14 C 201/2020 - 262

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Evy Pořízové a přísedících JUDr. Anny Reljičové a Karla Hořáka ve věci žalobce: [Jméno zainteresované osoby 0/0][Datum narození zainteresované osoby 0/0] [Adresa zainteresované osoby 0/1] zastoupený [Anonymizováno] [Adresa zainteresované osoby 0/0] proti žalované: [Anonymizováno] zastoupená advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0] pro určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá určení , že výpověď z pracovního poměru ze dne 20.5.2020, kterou měl pracovní poměr žalobce u žalované ukončen dne 31.7.2020, je neplatná, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 79 799,50 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalované.

Odůvodnění

1. Podáním doručeným soudu dne 17.9.2020, ve znění doplnění ze dne 22.2.2021 se žalobce domáhal určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru s odůvodněním, že je v pracovním poměru u žalované od 1.11. 2019 jako „[právnická osoba] [Anonymizováno]", když tuto pozici žalobce vykonával jako člen palubního personálu na leteckých linkách provozovaných společností [Anonymizováno] [Anonymizováno]. se sídlem v [Anonymizováno], resp. její [Anonymizováno] dceřinou leteckou společností [Anonymizováno]. Tento pracovní poměr byl sjednán pracovní smlouvou ze dne 27.9. 2019, jež byla uzavřena dle českého práva na dobu neurčitou. Domovskou základnou žalobce byla v této smlouvě sjednána [adresa], kde žalobce bydlí. Žalobce je zároveň členem orgánu (funkcionářem) odborové organizace působící u žalované, a to [právnická osoba], IČO: [IČO], sídlo: [jméno FO] [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [adresa] (dále jen „odborová organizace"). Dle bodu 17 pracovní smlouvy se smluvní strany dohodly na tom, že rozhodným právem pro právní vztahy z této smlouvy bude právo české. Stejně tak se dohodly, že spory vzniklé mezi smluvními stranami z této pracovní smlouvy budou řešeny českými soudy. Žalovaná přiděluje svým zaměstnancům práci v rámci leteckých linek provozovaných společností [Anonymizováno] [Anonymizováno]., resp. její [Anonymizováno] dceřinou společností [Anonymizováno]. Palubní personál na těchto linkách tak netvoří přímo zaměstnanci letecké společnosti, ale zaměstnanci třetích subjektů (mimo zaměstnanců žalované, dále zejména zaměstnanci společnosti [Anonymizováno]). S ohledem na koronavirovou krizi, jež těžce dopadla na leteckou dopravu, byl zaměstnavatelem dne 17.3.2020 vydán vnitřní předpis, který dle § 209 zákoníku práce upravoval podmínky tzv. částečné nezaměstnanosti, zejména snížení náhrady mzdy zaměstnanců v době těchto překážek, a to na 60% jejich průměrného výdělku. Zároveň bylo žalobci oznámeno, že tyto překážky v práci nastanou od 20.3.2020. Dne 28.5.2020 obdržel žalobce od žalované e-mailem dopis, v němž mu žalovaná sdělovala, jaké dopady měla pandemie nemoci Covid-19 na její podnikání a navrhla sjednání dodatku k pracovní smlouvě žalobce, kterým by došlo ke snížení žalobcovy mzdy. Žalovaná žádala žalobce o podpis dodatku do úterý 2. června 2020. Pro případ nesjednání navrženého dodatku pak žalovaná explicitně vyhrožovala snižováním stavu zaměstnanců. Zaměstnanci žalované v průběhu koronavirové pandemie založili s pomocí [právnická osoba] odborovou organizaci [právnická osoba], sdružující zaměstnance žalované a zaměstnance společnosti [Anonymizováno].. Odborová organizace byla zapsána do veřejného rejstříku dne 22.5.2020. Založením této organizace chtěli její členové především docílit zahájení konstruktivního sociálního dialogu s oběma zaměstnavateli, mj. právě v souvislosti s řešením následků koronavirové pandemie. Po odeznění nejtěžší fáze pandemie bylo zřejmé, že zaměstnavatel bude muset přijmout též nějaká organizační a ekonomická opatření, která by mohla mít dopady na zaměstnance. Vedení sociálního dialogu bylo proto velmi žádoucí. Odborová organizace sdělila žalované (jakož i společnosti [Anonymizováno]) svůj vznik a splnění podmínky sdružení alespoň 3 zaměstnanců v pracovním poměru u každé ze společností dopisem ze dne 28.5. 2020, který byl odpovědným osobám zaměstnavatelů zaslán mailem (jehož prostřednictvím běžně probíhala komunikace zaměstnavatele a zaměstnanců) a zároveň s tím též doporučenou poštou. V tomto dopise byla zaměstnavateli sdělena jména 3 funkcionářů odborové organizace, a to jméno žalobce spolu s panem [Anonymizováno] a panem [jméno FO] [Anonymizováno]. Všichni tři bezprostředně poté dostali výpověď z pracovního poměru. Následující den poté, co bylo žalované mailem oznámeno založení odborové organizace, tj. dne 29.5. 2020, obdržel žalobce, jakož i další zaměstnavateli známí členové výboru odborové organizace, výpověď dle § 52 písm. c) zákoníku práce ze dne 29.5. 2020 z důvodu jejich údajné nadbytečnosti vyplývající z organizační změny, jež měla být údajně přijata žalovanou již dne 24.4. 2020. Stalo se tak tedy ještě během lhůty (běžící do 2. června 2020), kterou žalovaná sama určila žalobci k možnému podpisu dodatku pracovní smlouvy žalobce. Namísto toho nyní žalovaná ve výpovědi požadovala do 2. června 2020 vrátit veškerý svěřený majetek, pracovní oděv, dokumenty apod. Je tedy evidentní, že právě tato výpověď z pracovního poměru byla reakcí žalované na informaci o založení odborové organizace. Žalovaná ve výpovědi žalobci též sdělila, že mu již nebude přidělovat žádnou práci. To se skutečně stalo, žalovaná již poté žalobci žádnou práci nepřidělila, zároveň mu však nevyplatila ani náhradu mzdy za překážky v práci trvající po výpovědní dobu, nevyplatila mu ani odstupné dle § 67 zákoníku práce, které by mu v případě platné výpovědi dle § 52 písm. c) zákoníku práce náleželo. Po předání pracovních věcí žalovaná úplně přestala s žalobcem komunikovat. Žalobce s výpovědí nesouhlasil a dopisem ze dne 2.6.2020 a následně též dopisem ze dne 4.6. 2020 sdělil žalované, že dle § 69 zákoníku práce trvá na svém dalším zaměstnávání. Neplatnost výpovědi spatřuje žalobce především v porušení pravidel ochrany odborových funkcionářů dle § 61 odst. 2 a 4 zákoníku práce. Výpověď byla jednoznačnou reakcí žalované na informaci o založení odborové organizace. Proto je výpověď nutno chápat též jako projev diskriminace ze strany žalované vůči jí známým členům odborové organizace, což byli uvedení členové výboru. Žalobce považuje výpověď za neplatnou též z důvodu nenaplnění materiálních podmínek pro toto právní jednání, tj. v neexistenci tvrzeného výpovědního důvodu dle § 52 písm. c) zákoníku práce, tj. neexistence nadbytečnosti vzniklé z důvodu organizační změny přijaté zaměstnavatelem. Dle ustanovení § 61 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb. zákoníku práce platí, že: „Jde-li o člena orgánu odborové organizace, který působí u zaměstnavatele, v době jeho funkčního období a v době 1 roku po jeho skončení, je k výpovědi nebo k okamžitému zrušení pracovního poměru zaměstnavatel povinen požádat odborovou organizaci o předchozí souhlas. Za předchozí souhlas se považuje též, jestliže odborová organizace písemně neodmítla udělit zaměstnavateli souhlas v době do 15 dnů ode dne, kdy byla o něj zaměstnavatelem požádána." V případě výpovědi dané žalobci žalovaná odborovou organizaci o předchozí souhlas vůbec nepožádala. Její existenci a působení u zaměstnavatele žalovaná zcela ignorovala a ignoruje dodnes. Žalovaná tak porušila elementární povinnost stanovenou § 61 odst. 2 zákoníku práce, když dala žalobci výpověď, aniž by řádně požádala odborovou organizaci o předchozí souhlas. Takové jednání porušuje principy ochrany odborových funkcionářů a výpověď z pracovního poměru daná žalobci dne 29.5.2020 je tedy absolutně neplatné právní jednání. Důvody uváděné ve výpovědi nejsou skutečnými důvody výpovědi žalobce. Těmi jsou založení a působení žalobce v odborové organizaci. Žalovaná postupuje po celou dobu trvání pracovního poměru žalobce ve shodě se společností Workforce International Contractors Ltd., když např. smluvní dokumentace žalobce je prakticky shodná se smluvní dokumentací zaměstnanců společnosti Workforce International Contractors Ltd. Není tedy náhodou, že výpověď dostal dne 29.5. 2020 nejen žalobce, ale i další dva členové výboru odborové organizace, jejichž identita byla sdělena v oznámení odborové organizace ze dne 28.5. 2020, tedy pánové [jméno FO], byť tito dva zaměstnanci byli zaměstnanci společnosti [Anonymizováno]. Jejich výpovědi z pracovního poměru jsou kromě identifikace stran textově prakticky shodné. I tito zaměstnanci se domáhají neplatnosti výpovědi, s ohledem na jiného zaměstnavatele však toto řízení vede Obvodní soud pro [adresa], v jehož obvodu má společnost [Anonymizováno]. zapsaný odštěpný závod. Taková výpověď, jejímž skutečným důvodem je členství či činnost zaměstnance v odborech, nemůže požívat právní ochrany, neboť je protiprávním projevem diskriminace, která je obecně zakázána Listinou základních práv a svobod a podrobněji je pak její zákaz upraven v § 16 zákoníku práce i v zákoně č. 198/2009 Sb., antidiskriminačním zákoně. I kdyby žalovaná o souhlas s výpovědí odborovou organizací požádala, je třeba přihlížet k tomu, že použitým výpovědním důvodem byla tvrzená nadbytečnost žalobce. Ochrana odborových funkcionářů dle § 61 odst. 2 a 4 zákoníku práce přitom modifikuje právo výběru nadbytečného zaměstnance zaměstnavatelem. V případě použitého výpovědního důvodu nadbytečnosti (§ 52 písm. c) zákoníku práce) lze tedy po zaměstnavateli vždy spravedlivě požadovat a z hlediska zákonné úpravy je dokonce nutné, aby jako nadbytečného vybral ze zaměstnanců se stejným či obdobným druhem práce toho, který zvláštní ochrany odborových funkcionářů nepožívá. Žalobce má navíc vážné pochybnosti o tom, že by žalovaná vůbec byla schopna prokázat jeho nadbytečnost, jež má dle textu výpovědi vyplývat z rozhodnutí žalované již ze dne 24.4. 2020 o snížení počtu pracovních pozic „Junior [právnická osoba][Anonymizováno]Supervisor''. S ohledem na výše zmíněné důvody neplatnosti výpovědi, zejména ochranu odborových funkcionářů, lze však mít za to, že neplatnost výpovědi je dána již s ohledem na nepožádání žalované o předchozí souhlas odborové organizace. Dále žalobce namítal neplatnost výpovědi z důvodu jejího chybného doručení žalobci v rozporu s ust. § 334 a násl. zákoníku práce. Pokud žalobce měl v pracovní smlouvě sjednanou pracovní pozici [právnická osoba] Supervisor a tuto práci mohl vykonávat, nemohla mu být platně dána výpověď z důvodu snížení počtu pracovních pozic Junior Customer Servece Supervisor.

