani písemnou dohodu z roku 1970 nepředložili soudu, neboť se jim tyto listiny nepodařilo dohledat. Přestože nedošlo k vložení smlouvy do katastru nemovitostí, nebyla od roku 1970 doposud uzavírána mezi žalobci a předchůdcem žalované jiná smlouva o převodu nemovitostí. Rodiče žalobce a) začali po směně tyto pozemky užívat. Pozemek [parcelní číslo] byl užíván jako zahrada, byly zde vysázeny meruňky, sadila se zde pšenice. V roce 1983 byl oplocen plotem s betonovým základem, vedeným mezi pozemkem p. [číslo] následně po hranici mezi pozemky p. [číslo] p. č. st. [číslo] a pozemkem [parcelní číslo]. Pozemek p. č. st. [číslo] byl nejprve rodiči užíván jako zahrada, poté došlo v roce 1983 k jeho zastavění zděným chlévem (o rozměrech 3 x 5 metrů) a v roce 1984 přistaveným seníkem, kdy zdi chléva a seníku tvořily hranici mezi pozemky p. [číslo] p. č. st. [číslo]. Základy pod stavby i základ pod plot na pozemku [parcelní číslo] byly budovány z důvodu výškového rozdílu asi 1 metr mezi pozemky p. [číslo] [parcelní číslo] a sousední částí pozemku p. [číslo] vzniklého v důsledku nahrnutí zeminy ze sousedních pozemků při budování bytového domu v roce 1983. Stavby na pozemku p. č. st. [číslo] byly ohlášeny stavebnímu úřadu sdělením ze dne [datum] a tvoří se stavbami na pozemku p. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je dům [adresa] stavebně uzavřený celek, který není veřejnosti přístupný. Pozemek p. [číslo] byl rodiči užíván jako pole, byl oplocen pouze z jedné části. Volně přístupný byl pozemek [parcelní číslo] při hranicích mezi pozemky p. [číslo] p. [číslo] z pozemku žalobců [parcelní číslo] i veřejné cesty na pozemku [parcelní číslo]. Oplocení pozemku [parcelní číslo] navazovalo na zdi chléva a seníku na pozemku p. č. st. [číslo] a poté pokračovalo při hranici mezi pozemkem p. [číslo] pozemkem [parcelní číslo] až k [parcelní číslo]. Po smrti otce - [celé jméno žalobce] užíval žalobce a) a jeho matka veškeré nemovitosti stejně jako je užívali rodiče žalobce a). Při projednávání dědictví po otci bylo zjištěno, že dům [adresa] ani hospodářské budovy na pozemcích p. č.s t. [anonymizováno] a p. č. st. [číslo] nejsou zapsány. Žalobce a) nabyl z dědictví po otci [celé jméno žalobce] id. nemovitostí k pozemku p. [číslo] p. [číslo] p. č. st. [anonymizováno] a id. domu p. [číslo] doposud nezapsaného na pozemku p. č. st. [anonymizováno]. Z dědictví po matce – [jméno] [celé jméno žalobkyně] nabyl žalobce a) id. k těmto nemovitostem - pozemku p. [číslo] p. č. st. 515 a domu [parcelní číslo] domu na pozemku p. č. st. [anonymizováno]. Po smrti matky žalobce a) pokračoval žalobce a) v kontinuálním užívání pozemků bez jakýkoliv změn a v tomto rozsahu užívá nemovitosti doposud a hradí i daň z nemovitých věcí. Mezi žalobcem a) a žalobkyní b) byla dne [datum] uzavřena kupní smlouva, na základě které získala žalobkyně b) spoluvlastnický podíl o vel. id. k nemovitostem p. č. st. [anonymizováno], p. [číslo] [parcelní číslo]. Společně s žalobcem a) užívala s těmito pozemky i s pozemky p. [číslo] p. č. st. [číslo] a pozemkem p. [číslo] tak, jak byl žalobce a) zvyklý pozemky předtím užívat a v tomto užívání pokračují oba žalobci doposud. Při nabytí nemovitostí žalobkyni b) nenapadlo, že pozemky p. [číslo] p. č. st. [číslo] nejsou součástí nemovitostí, které kupovala, neboť je považovala za jeden celek. Žalobce a) a žalobkyně b) jsou nyní zapsáni v katastru nemovitostí jako spoluvlastníci, každý s podílem o vel. id. k těmto nemovitostem – pozemku [parcelní číslo], jehož součástí je dům [adresa] v obci [obec], pozemku p. [číslo] [parcelní číslo]. V roce [rok] při budování hřiště [anonymizováno] [obec], žalobci zjistili, že pozemky p. [číslo] p. č. st. [číslo] a pozemkem [parcelní číslo] vlastní paní [příjmení] a oni užívají pozemky, k nimž má zapsané vlastnické právo někdo jiný. I přes toto zjištění žalobci nadále pokračují v užívání ve stejném rozsahu jako předtím, neboť pozemky tvoří společně s domem a zahradou jeden funkční celek, oddělený od ostatních nemovitostí cestou a plotem. V roce 2018 při revizi údajů v katastru nemovitostí bylo Katastrálním úřadem pro Zlínský kraj zjištěn nesoulad mezi zapsaným stavem a stavem v terénu, proběhlo jednání na místě samém 27.8.2018, kde žalobci sdělili, v jakém rozsahu pozemky užívají, což nebylo žádným z účastníků zpochybněno a byl vypracován geometrický plán ze dne [datum] čj. [číslo] [rok]. Žalobce a) převzal pozemky po smrti svých rodičů s přesvědčením, že tato část, kterou po celou dobu užívali, je v jejich vlastnictví. Žalobci byli poctivými držiteli, část pozemku [parcelní číslo] drželi v dobré víře a z přesvědčivého důvodu měli za to, že jim náleží právo, které vykonávají, což se projevovalo udržováním a obhospodařováním nemovitostí. V jejich přesvědčení je ujišťovala i pasivita žalované, která požadovala náhradu za užívání nemovitostí až v roce 2020. Žalobce a) užíval část pozemku [parcelní číslo] jako vlastník od roku [částka s příslušenstvím] domu [adresa] a žalobkyně b) od roku [rok]. Žalobci splnili podmínky mimořádného vydržení a dle § 1095 o. z. ve spojení s § 3066 o. z. vydrželi pozemky k 1.1.2019.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby v celém rozsahu. Poukázala na výměru držených pozemků, činící 50,37 % výměry sousedních pozemku (souhrnná výměra 1 876 m2 - pozemku [parcelní číslo] jehož součástí je dům [adresa], pozemku p. [číslo] pozemku [parcelní číslo]), která vylučuje dobrou víru žalobců o tom, že držený pozemek nabyli do svého vlastnictví. Dále poukázala na to, že jak žalobce a), tak žalobkyně b) měli být dle běžných zvyklostí seznámeni s výměrami pozemků, které převody získali a jen zcela výjimečně může být omluvitelný omyl držitele i přes rozdíl ve výměře drženého pozemku. (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 26.1.2016 sp. zn. 22 Cdo 3872/2015). U žalobců nejsou naplněny výjimečné okolnosti případu a dobrá víra žalobců je zpochybňována jejich jednáním v roce 2017, kdy podali návrh žalované na odkup pozemků a následně v roce 2020, kdy uhradili částku 18 376 Kč představující bezdůvodné obohacení ve výši pronájmu za pozemky za období od roku 2016 do roku 2019. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby také s ohledem na neprokázání dohody právních předchůdců žalobce a) s panem [příjmení].

