14 C 228/2023 - 433

Rubrum

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Pavlínou Potomskou jako samosoudkyní ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalovanému: [Jméno žalovaného]. IČO [IČO žalovaného] sídlem [Adresa žalovaného] zastoupený advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o zaplacení 200 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení 69 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,75% ročně z částky 69 000 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem 6% ročně z částky 69 000 Kč od [datum] do zaplacení, 61 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,75% ročně z částky 61 000 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem 6% ročně z částky 61 000 Kč od [datum] do zaplacení, 50 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,75% ročně z částky 50 000 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem 10% ročně z částky 50 000 Kč od [datum] do zaplacení, 20 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,75% ročně z částky 20 000 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem 15% ročně z částky 20 000 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému plnou náhradu nákladů řízení ve výši 103 991,65 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalovaného.

Odůvodnění

1. Žalobou ze dne [datum] se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení 200 000 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku. K důvodům žaloby uvedl, že jako věřitel uzavřel s žalovaným jako dlužníkem smlouvu o půjčce ze dne [datum], která byla písemně stvrzena dne [datum], na jejímž základě poskytl žalovanému 69 000 Kč s odměnou za poskytnutí půjčky - úrokem 6% ročně. Ačkoliv žalobce vyzval žalovaného dne [datum] k vrácení ve lhůtě do [datum], žalovaný dluh nezaplatil a úroky nezaplatil od [datum], přestože splatnost úroků nastala.

2. Dále žalobce jako věřitel uzavřel s žalovaným jako dlužníkem smlouvu o půjčce ze dne [datum], na základě, které žalobce poskytl žalovanému dne [datum] částku 61 000 Kč s odměnou za poskytnutí - úrokem ve výši 6% ročně. Žalobce vyzval žalovaného k vrácení výzvou ze dne [datum] ve lhůtě do [datum]. Žalovaný dluh nevrátil a úroky dluží od [datum], přestože splatnost úroků nastala.

3. Žalobce uzavřel jako věřitel s žalovaným jako dlužníkem dne [datum] smlouvu o půjčce, na základě které se půjčil žalovanému dne [datum] částku 50 000 Kč s úrokem 10% ročně a žalovaný se zavázal vrátit půjčenou částku po dostavbě II. etapy rekonstruované budovy v areálu žalovaného nebo po obdržení dotací na dostavbu areálu z financí ČSTV nebo jiného subjektu. Ačkoliv k dostavbě došlo a žalobce vyzval žalovaného k vrácení výzvou ze dne [datum] půjčené částky do [datum], žalovaný dluh nezaplatil a úroky přestal hradit od [datum], byť splatnost úroků nastala.

4. Právní předchůdce žalobce [jméno FO] uzavřel jako věřitel s žalovaným jako dlužníkem dne [datum] smlouvu o půjčce na základě, které poskytl žalovanému částku 20 000 Kč, žalovaný zavázal platit úrok ve výši 15% a částku vrátit po zahájení výdělečné činnosti v objektu II. etapy rekonstruované budovy v areálu žalovaného nebo bezprostředně po obdržení dotací na dostavbu areálu z financí [Anonymizováno] nebo jiného subjektu. K zahájení výdělečné činnosti žalovaného v objektu II. etapy rekonstruované budovy v areálu žalovaného došlo, žalovaný byl vyzván k zaplacení dluhu výzvou ze dne [datum] s lhůtou do [datum], avšak žalovaný dluh nevrátil a úroky přestal platit od [datum]. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum] byla pohledávka postoupena žalobci včetně příslušenství a všech práv s ní spojených.

5. Vedle žalobce poskytli stejná finanční plnění žalovanému v letech 1998 až 2003 také [jméno FO], [jméno FO] , [jméno FO], [tituly před jménem] [adresa], [tituly před jménem] [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO].

