14 C 218/2018

Rubrum

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudkyní JUDr. Irenou Šolínovou ve věci žalobkyně: [Jméno zainteresované osoby 0/0], narozená [Datum narození zainteresované osoby 0/0] bytem [Adresa zainteresované osoby 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0] proti žalovanému: [Jméno zainteresované osoby 1/0], narozený [Datum narození zainteresované osoby 1/0] bytem [Adresa zainteresované osoby 1/0] zastoupený advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0] o vypořádání společného jmění manželů a zaplacení částky 13 109 Kč takto:

Výrok

I. Z věcí, jež měli účastníci ve společném jmění, se přikazují do vlastnictví žalobkyně: americká lednice Samsung v ceně 9.000 Kč, 4 kusy chromovaných barových židlí Baltimore v ceně celkem 2.000 Kč, jídelní stůl a 4 židle s černými koženkovými podsedáky a opěradly v ceně celkem 3.000 Kč, nábytek sestávající ze tří komod a 3 nástěnných policových dílů, lamino, odstín bříza v ceně celkem 13.500 Kč, pračka Whirlpool s vrchním plněním v ceně 2.000 Kč, sušička AEG v ceně 4.000 Kč, televizor LG 55 LF 652 LV v ceně 5.000 Kč, televizor Samsung LE 32 R 86 BD v ceně 1.500 Kč, zahradní nábytek se stávající ze stolu a 6 židlí s podsedáky v ceně celkem 8.000 Kč, nerezový gril v ceně 3.000 Kč a travní sekačka Stiga v ceně 2.500 Kč.

II. Z věcí, jež měli účastníci ve společném jmění, se přikazuje do vlastnictví žalovaného konferenční stolek lamino, odstín bříza v ceně 1.500 Kč.

III. Co do vypořádání položek zahradní domek dřevěný, bazén zapuštěný, solární panely k bazénu, pergola, centrální vysavač, plynový kotel, kuchyňská linka, skládací schody na půdu, živý plot z tújí, terasa vedle bazénu a vestavěná skříň se žaloba zamítá.

IV. Co do vypořádání vnosu ze společného jmění účastníků do výlučného vlastnictví žalovaného se žaloba zamítá.

V. Dluh vůči [Anonymizováno] [právnická osoba] ve výši 38.514 Kč se přikazuje každému z účastníků jednou polovinou, tj. částkou 19.257 Kč.

VI. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému vypořádací podíl ve výši 6.743 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

VII. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7.611 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

VIII. Co do částky 5.498 Kč se žaloba zamítá.

IX. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

X. O odměně a nákladech ustanovených zástupců bude rozhodnuto samostatným usnesením.

XI. Každý z účastníků je povinen nahradit České republice na účet Okresního soudu v Trutnově náklady řízení ve výši a lhůtě stanovené samostatným usnesením.

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou soudu 18. 7. 2018 se žalobkyně domáhala vypořádání společného jmění účastníků s tím, že manželství účastníků bylo rozvedeno a po rozvodu mezi účastníky nedošlo k dohodě ohledně majetku. Do vypořádání žalobkyně původně zahrnovala investice do nemovitosti žalovaného, kterou účastníci za trvání manželství zrekonstruovali, k čemuž byly použity prostředky z úvěrů u České spořitelny a. s. Šlo o hypoteční úvěry ze dne 14. 3. 2007 č. 0282000139 a ze dne 28. 1. 2008 č. 0305032169, které byly následně sloučeny dne 1. 2. 2012 do hypotečního úvěru č. 0384955139. Žalovaný získal nemovitosti darem na základě darovací smlouvy ze dne 23. 4. 1992. Na základě znaleckého posudku č. 96/2017 činila ke dni 23. 2. 2017 hodnota nemovitostí žalovaného 3.250.000 Kč, po odpočtu hodnoty darovaných nemovitostí v částce 271.566 Kč se za dobu trvání manželství hodnota nemovitostí zvýšila o 2.978.434 Kč, z čehož žalobkyně požadovala polovinu, tj. částku 1.489.217 Kč. Dále požadovala nahradit částky, které byly zaplaceny na splátky společných hypotečních úvěrů a částky, které zaplatila za trvání manželství účastníků v době, kdy spolu účastníci nežili, za spotřebu vody za období do 20. 7. 2016 (1.028 Kč), za spotřebu plynu do 20. 7. 2016 (522,50 Kč), za svoz odpadků za 1. pololetí roku 2016 (562,50 Kč), neboť bylo placeno za období, kdy služby spotřebovával i žalovaný. Konečně požadovala za výměnu kabelu HDV a jeho revizi částku 10.996 Kč s tím, že šlo o odstranění závady na nemovitosti žalovaného. Původně požadovala po žalovaném i částku 455 Kč za zaplacený vodovodní kohoutek a ventil a částku ve výši 47.514 Kč za úhradu faktury [Anonymizováno] č. 8160038 ohledně vyúčtování náhrady škody za období roku 2008 až 2016 s tím, že to byl výlučně žalovaný jako výhradní vlastník domu, který načerno čerpal pitnou vodu a způsobil [Anonymizováno] škodu v této výši, kterou uhradila žalobkyně. S ohledem na skutečnosti, že částky požadované v původní žalobě a v doplnění ze dne 6. 5. 2019 se lišily o 8.169 Kč, vzala žalobkyně v tomto rozsahu žalobu zpět a usnesením čj. 14 C 218/2018-468 ze dne 2. 7. 2019 bylo řízení co do částky 8.169 Kč zastaveno.

2. Žalovaný nesouhlasil s tím, že by měl vyplácet žalobkyni vypořádací podíl a částku za odběr vody s tím, že dle rozhodnutí [Anonymizováno] [právnická osoba] nezákonný odběr vody nezpůsobil. Žalobkyně opustila dům kompletně vystěhovaný a poničený.

3. Podáním ze dne 3. 9. 2019 žalobkyně vzala žalobu zpět co do částky 47.969 Kč požadované po žalovaném za platby za vodu a rozšířila žalobu o vypořádání společného jmění o položku společný dluh vůči [Anonymizováno] a kanalizacím [Anonymizováno] [právnická osoba] ve výši 38.514 Kč s tím, že dluh vůči [Anonymizováno] a kanalizacím [Anonymizováno] [právnická osoba] vznikl za trvání manželství účastníků, přičemž částka 9.000 Kč byla zaplacena za trvání manželství a částka 38.514 Kč po právní moci rozsudku o rozvodu manželství účastníků. Ke dni zániku manželství tak existoval společný dluh účastníků ve výši 38.514 Kč, který uhradila výlučně žalobkyně. Usnesením čj. 14 C 218/2018-478 ze dne 2. 10. 2019 bylo řízení co do částky 47.969 Kč zastaveno a soud připustil rozšíření žaloby o vypořádání společného jmění manželů o položku společný dluh vůči [Anonymizováno] a kanalizacím [Anonymizováno] [právnická osoba] ve výši 38.514 Kč.

4. Po ustanovení zástupce se žalovaný podáním ze dne 13. 8. 2020 domáhal vzájemnou žalobou vypořádání movitých věcí pod položkami 1 až 21 (čl. 547 – 548) s tím, že movité věci odvezla žalobkyně. S ohledem na aktuální judikaturu (rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. 1. 2021 ve věci 22 Cdo 3428/2020) žalovaný doplnil tvrzení tak, že prostředky z hypotéky byly použity na rekonstrukci domu žalovaného, ve kterém účastníci během manželství bydleli, přičemž splátky hypotéky byly nižší než obvyklý nájem za užívání obdobné nemovitosti v místě a čase.

