14 C 209/2016-428

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 se sídlem Francouzská 808/19, Praha 2, rozhodl samosoudkyní JUDr. Otílií Hrehovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátkou [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] o zaplacení 402 312 968 Kč s příslušenstvím, jako náhrady škody při výkonu veřejné moci nezákonným rozhodnutím a nesprávným úředním postupem, takto:

Výrok

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci 402 312 968 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 26.8.2016, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na nákladech řízení částku 900 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalované zaplacení shora uvedené částky z tvrzeného nezákonného rozhodnutí a nesprávného úředního postupu v řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod spisovou značkou [spisová značka]. Uvedl, že byl jediným akcionářem společnosti [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dříve [adresa], [ulice a číslo], PSČ [PSČ]), již vymazána z obchodního rejstříku. [právnická osoba] byla jediným akcionářem [právnická osoba] a.s. [IČO], se sídlem [adresa], [adresa], a společnosti [právnická osoba], [IČO], poslední sídlo [ulice a číslo], [obec], [PSČ] (již vymazána z obchodního rejstříku). Všechny společnosti tak tvořily koncern, jehož řídící osobou a jediným akcionářem byl žalobce a jejímiž řízenými osobami byly spolčenosti [právnická osoba] a [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] a eventuelně i společnosti další. Žalobce byl též společníkem (jehož vklad činí 98,8% na základním kapitálu) a jednatelem [právnická osoba] spol. s r.o., [IČO], se sídlem [adresa], zapsané v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl C. vložka [číslo] [právnická osoba], uzavřela dne 26. 7. 2001 se společností [právnická osoba], [IČO], smlouvu o úvěru reg. [číslo] [spisová značka], kdy [právnická osoba], a.s. byla na straně dlužníka a společnost [právnická osoba] na straně věřitele. Na základě této smlouvy se [právnická osoba] zavázala poskytnout [právnická osoba], a.s. dlouhodobý úvěr ve výši 100 000 000 Kč. Tento úvěr byl dle smlouvy zajištěn zástavními právy k akciím emitovaným společností [právnická osoba] a [právnická osoba] Úvěr poskytnutí [právnická osoba] a.s. [právnická osoba] byl zajištěn též zástavním právem k nemovitostem v katastrálním území Skalice u Benešova, obec Struhařov, okres Benešov, (tehdy) zapsané na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu v Benešově, které vlastnila [právnická osoba] spol. s r. o., [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo]. Usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. května 2003 číslo jednací [spisová značka] byl prohlášen konkurs na majetek [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. [anonymizováno] [anonymizováno] a byl ustaven konkursní správce. Účinky konkursu nastaly dne 29. května 2003. Všechny pohledávky [právnická osoba], včetně pohledávky z výše uvedené Smlouvy o úvěru, se okamžikem prohlášení konkursu staly splatnými. [právnická osoba] nebyla schopna bezodkladně uhradit svůj závazek z úvěrové smlouvy, ale tento byl dostatečně zajištěn, a to zejména zástavními právy k akciím [právnická osoba] a akciím společnosti [právnická osoba] Nutno připomenout, že s konkursem na [právnická osoba] je spojena řada jmen podezřelých osob, které jsou nebo byly trestně stíhány, popř. již odsouzeny, za všechny zejména soudce [název soudu] [jméno] [příjmení] a konkursní správce [jméno] [příjmení], kteří byli v listopadu 2015 odsouzeni k několikaletému nepodmíněnému trestu odnětí svobody za [anonymizováno 7 slov]. Obdobnou úvěrovou smlouvu uzavřela s [právnická osoba] rovněž společnost [právnická osoba]. Tento úvěr byl dostatečně zajištěn především vlastním majetkem společnosti. Nicméně přesto v důsledku prohlášení konkursu na [právnická osoba], byl usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 3.9. 2004 j.: [číslo jednací], prohlášen konkurs rovněž na majetek společnosti [právnická osoba]. Správcem konkursní podstaty byl jmenován Ing. [jméno] [příjmení], [datum narození], [obec], [ulice a číslo], PSČ [číslo], dozorová soudkyně Mgr. [jméno] [příjmení]. V tříčlenném věřitelském výboru byla [právnická osoba] a.s. a.s., [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec], právně zastoupena JUDr. [jméno] [jméno] a další dvě společnosti spřízněné s [právnická osoba] V důsledku prohlášení konkursu na společnost [právnická osoba], se [právnická osoba], a.s. dostala do neřešitelné finanční situace a usnesením Městského soudu v Praze ze dne 14. 11. 2007, č.j.: [číslo jednací], byl prohlášen konkurs i na majetek [právnická osoba] a.s. Správkyní konkursní podstaty byla jmenována JUDr. [jméno] [příjmení], [datum narození], [obec a číslo], [ulice a číslo], dozorový soudce Mgr. [jméno] [příjmení]. Zástupcem věřitelů byla [právnická osoba] a.s. právně zastoupená [údaje o zástupci] prodej nemovitostí [právnická osoba] spol. s r.o. mimo dražbu a za cenu o mnoho nižší než byla jejich skutečná hodnota atd.) Neodvolal věřitelský orgán, který zcela zjevně neplnil, ani nebyl schopen řádně plnit svou funkci. Schválil dohodu o narovnání uzavřenou mezi správci ze dne 14. 10. 2009. Vyslovil souhlas s prodejem nemovitostí (a pohledávek) [část obce] [anonymizována tři slova] mimo dražbu, přičemž tento souhlas opíral též o názor věřitelského orgánu, který neplnil svůj účel. Tímto se konkursní soud dopustil nesprávného úředního postupu a nezákonných rozhodnutí provázejících konkurzní řízení [právnická osoba] a všech konkurzních řízení souvisejících a žalobci tak byla způsobena škodu ve výši nejméně 352.312.968 Kč. Žalobce požaduje po České republice podle § 31 zák. č. 82/1998 Sb., zaplatit na náhradu škody ve výši 352 312 968 Kč, vzniklé v důsledku výše popsaného nesprávného úředního postupu konkursního soudu. Žalobce byl před konkursním řízením na majetek úpadce [právnická osoba] úspěšným podnikatelem. Jak již bylo řečeno, byl jediným akcionářem společnosti [právnická osoba], která byla jediným akcionářem [právnická osoba], a.s. a společnosti [právnická osoba] Formou restituce získala rodina žalobce možnost odkoupit práva [anonymizována tři slova] [anonymizováno]. Po jejich odkoupení tato rodina žalobce dále prodala a z těchto prostředků pak odkoupila z [anonymizována čtyři slova] [právnická osoba], která byla odkoupena i se všemi závazky - včetně závazku vůči [právnická osoba] Žalobce úspěšně podnikal několik let v oblasti vydavatelství [jméno], které mělo v České republice 10 poboček a stovky zaměstnanců. Původně, vzhledem k jeho velkému objemu se tisk realizoval v zahraničí, zejména ve Švédsku. Motivem pro odkoupení [právnická osoba] byla snaha převést realizaci tisku do České republiky. Výše popsaným nesprávným úředním postupem konkursního soudu bylo zasaženo do přirozených práv žalobce a tímto zásahem mu vznikla nemajetková újma. Výše popsaný nesprávný postup konkursního soudu představoval v první řadě zásah do hospodářských práv žalobce a práva vlastnit majetek, zaručených Listinou základních práv a svobod i řadou mezinárodních dokumentů na ochranu lidských práv (čl. 26 odst. 1 Listiny základních práv svobod). Právě právo žalobce podnikat bylo popsanými pochybeními porušeno, neboť popsaná porušení vedla k ukončení činnosti všech popsaných obchodních společností, nejočividněji v popisovaném případě vedla k výmazu společnosti [právnická osoba], jejímž jediným akcionářem žalobce byl, z obchodního rejstříku. Žalobce tak přišel prakticky o veškerý svůj majetek. Došlo k dramatickému poklesu životní úrovně žalobce a jeho rodiny. Ačkoliv se řadu let pohyboval v podnikatelském prostředí, postupně ztratil veškeré kontakty, nikdo s ním nechtěl podnikat, ani jej nechtěl zaměstnat. Nakonec skončil v péči psychiatrů. V důsledku psychického vypětí a neustálého tlaku v průběhu konkursního řízení se žalobce nacházel ve špatném psychickém stavu. Špatný psychický stav dále vedl ke zhoršení jeho somatických zdravotních obtíží, které vedly až k částečné invaliditě. Dnes bydlí žalobce v nájemním bytě a jeho jediným příjmem je starobní důchod a příspěvek na bydlení. Žalobce tak ztratil své původně vysoké společenské postavení. Žalobce byl v době konkursního řízení ženatý (manželka [příjmení] [příjmení], [datum narození]), měl (stále má) čtyři děti. Vzhledem k podnikatelským úspěchům byla pro všechny děti plánována zahraniční studia. Toto však z výše uvedených důvodů nebylo nakonec možné realizovat. Psychické vypětí a narůstající tlak v průběhu konkursního řízení se podepsaly i na rodinném životě žalobce, manželství se rozpadlo. Bylo tedy zasaženo i do žalobcova práva na rodinný život. Stát tak svým nesprávným úředním postupem zasáhl do přirozených práv žalobce a tím mu způsobil újmu na jeho přirozených právech. Tato nemajetková újma je pak takového rozsahu, že není myslitelné jiné než peněžité zadostiučinění. Za přiměřenou považuje částku 50 000 000 Kč (§ 31a zák. č. 82/1998 Sb.).

