14 C 227/2017-116

Rubrum

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Ottou Plachý ve věci žalobce: ; [celé jméno žalobce], narozený dne [datum], [IČO] sídlem [adresa žalobce] zastoupený advokátkou [titul] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti; žalovanému: ; [celé jméno žalovaného], narozený dne [datum] bytem [adresa žalovaného] zastoupený advokátem [titul] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení 64 576 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 62 076 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 64 576 Kč od [datum] do [datum] a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 62 076 Kč od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do zaplacení částky 2 500 Kč a úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 500 Kč od [datum] do zaplacení zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 54 275 Kč k rukám právní zástupkyně žalobce, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky 64 576 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že s žalovaným uzavřel dne [datum] smlouvu o dílo, ve které se zavázal pro žalovaného zhotovit dílo spočívající ve zhotovení zastřešení nad bytovým domem ve [název obce] za cenu díla ve výši 250 000 Kč. Bylo sjednáno, že doplatek ceny díla je splatný ve lhůtě sedmi dnů ode dne převzetí díla prostého vad a nedodělků a podpisu předávacího protokolu. Žalobce dílo řádně provedl, dokončil a předal ke dni [datum], při předání díla nebyly vytýkány žádné vady ani nedodělky. Splatnost ceny díla nastala již ke dni [datum], dosud však nebyla uhrazena cena díla v části 64 576 Kč (část ceny díla ve výši 180 000 Kč byla zaplacena formou záloh a část ve výši 5 424 Kč zanikla v důsledku započtení proti související pohledávce žalovaného). Přes výzvy nebyl dluh uhrazen. Žalobce se tak domáhal zaplacení částky 64 576 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. Poukázal na to, že smlouvu uzavíral žalobce jako podnikatel, žalovaný jako spotřebitel. Žalovaný nepodniká ve stavebnictví ani podobném oboru. Smlouvu předkládal vyhotovenou žalobce, žalovaný ji pouze připomínkoval. Uvedl, že ve smlouvě není uveden žádný zástupce žalovaného jako objednatele, který by byl oprávněn za něj dílo převzít. Nedošlo k podepsání jakéhokoliv dodatku, kterým by došlo k platné změně smlouvy ve smyslu rozšíření okruhu osob oprávněných dílo převzít, přitom veškeré změny a dodatky musely mít dle smlouvy písemnou formu. [příjmení] moc, kterou žalovaný udělil [jméno] [příjmení] dne [datum], se nevztahovala na možnost přebírat jeho jménem jakékoliv dílo, neboť převzetí díla není administrativní ani technická záležitost. Tato plná moc navíc byla udělena před podpisem smlouvy o dílo, k této smlouvě ani nemohla být udělena. Žalobce měl tedy dílo předat výhradně žalovanému jako objednateli. Dále uvedl, že [jméno] [příjmení] ani nebyla schopna fyzicky provést řádnou kontrolu díla, neboť je v důchodovém věku a jednalo se o zhotovení nepřístupného střešního pláště. Žalovaný je přesvědčen, že žalobce si byl vědom nekvalitně odvedené práce, proto využil nepřítomnosti žalovaného a dílo předal [jméno] [příjmení], přestože k tomu nebyla zmocněna a nebyla schopna dílo řádně převzít. Protokol o předání díla podepsaný [jméno] [příjmení] žalovaný považuje za neplatný a dílo považuje do současné doby za nepředané, tj. nedokončené. Proto mu ani dosud nevznikla povinnost zaplatit doplatek ceny díla, když ten je vázán na řádné předání díla objednateli. Žalobu tak považuje za předčasnou, na dosud nesplatnou pohledávku. Dne [datum] žalovaný uhradil žalobci další zálohu (nikoliv doplatek ceny díla) ve výši 100 000 Kč, která zhruba odpovídala odvedené práci. I z toho vyplývá, že předání díla neuznal a žalobce s tím byl srozuměn. Na díle začal žalobce pracovat až po asi dalších dvou měsících, kdy ho uvedl do přijatelnějšího stavu, nikoliv však do stavu, kdy by bylo možno dílo převzít, dále se již o předání díla nesnažil. Následně žalovaný uvedl, že ke dni [datum] byla provedena fotodokumentace díla, které vykazovala zjevné vady a nedodělky, jednalo se o celkovou křivost střechy, chybně osazené okapy, nedodělané bednění štítu. Teprve později se zjistilo, že v rozporu se smlouvou o dílo nebyly žádné sloupky konstrukce zakotveny do podkladního betonu a následkem toho asi po roce silný vítr nadzvedl celou střechu, některé nosné sloupky se vyvrátily a střecha se propadla. Dle předávacího protokolu ze dne [datum] měly být vady a nedodělky specifikovány na samostatný list, ten sice nebyl toho dne vypracován, ale žalovaný jej vypracoval a vady uplatnil dne [datum]. Žalobce následně vady uznal a zavázal se je odstranit. K odstranění vad a nedodělků došlo až v srpnu 2015, kdy žalobce odmítl písemně zdokladovat předání díla. (Na dotaz soudu k vysvětlení, zda tedy veškeré vady již byly odstraněny, žalovaný následně uvedl, že vady na díle stále jsou.) Jelikož ve smlouvě bylo sjednáno, že dílo musí být prosto vad a nedodělků, mohlo dojít k předání díla teprve po odstranění vad. K předání díla bez vad dosud nedošlo. Dále žalovaný na prvním jednání vznesl námitku započtení, kdy k započtení uplatnil sjednanou smluvní pokutu za prodlení s dodáním díla. Uvedl, že dle smlouvy mělo být dílo provedeno [datum], pokud bylo předáno [datum], bylo předáno opožděně. K započtení tak uplatnil smluvní pokutu za 3 dny prodlení v částce 3 750 Kč. Na následujícím jednání námitku promlčení upravil, resp. rozšířil tak, že smluvní pokutu uplatňuje za období od [datum] do [datum], tj. za 52 dnů, celkem ve výši 65 000 Kč, tuto tedy započítává proti celé žalované částce. Smluvní pokuta byla poprvé uplatněna ústně dne [datum].

3. K námitkám žalovaného se žalobce vyjádřil tak, že dílo řádně předal objednateli, pouze zastoupenému paní [jméno] [příjmení]. Žalobci byla ihned po podpisu smlouvy předložena plná moc zmocňující paní [příjmení], od této chvíle jednal žalobce ve všech věcech souvisejících se zhotovením díla výhradně s paní [příjmení], sám nebyl s žalovaným v žádném kontaktu, zatímco paní [příjmení] obstarávala veškerá jednání od prvních kontaktů, přes cenovou nabídku, realizaci a následné řešení problémů s poškozením díla přívalovým deštěm. Žalobce neměl důvod se domnívat, že by paní [příjmení] nebyla oprávněna k převzetí díla, zejména když se ve stanoveném termínu dostavila k převzetí díla místo objednatele. Zmocnění není nijak zpochybněno ani v uzavřené smlouvě. Nehraje roli, že se žalovaný nechal při převzetí zastoupit někým, kdo k tomu údajně neměl být fyzicky schopen. Námitku nedostatku zmocnění považuje za rozpornou s dobrými mravy, když sleduje nepoctivý úmysl, a to vyhnout se nezaplacení ceny za provedené dílo. Pokud jde o vady díla, uvedl, že po převzetí díla skutečně uznal reklamovanou vadu díla, nebránící jeho řádné funkčnosti, a na díle provedl další práce směřující k jejímu odstranění. Žalovaný však nevznesl žádné další nároky z titulu odpovědnosti za vady díla, oprava této vady proto nemá žádný význam k předmětu žaloby, tj. nezaplacení předaného díla. Navíc vytýkané vady byly drobnosti, které nebránily užívání díla. Uznává vadu spočívající v křivosti střechy, to bylo uplatněno jako reklamace a to poté opravil, dále byl reklamován špatný spád okapu, to také opravil, ale není si jistý, jestli tam tato vada byla v okamžiku dokončení díla nebo jestli nedošlo k uvolnění okapu dodatečně. Pokud byla jako vada označena neodstraněná fólie, tak ta zakrývala vrchní část budovy ještě předtím, než žalobce započal dílo, její odstranění nebylo předmětem smlouvy. Pokud byla uváděna nutnost dokončit bednění štítu, tak štít byl zabedněn, na předložených fotografiích je zobrazen prostor pod štítem, který nebyl předmětem smlouvy, chybělo tam obvodové zdivo. Pokud jde o tvrzené nezakotvení sloupků do betonu, tak tato vada vůči němu nikdy nebyla uplatněna ani reklamována, poprvé o ní slyšel až na jednání soudu, toto tvrzení považuje za účelové a případně namítá, že tato vada nebyla uplatněna bez zbytečného odkladu. K tvrzení ohledně dalšího předání díla dne [datum] uvedl, že u žádného jednání nebyl, ale následně byla sjednána další smlouva o dílo, jejímž předmětem bylo zabednění části fasády nad okny a vyčnívajícího zateplení v průčelí domu, tedy to se už jednalo o jiné dílo. Pokud jde o uplatněnou smluvní pokutu za prodlení s dodáním díla, uvedl, že dílo bylo dokončeno ve lhůtě, pouze bylo mezi účastníky dohodnuto, že k předání díla dojde až [datum], a to vzhledem k časovým možnostem paní [příjmení]. Považuje za podstatné, že dílo bylo ve lhůtě dokončeno. Proto i kdyby byla smluvní pokuta sjednána platně, nárok na zaplacení smluvní pokuty nevznikl. Má však za to, že smluvní pokuta je v rozporu s judikaturou Nejvyššího soudu s ohledem na její konstrukci, kdy je vázána na celou cenu díla, což už uváděl při mimosoudní komunikaci. Vůči nároku na zaplacení smluvní pokuty také vznesl námitku promlčení. Pokud jde o postavení žalovaného jako spotřebitele, poukázal na to, že žalovaný je spotřebitelem nadstandardně kvalifikovaným, žalovaný rozsáhle podniká, patří mezi asi 300 nejbohatších Čechů dle časopisu [příjmení]. Pouze v tomto případě má předmětnou nemovitost v osobním vlastnictví, nikoliv v rámci podnikatelských aktivit.

4. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutečnosti:

5. Ze smlouvy o dílo ze dne [datum] soud zjistil, že tuto uzavřel žalobce jako zhotovitel s žalovaným jako objednatelem. Žalobce je ve smlouvě označen jako [celé jméno žalobce] [celé jméno žalobce], je uvedeno jeho IČO, žalovaný je označen datem narození. Předmětem smlouvy bylo zhotovení zastřešení nad bytovkou na klíč – [název obce] dle zjednodušené projektové dokumentace, která tvoří přílohu [číslo] smlouvy. Bylo uvedeno, že střecha se skládá z dodávky a montáže dřevěné konstrukce (krov – sedlová střecha), dodávky a montáže latí a trámů, dodávky a montáže střešní krytiny, žlabů a svodů a oplechování, zabednění vzniklých štítů prkny. V části„ Termíny provedení díla“ se uvádí zahájení 22. týden a ukončení 24. týden. Je uvedeno, že v případě navýšení prací odsouhlasených objednatelem nebo prodlení vzniklé na základě žádosti stavebního dozoru, které by měly dopad na termín ukončení díla, se tento termín dokončení posune o dobu nezbytně nutnou k provedení víceprací. Dále se uvádí, že„ dílo se považuje za dokončené v termínu podepsání předávacího protokolu o převzetí díla objednatelem. Dílo musí být prosto vad a nedodělků.“ V části„ Cena a platební podmínky“ je uvedeno, že cena za dílo je 250 000 Kč. Platební podmínky – záloha 80 000 Kč na materiál po dodání materiálu na stavbu,„ doplatek po podpisu předávacího protokolu a převzetí díla prostého vad a nedodělků do 7 dní“. V části„ Záruka“ se uvádí, že záruční lhůta na materiál je v délce záruky výrobcem materiálu,„ záruka na provedení prací je 5 let a začíná plynout dnem předání díla. Zhotovitel se zavazuje po dobu záruční doby bezplatně odstranit každou oprávněnou a řádně reklamovanou vadu a to do patnácti dnů od jejího nahlášení.“ V části„ Ostatní ujednání“ je mj. uvedeno, že„ pro případ prodlení v dodání díla se sjednává smluvní pokuta ve výši 0,5 % z ceny díla za každý den prodlení“.„ Smluvní pokuty jsou splatné do 14 dnů od okamžiku uplatnění smluvní stranou.“ Dále se uvádí, že veškeré změny plnění a dodatky k této smlouvě musí být provedeny písemnou formou. Smlouvu podepsal žalobce a žalovaný.

6. Ze zjednodušené projektové dokumentace, která byla přílohou smlouvy o dílo, bylo zjištěno, že na této je zakreslen plán střechy, její rozměry a další technické údaje. Mj. je v ní poznámka„ štíty uzavřeny bedněním“ a„ pozednice a vaznice [číslo] kotveny k betonu“.

7. Z plné moci ze dne [datum] (tato byla předložena v kopii žalobcem i žalovaným) bylo zjištěno, že v této je uvedeno, že žalobce zplnomocňuje svou matku [jméno] [příjmení], aby jej„ až do odvolání zastupovala při vyřizování veškerých administrativních a technických záležitostí při řešení věcí s úřady i správci sítí a podobně, dotýkajících se mých nemovitostí [název obce] [název obce], [územní celek], okres [okres]“. [příjmení] moc je podepsaná žalovaným a [jméno] [příjmení].

8. Z protokolu o vzniku škodní události ze dne [datum] bylo zjištěno, že na základě smlouvy o dílo převzal žalobce jako zhotovitel dne [datum] staveniště a započal stavbu realizovat, práce postupovaly až do soboty dne [datum]. Žalobce věděl, že přijdou deště, rozpracovanou stavbu krovu proto zakryl plachtami. Přišla však bouře, vítr roztrhal provizorní zakrytí střechy a do objektu masivním způsobem zatékalo až do úterý [datum] včetně. Objednateli (tj. žalovanému) tak vznikla škoda zejména na kanceláři a bytové jednotce ve 2. NP, škoda je tam dále specifikována. Uvádí se, že žalobce je pro tyto případy pojištěn, věc bude řešena s pojišťovnou. Protokol podepsal žalobce a za žalovaného [jméno] [příjmení]„ na základě plné moci“.

9. Z předávacího protokolu ze dne [datum] soud zjistil, že v tomto je uvedena stavba„ Střecha nad bytovkou – na klíč – [název obce]“, jako objednatel žalovaný„ zastoupen: [jméno] [příjmení]“, jako zhotovitel žalobce. V protokolu se dále uvádí, že zhotovitel předává dílo objednateli a objednatel zhotovené dílo přebírá, případné vady a nedodělky budou specifikovány na samostatný list, který bude součástí tohoto protokolu. V dolní části se nacházejí podpisy za objednatele a zhotovitele, zcela v závěru je uvedeno„ Ve [název obce] [datum]“.

10. Ze zápisu vyhotoveného žalovaným soud zjistil, že tento je nadepsán„ [název obce] [datum]“. Uvádí se v něm, že žalovaný uvedeného dne při přebírání díla od žalobce jej upozornil, že dílo stále vykazuje vady v zadní rohové části pobití a v rovinnosti okapu. Dále že dodavateli vytknul pozdní dodání, neboť dodací termín uplynul [datum]. Z toho titulu uplatnil penále z prodlení ve výši 65 000 Kč a uznal jen částečné víceplnění. Navrhl celkovou výši slevy 30 000 Kč. Dodavateli také vytknul liknavost, která vedla k vyplavení bytové jednotky a vzniku škody, kterou bude nárokovat po pojišťovně. Uvádí se, že dodavatel výši slevy odmítl a také odmítl podepsat předávací protokol, proto žalovaný zaznamenal průběh událostí za účasti svědka [jméno] [příjmení]. Zápis je podepsán žalovaným a [jméno] [příjmení].

11. Z e-mailové komunikace předložené účastníky bylo zjištěno, že v e-mailu ze dne [datum] píše [jméno] [příjmení] žalobci ohledně nabídky střechy. Sděluje, že posílá fotografie zřícenin, které chce syn zachránit. Uvádí, že v jednom objektu udělali v patře garsonku pro pracovníka a hlídače. Původní střecha byla ukradena, objekt zakryli plachtou, která nepřežila zimu. Vzhledem k tomu, že se tento dům bude po opravení zámečku a druhé stavby bourat, potřebují rychlou dřevěnou konstrukci, která tam bude sloužit asi 5 let. Jde o rychlost, aby se garsonka nezničila, a také o co nejlevnější řešení. Žádá o nabídku v cenách„ na klíč“.

12. V e-mailu ze dne [datum] [jméno] [příjmení] sděluje žalobci, že syn souhlasil s provizorní střechou nad bytovkou s podmínkou, že bude provedena za celkovou sumu max. 250 000 Kč.

13. V e-mailu ze dne [datum] [jméno] [příjmení] píše žalobci, že se smlouvou není problém, jenom má za úkol k ní ještě získat schéma provedení se specifikací materiálu. Dále píše ohledně termínu nástupu, zálohy, že má obavy, aby neutopili a nezničili byt v 1. patře. Doplní žalobcem zaslaný návrh smlouvy o dílo a prosí o uvedené schéma a specifikaci materiálu.

14. V e-mailu ze dne [datum] [jméno] [příjmení] píše žalobci, že do náčrtu udělala připomínky, dále přikládá návrh smlouvy, jak jej poslal syn. Termín nástupu bude akceptovat a bude tam.

15. V e-mailu ze dne [datum] [jméno] [příjmení] píše žalobci i žalovanému, že schůzka na [název obce] bude v neděli 17. 5. v 10:00 hodin.

16. V e-mailu ze dne [datum] [jméno] [příjmení] píše žalobci ohledně zaplacení částky celkem 80 000 Kč (zjevně zálohy).

17. V e-mailu ze dne [datum] [jméno] [příjmení] sděluje žalobci, že střecha nad bytovkou [název obce] nebyla dle příslibu v sobotu dokončena, kdy měla být celá zaplechovaná, pouze bez okapů. Náhradní zakrytí plachtami bylo zcela nedostatečné, vítr je rozerval, bytovka je vyplavena. Píše o vzniklých škodách, dále uvádí, že nepřetržitě prší, obává se vysokých škod. Věří, že zítra žalobce do práce nastoupí a střechu urychleně dokončí. Zdokumentují způsobené škody a potvrdí ujednání o její náhradě.