1. Podáním ze dne 5.2.2021, doplněném podáním ze dne 2.7.2021 žalovaná navrhla žalobu zamítnout s odůvodněním, že pro podání žaloby nebyly splněny podmínky stanovené zákonem (a dále vyplývající z relevantní judikatury) a žaloba tak byla podána v rozporu se zákonem a je nepřípustná. Zákoník práce pro uplatnění neplatnosti výpovědi dané zaměstnavatelem stanoví dvě podmínky 1) uplatnění vůči zaměstnavateli s oznámením o trvání na pokračování pracovního poměru a podání žaloby ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit. Zákon blíže nestavoví náležitosti oznámení, které zaměstnanec směřuje vůči zaměstnavateli, nicméně s ohledem na obecné principy soukromého práva je třeba dovodit, že obsah takového oznámení musí být jasný, určitý a srozumitelný. Žalovaná je přesvědčena, že toto oznámení zaměstnance musí obsahovat kvalifikované vylíčení důvodu, který dle zaměstnance způsobuje neplatnost výpovědi (viz i judikatura Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 660/2009). V daném případě je však jak oznámení žalobce ze dne 2.6.2020 tak i následující oznámení nesrozumitelné a nepodává kvalifikovaný důvod neplatnosti výpovědi, proto oznámení nelze považovat za oznámení ve smyslu § 69 odst. 1 zák. práce, a nemůže mít zákonem předvídané účinky. Žalovaná je přesvědčena, že výše popsané nesplnění požadavků pro vytknutí neplatnosti výpovědi a podání žaloby je samo o sobě dostačujícím důvodem pro zamítnutí žaloby jako nepřípustné a nedůvodné. Z opatrnosti se žalovaná vyjádřila i k důvodům neplatnosti uvedených žalobcem v žalobě. Uvedla, že odborová organizace u žalované nepůsobí a v době podání výpovědi nepůsobila, a proto neprojednání výpovědi s touto odborovou organizací, nemůže založit neplatnost výpovědi dané žalobci. V souladu s ust. § 286 odst. 3 a 4 zákoníku práce odborová organizace u zaměstnavatele působí a vznikají jí práva stanovená právními předpisy dnem následujícím po dni, kdy odborová organizace zaměstnavateli doručila oznámení o tom, že je dle stanov oprávněna působit u zaměstnavatele a že alespoň tři její členové jsou u zaměstnavatele v pracovním poměru. Žalobce tvrdí, že oznámení dle § 286 zákoníku práce bylo uskutečněno prostřednictvím oznámení ze dne 28.5.2020, což ovšem nijak nedokazuje, kdy toto oznámení bylo žalované platně doručeno, a kdy tedy měly nastat následky spojené s tímto oznámením, tj. vznik práv odborové organizace vůči žalované. Skutečnost, zda u zaměstnavatele působí odborová organizace (tj. zda splňuje zákonné požadavky, včetně řádného oznámení zaměstnavateli), je přitom třeba posuzovat ke dni podání výpovědi. I pokud by však k žalobě přiložené oznámení ze dne 28.5.2020 bylo žalované doručeno již 28.5.2020, nemohlo založit oprávnění odborové organizace působit u žalované, neboť toto oznámení (a ani následné oznámení ze dne 9.6.2020) nesplňuje požadavky stanovené zákonem, resp. dále konkretizované judikaturou Nejvyššího soudu ČR. Předně je třeba zdůraznit, že oznámení neobsahuje název odborové organizace. V oznámení je referováno na odborovou organizace s názvem B.United zatímco ze žaloby a z veřejného rejstříku vyplývá, že název odborové organizace zní [právnická osoba]. Již z toho důvodu je třeba takové oznámení považovat za neurčité, neboť žalovaná z něj nijak nemůže zjistit, která odborová organizace by na základě tohoto oznámení u ní měla působit. Takové oznámení postrádající zásadní náležitost, tj. přesné určení odborové organizace, která oznámení činí, a které z něj mají vzniknout práva vůči žalované, nemůže vyvolat žádné právní účinky. Nejvyšší soud ČR výše uvedené požadavky na obsah oznámení dále zpřesnil, když judikoval, že: „Obsahovými náležitostmi tohoto oznámení jsou jednak sdělení (údaje o tom), že stanovy odborové organizace upravují její působení u zaměstnavatele a oprávnění jednat (včetně údajů o orgánu odborové organizace, který je podle stanov oprávněn jednat se zaměstnavatelem) a že alespoň 3 její členové jsou u zaměstnavatele v pracovním poměru, jednak doložení sdělovaných údajů. Oznámení, které tyto náležitosti nesplňuje, je neplatným právním úkonem, na jehož základě oprávnění odborové organizace u zaměstnavatele nevznikají." ([spisová značka], obdobně NSS [spisová značka]). Nejvyšší soud vysvětlil, že účelem výše uvedeného požadavku na prokázání informací, které jsou obsahem oznámení, je poskytnout zaměstnavateli možnost ověřit si splnění zákonných požadavků pro vznik oprávnění odborové organizace působit u zaměstnavatele. Pokud by zaměstnavatel neměl možnost ověřit správnost oznamovaných skutečností a měl by se spolehnout pouze na tvrzení odborové organizace o splnění zákonných požadavků (aniž by toto bylo adekvátně doloženo), byl by zaměstnavatel potenciálně vystaven riziku šikanózního postupu ze strany odborových organizací nebo zaměstnanců. Nejvyšší soud dále uvedl, že k naplnění výše uvedených požadavků je třeba spolu s oznámením zaměstnavateli předložit stanovy odborové organizace, z nichž vyplývá její oprávnění působit u zaměstnavatele (resp. alespoň poskytnutí odkazu na veřejně dostupné webové stránky, kde je možné se s obsahem stanov seznámit), a důkaz o tom, že odborová organizace sdružuje alespoň tři zaměstnance zaměstnavatele (přičemž tento požadavek lze dle NS splnit například předložením notářského zápisu, který bude tuto skutečnost osvědčovat). Z dokumentů předložených žalobcem vyplývá, že k oznámení ze dne 28.5.2020 nebyly přiloženy žádné doklady prokazující splnění zákonných podmínek - tj. zejména nebyly doloženy stanovy odborové organizace ani žádný dokument prokazující, že alespoň tři zaměstnanci žalovaného jsou členy odborové organizace. Jelikož je splnění podmínek pro účely rozhodování o neplatnosti výpovědi dané žalobci třeba posuzovat ke dni podání výpovědi, je nerozhodné, zda případně byly výše uvedené vady následně odstraněny. Odborová organizace sice předložila stanovy, nicméně nejedná se o stanovy Odborové organizace [právnická osoba], ale o stanovy [právnická osoba]. Ze stanov [právnická osoba] ani nijak nevyplývá, jakým způsobem by Odborová organizace [právnická osoba] měla být do [právnická osoba] začleněna a jakou relevanci by pro ni stanovy [právnická osoba] měly mít. Požadavek na doložení členství tří zaměstnanců nebyl v doplňujícím oznámení řešen vůbec. Z uvedeného tedy plyne, že oznámení Odborové organizace nebylo učiněno v souladu se zákonem a relevantní judikaturou a na jeho základě tak Odborové organizaci nemohla vzniknout vůči žalované žádná oprávnění, resp. žalované nemohly vzniknout povinnosti vůči odborové organizaci předvídané zákonem, včetně povinnosti projednat skončení pracovního poměru s odborovou organizací, resp. povinnosti vyžádat si souhlas ke skončení pracovního poměru zaměstnance, který je členem odborové organizace. Skutečnost, že si žalovaná před podáním výpovědi žalobci nevyžádal souhlas odborové organizace, tak nemůže být důvodem neplatnosti výpovědi. Žalovaná dne 24.4.2020 přijala rozhodnutí o organizační změně spočívající ve snížení počtu zaměstnanců, a to u pozice [právnická osoba] Supervisor z 18 na 15 zaměstnanců a u pozice Junior [právnická osoba] Supervisor z 13 na 4 zaměstnance. Rozhodnutí bylo přijato v důsledku rozvoje pandemie, která od března 2020 bezprecedentně omezila soukromou leteckou přepravu cestujících, která je předmětem činnosti žalované a za účelem jejíhož plnění najímá zaměstnance. Žalovaná s ohledem na počet pracovníků ke dni vydání rozhodnutí, hustotu letového provozu a jeho předpokládaný vývoj posoudila, v jakém rozsahu pro něj práce stávající zaměstnanců nadále nebude využitelná a efektivní. Vzhledem k tomu, že žalovaná palubní personál obsluhující lety z ČR zaměstnává pouze na výše uvedených dvou typech pozic, rozhodla o snížení celkového počtu těchto pozic. V návaznosti na vydání tohoto rozhodnutí žalovaná postupně ukončovala pracovní poměry jednotlivých zaměstnanců podle dalšího vývoje situace, resp. podle výhledu do budoucna. Od přijetí organizační změny do podání výpovědi žalobci žalovaná rozvázala pracovní poměry s dalšími deseti zaměstnanci. Žalovaná je tedy přesvědčena, že žalobce se pro žalovanou v důsledku rozhodnutí o organizační změně ze dne 24.4.2020 stal nadbytečným. Žalobce neprokázal, že oznámení o působení odborové organizace u žalované také žalované doručil a kdy, resp. že se žalovaná s obsahem oznámení seznámila a kdy, a že toto oznámení navíc nebylo učiněno platně v souladu se zákonnými požadavky, a tudíž není vůči žalované účinné. S ohledem na výše uvedené, tak nelze dovodit, že by žalovaná podáním výpovědi žalobce diskriminovala z důvodu jeho členství v odborové organizaci, neboť ke dni podání výpovědi oznámení o působení Odborové organizace žalovanému nebylo platně doručeno a odborová organizace vůči žalované neměla žádná práva, a tudíž ani žalobce nepožíval zvláštního postavení, které by mu vyplývalo z členství v odborové organizaci. Hledisko, na jehož základě měl být žalobce diskriminován, tak z pohledu žalované ke dni podání výpovědi neexistovalo a žalovaná na něm nemohla založit své rozhodnutí přistoupit ke skončení pracovního poměru žalobce.