2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila. Učinila nespornou skutečnost, že u ní žalobce dne 25. 2. 2016 (žádostí ze dne 22. 2. 2016) uplatnil nárok na náhradu škody ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., v celkové výši 402 312 968 Kč. K projednání žádosti žalobce došlo dne 23. 6. 2017. Žalovaná předně uvedla, že žalobce není aktivně věcně legitimován požadovat po žalované v souvislosti s předmětným konkurzním řízením jakýkoliv nárok pro nevyhovění dikce ust. § 7 z. č. 82/1998 Sb., dále neshledala existenci nezákonného rozhodnutí. Ve smyslu tvrzeného nesprávného úředního postupu rovněž žalovaná namítla, že žalobce není aktivně věcně legitimován, dále ohledně nesprávného úředního postupu správkyně konkurzní podstaty uvedla, že tato je soukromou osobu a je třeba požadovat nároky po ní jako osobě případně odpovědné. V souvislosti s nesprávným úředním postupem dohledového soudu žalovaná namítla, že žalobce požaduje přezkoumání rozhodnutí soudu nezávislým soudem, přičemž ani odpovědnostní titul neshledala. Uvedla, že dne 26. 9. 2007 podala [právnická osoba] a. s. návrh na prohlášení konkurzu, přičemž Městský soud v Praze vydal dne 14. 11. 2007 usnesení o prohlášení konkurzu. Předmětné konkurzní řízení skončilo dne 27. 8. 2015 vydáním usnesení o zrušení konkurzu po splnění rozvrhového usnesení, přičemž toto usnesení nabylo právní moci dne 9. 10. 2015. Odkázala na ust. § 7, též § 8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. dle něhož mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda a že nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze uplatnit pouze tehdy (není-li dále stanoveno jinak), pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Ze shora citovaných ustanovení zákona č. 82/1998 Sb. plyne, že nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím obecně má pouze účastník řízení, eventuálně ten, se kterým nebylo jednáno jako s účastníkem, ačkoliv býti mělo. Žalobce však nebyl účastníkem předmětného konkurzního řízení. Žalovaná je toho názoru, že žalobce není aktivně legitimován v souvislosti s konkurzním řízením vedeným u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [spisová značka] vznášet vůči žalované požadavky (pro nevyhovění dikci § 7 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb.). Pro tento závěr svědčí již bohatá soudní judikatura (např. usnesení NS ČR ze dne 10. 10. 2014, č. j. 30 Cdo 1496/2014-171, rozsudek MS v Praze ze dne 14. 11. 2013, č. j. 36 Co 58/2013-156 ve spojení s rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 21. 2. 2013, č. j. 15 C 239/2012, rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 22. 6. 2016, č. j. 55 Co 195/2016-81 ve spojení s rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 15. 1. 2016, č. j. 42 C 69/2014-65, rozsudek NS ČR sp. zn. 25 Cdo 1956/2004, či rozhodnutí NS ČR sp. zn. 28 Cdo 2855/2012). Nad rámec uvedeného žalovaná má za to, že zde není dán odpovědnostní titul ve formě nezákonného rozhodnutí, neboť dle ust. § 8 zák. č. 82/1998 Sb. je třeba, aby rozhodnutí bylo změněno či zrušeno, což v tomto případě není. Předmětné konkurzní řízení bylo zrušeno po splnění rozvrhového usnesení, odpadl tedy důvod pro vedení konkurzu. Není tedy dán odpovědnostní titul státu k náhradě nemajetkové újmy a náhrady škody. Pokud jde o tvrzený nesprávný úřední postup, je rovněž žalovaná toho názoru, že žalobce není účastníkem konkurzního řízení, proto tedy není oprávněn čehokoliv po žalované z titulu nesprávného úředního postupu požadovat. Nesprávný úřední postup správkyně konkurzní podstaty JUDr. [jméno] [příjmení], pak v konkurzním řízení ústřední roli nemá soudce, ale správce konkurzní podstaty, na jehož úkony není možno nahlížet s ohledem na platné zákony jako na úkony soudu nebo orgánu státu. Správce konkurzní podstaty je soukromou osobou, která činí úkony v konkurzním řízení vlastním jménem a na svou odpovědnost. Měla-li se správkyně konkurzní podstaty dopustit nějakého nesprávného úředního postupu, není žalovaná pasivně legitimován v rámci uplatnění požadované náhrady škody a přiměřeného zadostiučinění. Pokud jde o tvrzený nesprávný úřední postup dohledového soudu spočívající v tom, že soud nezajistil, aby správkyně konkurzní podstaty plnila řádně své povinnosti, neodvolal věřitelský orgán, schválil dohodu o narovnání uzavřenou mezi správci, vyslovil souhlas s prodejem nemovitostí [právnická osoba] [anonymizována tři slova] mimo dražbu a další, pak žalovaná namítá, že nemůže posuzovat správnost skutkových zjištění nebo nesprávnost právního posouzení věci, ani posuzovat předpoklady pro vydání rozhodnutí. Jde totiž o rozhodovací činnost soudu, která přímo vede k vydání rozhodnutí. Do rozhodovací činnosti soudu nemůže žalovaná žádným způsobem zasahovat, neboť soudní moc vykonávají jménem republiky nezávislé soudy, resp. nezávislí soudci, a tuto jejich nestrannost a nezávislost nesmí nikdo (tj. ani žalovaná) ohrožovat. Přezkoumání soudních rozhodnutí z hlediska jejich věcné správnosti a souladu se zákonem, je možné pouze na základě podaných řádných nebo mimořádných prostředků, o nichž rozhoduje nadřízený soud. Nelze tedy hodnotit skutečnost, že soud dohledový neodvolal věřitelský orgán, či že schválil dohodu o narovnání uzavřenou mezi správci, přičemž ze spisu bylo zjištěno, že toto rozhodnutí bylo odhlasováno samotným věřitelským orgánem a soud jej pouze potvrdil, případně že soud dohledový vyslovil souhlas s prodejem nemovitostí., přičemž ze spisu rovněž bylo zjištěno, že dohledový soud učinil tento úkon z toho důvodu, že tento postup je v souladu s cílem konkurzního řízení a zájmy věřitelů, přičemž původní dražba nebyla úspěšná. Na základě výše uvedeného žalovaná neuznala žádost žalobce důvodnou. Z toho důvodu nebylo v rámci předběžného projednání žádosti žalobce ničeho plněno. Pouze pro úplnost žalovaná sporuje samotný vznik škody, neboť žalobce měl být akcionářem úpadce, nikoli věřitelem úpadce a nijak netvrdí jakoukoli pohledávku vůči úpadci. Navíc konkurz na majetek úpadce byl prohlášen k návrhu samotného úpadce, jehož jménem podepsal návrh žalobce.