18. V e-mailu ze dne [datum] [jméno] [příjmení] píše žalobci, že odeslala synovi předávací protokol ze dne [datum] na dokončenou střechu, doplňuje, že převzala zapůjčené klíče od závory a garáže. Dále žádá o nabídku ceny na zabednění části fasády nad okny ve 2. NP a vyčnívajícího zateplení střechy v průčelí domu. Dále uvádí, že dle smlouvy od včerejška běží 7 denní lhůta splatnosti doplatku za provedené práce, situaci ale poněkud komplikuje vzniklá škoda po vyplavení objektu. Investor si přeje, aby doplatek byl pozastaven jako záruka do doby prošetření škodné události a vyčíslení škody.

19. V e-mailu ze dne [datum] [jméno] [příjmení] sděluje žalobci, že objednává dobednění průčelí fasády. Dopis žalobce poslala synovi, aby se s ním domluvil a dal jí pokyny.

20. V e-mailu ze dne [datum] [jméno] [příjmení] sděluje žalobci, že investor o víkendu provedl kontrolu stavby a nedopadla dobře. V příloze posílá výhrady ke kvalitě díla ve fotografiích. Předpokládá, že to bude možné při provedení víceprací na bednění střechy z průčelí domu.

21. V e-mailu ze dne [datum] [jméno] [příjmení] píše žalobci převážně ohledně likvidace škod způsobených vyplavením bytové jednotky na [název obce]. Dále uvádí, že majitel není spokojen s postupem oprav vad a nedodělků střechy, které u žalobce uplatnili dne [datum]. Majitel trvá na tom, že podepsaný protokol o předání díla je neplatný, protože není v souladu se smlouvou, že dílo mu bude předáno ve lhůtě bez vad a nedodělků, což se nestalo. Slibované termíny pro opravy a provedení dohodnutých víceprací uplynuly marně. Byla majitelem vyzvána, aby žalobce upozornila, že běží lhůta pro penalizaci až do doby zjednání nápravy.

22. V e-mailu ze dne [datum] [jméno] [příjmení] píše žalobci, že dosud nemá od něj odpovědi na otázky vyřízení škody s pojišťovnou a problémy s odstraněním vad a nedodělků společně s víceprací – bednění krovu v průčelí.

23. V reakci (bez uvedeného data) žalobce sděluje [jméno] [příjmení], že jednal s likvidátorkou, čeká na její vyjádření. Vícepráce s drobnými opravami provede v týdnu od 3. 8. do 7.

8. Žádá, zda by bylo možné postavit lešení, aby se nezdržovali.

24. V e-mailu ze dne [datum] žalobce sděluje [jméno] [příjmení], že přeposílá korespondenci, kterou poslal pojišťovně.

25. V prvním e-mailu ze dne [datum] [jméno] [příjmení] píše žalobci mj. to, že před posledním jednáním s ním dne 7. 8. [číslo], kdy byly dokončovány opravy vad díla, nadnesla i otázku o způsobu náhrady způsobené škody, ale že jednání mezi žalobcem a majitelem nemovitosti nebylo ukončeno žádnou dohodou. Že to uvízlo na skutečnosti, že překročila svoje zmocnění a dne [datum] místo žalovaného jako smluvního partnera žalobce podepsala předávací protokol, i když na díle byly zjevné vady a nedodělky. Majitel to neprodleně rozporoval a výhrady i s fotografiemi žalobci dne 23. 6. zaslala. Žalobce problémy„ spadlý štít“ a„ problémy se spádem“ dne [datum] uznal a přislíbil, že opravu zajistí.

26. V druhém e-mailu ze dne [datum] [jméno] [příjmení] sděluje žalobci, že tak jako žalobce uzavíral smlouvu s vlastníkem nemovitosti, bylo potřeba dokončené dílo smluvnímu partnerovi předat. [příjmení] moc ji nezplnomocňovala k převzetí díla, ona je pouze blíže stavby a plní funkci dozoru nad pracemi. Podpis protokolu ze dne [datum] nelze označit jinak než jako její nesmyslnou chybu způsobenou časovým presem a snahou mu vyhovět. Nadále ať se žalobce obrací přímo na syna.

27. Z výpisu doručené pošty z e-mailu žalobce bylo zjištěno, že v této jsou uvedeny e-maily od [jméno] [příjmení] za období od [datum] do [datum] a následně dva e-maily od žalovaného ze dnů [datum] a [datum] Poslední e-mail od [jméno] [příjmení] před [datum] je z [datum] s uvedeným předmětem„ škoda na bytovce“.

28. Z fotografií předložených žalovaným bylo zjištěno, že na jedné má být zachycena nedokončená střecha dne [datum] s popisem roztrhaná a nedodělaná střecha, byt vyplaven. Další zachycují střechu z různých stran při pohledu odspodu. Na fotografiích je napsáno datum pořízení [datum], jsou tam vyznačeny a popsány vady, a to„ odstranit fólii a dokončit bednění“ (vyznačená chybějící část bednění je však zjevně pod úrovní horní hrany zdi, je tam díra ve zdi, bednění štítu nad úrovní zdi je zcela dokončeno),„ odstranit fólii a upravit bednění štítu“ (na této fotografii jsou zachycena nezarovnaná a přesahující prkna bednění štítu),„ opravit nerovnosti“,„ dodatek [datum] – okap asi nemá správný spád – lítá opačným směrem“. Na některých fotografiích je napsáno„ střecha dokončena [datum]“.

29. Z fotografií předložených žalobcem bylo zjištěno, že tyto zachycují postupující práce na střeše, na posledních je pokrytá celá střecha. Další části, např. štíty nebo okapy, tam vidět nejsou. Dle žalobce je na fotografiích zachycen průběh prací dne [datum], to však z těchto fotografií nevyplývá.

30. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že touto zástupkyně žalobce vyzvala žalovaného k doplacení ceny díla. Ve výzvě se uvádí, že dílo bylo provedeno a předáno, je bez jakýchkoliv vad či nedodělků, žalobce však neobdržel doplatek ve výši 70 000 Kč. Vyjadřuje se k námitkám, které měl žalovaný mít proti povinnosti uhradit doplatek ceny díla. Vyjadřuje se k námitce nedostatku zmocnění matky žalovaného. Vyjadřuje se ke smluvní pokutě (z této výzvy však není jasné, zda a v jaké výši byla smluvní pokuta uplatněna), kdy uvádí, že smluvní pokuta je sjednána pro případ, že dílo nebude dodáno včas, pojem dodání považuje za neurčitý, když není jasné, co označuje, a ujednání o smluvní pokutě proto považuje za zdánlivé právní jednání. Dále považuje ujednání o smluvní pokutě za neplatné pro rozpor s dobrými mravy pro její výši, když ta je vázána na celkovou cenu díla a i za nepatrné prodlení s nepatrnou částí díla by bylo možné požadovat plnou výši smluvní pokuty, jako by nebylo dílo vůbec provedeno. Respektuje však požadavek na snížení doplatku o spoluúčast na pojistném plnění (náhradu škody způsobené zatečením do budovy při provádění díla) ve výši 5 424 Kč, tento započítává a požaduje uhradit pohledávku ze smlouvy ve výši 64 576 Kč. Dle předložené doručenky byla výzva doručena žalovanému dne [datum].

31. Z dopisu [jméno] [celé jméno žalovaného] jako obecného zmocněnce žalovaného ze dne [datum], adresovaného zástupkyni žalobce a nadepsaného„ odpověď na výzvu ze dne [datum]“ bylo zjištěno, že v této se vyjadřuje k uvedené výzvě, uvádí mj. to, že žalobce uzavíral smlouvu o dílo jako podnikatel, žalovaný jako spotřebitel, smlouvu předkládal žalobce, žalovaný ji jenom připomínkoval. Uvádí, že ve smlouvě není uveden zástupce žalovaného, který by byl oprávněn za něj jednat, plná moc udělená [jméno] [příjmení] žalovaným dne [datum] se nevztahovala na možnost přebírat dílo a nebyla udělena k této smlouvě. Protokol o předání díla podepsaný [jméno] [příjmení] považují za neplatný a dílo za nepředané a nedokončené. Proto nevznikla povinnost zaplatit doplatek. I přesto žalovaný uhradil dne [datum] další zálohu na dílo ve výši 100 000 Kč, která zhruba odpovídala odvedené práci. Z toho, že se jednalo o zálohu, vyplývá, že žalovaný předání díla neuznal a žalobce s tím byl srozuměn. Žalobce začal na díle opětovně pracovat až po asi dalších 2 měsících, kdy ho ale stále neuvedl do stavu, kdy by bylo možné dílo považovat za provedené v souladu se smlouvou. Dále se vyjadřuje k výkladu smlouvy ohledně smluvní pokuty a její výše, ujednání považuje za platné. Dále uvádí, že vzhledem k tomu, že žalobce dílo odfláknul a ani řádně nepředal, uplatnil u něj žalovaný částečně smluvní pokutu, na kterou mu vznikl nárok, prozatím do výše nedoplacené ceny díla. Proto vůči němu žalovaný nemá žádný splatný závazek a nárok neuznává.

32. Z dalšího dopisu zástupkyně žalobce ze dne [datum] nadepsaného odpověď zhotovitele soud zjistil, že tímto reagovala na dopis [jméno] [celé jméno žalovaného] ze dne [datum], vyjadřovala se k námitkám ohledně zmocnění paní [příjmení] k převzetí díla, ke smluvní pokutě, zejména k její (ne) přiměřenosti s poukazem na judikaturu Nejvyššího soudu, opětovně vyzvala žalovaného k zaplacení částky 64 576 Kč. Dle předložených doručenek byl tento dopis doručen žalovanému dne [datum] a [jméno] [celé jméno žalovaného] dne [datum].