3. V rámci provedeného dokazování soud vzal za svá shodná skutková zjištění účastníků dle § 120 odst. 3 z. č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.), dle kterých pozemky p. [číslo] p. č. st. [číslo] a [parcelní číslo] vymezené dle geometrického plánu [číslo] 2018 byli součástí původní pozemkové parcely [anonymizováno] [číslo].

4. Ze sdělení Místního národního výboru v [obec] ze dne [datum] čj. [číslo] bylo zjištěno, že manželé [jméno] a [obec] [celé jméno svědka], bytem [obec] u [obec] [číslo] ohlásili dne [datum] stavební komisi drobnou stavbu – přístavbu chléva o rozměrech 3x5 m, na pozemku [parcelní číslo], proti níž není námitek.

5. Soud z rozhodnutí Státního notářství v [obec] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] s právní mocí od [datum] zjistil, že dědictví po [celé jméno žalobce], zemřelém dne [datum] bylo vypořádáno schválenou dohodou tak, že pozůstalý syn – žalobce a) obdržel id. p. [číslo] p. č. st. [anonymizováno] a id. knihovně nezapsaného domu [číslo] stojícího na p. č. st. [anonymizováno].

6. Z usnesení Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] s právní mocí od [datum] bylo zjištěno, že dědictví po [jméno] [celé jméno žalobkyně] zemřelé dne [datum] bylo vypořádáno schválenou dohodou tak, že žalobce a) získal id domu [adresa] se stavební plochou [parcelní číslo], p. [číslo].

7. Z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] pro [územní celek], k.ú. [obec] u [obec] ze dne 8.7.1998, bylo zjištěno, že žalobce a) byl zapsán jako vlastník pozemku p. č. st. [anonymizováno] o výměře 273 m2, stavby [adresa] na p.č.st. [anonymizováno], pozemku [parcelní číslo] o výměře 1203 m2, pozemku [parcelní číslo] o výměře 729 m2 a pozemku [anonymizováno] [parcelní číslo] o výměře 68 m2. Stavba byla zapsána na p. č. st. [anonymizováno] dle žádosti o zápis novostavby s potvrzením [anonymizováno] ze dne [datum] o přidělení čp. Z výpisu bylo zjištěno, že žalobce a) nebyl zapsán jako vlastník pozemku PK [parcelní číslo] ani pozemku [parcelní číslo].

8. Z kupní smlouvy ze dne [datum] s právními účinky vkladu [datum] bylo zjištěno, že žalobce a) prodal žalobkyni b) podíl o vel. id. k nemovitostem –p. [číslo] pč.st. [anonymizováno] a domu [adresa] na pozemku p.č.st. [anonymizováno].

9. Z geometrického plánu [číslo] ze dne 8.7.2013 [anonymizováno] [jméno] [příjmení] pro [územní celek], k.ú. [obec] u [obec] bylo zjištěno, že zaměřuje, odděluje a nově označuje pozemky, které byly předmětem směnné smlouvy ze dne 26.11.2013. Je zde zakreslena jen [parcelní číslo], která se tvarem do písmene L přimyká k pozemkům p. [číslo] p. č. st. [anonymizováno] a [parcelní číslo].

10. Ze směnné smlouvy ze dne 26.11.2013 s právními účinky vkladu ke dni 10.12.2013 bylo zjištěno, že žalobce a) a žalobkyně b) směnili s [anonymizováno] [obec] část pozemku [parcelní číslo] o výměře 329 m2 a pozemek p. [číslo] za pozemky [územní celek] část pozemku [parcelní číslo] o výměře 233 m2 ([parcelní číslo]) a část pozemku [parcelní číslo] o výměře 162 m2 ([parcelní číslo]).

11. Z usnesení Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 2.12.2016, čj. [číslo jednací] s právní mocí od 20.12.2016 zjistil, že z dědictví po [jméno] [příjmení], rozené [příjmení], [datum narození], posledně bytem [adresa], [adresa], zemřelé dne [datum], připadl žalované mimo jiné pozemek [parcelní číslo]. Z odůvodnění rozhodnutí bylo zjištěno, že dodatečné projednávání dědictví bylo zahájeno z podnětu Obce Boršice a zůstavitelka měla šest sourozenců, a to i [jméno] [příjmení], který zůstavitelku předemřel.

12. Z prohlášení o vzniku práva ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná navrhovala příslušenému katastrálnímu úřadu, aby byly zapsány pozemky získané z dědictví po [jméno] [příjmení] do vlastnictví žalované.

13. Z žádosti žalobců žalované ze dne [datum] (příloha emailu zaslaného žalované [datum]) bylo zjištěno, že žádali o odprodej části pozemku v k. ú. [obec] u [obec], [parcelní číslo], který připadl žalované a na němž mají postaven seník, chlévy, dvorek a část pozemku užívají jako zahradu na pěstování brambor a zeleniny. Dále bylo zjištěno, že žalobci uváděli, že v minulosti rodiče směnily pozemky s panem [příjmení], pozemky byly zaměřeny geometrem z [obec], který zemřel a směnu nezapsal do katastru. Žalobci deklarovali svůj zájem vyřídit nesrovnalosti odkoupením pozemku, který využívají, platí za něj daň a starají se o něj, jako o vlastní.

14. Z emailové zprávy ze dne [datum] bylo zjištěno, že email žalobců ze dne [datum], jehož součástí byla žádost byl doručen žalované.