5. Žalobkyně podáním ze dne 3. 5. 2021 navrhla do vypořádání další položky 1 až 28 (čl. 571 -572) s tím, že jde o věci, které byly pořízeny za trvání manželství účastníků.

6. V průběhu řízení oba účastníci vzali ohledně části položek žalobu a vzájemnou žalobu zpět a navzájem se zpětvzetím souhlasili. Usnesením čj. 14 C 218/2018-649 ze dne 18. 1. 2022, které nabylo právní moci dne 3. 2. 2022, bylo řízení ohledně položek, u kterých došlo ke zpětvzetí žaloby a vzájemné žaloby, zastaveno. Předmětem vypořádání zůstaly ve výroku uvedené movité věci. Mezi účastníky byl spor o držení položek barové židle, stůl a 4 židle, nábytek (s výjimkou konferenčního stolku), pračka, sušička a sekačka. Žalobkyně původně popírala držením položky americká lednice Samsung (viz čl. 626) a zahradní nábytek (viz čl. 627 p. v.). V průběhu řízení poté, kdy žalovaný označil důkazy k prokázání držení těchto položek, připustila, že má tyto položky v držení (viz čl. 662), aniž by bylo tvrzeno, že je žalobkyně převzala v průběhu řízení.

7. Ve věci byly provedeny listinné důkazy spisem zdejšího soudu 9 C 37/2017, smlouvami o hypotečním úvěru č. 0282000139, č. 0305032169 a č. 0384955139, výpisy z účtu žalobkyně a žalovaného, fakturou ohledně vody č. 6604114 a dokladem o jejím zaplacení, fakturou za plyn za období od 20. 10. 2015 do 14. 10. 2016 a dokladem o jejím zaplacení, výzvou k uvedení přípojky vodovodu do původního stavu a k zaplacení dlužné částky za neoprávněný odběr vody ze dne 1. 8. 2016, fakturou [Anonymizováno] [Anonymizováno] č. 8160038 ohledně vyúčtování náhrady škody za období roku 2008 až 2016, upomínkou ze dne 8. 9. 2016, žádostí o povolení splátek ze dne 11. 8. 2016, dohodou o uznání dluhu a splátkách ze dne 22. 8. 2016, odstoupením od dohody o splátkách ze dne 9. 5. 2017, potvrzením [Anonymizováno] a kanalizací [Anonymizováno] [právnická osoba], doklady o zaplacení, doklady ohledně revize elektřiny a fakturou č. 1813 s dokladem o zaplacení, darovací smlouvou ze dne 23. 4. 1992, spisem Státního notářství v Trutnově sp. zn. R I, V 1118/92, posudkem znalce [jméno FO] č. [hodnota]-11/92 ze dne 6. 4. 1992, listem vlastnictví č. 1318, fakturami a doklady ohledně rekonstrukčních prací, spisem [Anonymizováno] [právnická osoba] ohledně rekonstrukce domu čp. [Anonymizováno], znaleckým posudkem č. 96/2017 znalce [jméno FO]. [jméno FO], smlouvou o zápůjčce ze dne 4. 7. 2018, rozhodnutím [Anonymizováno] [právnická osoba] čj. [Anonymizováno]-OŽP/[adresa]-2017 ze dne 11. 10. 2017, protokolem o jednání Okresního soudu v [adresa] dne 4. 9. 2019 ve věci sp. zn. [spisová značka], rozsudkem Okresního soudu v Náchodě čj. [spisová značka], zprávami České spořitelny a. s. (čl. 480, 693) a podklady předloženými bance k čerpání úvěrů, zprávou společnosti [Anonymizováno] (čl. 482), odhadem ceny pronájmu nemovitostí od společnosti [Anonymizováno], fotodokumentací, včetně fotodokumentace na CD, videozáznamem z nemovitosti, potvrzením nájemního vztahu a předávacím protokolem z 29. 8. 2018. Dále byl proveden důkaz výslechem svědka [jméno FO]. Konečně byl proveden důkaz znaleckým posudkem č. 91/3748/2022 a vyjádřením znalce [jméno FO]. [jméno FO].

8. Účastníci učinili nesporným, že rekonstrukce nemovitosti žalovaného byla financována z hypotečních úvěrů, že žalovaný opustil společnou domácnost 20. 7. 2016 a že znalecký posudek zpracovaný [jméno FO]. [jméno FO] dne 23. 2. 2017 odpovídá stavu nemovitosti ke dni rozvodu manželství účastníků. V průběhu řízení účastníci učinili nesporným obvyklou cenu movitých věcí uvedených ve výrocích I., II. pro účely vypořádání.

9. Spisem zdejšího soudu sp. zn. 9 C 37/2017 bylo prokázáno, že rozsudkem zdejšího soudu čj. 9 C 37/2017-32 ze dne 7. 2. 2018 bylo k návrhu manžela rozvedeno manželství účastníků uzavřené 12. 6. 1993. Příčinou rozvratu manželství spatřil soud ve vzájemném citovém odcizení účastníků, které má svůj původ v nemoci manžela a v navazujícím omezení jeho příjmových možností a schopností. Soud neshledal, že by rozvod byl v rozporu se zájmy nezletilé dcery účastníků Natálie, v jejímž stavu po zrušení soužití v rodinné domácnosti rozvodem nedojde k faktické změně. Naopak soud došel k závěru, že jsou dány závažné důvody, pro které má na rozvodu manželství zájem manžel, neboť ukončení nefunkčního manželství, které je provázeno konfliktními situacemi (například opakovaná šetření policie), mu může dodat klid potřebný k tomu, aby se léčil se svojí závažnou nemocí. K odvolání manželky (tj. žalobkyně) Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem čj. [spisová značka] ze dne 12. 6. 2018 rozsudek okresního soudu potvrdil. Oba rozsudku tak nabyly právní moci 28. 6. 2018.

10. Z darovací smlouvy ze dne 23. 4. 1992, spisu Státního notářství v Trutnově sp. zn. R I, V 1118/92 a posudku znalce [jméno FO] č. 19-11/92 ze dne 6. 4. 1992 bylo zjištěno, že darovací smlouvu ze dne 23. 4. 1992 dárci [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO] darovali žalovanému jako obdarovanému rodinný domek čp. [Anonymizováno] s ploty, kůlnami a dřevníky, chlívkem, zpevněnou plochou, skleníkem, pozemky a trvalými porosty v obci a k. ú. [Anonymizováno] [právnická osoba]. Obdarovaný dar přijal. Hodnota daru činila dle znaleckého posudku 281.566,23 Kčs. Současně byla uzavřena smlouva o zřízení věcného břemene bezplatného doživotního užívání pro dárkyni [jméno FO]. Smlouva byla registrována rozhodnutím Státního notářství v Trutnově ze dne 7. 7. 1992. Stav nemovitosti je popsán ve znaleckém posudku znalce [jméno FO]. [jméno FO], který nemovitost ocenil podle tehdejšího cenového předpisu – vyhlášky MF č. 393/1991 Sb. k datu 31. 3. 1992.

