14 C 204/2023 - 140

Rubrum

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Pavlínou Potomskou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: [Jméno zainteresované osoby 0/0], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] proti žalovanému: [Jméno zainteresované osoby 1/0], [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] zastoupený advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0] o určení vlastnictví k nemovitým věcem takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala určení, že je vlastníkem pozemku [Anonymizováno], jehož součástí je [Anonymizováno] vše v obci [adresa], katastrální území [adresa], se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému plnou náhradu nákladů řízení ve výši 47 761,85 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalovaného.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice - Okresnímu soudu v Uherském Hradišti plnou náhradu nákladů státu, jejíž výše bude určena v samostatném usnesení, a to do tří dnů od právní moci usnesení, kterým bude tato výše určena.

Odůvodnění

1. Žalobou ze dne 8. 9. 2023 se žalobkyně domáhala určení svého vlastnického práva k nemovitostem uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku (dále jen předmětné nemovitosti) z důvodu odvolání daru výzvou ze dne 12. 7. 2023 dle darovací smlouvy ze dne 28. 4. 2022 pro nevděk žalovaného spočívající: 1) v nesplnění dohody žalovaným o rozdělení a vrácení části darovaných pozemků zpět žalobkyni. Žalobkyně tvrdila, že se před podpisem smlouvy ústně domluvila s žalovaným za přítomnosti syna žalobkyně [jméno FO] tak, že daruje žalovaném dům a část pozemků za domem zajišťující přístup, současně předložila při uzavření této dohody nákres, který je předložen na č. l. 7, v tomto nákresu žalobkyně sama vypsala pozemky, které mají být děleny svojí rukou a současně naznačila hranici rozdělení pozemků tak, že pozemky, které se nachází před domem a malá část pozemku nacházející se za domem, chce darovat žalovanému s tím, že zbývající část pozemku zůstane jí. Žalovaný poté navštívil advokátku v [Anonymizováno], [tituly před jménem] [jméno FO], která mu doporučila, aby se všechny pozemky převedly najednou, neboť rozdělení by mělo trvat více jak rok s tím, že poté může žalovaný převést pozemky zpět na žalobkyni. Pár dní před podpisem smlouvy žalovaný sdělil doporučení advokátky žalobkyni a účastníci se dohodli tak, že všechny pozemky se převedou na žalovaného, následně se vyhotoví geometrický plán, žalobkyně zaplatí náklady tohoto plánu a poté žalovaný převede oddělené pozemky nacházející se za dělící čárou směrem od domu zpět na žalobkyni. Při této dohodě byl přítomen [jméno FO], dohoda byla uzavírána doma. Smlouvu o darování žalobkyně podepisovala na obecním úřadě a četla ji až po ověření podpisu. 2) neoprávněné těžbě dřeva žalovaným v lese ve spoluvlastnictví žalobkyně a [jméno FO] v období od prosince 2022 do ledna 2023 v množství tři plné tahače v možné hodnotě až 100 000 Kč bez souhlasu žalobkyně, 3) vyklízení, ničení a pálení věcí žalobkyně bez jejího souhlasu v místnosti, kterou měla žalobkyně užívat z titulu věcného břemene dle [datum] [Anonymizováno], a to spálením postele, skříně, rohové sedačky, sekretáře, rádia, televizoru, zničením osobních věci, svátečních šatů. Dále odstraněním sprchového koutu, umyvadla, zničení okna, vše v [Anonymizováno], kde má žalobkyně zřízeno věcné břemeno bezplatného doživotního bydlení, jehož realizace je tímto znemožněna. Naléhavý právní zájem na požadovaném určení spatřuje žalobkyně v uvedení souladu stavu zapsaného v katastru nemovitostí se skutečným stavem.

2. Ačkoliv byla žalobkyně poučena dle § 118a odst. 1, odst. 3 o. s. ř. o doplnění svých skutkových tvrzení a označení důkazů ve vztahu ke skutečnostem, z nichž dovozuje, že se žalovaný dopustil jednání úmyslného nebo v hrubé nedbalosti a současně byla poučena i o následcích nesplnění této výzvy, uvedla, že si žalovaný pravděpodobně vůbec neuvědomoval důsledky svého jednání a vlivu jaký to mělo na žalobkyni.

3. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby, kdy popřel jednání, v němž byl spatřován nevděk. Mezi ním a žalobkyní nebyla uzavřena dohoda, podle které by mě vrátit část darovaných pozemků zpět žalobkyni. Nebylo důvodu takovou dohodu uzavírat, když se na žalobkyni ohledně darování nespěchalo a netlačilo. Žalovaný také popřel pálení a ničení věcí žalobkyně. Nábytek žalobkyně stále existuje, je uskladněn ve sklepě, a to z důvodu rekonstrukce domu. Žalovaný připustil, že těžil dřevo v lese ve spoluvlastnictví žalobkyně a jejího synovce [jméno FO] v období od prosince 2023 do ledna 2024, avšak stalo se tak s vědomím a souhlasem žalobkyně, kdy dřevo mělo být použito právě na rekonstrukci domu [Anonymizováno]. Dle žalovaného žalobkyně usiluje o navrácení daru, neboť na ni začali naléhat její dva synové – [jméno FO] a [jméno FO], což dokládá skutečnost, že [jméno FO] s žalobkyní pět let nekomunikoval. [jméno FO] měl četné spory s žalobkyní, vykazoval ji z nemovitosti. Žalobkyně bydlí v pečovatelském domě [Anonymizováno] od [Anonymizováno], s žalovaným má dobrý vztah a kdyby to její zdravotní stav dovoloval, mohla by bydlet v [Anonymizováno], který je i k tomuto účelu rekonstruován.

4. Žalovaný také poukázal na nedostatek naléhavého právní zájmu žalobkyně na požadovaném určení. Žalovaný také poukázal na to, že i nadále se chce o žalobkyni postarat, majetek zvelebit, tak jak si to přál zesnulý manžel žalobkyně.

5. Mezi účastníky bylo nesporné a soud vzal za své dle § 120 odst. 3 z. č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), že žádná ze stran neuplatnila skutečnosti, z nichž by vyvozovala zdánlivost, neplatnost či neúčinnost darovací smlouvy ze dne [datum]. Účastníci také učinili nesporným, že písemné znění smlouvy vyjadřuje vůli žalobkyně. Žalobkyně i žalovaný učinili nesporným, že při těžbě dřeva nebyl vyžádán souhlas lesního hospodáře. Soud vzal za své také nesporné tvrzení, že žalobkyně kontinuálně bydlí v pečovatelském domě od roku [Anonymizováno], od uzavření darovací smlouvy neřekla žalovanému, že se stěhuje zpět do domu [Anonymizováno] a od roku 2022 v domě nebyla. V červnu 2023 se žalobkyně podrobila operaci a před ní nebyla schopna ze zdravotních důvodů sama do nemovitosti přijít. Žalovanému byla doručena výzva ze dne [datum].

6. Z výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že žalovaný je zapsán jako vlastník předmětných nemovitostí a vlastník pozemku p. č. [hodnota], vše v obci [adresa], katastrální území [adresa], a to na základě darovací smlouvy ze dne [datum], darovací smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne [datum] s účinky vkladu k [datum].

