14 C 226/2019-140

Rubrum

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudkyní JUDr. Irenou Šolínovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem [anonymizována dvě slova] sídlem [adresa] o náhradu škody a nemajetkové újmy na zdraví 699 680 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 699.680 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % p. a. od 1. 5. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 139.440 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Trutnově soudní poplatek ve výši 13.823 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou soudu 31. 5. 2019 se žalobce domáhá po žalovaném náhrady škody a nemajetkové újmy na zdraví v celkové výši 699.680 Kč v důsledku úrazu, který utrpěl dne [datum]. K odůvodnění žaloby žalobce uvedl, že dne [datum] asi v [údaj o čase] hodin došlo v [anonymizována dvě slova] v oblasti [příjmení] [anonymizována dvě slova] k nehodě při sáňkování. Ve chvíli, kdy žalobce začal na sáňkařské dráze odbočovat vlevo a žalovaný ho chtěl předjet po vnitřní straně trati, žalovaný ve velké rychlosti nezvládnul řízení sáněk a vrazil do žalobce. Oba vyletěli z trati do ochranných matrací, kde žalovaný žalobce přitlačil tak nešťastně, že došlo k jeho úrazu, a to [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] s [anonymizována dvě slova], [anonymizováno] horní části pravé [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. Žalovaný svou riskantní jízdou způsobil střet jeho sání se sáněmi řízenými žalobcem. Porušil povinnost chovat se tak, aby nikoho neohrozil ani nikomu neublížil. Zranění žalobce si vyžádalo při opakovaných hospitalizacích opakované operační zákrok. Pro vyjádření odpovídající výše peněžité náhrady za nemajetkovou újmu na zdraví byl v souladu s metodikou Nejvyššího soudu vypracován znalecký posudek znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], který ohodnotil bolestné 543 body. Průměrná mzda činila v roce 2016 částku 27.589 Kč, proto hodnota jednoho bodu činí 275,89 Kč. Za bolestné se tak žalobce domáhá částky 149.808 Kč. Dále se žalobce domáhá částky 16.080 Kč za náklady spojené s péčí o jeho osobu, když byl od 7. 2. 2017 do 20. 6. 2017 v důsledku zranění odkázán na pomoc druhé osoby při provádění osobní hygieny a v běžné denní sebeobsluze celkem v rozsahu 1 hodiny denně. Dle ceníku pečovatelských služeb požaduje částku 120 Kč na hodinu, což za 134 hodin činí 16.080 Kč. Dále se žalobce domáhá částky 379.236 Kč za ztížení společenského uplatnění dle znaleckého posudku. Částku 148.056 Kč žalobce požaduje jako náhradu za ztrátu na výdělku, kdy od 28. 1. 2017 do 30. 9. 2018 byl v důsledku zranění způsobených při předmětné nehodě v pracovní neschopnosti. Konečně se žalobce domáhá částky 6.500 Kč, kterou uhradil za znalečné znalci [příjmení] [jméno] [příjmení]. Žalobce zaslal žalovanému prostřednictvím svého zástupce předžalobní výzvu ze dne 15. 4. 2019, na kterou žalovaný nereagoval.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s tím, že dynamika nehody, při které došlo ke zranění žalobce, byla jiná. Žalovaný zahájil jízdu dříve než žalobce, žalobce předjel žalovaného ve vysoké rychlosti a při odbočování vlevo nezvládnul řízení a naboural do žalovaného. K nehodě došlo z důvodu, že žalobce ztratil kontrolu nad svými sáňkami. Žalovaný popírá, že by řídil riskantně. Žalovaný je zkušený sáňkař, tuto aktivitu praktikuje již od dětství. Je otázkou, zda [anonymizováno] na [anonymizována dvě slova] žalobce mohla být způsobena žalovaným, který musel žalobce dle žaloby předjet z levé strany. Není jasné, zda poraněný [anonymizována dvě slova] bylo způsobeno samou operací v nemocnici v [obec].

3. V reakci na obranu žalovaného žalobce doplnil tvrzení tak, že k nehodě došlo způsobem, který je popsán v žalobě. Žalovaný nyní popírá své zavinění předmětné nehody, ale dříve se žalobcem komunikoval v jednoznačném duchu, že nehodu zavinil. Před zahájením řízení řešil se žalobcem různé varianty odškodnění (sliboval peníze, nový telefon, osobní péči), ale nikdy žalobci na náhradu způsobené újmy nic neuhradil. Vznik zranění žalobce je v příčinné souvislosti s předmětným střetem sání řízených žalovaným se sáněmi řízenými žalobcem. Po nehodě byl žalobce dopraven horskou službou do nemocnice v [anonymizováno], kde se podrobil operaci.