2. Zdejší soud rozsudkem ze dne 15.3.2023 č.j. 14 C 201/2020-173 zamítl žalobu a uložil žalobci povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení.

3. K odvolání žalobce Městský soud v Praze usnesením ze dne 25. 7.2023 č.j. 23 Co 159/2023-210 rozsudek soudu I. stupně zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení, neboť dospěl k závěru, že prozatím nejsou splněny podmínky pro jeho potvrzení (§ 219 o. s. ř.) ani pro jeho změnu (§ 220 o. s. ř.), a to z důvodu neúplně zjištěného skutkového stavu věci v rozsahu potřebném pro rozhodnutí v důsledku procesního pochybení soudu I. stupně.

4. Odvolací soud konstatoval, že soud I. stupně správně posoudil jako nedůvodnou námitku žalované ohledně nepřípustnosti žaloby. Právní teorie i judikatura Nejvyššího soudu ČR dospěla k jednoznačnému závěru, že přestože dle § 69 odst. 1 zák. práce má zaměstnanec písemně bez zbytečného odkladu oznámit, že trvá na dalším zaměstnávání, pak zákoník práce nespojuje s nedodržením této lhůty žádnou sankci. Zaměstnanec tak musí oznámení provést nejpozději do rozhodnutí soudu o žalobě na neplatnost zrušení pracovního poměru či do okamžiku, kdy pracovní poměr zanikl z důvodu jiné právní skutečnosti. Oznámení zaměstnance zaměstnavateli pak může být nahrazeno žalobou na určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru, ale také náhrady mzdy (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 18. 2. 1978, sp. zn. 5 Cz 10/77, rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 6. 2003, sp. zn. 21 Cdo 387/2003 či ze dne 30. 3. 2004, sp. zn. 21 Cdo 2343/2003). Byť se citovaná judikatura vztahovala k § 61 odst. 1 zákona č. 65/1965 Sb., zákoníku práce, účinného do 31. 12. 2006, je tato i nadále použitelná pro výklad ustanovení § 69 odst. 1 zák. práce, účinného od 1. 1. 2007 (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2015 sp. zn. 21 Cdo 5101/2015, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 10. 2016 sp. zn. [spisová značka], usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 2. 2017 sp. zn. [spisová značka], usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 4. 2017 sp. zn. 21 Cdo 621/2017 nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 6. 2018 sp. zn. 21 Cdo 1863/2018). Takové oznámení je pak vůči zaměstnavateli účinné doručením žaloby nebo okamžikem, kdy se o něm jinak v řízení dozvěděl.

5. Odvolací soud však shledal důvodnou námitku žalobce týkající se otázky, zda oznámení o působení odborové organizace bylo řádně doručeno žalované. Soud I. stupně pochybil, pokud přes absenci řádného poučení dle § 118a o. s. ř. učinil právní závěr o neprokázání tvrzení žalobce o doručení oznámení žalované. Odvolací soud souhlasil s právním názorem soudu I. stupně, že oznámení o působení odborové organizace nemohlo být platně doručeno žalované emailem, neboť písemnost nebyla opatřena elektronickým podpisem. Odvolací soud však nesouhlasí s právním názorem soudu I. stupně, že oznámení o působení odborové organizace nemohlo být doručeno ani prostřednictvím poštovních služeb za situace, kdy z kopie obálky zásilky vyplývá, že zásilka byla vrácena odesílateli a žalovaná jako adresát se s jejím obsahem nemohla seznámit. Pro řádné doručení totiž postačí, pokud se doručovaná zásilka dostala do dispozice adresáta. S ohledem na výše uvedené a skutečnost, že soud I. stupně se v napadeném rozsudku nezabýval obsahovými náležitostmi tohoto oznámení jakožto právního jednání, je závěr soudu I. stupně, že u žalované ke dni doručení výpovědi nepůsobila odborová organizace, předčasný.

6. Žalobce v řízení tvrdil, že výpověď z pracovního poměru je projevem diskriminace z důvodu jeho členství a činnosti v odborové organizaci, když v tomto směru poukázal na okolnosti výpovědi a zejména časovou souslednost, ale i skutečnost, že žalovaná žalobci na rozdíl od jiných zaměstnanců nevyplatila náhradu mzdy za výpovědní dobu ani odstupné. Dle konstantní judikatury má zaměstnanec v občanském soudním řízení povinnost tvrzení a důkazní o tom, že byl (je) jednáním zaměstnavatele znevýhodněn ve srovnání s jinými (ostatními) zaměstnanci téhož zaměstnavatele. Tvrzení zaměstnance o tom, že pohnutkou (motivem) k jednání zaměstnavatele byly (jsou) zákonem stanovené diskriminační důvody, má soud ve smyslu ustanovení § 133a odst. 1 o. s. ř. za prokázané, ledaže zaměstnavatel bude tvrdit a prostřednictvím důkazů prokáže nebo za řízení jinak vyplyne, že vůči svým zaměstnancům neporušil (neporušuje) zásadu rovného (stejného) zacházení (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 11. 11. 2009, sp. zn. 21 Cdo 246/2008 či nález Ústavního soudu ze dne 26. 4. 2006, sp. zn. Pl. ÚS 37/04). V daném případě tak mohl soud I. stupně dospět k závěru, že žalobce neunesl důkazní břemeno, tj. neprokázal, že by s ním žalovaná jednala méně příznivě než s jinými zaměstnanci, pouze za předpokladu, pokud by jej soud I. stupně předtím řádně v tomto smyslu poučil dle § 118a o. s. ř. Z obsahu spisu je však zřejmé, že soud I. stupně na žádném z ústních jednání opět neposkytl žalobci v tomto směru řádné poučení dle § 118a o. s. ř.