7. Z výpisu z katastru bylo zjištěno, že žalobkyně je spoluvlastník s podílem o vel. [Anonymizováno] s [jméno FO] [Anonymizováno] lesních pozemků v obci [adresa], katastrální území [adresa].

8. Z výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že žalobkyně je stále spoluvlastníkem s podílem o [Anonymizováno] v katastrální území [adresa] ([Anonymizováno] č. [hodnota]) a dále je výlučný vlastník pozemků p. č. [hodnota] lesní pozemek, [Anonymizováno] vše v katastrální území [adresa].

9. Z darovací smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne [datum] uzavřené mezi žalobkyní (dárkyní, oprávněnou) a žalovaným (obdarovaným, povinným) bylo zjištěno, že žalobkyně daruje svému vnukovi - žalovanému předmětné nemovitosti a žalovaný tento dar přijímá. Současně byla uzavřena dohoda, podle které je žalobkyně oprávněná k bezplatnému užívání spočívající v doživotním bydlení v rodinném domě [Anonymizováno] v obci a části [adresa], bezplatném doživotním užívání pozemku [Anonymizováno] vše v obci [adresa], katastrální území [adresa]. Strany se dohodly, že věcné břemeno umožňuje žalobkyni užívat v rodinném domě [Anonymizováno] jednu obytnou místnost sousedící s koupelnou v přízemí domu, kuchyni a WC s koupenou v přízemí domu, vstup do domu, kdy žalovaný zavázal jak sebe, tak své právní nástupce výkon věcného břemene strpět. Smlouva obsahuje prohlášení účastníků, o tom že smlouvu řádně zvážili, celý text přečetli a pochopili, obsah smlouvy se shoduje s jejich skutečnou vůlí, na obsahu se shodli tak, aby mezi nimi nedocházelo v budoucnu k žádným rozporům, smlouvu uzavírají po zralé úvaze, svobodně, nikoliv bez tísně a za nevýhodných podmínek. Podpis žalovaného byl ověřen [tituly před jménem] [jméno FO], [Anonymizováno] dne [datum], podpis žalobkyně byl ověřen na [adresa] dne [datum].

10. Z výzvy ke splnění dohody ze dne [právnická osoba] (předložená oběma stranami) bylo zjištěno, že žalobkyně prostřednictvím své právní zástupkyně vyzývá žalovaného k zaměření a rozdělení pozemků v místech zakreslených na kopii katastrální mapy, jinak bude žalobkyně požadovat vrácení daru. Žalobkyně ve výzvě odkazuje na to, že před uzavřením darovací smlouvy požádala žalovaného o rozdělení [Anonymizováno] pozemků – [Anonymizováno], neboť tyto neměla v úmyslu darovat výlučně jemu s ohledem na početnou rodinu, avšak žalovaný po konzultaci s advokátkou sdělil žalobkyni, že by to trvalo velmi dlouhou dobu a rozdělení zajistí až poté, co nabude všechny nemovitosti do svého výlučného vlastnictví darováním. Uzavření dohody o následném rozdělení byl přítomen i [jméno FO], který žalovanému připomenul, že jako obdarovaný má povinnost projevovat žalobkyni vděčnost a měl by ji navštěvovat. Žalovaný nejenže pozemky nerozdělil, ale pohrozil žalobkyni, že pokud jej bude obtěžovat žádostmi o rozdělení, tak pozemky prodá, včetně domu, kde má žalobkyně zřízeno věcné břemeno, žalobkyni navštívil jen dvakrát od uzavření darovací smlouvy a dále žalovaný bez souhlasu žalobkyně těží dřevo z jejího výlučného pozemku bez jejího souhlasu a dřevo následně prodává, což je podstatou krádeže.

11. Přílohou této výzvy byla kopie katastrální mapy – nedatovaný plánek katastrální a orthofotomapy (předložen oběma stranami č. l. 7, č. l. 67) pořízení z nahlížení do katastru nemovitostí, z něhož bylo zjištěno, že zachycuje předmětné nemovitosti, kdy přes část nemovitostí tzv. za domem [Anonymizováno], je vedena čára a pozemky jsou ručně popsány parcelními čísly.

12. Ze snímku katastrální mapy předmětných pozemků bylo zjištěno totožné umístění předmětných nemovitostí v terénu.

13. Z reakce na výzvu ze dne [datum] (předložená oběma stranami) sepsané tehdejší právní zástupkyní žalovaného [tituly před jménem] [jméno FO] bylo zjištěno, že právní zástupkyně sděluje, že dohoda o rozdělení pozemků a částečném vrácení pozemků mezi klienty neproběhla a postrádá logiku. Žalovaný nemovitost opravuje, nechce nemovitosti prodat, žalobkyni navštěvuje, nabízel jí zajištění nákupu, avšak žalobkyně to odmítla. Žalobkyně také byla na svatbě žalovaného v [Anonymizováno]. V této výzvě žalovaný odmítal těžbu dřeva a v zájmu zachování dobrých vztahů a zdravotního stavu žalobkyně nabídl darovat žalobkyní požadované části pozemků zpět, tak jak jsou zakresleny v orientačním nákresu katastrální mapy přiložené k Výzvě ze dne [právnická osoba]. [Anonymizováno] s tím, že [jméno FO] se vystěhuje z nemovitosti společně se všemi osobami, věcné břemeno bude zrušeno a bude nahrazeno osobním závazkem žalovaného o užívání nemovitosti žalobkyní tak, aby mohl žalovaný získat úvěr a náklady na zpracování geometrického plánu ponesou účastníci rovným dílem.

14. Z výpisu z centrální evidence obyvatel bylo zjištěno, že žalovaný je trvale hlášen na adresu [adresa] od [datum] a ženatý je od [datum].

15. Z Odpovědi na dopis ze dne [datum] ze dne [datum] (předložené oběma stranami) bylo zjištěno, že žalobkyně odkazuje na přítomnost [jméno FO] při dohodě o rozdělení pozemků a logiku rozdělení, díky kterému zůstane u domu [Anonymizováno] část užitkové zahrady. Žalobkyně zdůrazňuje, že byla zasažena pálením skříní, její postele a dalšího vybavení místnosti, kterou je oprávněna užívat a kterou chtěla užívat po plánovaném operačním zákroku, nyní jí žalovaný zanechal prázdnou místnost bez věcí, na které je zvyklá, což vnímá jako úmyslné ublížení a vyzývá ho, aby se dalšího jednání zdržel. Součástí této výzvy bylo i odmítnutí nabízeného řešení a požadavek na rozdělení pozemků do [datum], jinak bude žalobkyně požadovat vrácení celého daru.

16. Z Reakce na přípis ze dne [datum][Anonymizováno]ze dne [datum] (předložená oběma stranami) bylo zjištěno, že žalovaný nabízí žalobkyni řešení, podle kterého žalovaný daruje žalobkyni část oddělených pozemků za domem [Anonymizováno] dle přiloženého nákresu, tak aby k domu bylo zřízeno věcné břemeno ke studni, věcné břemeno ve prospěch žalobkyně v domě [Anonymizováno] zůstane zachováno a žalovaný uhradí geometrický plán a jednu polovinu nákladů spojených s přepisem.