4. U jednání 19. 11. 2019 žalovaný prostřednictvím svého zástupce doplnil obranu tak, že pro případ, že by soud dospěl k závěru, že ke vzniku újmy na zdraví žalobce došlo v důsledku chování žalovaného, šlo o sportovní úraz a ve smyslu § 5 odst. 1 o. z. by žalovaný neodpovídal za škodu. Žalobce v souvislosti s úrazem obdržel pojistné plnění od své cestovní pojišťovny. Je otázkou, zda při léčbě žalobce bylo postupováno lege artis a zda nedošlo k přerušení kauzálního řetězce. Otázkou je spoluzavinění žalobce, popř. důvody pro snížení náhrady škody. Žalovaný se původně cítil do jisté míry povinen žalobci vypomoci, ale jeho stanovisko se změnilo poté, kdy zjistil, že žalobce měl cestovní pojištění.

5. Ve věci byly provedeny důkazy lékařskými zprávami nemocnice [anonymizováno], znaleckým posudkem znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], fakturou za znalecký posudek, dokladem o zaplacení částky 6.500 Kč, potvrzením o ztrátě na výdělku a potvrzeními zaměstnavatele žalobce a [anonymizováno], přehledem úhrad a ceníkem za poskytování pečovatelské služby, předžalobní výzvou ze dne 15. 4. 2019, včetně podacího lístku a dodejky, elektronickou korespondencí účastníků. Dále byl proveden důkaz výslechem svědků [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [anonymizována dvě slova]. Se souhlasem účastníků byl proveden důkaz jejich účastnickým výslechem.

6. Mezitímním rozsudkem čj. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] zdejší soud rozhodl, že co do základu je nárok žalobce dán v rozsahu 75 %. Dospěl k závěru, že bylo prokázáno, že dne [datum] utrpěl žalobce na sáňkařské dráze v [země] úraz, při kterém došlo k [anonymizována čtyři slova] a [anonymizováno]) jeho [anonymizována dvě slova]. Na místě mu byla poskytnuta první pomoc přivolanou horskou službou, poté byl převezen do nemocnice v [anonymizováno], kde byl operován, a poté byl převezen do [země], kde proběhla další léčba. Ohledně zdravotního stavu žalobce byl vypracován znalecký posudek znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], jehož obsahem jsou i lékařské zprávy prokazující rozsah zranění žalobce, který byl opakovaně hospitalizován, následně léčen, byl v dlouhodobé pracovní neschopnosti, utrpěl bolest a v důsledku zranění došlo k omezení jeho běžného způsobu života. Byl tak prokázán zásah do absolutního práva žalobce (právo na zdraví), kterým mu byla způsobena majetková škoda i nemajetková újma. Dále bylo prokázáno, že ke zranění žalobce došlo v důsledku střetu sáněk řízených žalobcem se sáňkami řízenými žalovaným, po kterém oba účastníci vylétli z dráhy, žalobce zůstal po nárazu ležet a okamžitě se u něj projevily [anonymizováno] s [anonymizována dvě slova] ([anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]). K poranění žalobce došlo bezprostředně poté, kdy sáňky účastníků do sebe narazily, žalovaný i svědkové pak viděli žalobce ležet na zemi, nemohl se zvednout a stěžoval si na problémy s nohou. Soud vycházel z toho, že v civilním řízení nelze učinit závěr, že nebylo uneseno důkazní břemeno k prokázání tvrzení, že do žalobce narazil žalovaný, proto, že tato skutečnost nebyla prokázána nade vší pochybnost (nikdo přímo u srážky nebyl). Pro závěr, že soud má určitou skutečnost za prokázánu, dostačuje, aby předmětný skutkový závěr bylo možné s velkou mírou pravděpodobnosti připustit (viz usnesení Ústavního soudu ČR ve věci II ÚS 66/2003 ze dne 2. 12. 2004 či rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci 28 Cdo 1938/2008)). Podle názoru soudu v předmětné věci takováto situace nastala a skutečnost, že do žalobce narazily sáňky řízené žalovaným, který vyjížděl až za ním, má za prokázánu. Výpovědí účastníků, svědků, lékařskými zprávami a znaleckým posudkem má soud za prokázáno, že mezi srážkou účastníků na sáňkách a vzniklou škodou a nemajetkovou újmou v důsledku zranění žalobce je příčinná souvislost, je zde vztah příčiny a následku. Soud proto dospěl k závěru, že byly naplněny jednotlivé předpoklady odpovědnosti žalovaného za škodu a nemajetkovou újmu na zdraví vzniklou žalobci stanovené v § 2910 o. z. Při stanovení rozsahu odpovědnosti žalovaného se soud při posouzení důvodnosti základu nároku zabýval také tím, zda, popř. v jakém rozsahu je dána spoluúčast poškozeného, tj. žalobce na vzniklé škodě a dospěl k závěru, že po žalobci s ohledem na jeho věk a sportovní zkušenosti v době úrazu bylo možno požadovat, aby vyhodnotil rizika pohybu na sáňkařské dráze. Žalobce jel na této dráze poprvé, takže u něj byla namístě zvýšená opatrnost. Soud by proto očekával, že při sjíždění ve skupině, bude z jeho strany větší pozornost věnována dohodě účastníků skupiny ohledně rozestupů. Žalobce ani svědkové nebyli schopni upřesnit, na jakých rozestupech se účastníci dohodli. Žalobce netvrdil, že by na konkrétních rozestupech trval. Pokud by žalobce plánoval poprvé dráhu sjíždět pomalu, aby byl schopen reagovat na obtíže případně na dráze vzniklé, pak na to měl ostatní členy skupiny upozornit, aby se předešlo jeho předjetí a možné kolizi. Dle názoru soudu žalobce rovněž porušil obecnou prevenční povinnosti dle § 2900 o. z. a škoda tak vznikla také následkem okolnosti, které lze přičítat poškozenému. Dle § 2918 o. z. je tedy namístě povinnost škůdce nahradit škodu poměrně snížit. Při stanovení tohoto poměru je dle soudu nutno vycházet z toho, že okolnosti, které lze přičítat žalobci, jsou rozhodně menšího rozsahu, než v případě žalovaného. Žalobce vyjížděl před žalovaným, žalovaný měl podstatně větší možnost ovlivnit, zda ke srážce dojde. Pokud by žalovaný žalobce na trati nedojel, ke kolizi nemuselo dojít. Za této situace považoval soud za přiměřené náhradu snížit v rozsahu 1/4 (tj. o 25 %).