3. Soud již dříve rozhodl v této věci a žalobu zamítl. Odvolací Městský soud v Praze rozsudek zdejšího soudu zrušil a nastínil, aby žalobce doplnil skutková tvrzení, jakým způsobem stát zanedbal dohledovou činnost nad řízením. Této výzvě pak následně žalovaný vyhověl a skutková tvrzení doplnil.

4. Žalobce pak v souvislosti s tímto tvrzeným nesprávným úředním postupem dohledového soudu po doplnění žaloby namítal, že soud nezajistil, aby správkyně konkurzní podstaty plnila řádně své povinnosti, neodvolal věřitelský orgán, schválil dohodu o narovnání uzavřenou mezi správci, vyslovil souhlas s prodejem nemovitosti [právnická osoba] mimo dražbu a další.

5. Soud provedl dokazování listinami, přičemž zjistil:

6. Ze stanoviska žalované ze dne 23. 6. 2017 (na č. l. 26) se podává, že nárok žalobce jím uplatněný (předběžně) u žalované dne 25.2.2016 (č.l. 45) nebyl uznán a z toho důvodu nebude ničeho plněno. Z návrhu dlužníka se podává jeho návrh na prohlášení konkurzu [právnická osoba] došlý Městskému soudu v Praze dne 26. 9. 2007 (na č. l. 60), z protokolu o schůzi konkurzních věřitelů [číslo jednací] (na č. l. 62) se podává, že je ve věci úpadce [právnická osoba], [obec a číslo] ze dne 17. 9. 2009 a že se doporučuje JUDr. [jméno] [příjmení] (správkyni konkurzní podstaty, dále jen SKP) usnesením vyhlášeným téhož dne, aby uzavřela s Ing. [jméno] [příjmení], správcem konkurzní podstaty úpadce: [právnická osoba], dohodu o narovnání ve znění předloženém soudu dne 18. 5. 2009, k tomu dílčí zpráva SKP – uzavření dohody o narovnání adresovaní JUDr. [jméno] [příjmení] MS v Praze k řízení [spisová značka], kam dorazila dne 19. 10. 2009 (č. l. 64). Dále zjištěno, že konkurz na majetek úpadce se zrušuje pro splnění rozvrhového usnesení – jde o usnesení [číslo jednací] MS v Praze z 27. 8. 2015 ve věci konkurzu vedeného na majetek úpadce [právnická osoba] o řízení o zrušení konkurzu, sdělení ústavního soudu ve věci [ústavní nález] na č. l. 80, že ústavní soud obdržel návrh právní zástupkyně žalobce na zahájení řízení, které bylo registrováno pod sp. zn. shora uvedenou ([celé jméno žalobce]), ústavní stížností na č. l. 82 ze dne 16. 8. 2017. Z dopisu Ing. [jméno] [příjmení], SKP [příjmení] [příjmení] v likvidaci adresovaný KS v Ostravě, kam byl doručen 28. 6. 2004 se podává návrh na vydání souhlasu s postoupením zůstatkového korporátního portfolia pohledávek úpadce na [právnická osoba] [příjmení], [anonymizována dvě slova]. Z usnesení KS v Ostravě [číslo jednací] ve věci úpadce [příjmení] [příjmení] se podává, že se vyslovuje souhlas, aby SKP [příjmení] [příjmení] v likvidaci postoupil zůstatkové korporátní portfolio pohledávek specifikovaných v příloze 1 návrhu na vydání usnesení z 28. 6. 2004 na [právnická osoba] [právnická osoba] za cenu 560 mil. Kč. Dále podklad pro vyhodnocení nabídky na odkup zbytkového korporátního portfolia pohledávek ze dne 22. 6. 2004 k tomu pod položkou 943 uvedena [právnická osoba] se stavem ke dni 31. 5. 2004 95.119.219 Kč, zápis z jednání z 9. 6. 2004 za přítomnosti Ing. [jméno] [příjmení], správkyně konkurzní podstaty [právnická osoba] v likvidaci a Ing. [jméno] [příjmení], člena představenstva [anonymizováno] [příjmení] ze dne 9. 6. 2004, dále zápis z jednání ze 17. 6. 2004 Ing. [jméno] [příjmení], SKP [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizováno] a [jméno] [příjmení], předložení závazné písemné nabídky na odkup zůstatkového korporátního pohledávkového portfolia ze 17. 6. 2004, dále zápis č. 9 úpadce [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizováno] se správcem konkurzní podstaty Ing. [jméno] [příjmení] ze zasedání věřitelského výboru v konkurzní věci úpadce [právnická osoba] v likvidaci konaného 22. 6. 2004, smlouva o postoupení pohledávky č. 943 mezi Ing. [jméno] [příjmení], SKP [příjmení] [příjmení] v likvidaci a [anonymizováno] [právnická osoba], dále příloha 1 – znění pohledávky dlužníka [ulice] [anonymizováno] s názvem smlouva Dohoda o splacení pohledávky ze smlouvy o úvěru reg. [číslo] z 13. 6. 1994 uzavřená ve formě notářského zápisu NZ [číslo] ze dne 5. 8. 2002 výši 95.955.372 Kč, dále plná moc [anonymizováno] [příjmení] jednající Ing. [jméno] [příjmení] a JUDr. [anonymizováno], jako postupníkem, ke zmocnění Ing. [jméno] [příjmení] k úkonům souvisejícím s výkonem práv a povinností zmocnitele, jako postupníka, ze dne15. 7. 2004, smlouva o postoupení pohledávky ze dne 20. 7. 2004 mezi Ing. [jméno] [příjmení], SKP [příjmení] [příjmení] v likvidaci a [anonymizováno] [příjmení], k tomu příloha 1 – vymezení pohledávky jako dlužníka [právnická osoba], celkem jistina 106.569.925,01 Kč, dále smlouva o postoupení pohledávky č. 1116 mezi [anonymizováno] [právnická osoba] a [právnická osoba], k tomu příloha – vymezení pohledávky dlužníka [právnická osoba] s jistinou celkem 106.569.925,01 Kč jako poskytnutých peněžních prostředků z úvěru, dále usnesení NS 29 Cdo 159/2017 ve věci navrhovatele [celé jméno žalobce] za účastni [právnická osoba] [anonymizováno] o zrušení zápisu výmazu společnosti EDIT [anonymizováno], že se dovolání odmítá, usnesení datováno 30. května 2017. Z Přílohy č. 1 z toho usnesení MS v Praze [číslo jednací] ve věci dlužníka [právnická osoba] ze dne 14. listopadu 2007 se podává, že na majetek dlužníka [právnická osoba] se prohlašuje konkurz, správcem konkurzní podstaty se ustavuje JUDr. [jméno] [příjmení] a další navazující rozhodnutí. Dále usnesení MS v Praze [číslo jednací] z 27. srpna 2015, že se konkurz na majetek úpadce [právnická osoba] zrušuje po splnění rozvrhového usnesení, dále smlouva o úvěru uzavřená mezi [příjmení] [příjmení] a [právnická osoba] na částku 100mil. Kč ze dne 26. 7. 2001, dále smlouva o zastavení listinných cenných papírů mezi [anonymizována dvě slova] a [právnická osoba] jako zástavní právo pro listinné cenné papíry ze dne 23. 10. 2001, dále smlouva o zastavení listinných cenných papírů mezi [právnická osoba] a [celé jméno žalobce] ze dne 22. 10. 2001 jako zástavní právo pro listinné cenné papíry, dále smlouva o zřízení zástavního práva k nemovitosti uzavřená mezi [právnická osoba] a [právnická osoba] ze dne 26. 7. 2001, nemovitosti [část obce] u [obec], [územní celek], okres [okres]. Protokol o jednání před KS v Brně 34 Cm 22/2005 ze dne 27. 8. 2007 ve věci žalobce [právnická osoba] proti žalovanému [příjmení] [jméno] [příjmení] o vyloučení nemovitosti z konkurzní podstaty, dále provedeny důkazy jako příloha č. 1, z nichž se konstatuje usnesení MS v Praze [číslo jednací], dále usnesení [číslo jednací] (konkurz na majetek úpadce [jméno] [příjmení] se zrušuje po splnění rozvrhového usnesení), dále smlouva o úvěru mezi [příjmení] [příjmení] a [jméno] [příjmení] na částku 100mil. Kč ze dne 26. 