7. Soud I. stupně zjistil, že u žalované byla dne 24. 4. 2020 přijata organizační změna spočívající ve snížení počtu zaměstnanců u pozice [právnická osoba] Supervisor z 18 na 15 pozic a u pozice Junior [právnická osoba] Supervisor ze 13 na 4 zaměstnance. K prokázání naplnění výpovědního důvodu (spočívající ve snížení stavu zaměstnanců na pozici Junior [právnická osoba] Supervisor) včetně příčinné souvislosti je však třeba, aby žalovaná tvrdila a prokázala, kteří konkrétní zaměstnanci ke dni přijetí organizační změny výše uvedenou pozici zastávali a kterým konkrétním zaměstnancům bylo jejich pracovní místo v důsledku organizační změny zrušeno. Bez zjištění těchto skutečností lze totiž souhlasit s žalobcem, že není možné posoudit, zda ke dni doručení výpovědi žalobci již nebyla předmětná organizační změna dříve realizována, tj. zda již dříve nebylo zrušeno 9 pracovních míst na pozici Junior [právnická osoba] Supervisor. Z obsahu spisu je zřejmé, že žalovaná v řízení v tomto směru rozhodná tvrzení neuvedla, proto jí mělo být v tomto směru poskytnuto řádné poučení dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. Lze tak shrnout, že závěr soudu I. stupně o naplnění výpovědního důvodu dle § 52 písm. c) zák. práce a o naplnění příčinné souvislosti je opět předčasný.

8. Nadto ve vztahu k příčinné souvislosti odvolací soud dále souhlasí s námitkou žalobce týkající se nesprávného právního posouzení, pokud soud I. stupně učinil závěr, že žalobce pracoval na pozici juniorního stevarda s tím, že v pracovní smlouvě byla pozice žalobce označena nesprávně. Dle § 34 odst. 1 zák. práce musí pracovní smlouva obsahovat druh práce, který má zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonávat. Druh práce, který je uveden v pracovní smlouvě, má zásadní význam, neboť vymezuje, jakou práci je zaměstnanec povinen vykonávat. Konat práce jiného druhu zaměstnanec zásadně není povinen. Vymezení druhu práce v pracovní smlouvě má rozhodující vliv na dispoziční právo zaměstnavatele při určování pracovních úkolů zaměstnanci. Soud I. stupně vzal z pracovní smlouvy za prokázané, že v této je uvedeno, že žalobce měl vykonávat pozici „[právnická osoba] Supervisor“ s tím, že bude vykonávat pracovní úkoly uvedené v Příloze 1 pracovní smlouvy, když Přílohou 1 měl za prokázané, že tato obsahuje povinnosti palubního personálu a to, jak na pozici Junior [právnická osoba] Supervisor, tak i na pozici [právnická osoba] Supervisor. V daném případě tak měl soud I. stupně především výkladem zjistit, jaký druh práce byl mezi účastníky řízení sjednán, tj. vyložit obsah právního jednání (uzavřené pracovní smlouvy) dle § 555 až 558 obč. zák. a § 18 zák. práce. Soud I. stupně pochybil, pokud zcela rezignoval na výklad sporného ujednání pracovní smlouvy a zejména na zjištění skutečné vůle stran v době uzavření pracovní smlouvy.

9. Soud po doplněném dokazování v intencích zrušujícího usnesení odvolacího soudu a zhodnocení důkazů podle ust. § 132 o.s.ř. vzal za prokázaný tento skutkový stav:

10. Z výslechu svědka [Anonymizováno] [jméno FO] (včetně jeho doplnění) vzal soud za prokázané, že je zaměstnancem žalované ve [Anonymizováno], kdy na této pobočce působil i žalobce. Svědek je zodpovědnou osobou za palubní personál žalované společnosti. Potvrdil organizační změnu, která se uskutečnila během března či dubna 2020 (v době pandemie Covidu 19). Během této doby zprvu došlo k přerušení leteckých operací, následně došlo k redukci na 50%, když de facto tato situace přetrvává dodnes (před covidem měla žalovaná v České republice 5 letadel, nyní má 3). Organizační změna se dotýkala několika desítek pracovníků žalované v České republice. Pokud jde o pracovní pozice palubního personálu, tento se skládá z šéfa paluby, jedná se o pozici seniorskou tzv. [Anonymizováno] [Anonymizováno] Supervisor a dále o zaměstnance na juniorském postu tzv. [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] Supervisor. Pracovníci na pozici [Anonymizováno] [Anonymizováno] Supervisor jsou nadřízení a odpovídají za letecký personál na palubě tj. za pracovníky na juniorském postu [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] Supervisor. Svědek dále uvedl, že kromě údajů uvedených v pracovní smlouvě je konkrétní pracovní pozice zaznamenána v interním systému společnosti a každý jednotlivý zaměstnanec může do tohoto systému nahlédnout, aby si ověřil své pracovní zařazení. Běžně se posádka letu skládá ze 2 pilotů a 4 členů palubní posádky, z nichž minimálně jedna osoba musí být na pozici [právnická osoba] Supervisor a obvykle 3 zbylé osoby jsou většinou na pozici Junior [právnická osoba] Supervisor či [právnická osoba] Agent. Osoby na pozici [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] nejsou zaměstnanci žalované, v této souvislosti využívá žalovaná agenturu. Pokud jde o kvalifikační předpoklady na uvedené pracovní pozice, tak zaměstnanci musí absolvovat 6 týdnů teoretického školení a absolvovat praktické lety. Podle leteckých předpisů nejdříve po 12 měsících může takový zaměstnanec získat pozici buď [Anonymizováno] [Anonymizováno] Supervisor nebo [Anonymizováno] [Anonymizováno] Service Supervisor. Svědek potvrdil, že žalobce pracoval na pozici [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] Supervisor s tím, že v příloze pracovní smlouvy je uvedena pracovní náplň, vztahující se ke konkrétní pracovní pozici. K předložené pracovní smlouvě žalobce uvedl, že se jedná o pracovní pozici [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] Supervisor, byť ve smlouvě, zřejmě administrativní chybou, je uvedena nesprávná pracovní pozice žalobce, protože náplň jeho povinností i odměna odpovídá juniorské pozici. Připustil, že se může stát, že pokud není na palubě letadla žádný zaměstnanec na seniorské pozici, zastupuje jej osoba na pozici juniorské. Svědek dále potvrdil, že společnost žalované v souvislosti s pandemií Covid 19 byla nucena přistoupit k redukci zaměstnanců (na juniorských i seniorských pozicích), když za poslední 2 roky utrpěla ztrátu [Anonymizováno]. S ohledem na rychlý časový sled událostí v souvislosti s pandemií nebyla zavedena žádná kritéria, podle kterých by docházelo k rozvázání pracovních poměrů se zaměstnanci. Komunikace v rámci žalované společnosti standardně probíhá prostřednictvím interního systému žalované. K uzavírání smluv či dodatků dochází buď osobně, či prostřednictvím poštovních služeb. Svědek uvedl, že nikdy neobdržel informaci o založení odborové organizace u žalované.

11. Z výpovědi svědka [jméno FO] [Anonymizováno] vzal soud za prokázané, že je zaměstnancem žalované společnosti od února 2019, je zodpovědný za plánování složení leteckých posádek, tj. koordinaci letu s konkrétním personálním složením. Potvrdil, že pracovní pozice žalobce byla označena jako [Anonymizováno] Supervisor, na tuto pozici ostatně obdržel žalobce od žalované certifikát. Svědek dále potvrdil, že v minulosti mohl žalobce příležitostně zastávat i seniorskou pozici.

12. Žalobce obdržel email od žalované ze dne 28.5.2020, ve kterém mu bylo sděleno, že v souvislosti v pandemií Covid 19 se žalovaná společnost ocitla v krizi, proto v příloze emailu zaslala návrh dohody, která mimo jiné obsahovala i 10 % snížení všech mzdových sazeb. Dále poukázala na skutečnost, že dle analýzy letových řádů do března 2021 vychází potenciální přebytek 13 členů posádek v [Anonymizováno] (prokázáno z emailu ze dne 28.5.2020, který zaslala žalovaná prostřednictvím [jméno FO] žalobci, včetně přílohy).

13. Z prezenční listiny ustanovující schůze [právnická osoba] ze dne 4.5.2020 bylo prokázáno, že jsou zde uvedena jména osob: žalobce, [Anonymizováno]. Téhož dne byl vyhotoven zápis z ustanovující schůze [Anonymizováno] kde žalobce přítomné seznámil se stanovami [Anonymizováno] a volebním řádem, který byl jednomyslně schválen. Následně proběhly volby a předsedou byl zvolen žalobce, členem revizní komise byl zvolen [jméno FO] Poveda Izhar (prokázáno ze zápisu z ustanovující schůze ze dne 4.5.220). Bylo vyhotoveno usnesení z ustavující schůze odborové organizace konané dne 4.5.2020, kde bylo uvedeno, že přítomní zaměstnanci zakládají odborovou organizaci [právnická osoba] se sídlem [jméno FO] [Anonymizováno], [právnická osoba] [Anonymizováno] u zaměstnavatele s názvem [Anonymizováno]. Byl zvolen výbor základní organizace ve složení žalobce, [Anonymizováno] (prokázáno z usnesení ze dne 4.5.2020). Z výpisu ze spolkového rejstříku, vedeného Městským soudem v Praze vzal soud za prokázané, že dne 22.5.2020 vnikla odborová organizace s názvem [právnická osoba] IČ [IČO]. V dopisu ze dne 28.5.2020, adresovaným [jméno FO], bylo oznámeno založení odborové organizace [Anonymizováno] která zastupuje zaměstnance společnosti [Anonymizováno]. základny na [Anonymizováno] letišti, která je členem [právnická osoba]. Dopis byl podán na poštu dne 29.5.2020 (prokázáno z dopisu ze dne 28.5.2020, podacího lístku ze dne 29.5.2020, kopie obálky ze dne 19.6.2020).