11. Z listu vlastnictví č. [hodnota] Katastrálního úřadu pro Královehradecký kraj, KP [adresa] ve stavu ke dni 2. 10. 2013 bylo zjištěno, že žalovaný byl výlučným vlastníkem domu čp. [Anonymizováno], st. p. č. [hodnota] a p. p. č. [Anonymizováno] v obci a k. ú. [Anonymizováno] [právnická osoba].

12. Ze spisu [Anonymizováno] [právnická osoba] ohledně rekonstrukce domu čp. [Anonymizováno] bylo zjištěno, že dne 22. 2. 2006 došlo k ohlášení stavebních úprav domu čp. [Anonymizováno] spočívajících ve výměně oken, ke kterým neměl stavební úřad dle sdělení ze dne 23. 2. 2006 námitky. Další dokumentace se již týká stavebních úprav z roku 2020.

13. Ze smluv o hypotečním úvěru bylo zjištěno, že smlouva č. 0282000139 byla uzavřena mezi [Anonymizováno] a. s. jako věřitelem a oběma účastníky jako dlužníky dne 14. 3. 2007 na částku 1.009.500 Kč za účelem rekonstrukce rodinného domu čp. [Anonymizováno] ve [Anonymizováno] [právnická osoba]. Účastníci se zavázali úvěr splácet anuitními splátkami po 4.037 Kč měsíčně. Mezi stejnými stranami byla dne 28. 1. 2008 uzavřena smlouva č. 0305032169 na částku 309.500 Kč a stejný účel s tím, že měsíční anuitní splátka činila 1.880 Kč. Oba úvěry byly sloučeny smlouvou o úvěru č. 0384955139 ze dne 1. 2. 2012 na částku 1.287.450 Kč za účelem úhrady předchozích hypotečních úvěrů. Výše splátky činila 6.995 Kč. Banka proplácela faktury a doklady ohledně rekonstrukčních prací, které jí byly předkládány.

14. Ze zpráv České spořitelny a. s. bylo zjištěno, že na úvěr č. 282000139 bylo od počátku splácení do jeho doplacení z nového úvěru dne 29. 2. 2012 uhrazeno celkem 243.173,44 Kč, poslední čerpání úvěru proběhlo 14. 3. 2008, první splátka se uskutečnila ke dni 30. 4. 2008. Na úvěr č. 305032169 bylo od počátku splácení do jeho doplacení z nového úvěru dne 29. 2. 2012 uhrazeno celkem 95.085,84 Kč, poslední čerpání úvěru proběhlo 7. 5. 2008, první splátka se uskutečnila ke dni 30. 6. 2008. Úvěr č. 384955139 byl dne 4. 9. 2018 jako pohledávka postoupen společnosti [Anonymizováno] (čl. 480, 693).

15. Z výpisů z účtu na jméno žalovaného bylo zjištěno, že z účtu byly za trvání manželství účastníků hrazeny splátky hypotečních úvěrů.

16. Ze zprávy [Anonymizováno] bylo zjištěno, že této firmě byla [Anonymizováno] a. s. postoupena pohledávka ve výši nesplaceného úvěru 1.143.394,94 Kč ke dni 4. 9. 2018. V rámci prodeje domu čp. [Anonymizováno] žalovaným byla žalovaným tato částka z tržby za nemovitost uhrazena.

17. Ze znaleckého posudku č. 96/2017 znalce [jméno FO]. [jméno FO] ze dne 23. 2. 2017 bylo zjištěno, že obsahuje doložku dle § 127a o. s. ř. Posudek stanoví obvyklou cenu nemovitostí napsaných na LV č. [hodnota] pro obec a k. ú. [Anonymizováno] [právnická osoba] podle stavebně-technického stavu ke dni 17. 12. 2016 ve výši 3.230.000 Kč. Při stanovení obvyklé ceny znalec přihlížel i k vedlejší stavbě zahradního domku, k bazénu, včetně solárního ohřevu, k vybavení kuchyně, včetně indukční varné desky, elektrické trouby a myčky, k vestavěným skříním, kotlu na plynná paliva, k venkovní kryté terase, k rozvodu pro centrální vysávání a k trvalým porostům, včetně živého plotu.

18. Ze znaleckého posudku a vyjádření znalce [jméno FO]. [jméno FO] bylo zjištěno, že obvyklá cena nemovitostí zapsaných na LV č. [hodnota] ke dni 28. 6. 2018, pokud by neproběhla rekonstrukce a nemovitosti zůstaly ve stavu, v jakém byly při uzavření manželství účastníků, by činila 2.400.000 Kč. Obvyklá cena za užívání nemovitosti podle stavu v jednotlivých obdobích v závislosti na prováděné rekonstrukci bez nákladů na energie a služby činila měsíčně v roce 2008 částku 10.194 Kč, v roce 2009 měsíčně částku 10.580 Kč, v roce 2010 měsíčně částku 11.438 Kč, v roce 2011 měsíčně částku 12.152 Kč, v roce 2012 měsíčně částku 13.153 Kč, v roce 2013 měsíčně částku 14.011 Kč, v roce 2014 měsíčně částku 15.012 Kč, v roce 2015 měsíčně částku 15.870 Kč, v roce 2016 měsíčně částku 16.585 Kč, v roce 2017 měsíčně částku 17.442 Kč a v roce 2018 měsíčně částku 17.871 Kč. Při výpočtu nájemného byly vzaty v úvahu prováděné rekonstrukce.

19. Z odhadu ceny pronájmu nemovitostí zpracovaného společností [Anonymizováno] bylo zjištěno, že tato realitní kancelář posuzuje možnosti dosažení ceny pronájmu předmětných nemovitostí ve vlastnictví žalovaného ve [Anonymizováno] [právnická osoba] v roce 2008 částkou 8.000 Kč měsíčně, v roce 2009 částkou 9.000 Kč měsíčně, v roce 2010 částkou 10.000 Kč měsíčně, v roce 2011 částkou 11.000 Kč měsíčně, v roce 2012 částkou 13.000 Kč měsíčně, v roce 2013 a 2014 částkou 15.000 Kč měsíčně, v roce 2015 částkou 17.000 Kč měsíčně, v roce 2016 a 2017 částkou 18.000 Kč měsíčně a v roce 2018 částkou 19.000 Kč měsíčně.

20. Z výzvy [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [právnická osoba] ze dne 1. 8. 2016 adresované žalovanému bylo zjištěno, že při místním šetření dne 22. 7. 2016 za přítomnosti Policie ČR byl zjištěn v odběrném místě [adresa] černý odběr pitné vody pomocí obtoku kolem vodoměru. Výzva obsahuje žádost o neprodlené uvedení odběrného místa do původního stavu a o zaplacení vypočtené ztráty ve výši 46.939 Kč. Z rozhodnutí [Anonymizováno] [právnická osoba], odboru životního prostředí čj. čj. [Anonymizováno]-OŽP/[adresa]-2017 ze dne 11. 10. 2017 bylo zjištěno, že bylo zastaveno řízení vedené proti žalovanému pro podezření ze spáchání přestupku dle § 32 odst. 5 písm. b) zákona č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích, kterého se měl dopustit tím, že v rodinném domě [adresa], [Anonymizováno] [právnická osoba] neoprávněně odebral vodu z vodovodu, neboť spáchání skutku nebylo odviněnému prokázáno.