7. 2001, dále smlouva o zastavení listinných cenných papírů uzavřená mezi [příjmení] [příjmení] a [právnická osoba] dne 22. 10.2001, dále smlouva o třízení zástavního práva k nemovitostem mezi [právnická osoba] a [právnická osoba] ze dne 26. 7. 2001, dále dohoda o narovnání mezi Ing. [jméno] [příjmení] a JUDr. [jméno] [příjmení] za účasti [právnická osoba] ze dne 14. 10. 2009, dále prohlášení [jméno] [příjmení] z 21. 10. 2010, že veškeré akcie společnosti [právnická osoba] byly zničeny, dále předávací protokol Ing. [jméno] [příjmení] [jméno] [jméno] [příjmení], jako přebírající, že jí předává akcie emitenta [právnická osoba] ve výši 100% podílu na základním kapitálu, dále dopis JUDr. [jméno] [příjmení] adresovaný MS v Praze k [spisová značka] doručený tam 17. 12. 2010 ve věci vyškrtnutí akcií [právnická osoba] ze soupisu konkurzní podstaty a aktualizace soupisu konkurzní podstaty k 15. 12. 2010, dále usnesení ze dne 21. 1. 2011 MS v Praze 42 Cm 29/2006 – 212, že se řízení ve věci žalobce [celé jméno žalobce] proti [jméno] [anonymizováno], vymazaného 30. 12. 2010, o neplatnost rozhodnutí valné hromady žalovaného, zastavuje. Usnesení VS v Praze 7 Cmo 91/2011 – 224 ze dne 8. 6. 2011, že se usnesení MS v Praze 42 Cm 29/2006 – 212 potvrzuje, dále návrh dlužníka [právnická osoba] na prohlášení konkurzu adresovaný MS v Praze, kam došel 26. 9. 2007, dopis JUDr. [jméno] [příjmení] adresovaný MS v Praze pod [spisová značka], tam došlý 9. 4. 2008 ve věci doplnění soupisu konkurzní podstaty úpadce [jméno] [příjmení], vyjádření úpadce [jméno] [příjmení] ve věci [spisová značka] k dohodě o narovnání, doručený MS v Praze 11. 11. 2008, dále žádost o učinění opatření k zabránění vzniku škod ve formě pokynů správci konkurzní podstaty podle § 12 zákona o konkurzu a vyrovnání od [právnická osoba] MS v Praze ze dne 21. 4. 2009, rozsudek VS v Olomouci 9 Cmo 1/2010 – 263 ve věci žalobce [celé jméno žalobce] proti žalovanému [příjmení] [jméno] [příjmení], jako SKP úpadce [právnická osoba] [anonymizováno], ve věci vyloučení akcií z konkurzní podstaty úpadce, rozsudek KS v Brně 20 Cm 30/2005 – 223 ve věci žalobce [celé jméno žalobce] proti žalovanému [příjmení] [jméno] [příjmení] o vyloučení akcií z konkurzní podstaty ze dne 16. 9. 2009, doplnění soupisu konkurzní podstaty ze 16. 11. 2007 ze strany JUDr. [jméno] [příjmení] adresované k MS v Praze [spisová značka], tam doručen 12. 2. 2008, dále usnesení MS v Praze ve věci úpadce [jméno] [příjmení], o prodej mimo dražbu, že se vyslovuje souhlas, aby správkyně konkurzní podstaty JUDr. [příjmení] prodala z konkurzní podstaty mimo dražbu nemovitosti v katastr. území [část obce] u [obec], usnesení MS v Praze [číslo jednací] ve věci úpadce [jméno] [příjmení], o vydání výtěžku zpeněžení oddělenému věřiteli ve výši výtěžku 32.013.233 Kč a k vydání oddělenému věřiteli 19.108.209 Kč a uděluje se souhlas [příjmení] [příjmení] k vydání výtěžku zpeněžení 19.108.209,36 Kč oddělenému věřiteli [anonymizována dvě slova] a povoluje se [příjmení] [jméno] [příjmení] třetí záloha. Dále usnesení [číslo jednací] ze dne 11. 6. 2014 ve věci úpadce [právnická osoba], o prodej mimo dražbu, že soud vyslovuje souhlas, aby [příjmení] [jméno] [příjmení] prodala mimo dražbu [právnická osoba] [obec] z konkurzní podstaty pohledávku 27.045,49 Kč za [příjmení] [příjmení] v likvidaci za cenu 1 500 Kč a pohledávku ve výši 4 028 544 Kč za [právnická osoba] za cenu 10 000 Kč s tím, že kupní cena bude uhrazena nejpozději při podpisu smlouvy o postoupení pohledávky. Dále informace soudu a přehled o finančním stavu konkurzu [spisová značka]. Příloha 2 – protokol o jednání před soudem I. stupně 34 Cm 22/2005 – 233 KS v Brně ze dne 27. 8. 2007, že se jednání odročuje za účelem dalšího dokazování na 8. 10. 2007, další protokol z jednání z 31. 10 207 ve věci 34 Cm 22/2005 – 728, že se jednání odročuje na neurčito za účelem prověření, vyžádání příslušných podkladů od exekutora a zvážení dalšího postupu v řízení, dále usnesení KS Brno 34 Cm 22/2005 – 850 ze dne 9. 6. 2008, že se řízení zastavuje. Usnesení VS v Olomouci 9 Cmo 200/2008 – 884, že se usnesení soudu I. stupně 34 Cm 22/2005 – 850 potvrzuje, dále usnesení NS č. j. 29 Cdo 2360/2009 – 914 ve věci žalobkyně [právnická osoba] proti žalovanému [příjmení] [jméno] [příjmení], že se dovolání ve věci 9 Cmo 200/2008 u VS v Olomouci odmítá, dále protokol o jednání z 13. 11. 2006 ve věci OS v Benešově 4 C 52/2005 žalobce [příjmení], žalovaný [právnická osoba], usnesením, resp. vyhlášeným rozsudkem, že žaloba, aby bylo určeno, že zástavní právo zde uvedených nemovitostí, neexistuje, se zamítá, dále usnesení VS v Praze 13 Cmo 27/2010 – 227, že se odvolací řízení zastavuje ve věci žalobce [příjmení] proti JUDr. [jméno] [příjmení], SKP, dále rozsudek OS v Benešově 214 C 50/2013 – 227 ve věci žalobce [právnická osoba] proti žalovanému [celé jméno žalobce], že se řízení v rozsahu 182 000 Kč s příslušenstvím zastavuje, že se žalobci vrací zaplacený SOP a že žalovaný je povinen zaplatiti žalobci 296.094 Kč s příslušenstvím. Dále usnesení KS v Praze 19 Co 133/2015 – 269 ve věci [právnická osoba] proti žalovanému [celé jméno žalobce], že se usnesení OS v Benešově 214 C 50/2013 – 255 z 10. 2. 2015 potvrzuje, dále vyjádření úpadce k návrhu dohody správců konkurzních podstat [právnická osoba] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] a JUDr. [jméno] [příjmení] a návrh na doplnění dohody ve věci úpadce [jméno] [příjmení] ke konkurzu [spisová značka], dále vyjádření úpadce [právnická osoba] ve věci konkurzu [spisová značka] po dohodě správců konkurzních podstat [anonymizována dvě slova] a [jméno] [příjmení], dále vyjádření úpadce k podání věřitele [anonymizována dvě slova] v rámci prohlášení konkurzu na majetek dlužníka [jméno] [příjmení] [spisová značka] k MS v [obec] 11. 6. 2008, uplatnění nároku na náhradu škodu došlý Ministerstvu spravedlnosti 25. 2. 2016. Ze znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení] se podává stanovení ceny společnosti akcií, emitovaných společností [právnická osoba], a [právnická osoba], hodnota jmění společnosti [právnická osoba], k rozhodnému datu ve výši 34 544 000 Kč, z toho odvedená cena jedné akcie 34 544 Kč, dále oceněna hodnota jmění společnosti [právnická osoba] je 164 852 000 Kč, z této částky je pak odvozena cena jedné akcie 632 082,81 Kč a cena jedné akcie o jmenovité hodnotě 807 600 Kč je oceněna částkou 510 470,10 Kč. Dále ocenění nemovitosti rekreačního areálu [anonymizováno] [část obce] [obec], okres [okres] [právnická osoba], vypracovaný [právnická osoba] a. s., [obec a číslo], soustředěna pozornost na stranu 15, rekapitulace výsledných hodnot, s výsledkem výnosové hodnoty 85 123 000 Kč.