14. Z čestného prohlášení [jméno FO] ze dne 4.11.2021 vzal soud za prokázané, že byla zaměstnána u společnosti žalované na pracovní pozici [právnická osoba] Supervisor. Její pracovní poměr byl ukončen výpovědí z pracovního poměru ze dne 24.4.2020 ze strany zaměstnavatele podle ust. § 52 písm. c) zák. č. 262/2006 Sb., zákoníku práce. Bylo jí sděleno, že se stává nadbytečnou z důvodu rozhodnutí zaměstnavatele o organizační změně. Pracovní poměr skončil 30.6.2020. Následně byl pracovní poměr u žalované obnoven od 1.8.2020 na základě nové pracovní smlouvy z 21.6.2020 na pracovní pozici [právnická osoba] Supervisor.

15. Žalobce zasílal dne 28.5.2020 vybraným zaměstnancům žalované email, s předmětem: Prohlášení [Anonymizováno] ve kterém uvádí, aby vzali na vědomí přiložený dopis s tím, že schůzka bude naplánována nejpozději na pondělí 1.6.2020. Žalobce se podepsal jako předseda, osoba [Anonymizováno] [jméno FO] [Anonymizováno] jako vedoucí revizní komise svazu [Anonymizováno] (za výkonnou radu [Anonymizováno]. Následným emailem ze dne 3.6.2020 zaslal opět vybraným zaměstnancům sdělení, ve kterém zopakoval, že odborová organizace „[právnická osoba]“ byla právoplatně založena u pražského soudu pod identifikačním číslem [hodnota], dne 8.6.2020 opětovně žalobce (společně s osobami [jméno FO]) zaslal email vybraným zaměstnancům žalované, kde žádal o shlédnutí přiložených souborů, a to aktualizovaného prohlášení k 8.6.2020 a stanov [Anonymizováno] s žádostí o osobní schůzku (prokázáno z emailu ze dne 28.5.2020, 3.6.2020, 8.6.2020).

16. Z listiny označené jako ukončení pracovního poměru ze dne 29.5.2020 adresované žalobci žalovanou vzal soud za prokázané, že v důsledku přijaté organizační změny dne 24.4.2020 zaměstnavatel snížil stav zaměstnanců na pozici [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] Supervisor a není schopen nadále žalobci zadával pracovní úkoly dohodnuté v pracovní smlouvě. V důsledku této organizační změny se žalobce stal nadbytečným, proto zaměstnavatel v souladu s ust. § 52 písm. c) zákona č. 262/2009 Sb., zákonu práce, ruší pracovní poměr žalobce. Žalobce dopisy ze dne 2.6.2020 a 4.6.2020 zaslal žalované oznámení o jeho trvání na dalším zaměstnávání s tím, že pracovní poměr byl rozvázán neplatně, neboť pracovní poměr končí uplynutím výpovědní doby, která činí nejméně 2 měsíce a náleží mu odstupné v zákonné výši (prokázáno dopisy ze dne 2.6.2020 a 4.6.2020, podacími lístky ze dne 2.6.2020 a 4.6.2020).

17. Z listiny označené jako potvrzení o převzetí vzal soud za prokázané, že žalovaná zaslala žalobci listinu, obsahující rozvázání pracovního poměru, zásilka byla řádně doručena žalobci dne 8.6.2020.

18. Z emailové korespondence ze dne 7.2.2020 mezi [jméno FO] [Anonymizováno] a žalobcem vzal soud za prokázané, že žalobce sděloval, že dne 16.1.2020 absolvoval svůj třetí a poslední kontrolní let pro posun na pozici [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Zkontroloval si svůj poslední rozpis a nenašel žádný let, zařazený pro pozici [Anonymizováno]. Upozorňoval, že jeho certifikát způsobilosti není aktualizovaný. Následně žalobce obdržel informaci o nápravě.

19. Žalobce dopisem ze dne 27.4.2021, který adresoval žalované a právnímu zástupci žalované, se dovolával neplatnosti výpovědi s požadavkem dalšího zaměstnávání. Uvedl, že důvody neplatnosti výpovědi jsou obsaženy v žalobě ze dne 17.9.2020, podané u Obvodního soudu pro Prahu 6, pod sp. zn. 14 C 201/2020 s tím, že důvody neplatnosti spatřuje v tom, že došlo k porušení pravidel ochrany odborových funkcionářů dle zákoníku práce, když dostal výpověď jako předseda odborové organizace, působící u zaměstnavatele, bez předchozího souhlasu odborové organizace, dále výpověď je protiprávním projevem diskriminace osoby žalobce z důvodu jeho členství v odborové organizaci, tvrzený výpovědní důvod nadbytečnosti neexistuje a doručení výpovědi neproběhlo v souladu se zákonem (prokázáno z dopisu ze dne 27.4.2021, podacích lístků ze dne 27.4.2021, detailní informaci k zásilkám ze dne 29.4.2021).

20. Z listiny označené jako rozhodnutí o organizační změně ze dne 24.4.2020 vzal soud za prokázané, že ředitel pobočky [Anonymizováno], rozhodl o organizační změně u pražské základny zaměstnavatele, spočívající ve snížení počtu zaměstnanců na základě pracovních smluv podle českého práva, za účelem zvýšení efektivity práce, zejména o snížení počtu zaměstnanců na následujících pracovních pozicích: [právnická osoba] Supervisor – snížení z 18 na 15 zaměstnanců na této pozici, Junior [právnická osoba] Supervisor – snížení počtu z 13 na 4 zaměstnance na této pozici. Toto rozhodnutí o organizační změně je účinné od 24.4.2020.

21. Z pracovní smlouvy uzavřené mezi účastníky dne 27.9.2019 vzal soud za prokázané, že pracovní poměr byl uzavřen na dobu neurčitou od 1.11.2019, pracovní pozice žalobce zde byla uvedena: [právnická osoba] Supervisor. Zaměstnanec bude vykonávat úkoly uvedené v příloze 1 této smlouvy.

22. Ke dni 24.4.2020 žalovaná zaměstnávala na pozici [právnická osoba] Supervisor [Anonymizováno] zaměstnanců (prokázáno z pracovní smlouvy [jméno FO] ze dne 18.10.2019, pracovní smlouvy [Anonymizováno] [Anonymizováno] ze dne 27. 9.2019, pracovní smlouvy [jméno FO] ze dne 13. 3. 2020, pracovní smlouva [Anonymizováno] ze dne 27. 9.2019, pracovní smlouvy [jméno FO] ze dne 26. 9. 2019, pracovní smlouvy [jméno FO] ze dne 26. 9. 2019, pracovní smlouvy [jméno FO] ze dne 27. 9.2019, pracovní smlouvy [Anonymizováno] ze dne 27. 9. 2019, pracovní smlouvy [Anonymizováno] [jméno FO] ze dne 27. 9. 2019, pracovní smlouvy [jméno FO] [Anonymizováno] ze dne 27. 9.2019, pracovní smlouvy [jméno FO] ze dne 27. 9.2019, pracovní smlouvy [jméno FO] ze dne 27. 9. 2019, pracovní smlouvy [jméno FO] ze dne 27. 9.2019, pracovní smlouvy [Anonymizováno] [Anonymizováno] ze dne 27. 9. 2019, pracovní smlouvy [Anonymizováno] [Anonymizováno] ze dne 26. 9.2019, pracovní smlouvy [Anonymizováno] [Anonymizováno] ze dne 26. 9.2019, pracovní smlouvy [jméno FO] ze dne 27. 9.2019, pracovní smlouvy [Anonymizováno] [Anonymizováno] ze dne 27. 9. 2019) a všichni tito zaměstnanci u jednotlivých letů měli hodnost – [právnická osoba] Supervisor (prokázáno z hodnosti [jméno FO] k 24.4.2020 a zařazení na let jako [Anonymizováno], hodnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno] k 24. 4. 2020 a zařazení na let jako [Anonymizováno], hodnosti [jméno FO] k 24.4. 2020 a zařazení na let jako [Anonymizováno], hodnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno] k 24.4. 2020 a zařazení na let jako [Anonymizováno], hodnosti [jméno FO] k 24.4.2020 a zařazení na let jako [Anonymizováno], hodnosti [jméno FO] k 24.4.2020 a zařazení na let jako [Anonymizováno], hodnosti [jméno FO] k 24. 4. 2020 a zařazení na let jako [Anonymizováno], hodnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno] k 24,4.2020 a zařazení na let jako [Anonymizováno], hodnosti [jméno FO] k 24.4.2020 a zařazení na let jako [Anonymizováno], hodnosti [jméno FO] k 24.4.2020 a zařazení na let jako [Anonymizováno], hodnosti [jméno FO] k 24.4.2020 a zařazení na let jako [Anonymizováno], hodnosti [jméno FO] k 24.4. 2020 a zařazení na let jako CSS, hodnosti [jméno FO] k 24.4,2020 a zařazení na let jako CSS, hodnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno] k 24.4.2020 a zařazení na let jako [Anonymizováno], hodnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno] k 24.4.2020 a zařazení na let jako [Anonymizováno], hodnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno] k 24.4,2020 a zařazení na let jako [Anonymizováno], hodnosti [jméno FO] k 24.4.2020 a zařazení na let jako. [Anonymizováno], hodnosti [Anonymizováno] 24.4. 2020 a zařazení na let jako CSS).