6. V řízení byl vydán elektronický platební rozkaz ze dne [datum], č. j. [číslo], kterým měl původně nabýt právní moci dne [datum], avšak v rámci výkonu rozhodnutí, podle tohoto titulu, bylo usnesením zdejšího soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka] rozhodnuto, že se exekuční řízení zastavuje, neboť nedošlo k účinnému doručení exekučního titulu. Rozhodnutí bylo potvrzeno usnesením Krajského soudu v Brně, pobočka ve [adresa] dne [datum], č. j. [spisová značka] (čl. 241 až 247), ve kterém soud konstatoval zneužití práva nepožívající soudní ochranu jednáním žalobce ve shodě s jednáním [jméno FO], který v době, kdy se žalovaného snažily ovládnout dvě nesmiřitelné skupiny osob, bez vědomí druhé skupiny zřídil pro žalovaného datovou schránku, vykazující se přitom dřívějším rozhodnutí o svém zvolení do funkce předsedy (zápis ze dne [datum]) a zamlčující svém odvolání (zápisem ze dne [datum]) a následně umožnil přístup k datové schránce pro svého známého [jméno FO], čehož pak využil v rámci procesního postupu ve věci žalobce k tíži žalovaného. Z těchto důvodu byl elektronický platební rozkaz po pravomocném zastavení exekuce žalovanému doručován znovu dne [datum] (čl. 249), a to mimo jiné k žádosti zástupce žalobce ze dne [datum]. Žalovaný následně podal odpor a vyjádření ve věci samé.

7. Za žalovaného jednal ve věci jednak soudem jmenovaný opatrovník [jméno FO] (viz usnesení Krajského soudu v Brně ze dne [datum], č. j. [spisová značka] ve spojení s vyjádřením Krajského soudu v Brně ze dne [datum] čl. 201), jednak statutární orgán předsedkyně výboru [jméno FO] nyní [Anonymizováno] (zapsaným v obchodním rejstříku čl. 255 až 261), kdy množství sporů vedených u zdejšího soudu ohledně platnosti valných hromad předcházejících zvolení současně psaného statutára (viz. také obsah usnesení Krajského osudu v Brně, pobočka ve Zlíne ze dne [datum], č. j. [spisová značka]) ani v současnosti nezakládá zánik funkce opatrovníka ex lege jmenovaného podle § 486 odst. 1 z.č. 89/2012 Sb. občanský zákoník po odpadnutí důvodu jeho jmenování. Skutečnost, že soudem jmenovaný opatrovník a statutární orgán jednaly ve shodě (oba udělili plnou moc k zastupování dne [datum] v řízení témuž advokátovi) nenasvědčovala kolizi zájmů ustanoveného opatrovníka i současně zapsaného statutárního orgánu. Namítal-li žalobce, zánik funkce soudem ustanoveného opatrovníka, s tím, že za žalovaného má jednat jen statutár zapsaný v rejstříku, soud s ohledem na shora uvedené považovat tuto námitku za nedůvodnou.

8. Žalovaný v rámci svého vyjádření navrhl zamítnutí celé žaloby. Ve vztahu ke všem půjčkám uplatnil námitku promlčení, neboť u dluhu, pro který nebyla dohodnuta splatnost ani splatnost nebyla jinak určena, počíná běh promlčecí tříleté lhůty ode dne následujícího po vzniku dluhu, když v tento okamžik mohl již věřit vyvolat splatnosti dluh a své právo vykonat. U půjčky na částku 69 000 Kč počala běžet promlčecí doba ode dne následující po [datum], u půjčky na částku 61 000 Kč počala běžet promlčecí doba od [datum], u půjčky na částku 50 000 Kč od okamžiku, kdy došlo k dostavbě, jíž předcházelo poskytnutí dodací, tj. od právní moci Kolaudačního rozhodnutí [právnická osoba] [adresa] ze dne [datum] a u půjčky na částku 20 000 Kč není zřejmé, kdy mělo dojít k zahájení výdělečné činnosti žalovaného, avšak i zde došlo k dostavbě právní mocí shora citovaného kolaudačního rozhodnutí. Jelikož běh tříleté promlčecí doby, u všech dluhů skončil nejpozději v říjnu případně listopadu 2011 a žalobce uplatnil svůj nárok u soudu až [datum], jsou jeho nároky zcela promlčeny. Žalovaný dále poukázal na neprokázaný převod pohledávky ve výši 20 000 Kč z postupitele [jméno FO] na žalobce, poukázal na okolnost, že zápis z valné hromady žalovaného ze dne [datum] obsahující zpráva o hospodaření nezmiňuje dluh žalovaného vůči [jméno FO], půjčky od žalobce nebyly odsouhlaseny valnou hromadou žalovaného, žalovaný má pochybnosti, zda byly půjčky vedeny v účetnictví žalovaného. Žalovaný nemá v současnosti k dispozici své účetnictví za roky 1998 až 2013 a z obsahu listin přiložených k žalobě vyplývá, že účetnictví žalovaného stále drží žalobce a jeho rodina. Žalobce také nezaslal žalovanému předžalobní upomínku.