33. Svědkyně [jméno] [příjmení], matka žalovaného, vypověděla, že měli za úkol nějak zakrýt střechu. Plachta, která tam byla, nesloužila. Obrátili se na žalobce, aby tam udělal sedlovou střechu. Na stavbě se toho tenkrát dělalo více, vevnitř i venku. Při stavbě se dostali do skluzu, došlo tam k tomu, že do objektu zateklo, přišla bouře, která trvala dva dny, všechno bylo pod vodou. Poté tam jeli a dávali to do pořádku. Pokud jde o předání, tak syn neměl čas a ona byla iniciativní a podepsala takový protokol o předání. To neměla dělat. Když syn odpoledne přijel, tak jí to vyčetl, řekl jí, že měl střechu nejdříve vidět on a že to neměla přebírat. Syn byl se žalobcem domluven na další schůzce, měli se sejít a projednat nedodělky, co tam byly, a syn chtěl, aby o tom byl podepsán záznam. Než to syn sepsal, tak žalobce odjel. Proto zápis podepsali jen ona a syn. Při té první schůzce, kde podepsala protokol o předání, protokol podepsala na dvoře. Na střechu se nemohla podívat, bylo to vysoko, prohlížela ji zespodu, obešla dům. Ještě to nebylo dodělané, byly tam špatně vyspádované okapy, okap byl prohnutý, takže voda tekla na obě strany, dále chybělo bednění na štítech, se žalobcem o tom na té první schůzce mluvili. Nepamatuje si, jestli tenkrát vady sepsali. Žalobce jí dal papír, který v podstatě jenom podepsala. V ten den tam nebyla jen kvůli převzetí, měla tam další dělníky. Byla tam skoro pořád, dojížděla tam. Myslí si, že byli se žalobcem domluveni, že se tam ten den sejdou, a při té příležitosti jí žalobce dal protokol k podpisu. Ale příliš si to již nepamatuje. Nepamatuje si, jestli jí žalobce před první schůzkou volal, že se chce sejít. Scházeli se tam běžně. Ví, že to pro ni bylo nečekané a že to neměla podepisovat. Na druhé schůzce se sešla ona se synem a žalobcem. Syn začal psát zápis, ale žalobce odešel, než to bylo sepsáno. Už si nepamatuje, o čem se mluvilo. Po této druhé schůzce tam vady stále byly. Poté se již s žalobcem nesetkali. Pak ještě řešili s pojišťovnou náhradu škody po zatečení do budovy. Potvrdila, že zápis ze dne [datum] se synem podepsala. Myslí si, že co je tam zapsané, takto je pravda. Neví, proč by tam zaznamenávali něco nepravdivého. Nic konkrétního si k tomu už ale nepamatuje. K dotazu zástupce žalobce uvedla, že tam byly vícepráce, jednalo se o prodloužení střechy asi o metr a půl kvůli vedlejší budově, na kterou zatékalo. Pokud jde o to, jak byly vícepráce sjednány, tak si myslí, že to jenom říkala žalobci. To bylo ještě předtím, než se střecha dodělala. Neví, jaký to mělo dopad na sjednaný termín díla. Se synem to měli tak, že on řešil smlouvy, ona dělala technické zázemí. To žalobce věděl.

34. Žalobce při své účastnické výpovědi uvedl, že s paní [příjmení] po e-mailech sjednávali dílo, dohodli se na sedlové střeše a on vypracoval plány střechy. Na žádost paní [příjmení] jim poskytl velkou slevu oproti původní nabídce. Střechu zhotovili. Byly tam i vícepráce, a to prodloužení střechy a zvýšení štítů oproti původnímu plánu. To nebylo žalobci účtováno. Dále se při příchodu na stavbu a odkrytí plachet zjistilo, že tam je polystyren, s čímž bylo spojeny další vícenáklady, opět to nebylo účtováno. S žalovaným se setkal pouze dvakrát nebo třikrát, při podpisu smlouvy a pak při té druhé schůzce. Střechu dělali necelé dva týdny. Jediné zdržení bylo kvůli dodávce plechu, na kterou čekal. Dále čekali na vhodné počasí. Zhruba v půlce prací je zastihla letní bouřka, protrhla se plachta, kterou byla střecha zakrytá. Myslí si, že poté měli střechu dodělanou do 4 až 5 dnů. V té době byl krov hotový, chyběly fólie, latě a krytina. Dělali to víceméně v pracovních dnech, možná v sobotu, určitě ne v neděli. Protokol o vzniku škody ze dne [datum] podepsali několik dnů před dokončením, ale víc si již nepamatuje. Pokud jde o předání, tak věděl, že tam je paní [příjmení] každý den, byl s ní domluvený, že to druhý den dokončí a rovnou jí to předá. Určitě to dokončovali ten den, kdy to předával. [příjmení] [příjmení] tam byla s plnou mocí, předávací protokol podepsala, byla s tím spokojená. Přímo žalovaného o předání díla nevyrozumíval, všechno vyřizoval s paní [příjmení]. Pokud jde o tvrzené nedodělky, tak chybějící část bednění nebyla součástí štítu, ale zdi, nebylo to tedy součástí smlouvy. Dále nebyla zařezaná dvě prkna, to z toho důvodu, že se uvažovalo, že se bude dodělávat bednění na zadní straně, takže by se to provázalo. Jediné, co uznává, je, že to vypadalo, že padá roh okapu, bylo to vlivem špatného zaměření. O tom s paní [příjmení] mluvili, dohodli se, že se to opraví při vícepracích, které si objednala nad rámec smlouvy, jednalo se o dobednění čela zdi. To z toho důvodu, že by se stejně stavělo lešení. Neví, že by se mluvilo o křivosti střechy. Pokud jde o druhou schůzku, kde byl žalovaný, takto nebyla domluvená schůzka. Byl na stavbě dodělávat bednění nad rámec smlouvy a opravit ten okap. Při tom tam přišel žalovaný a říkal, že by chtěl podepsat nový předávací protokol. To žalobce odmítl, protože již měli předávací protokol podepsaný. Měli doděláno, takže se sbalili a odjeli. Nepamatuje si, že by se na této schůzce probíralo něco dalšího. Pokud jde o zápis ze dne [datum], tak ten mu nebyl doručen, nesouhlasí s tím, co je tam uvedeno, nic takového se tam neprobíralo. Uznává pouze křivost okapů, ale v ten den to už bylo opraveno. Nic dalšího, tj. ani vady, ani penále, ani vzniklá škoda se na schůzce neřešilo. Myslí si, že žalovaný po něm poprvé uplatnil smluvní pokutu v listopadu nebo v prosinci 2015, když mu psal o doplatek ceny díla. Myslí si, že to bylo e-mailem. Čekali na vyřešení pojistné události s doplacením ceny díla, po jejím vyřešení, to bylo právě v listopadu nebo v prosinci, žádal zaplacení doplatku.

35. Žalovaný při své účastnické výpovědi uvedl, že dlouhou dobu opravuje nemovitosti ve [název obce]. Je poměrně zaneprázdněný, podniká. Proto dal práci matce, aby se zabavila. Pomáhala s rekonstrukcemi, zařizovala věci, jednu dobu tam i bydlela. S matkou to měli rozdělené tak, že on podepisoval smlouvy, řešil peníze, přebíral, ona řešila technický dozor, hledala dodavatele, řešila problémy. Smlouvu se žalobcem podepsal, tuto smlouvu připomínkoval. Při podpisu smlouvy si s žalobcem vyjasnili, že žalovaný bude řešit peníze, přebírat dílo, matka bude řešit technické záležitosti. Matka řešila i drobné vícepráce, drobné věci. Stejně takto bylo nastaveno i s ostatními dodavateli. Nebyl spokojen s tím, jak dílo probíhalo. [ulice] probíhaly dosti nárazově, chvíli se pracovalo, pak se třeba týden nic nedělalo. Během tohoto přerušení také došlo k tomu, že zateklo do budovy. Když mu matka řekla, že dílo převzala, tak s tím nesouhlasil. Matka k něčemu takovému neměla zmocnění, měla plnou moc k technickým a administrativním pracím. Matka byla v té době v důchodovém věku, nebyla schopna posoudit kvalitu díla, např. vylézt na střechu. Když si hned poté dílo prohlédl, shledal, že tam byly značné nedostatky, on by dílo v takovém stavu nepřevzal. Byl tam špatně vyspádovaný okap a byly tam problémy s bedněním – bylo ledabyle udělané a v některých částech chybělo. Nebyl ochoten dílo v takovém stavu převzít. Proto s matkou vady nafotili a vytkli je žalobci. Žalobce se neměl k opravě asi dva měsíce. Žalovaný byl připraven dílo převzít na schůzce dne [datum]. [jméno] vůči žalobci uplatnil smluvní pokutu. Protože tam žalobce měl vícepráce, takto započetl a navrhl mu zaplacení snížené částky. To za podmínky, že odstraní nedodělky. Na to se žalobce otočil a odešel. Od té doby se s ním neviděl. Myslí si, že vše další řešil právní zástupce. Po asi 3 letech vylezl na střechu a zjistil, že střecha není řádně zavětrovaná, tj. nebylo to nijak zajištěno. Byly tam v podstatě střešní latě nastojato, které nemají žádnou nosnost. Kdyby na střechu napadl sníh, tak se propadne vlastní vahou. Střechu od té doby žalovaný opravil. Když zjistil, že se střecha propadá, tak tam vylezl a přitloukl prkna, kterými to zajistil. Aktuálně tam již vady nejsou, ale ty odstranili sami vlastními silami, žalobce je neodstranil. Je pravda, že stavba je dočasná, bude se bourat, až se opraví zámeček. Odstranění ale bude pozdější oproti původnímu plánu.