7. Rozsudkem [název soudu] čj. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], který nabyl právní moci 2. 12. 2020, byl mezitímní rozsudek okresního soudu změněn tak, že co do základu je nárok žalobce dán v rozsahu 100 % Odvolací soud dospěl k závěru, že žalovaný porušil obecně závazná pravidla [anonymizována čtyři slova]), která sice nejsou obecně závazným předpisem, avšak na sjezdových tratích jsou závazná a jejich zaviněné nedodržení znamená porušení právní povinnosti předcházet vzniku škod ve smyslu § 2900 o. z. Bylo judikováno, že zmíněná pravidla jsou závazná i pro rekreační lyžování, resp. snowboardování. Tato pravidla závazná na lyžařských tratích lze nepochybně vztáhnout i na sáňkařské dráhy, na nichž platí také. Jejich hlavní zásada zní: ten, kdo jede vpředu, má přednost. Žalovaný svým způsobem jízdy porušil obecnou prevenční povinnost a zapříčinil vznik škody. Odvolací soud nespatřil v chování žalobce žádný podíl na vzniklé škodě.

8. Po pravomocném rozhodnutí o základu nároku soud opakovaně vyzýval žalovaného ke sdělení případných námitek k výši jednotlivých nároků uplatněných v žalobě. Žalovaný žádné námitky k výši nároku nesdělil. Jeho zástupce uvedl, že žalovaný je dlouhodobě nekontaktní i vůči jeho osobě, proto setrval na tom, že je sporován základ nároku, zejména příčinná souvislost mezi jednáním žalovaného a vznikem škody, kdy poranění [anonymizována dvě slova] mohlo být důsledkem komplikací v souvislosti s operací žalovaného.

9. Ve věci bylo pravomocně rozhodnuto o základu nároku, přičemž dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ve věci sp. zn. 25 Cdo 3287/2019 ze dne 10. 7. 2020 při rozhodování o základu nároku na náhradu nemajetkové újmy mezitímním rozsudkem musí být vyřešeny všechny sporné otázky existence uplatněných nároků, kromě výše plnění. V rámci mezitímního rozsudku tak byla posuzována i žalovaným namítaná příčinná souvislost mezi jednáním žalovaného a vznikem škody. S ohledem na opakované námitky žalovaného soud poukazuje na obsah znaleckého posudku znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] v tom směru, že dle znalce žalobce dne 28. 1. 2017 utrpěl [anonymizováno 7 slov] s [anonymizováno 8 slov] a [anonymizována čtyři slova]. Poškození zdraví žalobce v tomto rozsahu (tedy včetně poranění [anonymizována dvě slova]) bylo zapříčiněno zaviněným jednáním žalovaného. Žalovaný vyslovuje pouze dohad, že poranění [anonymizována dvě slova] mohlo být způsobeno operací žalovaného. Za poranění [anonymizována dvě slova] není náhrada přiznávána, jde o poranění [anonymizována dvě slova], které bylo dle znalce způsobeno předmětným úrazem. Soud v rámci rozhodování o základu nároku měl příčinnou souvislost za prokázánu i u následku spočívajícího v poranění [anonymizována dvě slova].

10. K výši plnění byla učiněna následující zjištění:

11. Ze zpráv [nemocnice] bylo zjištěno, že žalobce zde byl hospitalizován od 28. 1. 2017 do 31. 1. 2017, byl mu proveden chirurgický zákrok, byla provedena kontrola po operaci [anonymizována tři slova] a [anonymizována dvě slova], v oblasti [anonymizována tři slova] s [anonymizována tři slova] a [anonymizováno].