15. Ze zjednodušené dokumentace hospodářských objektů a přístavby [adresa] k.ú. [obec] u [obec] z ledna 2018 bylo zjištěno, že je zastavěn nejen pozemek p. č. st. [anonymizováno], ale také část pozemku [parcelní číslo] stavbami trvalého charakteru, a to jednak stavbou plotu v části navazující na p. [číslo] to při porovnání s parcelou [číslo] dle geometrického plánu [číslo] [rok] je plot umístěn na hranici pozemku p. [číslo] pozemku [parcelní číslo]. Dále bylo z dokumentace zjištěno, že je pozemek [parcelní číslo] zastavěn hospodářskými budovami v části navazující na p. č. st. [anonymizováno], a to při porovnání s parcelou pč.st [číslo] dle geometrického plánu [číslo] [rok] jsou hospodářské budovy umístěny na hranici pozemku [parcelní číslo] a pozemku [parcelní číslo].

16. Z potvrzení o vyznačení budovy do evidence katastru ze dne [datum] vydaného Obecním úřadem, odborem výstavby a UP [obec] (čl. 24 totožně na čl. 98) bylo zjištěno, pozemky p. č. st. [anonymizováno], [parcelní číslo], p. [číslo] jsou zastaveny rodinným domem a hospodářskými objekty na„ prvním a druhém dvoře rodinného domu,“ kdy uvedené objekty byly povoleny a byl vydán souhlas s trvalým užíváním objektů, ale pravomocné doklady nebyly dohledány. Pravděpodobný rok dokončení stavby RD [rok]. Přestavby a přístavby objektu probíhaly do roku 1975. Doplnění přístřešku o garáž a nová vrata první na dvůr bylo provedeno v roce [rok].

17. Z geometrického plánu [číslo] 2018 ze dne 13.9.2018 vyhotoveném [právnická osoba], se sídlem [adresa], který je nedílnou součástí tohoto rozsudku, bylo zjištěno, že z pozemku [parcelní číslo] o původní výměře 2 227m2, byly odděleny, zaměřeny a nově označeny pozemky – [parcelní číslo] o výměře 761m2, p.č. st. [číslo] o výměře 166 m2, [parcelní číslo] o výměře 64 m2 a [parcelní číslo] o výměře 715 m2, p. [číslo] o výměře 375 m2, [parcelní číslo] o výměře 70 m2, [parcelní číslo] o výměře 76m2. Výměra pozemků p. č. st. [číslo], p. [číslo] [parcelní číslo] v souhrnné výši 945 m2. Výměra pozemku p. č. st. [anonymizováno] činila 378 m2, výměra [parcelní číslo] 1 1135 m2, [parcelní číslo] 2 363 m2. Z geometrického plánu byl také zjištěn tvar a polohopisné umístění parcel.

18. Z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] pro obec Boršice, k.ú. [obec] u [obec] ze dne 10.10.2018 bylo zjištěno, že žalovaná byla zapsána jako vlastník pozemku [parcelní číslo] o výměře 2 227 m2 s právními účinky zápisu k 3.1.2017.

19. Z informace o řízení v katastru nemovitostí č. [anonymizováno] [číslo] [rok] bylo zjištěno, že katastrální úřad eviduje nesoulad se skutečným stavem - nezapsanou stavbu na pozemku p. č. st. [anonymizováno]. Tato zjištění považoval soud v dané věci za bezvýznamná.

20. Z emailu ze dne 9.1.2020 bylo zjištěno, že žalovaná sdělovala žalobcům, nechť zváží podání žaloby na určení vlastnictví v případě, že se domnívají, že část pozemku [parcelní číslo] vydrželi, jinak jim bude zaslána výzva k úhradě za užívání, návrh nájemní smlouvy a posléze návrh kupní smlouvy.

21. Z dopisu žalované ze dne 4.3.2020 bylo zjištěno, že žalovaná sdělovala žalobcům, že eviduje jejich žádost o odkoupení pozemku [parcelní číslo], p. [číslo] p. [číslo] požaduje úhradu bezesmluvního užívání pozemků za období od [datum] do [datum] ve výši 18 376 Kč.

22. Z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] pro [územní celek], k.ú. [obec] u [obec] ze dne 4.8.2020 bylo zjištěno, že žalovaná byla zapsána jako vlastník pozemku p. [číslo] o výměře 1466 m2 s právními účinky zápisu k [datum].

23. Ze sdělení finančního úřadu ze dne 13.8.2020 bylo zjištěno, že žalobce a) je od roku [rok] poplatníkem daně z nemovitých věcí uvedených na [list vlastnictví] v k.ú. [obec] u [obec] a dále je zde uvedena výše daně za jednotlivá zdaňovací období.

24. Ze sestavy finančního úřadu k dani z nemovitosti vystaveného na jméno žalobce a) bylo zjištěno, že žalobce nehradí daň za pozemek p. [číslo] neboť je hrazena daň za pozemky [parcelní číslo] výměra 1203 m2 a p. [číslo] výměra 400 m2 v souhrnné výměře 1603 m2 a tento pozemek není ani dle parcelního čísla ani dle výměry 64 m2 zahrnut mezi zdaňované pozemky. Rovněž bylo ze sestavy zjištěno, že je zdaňována zastavěná plocha p. č. st. [anonymizováno] o výměře 273 m2 a není zdaňován pozemek [parcelní číslo] ani dle parcelního čísla ani dle výměry 166 m2. Stavby na pozemku [parcelní číslo] nejsou také zdaňovány, neboť sestava uvádí rozsah zastavěnosti p. č. st [výměra] z celkových 273 m2, avšak rozsah zdaňovaných staveb není totožný s rozsahem zastavěnosti p. č. st. [anonymizováno] a činí v souhrnu jen 209 m2 (je zdaňována stavba rodinný dům [adresa] na p. č. st. 515 výměrou 135 m2, stavba hospodářské budovy na p. č. st. [anonymizováno] výměrou 44 m2, stavba garáže na p. č. st. [anonymizováno] výměrou 30 m2), z čehož vyplývá, že stavba o výměře 3x5 m chlév, která se nachází na pozemku p. č. st. [číslo] není zdaňována.

25. Z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] pro [územní celek], k.ú. [obec] u [obec] ze dne [datum], bylo zjištěno, že žalobce a) a žalobkyně b) jsou zapsáni jako spoluvlastníci nemovitostí, každý s podílem id. , pozemku p. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je dům [adresa] [obec] o výměře 273 m2, pozemku [parcelní číslo] o výměře 1203 m2, [parcelní číslo] o výměře 400 m2, p. [číslo] o výměře 233 m2, [parcelní číslo] o výměře 162 m2. Žalobkyně b) nabyla vlastnictví dle kupní smlouvy ze dne [datum] s právními účinky vkladu [datum]. Žalobce a) a žalobkyně b) uzavřeli dne [datum] směnnou smlouvu.

26. Z fotografií na čl. 82 až 84 bylo zjištěno, že zachycují obdělávaný pozemek s výsadbou stromu s terénní nerovností a oplocením navazujícím na hospodářské budovy.