7. Z podání žalobce, resp. úpadce [právnická osoba] ze dne 6. 5. 2009, doručeného Městskému soudu v Praze 7. 5. 2009 se podává, že jde o vyjádření úpadce k návrhu dohody správců konkurzních podstat [právnická osoba] [jméno] [příjmení] a [právnická osoba] [jméno] [příjmení] a návrh na doplnění dohody. Z podání žalobce ze dne 21. 4. 2009 adresovaného Městskému soudu v Praze se podává jeho žádost o učinění opatření k zabránění vzniku škod ve formě pokynu správci konkurzní podstaty ve smyslu § 12 zákona o konkurzu a vyrovnání, když se toto dává na vědomí insolvenční správkyni konkurzní podstaty JUDr. [jméno] [příjmení] a úpadce žádá soud, aby učinil opatření k zabránění vzniku škod ve formě pokynu SKP JUDr. [jméno] [příjmení], kterým jí uloží, aby podala předběžné opatření k zákazu prodeje podniků [právnická osoba], respektive další pokyny směřující k zabránění dalšího vzniku škod. Další podání úpadce [právnická osoba] k Městskému soudu v Praze k [spisová značka] ze dne 4. 6. 2008 jako vyjádření úpadce k podání věřitele [právnická osoba] a [jméno] [příjmení], že se domnívá, že je zapotřebí aby soud v rámci své dohlížecí činnosti vzal do úvahy veškeré uvedené námitky a pečlivě zvážil dopad všech kroků zástupce věřitelů na průběh konkurzního řízení vedeného na majetek úpadce [právnická osoba], zároveň by bylo dobré v této souvislosti věc projednat se správkyní konkurzní podstaty případně jí uložit úkoly směřující především k ochraně zájmu věřitelů a k zajištění veškerého majetku, který by mohl být součástí konkurzní podstaty. Z podání z 10. 11. 2008 (opět) ke stejnému konkurznímu řízení, tedy úpadce [právnická osoba] vyplývá vyjádření úpadce k dohodě o narovnání uzavírané mezi Ing. [jméno] [příjmení] [jméno] úpadce [právnická osoba] a JUDr. [jméno] [příjmení] [jméno] úpadce [právnická osoba] za účasti [právnická osoba], když v této souvislosti zdůrazňuje, že nemohou obstát odkazy na hospodárnost a efektivnost řízení, kterou je třeba sledovat v každém řízení zvlášť, ale rozhodně ji nelze brát jako princip směřující k urovnání sporu o majetek mezi konkurzními správci. Zabývání se v uvedených souvislostech logikou rozdělení majetků do konkurzních podstat na základě často nesmyslných odůvodnění se s ohledem na výše uvedené jeví úpadci jako nadbytečné.

8. Svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], k průběhu konkurzního řízení ve [právnická osoba] a.s. vypověděla, že se ke konkurznímu řízení této firmy dostala asi v roce 2009 jako konkurzní věřitel. V té době byla schvalována dohoda mezi správci a to správkyní konkurzní podstaty [jméno] [příjmení] paní doktorkou [příjmení] a mezi správcem konkurzní podstaty [anonymizována dvě slova] panem [příjmení], přičemž jako věřitelka [jméno] [příjmení] se měla k tomu vyjádřit. Ti správci se domlouvali, jakým způsobem zpeněží majetek v konkurzních podstatách od dvou těch úpadců a domlouvali se na přerozdělení určitých finančních částek, které už byly v jednotlivých konkurzních podstatách. Dohoda se jí zdála pro [jméno] [příjmení] maximálně nevýhodná, protože odporovala zněním zákona o konkurzu a vyrovnání. Porušení zákona bylo tak evidentní, že proti tomu poslala námitky k Městskému soudu v Praze. Požadovala vysvětlení a provedení nápravy. Nejvíce jí zarazilo přerozdělení peněz, které obdržel správce konkurzní podstaty [anonymizována dvě slova] za akcie [anonymizována dvě slova], protože z informací, které měla z konkurzní podstaty z [jméno] [příjmení], jasně vyplývalo, že tyto akcie měly být zařazeny do konkurzní podstaty úpadce [jméno] [příjmení] a nechápala, jak vůbec mohl pan [příjmení] ty akcie z [anonymizována dvě slova] prodávat. Zajela do obchodního rejstříku v Brně, tam dohledala nějaké akcie, o kterých pan [příjmení] hovořil a nenašla tam žádný právní úkon o tom, že by mohl pan [příjmení] tyto akcie do konkurzní podstaty zahrnout, což jí překvapilo, jediný kdo mohl tyto akcie zahrnout do konkurzní podstaty, byla právě správkyně [jméno] [příjmení]. Ze spisu se dočetla, že sice došlo k nějakému dohadování o tom, v jaké ceně ty akcie mají být ale neví proč správkyni [jméno] [příjmení] byla v té věci nečinná. Poté, co pan [příjmení] ty akcie v rámci konkurzu prodal, vůbec nechápala, proč brněnský soud v rámci dohodové činnosti tomu nezabránil, navíc prodání těch akcií bylo za směšnou cenu, protože majetek [anonymizována dvě slova] jenom náhledem do obchodního rejstříku byl několikanásobný. Později se dozvěděla, že [právnická osoba] [anonymizováno] skončila nuceným vyrovnáním a ten majetek tam pořád byl, takže nějaká cena asi 7 000 000 Kč za tyto akcie byla směšná. Návrh dohody o rozdělení peněz byl pro ní nepřijatelný, protože v té dohodě bylo konstatováno, že asi 3,5 miliónu má dostat jedna strana a 4 000 000 Kč druhá strana, takže kde se vzal ten další 0,5 miliónu, když to bylo prodáno jenom za 7 000 000 Kč. Když někdo chce dělit místo 7 000 000 Kč 7 500 000 Kč, co se tam vlastně v tom konkurzu dělo, kde se ty peníze vzaly, to je 0,5 miliónu navíc. Pak konečná dohoda byla schválena Krajským soudem v Brně a pak dohoda, která přešla na [jméno] [příjmení] byla jiná, která byla údajně schválena. Tam už bylo konstatováno, že od [jméno] [příjmení] se vydává celých 7 000 000 Kč. Nikdo jí nevysvětlil, jak se jedna dohoda změnila, posunula a měla být schválena Městským soudem v Praze. Domnívala se, že Městský soud v Praze tuto dohodu neschválí a udělá příslušná opatření v rámci § 12 a dá pokyny konkurzní správkyni, aby se v té věci nějak zachovala. Na její námitky nebylo nikdy odpovězeno a jediné co se stalo, tak vlastně ten městský soud nekonal a dělal jako by ta dohoda nebyla. On vlastně nechal ty správce, aby si dělali, co chtěli, dohodu sám neschválil. Probíhalo to v režimu těchto dvou správců, bez jakéhokoliv dohledu ze strany Městského soudu v Praze, který by tyto věci, když ne narovnal, tak alespoň ostatním konkurzním věřitelům vysvětlil, proč v tom konkurzu [jméno] [příjmení] přišel o tolik peněz. Navíc tam byly nemovitosti, ty byly stěžejní. Mimo ty akcie, což byla asi největší položka, o kterou [jméno] [příjmení] přišel, tak byly nemovitosti [anonymizována dvě slova] v Brně, které byly zahrnuty do konkurzní podstaty správce konkurzní podstaty [anonymizována dvě slova] v rozporu se zákonem i v rozporu s judikaturou Nejvyššího soudu. Judikatura Nejvyššího soudu jednoznačně říká, že pokud se objeví dvě zástavy, s možností zahrnout na základě zástavních práv do konkurzních podstat dvou úpadců, tak prioritně, se toto zpeněžuje v konkurzní podstatě osobního dlužníka vůči tomu závazku, který tam byl vůči bance. Osobním dlužníkem tam byla [právnická osoba], obligačním dlužníkem byla [právnická osoba] typografie. V době kdy probíhal konkurz na [jméno] [příjmení], tak [příjmení] v [anonymizována dvě slova] tyto nemovitosti nezpeněžil. Samozřejmě on to mohl stihnout dříve, než byl prohlášen konkurz na [jméno] [příjmení] a pak se mu nedalo nic vytýkat, ale pokud to nezpeněžil do té doby, než byl prohlášen konkurz na [jméno] [příjmení], tak tam jasně platilo, jak říká judikatura Nejvyššího soudu, že byl povinen tyto nemovitosti vydat do konkurzní podstaty [jméno] [příjmení] a měla se zpeněžit v rámci majetku osobního dlužníka. Tento nezákonný postup, aby byl zaštítěn, tak se rozhodli, že to zaštítí tou dohodou. Ta dohoda nemohla být řádně schválena těmi soudci, kdyby oni tedy postupovali správně, protože byla nezákonná. Tím, že ty nemovitosti tou dohodou skončily v konkurzní podstatě [anonymizována dvě slova] a tam byly zpeněženy, tak konkurzní podstata [jméno] [příjmení] přišla řádově o 50 000 000 až 80 000 000 Kč i více. Do [jméno] [příjmení] patřily příjmy nejen z toho prodeje ale po celou dobu i příjmy z užitků z těchto nemovitostí. Vysoký pronájem byl po celou dobu čerpán do konkurzní podstaty [anonymizována dvě slova], i když měl být čerpán do konkurzní podstaty [jméno] [příjmení]. Ty finanční prostředky by tam byly v [jméno] [příjmení] úplně zcela jiné. Jediný důvod byl ten, že konkurzní soud v Brně v průběhu toho konkurzního řízení na [anonymizována dvě slova] povolil, aby správce konkurzní podstaty průběžně vydával tento zisk z těchto nemovitostí oddělenému věřiteli. Byly to částky kolem 7- 10 - 15 000 000 Kč. Svědkyně vyjádřila přesvědčení, že kdyby k té dohodě nedošlo, správkyně konkurzní podstaty by musela vyhrát vylučovací žalobu k těmto nemovitostem, a užitek z těch nemovitostí už byl oddělenému věřiteli vydán, a byl by tak problém s vracením. Nedokáže si představit, že by soud nebo správce konkurzní podstaty po odděleném věřiteli najednou tyto částky vymáhal. Tou dohodou se tiše zakrylo to, že finanční prostředky už vydané z konkurzní podstaty přešly úplně někomu jinému. [právnická osoba] [anonymizováno] si zahrnula všechny věci zcela neoprávněně a zpeněžila je a měla z nich příjem, nakonec skončila nuceným vyrovnáním. [jméno] [příjmení] skončila tak, že věřitelé dvojky, trojky, tak ti byli uspokojeni v pohledávkách 0,03. Tohle by se nemohlo stát, kdyby skutečně soudy v rámci dohledu znemožnili těmto správcům, aby takhle konali, přičemž na to byli upozorňováni. Ten postup správce byl nezákonný. K zpeněžování aktiv nemovitosti [část obce] jí překvapilo, že [část obce] jak zjistila, byl prodán mimo dražbu. Pokud se to takhle prodá, tak dle ustálené judikatury Ústavního soudu se jedná o absolutně neplatný úkon, tzn. že se ho nikdo nemusí ani dovolávat. U těchto prodejů, když to náhodou někdo někdy otevře tak zjistí, že nakupoval od nevlastníka. Nebylo možné prodat jinak, než veřejnou dražbou, aby ten prodej byl platný. I to bylo soudem bez problému akceptováno.