21. Z faktury [Anonymizováno] a kanalizací [Anonymizováno] [právnická osoba] č. [hodnota] ze dne 11. 8. 2016 bylo zjištěno, že na jméno žalovaného byla vyfakturována částka 46.424 Kč za náhradu škody za období roku 2008 -2016. Z upomínky o zaplacení bylo zjištěno, že [Anonymizováno] zasílají upomínku oběma účastníkům s tím, že pokud nedojde k zaplacení, bude postupováno v souladu se zákonem o vodovodech a kanalizacích a v čp. [Anonymizováno] bude přerušena dodávka pitné vody. Ze žádosti o povolení splátek ze dne 11. 8. 2016 bylo zjištěno, že žalobkyně požádala [Anonymizováno] [Anonymizováno] [právnická osoba] o splátkový kalendář k faktuře č. [hodnota] na částku 46.424 Kč. Z dohody o uznání dluhu a způsobu úhrady ze dne 22. 8. 2016 bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi Městskými vodovody a kanalizacemi [Anonymizováno] [právnická osoba] jako věřitelem a žalobkyní jako dlužníkem ohledně dluhu na vodném a stočném dle faktury č. 8160038 splatné 30. 8. 2016 ve výši 46.424 Kč a ve výši 121 Kč dle faktury č. 9160089. Žalobkyně dluh uznala a zavázala se jej uhradit v měsíčních splátkách po 1.000 Kč od srpna 2016. Z odstoupení od dohody o splátkách ze dne 9. 5. 2017 bylo zjištěno, že věřitel odstupuje od dohody ze dne 22. 8. 2016 z důvodů neplnění podmínek dohody a vyzývá žalobkyni k úhradě částky ve výši 37.545 Kč. Z výpisu z účtu bylo zjištěno, že od 12. 9. 2016 do 12. 4. 2017 žalobkyně zaplatila 9 splátek po 1.000 Kč. Z dokladu o zaplacení bylo zjištěno, že částku 38.514 Kč uhradila žalobkyně dne 12. 7. 2018.

22. Z fotodokumentace předložené účastníky bylo zjištěno, že zachycuje část movitých věci, které účastníci navrhli do vypořádání. Z fotodokumentace a videozáznamu na CD bylo zjištěno, že zachycuje stav nemovitosti žalovaného po odstěhování žalobkyně. V nemovitosti není vybavení.

23. Z faktury [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [právnická osoba] č. [hodnota] ze dne 12. 10. 2016 a dokladu o zaplacení bylo zjištěno, že žalobkyni byla za vodné a stočné za období od 23. 6. 2016 do 6. 10. 2016 vyúčtována částka 7.784 Kč, kterou uhradila 12. 10. 2016.

24. Z faktury [Anonymizováno] č. [hodnota] ze dne 18. 10. 2016 a dokladu o zaplacení bylo zjištěno, že na jméno žalovaného byla na základě smlouvy o sdružených službách dodávky plynu za období od 20. 10. 2015 do 14. 10. 2016 po započtení záloh vyfakturována částka 1.373 Kč, kterou uhradila žalobkyně dne 19. 10. 2016.

25. Z dokladu o zaplacení bylo zjištěno, že dne 7. 9. 2016 zaplatila žalobkyně za svoz odpadu částku 1.125 Kč.

26. Z přípisu společnosti [Anonymizováno] ze dne 17. 8. 2016 adresovaného žalovanému bylo zjištěno, že byla zjištěna závada v odběrném místě [adresa] [Anonymizováno] [právnická osoba] spočívající v tom, že na adrese odběru je přerušen přívod kabel HDV a je spojen pomocí šroubovacích svorek. Přípis obsahuje žádost o odstranění závady do 30. 9. 2016. Z faktury dodavatele [jméno FO] č. [hodnota] ze dne 9. 7. 2018 bylo zjištěno, že vyfakturoval žalobkyni za výměnu HDV dle požadavku distributora [Anonymizováno] celkem částku 1.396 Kč tím, že celková cena činila 10.996 Kč a byla zaplacena záloha 9.600 Kč. Z oznámení o provedení příkazu k úhradě bylo zjištěno, že částku 1.396 Kč uhradila žalobkyně 12. 7. 2018.

27. Ze smlouvy o nájmu bylo zjištěno, že žalobkyně jako nájemkyně uzavřela smlouvu o nájmu domu čp. [Anonymizováno] v [adresa] 23. 8. 2018 s počátkem nájmu od 1. 9. 2018. Z potvrzení pronajímatele bylo zjištěno, že žalobkyni pronajal plně vybavený rodinný dům. Z předávacího protokolu bylo zjištěno, že obsahuje vybavení jednotlivých místností.

28. Z lékařských zpráv ohledně dcery účastníků Natálie, narozené 21. 2. 2008 bylo zjištěno, že u nezletilé je diagnostikováno zvlášť těžké funkční postižení, které vyžaduje po celý den specifická opatření. Nezletilá je držitelkou průkazu ZTP/P.

29. Z dokumentace soudů ohledně péče a výživy nezletilé Natálie bylo zjištěno, že nezletilá byla pro dobu před a po rozvodu manželství účastníků svěřena do péče matky (žalobkyně) a otci (žalovanému) bylo stanoveno výživné. U Okresního soudu v [adresa] probíhalo pod p. zn. [spisová značka] řízení o zvýšení výživného, přičemž u jednání dne 4. 9. 2019 žalovaný uvedl, že svou nemovitost prodal, peníze z prodeje ponechal v úschově v realitní kanceláři. Rozsudkem čj. [spisová značka] ze dne 11. 9. 2019 bylo výživné otce pro nezletilou Natálii zvýšeno od 1. 9. 2018 na částku 2.500 Kč měsíčně.

30. Z výpovědi svědka [jméno FO] bylo zjištěno, že zná oba účastníky, ve [Anonymizováno] [právnická osoba] bydleli přes pár domů. S žalobkyní navázal bližší vztah, pomáhal jí se stěhováním do [adresa], věci se odvážely postupně. Stěhovaly se i 2 televize, lednice, zahradní nábytek a gril. Lednici následně nabídli k prodeji a koupili menší. Svědek se žalovanou bydlí v [adresa].

31. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne 4. 7. 2018 uzavřené mezi žalobkyní a svědkem [jméno FO] soud neučinil relevantní zjištění, neboť byla uzavřena po zániku společného jmění účastníků a zápůjčka nebyla předmětem vypořádání.

32. Soud v rozsudku nehodnotí listinné důkazy týkající se položek, ohledně kterých bylo řízení zastaveno.

33. S ohledem na vývoj judikatury soud u jednání dne 5. 6. 2023 účastníkům předestřel, že z provedených důkazů plyne, že výše splátek hypotečních úvěrů, které účastníci platili, byla měsíčně vždy nižší než obvyklý nájem za užívání nemovitosti žalovaného v jednotlivých obdobích a poukázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci sp. zn. [spisová značka]. Dále soud poukázal na aktuální rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 9. 2022 ve věci sp. zn. 22 Cdo 1172/2022, které se týká valorizace vnosů s tím, že vnosy mají být valorizovány, jen když to bylo mezi účastníky sjednáno. Předestřel, že dohoda účastníků o valorizaci vnosů nebyla doposud během řízení tvrzena. Žalobkyně ani následně uzavření dohody o valorizaci vnosů netvrdila. V závěrečném návrhu na existenci vnosů ze společného majetku do odděleného majetku žalovaného setrvala, včetně jejich valorizace s tím, že se Nejvyšší soud nezabýval tím, že pokud je za trvání manželství hrazena hypotéka, která byla pořízena na rekonstrukci majetku ve výlučném vlastnictví jednoho z manželů, vzniká zaplacenými splátkami ze SJM takovému manželovi finanční prospěch tím, že dochází ke snižování jeho závazku vůči bance, kdežto druhý z manželů žádný finanční prospěch nemá a pokud by manželé žili v nájemním bytě, neměl by majetkový prospěch ohledně placení nájemného ani jeden z nich. Dále žalobkyně v závěrečném návrhu požadovala, aby soud rozhodl o disparitě podílů a přiznal žalobkyni větší podíl z vypořádání, neboť účastníci byli manželé 25 let, z jejich vztahu se narodily 3 děti, nejmladší dcera je doposud nezletilá, je těžce zdravotně postižená a pečuje o ni žalobkyně. Žalobkyně bydlí v nájemním bytě, je na dávkách SSP, žalovaný se od roku 2016 s dcerou neviděl a s ničím nepomohl.