12. Ze znaleckého posudku znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že byl vypracován na žádost žalobce, posudek obsahuje doložku dle § 127a o. s. ř. Součástí znaleckého posudku jsou lékařské zprávy týkající se léčení úrazu žalobce. V propouštěcí zprávě [nemocnice] s poliklinikou [obec] ze dne 23. 10. 2018 je mj. uváděno, že k poranění žalobce došlo při jízdě na saních v [země] Lékařské zprávy obsahují popis zranění žalobce a způsob léčby. Znalec konstatuje, že žalobce dne 28. 1. 2017 utrpěl [anonymizováno 7 slov] s [anonymizováno 8 slov] a [anonymizována čtyři slova]. Žalovaný byl po vzniku zranění hospitalizován od 28. 1. 2017 v úrazové nemocnici v [anonymizováno], kde byla provedena [anonymizováno] a [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova]. Následně byl převezen do [země] a hospitalizován na chirurgickém oddělení [nemocnice] s poliklinikou v [obec] od 31. 1. 2017 do 3. 2. 2017. Následně byl léčen ambulantně. Dne 21. 3. 2018 bylo v [obec] provedeno operační odstranění kovového materiálu z pravého bérce. Pro poškození [anonymizována dvě slova] bylo opakovaně prováděno EMG vyšetření, které prokazuje úplnou [anonymizována čtyři slova]. Žalobce dlouhodobě léčen řízenou rehabilitací. Žalovaný žije sám v 8. patře panelového domu, který je opatřen výtahem a schody. V dřívější době se věnoval ve volném čase sportovním aktivitám, turistice, cyklistice, plavání, hrál fotbal a tenis, v zimě lyžoval, bruslil. Chodil do kina, do divadla, na koncerty, což v současné době„ neusedí“, musí hledat úlevovou polohu [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] a protahovat ji. Subjektivně trpí častými bolestmi [anonymizována dvě slova], [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], které se zhoršují po fyzické námaze a zvýrazňují při změně počasí. Zdravotní stav žalovaného si vyžádal dlouhodobou ambulantní léčbu a rehabilitaci, další operační výkon s přetrvávajícím nepříznivým funkčním postižením [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Znalec hodnotí bolestné v souvislosti se zraněním ze dne 28. 1. 2017 celkem 543 body. Žalobce v době od 7. 2. 2017 do 20. 6. 2017 byl nucen chodit pouze s dopomocí berlí a s odlehčeným nášlapem na [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], došlo k [anonymizována čtyři slova] a [anonymizována dvě slova] a tím k porušení stereotypu kroku a chůze. Žalovaný byl do 20. 6. 2017 v důsledku zranění částečně omezen v provádění osobní hygieny a činností běžné denní sebeobsluhy. Byl odkázán na dopomoc druhé osoby průměrně 1 hodinu denně (provádění běžné péče o nohy a stříhání nehtů na nohou, dopomoc při chystání oděvů, oblékání a svlékání kalhot a ponožek, obouvání a zouvání obuvi, přípravy stravy, úklidové domácí práce, nebyl schopen přenášet věci, dopomoc při donášení nákupů). K ustálení zdravotního stavu žalobce došlo 7. 8. 2018. Pro účely posouzení ztížení společenského uplatnění žalobce hodnotí znalec omezení žalobce 2,92 %. Za vypracování znaleckého posudku znalec vystavil žalobci fakturu na částku 6.500 Kč, kterou žalobce uhradil 11. 2. 2019.

13. Z ceníku [anonymizována dvě slova] [územní celek] bylo zjištěno, že stanoví platby za pomoc při osobní hygieně, pomoci při zajištění stravy, při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu a při zajištění chodu domácnosti 30 Kč za 15 minut (tj. 120 Kč za hodinu). Z ceníku pečovatelských služeb [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [právnická osoba] bylo zjištěno, že stanoví u základní péče pečovatelské služby sazbu 120 Kč za hodinu.

14. Z potvrzení o ztrátě na výdělku, potvrzení zaměstnavatele a [stát. instituce] bylo zjištěno, že žalobce pracoval před úrazem jako technik ve společnosti [právnická osoba] od 1. 7. 2016, byl v pracovní neschopnosti od 28. 1. 2017 do 30. 9. 2017, předpokládaný hrubý výdělek činil 261.000 Kč, na náhradě mzdy zaměstnavatelem mu bylo vyplaceno 2.268 Kč, na nemocenských dávkách mu bylo OSSZ vyplaceno 110.676 Kč.

15. Z předžalobní výzvy ze dne 15. 4. 2019 a dokladů o doručení bylo prokázáno, že žalobce výzvou, která byla žalovanému doručena 16. 4. 2019, vyzval žalovaného k náhradě újmy na zdraví celkem 699.680 Kč do 30. 4. 2019.