9. Svědek [příjmení] [jméno] [příjmení] vypověděl tom, že u žalobce pracoval od roku 2004 do roku 2009. V roce 2007 byl na pozici economy obchodní ředitel a na starosti měl financování, přípravu smluv, jednání s bankami i s obchodními partnery. [osobní údaje žalobce] [číslo] uspořádání bylo holdingové, kdy žalobce přes [právnická osoba] [anonymizováno] vlastnil [anonymizována dvě slova] a měl ještě [anonymizována dvě slova]. Když nastoupil do firmy, byl prohlášen konkurz na [anonymizována dvě slova] a od té doby vznikaly problémy. Předtím pracoval v [anonymizována dvě slova], a protože byl členem úvěrového výboru ví, že [právnická osoba] [anonymizováno] byla tenkrát financována z banky a dosahovala výrazně kladného hospodaření. V roce 2003 v bance skončil, byl pak OSVČ nějaký rok, a pak nastoupil k žalobci. Problémy začaly konkurzem [anonymizována dvě slova]. V tu dobu, kdy nastoupil, se ještě tisknul katalog [jméno] [anonymizována dvě slova], která zajišťovala tisk a [právnická osoba] měla obchodní zástupce, kteří prodávali reklamy nebo ten katalog na trhu, takže to takto ještě fungovalo nějakou dobu a postupně byznys šel dolů během měsíců nebo let. K údajným nestandardním postupům v konkurzu uvedl, že pro žalobce pracovala paní [příjmení] [příjmení], a též on sám se účastnil nějakých ekonomických analýz, příprav podkladů, protože jednali o financování, aby žalobce mohl pokračovat v původní činnosti, neboť právně považoval ten konkurz za ne neplatný, ale ne košer. Svědek se účastnil též spousty právních jednání, které právnička připravovala, včetně různých žalob a odvolání a procesních věcí, přičemž spolupracovali s právními kancelářemi. Konkurzy, v nichž bylo více správců, nebyly z pohledu firmy a právních zástupců příliš standartní. Neumí se však vyjádřit ke konkrétním případům. Konkurz [anonymizována dvě slova] byl v běhu od roku 2004 a [jméno] [příjmení] byl později, o nějaký rok. Pracovní smlouvu ukončil dohodou, souviselo to i s finanční situací žalobce, protože neměl již prostředky na placení zaměstnanců. Zbyli 2 nebo 3 už v tu dobu, celý ten holding vlastně se v průběhu let rozpadnul.

10. Skutkovým zjištěním soudu je, že v roce 2001 uzavřela [právnická osoba] a.s. s [právnická osoba] smlouvu o úvěru, na jejímž základě byl [právnická osoba] a.s., jejíž jediným akcionářem byl žalobce, poskytnut úvěr dne 26. 07. 2001. Úvěr byl zajištěn zástavními právy k akciím emitenta [právnická osoba], [právnická osoba] a zástavním právem k nemovitým věcem ve vlastnictví [právnická osoba] spol. s r.o. Obdobnou smlouvu uzavřela rovněž [právnická osoba] [anonymizováno]. Tento úvěr byl zajištěn především vlastním majetkem společnosti. Dne 29. 5. 2001 byl Krajským soudem v Ostravě vyhlášen konkurs na majetek společnosti [právnická osoba] S účinností konkursu dne 29. 05. 2003 se staly veškeré pohledávky [právnická osoba] splatnými, tj. včetně pohledávek ze smluv o úvěru uzavřených společnostmi [právnická osoba] a [právnická osoba], které ač byly majetné, nebyly schopny takto vysoké pohledávky v krátké době uhradit a došlo rovněž k prohlášení konkursu na jejich majetek. Konkursní řízení ohledně majetku [právnická osoba] a.s., bylo vedeno u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [spisová značka]. Usnesením MS v Praze č.j. [číslo jednací] ve věci dlužníka [právnická osoba] ze dne 14. listopadu 2007 byl na majetek dlužníka [právnická osoba] prohlášen konkurz, správcem konkurzní podstaty byla ustavena JUDr. [jméno] [příjmení]. Usnesením MS v Praze č.j. [číslo jednací] z 27. srpna 2015 byl konkurz na majetek úpadce [právnická osoba] zrušen po splnění rozvrhového usnesení.

11. Podle ustanovení § 1 zákona č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím, nebo nesprávným úředním postupem v platném znění, stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci, podle § 2 se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona nelze zprostit, přičemž podle § 5 téhož zákona stát odpovídá za podmínek stanovených v citovaném zákoně za škodu, která byla způsobena buď rozhodnutím, nebo nesprávným úředním postupem. Podle § 13 citovaného zákona nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon, nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon po provedení úkonu, nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon, nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Zákon v tomto směru odkazuje na článek 5 a 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

12. Podle § 31 a) citovaného zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím, nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové lhůtě došlo. V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, ke složitosti řízení k jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, k postupu orgánů veřejné moci a k významu předmětu řízení pro poškozeného.