17. Přílohou této Reakce byl i snímek katastrální a orthofotomapy se zakreslenou dělící čárou zhruba odpovídající předcházejícímu snímku, avšak oddělující menší část, než byla zakreslena na nedatovaném snímku katastrální a orthofotomapy. Ačkoliv žalovaný předložil obsahově totožnou reakci na přípis ze dne [datum], přiložil k ní jiný snímek katastrální a ortohofotomapy než žalobkyně, nicméně zachycující zcela totožnou část k oddělení jako na snímku předloženého žalobkyní. Jelikož reakce na přípis ze dne [datum] obsahovala jako přílohu dva nákresy rozdělení pozemků a snímky účastníků zachycovaly totožnou část, vzal soud za prokázané, že součástí návrhu žalovaného na rozdělení pozemků byly oba snímky.

18. Z dopisu žalovaného ze dne [datum], jenž byl také přílohou reakce ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný vysvětluje přítomnost [jméno FO] na schůzce před uzavřenou darovací smlouvou tím, že chtěl žalovaný vědět, zda [jméno FO] s darováním souhlasí, když v předcházející době s žalobkyní pět let nekomunikoval. Žalovaný odmítal uzavření dohody o vrácení části nemovitostí zpět žalobkyni a popisoval důvody, proč byla nemovitosti darována jemu, neboť se měl o dům postarat, měl zkušenosti ve stavebnictví tak, aby se tam dalo civilizovaně bydlet. Dům byl v žalostném stavu, když přes nesouhlas žalobkyně zde pobýval syn [jméno FO] s dcerou [Anonymizováno], syn [jméno FO] se choval jako by dům patřil jen jemu, na výtky žalobkyně reagoval sprostými nadávkami a výhružkami, zakazoval jí do domu chodit.

19. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] (předložené oběma stranami) bylo zjištěno, že obsahuje odstoupení od darovací smlouvy ze dne [datum] pro nevděk žalovaného, který ji opakovaně ublížil svým chováním tak, že zjevně porušil dobré mravy a žalobkyně nemá v úmyslu mu toto prominout. Chování žalovaného spořívalo v: - nedodržení a popírání existence dohody o rozdělení pozemků a jejich vrácení dárkyni, - neochota navštívit žalobkyni, ač ho o to opakovaně žádala, počáteční nezájem o dárkyni a její potřeby, kdy ke změně došlo v důsledku zaslání dopisu výzva ke splnění dohody a nepříjemnost návštěv v rámci kterých žalovaný naléhal na žalobkyni o zrušení věcného břemene, - neoprávněná těžba dřeva bez souhlasu žalobkyně z lesních pozemků, na nichž má žalobkyně spoluvlastnický podíl o výši [Anonymizováno], - ničení osobních věcí žalobkyně, jejího nábytku v místnostech, které je žalobkyně oprávněna užívat dle věcného břemene.

20. Z Reakce na předžalobní výzvu ze dne [datum] (předložené oběma stranami) bylo zjištěno, že žalovaný odmítá jednání, které je mu kladeno za vinu, pozastavuje se nad tím, proč žalobkyně nepřijala nabídku na vrácení části pozemků, která reflektuje její požadavky v celém rozsahu se zachováním věcného břemene a menší výměra je nezbytná díky zachování přístupové cesty k rodinnému domu a zřízení věcného břemene inženýrské sítě v odběru vody, je pochopitelný požadavek.

21. Z emailu ze dne 25. 7. 2023 bylo zjištěno, že [tituly před jménem] [jméno FO] oznámila, že již žalovaného nezastupuje.

22. Z výpisu z centrální evidence obyvatel bylo zjištěno, že žalobkyně je hlášena k trvalému pobytu [adresa] od [datum], v letech [Anonymizováno] byla hlášena k pobytu [adresa].

23. Z fotodokumentace domu, u níž žádná ze stran neuplatnila námitku správnosti, bylo zjištěno, že se jedná o jiný dům než dům [Anonymizováno] který je starší dvoupodlažní dlouhodobě zanedbaný a neobyvatelný dům se zničenými okny, částečně neomítnutými, částečně pokreslenými zdmi, s výskytem plísně, zničeným topením a havarijní zásuvkou.

24. Ze stavební dokumentace úprav rodinného domu [Anonymizováno] vypracované [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum] bylo zjištěno, že mimo jiné za účelem bezbariérovosti prvního nadzemního podlaží a vybudování bytu 3+1 má být proveden nový vstup, odstranění havarijních části konstrukčních prvků, vybourání nových otvorů. Jeden z takto pokojů dotčených touto úpravou je ve stavební dokumentaci označen „pokoj babičky“ a vedle něho je navrhována koupelna a WC. Z krycího listu rozpočtu byly zjištěny náklady na rekonstrukci [částka], v nichž jsou zahrnuty také náklady na „pokoj babičky“.

25. Z fotodokumentace prázdné místnosti a skříní, u níž žádná ze stran neuplatnila námitku správnosti, že by se nejednalo o místnost, v nímž měla žalobkyně zřízeno věcné břemeno, bylo zjištěno, že zachycují vyklizenou místnost, se starými okny, plísní a staré skříně s poházeným oblečením.

26. Ze svědecké výpovědi [jméno FO] syna žalobkyně bylo zjištěno, že před dvěma lety jej oslovila žalobkyně s nabídkou přepisu pozemku a domu na svědka s tím, že pole za domem by se rozdělilo a pak by se vrátilo žalobkyni zpět. Svědek nevěděl, proč by měl pole vracet zpět žalobkyni. Svědek tuto nabídku odmítl, kvůli neshodám mezi jeho manželkou a jeho sestrou [jméno FO]. Následně svědek společně s žalobkyní probírali, komu by mohly nemovitosti připadnout, když bratr [jméno FO] měl dluhy a sestra [jméno FO] již nemovitost dostala. Otec svědka – manžel žalobkyně za života nabízel svědkovi polovinu domu a pozemku, avšak svědek to odmítl, neboť by dostal jen polovinu a ještě s nájemníky – bratrem a sestrou, kteří v té době bydleli v domě a svědek měl své bydlení [Anonymizováno]. Svědka společně s žalobkyní napadlo, že by mohl dostat nemovitosti žalovaný, neboť ho měl otec svědka i žalobkyně rádi a žalovaný po nějaký čas v nemovitosti žil. Svědek, před schůzkou s žalovaným bližší časové období nebyl schopen uvést, opatřil snímek katastrální a orthofotomapy, kam zakreslil dělící čáru, podle přání žalobkyně. Svědek byl přítomen schůzky mezi žalobkyní a žalovaným na penziónu kde již měli mapu a kde se probíralo darování domu a pozemků žalovanému s tím, že se pole rozdělí a pak se vrátí žalobkyni zpět. Žalovaný s tímto souhlasil, aniž by se ptal, proč se to má vracet. I jemu přišlo divné, proč se mají pozemky vracet, ale ani on se na důvod neptal. Na této schůzce žalovaný obdržel plánek, měl za úkol sehnat právníka a zajistit sepis smlouvy s tím, že „kdyby sehnal právníka hned, smlouva se mohla podepisovat na druhý den, bylo to jedno“. Svědek nevěděl, zda na této schůzce byly předávány nacionále nebo jiné doklady a poté se domlouval žalovaný již přímo s žalobkyní, kdy od žalobkyně svědek věděl, že oba společně šli na obecní úřad, kde se ověřoval podpis. Svědek nebyl přítomen jiné schůzky mezi účastníky. Byl to tento svědek, kdo sdělil žalobkyni již před podpisem smlouvy, že rozdělení pozemků trvá dva až tři měsíce, avšak nevěděl, v rámci které schůzky. Svědek četl smlouvu až po jejím podpisu, kopii měla žalobkyně s tím, že žalobkyně a svědek společně rozebírali, že žalobkyně nemá pole v užívání a jinak jej ve smlouvě nezarazilo nic, když věcné břemeno bylo zřízeno k obyváku, koupelně s tím, že pokud je to tak ve smlouvě, tak to tak žalobkyně chtěla. Po podpisu svědek a žalobkyně nerozebírali „vrácení pozemků“. Žalovaný již dvacet let na [Anonymizováno], chodil zde navštěvovat žalobkyni, která zde bydlela do roku [Anonymizováno] a poté se ze zdravotních důvodů odstěhovala do pečovatelského domu. V době, kdy zde bydlela žalobkyně obývali dům také sestra [jméno FO] a její dva synové – [jméno FO] a žalovaný, bratr [jméno FO] se synem [jméno FO] a dcerou [Anonymizováno]. Svědek se s žalobkyní rok a půl nebavil, neboť mu přislíbila [Anonymizováno], kterou následně připsala sestře [jméno FO]. Svědek v době, kdy již vlastnil nemovitost žalovaný, na přání žalobkyně z nemovitosti odnesl její osobní věci, pořídil fotografie místnosti, kterou dříve obývala žalobkyně, v níž zůstaly hadry a oblečení. Původně byla místnost obyvatelná a vybavená stěnou, rohovou lavicí, světlou sedačkou, pohovkou, stolíkem s židlí, televizorem a kobercem. V té době se z nemovitosti již vystěhoval bratr [jméno FO] a po něm zůstal nepořádek. Z výpovědi bylo zjištěno, že svědek věděl o těžbě dřeva žalovaným od [jméno FO] a se svolením svého otce těžil v dřívější době dřevo i on.