27. Ze soupisu parcel bylo zjištěno, že zachycuje propočty zastavěné plochy domu, hospodářských budov včetně chléva I. a chléva II., seníku, dvora I., dvora II. o celkové ploše 238,25 m2. Soupis uvádí i plochu zahrady – 243 m2 a 2035 m2.

28. Z Územně plánovací informace ze dne [datum] bylo zjištěno, že [stát. instituce], odbor výstavby, jako stavební úřad provedl prohlídku na pozemku p. [číslo] při níž zjistil, že se jedná o neupravenou strž širokou [anonymizováno] m dlouhou [anonymizováno] m s výškovým rozdílem 1,5 m, která vznikla v době budování bytových domů, upravené jsou jenom části přiléhající k zahradám u rodinného domu [adresa]. Pozemek [parcelní číslo] není určen k zástavě, neboť není napojen na veřejnou komunikaci a nemá napojení na inženýrské sítě.

29. Z výslechu žalobce a), který stvrdil své vyjádření jako účastnickou výpověď dále nově uvedl, že jeho rodiče uzavřeli dohodu s [jméno] [příjmení], synem [jméno] [příjmení] a synovcem [jméno] [příjmení] v 70 letech, když v té době byli přesvědčeni, že pozemek [parcelní číslo] je ve vlastnictví rodiny [příjmení], protože to vždycky bylo„ [anonymizována dvě slova]“ Podle této dohody se„ měnily metry“ a [příjmení] [příjmení] měl rodičům žalobce a)„ pustit 2 metry“, avšak žalobce a) nemohl s jistotou říct, zda se jednalo jen o směnu za jiný pozemek nebo zda jeho rodiče za pozemky platiti. Rodiče žalobce a) dle dohody platili geometra, který pozemky zaměřil, otec žalobce a) se měl vyjádřit„ už je to zaplacené, už se do dá jen do map,“ ale pro úmrtí geometra nedošlo k přepsání pozemků. Žalobce a) bližší obsah dohody neznal a o této dohodě mezi rodiči a panem [příjmení] věděl jen bratr žalobce a). [příjmení] [příjmení] dohodu s rodiči respektoval, na pozemky poté již nechodil. Na pozemku p. č. st. [číslo] byly v letech [rok] [číslo] zbudovány základy pro stavbu chléva a seníku, základy se budovaly, z důvodu velké terénní nerovnosti vzniklé při výstavbě bytových domů v okolí. V letech [rok] byly dokončeny stavby na p. č. st, [číslo]. Z výpovědi bylo zjištěno, že žalobci zaplatili žalované náhradu za užívání pozemku p. [číslo] ve výši 18 000 Kč, neboť popsali žalované situaci, žalovaná jim sdělila, že nemohou soudní spor vyhrát, když nemají listiny a oni nechtěli vypadat jako neplatiči a nadále jednali s žalovanou o odkupu pozemků.

30. Z výslechu [celé jméno svědka], bratra žalobce a) bylo zjištěno, že se při řeči s rodiči dozvěděl, že se dohodli s panem [příjmení] o směně pozemků, rodiče se s panem [příjmení] vyrovnali, dělal se i odhad ceny pozemku a poté začali rodiče na takto vyměněných pozemcích stavět základy pro chlév a seník, nyní na p. č. st. [číslo]. Na pozemcích p. [číslo] se nestavělo, zde vznikl plot v období vzniku okolních bytovek. Rodiče žalobce a) užívali pozemek p. [číslo] tak, že zde byla tráva, na pozemku [parcelní číslo] pěstovali hospodářské plodiny a celý pozemek obdělávali. Z výslechu bylo zjištěno, že žalobce a) užíval pozemky p. [číslo] p.č. st. [číslo] a p. [číslo] ve stejném rozsahu a způsobu využití jako rodiče, pozemky p. [číslo] oplotil, vysadil zde stromy a pozemky udržuje a takto užívá pozemky doposud bez tohoto, že by byl z pozemků někým vyháněn. Svědek v rámci své výpovědi stvrdil, že fotografie na čl. 82 až 84 zachycují pozemek p. [číslo] plot na něm umístěný.

31. Z výslechu svědka [celé jméno svědka], švagra bratra žalobce a) bylo zjištěno, že pomáhal za života rodičů žalobce a) někdy mezi lety [rok] až [rok] zbudovat základy zdí při hranicích mezi pozemky p. [číslo] hranici mezi pozemkem [číslo] a [číslo]. Svědek nevěděl komu patřily pozemky, nezajímal se o to, věděl, že na zbudovaných základech byly odhadem za 3-4 roky postaveny budovy. Svědkovi bylo známo jen to, že rodina [příjmení] měla a dům vzdálený asi [číslo] m od žalobce.

32. Soud neprovedl důkaz kopií žádosti o zápis novostavby do listu vlastnictví ze dne [datum], neboť tento důkaz byl označen a předložen žalobci v rozporu s ust. § 118b) odst. 1 o.s.ř., a proto soud k tomuto důkazu v rámci zjišťování skutkového stavu také nepřihlédl. Rovněž nebyl proveden výslech žalobkyně b), neboť tento důkazní návrh byl vzat zpět.

33. Soud hodnotil provedené důkazy jednotlivě i ve vzájemných souvislostech dle § 132 z. č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) přičemž vzal za prokázaná zjištění učiněná z listiny (vyjma Soupisu parcel), když žádná ze stran nevznesla námitky pravosti či správnosti a zjištění učiněná z listin vzájemně korespondovala. Rukou psaný Soupis parcel zachycoval propočty zastavěné plochy, avšak tyto propočty neodpovídaly zjištěním učiněným ze Sestavy finančního úřadu. Soud považoval Sestavu finančního úřadu za věrohodnější důkaz ve vztahu k zjištění skutečnosti, zda žalobce a) platil daň z nemovitostí i za pozemky p. [číslo] p. č. st. [číslo], p. [číslo] neboť tato sestava byla skutečným podkladem pro vyměření daně z nemovitostí na rozdíl od Soupisu parcel.