16. Z korespondence účastníků (čl. 50 - 63 spisu) bylo zjištěno, že ve zprávách ze dne 29. 1. se žalovaný omlouvá žalobci za to, co se stalo s tím, že to byla jeho chyba a mrzí ho to. Žalovaný v následných zprávách projevuje zájem o zdravotní stav žalobce, slibuje, že za žalobce zaplatí chatu (čl. 50, 50 p. v.), dotazuje se, zda má ještě něco platit, hanlivě označuje sám sebe (čl. 52), slibuje nový telefon (čl. 52 p. v., 53, 54 p. v.), zaslání peněz slibuje ve zprávách i v dubnu (čl. 58 p. v.), červenci (čl. 62 p. v., 63).

17. Dle § 2910 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

18. Dle § 2958 o. z. při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

19. Dle § 2960 o. z. škůdce hradí též účelně vynaložené náklady spojené s péčí o zdraví poškozeného, s péčí o jeho osobu nebo jeho domácnost tomu, kdo je vynaložil.

20. Dle § 2962 odst. 1 o. z. náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti poškozeného se hradí peněžitým důchodem ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem poškozeného před vznikem újmy a náhradou toho, co poškozenému bylo vyplaceno v důsledku nemoci či úrazu podle jiného právního předpisu.

21. Žalobce se domáhá po žalovaném náhrady škody a nemajetkové újmy způsobené ublížením na zdraví. Provedenými důkazy bylo prokázáno, že dne 28. 1. 2017 utrpěl žalobce na sáňkařské dráze v [země] úraz, při kterém došlo k [anonymizována čtyři slova] a [anonymizováno]) jeho [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. Na místě mu byla poskytnuta první pomoc přivolanou horskou službou, poté byl převezen do nemocnice v [anonymizováno], kde byl operován, a poté byl převezen do [země], kde proběhla další léčba. Ohledně zdravotního stavu žalobce byl vypracován znalecký posudek znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], jehož obsahem jsou i lékařské zprávy prokazující rozsah zranění žalobce, který byl opakovaně hospitalizován, následně léčen, byl v dlouhodobé pracovní neschopnosti, utrpěl bolest a v důsledku zranění došlo k omezení jeho běžného způsobu života. Byl tak prokázán zásah do absolutního práva žalobce (právo na zdraví), kterým mu byla způsobena majetková škoda i nemajetková újma. Žalobce se pokoušel se žalovaným o mimosoudní dohodu o náhradě škody a nemajetkové újmy, žalovaný určitý rozsah náhrady žalobci sliboval, ale neposkytl. Žalobce se proto obrátil na soud. Žalobce v souladu s usnesením Nejvyššího soudu ČR ve věci sp. zn. 25 Cdo 2596/2018 ze dne 30. 5. 2019 v žalobě neuvádí jedinou souhrnnou částku požadované náhrady, ale rozděluje ji na jednotlivé dílčí nároky. Na náhradě škody se žalobce domáhá náhrady na ztrátě na výdělku 148.056 Kč, náhradě za znalecký posudek 6.500 Kč a náhradě za péči osoby blízké 16.080 Kč. Na náhradě nemajetkové újmy se žalobce domáhá bolestného 149.808 Kč a náhrady ztížení společenského uplatnění 379.236 Kč.

22. Nárok na náhradu nemajetkové újmy na zdraví podle § 2958 o. z. tvoří jednotlivé samostatné nároky na náhradu za bolest, ztížení společenského uplatnění a další nemajetkovou újmu (její vznik žalobce netvrdí a v žalobě ji nepožaduje). Na bolestném žalobce požaduje částku 149.808 Kč. Provedenými důkazy bylo prokázáno, že žalobce v souvislosti s úrazem i jeho následnou léčbou vytrpěl bolesti. Dle usnesení Nejvyššího soudu ČR ve věci sp. zn. 25 Cdo 2245/2017 ze dne 1. 11. 2017 (Rc 7/2019) nárokem na odškodnění bolesti se rozumí odškodnění bolesti v tzv. širším smyslu, tedy jak bolesti fyzické, tak i duševního strádání; běžné obtíže spojené s ublížením na zdraví určitého typu jsou zahrnuty již v ohodnocení bolesti. V souladu s metodikou k náhradě nemajetkové újmy na zdraví (Rc 63/2014), která byla zpracována za účelem objektivizace a medicínské klasifikace vytrpěných újem na zdraví s tím, že postup v ní popsaný má plnit zákonný princip slušnosti (§ 2958 věta druhá o. z.) i požadavek legitimního očekávání (§13 o. z.), znalec stanovil bodovou hodnotu bolestného na 543 bodů. Hodnota jednoho bodu je 1 % hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za rok předcházející roku, v němž vznikla bolest. V daném případě bolest vznikla v roce 2017, proto je třeba vycházet z údajů za rok 2016, kdy předmětná hrubá měsíční nominální mzda byla 27.589 Kč, proto hodnota jednoho bodu u bolesti vytrpěné v roce 2017 je 275,89 Kč. Náhradě za 543 bodů tak odpovídá částka 149.808 Kč. Částka odpovídající bodovému hodnocení znalce nemůže být definitivním závěrem o výši náhrady, neboť soud je povinen zvážit, zda tato částka přestavuje plné odčinění újmy na zdraví. Dle § 2958 o. z. peněžitá náhrada by měla plně nahradit vytrpěné bolesti. Je otázkou, zda takováto plná náhrada je vůbec možná. V daném případě nebyly v řízení zjištěny okolnosti (a žalobce je ani netvrdil), které by odůvodňovaly změnu náhrady stanovené v souladu se znaleckým posudkem, když tato částka dle názoru soudu představuje odčinění újmy podle zásad slušnosti a jde tak o přiměřenou náhradu.