34. Dle § 740 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění.

35. Dle § 742 odst. 1, 2 o. z. nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění. Hodnota toho, co ze společného majetku bylo vynaloženo na výhradní majetek manžela, stejně jako hodnota toho, co z výhradního majetku manžela bylo vynaloženo na společný majetek, se při vypořádání společného jmění započítává zvýšená nebo snížená podle toho, jak se ode dne vynaložení majetku do dne, kdy společné jmění bylo zúženo, zrušeno nebo zaniklo, zvýšila nebo snížila hodnota té součásti majetku, na niž byl náklad vynaložen.

36. Dle § 2053 o. z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

37. Dle § 2991 odst. 1,2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

38. Rozsudkem zdejšího soudu čj. 9 C 37/2017-32 ze dne 7. 2. 2018 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové čj.[Anonymizováno]17 Co 66/2018-78 ze dne 12. 6. 2018, který nabyl právní moci dne 28. 6. 2018, bylo manželství účastníků uzavřené dne 12. 6. 1993 rozvedeno a tak dne 28. 6. 2018 zaniklo jejich společné jmění. Mezi účastníky nedošlo k uzavření dohody o vypořádání společného jmění, proto na návrh žalobkyně rozhodl soud, přičemž se zabýval položkami dle žaloby žalobkyně a vzájemné žaloby žalovaného. V řízení o vypořádání společného jmění manželů může soud vypořádat jen ten majetek či hodnoty tvořící společné jmění manželů, které účastníci řízení navrhli k vypořádání do tří let od jeho zániku (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci 22 Cdo 1785/2014 ze dne 29. 4. 2015). Všechny položky, které účastníci navrhli k vypořádání, byly navrženy před datem 28. 6. 2021.

39. Žalobkyně se v závěrečném návrhu domáhala, aby soud rozhod o disparitě podílů, přičemž důvody spatřovala v tom, že účastníci byli manželé 25 let, z jejich vztahu se narodily 3 děti, nejmladší dcera je doposud nezletilá a je těžce zdravotně postižená. Žalobkyně bydlí v nájemním bytě, je na dávkách SSP, žalovaný se od roku 2016 s dcerou neviděl a s ničím nepomohl. Jiné skutečnosti pro disparitu podílů žalobkyně v průběhu řízení netvrdila a neprokazovala. Tvrzení ohledně disparity podílů vznesla po koncentraci řízení. I kdyby k uplatnění disparity podílů došlo včas, dle názoru soudu stanovení disparitních podílů není namístě, když soud neshledal důvody pro odchýlení se od pravidla stanoveného v § 742 odst. 1 písm. a) o. z., že podíly manželů jsou stejné. Nejvyšší soudu ČR v rozhodnutí ve věci 22 Cdo 2959/2020 ze dne 28. 1. 2021 konstatoval, že o disparitě podílů by bylo možno uvažovat jen, pokud by chování manžela bylo možno podřadit pod některý ze zákonných důvodů disparitu umožňujících dle § 742 odst. 1 o. z. Příčina rozvratu manželství účastníků tak, jak byla stanovena v rozvodovém rozsudku, tímto zákonným důvodem rozhodně není. Nejvyšší soud v rozhodnutí shora uvádí, že obecně platí, že nelze snížit vypořádací podíl jednoho z manželů ani proto, že zjevnou příčinou rozvratu manželství byl jeho mimomanželský vztah, což v případě účastníků ani nebylo. Dle rozsudku o rozvodu manželství účastníků spatřil soud příčinu rozvratu manželství ve vzájemném citovém odcizení účastníků, které má svůj původ v nemoci manžela a v navazujícím omezení jeho příjmových možností a schopností. Z toho plyne, že během funkčního manželství se manžel svými příjmy zásadně zasazoval o finanční zabezpečení rodiny. Podle názoru soudu důvodem pro disparitu nejsou ani další skutečnosti uváděné žalobkyní, které se týkají situace po rozvodu manželství účastníků a nelze je tak zohlednit. Žalobkyně netvrdila a neprokazovala, že by se žalovaný choval způsobem, kterým by společné jmění poškozoval. Soud má za to, že při vypořádání společného jmění účastníků je nutno vycházet z parity podílů účastníků.

40. Zásadní položkou žaloby jsou investice ze společného jmění do majetku žalovaného. Účastníci vedli rodinnou domácnost v nemovitosti ve výlučném vlastnictví žalovaného na adrese [Anonymizováno] [právnická osoba], [adresa]. Nemovitost získal žalovaný do vlastnictví jako obdarovaný na základě darovací smlouvy uzavřené dne 23. 4. 1992, tj. před uzavřením manželství účastníků. Žalovaný se z nemovitosti vystěhoval před koncem manželství účastníků, přičemž mezi účastníky je nesporné, že se tak stalo 20. 7. 2016. Žalovaná nemovitosti užívala až do doby, kdy se po rozvodu manželství účastníků (až během řízení o vypořádání společného jmění) odstěhovala do pronajaté nemovitosti v [adresa].