34. Při hodnocení výpovědi svědků a žalobce a) zvážil soud rodinné vztahy svědků s žalobcem a), zájem žalobce a) na výsledku sporu, neexistenci listiny o dohodě mezi rodiči žalobce a) a p. [příjmení] i neexistenci listiny o zaměření pozemků v 70 letech, jako skutečnosti zpochybňující věrohodnost výpovědí, nicméně i tak hodnotil tyto výpovědi jako věrohodné, neboť výpovědi [celé jméno svědka] a žalobce a) obsahově vzájemně korespondovaly, když oba uvedli, že rodiče uzavírali dohodu s p. [příjmení], oba zmiňovali vyrovnání, oba věděli, že rodiče hradili náklady vzniklé při směně, shodně popsali budování základů pro stavby na hranicích pozemků (v této části jejich výpovědi potvrdil i svědek [celé jméno svědka]), důvod budování základů (spočívající v terénní nerovnosti, což potvrzovalo i zjištění z Územně plánovací informace ze den 8.3.2021) i způsob využití pozemků, jak rodiči, tak následně žalobcem a). Zmiňoval-li žalobce a) nejprve [jméno] [příjmení], s nímž měla být uzavírána dohoda a následně uvedl [jméno] [příjmení], syna [jméno] [příjmení], nepovažoval soud tento rozpor za natolik zásadní, aby vyvolal pochybnosti o věrohodnosti celé výpovědi žalobce a). Soud považoval za rozhodující zjištění, že dohoda rodičů žalobce a) byla uzavírána s příbuzným [jméno] [příjmení] rozené [příjmení] tehdy žijící v Spojených státech amerických, rodina [příjmení] v obci [obec] byla blízkými sousedy žalobce a) (dle vyjádření svědka [celé jméno svědka] měla rodina [příjmení] dům 100 m až 150 m vzdálený dům), vždy se vědělo, že je to„ [anonymizována dvě slova]“ (jak vypověděl žalobce a)) a od uzavření dohody byla dohoda respektována (výpověď žalobce a) v části, kde uváděl že p. [příjmení] na předmětné pozemky již nechodil i výpověď [celé jméno svědka] v části, kde uváděl, že za celou dobu nebyl žalobce a) z pozemků nikým vyháněn). Sám žalobce a) i svědek [celé jméno svědka] ve svých výpovědích rovněž připustili, že jim nejsou známy detaily dohody mezi rodiči a p. [příjmení], což při důkazní nouzi žalobců, byla okolnost zesilující věrohodnost jejich výpovědi s ohledem na jejich věk v době uzavření dohody (žalobce a) měl [anonymizováno] let, svědek [celé jméno svědka] [anonymizováno] let) i dobu, která od uzavřené dohody uplynula ([anonymizováno] let). Ve prospěch věrohodnosti výpovědi žalobce a) svědčí i zjištění učiněné z žádosti žalobců adresované žalované ze dne [datum], neboť již v té době (tři roky před podanou žalobou) uváděli žalobci stejné skutkové okolnosti – směnu pozemků mezi rodiči žalobce a) a p. [příjmení], zaměření pozemků a důvod, pro který nebyla smlouva zapsána. Snahu žalobců o odkup a úhradu náhrady za užívání pozemků hodnotil soud jako snahu o vyřízení věci mimosoudní cestou, nikoliv jako zpochybnění skutečností, za nichž rodiče žalobce a) získali předmětné pozemky, neboť současně žalobci seznámili žalovanou s okolnostmi nabytí, jak prokazovala žádost ze dne [datum]. Věrohodnosti výpovědi žalobce a) nepřímo nasvědčoval i tvar pozemků p. [číslo] zjištěný z geometrického plánu z geometrického plánu [číslo] [rok] ze dne [datum] vyhotoveném [právnická osoba], který tvořil písmeno L přimykající se k pozemkům žalobců p. [číslo] p. [číslo] s nimiž tvoří kompaktní celek, aniž by byl pozemek p. [číslo] zasažen výstavbou v celé šíři parcely, což odpovídalo dohodě o směně pouze části pozemku [parcelní číslo]. Z těchto důvodů vzal soud výpovědí žalobce a) ve spojení s výpovědí svědka [celé jméno svědka] za prokázané, že mezi rodiči žalobce a) a p. [příjmení], příbuzným [jméno] [příjmení], rozené [příjmení], žijící ve [země], byla kolem roku 1970 uzavřena dohoda, podle které rodiče žalobce a) měli získat pozemky p. [číslo] p. č. st. [číslo] a [parcelní číslo] za jiné své pozemky nebo za kupní cenu a hradili náklady spojené se zaměřením, avšak dohoda nebyla zapsána v evidenci nemovitostí.

35. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu. Rodiče žalobce a) [celé jméno žalobce] a [jméno] [celé jméno žalobkyně] vlastnili pozemky p. [číslo] p. č. st. [anonymizováno] (prokázáno rozhodnutím Státního notářství v [obec] ze dne [datum] a usnesením Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne [datum]), které sousedily s pozemkem [parcelní číslo] (prokázáno geometrickým plánem [číslo] ze dne [datum]), ke kterému měla ke dni své smrti [datum] zapsáno v evidenci nemovitostí vlastnické právo [jméno] [příjmení], rozená [příjmení], žijící ve [země] (prokázáno usnesením Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne [datum rozhodnutí] čj. [číslo jednací]). Kolem roku 1970 rodiče žalobce a) uzavřeli s příbuzným [jméno] [příjmení] - panem [příjmení] dohodu, kterou měli získat, a to buď za úplatu nebo směnou za jiné své pozemky, část pozemku [parcelní číslo] (prokázáno výslechem žalobce a) a výslechem svědka [celé jméno svědka]), a to z pozemku [parcelní číslo] oddělenou, zaměřenou a nově označenou dle geometrického plánu [číslo] [rok] ze dne [datum] vyhotoveném [právnická osoba], jako p. [číslo] p. č. st. [číslo] a [parcelní číslo] (prokázáno geometrickým plánem [číslo] [rok] ze dne [datum]). Dohoda nebyla zapsána do evidence nemovitostí (výpisem katastru nemovitostí [list vlastnictví] ze dne [datum]). Po uzavření dohody začali rodiče žalobce a) pozemky užívat - pozemek [parcelní číslo] jako zahradu, [parcelní číslo] nejprve jako zahradu, následně jako zastavěnou plochu, pozemek [parcelní číslo] jako pole (prokázáno výpovědí žalobce a), výpovědí svědka [celé jméno svědka]). Kolem 1983 oddělili rodiče žalobce a) pozemky od zbývající části pozemku [číslo] ([parcelní číslo]) plotem, stavbou seníku a chléva na p. č. st. [číslo] navazující na stavby na p. č. st. [anonymizováno], plotem až k hranici s pozemkem [parcelní číslo] (prokázáno výpovědí žalobce a), svědka [celé jméno svědka] i [celé jméno svědka], rozsah zástavby prokazovala i zjednodušená dokumentace hospodářský objektů z ledna 2018). Stavba chléva a seníku na p. č. st. [číslo] (tzv. druhý dvůr) navazující na stavbu na pozemku [parcelní číslo] byly povoleny, byl vydán souhlas s trvalým užíváním (prokázáno potvrzení o vyznačení budovy do evidence katastru ze dne [datum]). V řízení nebylo prokázáno, zda byla stavba chléva a seníku ohlášena dne [datum], neboť sdělení Místního národního výboru ze dne [datum] se vztahovalo k výstavbě na pozemku [parcelní číslo] a nikoliv k pozemku [parcelní číslo]. Rodiče užívali pozemky ve stejném rozsahu a stejným způsobem až do smrti otce žalobce a) dne 20.11.1985 (prokázáno výpovědí žalobce a)). V dědictví po otci žalobce a) nebyly projednány pozemky p. [číslo] p. č. st. [číslo] a p. [číslo] hospodářské stavby na pozemku p. č. st. [číslo]. Žalobce a) získal z dědictví po otci spoluvlastnický podíl o vel. id. nemovitostí p. [číslo] p. č. st. [anonymizováno] a dosud nezapsané stavbě domu na p. č. st. [anonymizováno] (prokázáno rozhodnutím Státního notářství ze dne [datum]) a po smrti otce začal společně s matkou užívat předmětné pozemky ve stejném rozsahu a stejným způsobem jako je užívali rodiče společně (prokázáno výpovědí žalobce a). Po smrti matky žalobce a) dne [datum] nabyl žalobce z dědictví druhý spoluvlastnický podíl o vel. id. k pozemkům p. [číslo] p. č. st. [anonymizováno] a id. domu [adresa] na pozemku [parcelní číslo]. V dědictví po matce žalobce a) nebyly projednány pozemky p. [číslo] p. č. st. [číslo] a p. [číslo] hospodářské stavby na pozemku p. č. st. [číslo] (prokázáno usnesením Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne [datum]). Po smrti matky začal žalobce a) pozemky p. [číslo] p. č. st. [číslo] a [parcelní číslo] kontinuálně užívat stejně jako byly užívány za života jeho rodičů a takto užívá pozemky doposud (prokázáno výpovědi žalobce a) ve spojení s výpovědí svědka [celé jméno svědka] a fotografiemi). Stavby na pozemku p. č. st. [číslo] tvoří se stavbami na pozemku [parcelní číslo] a domem [adresa] uzavřený veřejnosti nepřístupný stavební celek (prokázáno výpovědí žalobce a)). V řízení nebylo prokázáno, že by žalobce a) platil daň z nemovitostí za pozemky p. [číslo] p. č. st. [číslo] a p. [číslo] za hospodářské stavby na pozemku p. č. st. [číslo] od roku 1993 doposud (toto tvrzení žalobců je vyvráceno sestavou finančního úřadu k dani z nemovitosti ve spojení se sdělením finančního úřadu ze dne 13.8.2020). V roce 2006 žalobce převedl kupní smlouvou s právními účinky vkladu [datum] na žalobkyni b) spoluvlastnický podíl o vel. id. k domu [adresa] na pozemku p. č. st. [anonymizováno], pozemku p. č. st. [anonymizováno], pozemku p. [číslo] pozemku p. [číslo] pozemku [anonymizováno] [parcelní číslo]. Pozemky p. [číslo] p. č. st. [číslo] a p. [číslo] hospodářské stavby na pozemku p. č. st. [číslo] nebyly předmětem této kupní smlouvy (prokázáno kupní smlouvou ze dne [datum], výpisem z katastru nemovitostí [list vlastnictví] ke dni [datum]), avšak žalobci je společně užívali tak, jak je žalobce užíval před tím (prokázáno výpovědí žalobce a)). Žalobci až v roce 2014 zjistili, že je k pozemkům p. [číslo] p. č. st. [číslo] a [parcelní číslo] (součást [parcelní číslo]) stále zapsána v katastru nemovitostí jako vlastník [jméno] [příjmení], rozená [příjmení]) a i přes toto zjištění žalobce a) a žalobkyně b) užívali pozemky ve stejném rozsahu a stejným způsobem, neboť tvořily s domem [adresa] zahradami jeden celek, oddělený od ostatních nemovitostí cestou a plotem (prokázáno výpovědí žalobce a)). Pozemky p. [číslo] p. č. st. [číslo] a p. [číslo] dle oddělujícího geometrického plánu mají souhrnnou výměru 945 m2, což je 50,3 % z výměry pozemků [parcelní číslo] p. [číslo] p. č. st [anonymizováno] o souhrnné výměře 1876 m2. Vlivem směnné smlouvy ze dne [datum] došlo k snížení původní výměry pozemku [parcelní číslo] z 729 m2 na 400 m2 (prokázáno směnou smlouvou ze dne 26.11.2013) a při původní výměře pozemku [parcelní číslo] by pozemky p. [číslo] p. č. st. [číslo] a [parcelní číslo] činily 42,14 % z výměry pozemků žalobců.

36. Žalovaná nabyla vlastnictví k pozemkům jako odúmrť po [jméno] [příjmení] dne 20.12.2016 a její vlastnické právo k pozemku [parcelní číslo] (nyní evidovaném jako p. [číslo] jak prokazovaly výpisy z katastru nemovitostí ze dne 10.10.2018 a 4.8.2020) bylo zapsáno do katastru nemovitostí s účinky zápisu ke dni 3.1.2017 (prokázáno usnesením Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka], a prohlášením žalované o vzniku práva ze dne 9.3.2017). Žalobci žádali žalovanou dne 10.4.2017 o odprodej části pozemků [parcelní číslo] a současně vylíčili skutečnosti ohledně dohody mezi rodiči a p. [příjmení], jakož i způsob a délku užívání (prokázáno žádostí žalobců ze dne 10.4.2017, emailovou zprávou ze dne [datum]). Žalovaná v roce 2020 obdržela žádost žalobců o odkup pozemků a vyzvala žalované k úhradě za bezesmluvní užívání pozemků ve výši 18 376 Kč (prokázáno emailem ze dne [datum], dopisem ze dne [datum]). K odkupu pozemků nedošlo a vlastnické právo k pozemkům má v katastru nemovitostí stále zapsáno žalovaná.

37. Podle § 134 odst. 1 z.č. 40/1964 Sb. občanský zákoník (dále jen obč. zák.) platí oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost. Podle § 130 odst. 1 obč. zák. je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným. V pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná.