23. Ke dni 24.4.2020 žalovaná zaměstnávala na pozici Junior [právnická osoba] Supervisor (JCSS) [Anonymizováno] zaměstnanců (prokázáno z pracovní smlouvy uzavřené mezi žalovanou a [jméno FO] ze dne 11.12.2019 včetně příloh, pracovní smlouvy uzavřené mezi žalovanou a [jméno FO] ze dne 27.9.2019 včetně příloh, pracovní smlouvy uzavřené mezi žalovanou a [Anonymizováno] [jméno FO] ze dne 27.9.2019 včetně příloh, pracovní smlouvy uzavřené mezi žalobcem ze dne 27.9.2019 a žalovanou, pracovní smlouvy uzavřeny mezi žalovanou a [jméno FO] [Anonymizováno] ze dne 1.11.2019 včetně příloh, pracovní smlouvy uzavřené mezi žalovanou a [Anonymizováno] [Anonymizováno] ze dne 2.10.2019 včetně příloh, pracovní smlouvy uzavřené mezi [Anonymizováno] ze dne 1.11.2019 včetně příloh, pracovní smlouvy uzavřené mezi žalovanou a [Anonymizováno] ze dne 10.10.2019 včetně příloh, pracovní smlouvy uzavřené mezi žalovanou a [Anonymizováno] [jméno FO] ze dne 3.10.2019 včetně příloh, pracovní smlouvy uzavřené mezi žalovanou a [Anonymizováno] [Anonymizováno] ze dne 2.10.2019 včetně příloh. Pozice jednotlivých členů personálu jsou evidovány v informačním systému žalované a odpovídají i zařazením na lety (prokázáno z hodnosti [jméno FO] k 24.4.2020 a zařazení na let jako [Anonymizováno], hodnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno] k 24.4.2020 a zařazení na let jako [Anonymizováno], hodnosti [jméno FO] k 24.4.2020 a zařazení na let jako [Anonymizováno], hodnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno] k 24.4.2020 a zařazení na let jako [Anonymizováno], hodnosti [jméno FO] [Anonymizováno] [jméno FO] k 24.4.2020 a zařazení na let jako [Anonymizováno], hodnosti [jméno FO] k 24.4.2020 a zařazení na let jako [Anonymizováno], hodnosti [jméno FO] de [jméno FO] k 24.4.2020 zařazení na let jako [Anonymizováno], hodnosti [jméno FO] [Anonymizováno] [Anonymizováno] k 24.4.2020 a zařazení na let jako [Anonymizováno], hodnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno] ([Anonymizováno]) k 24.4.2020 zařazení na let jako [Anonymizováno], hodnosti [jméno FO] [Anonymizováno] k 24.4.2020 zařazen na let jako [Anonymizováno], hodnosti [Anonymizováno] k 24.4.2020 zařazení na let jako [Anonymizováno], hodnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno] k 24.4.2020 zařazení na let jako [Anonymizováno], hodnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] k 24.4.2020 zařazení na let jako [Anonymizováno], hodnosti [jméno FO] k 24.4.2020 zařazení na let jako [Anonymizováno], hodnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno] k 24.4.2020 a zařazení na let jako [Anonymizováno], hodnosti [jméno FO] [Anonymizováno] [jméno FO] k 24.4.2020 a zařazení na let jako [Anonymizováno], hodnosti [jméno FO] k 24.4.2020 a zařazení na let jako [Anonymizováno], hodnosti [jméno FO] de [jméno FO] k 24.4.2020 zařazení na let jako [Anonymizováno], hodnosti [jméno FO] [Anonymizováno] [Anonymizováno] k 24.4.2020 a zařazení na let jako [Anonymizováno], hodnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno] ([Anonymizováno]) k 24.4.2020 zařazení na let jako [Anonymizováno], hodnosti [jméno FO] [Anonymizováno] k 24.4.2020 zařazen na let jako [Anonymizováno], hodnosti [Anonymizováno] k 24.4.2020 zařazení na let jako JUPU, hodnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno] k 24.4.2020 zařazení na let jako JUPU, hodnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno] k 24.4.2020 zařazení na let jako [Anonymizováno], hodnosti [jméno FO] k 24.4.2020 zařazení na let jako [Anonymizováno], hodnosti [Anonymizováno] k 24.4.2020 a zařazení na let jako [Anonymizováno].

24. Žalovaná zaslala všem 31 zaměstnancům informaci o částečné nezaměstnanosti a o tom, že jim nebude přidělována práce (prokázáno z dopisů ze dne 13.8.2020).

25. Organizační změnou byl počet členů palubního personálu celkem snížen o 12 pozic (u pozice [Anonymizováno] byl snížen z 18 na 15 a počet u [Anonymizováno] byl snížen ze 13 na 4). Žalovaná ukončovala pracovní poměry zaměstnanců na pozicích palubního personálu postupně, kdy část zaměstnanců dostala výpověď v dubnu 2020, žalobce v květnu 2020 a [jméno FO] a [Anonymizováno] [jméno FO] v červnu 2020. U zaměstnanců na pozici [Anonymizováno] pak v souvislosti s organizační změnou došlo k ukončení pracovního poměru s [jméno FO] (který sám podal výpověď dne 25.4.2020). Dále u [Anonymizováno] a [jméno FO] pracovní poměr by ukončen výpovědí na základě organizační změny. U zbytku pracovníků pak došlo k jejich povolání zpět do zaměstnání dnem 1.7.2020 (prokázáno z výpovědi ze dne 25.4.2020 – [jméno FO], z výpovědi ze dne 24.4.2020 - [Anonymizováno] a [jméno FO], z povolání do práce s účinností od 1.7.2020). U zaměstnanců v souvislosti s organizační změnou došlo k ukončení pracovního poměru na pozici [Anonymizováno] s [jméno FO], [Anonymizováno], [jméno FO] [Anonymizováno] [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO] de [jméno FO], [jméno FO] [Anonymizováno] [jméno FO], [jméno FO] (prokázáno z výpovědí z pracovního poměru). Zaměstnanci [jméno FO] byly povolání zpět do zaměstnání od 1.7.2020 (prokázáno z povolání do práce od 1.7.2020).

26. Z pracovních smluv zaměstnanců na pozici [právnická osoba] Supervisor (CSS), tj. seniorních stevardů vzal soud za prokázané že mají následující obsah: v čl. 1.1 sjednaná pozice [právnická osoba] Supervisor s tím, že dle čl. 1.3 pracovní smlouvy vykonává zaměstnanec úkoly uvedené v příloze č. 1 pracovní smlouvy. Příloha č. 1 pracovní smlouvy uvádí výkon pozice [právnická osoba] Supervisor, kdy do náplně práce náleží povinnosti související s bezpečností na palubě letadla, povinnosti spojené s výcvikem a aktivní účast na dnech výcviku, obsluha zákazníků a prodej na palubě letadla, zajištění, aby byly dodržovány předpisy péče o hosty. [právnická osoba] Supervisor řídí činnost ostatních členů palubního personálu a je odpovědný veliteli letadla. Pracovní smlouvy zaměstnanců na pozicích [právnická osoba] Supervisor ([Anonymizováno]) stanoví následující mzdu a benefity. Mzda je složena ze základní mzdy, paušálního příplatku za noční práci a práci v sobotu a v neděli a sektorové mzdy za plánovaný blok hodin. Základní mzda byla sjednána v čl. 6.1 pracovních smluv u [právnická osoba] Supervisor pozice ve formě hrubé měsíční mzdy ve výši [částka]. V souladu s čl. 6.4 pracovních smluv měli zaměstnanci na pozici [Anonymizováno] sjednán paušální příplatek za noční práci a práci v sobotu a v neděli ve výši [částka] měsíčně. V souladu s čl. 6.5 v souvislosti s přílohou č. 2 pracovních smluv potom zaměstnancům na pozici [právnická osoba] Supervisor dále přísluší prémie dle přílohy č. [hodnota] pracovní smlouvy, tj. sektorová mzda za hodiny na létané v příslušném měsíci: [částka]. Kromě základní a sektorové mzdy obdrží zaměstnanec na pozici [právnická osoba] Supervisor ročně příspěvek ve výši [částka] a dále roční příspěvek [částka] na pokrytí nákladů na uniformu a lékařskou prohlídku.

27. Z pracovních smluv zaměstnanců na pozici Junior [právnická osoba] Supervisor (JCSS) vzal soud za prokázané, že mají následující obsah: v čl. 1.1 sjednaná pozice [právnická osoba] Supervisor s tím, že dle čl. 1.3 pracovní smlouvy vykonává zaměstnanec úkoly uvedené v příloze č. 1 pracovní smlouvy. Příloha č. 1 pracovní smlouvy uvádí výkon pozice Junior [právnická osoba] Supervisor, kdy do náplně práce náleží povinnosti související s bezpečností na palubě letadla, povinnosti spojené s výcvikem a aktivní účast na dnech výcviku, obsluha zákazníků a prodej na palubě letadla, zajištění, aby byly dodržovány předpisy péče o hosty. Součástí náplně práce na pozici Junior [právnická osoba] Supervisor je i požadavek, aby zaměstnanec byl vyškolen a prověřen k plnění funkce ad hoc „jedničky", tj. k ad hoc plnění funkce [právnická osoba] Supervisor (CSS). Pokud je zaměstnanec zařazen jako ad hoc jednička, bude podléhat přímo veliteli letadla a bude pověřen dalšími povinnostmi, které náleží [právnická osoba] Supervisor, které jsou uvedeny níže v příloze č. [hodnota] smlouvy. Pracovní smlouvy zaměstnanců na pozicích Junior [právnická osoba] Supervisor (JCSS) stanoví následující mzdu a benefity. Mzda je složena ze základní mzdy, paušálního příplatku za noční práci a práci v sobotu a v neděli a sektorové mzdy za plánovaný blok hodin. Základní mzda byla sjednána v čl. 6.1 pracovní smlouvy u Junior [právnická osoba] Supervisor pozice ve formě hrubé měsíční mzdy ve výši [částka]. V souladu s čl. 6.4 pracovních smluv měli zaměstnanci na pozici JCSS sjednán paušální příplatek za noční práci a práci v sobotu a v neděli ve výši [částka] měsíčně. V souladu s čl. 6.5 v souvislosti s přílohou č. [hodnota] pracovních smluv potom zaměstnancům na pozici Junior [právnická osoba] Supervisor dále přísluší prémie dle přílohy č. [hodnota] pracovní smlouvy, tj. sektorová mzda za hodiny nalétané v příslušném měsíci: 0-300 hodin: [částka], [částka]. Kromě základní a sektorové mzdy obdrží zaměstnanec na pozici Junior [právnická osoba] Supervisor roční příspěvek [částka] na pokrytí nákladů na uniformu a lékařskou prohlídku. [jméno FO] rozdíl od zaměstnanců na pozici CSS zaměstnancům na pozici JCSS nenáležel roční příspěvek [částka].