23. Za ztížení společenského uplatnění žalobce požaduje částku 379.236 Kč. Shora uvedená metodika při ohodnocení ztížení společenského uplatnění vychází z toho, že je nutno posoudit schopnost poškozeného zapojit se po ustálení zdravotního stavu do všech oblastní života, přičemž východiskem je MKF – Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví, která pokrývá veškeré situace, v nichž se může projevit zhoršení života poškozeného. Znalecký posudek znalce [příjmení] [příjmení] byl vypracován v souladu s touto metodikou a stanoví procento omezení žalobce na 2,92 %. Pro stanovení výše ztížení společenského uplatnění se vychází z rámcové částky v roce ustálení zdravotního stavu. Tato částka vyjadřuje pomyslné 100 % vyřazení poškozeného ze společenského života a je vyjádřena pomocí 400násobku průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za rok, v němž se ustálil zdravotní stav poškozeného. Pro rok 2018 činí výchozí rámcová částka 11.801.600 Kč. Základní náhrada dle metodiky proto činí 2,92 % (tj. omezení stanovené znalcem) z částky 11.801.600 Kč (tj. ze základní náhrady), což představuje částku 344.606,72 Kč. Tuto částku je třeba v souladu s metodikou modifikovat z důvodu věku a stupně společenského zapojení poškozeného. V roce 2018, kdy došlo k ustálení zdravotního stavu žalobce a nastaly tak trvalé následky, bylo žalobci 40 let. Z důvodu věku je proto na místě zvýšit náhradu o 10 %, tj. o částku 34.460,67 Kč na celkovou částku 379.067,39 Kč. Žalobce před úrazem hodně sportoval, věnoval se turistice, cyklistice, plavání, hrál fotbal a tenis, v zimě lyžoval, bruslil. Ostatně i k úrazu došlo při zahraničním zájezdu za účelem sportování. Zároveň se věnoval i kulturnímu vyžití. Protože žalobce žije sám, byly tyto aktivity nepochybně důležitou součástí jeho života, zejména co se společenských kontaktů týká. Následky zranění žalobci silně omezily společenské uplatnění v oblastech, kterým se věnoval. Žalobce byl nepochybně aktivním člověkem a toto zapojení do společenských aktivit před poškozením jeho zdraví je možno hodnotit jako nadprůměrné. V souladu s metodikou by tak mělo dojít ke zvýšení náhrady za ztížení společenského uplatnění o dalších 10 %, tj. o částku 34.460,67 Kč na celkovou částku 413.528 Kč, kterou by soud považoval za přiměřenou náhradu, když nebyly zjištěny okolnosti zvláštního zřetele hodné dle § 2957 o. z., pro které by měla být náhrada dále zvýšena. Z této částky se žalobce domáhá částky 379.236 Kč.

24. Žalobce se dále domáhá náhrady částky 16.080 Kč za péči osoby blízké 1 hodinu denně po 120 Kč od 7. 2. 2017 do 20. 6. 2017. Ze znaleckého posudku bylo zjištěno, že žalobce byl v důsledku úrazu v uvedené době omezen v péči o vlastní osobu i domácnost a potřeboval pomoc další osoby, přičemž znalcem odhadovaná 1 hodina denně je spíše na spodní hranici potřebnosti s ohledem na rozsah úkonů, které žalobce v tomto období nebyl schopen vykonávat. V daném případě náklady na tuto pomoc jsou účelně vynaloženými náklady spojenými s péčí o zdraví ve smyslu § 2960 o. z. Ústavní soud v nálezu ve věci I. ÚS 46/12 ze dne 16. 1. 2013 konstatoval, že„ pod náklady spojené s léčením je možné podřadit i následnou péči o poškozeného, například po ukončení hospitalizace“. Zároveň ve stejném nálezu judikoval, že„ je třeba hledat rovnováhu mezi tím, že existenci vynaložených nákladů s péčí o poškozeného je třeba prokázat, a mezi nutností vyvarovat se toho, aby poškozený musel v soudním řízení prokazovat každý úkon pomoci mu poskytnutý či aby musel svým nejbližším ryze formálně (až absurdně) platit za úkony mu poskytnuté jen proto, aby se vyvaroval možné důkazní nouze.“ V daném případě v souladu se shora uvedeným nálezem Ústavního soudu ČR má soud za to, že bylo prokázáno, že žalobce potřeboval pomoc nejbližších osob, aniž by bylo nutno prokazovat, které jednotlivé úkony příbuzní v jednotlivých dnech konali. Zároveň je odpovídající náklady na tuto pomoc stanovit ve výši, která by musela být hrazena, pokud by úkony byly vykonávány poskytovatelem obdobným služeb. Bylo prokázáno, že za obdobné úkony se v místě bydliště žalobce v uvedeném období hradila částka 120 Kč za hodinu (viz ceníky služeb), což za 134 hodin (134 dnů po jedné hodině) činí částku 16.080 Kč.