41. Mezi účastníky není sporu o tom, že za trvání manželství provedli rekonstrukci předmětné nemovitosti žalovaného. Stavebnímu úřadu byla ohlášena pouze výměna oken v roce 2006, ovšem rekonstrukce byla provedena ve větším rozsahu, přičemž doklady k rekonstrukci byly předkládány bance. Oba účastníci se shodli, že rekonstrukce byla financována z hypotečních úvěrů, a to nejprve ze dvou úvěrů na základě smluv č. 0282000139 a č. 0305032169 (účel úvěru uvedený ve smlouvách je rekonstrukce rodinného domu čp. [Anonymizováno] ve [Anonymizováno] [právnická osoba]), které následně byly sloučeny do úvěru č. 0384955139, u kterého je účel uveden úhrada předchozích hypotečních úvěrů. V průběhu řízení nebylo tvrzeno, že by rekonstrukce byla hrazena z jiných prostředků, než z hypoték. Hypoteční úvěry byly uzavřeny za trvání manželství, na straně dlužníků je uzavřeli oba účastníci, kteří úvěry spláceli za trvání manželství, přičemž zbytek sloučeného hypotečního úvěru ve výši 1.143.394,94 Kč doplatil žalovaný po rozvodu manželství z kupní ceny za prodej domu. Ze smluv o úvěru a z výpisu z účtů bylo zjištěno, že splátky hypotečních úvěrů byly v každém měsíci nižší, než obvyklé nájemné, které by museli účastníci vynaložit na zajištění stejného nebo obdobného bydlení na základě jiného právního titulu, tj. např. nájemní smlouvy. Účastníci tak díky tomu, že žalovaný byl vlastníkem nemovitosti, nemuseli ze společných prostředků vynakládat měsíčně částku stanovenou znaleckým posudkem na úhradu nákladů na nájemné, neboť k bydlení využívali právě dům ve vlastnictví žalovaného. Investice do výlučného majetku žalovaného byly ve výši splátek společných hypotečních úvěrů, které byly zaplaceny za trvání manželství účastníků. Tato částka však byla výrazně nižší, než částka, kterou by účastníci dle znaleckého posudku zaplatili, pokud by si obdobnou nemovitost pronajímali. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. 1. 2021 ve věci sp. zn. 22 Cdo 3428/2020 „je-li v době trvání společného jmění manželů ze společných prostředků hrazen hypoteční úvěr na nemovitost ve výlučném vlastnictví jednoho z manželů, ve které bydlí (respektive ji užívá) rodina manželů, a jde-li tedy i o peníze vynaložené na potřeby života rodiny a rodinné domácnosti, je třeba zjistit, jakou částku by bylo nutno vynaložit na zajištění stejného či podobného bydlení na základě jiného právního důvodu (zejména nájmu). Kdyby částka vynaložená na splátky hypotečního úvěru byla stejná nebo nižší, neměl by ten, na jehož nemovitost byly prostředky takto vynaloženy, v zásadě povinnost tento vnos nahrazovat. Kdyby však měsíční splátky hypotečního úvěru byly vyšší než náklady na zajištění obdobného bydlení z jiného právního důvodu, bude třeba přistoupit k poměrné úhradě toho, co bylo vynaloženo na splátky hypotečního úvěru“. S ohledem na rozhodnutí Nejvyššího soudu shora není žalovaný povinen nahrazovat, co bylo ze společného jmění zaplaceno na splátky hypotečních úvěrů, ze kterých byla financována rekonstrukce nemovitosti žalovaného. Námitky žalobkyně uvedené proti rozhodnutí Nejvyššího soudu v závěrečném návrhu nepovažuje soud za důvodné. Závazek vůči bance nebyl pouze závazkem žalovaného, ale obou účastníků, kteří smlouvy o hypotečním úvěru uzavřeli jako dlužníci. Hrazením splátek tak nedocházelo ke snížení závazku pouze žalovaného, ale obou účastníků. Pokud by žalovaný nemovitost ve svém výlučném vlastnictví prodal, místo toho, aby byla využívána pro bydlení rodiny, měl by majetkový prospěch z prodeje on, protože kupní cena by byla v jeho vlastnictví, a účastníci by museli ze společných prostředků vynakládat náklady na zajištění obdobného bydlení. Dle § 13 o. z. účastník může důvodně očekávat, že jeho právní případ bude rozhodnut obdobně jako jiný právní případ, který již byl rozhodnut a který se s jeho právním případem shoduje v podstatných znacích. Soud neshledal důvody, pro které by se měl od rozsudku Nejvyššího soudu ČR ve věci sp. zn. 22 Cdo 3428/2020 odchýlit.

42. Žalobkyně v žalobě požadovala, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 1.489.217 Kč s tím, že na základě znaleckého posudku č. 96/2017 činila ke dni 23. 2. 2017 hodnota nemovitostí žalovaného 3.250.000 Kč, po odpočtu hodnoty darovaných nemovitostí v částce 271.566 Kč se za dobu trvání manželství hodnota nemovitostí zvýšila o [částka], z čehož polovina činí právě částku 1.489.217 Kč. Tento požadavek není důvodný. Znaleckým posudkem znalce [jméno FO]. [jméno FO] bylo prokázáno, že v případě, že by nemovitost zůstala ve stavu, ve kterém byla žalovanému darována, tj. nedošlo by k její rekonstrukci, činila by obvyklá cena nemovitosti ke dni zániku společného jmění účastníků 2.400.000 Kč. Není žádného zákonného důvodu, pro který by měla mít žalobkyně podíl na tom, že plynutím času a vývojem cen se během manželství zvýšila cena výlučného majetku žalovaného, navíc ve znaleckém posudku [jméno FO]. [jméno FO] z roku 1992 není stanovována cena obvyklá, ale cena podle cenového předpisu, což jsou dvě odlišné ceny. Účastníci učinili nespornou obvyklou cenu nemovitosti ke dni zániku společného jmění ve výši dle znaleckého posudku znalce [jméno FO]. [jméno FO] 3.250.000 Kč (viz čl. 559, 560). V důsledku investic provedených za trvání manželství tak došlo ke zvýšení obvyklé ceny nemovitosti o 850.000 Kč. Účastníci do rekonstrukce nemovitosti investovali prostředky z hypotečních úvěrů, které dle smluv o úvěru č. 0282000139 a č. 0305032169 činily celkem 1.319.000 Kč. Z toho je zřejmé, že investovaná částka byla vyšší, než o kolik se zvýšila obvyklá cena nemovitosti. Za této situace by nebyl dán důvod k valorizaci částky, která byla investována ze společných prostředků. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 9. 2022 ve věci sp. zn. [spisová značka] „hodnota toho, co ze společného majetku bylo vynaloženo na výhradní majetek manžela, se při vypořádání společného jmění započítává zvýšená podle toho, jak se ode dne vynaložení majetku do dne, kdy společné jmění bylo zúženo, zrušeno nebo zaniklo, zvýšila hodnota té součásti majetku, na niž byl náklad vynaložen (tzv. valorizace), jen pokud se tak účastníci dohodli. S ohledem na rozhodnutí shora, i kdyby se zvýšila hodnota nemovitosti o vyšší částku, než byla investována, nebyl by dán důvod k valorizaci vnosů, neboť účastníci se takto nedohodli. V rozsudku shora Nejvyšší soud dále uvádí: „Jestliže by v konkrétní věci bylo nezohlednění valorizace vnosu v důsledku zvýšení hodnoty věci, na kterou byl vynaložen a ke které došlo až později, po vynaložení vnosu v rozporu s dobrými mravy anebo vedlo ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění (§ 2 odst. 3 o. z.), bylo by třeba k těmto okolnostem přihlédnout v rámci stanovení výše podílů na společném majetku (tzv. disparita podílů), aniž by bylo (zejména v případě rozsáhlejších rekonstrukcí staveb) nutné zjišťovat přesnou výši takového zhodnocení.“ V konkrétní věci není nezohlednění valorizace vnosu důvodem pro disparitu podílu, neboť hodnota nemovitosti žalovaného se zvýšila o nižší částku, než byla investována a účastníci do nemovitosti investovali nižší částku, než kterou by jinak zaplatili za obdobné bydlení. Podstatnou část společného hypotečního úvěru žalovaný zaplatil po rozvodu manželství účastníků ze svých výlučných prostředků.

43. Co do vypořádání vnosu ze společného jmění účastníků do výlučného vlastnictví žalovaného proto byla žaloba zamítnuta.