27. Z výpovědi svědka [jméno FO] syna žalobkyně bylo zjištěno, že žalobkyně žila v nemovitosti společně se svou dcerou [jméno FO], jejími syny [jméno FO] a žalovaným. [jméno FO] se odstěhovala v roce [Anonymizováno], její synové zde zůstali a společně s nimi v nemovitosti žil svědek a jeho děti [jméno FO] a [Anonymizováno]. Žalobkyně se kvůli neshodám s dcerou [jméno FO] odstěhovala v roce [Anonymizováno] do pečovatelského domu, přestože neměla žádná zdravotní komplikace a pokoj, který dříve užívala, byl skladištěm nepotřebných věcí. Následně si tento pokoj zařídila pro sebe dcera svědka [Anonymizováno], která zde bydlela až do [Anonymizováno] [Anonymizováno] a v pokoji zůstal nábytek, skříň, sedačka, válenda, stolík, stěna a šatní skříň. Svědek byl naposled v nemovitosti v [Anonymizováno] a v [Anonymizováno] viděl, jak žalovaný vyhazuje věci z horního patra z balkonu, skříně z balkonu a rozbité věci jsou spalovány. Svědek připustil, že neviděl spalování věcí, avšak při jeho odchodu do práce byly věci v obyváku a[Anonymizováno]při návratu již nic nebylo, koupelna byla vyhozena. Ve sklepě nebylo nic z těchto věcí uskladněno. Z výpovědi bylo dále zjištěno, že se svědek nikdy nebavil s žalobkyní o tom, co chce udělat s domem a nic o tom neví, vyjma toho, že dům má nyní žalovaný, avšak jakým způsobem ho získal nevěděl, protože u toho nebyl. Připustil však, že dostal od žalobkyně doporučený dopis, v němž ho žalobkyně informovala, že nemovitosti přepsala na žalovaného, ačkoliv žalobkyni pravidelně v penzionu navštěvoval každý týden. Svědek také nikdy nebyl u schůzek mezi žalobkyní a žalovaným, kde by žalobkyně prezentovala své představy s domem, vyjma jedné, po podpisu smlouvy, kde chtěla nemovitosti vrátit. Svědek věděl před podpisem smlouvy, že má žalobkyně v úmyslu darovat nemovitosti žalovanému, avšak svědkovi to bylo jedno, ačkoliv si neuměl vysvětlit, proč nedostali nemovitost všichni tři sourozenci, dle sdělení žalobkyně byl převod na žalovaného chybou, že to vůbec udělala. Byl to svědek, kdo zprostředkoval žalobkyni advokáta, kdo ji doprovází k jednání, kdo podal podnět na neoprávněnou těžbu dřeva žalovaným. Svědek nevěděl, zda někdo žádal žalobkyni o souhlas s těžbou dřeva, avšak viděl žalovaného, jak si nakácel dřevo a toto prodává.

28. Z výpovědi svědka [jméno FO] bratra žalovaného bylo zjištěno, že byl přítomen schůzky mezi žalobkyní a žalovaným, na které žalovaný žádal žalobkyni, zda může těžit dřevo a ona mu to povolila s tím, že si má vzít kolik potřebuje. Žalovaný nemovitost rekonstruuje, jsou tam nová okna, stropy a nyní není obyvatelný. Před rekonstrukcí se nemovitost vyklízela, a to i pokoj dříve užívány žalobkyní, kdy nábytek zde umístěný – skříň, stěna, postel a gauč jsou uskladněny ve sklepě. Nábytek z horního patra se pálil. Z výpovědi vyplynulo, že svědek na požádání žalobkyně předal dopis [jméno FO], v němž ho žalobkyně informovala o přepisu domu na žalovaného. Po předání dopisu svědek nadával a někomu telefonoval. Svědek nebyl u žádné ze schůzek týkající se převodu, neptal se, proč nebyly nemovitosti přepsány jemu a ani žalovaný mu toto nesděloval.

29. Z výpovědi svědkyně [jméno FO], dcery žalobkyně a matky žalovaného, bylo zjištěno, že jí žalobkyně sdělila, že chce dům a pozemky přepsat žalovanému, že to již dříve nabídla [jméno FO], avšak ten to odmítl. K důvodům uvedla, že je jediný, který může dát dům do pořádku, protože dům potřeboval celkovou opravu. V té době žalobkyně o podmínkách darování nemluvila. Následně se svědkyně jak od žalobkyně, tak od žalovaného dozvěděla, že došlo k darování s tím, že si žalobkyně, jak sama sdělila, vymínila věcné břemeno jako pojistku proti prodeji, přestože tam aktuálně nechtěla v nemovitosti bydlet. Žádný z účastníků nemluvil o podmínkách darování, geometrickém plánu, obrázku ani jiných představách do budoucna. Svědkyně se poprvé dozvěděla o vrácení daru od žalobkyně, která požadovala, aby svědkyně domluvila žalovanému a dar jí vrátil a předávala jí obálku s penězi, protože ona chce nemovitosti pro syna [jméno FO] a má kvůli tomu výčitky. Svědkyně tehdy žalobkyni odmítla s tím, že je nesprávné požadovat nemovitost zpět, když žalobkyně nevěděla, jak vystěhovat syna [jméno FO], a když to žalovaný vyřešil, nyní chce nemovitosti zpět, přestože žalovaný nemovitost opravuje. Žalobkyně naléhala na svědkyni, aby to nikomu neříkala, žalovaný dál zůstal v nemovitosti bydlet a opravoval ji. Dále bylo zjištěno, že od roku [Anonymizováno] je nemovitost rekonstruována, jsou zde nové stropy, omítky, okna, elektřina, věci dříve užívané žalobkyní jsou uskladněny. Svědkyně věděla, že žalovaný v roce [Anonymizováno] těžil dřevo z lesa žalobkyně a syn [jméno FO] sděloval svědkyni, že s tím žalobkyně souhlasila. Z výpovědi bylo zjištěno, že žalobkyně byla v [Anonymizováno] [Anonymizováno] na svatbě žalovaného, avšak [jméno FO], ani [jméno FO] na svatbě nebyli.