25. Za náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti požaduje žalobce částku 148.056 Kč. Zprávami zaměstnavatele žalobce a [anonymizováno] bylo prokázáno, že by žalobce za období pracovní neschopnosti od 28. 1. 2017 do 30. 9. 2018 dosáhl výdělku 261.000 Kč, přičemž za toto období mu byly vyplaceny nemocenské dávky celkem 112.944 Kč. Rozdíl mezi průměrným výdělkem žalobce před vznikem újmy a náhradou toho, co mu bylo vyplaceno v důsledku úrazu na nemocenských dávkách (§ 2962 odst. 1 o. z.) činí 148.056 Kč, proto žalobci přísluší náhrada v této výši.

26. Žalobce na nákladech za znalecký posudek vynaložil částku 6.500 Kč, kterou vyplatil znalci [příjmení] [příjmení]. Odměna v této výši, která byla znalcem žalobci vyúčtována, odpovídá rozsahu a náročnosti zpracovaného znaleckého posudku, žalobce tuto částku vynaložil v příčinné souvislosti s jednáním žalovaného, kterým byla způsobena žalobci újma na zdraví (kdyby k této újmě nedošlo, neměl by žalobce důvod požadovat vypracování znaleckého posudku a znalečné by nehradil). Žalobci tak vznikla škoda ve výši 6.500 Kč.

27. Dle názoru soudu tak žalobci vznikla škoda ve výši 16.080 Kč (náklady spojené s péčí o zdraví) + 148.056 Kč (ztráta na výdělku po dobu pracovní neschopnosti) + 6.500 Kč (náklady na znalecký posudek) a nemajetková újma ve výši 149.808 Kč (bolestné) + 413.528 Kč (ztížení společenského uplatnění), tj. celkem 733.972 Kč. Z této částky se žalobce žalobou domáhá po žalovaném náhrady ve výši 699.680 Kč.

28. Žalovaný se pro případ, že bude shledána jeho odpovědnost, domáhal využití moderačního práva soudu, které umožňuje určit výši náhrady škody nižší částkou. Zákon v § 2953 o. z. hovoří o moderaci škody, nikoliv nemajetkové újmy, ovšem dle usnesení Nejvyššího soudu ČR ve věci 8 Tdo 190/2017 ze dne 20. 9. 2017 (Rt 39/2018) snížení náhrady nemajetkové újmy podle § 2953 odst. 1 o. z. za použití § 2894 odst. 2 o. z. v obecné rovině u bolestného a ztížení společenského uplatnění není vyloučeno, bude však přicházet v úvahu spíše výjimečně, neboť toto snížení lze použít jen z důvodů zvláštního zřetele hodných. Soud dospěl k závěru, že v tomto případě žádné důvody pro snížení náhrady zvláštního zřetele hodné nejsou dány. Žalobce se pokoušel dohodnout s žalovaným o náhradě za úraz, přičemž v rámci korespondence mezi účastníky (čl. 50 - 63 spisu) byl ochoten spokojit se s výrazně nižší náhradou, kterou mu žalovaný opakovaně sliboval, ale neposkytl. Žalovaný ani v průběhu řízení neprojevil žádnou snahu, aby žalobci pomohl zmírnit následky úrazu. V postoji žalovaného jako škůdce k věci proto rozhodně nelze shledat důvody pro snížení náhrady. Majetkové poměry žalovaného nebyly pro nesoučinnost žalovaného ověřeny, žalovaný přes urgence nereagoval na žádosti soudu o doložení Potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech v souvislosti se žádostí o ustanovení zástupce (viz čl. 135 spisu). Žalovanému je [anonymizováno] let, je v ekonomicky aktivním věku a lze důvodně očekávat, že řadu dalších let bude schopen dosahovat příjmů. V minulosti žalovaný pracoval v zahraničí. Žalobce se žalobou domáhá nižší částky, než která by mu dle soudu příslušela, takže již sám provedl snížení požadované náhrady. Důvodem pro snížení náhrady nemůže být dle soudu sama skutečnost, že žalobce měl sjednáno cestovní pojištění. Za této situace soud neshledal důvody pro snížení náhrady dle § 2953 o. z., ač škoda byla způsobena z nedbalosti, takže snížení náhrady by s ohledem na větu poslední ustanovení § 2953 o. z. přicházelo do úvahy, ale pouze při naplnění důvodů zvláštního zřetele hodných.