36. Pokud jde o jednotlivé výpovědi, tyto soud obecně hodnotí jako věrohodné, když na chování při výslechu a způsobu výpovědi vyslýchaných osob nebylo shledáno nic, co by zpochybňovalo pravdivost jejich výpovědi.

37. Další navržené důkazy soud neprovedl pro nadbytečnost. Pokud žalobce navrhoval důkaz časopisem [příjmení] k prokázání, že žalovaný je podnikatelem, soud shledal, že tato skutečnost na jeho postavení jako spotřebitele v této věci nemá žádný vliv. Stejně tak soud za nadbytečné považoval žalovaným navržené důkazy znaleckým posudkem a místním šetřením k prokázání vad díla, když existence alespoň jedné vady byla mezi účastníky nesporná a soud nepovažuje vzhledem k textu smlouvy a předmětu řízení za podstatné, zda dílo mělo ještě další vady.

38. Na základě provedených důkazů a shodných tvrzení účastníků (§ 120 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu – dále jen „o.s.ř.“) soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

39. Dne [datum] byla mezi účastníky uzavřena výše uvedená smlouva o dílo, jejímž předmětem bylo zhotovení zastřešení (předmětná smlouva včetně projektové dokumentace, shodná tvrzení). Dne [datum] žalobce a paní [příjmení] jako zástupce žalovaného podepsali předávací protokol o převzetí díla, přičemž v tomto nebyly žádné vady uvedeny (předmětný protokol, výpovědi, shodná tvrzení) a při převzetí nebyl vypracován ani samostatný list, který měl případné vady specifikovat (nesporná skutečnost). Při převzetí však dílo mělo přinejmenším vadu spočívající ve špatném vyspádování okapu (zejména tvrzení žalovaného a výpověď samotného žalobce). Existence dalších vad byla sporná. Ale pro úplnost zde lze uvést, že některé z vytýkaných vad zjevně nebyly vadou díla (např. odstranění fólie, která zakrývala stěny, nikoliv střechu, nebo vytýkané chybějící bednění pod úrovní štítu, které také nebylo předmětem smlouvy). Žalovaný udělil paní [příjmení] plnou moc k zastupování při vyřizování administrativních a technických záležitostí týkajících se jeho nemovitostí na [název obce] (plná moc ze dne [datum], shodná tvrzení). Dílo (ve stavu, v jakém bylo předáno) bylo dokončeno až v den předání, tj. [datum]. To vyplynulo z výpovědi samotného žalobce, který uvedl, že dílo dokončovali určitě v den, kdy dílo předávali, že s paní [příjmení] byli domluveni, že druhý den dílo dokončí a rovnou předá. Pro úplnost lze uvést, že tomu nasvědčuje i skutečnost, že v pátek dne [datum] žalobce sepsal s paní [příjmení] protokol o škodní události, tedy k tomuto datu střecha ještě zjevně dokončena nebyla (to by jistě byla téhož dne předána), sám žalobce uvedl, že od tohoto dne trvalo dokončení střechy několik dnů, že v neděli určitě nepracovali a že paní [příjmení] bývala na stavbě každý den (zjevně tedy nic nebránilo dílo předat v den jeho dokončení). Následně se žalobce s žalovaným a paní [příjmení] setkal dne [datum], kdy namístě odstraňoval uvedenou vadu a dělal další, dodatečně sjednané práce, které však již byly nad rámec předmětné smlouvy o dílo (výpovědi účastníků a paní [příjmení], e-mailová komunikace). Mezi účastníky bylo sporné, zda žalovaný na této schůzce uplatnil vůči žalobci smluvní pokutu, žalobce to popíral. Soud shledal, že smluvní pokuta na této schůzce uplatněna byla. Soud vychází ze zápisu ze dne [datum], kde je tato skutečnost uvedena (je tam uvedeno uplatnění„ penále z prodlení“, čímž je i vzhledem ke zbytku textu zjevně myšlena smluvní pokuta za prodlení s dodáním díla). Soud uvěřil svědkyni [příjmení], která si sice na konkrétní průběh schůzky nepamatovala, ale uvedla, že pokud něco v zápisu sepsali, musí to být pravda. Soud také nevidí důvod, proč by v tomto zápisu uváděli něco, co se nestalo. Zejména když mohli jakékoliv nároky vůči žalobci uplatnit i dodatečně, např. e-mailem, který ke komunikaci používali (přitom již v e-mailu ze dne [datum] [jméno] [příjmení] upozorňovala žalobce, že„ běží lhůta pro penalizaci“). Soud tedy nevidí žádný motiv pro vypracování případně nepravdivého zápisu. Pro úplnost soud uvádí, že nemá pochybnosti ani o autenticitě tohoto zápisu, tedy nemá podezření, že mohl být snad vypracován až dodatečně pro účely soudního řízení, zejména když byl předložen na prvním jednání soudu a k prokázání jiných skutečností (existence vad díla), bez souvislosti s uplatněnou smluvní pokutou (námitka započtení smluvní pokuty sice byla na prvním jednání uplatněna, ale ve zcela jiném rozsahu, a otázkou uplatnění smluvní pokuty se soud zabýval až na dalších jednáních).

40. Pokud jde o uvedenou e-mailovou komunikaci, dopisy mezi účastníky a předložené fotografie, soud pro stručnost odkazuje na výše uvedené, když jejich obsah nebyl mezi účastníky sporný.

41. Po právní stránce soud dospěl k závěru, že smlouva ze dne [datum] je platnou smlouvou o dílo dle § 2586 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). V této smlouvě si účastníci dohodli podstatné náležitosti smlouvy, tj. předmět díla a cenu díla. Předmět díla specifikovaný ve smlouvě ve spojení s projektovou dokumentací, která je přílohou smlouvy, se soudu jeví jako dostatečně určitý. Ostatně účastníci v tomto směru ani nic nenamítali. Stejně tak cena díla je zcela jasně uvedena. Soud má za to, že smlouva obsahuje určité nejasnosti ohledně okamžiku dokončení díla, jeho převzetí a splatnosti ceny díla, dále ohledně smluvní pokuty, tyto však lze odstranit výkladem. Navíc i kdyby to možné nebylo, i případná neurčitost těchto ujednání by neznamenala neurčitost celé smlouvy, když ta by bez těchto ustanovení obstála. Nejedná se o podstatné náležitosti smlouvy a lze je od zbytku smlouvy oddělit (§ 576 o. z.).

42. Pokud jde o uvedené nejasnosti, ty soud spatřuje v ujednání smlouvy v části„ Termíny provedení díla“, kde se uvádí, že„ dílo se považuje za dokončené v termínu podepsání předávacího protokolu o převzetí díla objednatelem. Dílo musí být prosto vad a nedodělků“. První věta sama o sobě je zcela jasná, nejasnosti působí druhá věta, u které není jasné, jaký vliv má mít případná existence vad a nedodělků na předání a dokončení díla. Obdobně v části„ Cena a platební podmínky“ je uvedeno, že doplatek ceny díla je splatný„ po podpisu předávacího protokolu a převzetí díla prostého vad a nedodělků“. Zde opět není jasné, jaký má význam podmínka převzetí díla„ prostého vad a nedodělků“ – to se jednak jeví v kontextu smlouvy jako nadbytečné (když neexistence vad a nedodělků je již podmínkou u samotného převzetí díla, na které je splatnost doplatku vázána), a je otázkou, jaký má být význam této podmínky. Výše uvedené má přitom podstatný vliv na rozhodnutí v této věci, když dílo sice bylo převzato, současně však bylo nesporné, že v okamžiku převzetí dílo mělo přinejmenším jednu vadu (špatné vyspádování okapu). Za této situace pak vznikají dvě podstatné otázky, jednak zda k dokončení díla dle smlouvy došlo (za situace, kdy dílo bylo převzato a podepsán předávací protokol, ale dílo mělo vadu) a kdy by měla nastat splatnost ceny díla (když došlo k převzetí díla, ale dílo mělo vadu). Tedy došlo k dokončení díla jeho převzetím i přes to, že v té době mělo vadu? A pokud nikoliv, kdy tedy má nyní k dokončení díla dojít? Stejně tak začala podpisem předávacího protokolu běžet lhůta pro zaplacení doplatku, když dílo nebylo bez vad? A opět pokud ne, kdy by tedy měla splatnost nastat (co dalšího je třeba učinit) ? Na tyto otázky smlouva nedává jasnou odpověď.

43. Pokud by výše uvedené nejasnosti nebylo možné odstranit ani výkladem, jednalo by se o neurčitá ujednání (§ 553 odst. 1 o. z.). Proto se soud pokusil o výklad smlouvy.

44. Podle § 556 odst. 1 o. z. co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. Nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen.

45. Podle § 556 odst. 2 o. z. při výkladu projevu vůle se přihlédne k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají.