30. Z výpovědi svědkyně [jméno FO], babičky manželky žalovaného, bylo zjištěno, že poprvé se s žalobkyní setkala na svatbě žalovaného a její vnučky, kde jí žalobkyně sdělila, že žalovaný je hodný, neměl to v životě lehké a ona mu vše dala a v nemovitosti má jen své věci, ke kterým se nemůže dostat. Bližší okolnosti darování, ani toho, proč se žalobkyně nemůže dostat ke svým věcem, svědkyně nevěděla.

31. Svědkyně [tituly před jménem] [jméno FO], advokátka byla zproštěna mlčenlivosti žalovaným svým klientem dle § 21 odst. 2 z. č. 85/1996 Sb. o advokacii, a to při jednání soudu dne 15. 11. 2023 s následným sdělením advokátce. Z její výpovědi bylo zjištěno, že byla žalovaným požádána o sepis darovací smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene, kterou převáděla žalobkyně předmětné nemovitosti na žalovaného a současně bylo ujednáno věcné břemeno. Před podpisem smlouvy se neobjevilo žádné riziko, které by mohlo způsobit neuzavření smlouvy, na které by byl klient upozorněn a rovněž se žalovaný nezmiňoval o dělení darovaných pozemků. Dělení darovaných pozemků se začalo řešit až po uzavření darovací smlouvy. Žalovaný navrhoval smírné řešení spočívající v oddělení části pozemků zachycených na náčrtu a jejich vrácení žalobkyní. Impulzem k vrácení pozemků bylo sdělení žalovaného, který uváděl, že nechce dělat problémy v rodině a chce se s žalobkyní dohodnout. Svědkyně si nevybavila, že by před podpisem darovací smlouvy informovala žalovaného o náležitostech při dělení pozemků a po nahlédnutí na nedatovaný snímek katastrální a orthofotomapy připustila, že by se mohlo jednat o plánek, který vyhotovila v rámci mimosoudního vyřízení věci.

32. Z výslechu svědka [jméno FO] bylo zjištěno, že na požádání žalovaného mu pomohl stáhnout dřevo z lesa na [Anonymizováno] vytěžené pro stavbu, mohlo to být pár soušek 6 až 8 ks – dřevo napadené kůrovcem.

33. Z výslechu svědka [jméno FO] bylo zjištěno, že na [Anonymizováno] mu telefonoval mužský hlas, který ho osočoval, že pomohl ukrást dřevo, což si v té době svědek neuměl vysvětlit a souvislost si uvědomil až poté, co obdržel předvolání. Z výslechu vyplynulo, že v [Anonymizováno] pro žalovaného řezal dřevo na [Anonymizováno] v množství asi 10 až 15 m v odhadované hodnotě kulatiny 2 000 Kč za m.

34. Z výpovědi svědka [jméno FO] souseda žalobkyně bylo zjištěno, že na požádání žalovaného svážel v létě nebo v zimě asi před dvěma lety dřevo z lesa lokalita [Anonymizováno] k domu na [Anonymizováno], jednalo se o palivové dřevo napadené od kůrovce, v množství 5 m.

35. Z výpisu z evidence rejstříku trestů bylo zjištěno za účelem posouzení věrohodnosti navrhovaných důkazů, že žalobkyně ani žalovaný nemají záznam v rejstříku trestů. Svědek [jméno FO] byl jednou soudně trestán za trestný čin [Anonymizováno] [jméno FO] byl jednou soudně trestán za trestný čin [Anonymizováno].

36. Soud neprovedl důkaz svědeckou výpovědí [jméno FO] k neoprávněné těžbě dřeva žalovaným, neboť žalobkyně přes poučení nedoplnila nacionále svědka. Pro nadbytečnost byl zamítnut návrh na doplnění dokazování výslechem projektanta [tituly před jménem] [jméno FO] k prokázání skutečnosti, že projekt na rekonstrukci zadaný v [Anonymizováno] počítal s úpravou bydlení i pro žalobkyni, když tato skutečnost byla prokázána již předloženou projektovou dokumentací. Pro nadbytečnost byl zamítnut výslech [Anonymizováno] [jméno FO] ke skutečnosti, že byla žalobkyní žádána, aby ji udělala doprovod do bydliště, kde jí měl syn [jméno FO] nadávat a také zprávou Policie ČR o výjezdech do [Anonymizováno], k tomu že žalobkyně prosila policii, aby vykázala z místa bydliště syna [jméno FO], neboť i kdyby byly tyto skutečnosti prokázány, neměly by význam pro rozhodnutí ve věci, na rozdíl od skutečnosti, jakým způsobem se choval k žalobkyni sám žalovaný. Byla-li svědecká výpověď [jméno FO] označena k prokázání okolností převodu nemovitostí, byl tento důkazní návrh uplatněn v rozporu s § 118b) o. s. ř. po uplynutí koncentrační lhůty. Soud neprovedl důkaz novinovými články – [adresa] pro jejich nadbytečnost, neboť za účelem posouzení věrohodnosti svědků – [jméno FO], [jméno FO], žalovaného i žalobkyně byl vyžádán výpis z rejstříků trestů, který má vyšší důkazní sílu. Soud neprovedl důkaz [Anonymizováno] dědečka [jméno FO], pro nezpůsobilost prokázat tvrzení žalovaného o tom, že bydlel s žalobkyní a jejím manželem a měl s[Anonymizováno]nimi dobré vztahy. Soud neprovedl výslech účastníků, manželky žalovaného, [jméno FO] k tomu, že [jméno FO] byl žalobkyní vykazován, jak za účasti policie, tak starostky [jméno FO] pro jejich nadbytečnost, neboť za rozhodnutí považoval chování žalovaného ve vztahu k žalobkyni.

37. Soud hodnotil provedené důkazy samostatně i ve vzájemných souvislostech dle § 132 o. s. ř. Hlavní část dokazovaní se týkala jednání žalovaného popsaného ve výzvě ze dne [datum], kterým mělo být žalobkyni ublíženo. Jelikož strany předkládaly totožné listiny zejména týkající se jejich korespondence a současně žádná ze stran nevznesla námitky správnosti a pravosti ostatních listin, vzal soud shora učiněná zjištění z listin za prokázána, neboť tato zjištění také vzájemně obsahově korespondovala.