38. Při právním posouzení věci se soud dle § 80 o.s.ř. zabýval tím, zda mají žalobci na požadovaném určení vlastnického práva k předmětným pozemkům naléhavý právní zájem. Jelikož žalobci v průběhu řízení prokázali, že vlastnické právo k pozemkům p. [číslo] p. č. st. [číslo], p. [číslo] které byly vymezeny, odděleny z pozemku [parcelní číslo], nyní v katastru nemovitostí evidovaném jako [parcelní číslo] je zapsáno ve prospěch žalované, která pozemky neudržuje a neužívá, je na požadovaném určení dán naléhavý právní zájem, neboť toto určení poskytne pevný základ pro právní poměry účastníků, předejde se dalším žalobám na plnění povinnosti (např. za vydání bezdůvodného obohacení) a současně bude určující právo zapsáno do katastru nemovitostí a odstraněn případný nesoulad mezi stavem faktickým a stavem katastru nemovitostí.

39. Právní poměry mezi účastníky týkající se vzniku věcných práv posuzoval soud dle § 3028 odst. 2 z.č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o.z.), podle dosavadních právních předpisů. Právní předchůdci žalobce a) začali držet pozemky od roku 1970, avšak tehdejší z. č. 40/1964 Sb. ve znění novely [číslo] Sb. vydržení vlastnického práva vůbec neupravoval. Vydržení bylo zavedeno až novelou z. č. 131/1982 Sb. účinnou od 1.4.1983, avšak nebylo možno vydržet vlastnické právo k pozemku. Až novelou z. č. 509/1991 Sb. od účinnou 1.1.1992 bylo zavedeno vydržení vlastnického práva i ve vztahu k pozemkům dle § 134 odst. 1 obč. zák. V poměrech dané věci se soud zabýval tím, zda k 1.1.1992 měli právní předchůdci žalobců nebo žalobci pozemky v držení nepřetržitě deset let, zda se jejich držba opírala o titul vydržení, zda byla jejich držba oprávněná. Žalobce a) a jeho matka drželi pozemky k 1.1.1992 společně, přičemž držbu pozemků vykonávali tím, že pozemky fakticky ovládali (užívali je jako pole, zahradu, jako zastavěnou plochu hospodářskými budovami) a takto je ovládali v úmyslu držet je pro sebe (když je považovali za součást svých nemovitostí s nimiž tvořili jednotný funkční celek). Jejich společná držba se opírala o domnělý právní titul založený dohodou z roku 1970 mezi rodiči žalobce a) a příbuzným vlastníka zapsaného v katastru nemovitostí, který byl z důvodu pobytu ve Spojených státech amerických zcela nedostupný. (Soudu je z jeho úřední činnosti známo, že v evidenci katastru nemovitostí je u osob, které odešly před druhou světovou válkou do zahraničí uvedena jen země pobytu, nikoliv adresa). Rodiče žalobce, kteří věděli, že pozemky patří„ [anonymizována dvě slova]“ jednali s příbuzným vlastníka, který sám byl pro ně nedostupný, hradili náklady spojení se zaměřením, postupovali v rámci tehdejších poměrů poctivě a se zřetelem ke všem okolnostem (např. i k tomu, že pan [příjmení] po uzavření dohody přestal pozemky užívat), mohli být v dobré víře, že jim svědčí právní titul, dle kterého se mohli stát vlastníky, ačkoliv se tak nestalo. Jelikož se rodiče žalobce chopili držby pozemků na základě tohoto putativního titulu, není pro posouzení jejich dobré víry rozhodná plocha předmětných pozemků ve vztahu k ploše pozemků, k nimž měli zapsáno vlastnické právo v evidenci nemovitostí, a to přestože tato plocha přesahuje 50 % z výměry pozemků vlastněných právními předchůdci žalobců. Právní argumentace žalované opírající se o závěry rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 26.1.2016, sp. zn. 22 Cdo 3872/2015 na poměry dané věci nedopadá. Smrtí otce nenabyl žalobce a) spoluvlastnický podíl k předmětným pozemkům děděním, neboť na tyto pozemky rozhodnutí o dědictví nedopadalo (viz. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 30.5.2018 sp. zn. 22 Cdo 1577/2018), avšak ve vztahu k charakteru držby předmětných pozemků společně s vlastněnými pozemky od okamžiku smrti otce (viz. zjištění o pokračování v držbě pozemků ve stejném rozsahu a stejným způsobem po smrti otce), byl i žalobce a) společně s matkou k 1.1.1992 oprávněnými držiteli dle § 130 odst. 1 obč. zák., neboť mohli být ke všem okolnostem v dobré víře, že jim věc patří. Pro účely vydržení mohlo dojít k započtení desetileté vydržecí doby dle § 872 odst. 6 obč. zák. i před nabytím účinností z. č. 509/1991 Sb., a to od 1.1.1982 do 1.1.1992. U žalobce a) se jedná o dobu, po kterou měl jeho právní předchůdce pozemky v nepřetržité držbě. U matky žalobce a) se jedná o dobu, po kterou měla ona pozemky v nepřetržité době. (viz. Soubor rozhodnutí NS č. C [číslo]:„ Do doby, po kterou měl oprávněný držitel věc v držbě, je třeba pro účely vydržení započítat i dobu, po kterou věc držel před 1.1.1992, i když jde o věc, která v té době nemohla být vydržena.“). Jelikož rodiče žalobce a) již k 1.1.1982 byli oprávněnými držiteli pozemků, byla ke dni 1.1.1992 splněna podmínka vydržení i ve vztahu k uplynutí desetileté vydržecí doby dle § 134 odst. 1 obč. zák. a žalobce a) a jeho matka se stali spoluvlastníky předmětných pozemků s ohledem na společnou držbu, každý se spoluvlastnickým podílem o vel. id. . Smrtí matky dne 5.7.1995 žalobce a) nenabyl její spoluvlastnický podíl k předmětným pozemkům děděním, neboť tento spoluvlastnický podíl nebyl v rámci dědictví projednán, avšak obdobně jako po smrti otce se chopil držby předmětných pozemků v dobré víře, že je vlastníkem těchto pozemků. Na rozdíl od situaci po smrti otce si žalobce a) již nemohl dle § 134 odst. 2 obč. zák. započíst vydržení dobu po své matce, neboť ta se již ke dni smrti stále spoluvlastníkem předmětných pozemků. Žalobci, který se chopil držby pozemků ihned po smrti své matky, počala od 5.7.1995 běžet desetiletá vydržení doba dle § 134 odst. 1 obč. zák., která uplynula dne 5.7.2005 a tímto okamžikem se žalobce a) stal vlastníkem celých předmětných pozemků (nikoliv jen spoluvlastnického podílu na nich). Soud hodnotil oprávněnost držby a dobrou víru žalobce a) i jeho právních předchůdců po celou dobu až do 5.7.2005 z objektivního hlediska, kdy právní předchůdci žalobce neměli důvodné pochybnosti (vyjma zápisu v evidenci nemovitostí), o tom že jim právo patří, neboť byli v dobré víře, že jim svědčí právní důvod (dohoda rodičů s příbuzným [jméno] [příjmení] pro nedostupnost vlastníka pobývajícího v zahraničí), pozemky byly nerušeně užívány, od roku 1983 byly pozemky oploceny a tvořily s pozemky ve vlastnictví právních předchůdců žalobce a) uzavřený funkční celek, stavby na pozemku p. č. st. [číslo] byly povoleny úřady, žalobce a) se až v roce 2014 dozvěděl o tom, že vlastnické právo k pozemkům má zapsán někdo jiný a žalovaná byla zapsána jako vlastník do katastru nemovitostí až 3.1.2017.