9. Žalobce v rámci prvního jednání nově uvedl, že na uzavřené smlouvy má být nahlíženo nikoliv dle jejich formálního označení - smlouva o půjčce, nýbrž dle fakticity jako na smlouvy o úvěru, která je absolutním obchodem, mohla být uzavírána i nepodnikateli, kdy také prostředky pocházející z podnikatelské činnosti žalobce nebyly bezprostředně předány žalovanému a žalovaný na tyto smlouvy kontinuálně plnil úroky a díky tomuto právnímu posouzení není námitka promlčení uplatněná žalovaným důvodná. Žalobce uzavíral smlouvy v rámci své podnikatelské činnosti – truhlářství, na bankovní účet užívaný k podnikání žalobce byly také hrazeny úroky ze smluv. Žalobce však připustil, že neprovozoval podnikatelskou činnost spočívající v poskytování peněžních prostředků jiným osobám za úplatu. Žalobce nevěděl, zda jeho právní předchůdce [jméno FO] uzavíral smlouvu s žalovaným jako nepodnikatel nebo podnikatel v rámci své podnikatelské činnosti. K námitkách žalovaného dále uvedl, že stanovy nepožadují schválení peněžitého plnění valnou hromadou, dluhy byly evidovány jako součást daňových přiznání a byly vzaty za účelem dostavby budovy [Anonymizováno]. Dále žalobce doplnil, že v souhrnných částkách byly hrazeny z bankovního účtu žalovaného na bankovní účet žalobce č. ú. [č. účtu] úroky ze smluv, a to za rok 2003 částka 5 000 Kč, za rok 2004 částka 6 650 Kč, za rok 2005 částky 4 200 Kč, za rok 2006 částka 4 200 Kč, za rok 2007 částka 4 505 Kč, za rok 2008 11 310 Kč, za rok 2009 12 000 Kč, za rok 2010 částka 12 000 Kč. Dle žalobce fakticita vůle směřující k uzavření smluv o úvěru vyplývá z toho, že peněžní prostředky směřovaly na dobudování majetku žalovaného k jeho podnikatelské činnosti, žalovaný v té době nebyl schopen sám uzavřít úvěrovou smlouvu u banky, žalobce poskytl peníze ze svého podnikání, byl sjednán úrok, To, že byla fakticky uzavřena smlouva o úvěru, dosvědčuje také doby trvání, sjednání úroku a způsob ukončení smluvního vztahu.

10. S odkazem na zdravý rozum žalovaný sporoval, že by bylo vůlí stran uzavřít smlouvu o úvěru, neboť pokud strany stylizovaly smlouvu o půjčce, takto ji označily a podepsaly, nemohly se domnívat, že uzavírají smlouvu o úvěru. Žalobce neuzavíral smlouvy jako podnikatel, ve smlouvách není uvedeno jeho IČ, úroky jsou poukazovány ze dvou účtů, kdy druhý účet nemusí být účtem žalovaného. Dále žalovaný uvedl, že je sporná samotná existence smluv o půjčkách, protože nejsou zmiňovány v zápisech valných hromad a také neexistoval důvod jejich vzniku, když v době jejich sjednání měla být dobrá finanční situace žalovaného a případné finanční problémy by byly řešeny dotacemi. Pokud případně půjčky vznikly, není jisté, zda již nebyly žalovaným zaplaceny, když rodina žalobce ovládala poměry žalovaného až do roku 2013. Žalobce také v době sjednání smluv mohl mít dispoziční oprávnění k účtu žalovaného, z kterého se hradily úroky. Spory o neplatnost valných hromad žalovaného se vedou již od roku 2008 a nové vedení žalovaného nastoupivší v roce 2013 zjistilo, že žádné peníze na bankovních účtech žalovaného nejsou. Žalovaný, který nedisponuje účetnictvím, nemá přístup k bankovním účtů, nemá možnost zkontrolovat, zda již nebyly tyto dluhy uhrazeny a žalobce mohl mít přístup k bankovnímu účtu žalovaného.