46. Podle § 1812 odst. 1 o. z. lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější.

47. Při výkladu smlouvy soud postupoval podle citovaných ustanovení. Je namístě zdůraznit, že smyslem výkladu je pouze odstranit pochybnosti o obsahu projevu vůle vtěleného do smlouvy. Výkladem nelze projev vůle měnit či doplňovat (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2011, sp. zn. 23 Cdo 3404/2008). Výklad smlouvy by také neměl vést k absurdním či problematickým důsledkům (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 11. 2016, sp. zn. 30 Cdo 2178/2016). Žalovaný byl v tomto smluvním vztahu nepochybně spotřebitelem, tj. osobou, která jedná mimo rámec podnikatelské činnosti s podnikatelem (§ 419 o. z.). Zákon v tomto směru nerozlišuje mezi spotřebiteli více či méně zkušenými, nehraje roli, zda a v jakém oboru pracují či podnikají. Není tedy rozhodné, zda je žalovaný jinak úspěšným podnikatelem. V této věci vystupoval mimo své podnikání, jako spotřebitel, proto platí, že při více možných výkladech je třeba smlouvu vykládat pro žalovaného nejpříznivějším způsobem (§ 1812 odst. 1 o. z.). Zde je ovšem třeba zdůraznit, že se nepochybně jedná o výklad z hlediska významu smlouvy, nikoliv z pohledu konkrétního soudního sporu. Není totiž vyloučeno, že určitý výklad bude v určitém případě pro spotřebitele výhodnější, zatímco jiný výklad bude zase výhodnější v jiném sporu. Smyslem výkladu je poznat význam smluvního ujednání, nikoliv tento význam měnit podle toho, jak je to pro spotřebitele v jednotlivém soudním řízení výhodnější.

48. V dané věci účastníci přes poučení soudu ani netvrdili, že by měli při uzavření smlouvy ohledně předmětných ustanovení nějaký konkrétní úmysl, který byl znám druhé straně (§ 556 odst. 1 věta první o. z.). Nebylo zjištěno nic ohledně předsmluvního jednání, co by mohlo mít na výklad předmětných částí smlouvy vliv, a ani z následného chování účastníků nelze vycházet (§ 556 odst. 2 o. z.), když se po podpisu předávacího protokolu dostali do sporu a chování obou se lišilo (žalobce považoval dílo za předané, zatímco žalovaný nikoliv a chtěl podepsat nový předávací protokol). Za této situace nezbylo než vykládat smlouvu z objektivního hlediska, tj. vycházet pouze z textu smlouvy (§ 556 odst. 1 věta druhá o. z.).

49. Po zvážení textu smlouvy v jeho celku soud dospěl k závěru, že pokud je v části„ Termíny provedení díla“ uvedeno, že„ dílo musí být prosto vad a nedodělků“, je třeba význam této věty vyložit tak, že v případě existence jakýchkoliv vad či nedodělků nebyl objednatel povinen dílo převzít. Soud vyšel z toho, že z hlediska dokončení díla i splatnosti doplatku ceny díla byl dle smlouvy rozhodující okamžik převzetí díla, resp. podepsání předávacího protokolu. Zde se jedná o zcela jasný a zásadní moment, je tak zcela logické, že právě s tímto okamžikem účastníci spojili okamžik dokončení díla, od tohoto okamžiku odvíjeli i počátek záruční doby. Jiný význam soud v podstatě ani nepovažuje za možný. Dle názoru soudu nelze akceptovat takový výklad, podle kterého by jakákoliv vada (i vada skrytá, když mezi vadami smlouva nijak nerozlišuje) měla mít za následek, že k dokončení díla dosud nedošlo. To by vedlo k prakticky neřešitelné situaci – dílo již sice bylo předáno, ale přesto dokončené není. Co by tedy za takové situace mělo vést k dokončení díla? Okamžik dokončení měl být zcela nepochybně spojen s okamžikem předání, ovšem k předání již došlo. Smlouva ani náznakem nepočítá s tím, že by mělo dojít k opětovnému předání díla. Výklad, podle kterého by existence jakékoliv vady znamenala, že dílo není dokončeno a že musí být opětovně předáno, by navíc vedl k absurdním důsledkům – např. pokud by se i po dlouhé době objevila jakákoliv skrytá vada, tak ačkoliv již bylo dílo dávno bez výhrad převzato, stále vlastně není dokončené a není ani v souladu se smlouvou převzaté. To by v konečném důsledku nebylo výhodné ani pro žalovaného jako objednatele, který by v takovém případě nemohl vůbec uplatňovat nároky z odpovědnosti za vady díla (ty lze uplatňovat nejdříve od okamžiku převzetí díla dle § 2617 o. z., avšak jakákoliv vada by znamenala, že k převzetí podle smlouvy nedošlo), včetně volby, jaké nároky bude z titulu vad uplatňovat, a nemohl by uplatňovat ani nároky ze záruky (existence jakékoliv – byť skryté – vady by znamenala, že záruční doba, která se odvíjí od předání díla, ani nepočala běžet). Přitom právě dohoda ohledně záruky a o tom, že se zhotovitel zavazuje po dobu záruční doby bezplatně odstranit každou reklamovanou vadu, naznačuje tomu, že si účastníci byli vědomi, že i po (řádném) předání díla tam mohou stále nějaké vady být. Výklad, podle kterého by jakákoliv vada znamenala, že k dokončení a předání díla nedošlo, tak soud nejenže nepovažuje za možný, ale ani za výhodnější pro žalovaného jako spotřebitele, když by vedl k podstatnému omezení a nejistotě ohledně jeho dalších práv. V takovém případě by oba účastníci zůstali prakticky navždy v nejistotě, zda vůbec k dokončení díla došlo (zda se někde neskrývá ještě nějaká vada). Jak je uvedeno výše, výklad smlouvy nemá vést k absurdním a problematickým důsledkům.

50. Lze souhlasit s žalovaným, že jeho úmyslem nepochybně bylo, aby nedošlo k předání díla, které má vady. Soud má za to, že výše uvedený výklad, podle kterého v případě existence jakýchkoliv vad či nedodělků nebyl povinen dílo převzít, tento úmysl respektuje. Soud zdůrazňuje, že to představuje odchýlení od zákona ve prospěch žalovaného jako spotřebitele, když dle zákona může být objednatel povinen dílo převzít i s vadami (viz § 2605 a § 2628 o. z.). Lze také poukázat na to, že pokud přesto došlo k převzetí díla s vadami, žalovanému nic nebránilo, aby vůči žalobci uplatňoval nároky z vad. Že to žalovaný neučinil, je věc jiná.

51. Dále by se nabízela možnost výkladu, že účastníci měli v úmyslu upravit jen případ, kdy dojde k převzetí díla bez vad a nedodělků, a ostatní případy ponechat na zákonné úpravě. V takovém případě by však dílo bylo dokončeno ve stejném okamžiku bez ohledu na případné vady (§§ 2604, 2605 odst. 1 o. z.) a ke stejnému okamžiku by nastala i splatnost ceny díla (§ 2610 odst. 1 o. z.). Jakákoliv dohoda by tak byla nadbytečná, tuto možnost proto soud vyloučil. Dále se nabízela možnost, že uvedení, že dílo musí být prosto vad a nedodělků, mělo být pouze nezávazným apelem na to, aby dílo bylo řádně provedeno (když žádné následky opaku ve smlouvě výslovně uvedeny nejsou). Soud však má za to, že je třeba obecně vycházet z toho, že pokud ve smlouvě bylo něco uvedeno, mělo to patrně mít nějaký význam. Tyto výklady navíc nelze považovat za příznivější pro žalovaného jako spotřebitele.

52. Soud tedy dospěl k takovému výkladu smlouvy, že k dokončení díla mělo dle smlouvy dojít okamžikem podpisu předávacího protokolu, že v případě vad či nedodělků nebyl žalovaný povinen dílo převzít, ale pokud k převzetí došlo, nemají již případné vady a nedodělky (ať už byly v předávacím protokolu uvedeny, či nikoliv) na dokončení a převzetí díla vliv. 53. (Pro úplnost soud uvádí, že pokud bylo ve smlouvě uvedeno, že dílo„ se považuje“ za dokončené v termínu podepsání předávacího protokolu, účastníci tím zjevně neměli v úmyslu stanovit právní domněnku, což není smluvně možné, ale stanovit okamžik, ke kterému dle smlouvy dojde k dokončení díla.)

54. Pokud jde o ujednání v části„ Cena a platební podmínky“, že doplatek ceny díla bude splatný„ po podpisu předávacího protokolu a převzetí díla prostého vad a nedodělků“, soud shledal, že zde se pouze duplicitně uvádí (resp. zdůrazňuje) to, co již bylo uvedeno v části„ Termíny provedení díla“. Pokud k převzetí díla mělo dojít okamžikem podpisu předávacího protokolu a bylo sjednáno, že dílo má být při převzetí prosto vad a nedodělků, pak postačovalo vázat splatnost doplatku jen na převzetí díla. Zde opravdu nelze dovodit, jakou další podmínku by toto mělo představovat, resp. co tím účastníci mohli zamýšlet. Z výše uvedeného důvodu soud považuje za vyloučené, že by v tomto případě mohla neexistence vad představovat další samostatnou podmínku (tj. že by jednak podmínkou bylo převzetí díla a jednak neexistence vad, ačkoliv neexistence vad již byla podmínkou pro převzetí. Smlouva jako rozhodný uvádí okamžik převzetí díla, nelze dovodit, že by k tomu měla přistoupit nějaká další skutečnost). Navíc by zde v takovém případě byl stejný problém jako u předchozího problematického ustanovení smlouvy – pokud dílo bylo převzato, ale s vadami, tak kdy by v takovém případ měla splatnost nastat. Včetně problémů s případným následným objevením vady. I zde tak soud shledal, že toto ustanovení smlouvy je třeba vykládat tak, že splatnost doplatku ceny díla se odvíjí od okamžiku převzetí díla, bez ohledu na to, zda dílo při převzetí mělo vady.