29. Obrana žalovaného, že za škodu neodpovídá dle § 5 odst. 1 o. z., je nedůvodná. K úrazu žalobce došlo při rekreační činnosti, žalobce nevystupoval jako profesionální sportovec (sáňkař), rozhodně nelze učinit závěr, že se veřejně nebo ve styku s jinou osobou před úrazem přihlásil k odbornému výkonu jako příslušník určitého povolání nebo stavu, proto ustanovení § 5 o. z. na věc nedopadá.

30. S ohledem na shora uvedené dospěl soud k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná. Dle § 2894 odst. 1, 2 o. z. je žalovaný povinen nahradit žalobci újmu na jmění (škodu) a nemajetkovou újmu stanovenou v § 2958 o. z. v celkové výši 699.680 Kč, když její výše byla provedeným dokazováním prokázána. Dle názoru soudu byla prokázána dokonce částkou 733.972 Kč, ovšem soud je co do celkové částky vázán žalobním návrhem. Žalovanému proto byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 699.680 Kč. Žalobce vyzval žalovaného k náhradě újmy výzvou ze dne 15. 4. 2019, doručenou 16. 4. 2019, kterou žalovanému stanovil lhůtu k plnění do 30. 4. 2019. Ode dne následujícího je žalovaný s náhradou v prodlení, proto je dle § 1970 o. z. povinen platit žalobci úrok z prodlení z částky 699.680 Kč ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. od 1. 5. 2019 do zaplacení.

31. Výrok o nákladech řízení účastníků se opírá o § 142 odst. 1 o. s. ř. Ve věci úspěšný žalobce žalovanému ve výzvě ze dne 15. 4. 2019 sdělil, že v případě, že mu náhrada nebude zaplacena ve stanovené lhůtě, bude se svého nároku domáhat soudní cestou. Jde tak o předžalobní výzvu ve smyslu § 142a odst. 1 o. s. ř. Žalobci proto přísluší náhrada nákladů řízení, které spočívají v nákladech právního zastoupení dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen a. t.). Odměna za 1 úkon právní pomoci dle § 7 a. t. činí 11.100 Kč, režijní paušál dle § 13 odst. 4 a. t. činí 300 Kč. Zástupce žalobce ve věci učinil 10 úkonů právní pomoci (1. převzetí a příprava zastoupení, 2. předžalobní výzva, 3. žaloba, 4. vyjádření k odporu, 5., 6. účast u jednání dne 19. 1. 2019 delšího než 2 hodiny, 7. účast u výslechu svědků dožádaným soudem, 8. účast u jednání 16. 6. 2020, 9. odvolání do mezitímního rozsudku a 10. účast u jednání 4. 10. 2020). Odměna včetně paušálu proto činí 114.000 Kč. Zástupce žalobce doložil registraci plátce DPH, proto je nutno do nákladů řízení dle § 137 odst. 3 o. s. ř. zahrnout také 21 % DPH z odměny a náhrad (z částky 114.000 Kč), tj. 23.940 Kč. Dále žalobce hradil za překlad lékařských zpráv z [anonymizováno] do češtiny 1.500 Kč. Celkově tak žalobce na nákladech řízení vynaložil částku 139.440 Kč (114.000 + 23.940 + 1.500 Kč). S ohledem na výsledek řízení je žalovaný povinen nahradit žalobci náklady řízení v této výši, které jsou dle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatné k rukám zástupce žalobce.

32. Lhůta k zaplacení přisouzené částky a k náhradě nákladů řízení byla stanovena dle § 160 odst. 1 věta prvá o. s. ř. Přes výši částky soud nestanovil jinou než zákonnou pariční lhůtu, když k úrazu žalobce došlo již v roce 2017 a za více než 4 roky žalovaný neučinil žádný krok k náhradě. Majetkové poměry žalovaného nejsou ověřeny, takže není možno zvážit, zda a v jaké výši by byl žalovaný schopen platit případné splátky. Za této situace nelze po žalobci spravedlivě požadovat, aby na vykonatelnost rozhodnutí čekal delší dobu. Žalovaný soudu ani netvrdil konkrétní důvody pro delší lhůtu splatnosti.

33. Žalobce je ve věci dle § 11 odst. 2 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích osvobozen od soudního poplatku ze žaloby. Dle § 2 odst. 3 poplatkového zákona přechází poplatková povinnost na žalovaného. Žalobě bylo vyhověno ohledně nemajetkové újmy co do částky 529.044 Kč. Z této částky činí soudní poplatek dle položky 3 sazebníku 1 %, tj. 5.291 Kč. Co do majetkové škody bylo žalobě vyhověno ohledně částky 170.636 Kč, ze které činí soudní poplatek dle položky 1.1.) sazebníku 5 %, tj. 8.532 Kč. Žalovanému proto byla uložena povinnost zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Trutnově soudní poplatek v celkové výši 13.823 Kč ve lhůtě dle § 7 zákona o soudních poplatcích.

Poučení