38. Jen u jediné listiny, a to nedatovaného plánku katastrální a ortohofotomapy, jenž tvořil přílohu první výzvy žalobkyně ze dne [datum] bylo sporné, kdy tato listina vznikla. Tvrzení žalobkyně o vzniku plánku již před sepisem darovací smlouvy svědčila pouze výpověď svědka [jméno FO], žádný jiný důkaz toto svědectví nepodpořil. Svědecká výpověď [jméno FO] se však rozcházela s tvrzením žalobkyně o tom, kdo naznačil hranici dělení na tomto plánu, kdo opatřil plán popisem parcelními čísly, když podle žalobkyně to měla být ona sama a naopak svědek [jméno FO] uváděl, že to byl on, a to podle přání žalobkyně. Ačkoliv svědkyně [tituly před jménem] [jméno FO] připustila, že by to mohl být plánek, který zpracovala ona v rámci předžalobní komunikace mezi účastníky, soud konstatoval, že výzvy žalovaného ze dne [datum] zpracované právě [tituly před jménem] [jméno FO] obsahovaly podobný snímek katastrální a orthofotomapy, a proto vzal za prokázané, že [tituly před jménem] [jméno FO] vypracovala jiné snímky katastrální a orthofotomapy, které byly přiloženy k reakci žalovaného ze dne [datum]. K otázce vzniku nedatovaného plánku katastrální mapy, ale také i k uzavření dohody o vrácení části pozemků po darování, svědčil jediný důkaz předložený žalobkyní - výpověď [jméno FO], která zůstala osamocená s ohledem na výpověď svědka [jméno FO], který o záměrech žalobkyně s domem před uzavřením darovací smlouvy nic nevěděl. Tyto dva důkazy – nedatovaný plánek a výpověď [jméno FO] měly prokazovat tvrzení žalobkyně o tom, že uzavřela s žalovaným před darováním dohodu, podle které daruje nemovitosti žalovanému a on je poté rozdělí a část vrátí žalobkyni zpět.

39. Soud nepovažoval výpověď svědka [jméno FO] za věrohodnou k otázce vzniku nedatovaného plánku i k uzavření dohody o následném vrácení. Jak již bylo shora uvedeno, svědecká výpověď se rozcházela s tvrzením žalobkyně o tom, kdo udělal do plánku zákres a současně svědek nedovedl vysvětlit důvod vrácení, přestože s touto podmínkou mělo být darování nabízeno i jemu a současně to byl on, kdo měl informovat žalobkyni o času nezbytném pro rozdělení, ačkoliv podle tvrzení žalobkyně to měl sdělovat žalovaný po konzultaci s advokátkou. Svědek neuvedl, že po první schůzce bylo úkolem žalovaného zajistit nezbytnosti k rozdělení pozemků, zajistit geometrický plán apod., což by bylo obvyklé, pokud by se strany skutečně domlouvaly na rozdělení pozemků. Svědkyně [tituly před jménem] [jméno FO] také nepotvrdila, že by s ní žalovaný probíral dělení pozemků před uzavřením darovací smlouvy, avšak smlouva sepsaná [tituly před jménem] [jméno FO] obsahovala ujednání o věcném břemenu, které odpovídalo vůli žalobkyně, jak vypověděl svědek [jméno FO]. Důvod žalobkyně k vrácení pozemků nevyplynul ani z jiných důkazů, neboť v době uzavření darovací smlouvy žila žalobkyně v pečovatelském domově (nesporná tvrzení), měla zajištěno bydlení, o nikom jiném, než o žalovaném jako obdarovaném se neuvažovalo (sám svědek [jméno FO] nemovitosti nechtěl a podle jeho výpovědi sestra [jméno FO] již nemovitost dostala, bratr [jméno FO] měl dluhy). Z těchto důvodů vzal soud za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným nebyla před uzavřením darovací smlouvy uzavřena dohoda, že po darování žalovaný pozemky rozdělí a část vrátí zpět žalobkyni, když k takové dohodě nebyl logický důvod a rovněž obsah darovací smlouvy a výpovědi svědkyně [jméno FO] a [jméno FO] prokazovaly, že žalobkyně darovala žalovanému celé předmětné nemovitosti bez toho, že by byly seznámeny, byť jen rámcově, s nějakým vracením. Jelikož výpovědí svědka [jméno FO], ani ve spojení s jinými důkazy nebylo prokázáno, že by před uzavřením darovací smlouvy účastníci uzavřeli dohodu o vrácení části pozemků, vzal soud za prokázané, že se žalovaný ani nedopustil chování ve výzvě ze dne [datum] spočívajícího v nedodržení a popírání existence dohody o rozdělení pozemků a jejich vrácení dárkyni.

40. Mělo-li chování žalovaného spočívat v neochotě navštěvovat žalobkyni a počátečním nezájmu o ni a její potřeby, jak zmiňovala výzva ze dne [datum], soud jednak konstatoval, že ve vztahu k tomuto důvodu skutková tvrzení obsažená v žalobě absentovala a jednak bylo žalovanému kladeno za vinu chování, ke kterému mělo dojít až po zaslání výzvy ze dne [datum]. S přihlédnutím k obsahu výzvy, v níž je žalovaný urgován o splnění dohody o vrácení pozemků, jejíž uzavření nebylo prokázáno, a kterou žalovaný od počátku popírá, má soud za to, že neochota navštěvovat žalobkyni a počáteční nezájem, i kdyby byly prokázány, byly vyprovokovány jednáním žalobkyně, která si vynucovala splnění něčeho, co nebylo ujednáno a ve vyprovokovaném jednání nelze spatřovat nevděk. Nezájem o žalobkyni ze strany žalovaného je také vyvrácen obsahem jeho reakcí na dopisy žalobkyně před zahájením jednání, v niž žalovaný nabízí v rámci rodinných vztahů kompromisní řešení odpovídající představám žalobkyně o vrácení (vyjma zřízení věcného břemene studny pro dům [Anonymizováno] jako pochopitelného požadavku), které žalobkyně bez racionální argumentace odmítá.

41. Další z vytýkaných jednání žalovaného spočívalo v těžbě dřeva z lesa ve spoluvlastnictví žalobkyně, přičemž žalovaný nepopíral, že skutečně [Anonymizováno] dřevo takto těžil bez vyžádání souhlasu lesního hospodáře, avšak sporným zůstalo, zda s touto těžbou žalobkyně souhlasila či nikoliv. Soud vzal výpovědí svědka [jméno FO] za prokázané, že žalobkyně s těžbou souhlasila. Přestože jiný důkaz k souhlasu žalobkyně nebyl předložen, udělení souhlasu korespondovalo se zjištěním, že dřevo mělo být určeno na opravu domu (svědek [jméno FO]), žalovaný od [Anonymizováno] měl zpracován projekt na opravu (stavební dokumentace [tituly před jménem] [jméno FO]), žalobkyně darovala nemovitosti žalovanému právě proto, že on jediný mohl dům opravit (výpověď [jméno FO]), dům byl neobyvatelný, zanedbaný (fotodokumentace) a se souhlasem otce těžil dřevo i svědek [jméno FO] (výpověď [jméno FO]), tudíž bylo v rodině obvyklé, že pokud chtěl někdo těžit, vyžádal si souhlas. K množství vytěženého dřeva byli vyslechnuti svědkové [jméno FO], [jméno FO] i [jméno FO], avšak jimi uváděná množství se natolik rozcházela, že fakticky množství vytěženého dřeva zůstalo neprokázáno. Při hodnocení okolností, za nichž měl být žalobkyní udělen souhlas s těžbou dřeva, soud konstatoval, že tyto tvoří ucelenou logickou řadu, a proto bylo prokázáno, že žalobkyně udělila k těžbě dřeva žalovanému ve svém lese souhlas. Udělení souhlasu žalobkyní nebylo vyvráceno ani svědeckou výpovědí [jméno FO], který neměl povědomí o udělení souhlasu, jen o probíhající těžbě.