40. Převáděl-li žalobce a) kupní smlouvou ze dne [datum] s právními účinky vkladu ke dni [datum] spoluvlastnický podíl o vel. id. k domu [adresa] na pozemku p. č. st. [anonymizováno], pozemku p. č. st. [anonymizováno], pozemku p. [číslo] pozemku p. [číslo] pozemku [anonymizováno] [parcelní číslo] na žalobkyni b), ani tímto převodem nedošlo k převodu vlastnického práva k předmětným pozemkům, neboť pozemky nebyly v kupní smlouvě uvedeny. Žalobkyni b), které poté začala pozemky společně s žalobcem a) držet, sice počala běžet desetiletá vydržení doba, která by uplynula až 25.4.2016, avšak pro její přetržku v roce 2014 spočívající v existenci důvodných pochybností o vlastnictví (v roce 2014 žalobci zjistili, že je vlastníkem pozemků zapsán v katastru nemovitostí jiná osoba) nedošlo u žalobkyně b) k naplnění podmínek vydržení pro ztrátu dobré víry v průběhu vydržecí doby a žalobkyně b) se spoluvlastníkem pozemků nestala.

41. Soud posuzoval sílu právního titulu žalobce a) založeného vydržením ve vztahu k síle právního titulu žalované založeného děděním a konstatoval, že žalobce a) má silnější právní titul, neboť jeho právní titul je originární, oproti odvozenému titulu žalované a oba tituly jsou bezúplatné. Přestože na žalovanou přešlo vlastnické právo okamžikem smrti [jméno] [příjmení] dne [datum], zvážil soud okolnost, že žalovaná v období od smrti [jméno] [příjmení] až do okamžiku, kdy učinila prohlášení o vzniku práva katastrálnímu úřadu [datum], žádným způsobem vlastnické právo nevykonávala oproti žalobci a), který od vzniku svého práva 5.7.2005 pozemky fakticky užíval a i z těchto důvodů považuje soud právní titul žalobce a) za silnější. S ohledem na shora uvedené, nedopadl na poměry žalobce a) institut mimořádného vydržení dle § 1095 o. z., jak argumentovali žalobci.

42. Při vázanosti žalobním petitem vyhověl soud výrokem I. žalobě pouze v části určení, že je žalobce a) vlastníkem předmětných pozemků v rozsahu id. , ačkoliv jak se podává z odůvodnění tohoto rozhodnutí je vlastníkem předmětných nemovitostí v celém rozsahu – tedy je výlučným vlastníkem částí pozemku s dosavadním p. [číslo] v obci [obec], katastrální území Boršice u Buchlovic, a to pozemku st. [parcelní číslo] o výměře 166 m2, p. [číslo] o výměře 64 m2, p. [číslo] o výměře 715 m2, vše v obci [obec], katastrálním území Boršice u Buchlovic tak, jak jsou části zaměřené, oddělené z pozemku [parcelní číslo] v obci [obec], katastrální území Boršice u Buchlovic a nově označené v geometrického plánu vyhotoveném [právnická osoba], se sídlem [adresa], ze dne 13.9.2018, číslo plánu [číslo] [rok].

43. Pro neprokázání vlastnického práva žalobkyně b) soud žalobu výrokem II. tohoto rozsudku jako nedůvodnou zamítl.

44. Soud pro nedůvodnost zamítl výrokem III. žalobu v části, kterou se žalobce a) a žalobkyně b) domáhali, určení že jsou spoluvlastníky každý o velikosti podílu id. stavby [adresa], jako součástí pozemku p. č. st. [číslo], neboť ve věci bylo sice prokázáno, že na pozemku p. č. st. [číslo] se nachází stavby (chlév, seníku), avšak tyto stavby mohou být součástí jen pozemku p. č. st. [číslo] a nikoliv pozemku p. č. st. [anonymizováno], jehož součástí stavba [adresa] rodinný dům (jak bylo zjištěno z [list vlastnictví] ze dne 11.9.2020).

45. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého náleží úspěšnému účastníků právo na náhradu nákladů řízení proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

46. Žalobce a) byl ve věci zcela úspěšný a má proto právo na náhradu nákladů vůči žalované. Žalobci a) vznikaly společné náklady řízení s žalobkyní b), a proto při vyčíslení náhrady nákladů řízení soud konstatoval, že náklady žalobce a) představují ze společných nákladů žalobců. Společné náklady v částce 42 720 Kč sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna 37 720 Kč stanovená dle § 9 odst. 4 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7, § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč sestávající z částky 3 100 Kč snížené o 20 % ([anonymizováno] [číslo]) za každou zastupovanou osobu, tj. 4 960 Kč za každý z šesti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 2 480 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 2 a. t. včetně osmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a náhrada 600 Kč za náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t.. Z těchto důvodu zavázal soud neúspěšnou žalovanou k náhradě nákladů žalobce a) ve výši ze společných nákladů, a to částkou 21 360 Kč.

47. Žalovaná byla ve věci také zcela úspěšná ve vztahu k žalobkyni b), a proto soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. uložil žalobkyni b), aby nahradila žalované ze společných nákladů, které žalované vznikly, tj. 1 197,28 Kč. Žalovaná nebyla ve věci právně zastoupena a dle §151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. jí vznikal nárok na paušální náhradu ve výši 300 Kč za každý z pěti úkonů právní služby, tj. 1 500 Kč a cestovní náhrada v celkové výši 894,57 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne 3. 2. 2021 náhrada 298,19 Kč za 52 ujetých km (27,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 4,8 l /100 km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.), v souvislosti s cestou realizovanou dne 28. 4. 2021 náhrada 298,19 Kč za 52 ujetých km (27,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 4,8 l /100 km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 26. 5. 2021 náhrada 298,19 Kč za 52 ujetých km (27,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 4,8 l /100 km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.).

48. Lhůty plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o.s.ř.

49. Podle § 149 odst. 2 o.s.ř. uložil soud žalované nahradit náklady řízení žalobci a) k rukám advokáta žalobce.

Poučení