44. Co do movitých věcí je s výjimkou televizoru Samsung mezi účastníky nesporné, že ke dni zániku společného jmění do něj spadaly věci uvedené ve výrocích I., II. U televizoru Samsung žalobkyně uváděla, že šlo o dar pro dceru, k tomuto tvrzení však neoznačila žádné důkazy, ač k tomu byla soudem vyzvána a poučena, že jinak bude soud televizor považovat za součást společného jmění. Protože žalobkyně neprokázala, že televizor Samsung byl darován dceři, byl soudem zahrnut do vypořádání. U všech položek účastníci učinili nespornou obvyklou cenu pro účely vypořádání uvedenou ve výrocích I., II. Z movitých věcí byl přikázán do vlastnictví žalovaného konferenční stolek, u kterého žalovaný potvrdil, že po odstěhování žalobkyně zůstal v nemovitosti žalovaného. Ostatní věci byly přikázány do vlastnictví žalobkyně. Žalobkyně sice popírala držení položek barové židle, stůl a 4 židle, nábytek (s výjimkou konferenčního stolku), pračka, sušička a sekačka, ale soud tomuto jejímu tvrzení neuvěřil. Žalobkyně zůstala v nemovitosti bydlet po odchodu žalovaného v roce 2016, netvrdila, že by si žalovaný tyto věci odvezl při odstěhování, ale tvrdila, že tyto věci zůstaly v domě poté, kdy jej žalobkyně po rozvodu manželství účastníků opustila. Totéž původně tvrdila i ohledně položek lednice Samsung a zahradní nábytek a teprve poté, kdy žalovaný navrhl k držení těchto položek konkrétní důkazy, přiznala, že tyto položky má ve svém držení. Tím se stala pro soud v této věci nevěrohodnou. Za nevěrohodnou soud považuje i výpověď svědka Patery, který má k žalobkyni blízký vztah, žije s ní, pomáhal žalobkyni se stěhováním a podílel se na prodeji lednice, o kterou byl původně rovněž spor. Žalovaný po návratu do nemovitosti pořídil videozáznam stavu nemovitosti, který zachycuje, že vybavení se v nemovitosti nenachází. Tím, kdo měl věci v držení v domě zániku společného jmění, byla žalobkyně, neboť dům ve vlastnictví žalovaného, kde se věci nacházely, opustila až v průběhu řízení o vypořádání společného jmění. Žalobkyně v původní žalobě žádné movité věci do vypořádání nenavrhovala, učinila tak ohledně dalších položek až poté, kdy se jejich vypořádání domáhal žalovaný. Za situace, kdy žalobkyně v žalobě uplatnila i malé částky jako např. 562,50 Kč za odvoz odpadků, lze důvodně očekávat, že pokud by movité věci uvedené ve výroku I. neměla po odstěhování z nemovitosti v držení, domáhala by se jejich vypořádání. Skutečnost, že si žalobkyně pronajala zařízený byt, neznamená, že věci neodvezla, když je mohla využít například k prodeji, jak to učinila u lednice.

45. Žalobkyně se domáhala vypořádání věcí uvedených ve výroku III. Ze znaleckého posudku [jméno FO]. [jméno FO], který účastníci nesporovali, bylo prokázáno, že tyto položky byly součástí nemovitosti ve vlastnictví žalovaného, nikoliv samostatnými věcmi. Soud proto co do těchto položek žalobu zamítl.

46. Žalobkyně do vypořádání navrhla společný dluh vůči [Anonymizováno] a kanalizacím [Anonymizováno] [právnická osoba] ve výši 38.514 Kč, žalovaný s vypořádáním nesouhlasil s tím, že tento dluh neexistoval, neboť nedošlo k nezákonnému odběru vody. Existence dluhu byla prokázána listinnými důkazy předloženými žalobkyní. Za trvání manželství účastníků vyfakturovaly [Anonymizováno] [Anonymizováno] [právnická osoba] fakturou ze dne 11. 8. 2016 na jméno žalovaného částku 46.424 Kč jako náhradu škody za neoprávněný odběr vody na adrese [Anonymizováno] [právnická osoba], [adresa] za období 2008 až 2016, tj. za období, kdy účastníci společně užívali předmětnou nemovitost. Nebylo prokázáno, že by neoprávněný odběr způsobil úmyslným jednáním žalovaný, přestupkové řízení bylo zastaveno, ale předmětná faktura byla vystavena, neboť podle místního šetření ze dne 22. 7. 2016 za přítomnosti Policie ČR byl zjištěn v odběrném místě [adresa] černý odběr pitné vody pomocí obtoku kolem vodoměru. [Anonymizováno] činily kroky k tomu, aby faktura byla uhrazena, vyzývaly účastníky k jejímu uhrazení s tím, že pokud nedojde k zaplacení, bude postupováno v souladu se zákonem o vodovodech a kanalizacích a v čp. [Anonymizováno] bude přerušena dodávka pitné vody. To žalobkyně, která v nemovitosti bydlela s postiženou dcerou účastníků, těžko mohla připustit. Žalovaný, na jehož jméno byla faktura vystavena, žádné konkrétní kroky ke zpochybnění její správnosti neprovedl. Žalobkyně proto vyfakturovanou částku uznala a začala ji postupně dle sjednaného splátkového kalendáře splácet. Protože splátkový kalendář nedodržela, požadoval věřitel jednorázovou úhradu dlužné částky. Ke dni zániku společného jmění účastníků nebyla na fakturu zaplacena částka 38.514 Kč. Jde o společný dluh účastníků, neboť jde o platbu za odběr vody za dobu trvání soužití účastníků během manželství. Dluh ve výši 38.514 Kč byl vypořádán tak, že každému z účastníků byla přikázána jeho polovina, tj. částka 19.257 Kč. Po zániku společného jmění účastníků celou částku 38.514 Kč dne 12. 7. 2018 zaplatila žalobkyně.

47. Aktiva společného jmění účastníků činí 55.000 Kč (obvyklá cena movitých věcí), pasiva činí 38.514 Kč (dluh vůči [Anonymizováno] a kanalizacím [Anonymizováno] [právnická osoba]). Žalobkyni byly přikázány movité věci v ceně 53.500 Kč, žalovanému v ceně 1.500 Kč. Při rovnosti podílů účastníků by každý z účastníků měl obdržet aktiva ve výši 27.500 Kč (tj. odpovídající z částky 55.000 Kč). [právnická osoba] rovnost podílů by tak žalobkyně měla vyplatit žalovanému za movité věci částku 26.000 Kč (53.500 – 27.500 Kč). Dluhy byly přikázány každému z účastníků jednou polovinou, tj. částkou 19.257 Kč. Žalobkyně však po rozvodu manželství účastníků uhradila i část dluhu, která byla přikázána žalovanému, proto částku 26.000 Kč je nutno snížit o částku 19.257 Kč. Aby podíly účastníků byly stejné, byla žalobkyni uložena povinnost zaplatit žalovanému vypořádací podíl ve výši 6.746 Kč (26.000 – 19.257 Kč).

48. V rámci řízení uplatnila žalobkyně vůči žalovanému částku ve výši 13.109 Kč za platby, které sice byly zaplaceny za trvání manželství účastníků, ale k jejich úhradě žalobkyní došlo až po zrušení společného soužití účastníků v době, když účastníci již společně nehospodařili (1.028 Kč, 522,50 Kč a 562,50 Kč), a za platbu 10.996 Kč učiněnou po rozvodu manželství účastníků za revizi a výměnu HDV provedenou v předmětné nemovitosti žalovaného.