55. Další problematické ustanovení smlouvy se pak nachází v části„ Ostatní ujednání“ ohledně smluvní pokuty, kde je uvedeno, že„ pro případ prodlení v dodání díla se sjednává smluvní pokuta ve výši 0,5 % z ceny díla za každý den prodlení“. Zde je otázka, co je myšleno okamžikem„ dodání“ díla. Pojem dodání smlouva jinak nepoužívá, ani o. z. v souvislosti se smlouvou o dílo pojem dodání nepoužívá. Jedná se však prakticky o synonymum slova předání. Zde je nepochybné, že bylo úmyslem sankcionovat případné prodlení žalobce jako zhotovitele se splněním jeho povinnosti předat dílo, resp. dílo zhotovit, umožnit objednateli dílo převzít a oznámit mu to (§ [číslo] odst. 1, § 2088 o. z.). Zde tak soud shledal, že nárok na smluvní pokutu měl vzniknout za případné prodlení žalobce s předáním díla od sjednaného termínu dokončení díla do jeho předání (příp. vyrozumění žalovaného, že je dílo možné převzít – následně by totiž již byl žalovaný v prodlení s převzetím díla, což by vylučovalo prodlení žalobce – § 1968 věta druhá o. z.). Nárok na smluvní pokutu tak vzniká nejdéle do dne, kdy dílo bylo předáno žalovanému, tedy jakmile žalovaný dílo převzal, smluvní pokutu již dále požadovat nemůže (bez ohledu na to, zda při převzetí mělo dílo vady, když zde smlouva o vadách nic neuvádí).

56. Pokud žalovaný vyslovil názor, že pojem prodlení v dodání díla měl v sobě zahrnovat také prodlení s odstraňováním případných vad díla, s tím souhlasit nelze. To z textu smlouvy ani náznakem nevyplývá, proto takový výklad není možný. Jak je uvedeno výše, výkladem lze pouze zjišťovat obsah smlouvy, nikoliv jej měnit či doplňovat. Žalovaným prezentovaný výklad by již nepochybně šel nad rámec textu smlouvy.

57. Pokud žalovaný ohledně výkladu smlouvy odkazoval na nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 2095/14, soud je přesvědčen, že se od tam vyslovených závěrů neodchýlil. Ústavní soud v tomto nálezu vyslovil závěr, že při výkladu smluv je třeba dát přednost výkladu, který nezakládá neplatnost smlouvy, před takovým výkladem, který neplatnost smlouvy zakládá. To soud v této věci respektoval, když výše uvedená problematická smluvní ujednání neoznačil za zdánlivá právní jednání pro jejich neurčitost, ale naopak se pokusil o jejich výklad tak, aby byly pokud možno co nejlépe zachovány účinky, které účastníci mohli těmito ujednáními zamýšlet. Z výše uvedených důvodů však soud mohl případné úmysly účastníků dovozovat jen z textu smlouvy (mohl vycházet jen z toho, co účastníci ve smlouvě vyjádřili).

58. Pokud jde o uvedenou smluvní pokutu, soud se tedy neztotožňuje s vysloveným názorem žalobce, že ujednání o smluvní pokutě je zdánlivým právním jednáním pro jeho neurčitost, když obsah ujednání bylo možné zjistit výkladem. Smluvní pokutu soud považuje za řádně sjednanou v souladu ust. § 2048 o. z., když bylo dohodnuto, pro porušení jaké povinnosti byla sjednána, a byla dohodnuta její výše.

59. Soud se neztotožňuje ani s názorem žalobce, že ujednání o smluvní pokutě je neplatné pro rozpor s dobrými mravy (§ 580 odst. 1 o. z.) vzhledem k její výši, která je navázána na celkovou cenu díla, přičemž i za prodlení s nepatrnou částí díla lze požadovat plnou výši smluvní pokuty, jako by dílo nebylo vůbec provedeno. Jednak soud sjednanou smluvní pokutu za nepřiměřenou nepovažuje. Výše smluvní pokuty 0,5 % denně je obecně přijímaná jako ještě přiměřená. Pokud jde o to, že má být počítána z celkové ceny díla (bez ohledu na to, v jakém rozsahu je dílo dokončeno), ani to soud nepovažuje za nepřiměřené. V tomto případě bylo smluvní pokutou sankcionováno prodlení se zhotovením díla, což nelze přímo porovnávat s judikaturou týkající se smluvní pokuty za prodlení se zaplacením ceny díla, na kterou odkazoval žalobce (kdy lze zásadně požadovat smluvní pokutu jen z dlužné částky). Nelze přehlédnout, že zatímco cena díla představuje plnění dělitelné, které lze plnit zčásti, tak zhotovení díla obecně představuje plnění nedělitelné, které lze plnit pouze vcelku. Jinými slovy zatímco zaplacení části ceny má pro věřitele význam (alespoň částečný), zhotovení části díla pro něj význam mít nemusí. Tak například pokud je střecha zhotovena jen z jedné poloviny (resp. jsou z poloviny hotovy jednotlivé práce), lze předpokládat, že taková střecha není schopna plnit svou funkci ani částečně (dokud není položena střešní krytina, bude do objektu zatékat). Jelikož tedy částečné plnění v tomto případě nemusí mít pro objednatele žádný význam, lze považovat za odpovídající, aby byl zhotovitel sankcionován až do zhotovení díla smluvní pokutou vycházející z celkové ceny díla, bez ohledu na to, v jakém rozsahu je zatím dílo dokončeno.

60. Především však soud dospěl k závěru, že dle současné právní úpravy vůbec nelze shledat ujednání o smluvní pokutě za neplatné pro rozpor s dobrými mravy dle § 580 odst. 1 o. z. jen z důvodu nepřiměřenosti sjednané výše smluvní pokuty. Případ nepřiměřené výše smluvní pokuty totiž nyní řeší § 2051 o. z., který umožňuje nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu snížit. Jedná se o obdobnou úpravu, jaká byla dříve v § 301 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku. Judikatura k obchodnímu zákoníku vzhledem k tomu vyslovila závěr, že ujednání o smluvní pokutě lze považovat za neplatné pro rozpor s dobrými mravy pouze v případě, že by se dobrým mravům příčily okolnosti, za kterých byla smluvní pokuta sjednána (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 10. 2009, sp. zn. 31 Cdo 2707/2007). Z těchto závěrů lze vycházet i dle o. z., a naopak již není použitelná judikatura, která se vztahovala ke smluvní pokutě sjednané dle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku. Jelikož tedy nebylo ani tvrzeno, že by rozpor s dobrými mravy vyplýval z okolností, za kterých byla smluvní pokuta sjednána, nelze ujednání o smluvní pokutě považovat za neplatné. Případně nepřiměřenou výši smluvní pokuty by tak soud mohl dle § 2051 o. z. moderovat, ovšem dle uvedeného ustanovení jen na návrh dlužníka, tj. žalobce. Žalobce snížení smluvní pokuty nenavrhl.

61. Na základě výše uvedeného soud shledal, že žalobce splnil svou povinnost provést dílo dnem [datum], kdy dílo předal [jméno] [příjmení] jako zástupkyni žalovaného, přičemž z hlediska smlouvy nemělo význam, že dílo mělo při předání přinejmenším jednu vadu. [jméno] [příjmení] byla oprávněna dílo převzít, když jí žalovaný udělil plnou moc k vyřizování veškerých administrativních a technických záležitostí týkajících se předmětných nemovitostí. Převzetí díla lze nepochybně podřadit pod věci technické a administrativní (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7. 8. 2012, sp. zn. 32 Cdo 1798/2011). Nehraje roli, že plná moc byla udělena před uzavřením smlouvy, když nebyla časově omezena, nebyla omezena ani na žádné konkrétní záležitosti. Nehraje roli ani to, že ve smlouvě nebylo sjednáno nic o tom, že by žalovaný při převzetí díla mohl být zastoupen, když možnost zastoupení vyplývá přímo ze zákona (§ 436 odst. 1, § 441 odst. 1 o. z.). Naopak, aby nebylo možné převzetí zástupcem, muselo by to být ve smlouvě výslovně sjednáno. Pokud žalovaný uváděl, že předmětná plná moc neměla [jméno] [příjmení] opravňovat k právnímu jednání za žalovaného, tak takový názor je v přímém rozporu se samotným účelem plné moci. Účelem plné moci je totiž právě to, aby zástupce mohl právně jednat za zastoupeného (§ 436 odst. 1 o. z.). Rozsah oprávnění jednat za zastoupeného vyplývá z plné moci. Pro úplnost lze uvést, že i kdyby [jméno] [příjmení] převzetím díla překročila své zmocnění, tak žalovaný, ačkoliv o převzetí díla věděl, to bez zbytečného odkladu neoznámil žalobci, proto by platilo, že překročení schválil (§ 446 o. z.). Konečně pokud žalovaný při své výpovědi uvedl, že si s žalobcem při uzavření smlouvy vyjasnili, že dílo bude přebírat osobně žalovaný, tak k tomuto tvrzení již soud nemohl přihlížet, neboť s tímto tvrzením žalovaný přišel až po koncentraci řízení (§ 118b odst. 1 o.s.ř.). Soud upozorňuje, že důkaz výslechem účastníků nemůže sloužit k tomu, aby se do řízení dostávaly nové rozhodné skutečnosti v rozporu s § 118b odst. 1 o.s.ř.