42. K chování žalovaného spočívající ve vyklízení, ničení a pálení osobních věcí žalobkyně, jejího nábytku v [Anonymizováno] v místnostech, které žalobkyně byla oprávněna užívat, vzal soud nejprve za prokázané, že se žalobkyně v [Anonymizováno] nezdržovala již od roku [Anonymizováno] (nesporná tvrzení), a to ze zdravotních důvodů (výpověď [jméno FO]), pro které nemohla nemovitost navštívit, a to až do operace v [Anonymizováno] (nesporná tvrzení). Po odchodu žalobkyně v [Anonymizováno] nadále žila dcera [jméno FO], její dva synové, syn žalobkyně [jméno FO] se svým synem a dcerou (výpověď [jméno FO]). Místnost dříve užívaná žalobkyní po jejím odchodu sloužila jako skladiště nepotřebných věcí a následně si ji pro sebe zařídila dcera [jméno FO], která zde bydlela až [Anonymizováno]. Rovněž svědek [jméno FO] žil v domě i po darování žalovanému (výpovědi svědka [jméno FO] i [jméno FO]). Na přání žalobkyně svědek [jméno FO] odnesl její osobní věci z nemovitosti. Bylo-li tedy žalovanému kladeno za vinu ničení osobních věcí žalobkyně, bylo výpovědí svědka [jméno FO] prokázáno, že si žalobkyně pro své osobní věci poslala. Soud vzal výpovědí svědků [jméno FO] i [jméno FO] za prokázané, že původně byla místnost užívaná žalovanou vybavená stěnou, rohovou lavicí, světlou sedačkou, pohovkou, stolíkem a židlí, a ne všechny tyto věci, jak prokazovaly fotografie, se již v místnosti nachází. To však neprokazovalo, že by žalovaný nábytek žalobkyně ničil a pálil. Svědek [jméno FO] byl sice přítomen vyhazování nábytku, avšak jak z jeho, tak z výpovědi svědka [jméno FO] vyplynulo, že byl vyhazován a pálen nábytek pouze z druhého patra, avšak místnost žalobkyně se nachází v přízemí domu. Rovněž fotografie ani ve spojení s výpovědí svědka [jméno FO] neprokazovaly, že by to byl žalovaný, kdo nábytek zničil. Vedle toho bylo výpověďmi svědků [jméno FO], [jméno FO] ve spojení se stavební dokumentací prokázáno, že žalovaný od [Anonymizováno] činil kroky k rekonstrukci [Anonymizováno], v němž počítal jednak s bezbariérovým vstupem a se zachování místnosti pro žalobkyni, tudíž vyklízení nábytku bylo prováděno za účelem rekonstrukce, a to zejména za situace, kdy žalobkyně nesdělila žalovanému svůj záměr v nemovitosti opět bydlet (nesporná tvrzení). Z těchto důvodů soud vzal za prokázané, že vyklizení nábytku žalovaným z místnosti, v níž měla žalobkyně zřízeno věcné břemeno, které však nevykonávala, bylo prováděno za účelem rekonstrukce domu a zlepšení kvality bydlení i pro samotnou žalobkyni, neboť jak vzal soud z fotografii za prokázané, dům je dlouhodobě zanedbaný a neobyvatelný.

43. Ve vztahu k svědeckým výpovědím, soud konstatoval, že vyjma svědků [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] měli všichni svědci, jak žalobkyně, tak žalovaný blízký rodinný vztah k některému z účastníků, tito svědkové také byli s věcí v rámci rodiny obeznámeni, díky tomu byly jejich výpovědi daleko méně věrohodné. Při nižší úrovni věrohodnosti svědeckých výpovědí soud kladl důraz na hodnocení důkazů ve vzájemných souvislostech a okolností, za nichž mělo k jednání dojít např. důvody vrácení daru, důvody vyklízení nemovitosti, důvody těžby dřeva, které lépe nasvědčovaly úvaze o tom, zda k jednání došlo či nikoliv, než zjištění z evidence rejstříku trestů, prokazující odsouzení svědků [jméno FO] nebo [jméno FO]. Popírala-li žalobkyně věrohodnost svědkyně [jméno FO] tím, že nemohla před svědkyní uvést, že žalovanému všechno darovala, když i nadále má ve vlastnictví další nemovitosti, soud konstatoval, že existence dalších nemovitostí ve vlastnictví žalobkyně nevyvrací věrohodnost svědecké výpovědi [jméno FO], neboť svědkyně připustila, že se bavily s žalobkyní jen obecně, kdy detaily darování neprobíraly.

44. Chování žalovaného popsané ve výzvě ze dne [datum] jednak nebylo prokázáno – popírání dohody o vrácení části pozemků, jednak bylo prokázáno, že proběhlo se souhlasem žalobkyně – těžba dřeva nebo bylo učiněno za účelem rekonstrukce domu – vyklizení nábytku z místnost. Subjektivní stránka jednání žalovaného spočívající v tom, že tímto chování žalovaný věděl a chtěl žalobkyni ublížit, věděl a pro případ, že ji ublíží byl s tím srozuměn (přímý, nepřímý úmysl) nebo věděl, že svým chování žalobkyni ublíží a bez přiměřeného důvodu spoléhal na to, že se tak nestane (hrubá nedbalost), však i přes poučení soudu dle § 118a o. s. ř. nebyla tvrzena ani nevyšla z žádného z provedených důkazu najevo např. pálením osobních věcí žalobkyně s cílem ji ublížit, a proto soud konstatoval, že prokázané chování žalovaného – spočívající v těžbě dřeva se souhlasem žalobkyně, vyklízení nábytku žalobkyně z důvodu rekonstrukce, nebyla činěna v úmyslu či hrubé nedbalosti žalobkyni ublížit.

45. Podle § 2072 odst. 1 z. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o. z.) platí, ublížil-li obdarovaný dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tak, že zjevně porušil dobré mravy, může dárce, neprominul-li to obdarovanému, od darovací smlouvy pro jeho nevděk odstoupit. Byl-li dar již odevzdán, má dárce právo požadovat vydání celého daru, a není-li to možné, zaplacení jeho obvyklé ceny.

46. Při právním posouzení věci soud nejprve konstatoval dostatek věcné legitimace obou účastníků, kdy jejich právní poměr se odvíjí od jimi uzavřené darovací smlouvy ze dne [datum]. Namítal-li žalovaný nedostatek naléhavého právního zájmu na požadovaném určení dle § 80 o. s. ř., soud této námitce nepřisvědčil, když shledal právní zájem na požadovaném určení v možném dosažení souladu zapsaného stavu v katastru nemovitostí se skutečným stavem, kdy bez tohoto určení by se právní postavení žalobkyně mohlo stát nejistým a současně by takovou ochranu žalobkyni neposkytla žaloba na vyklizení nemovitostí.