11. Mezi účastníky bylo nesporné a soud vzal za svá tato skutková zjištění dle § 120 odst. 3 z.č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.), že žalovanému náležel bankovní účet č. [č. účtu]. Z tvrzení žalobce, že smlouva ze dne [datum], ze dne [datum], [datum] i [datum] nebyly uzavřeny na dobu určitou, doba byla otevřena ve spojení s vyjádřením žalovaného, že smlouvy byla uzavřeny na dobu neurčitou, vzal soud za nesporné, že smlouvy byly uzavřeny na dobu neurčitou.

12. V rámci provedeného dokazování soud zjistil z listiny označené: „Smlouva o půjčce uzavřená dle § 657 a násl. O.Z.“ , opatřené podpisy stran a razítkem žalovaného, že žalobce označený rodným číslem a bydlištěm jako věřitel a žalovaný zastoupený [Anonymizováno] [jméno FO], jako dlužníkem, uzavírají smlouvu dne [datum], na základě které žalobce „půjčuje“ žalovanému 69 000 Kč, která bude bezprostředně uložena na b.ú. [č. účtu] a v souladu „s § 658 odst.1 OZ“ si účastníci sjednávají smluvní roční úrokovou sazbu 6%. Žalovaný se jako dlužník zavázal vyplácet žalobci úroky vždy do 30. 12. následujícího roku. Mezi účastníky bylo dále smluveno, že v případě prodlení s úhradou půjčky se bude smlouva řídit ustanoveními § 517 a násl. OZ. Výpovědní lhůta byla sjednána na dobu jednoho roku od podání písemné žádosti věřitele dlužníkovi.

13. Z výpisu z bankovního účtu [Anonymizováno] [datum] bylo zjištěno že dne [datum] byla na účet připsána částka 69 000 Kč s poznámkou [Jméno žalobce], klientský vklad.

14. Dále soud zjistil, z listiny označené: „ Smlouva o půjčce uzavřená dle § 657 a násl. O.Z.“ , opatřené podpisy stran a razítkem žalovaného, že žalobce označený rodným číslem a bydlištěm jako věřitel a žalovaný zastoupený místopředsedou oddílu [jméno FO], jako dlužníkem, uzavírají smlouvu dne [datum], na základě které žalobce „půjčuje“ žalovanému 61 000 Kč, která bude bezprostředně uložena na b.ú. [č. účtu] a v souladu „ s § 658 odst.1 OZ“ si účastníci sjednávají smluvní roční úrokovou sazbu 6%. Žalovaný se jako dlužník zavázal vyplácet žalobci úroky vždy do 30. 12. následujícího roku. Mezi účastníky bylo dále smluveno, že případě prodlení s úhradou půjčky se bude smlouva řídit ustanoveními § 517 a násl. OZ. Výpovědní lhůta byla sjednána na dobu jednoho roku od podání písemné žádosti věřitele dlužníkovi.

15. Z výpisu z bankovního účtu [č. účtu] k [datum] bylo zjištěno že dne [datum] byla na účet připsána částka 61 000 Kč s poznámkou [Jméno žalobce], klientský vklad.

16. Soud zjistil, z listiny označené: „Smlouva o půjčce uzavřená dle § 657 a 658 občanského zákoníku“ opatřené podpisy stran a razítkem žalovaného, že žalobce označený rodným číslem a bydlištěm jako věřitel a žalovaný zastoupený místopředsedou oddílu [jméno FO], jako dlužníkem, uzavírají smlouvu dne [datum], na základě které žalobce „půjčuje“ žalovanému 50 000 Kč na financování 2. podlaží II. etapy rekonstrukce [Anonymizováno] areálu [Anonymizováno] v Uherském [adresa] a žalovaný se zavázal částku splatit „po dostavbě II. etapy rekonstruované budovy areálu VKM nebo po obdržení dotací na dostavbu areálu z financí ČSTV nebo jiného subjektu.“ Vedle toho si účastníci sjednali, že půjčka bude úročena 10% ročně.