28. Soud nehodnotil ostatní provedené listinné důkazy (přehled letů žalovanou za období 9.3.2020 až 1.7.2020, výslech svědkyně Weroniky Sewerinské), neboť skutečnosti relevantní pro zjištění skutkového stavu a rozhodnutí ve věci byly prokázány z ostatních provedených důkazů.

29. Dle bodu 17 pracovní smlouvy se smluvní strany dohodly na tom, že rozhodným právem pro právní vztahy z této smlouvy bude právo české. Stejně tak se dohodly, že spory vzniklé mezi smluvními stranami z této pracovní smlouvy budou řešeny českými soudy.

30. Určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru žalobce je třeba posuzovat podle zákona č. 262/2006 Sb., (zákoníku práce) v platném znění (dále také ZP).

31. Podle ust. § 16 odst. 1 ZP zaměstnavatelé jsou povinni zajišťovat rovné zacházení se všemi zaměstnanci, pokud jde o jejich pracovní podmínky, odměňování za práci a o poskytování jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty, o odbornou přípravu a o příležitost dosáhnout funkčního nebo jiného postupu v zaměstnání.

32. Podle ust. § 16 odst. 2 v pracovněprávních vztazích je zakázána jakákoliv diskriminace, zejména diskriminace z důvodu pohlaví, sexuální orientace, rasového nebo etnického původu, národnosti, státního občanství, sociálního původu, rodu, jazyka, zdravotního stavu, věku, náboženství či víry, majetku, manželského a rodinného stavu a vztahu nebo povinností k rodině, politického nebo jiného smýšlení, členství a činnosti v politických stranách nebo politických hnutích, v odborových organizacích nebo organizacích zaměstnavatelů; diskriminace z důvodu těhotenství, mateřství, otcovství nebo pohlavní identifikace se považuje za diskriminaci z důvodu pohlaví.

33. Podle ust. § 61 odst. 1 ZP výpověď nebo okamžité zrušení pracovního poměru je zaměstnavatel povinen předem projednat s odborovou organizací. Podle odst. 2 Jde-li o člena orgánu odborové organizace, který působí u zaměstnavatele, v době jeho funkčního období a v době 1 roku po jeho skončení, je k výpovědi nebo k okamžitému zrušení pracovního poměru zaměstnavatel povinen požádat odborovou organizaci o předchozí souhlas. Za předchozí souhlas se považuje též, jestliže odborová organizace písemně neodmítla udělit zaměstnavateli souhlas v době do 15 dnů ode dne, kdy byla o něj zaměstnavatelem požádána.

34. Podle ust. § 52 odst. 1 písm. c) ZP zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď, stane-li se zaměstnanec nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách.

35. Podle ust. § 286 odst. 3 ZP odborová organizace působí u zaměstnavatele a má právo jednat, jen jestliže je k tomu oprávněna podle stanov a alespoň 3 její členové jsou u zaměstnavatele v pracovním poměru; kolektivně vyjednávat a uzavírat kolektivní smlouvy může za těchto podmínek jen odborová organizace nebo její pobočná organizace, jestliže ji k tomu opravňují stanovy odborové organizace. Podle odst. 4 oprávnění odborové organizace u zaměstnavatele vznikají dnem následujícím po dni, kdy zaměstnavateli oznámila, že splňuje podmínky podle odstavce 3; přestane-li odborová organizace tyto podmínky splňovat, je povinna to zaměstnavateli bez zbytečného odkladu oznámit.

36. Podle ust. § 69 odst. 1 ZP dal-li zaměstnavatel zaměstnanci neplatnou výpověď nebo zrušil-li s ním zaměstnavatel neplatně pracovní poměr okamžitě nebo ve zkušební době, a oznámil-li zaměstnanec zaměstnavateli bez zbytečného odkladu písemně, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával, jeho pracovní poměr trvá i nadále a zaměstnavatel je povinen poskytnout mu náhradu mzdy nebo platu.

37. Podle ust. § 72 ZP neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodou může jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním.

38. Oznámení zaměstnance, že trvá na dalším zaměstnávání, je jednostranným právním jednáním adresovaným zaměstnavateli, pro něž se v § 69 odst. 1 větě první ZP požaduje, aby bylo učiněno písemně. Zaměstnanec může zaměstnavateli oznámit, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával, ihned poté, co mu bylo (řádně) doručeno rozvázání pracovního poměru. V § 69 odst. 1 větě první se zaměstnanci ukládá, aby své oznámení učinil „bez zbytečného odkladu“. Jde ovšem pouze o pořádkovou lhůtu; z § 69 odst. 1 věty druhé totiž vyplývá, že zaměstnanec může své oznámení učinit vždy, kdy má v právních vztazích zaměstnavatele a zaměstnance právní význam, tedy tehdy, je-li způsobilé založit právo na náhradu mzdy podle § 69 odst. 1 věty první. Protože smyslem § 69 je upravit práva a povinnosti stran pracovního poměru v období, které začíná dnem následujícím po dni, kterým pracovní poměr měl (má) podle výpovědi, okamžitého zrušení nebo zrušení ve zkušební době skončit, a které končí dnem, jímž byla určena neplatnost rozvázání pracovního poměru nebo jímž jinak došlo k platnému skončení pracovního poměru, je třeba dovodit, že zaměstnanec může své oznámení učinit až do doby platného skončení pracovního poměru, které nastalo na základě jiné pracovněprávní skutečnosti, nejpozději však do rozhodnutí soudu, jímž bylo řízení o žalobě o určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru pravomocně skončeno a kterým byla určena neplatnost rozvázání pracovního poměru. Zaměstnancovo písemné oznámení, že trvá na tom, aby ho zaměstnavatel dále zaměstnával, má sledované účinky dnem, v němž bylo zaměstnavateli doručeno. Bylo-li oznámení učiněno v žalobě nebo v jiném úkonu učiněném vůči soudu, je vůči zaměstnavateli účinné doručením žaloby nebo okamžikem, kdy se o něm jinak v řízení dozvěděl (viz komentář k zákoníku práce, 3 vydání 2019, BECK)

39. Námitku žalované ohledně nepřípustnosti žaloby soud neshledal jako důvodnou (ve shodě se závěry Městského soudu v Praze), neboť písemné oznámení žalobce ohledně trvání dalšího zaměstnávání bylo podrobně odůvodněno v podané žalobě a v dalších písemných vyjádřeních žalobce (termín „bez zbytečného odkladu“ je lhůtou pořádkovou, viz shora).

40. Jako předběžnou otázku soud řešil, zda žaloba o neplatnost výpovědi z pracovního poměru byla u soudu podána ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr žalobce na základě výpovědi skončit (§ 72 zákoníku práce). Výpověď z pracovního poměru byla doručena žalobci 8.6.2020, žaloba byla u soudu podána dne 17.9.2020, tedy včas, před uplynutím prekluzivní lhůty.

41. S ohledem na závazné závěry odvolacího soudu se soud opakovaně zabýval otázkou, zda oznámení o působení odborové organizace bylo řádně doručeno žalované. Žalobce v řízení předložil kopie emailů, které měly být doručovány na tvrzené adresy, ale podle názoru soudu i přes poučení dle ust. 118a o.s.ř. neprokázal tvrzení o řádném doručení (nadto emaily nebyly podepsány uznávaným elektronickým podpisem, jak na to poukázal odvolací soud). Žalobce ani neprokázal, že došlo k účinnému doručení oznámení o působení odborové organizace prostřednictvím poštovních služeb, tj. jak a kdy by se měly tvrzené poštovní zásilky dostat do dispozice žalované, když předložil obálky s razítky o odeslání a vrácení zásilek, aniž by doložil, jaký byl obsah odeslaných zásilek (tj. zda obsahovaly tvrzená oznámení). Z první obálky vyplývá, že zásilka byla vrácena zpět, aniž by se dostala do dispozice žalované. Obálka obsahuje razítko s datem 28.5.2020 a dále razítko s datem 19.6.2020, ovšem z vyjádření žalobce není jasné, jak a kdy by se měla zásilka dostat do dispozice žalobce (když k této skutečnost žalobce nic netvrdil ani nenavrhoval žádný důkaz). O stejný případ jde i u obálky obsahující razítko s datem 8.6.2020 a s datem 7.7.2020. S uvedeného vyplývá, že žalobce v řízení neprokázal doručení oznámení o působení odborové organizace žalované (prostřednictvím emailu či poštovní služby). Nadto soud přisvědčuje tvrzení žalované o tom, že u žalované nikdy nepůsobila odborová organizace B. United, proto žalobce ani nemohl požívat ochrany coby odborový funkcionář. S odkazem na ust. § 286 odst. 3 zákoníku práce je nezbytné, aby alespoň tři členové odborové organizace byli u zaměstnavatele v pracovním poměru, což se v daném případě nestalo, když zbylé dvě osoby byly zaměstnanci agentury Workforce, proti které se také domáhaly (jako svému zaměstnavateli) určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměrů žalobou u Obvodního soudu pro [adresa].