13. Pokud žalobce doplnil svá skutková tvrzení, že stát prostřednictvím dohledového soudu zanedbal dohledovou činnost nad řízením, čímž se dopustil nesprávného úředního postupu, když nezajistil, aby správkyně konkurzní podstaty plnila řádně své povinnosti, neodvolal věřitelský orgán, schválil dohodu o narovnání uzavřenou mezi správci a vyslovil souhlas s prodejem nemovitosti [právnická osoba] mimo dražbu, pak je třeba zdůraznit, že insolvenční správce je podle insolvenčního zákona povinen při výkonu své funkce postupovat svědomitě a s odbornou péčí; je povinen vyvinout veškeré úsilí, které lze po něm spravedlivě požadovat, aby věřitelé byli uspokojeni v co nejvyšší míře. Pokud insolvenční správce poruší své povinnosti, odpovídá za škodu nebo jinou újmu, kterou tímto způsobil, a to jak dlužníku, tak věřitelům a rovněž třetím osobám. Odpovědnosti se insolvenční správce zprostí pouze, pokud prokáže, že škodě nebo jiné újmě nemohl zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které po něm bylo možné spravedlivě požadovat se zřetelem k průběhu insolvenčního řízení. Přitom povinností, za jejíž porušení insolvenční správce odpovídá, je a) povinnost uložená insolvenčnímu správci zákonem; b) povinnost uložená mu rozhodnutím soudu; nebo c) povinnost insolvenčního správce jednat s odbornou péčí. Při výkladu pojmu odborné péče se praxe ustálila v názoru, že tímto ustanovením insolvenčního zákona jsou na insolvenčního správce kladeny vyšší nároky než například na statutární orgán obchodní korporace, který je povinen jednat s „ péčí řádného hospodáře“. Ustanovení insolvenčního zákona o odpovědnosti insolvenčního správce je založeno na principu objektivní odpovědnosti, a tedy nevyžaduje se zavinění insolvenčního správce.

14. Je to insolvenční správce, kdo odpovídá za škodu, jakož i nemajetkovou újmu, kterou porušením svých povinností při výkonu své funkce způsobí. Zda v případě porušení povinností insolvenčního správce je možno domáhat se odškodnění rovněž vůči státu postupem podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZoSŠ“) pak rozhodovací praxe se ustálila v názoru, že insolvenční správce není bez dalšího veřejnoprávním orgánem. Ačkoliv například Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 25.6.2002, sp. zn. Pl. ÚS 36/01 (zmíněný nález se vztahoval k předchozí právní úpravě zákona o konkurzu a vyrovnání) vymezil povahu správce konkurzní podstaty jako zvláštního veřejnoprávního orgánu, tento svůj závěr následně korigoval v pozdějším nálezu ze dne 13.7.2010, sp. zn. Pl. ÚS 14/10 (vztahujícím se již k insolvenčnímu zákonu), dle něhož je namístě zkoumat povahu konkrétní činnosti insolvenčního správce z materiálního hlediska, neboť jako orgán veřejné moci vystupovat může, avšak nemusí. Teorie i praxe se tak postupně ustálila na závěru, že insolvenční správce není veřejnoprávním orgánem, proto stát a priori za jeho činnost neodpovídá.

15. Insolvenční správce však při své činnosti podléhá dohlédací činnosti insolvenčního soudu. Dle ustanovení § 10 insolvenčního zákona (předtím též dle zák. o konkurzu) platí, že insolvenční soud v průběhu insolvenčního řízení mj. průběžně vykonává dohled nad postupem a činností ostatních procesních subjektů a rozhoduje o záležitostech s tím souvisících. Dle Odpšk. odpovídá stát za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, přičemž se jedná jednak o škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím a také nesprávným úředním postupem. A právě v případě, kdy insolvenční správce poruší své povinnosti a současně dojde k selhání dohlédací činnosti insolvenčního soudu, v důsledku čehož dojde ke vzniku škody či jiné újmy, lze tuto situaci obecně za určitých okolností kvalifikovat jako nesprávný úřední postup, a tudíž lze odvolit odpovědnost státu dle Odpšk. K tomuto závěru dospěl mimo jiné Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 30.3.2015, sp. zn. 29 Cdo 3213/2010 (ač se vztahuje k předchozí právní úpravě, lze jeho závěry aplikovat rovněž na insolvenční zákon). Aby však v takovém případě bylo lze uvažovat o odpovědnosti státu, musí být splněno několik podmínek. Především musí dojít ke škodlivému následku v důsledku porušení povinností insolvenčního správce za současného selhání dohlédací činnosti insolvenčního soudu (například neudělení pokynu k učinění úkonu). Musí zde existovat dvojí příčinná souvislost, a to jednak mezi porušením povinnosti insolvenčního správce a vznikem škody, ale současně také mezi porušením povinnosti insolvenčního soudu a vznikem škod.

16. Žalobce v souvislosti s tvrzeným nesprávným úředním postupem dohledového soudu namítá, že soud nezajistil, aby správkyně konkurzní podstaty plnila řádně své povinnosti, neodvolal věřitelský orgán, schválil dohodu o narovnání uzavřenou mezi správci a vyslovil souhlas s prodejem nemovitostí [část obce] [anonymizována tři slova] mimo dražbu. Soud však v projednávané věci uzavírá, že nemůže v přezkumu postupů konkurzního řízení posuzovat opodstatněnost a věcnou správnost skutkových zjištění nebo nesprávnost právního posouzení věci, nemůže ani posuzovat disposice pro vydání rozhodnutí. Jde totiž o rozhodovací činnost soudu, která přímo vede k vydání rozhodnutí. Do rozhodovací činnosti soudu není připuštěno žalované žádným způsobem zasahovat, neboť soudní moc vykonávají jménem republiky nezávislé soudy, resp. nezávislí soudci, a tuto jejich nestrannost a nezávislost nesmí nikdo (tj. ani žalovaná) ohrožovat. Přezkoumání soudních rozhodnutí v projednávané věci z hlediska jejich věcné správnosti a souladu se zákonem, je možné pouze na základě podaných řádných nebo mimořádných prostředků, o nichž rozhoduje nadřízený soud. Nelze tedy hodnotit skutečnost, že soud dohledový neodvolal věřitelský orgán, či že schválil dohodu o narovnání uzavřenou mezi správci, přičemž ze spisu bylo zjištěno, že toto rozhodnutí bylo odhlasováno samotným věřitelským orgánem a soud jej pouze potvrdil, případně že soud dohledový vyslovil souhlas s prodejem nemovitostí, přičemž ze spisu rovněž bylo zjištěno, že dohledový soud učinil tento úkon z toho důvodu, že tento postup je v souladu s cílem konkurzního řízení a zájmy věřitelů, přičemž původní dražba nebyla úspěšná. Na tom nic nemění ani výpověď svědkyně [příjmení] [příjmení], která se ke konkurznímu řízení vyjádřila kriticky, kterou je však nutno považovat toliko za její osobní názor na vedení konkurzu a učiněná rozhodnutí v něm. Žaloba tak byla zamítnuta, neboť v postupu žalované, resp. soudu nelze shledat porušení dohledové povinnosti.

17. Ohledně náhrady nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má právo na náhradu nákladů řízení žalovaná, neboť ta měla ve věci úspěch. Žalované vznikly náklady ve formě režijního paušálu dle vyhl.č. 177/1996 Sb. a vyhl.č. 254/20154 Sb. a žalované tak náleží za vyjádření k žalobě a její účast u jednání soudu dne 28.6.2017 a dne 11.10.2017 částka 3 x 300 Kč, tedy celkem 900 Kč.