62. Pokud dále žalovaný namítal, že žalobce zneužil situace, když předal dílo [jméno] [příjmení], která vzhledem ke svému věku nebyla schopna dílo řádně zkontrolovat, ani s tím se soud neztotožňuje. Pokud byla k převzetí díla dle plné moci oprávněna, nelze žalobci vyčítat, že jí dílo předal. Jestliže jí žalovaný udělil plnou moc k činnostem, které dle jeho názoru nebyla schopna vykonávat, jde to k jeho tíži. Stejně tak jde k jeho tíži případný omyl o tom, jaký je vlastně rozsah udělené plné moci. Zde lze ještě poznamenat, že veškeré vady, které následně sám žalovaný žalobci vytkl, byly nepochybně viditelné ze země, tedy nemělo žádný vliv, že paní [příjmení] nebyla schopna vylézt na střechu. Pokud jde o tvrzenou vadnou konstrukci střechy, tu měl žalovaný dle své výpovědi zjistit až několik let po předání díla.

63. Dne [datum] tedy došlo k řádnému předání díla a začala běžet 7 denní lhůta pro doplacení ceny díla, doplatek tak byl splatný dne [datum]. Žalovaný dle tvrzení žalobce nezaplatil doplatek v částce 64 576 Kč (po provedeném zápočtu), to žalovaný nerozporoval. Od [datum] byl žalovaný v prodlení s placením, od tohoto dne tak může žalobce požadovat úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

64. Pokud jde o námitku započtení vznesenou žalovaným, tu soud shledal důvodnou jen zčásti. Žalovaný uplatnil k započtení uvedenou smluvní pokutu za prodlení s dodáním díla. Jak je uvedeno výše, soud shledal, že nárok na smluvní pokutu vznikal za období od sjednaného termínu provedení díla do dne předání díla. Dílo mělo být dle smlouvy dokončeno 24. týden roku 2015, 24. týden končil dnem [datum]. Jelikož tento den byla neděle, byl dle § 607 o. z. posledním dnem lhůty následující pracovní den, tj. [datum]. Dílo však bylo předáno (a také žalobcem fakticky dokončeno) až dne [datum]. Pokud žalobce až při svém výslechu uvedl, že měly být sjednány vícepráce (a v tomto směru také kladl otázky svědkyni), opět platí, že se jedná o novou skutečnost, ke které již soud vzhledem ke koncentraci řízení nemohl přihlížet dle § 118b odst. 1 o.s.ř. Proto se již ani nemohl zabývat tím, zda a jaký dopad to mohlo mít na sjednaný termín dokončení díla dle smlouvy.

65. Žalovaný byl tedy v prodlení s předáním díla dva dny, smluvní pokuta za den činila 0,5 % z ceny díla, tj. 1 250 Kč, za dva dny prodlení tedy činí smluvní pokuta 2 500 Kč. Žalovaný poprvé vyzval žalobce k zaplacení smluvní pokuty dne [datum], smluvní pokuta tak byla splatná za 14 dnů, tj. [datum] (Ve smlouvě byla sjednána splatnost„ do 14 dnů“, dle § 1961 a § 1962 o. z. platí, že věřitel nemůže požadovat plnění předčasně, proto splatnost nastala 14. dnem.)

66. Podle § 1982 odst. 2 o. z. se započtením pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení. K započtení lze přistoupit (pohledávky jsou způsobilé k započtení) okamžikem, kdy vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit vlastní dluh (§ 1982 odst. 1 o. z.). Žalovanému vzniklo právo požadovat uspokojení nároku na zaplacení smluvní pokuty nejdříve v den její splatnosti, tj. [datum]. K tomuto dni tak nastaly účinky započtení. Po započtení částky 2 500 Kč činí dluh žalovaného 62 076 Kč.

67. Námitku promlčení smluvní pokuty vznesenou žalobcem soud neshledal důvodnou. Už jen proto, že dle § 617 odst. 1 o. z. se bez ohledu na uplynutí promlčecí lhůty lze dovolat svého práva při obraně proti právu uplatněnému druhou stranou, pokud se obě práva vztahují k téže smlouvě. Což je i tento případ. Ohledně započtení dále o. z. stanoví, že k započtení lze přistoupit i po uplynutí promlčecí lhůty, pokud mohlo být k započtení přistoupeno před jejím uplynutím (§ 617 odst. 2, § 1989 odst. 1 o. z.). K [datum], kdy mohlo být poprvé přistoupeno k započtení, tříletá promlčecí lhůta (§ 629 odst. 1 o. z.) v žádném případě neuplynula.

68. Zcela pro úplnost soud uvádí, že vznesení námitky započtení nebrání, že tato byla zčásti uplatněna až na druhém jednání, po koncentraci řízení. Námitku započtení lze obecně uplatnit kdykoliv, posouzení její důvodnosti však nesmí bránit to, že je spojena s nepřípustným (po koncentraci řízení) uplatněním nových skutečností, jež se týkají důvodu vzniku, výše a splatnosti pohledávky (srov. obdobně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 1. 2021, sp. zn. 31 Cdo 1475/2020). Žalovaný částečně uplatnil smluvní pokutu k započtení již na prvním jednání (ještě ve větším rozsahu, než v jakém ji soud shledal důvodnou). Jelikož v té době žalovaný netvrdil, kdy nastala splatnost smluvní pokuty, musel jej soud následně vyzvat k doplnění tvrzení dle § 118a odst. 1 o.s.ř. Tím byla prolomena koncentrace řízení dle § 118b odst. 1 věty poslední o.s.ř. Ke všem rozhodným skutečnostem týkajícím se uplatněné smluvní pokuty tak soud mohl přihlédnout.

69. Vzhledem k výše uvedenému tak soud shledal nárok žalobce důvodným do částky 62 076 Kč s úrokem z prodlení z částky 64 576 Kč od [datum] do [datum] (k tomuto datu nastaly účinky započtení, tedy až do tohoto data byl žalovaný v prodlení s úhradou celé částky) a dále s úrokem z prodlení z částky 62 076 Kč od [datum] do zaplacení. V tomto rozsahu tedy žalobě vyhověl a ve zbytku žalobu jako nedůvodnou zamítl.

70. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobce byl úspěšný do částky 62 076 Kč, to představuje 96 % z žalované částky, neúspěšný do částky 2 500 Kč, tj. 4 %, rozdíl činí 92 %, žalobce má tedy právo na náhradu 92 % nákladů řízení.

71. Náklady žalobce tvoří odměna za zastupování za 11 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva se skutkovým a právním rozborem, podání žaloby, písemné vyjádření k odporu ze dne [datum], účast na jednání dne [datum], účast na jednání dne [datum] přesahujícím dvě hodiny – jedná se tak o dva úkony, doplnění a vyjádření ze dne [datum], účast na jednání dne [datum], účast na jednání dne [datum] přesahujícím dvě hodiny) dle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, 11x3 700 Kč, tj. celkem 40 700 Kč, a náhrada hotových výdajů za 11 úkonů právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu, tj. 3 300 Kč. Dále má žalobce právo na náhradu jízdného z [obec] do [obec] a zpět na jednání soudu, ujeto bylo pokaždé 51 km, motorovým vozidlem Škoda Superb, [registrační značka], s průměrnou spotřebou 7,1 l/100km motorové nafty. Jízdné k jednání dne [datum] činilo při ceně nafty 29,80 Kč a základní náhradě za používání silničních motorových vozidel 4 Kč/km dle vyhlášky č. 463/2017 Sb. celkem 312 Kč. Jízdné k jednání dne [datum] činilo při ceně nafty 31,80 Kč a základní náhradě za používání silničních motorových vozidel 4,20 Kč/km dle vyhlášky č. 358/2019 Sb. celkem 330 Kč. Jízdné k jednáním dne [datum] a [datum] činilo při ceně nafty 27,20 Kč a základní náhradě za používání silničních motorových vozidel 4,40 Kč/km dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. 323 Kč, tj. celkem za cestu k oběma jednáním 646 Kč. Dále náleží náhrada za promeškaný čas dle § 14 odst. 1 písm. a) a odst. 3 advokátního tarifu za čas strávený cestami k jednání za celkem 8 půlhodin po 100 Kč, tj. 800 Kč. Dále náleží náhrada za daň z přidané hodnoty z odměny a náhrad ve výši 9 678 Kč a za zaplacený soudní poplatek ve výši 3 229 Kč, tj. celkem činí náklady žalobce 58 995 Kč. Z toho má žalobce právo na náhradu 92 %, tj. 54 275 Kč.

72. Soud nepřiznal žalobci odměnu za podání ze dne [datum], když se jednalo o průvodní dopis k zasílaným důkazům, vyjádření k předání díla obdobně, jako se žalobce už vyjádřil na jednání, a jediné nové bylo stručné vyjádření ke konci lhůty k dokončení díla. Soud shledal, že takové podání pro svou jednoduchost neodpovídá náročnosti úkonu právní služby dle § 11 odst. 1, 2 advokátního tarifu.

73. Podle ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu soud rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupkyně žalobce. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.

Poučení