49. Požadovaná částka 1.028 Kč je za spotřebu vody za období do 20. 7. 2016, kdy žalovaný nemovitost opustil. Žalovaný částku uznával co do důvodu, nikoliv co do výše. Výše částky byla prokázána fakturou [Anonymizováno] a kanalizací [Anonymizováno] [právnická osoba] VS [var. symbol] ze dne 12. 10. 2016 (čl. 24). Touto fakturou byla za vodné a stočné za období od 23. 6. 2016 do 6. 10. 2016, tj. za 106 dnů vyfakturována částka ve výši 7.784 Kč. Žalovaný v tomto období v domě bydlel do 20. 7. 2016, tj. 28 dnů. Za 28 dnů činí poměrná část vodného a stočného dle faktury shora částku 2.056 Kč, z čehož jedna polovina činí 1.028 Kč. Tuto částku zaplatila žalobkyně za žalovaného, na jehož straně vzniklo v tomto rozsahu bezdůvodné obohacení, které je povinen žalobkyni vydat.

50. Dále žalobkyně požadovala částku 522,50 Kč za spotřebu plynu do 20. 7. 2016 a částku 562,50 Kč za odvoz odpadků. Tyto částky žalovaný uznal (čl. 659 p. v.), proto se má dle § 2053 o. z. za to, že dluh v době uznání trval, žalovaný netvrdil a neprokazoval, že následně zanikl, takže žalovaný je povinen uhradit žalobkyni částky 522,50 Kč a 562,50 Kč.

51. Konečně se žalobkyně domáhala zaplacení částky 10.996 Kč s tím, že tuto částku zaplatila, neboť na nemovitosti žalovaného byla zjištěna závada spočívající v tom, že byl přerušen přívod kabel HDV a byl spojen pomocí šroubovacích svorek. Žalobkyně požadovala zaplacení celé částky s tím, že závada vznikla chováním žalovaného. Poté, kdy žalobkyně byla soudem poučena, že soud nemá za prokázáno, že by závada vznikla výlučným chováním žalovaného, neoznačila žalobkyně v tomto směru žádné důkazy s tím, že zaplacení celé částky po žalovaném požaduje, neboť nešlo o platbu za odběr elektřiny, ale za revizi a odstranění závad, která se týkala nemovitosti ve výlučném vlastnictví žalovaného. Žalovaný se zaplacením této částky nesouhlasil s tím, že zaplacení faktury souviselo s výlučným užíváním nemovitosti žalobkyní. Z přípisu společnosti [Anonymizováno] ze dne 17. 8. 2016 adresovaného žalovanému bylo zjištěno, že byla zjištěna závada v odběrném místě [adresa] [Anonymizováno] [právnická osoba] spočívající v tom, že na adrese odběru je přerušen přívod kabel HDV a je spojen pomocí šroubovacích svorek. Přípis obsahuje žádost o odstranění závady do 30. 9. 2016. Závada tak byla zjištěna za trvání manželství účastníků velmi krátce poté, kdy žalovaný opustil předmětnou nemovitost. Její odstranění bylo nutné pro řádný odběr elektrické energie v nemovitosti žalovaného, ve které v té době bydlela žalobkyně. Dle názoru soudu tak bylo v zájmu obou účastníků, aby do nemovitosti mohla být bezpečně dodávána elektrické energie a na zaplacení nákladů souvisejících s odstraněním zjištěné závady by se účastníci měli podílet rovným dílem. Z faktury dodavatele [jméno FO] bylo prokázáno, že celkové náklady činily částku 10.996 Kč, kterou uhradila žalobkyně formou zálohy 9.600 Kč a doplatku 1.396 Kč dne 12. 7. 2018. V rozsahu jedné poloviny této částky, tj. co do částky 5.498 Kč plnila žalobkyně za žalovaného, na jehož straně vzniklo bezdůvodné obohacení, které je povinen žalobkyni vydat.

52. Z požadované částky 13.109 Kč je žaloba důvodná co do částky 7.611 Kč (1.028 + 522,50 + 562,50 + 5.498 Kč) a v tomto rozsahu jí bylo ve výroku VII. vyhověno a žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 7.611 Kč. Pokud bude učiněn příslušný úkon k započtení částek, měl by žalovaný zaplatit žalobkyni částku 868 Kč (7.611 – 6.743 Kč). Co do částky 5.498 Kč (tj. z platby za odstranění elektrozávady) byla žaloba jako nedůvodná ve výroku VIII. zamítnuta.

53. Lhůta k zaplacení vypořádacího podílu 6.743 Kč a k zaplacení částky 7.611 Kč byla s ohledem na výši částek a možnost vzájemného započtení shodně stanovena dle § 160 odst. 1 věta prvá o. s. ř., kdy soud neshledal důvody pro delší lhůtu splatnosti.

54. Výrok o nákladech řízení účastníků se opírá o § 142 odst. 2 o. s. ř. Soud je si vědom toho, že judikatura Nejvyššího soudu ČR je ustálena na názoru, že i v řízení o vypořádání společného jmění je třeba rozhodnout o nákladech řízení podle úspěchu ve věci (např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ve věci 22 Cdo 3649/2015, ve věci 22 Cdo 5395/2017), ovšem má za to, že nelze konstatovat, že by v řízení byl pouze úspěšný žalovaný. Každý z účastníků měl částečný úspěch, přičemž na rozhodnutí soudu měl zásadní vliv vývoj judikatury během řízení, zejména vydání rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věcech sp. zn. 22 Cdo 3428/2020 a 22 Cdo 1172/2022. Žalovaný nebyl ve věci úspěšný co do vypořádání společného dluhu účastníků výši 38.514 Kč. Ze žalované částky 13.109 Kč byla žalobkyně více úspěšná (58 %), než neúspěšná (42 %). Žalobkyně pečuje o postiženou dceru účastníků a možnosti jejího pracovního uplatnění jsou tak omezeny. Dle názoru soudu by bylo nepřiměřenou tvrdostí, kdy žalobkyni byla uložena povinnost hradit žalovanému náklady řízení. Soud má za to, že spravedlivému uspořádání odpovídá, aby každý z účastníků nesl vlastní náklady řízení, proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

55. Oba účastníci byli ve věci částečně osvobozeni od soudních poplatků (žalobkyně v rozsahu , žalovaný v rozsahu ) a každému z nich byl dle § 30 o. s. ř. ustanoven zástupcem advokát. Odměnu ustanoveného advokáta platí dle § 140 odst. 2 o. s. ř. stát. O odměně a nákladech ustanovených zástupců bude rozhodnuto samostatným usnesením v závislosti na počtu provedených úkonů, když doposud byly usnesením čj. 14 C 218/2018-656 ze dne 23. 3. 2022 přiznány zálohové platby 40.439 Kč zástupkyni žalobkyně a 32.065 Kč zástupci žalovaného.

56. Česká republika na nákladech řízení vynaložila částku 4.615 Kč za znalečné vyplacené z rozpočtových prostředků a částky za zastoupení účastníků, jejichž celková výše doposud není známa a o které bude rozhodováno samostatným usnesením. S ohledem na výsledek řízení a skutečnost, že účastníci řízení jsou od soudního poplatku osvobozeni pouze částečně, jsou účastníci povinni dle § 148 odst. 1 o. s. ř. nahradit České republice na účet Okresního soudu v Trutnově náklady řízení ve výši a lhůtě, která bude stanovena samostatným rozhodnutím vydaným po rozhodnutí o odměně a nákladech ustanovených zástupců.