42. Podle názoru soudu žalobce ani přes poučení dle ust. § 118a o.s.ř. v řízení neprokázal, že by žalovaná s žalobcem jednala méně příznivě než s ostatními zaměstnanci, ani že by takové jednání bylo motivováno diskriminačními faktory. V řízení bylo naopak prokázáno, že s ohledem na organizační změnu a způsob její realizace žalovaná v rámci organizační změny nepostupovala vůči žalobci jinak než vůči ostatním zaměstnancům. Žalovaná v rámci organizační změny propustila celkem [hodnota] zaměstnanců, z toho 2 na pozici [právnická osoba] Supervisor a 9 na pozici Junior [právnická osoba] Supervisor. V důsledku s pandemií Covidu se rozhodla snížit pozice stevardů a tuto změnu následně realizovala. Tvrzení žalobce, že s ním žalovaná rozvázala pracovní poměr právě z důvodu jeho angažmá v odborové organizaci nemůže obstát za situace, že v řízení bylo prokázáno, že minimálně v době rozvázání pracovního poměru s žalobcem žalovaná ani nevěděla o existenci odborové organizace.

43. Ohledně posouzení otázky naplnění výpovědního důvodu dle ust. § 52 písm. c) zákoníku práce a příčinné souvislosti mezi přijatou organizační změnou a nadbytečností žalobce žalovaná v řízení prokázala (s ohledem na splnění poučení dle ust. § 118a o.s.ř.), že v důsledku krize způsobené pandemií Covid – 19 od března roku 2020 došlo k úplnému ochromení letecké přepravy na několik dalších měsíců. V této souvislosti vstoupila žalovaná dne 17.3.2020 do stavu částečné nezaměstnanosti podle ust. § 209 zákoníku práce, když v období od 20.3.2020 do konce června 2020 žádný palubní personál žalované nezajišťoval letový provoz na letech z Prahy. V důsledku nastalé situace došlo ke změně možností žalované zaměstnávat zaměstnance na pozicích palubního personálu a dne 24.4.2020 přijala organizační změnu. [právnická osoba].4.2020 zaměstnávala žalovaná 31 zaměstnanců na pozicích členů palubního personálu, a to 18 zaměstnanců na pozici Customer service supervisor a 13 zaměstnanců na pozici Junior [právnická osoba] supervisor. Následně žalovaná zaslala všem 31 zaměstnancům informaci o částečné nezaměstnanosti a o tom, že jin nebude přidělována práce. V důsledku organizační změny byl u žalované snížen počet členů palubního personálu celkem o 12 pozic. Počet pozic Customer service supervisor byl snížen z 18 na 15 a počet pozic Junior customer service supervisor ze 13 na 4. Ke snižování počtu zaměstnanců na pozicích palubního personálu docházelo postupně, kdy část zaměstnanců dostala výpověď v dubnu 2020, žalobce v květnu a [jméno FO] Falsal [jméno FO] v červnu 2020. Ke dni dání výpovědi žalobci byly na základě organizační změny dány žalovanou výpovědi z pracovních poměrů sedmi zaměstnancům na pozici Junior Cusromer service supervisor. Ke dni dání výpovědi žalobci tak ještě nebyla organizační změna naplněna, a proto je dána příčinná souvislosti mezi organizační změnou a výpovědí danou žalobci, neboť pracovní pozice žalobce byla pro žalovanou nadbytečná. [jméno FO] pozici [právnická osoba] supervisor zůstalo 15 zaměstnanců, na pozicích Junior [právnická osoba] supervisor zůstali 4 zaměstnanci, kteří byli následně žalovanou povolání zpět k plnění pracovních povinností od 1.7.2020.

44. Dále se soud zabýval otázkou (k námitce žalobce), zda byla žalobci řádně doručena výpověď z pracovního poměru a dospěl k závěru, že ano, když žalovaná předložila doručenku dokládající doručení výpovědi žalobci prostřednictvím pošty do vlastních rukou.

45. Soud má za prokázané, že žalobce pracoval na pozici Junior [právnická osoba] Supervisor, když tato pracovní pozice vyplývá z pracovní smlouvy žalobce i z pracovních smluv na pozici [právnická osoba] Supervisor (jejich porovnání, včetně příloh k těmto smlouvám), z výpovědí svědků [jméno FO] a [jméno FO] i z emailové komunikace ze dne 7.2.2020 mezi [jméno FO] Garlakem a žalobcem. Žalovaná zaměstnává na základně v Praze členy palubního personálu (stevardy) na dvou pozicích. Jedná se o juniorní pozici „Junior Customer Sevice Supervisor“ (JCSS) nebo také „Junior Purser“ (JUPU) a seniorní pozice „[právnická osoba] Supervisor“ (CSS) nebo také „Purser či PU“. Pozice jednotlivých členů personálu jsou evidovány v informačním systému žalované a odpovídají i zařazením na lety. Palubní posádka letadla „Cabin Crew" se skládá ze zaměstnanců žalované na JCSS a CSS pozicích. Zaměstnanci na pozici JCSS vykonávají v zásadě úkoly JCSS (tj. péče o pasažéry, vydávání / prodej z palubního menu), ale mohou jim být uloženy ad-hoc i úkoly CSS (odpovědnost za posádku, komunikace s kapitánem letu), pokud je to v rámci operativního postupu potřebné, což plyne i z pracovních smluv JCSS zaměstnanců a popisu jejich pracovních pozic. Rozložení pracovních pozic je zřejmé rovněž z interního systému žalované, kde mají zaměstnanci přidělenou hodnost a kvalifikaci. Žalovaná ve svém systému rozlišuje mezi JUPU (JCSS) a CSS pozicí. Zaměstnanci na JUPU pracovní pozici (hodnost JU, kvalifikace PU) musí získat PU kvalifikaci, aby mohli vykonávat ad-hoc činnost CSS/ jedničky, jejich náplň práce a odměna se liší od zaměstnanců na pozicích CSS, Zaměstnanci na pozicích CSS mají hodnost CSS a jejich náplň práce a odměna se liší od zaměstnanců na pozicích JCSS. Žalobce uváděl, že má kvalifikaci rovněž seniorního stevarda. Jak je uvedeno již výše, vyplývá z pracovních smluv všech zaměstnanců na pozicích juniorních stevardů, že juniorní stevardi absolvují výcvik, aby mohli ad-hoc vykonávat pozici jedničky letu, tedy činnosti, které jinak vykonává zaměstnanec na pozici CSS, jak plyne z příloh č. [hodnota] pracovních smluv na pozice JCSS. Tato kvalifikace žalobce tak byla nezbytná proto, aby mohl vykonávat činnost na pozici Junior [právnická osoba] Supervisor (JCSS, JUPU) v souladu s jeho pracovní smlouvou.

46. S ohledem na shora uvedené soud žalobu, jako nedůvodnou, zamítl.

47. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 79 799,50 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč sestávající z částky 2 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 2 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 25. 2. 2021, z částky 2 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 2. 7. 2021, z částky 2 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 19. 7. 2021, z částky 2 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 14. 12. 2021, z částky 2 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 21. 3. 2021, z částky 2 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 20. 4. 2022, z částky 2 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 27. 6. 2022, z částky 2 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 27. 6. 2022, z částky 2 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 20. 9. 2022, z částky 2 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 7. 12. 2022, z částky 2 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 13. 12. 2022, z částky 2 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 20. 2. 2023, z částky 2 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 9. 3. 2023, z částky 2 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 15. 3. 2023, z částky 2 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 6. 6. 2023, z částky 2 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 4. 10. 2023, z částky 2 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 2. 10. 2023, z částky 2 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 16. 11. 2023, z částky 2 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 29. 1. 2023, z částky 2 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 11. 3. 2024, z částky 2 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 4. 4. 2024, z částky 2 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 8. 4. 2024 a z částky 1 250 Kč za účast na jednání soudu (vyhlášení rozsudku) dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 17. 4. 2024 včetně čtyřiadvaceti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 65 950 Kč ve výši 13 849,50 Kč.

48. Soud žalované nepřiznal náhradu nákladů řízení, pokud žalovaná požadovala zaplatit úkony spočívající ve vyjádření žalované k návrhu mediace ze dne 29.7.2021, zaslání překladu listiny ze dne 4.11.2021, odvolání a založení nové plné moci právního zástupce žalované ze dne 18.1.2021, předložení dodejky k doručení výpovědi žalobce dne 14.4.2021, doložení pracovní smlouvy ze dne 12.1.2023, neboť se nejedná o podání ve věci samé ve smyslu ust. § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 S., advokátního tarifu.