47. Při prokázané věcné legitimaci účastníků i naléhavém právním zájmu dle § 80 o. s. ř. soud s ohledem na okamžik uzavření darovací smlouvy dne [datum] postupoval podle nové právní úpravy § 2072 a násl. o. z. V souladu s § 2072 a násl. o. z. se soud zabýval jednotlivými skutkovými předpoklady, kdy nejprve konstatoval, že mezi účastníky byla platně uzavřena darovací smlouva ze dne [datum] v písemné formě, kterou žalobkyně bezplatně převedla vlastnické právo k nemovitostem a žalovaný dar přijal, která vyvolala účinky vkladem do katastru nemovitostí. Odstoupení od darovací smlouvy pro nevděk dne 12. 7. 2023 provedla žalobkyně včas dle § 2075 odst. 1 o. z. ve lhůtě jednoho roku ode dne, kdy mělo k chování dojít s nejzazším počátkem od prosince [Anonymizováno] (počátek těžby dřeva) do [datum] (poslední popírání dohody o vrácení části pozemků v reakci ze dne [datum]). Žalobkyně také chování žalovanému neprominula, když podává žalobu dne [datum] ve lhůtě jednoho roku od skutku. Ačkoliv odstoupení od darovací smlouvy určitě vymezuje jak darovací smlouvu, tak chování žalovaného, v němž žalobkyně spatřuje nevděk, odstoupení došlo do sféry žalovaného (nesporná tvrzení), v řízení nebylo prokázáno, že by se žalovaný dopustil jednání v takovém rozsahu, jako je mu kladeno za vinu ve výzvě ze dne [datum]. Jak již bylo shora blíže uvedeno, žalovaný se části jednání nedopustil – popírání dohody o vrácení pozemků, pálení osobní věcí žalobkyně a jejího nábytku; část jednání proběhla se souhlasem žalobkyně - těžba dřeva; část jednání proběhla jinak - vyklizení nábytku žalobkyně bydlící jinde za účelem rekonstrukce domu. Chování žalovaného spočívající v těžbě dřeva se souhlasem žalobkyně a vyklizení nábytku žalobkyně z místnosti, v níž aktuálně nebydlela, za účelem rekonstrukce domu, nelze považovat za chování zjevně porušující dobré mravy, tak jak vyžaduje § 2072 o. z. Rovněž tak nebyla naplněna ani subjektivní stránka chování žalovaného dle § 2072 odst. 1 o. z. vyžadující, aby obdarovaný chtěl svým jednáním žalobkyni ublížit, což dokládá vyjádření žalobkyně, která k tomu uvedla, že si žalovaný ani neuvědomoval, že tím muže žalobkyni ublížit. Odstoupení od darovací smlouvy učiněné žalobkyní dne [datum] pro nevděk, tak nevyvolalo převod vlastnického práva k nemovitostem zpět na žalobkyni s účinky ex nunc, žalovaný je i po doručení tohoto odstoupení nadále vlastníkem předmětných nemovitostí, a proto soud konstatoval nedůvodnost žaloby a v celém rozsahu ji výrokem I. zamítl.

48. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., když přiznal plnou náhradu nákladů řízení žalovanému, jenž byl v řízení zcela úspěšný v celkové částce 47 761,85 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč sestávající z částky 3 100 Kč za každý z deseti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 1 550 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně jedenácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši 3 622,60 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne 15. 11. 2023 náhrada 1 160,80 Kč za 100 ujetých km v částce 760,80 Kč (34,40 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 7 l/100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 14. 2. 2024 náhrada 1 230,90 Kč za 100 ujetých km v částce 830,90 Kč (38,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 7 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 22. 3. 2024 náhrada 1 230,90 Kč za 100 ujetých km v částce 830,90 Kč (38,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 7 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 39 472,60 Kč ve výši 8 289,25 Kč.

49. Při stanovení tarifní hodnoty nepostupoval soud dle přednostního ust. § 8 odst. 1 a. t., neboť v řízení nebyla hodnota nemovitosti vůbec zjišťována, nebyla podkladem rozhodnutí ve věci samé, ani žádná ze stran v rámci sporu neuplatňovala hodnotu nemovitosti např. v rámci mimosoudního vyřízení věci a dokazování obvyklé ceny nemovitosti jen pro rozhodnutí o nákladech řízení je neúčelné a zbytečně by prodlužovalo spor (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 6. 2015, sp. zn. 30 Cdo 1021/2015, ze dne 25. 11. 2015, sp. zn. 22 Cdo 2648/2015, nález Ústavního soudu ze dne 4. 7. 2001, sp. zn. II. ÚS 598/2000, ze dne 15. 1. 2003, sp. zn. I. ÚS 712/01, ze dne 19. 12. 2017, sp. zn. IV. ÚS 2688/15, usnesení Ústavního soudu ze dne 21. 4. 2020, sp. zn. III. ÚS 872/20, ze dne 22. 10. 2019, sp. zn. III. ÚS 2166/19, ze dne 26. 1. 2021, sp. zn. I. ÚS 961/20, či ze dne 19. 5. 2021, sp. zn. I. ÚS 1180/21). V poměrech této věci[Anonymizováno]mohli oba zastoupení účastníci důvodně očekávat, že soud vyjde jen z tarifní hodnoty stanovené dle § 9 odst. 4 písm. a) a.t. ve výši 50 000 Kč. Zaslal-li zástupce žalovaného až po vyhlášení rozhodnutí soudu vyčíslení nákladů odvíjející se od obvyklé ceny nemovitostí stanovené dle nově předloženého ocenění, nejenže s tímto postupem nebyla ani nemohla být seznámena protistrana, ale také soud nemohl již tuto listinu k důkazu provést s ohledem na ukončené dokazování a také z ní nemohl vycházet při stanovení tarifní hodnoty úkonu právní služby.

50. Soud rovněž nepřiznal žalovanému odměnu za veškerých 17 úkonů právní služby, a to zejména za porady s klientem, doplnění vlastních vyjádření, která nereagovala na vyjádření protistrany nebo pokyn soudu, když tyto úkony nepovažoval za potřebné k účelnému bránění práva, tak jak stanoví § 142 odst. 1 o. s. ř. Naproti tomu byly účelnými – převzetí a první porada, vyjádření žalovaného ze dne 4. 10. 2023, účast u jednání soudu ve dnech 15. 11. 2023 (2x), 14. 2. 2024 (3x) a 22. 3. 2024 (2x), porada přesahující dvě hodiny po prvním jednání soudu, sdělení adresované soudu, že účastníci neuzavřeli mimosoudní dohodu (půl úkon) tedy celkově 10,5 úkonů právní služby. Z těchto důvodů soud nepřiznal žalovanému jim účtované náklady řízení ve výši 403 278 Kč a přiznal jen 47 761,85 Kč.

51. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. uložil soud žalobkyni nahradit náklady řízení k rukám advokáta žalovaného.

52. O nákladech státu rozhodl soud dle § 148 o. s. ř. podle kterého výrokem III. rozsudku uložil zcela neúspěšné žalobkyni povinnost nahradit náklady státu, které stát platil – svědečné, jelikož žalobkyně nesplňuje předpoklady pro osvobození od placení soudních poplatků. Náklady státu ke dni rozhodnutí soudu nebyly pravomocně stanoveny, a proto soud rozhodl jen o základu povinnosti a o výši bude dle § 155 odst. 1 o. s. ř. rozhodnuto samostatným usnesením.

53. Lhůta plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.