17. Z výpisu z bankovního účtu [č. účtu] k [datum] bylo zjištěno že dne [datum] byla na účet připsána částka 50 000 Kč s poznámkou [jméno FO], klientský vklad.

18. Soud zjistil, z listiny označené: „Smlouva o půjčce uzavřená dle § 657 a 658 občanského zákoníku“ opatřené podpisy stran a razítkem žalovaného, že [jméno FO] označený rodným číslem a bydlištěm jako věřitel a žalovaný zastoupený [jméno FO], hospodářkou [Anonymizováno], jako dlužníkem uzavírají smlouvu dne [datum], na základě které [jméno FO] „půjčuje“ žalovanému 20 000 Kč na financování dostavby střechy nad budovou II. etapy rekonstrukce [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [Anonymizováno] [adresa] a žalovaný se zavázal částku splatit „po zahájení výdělečné činnosti v objektu II. etapy rekonstruovaného budovy v areálu [Anonymizováno] nebo bezprostředně po obdržení dotací na dostavbu areálu z financí [Anonymizováno] nebo jiného subjektu“. Vedle toho si účastníci sjednali, že půjčka bude úročena 15% ročně.

19. Z výpisu z bankovního účtu [Anonymizováno] vedeného u [právnická osoba]. na jméno žalovaného bylo zjištěno že dne [datum] byla na účet připsána částka 20 000 Kč s poznámkou [jméno FO].

20. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] s úředně ověřenými podpisy soud zjistil, že [jméno FO] postoupil žalobci svoji pohledávku za žalovaným ve výši 20 000 Kč z titulu smlouvy o půjčce ze dne [datum], a to včetně příslušenství.

21. Z listin označených „Smlouva o půjčce uzavřená v souladu s ust. § 657 a 658 občanského zákoníku“ ze dne [datum], ze dne [datum], [datum], [Anonymizováno], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] bylo zjištěno, že vedle žalobce uzavírali s žalovaným smlouvy obdobné textace jako žalobce i další osoby – [tituly před jménem] [jméno FO] [adresa] [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly před jménem] [adresa] [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO]. Žádný z věřitelů nebyl označen IČ a nejen název smlouvy ale i text uváděl smlouvu o půjčce.

22. Z výpisu z bankovního účtu na jméno žalobce s přídomkem – [Anonymizováno] (výpisy od 2004 do 2009), na jméno žalobce bez přídomku (výpisy za rok 2010, 2011)bylo zjištěno, že z účtu žalovaného byla v listopadu 2004 připsána částku 5 000 Kč s poznámkou úroky za rok 2003, v říjnu 2005 byla připsána částku 6 650 Kč s poznámkou úroky za rok 2004, v červenci 2006 byla připsána částka 4 200 Kč s poznámkou úroky z půjčky za rok 2005 „35“, v květnu 2007 byla připsána částka 4 200 Kč s poznámkou úrok z půjčky za rok 2006 „35“, v březnu 2009 byla připsána částka 11 310 Kč s poznámkou úroky z půjčky za rok 2008 35, v listopadu 2010 byla připsána částka 12 000 Kč s poznámkou úrok z půjčky za rok 2009, v únoru 2011 částka 12 000 Kč s poznámkou úroky za r. 2010 Mirek. Přestože soud vyzýval žalobce, aby předložil i jím označený výpis úroků i za rok 2007, tento nebyl žalobcem předložen.

23. Ze zprávy [právnická osoba] bylo zjištěno, že bankovní účet žalovaného č. [číslo] byl založen v [datum] a zrušen byl k [datum] a mezi disponenty patřili mimo jiné také [jméno FO] v období od [datum] do [datum], dále v období od [datum] do [datum] a žalobce v období od [datum] do [datum].

24. Ze zprávy [Anonymizováno] bylo zjištěno, že účet žalovaného č. [č. účtu] byl otevřen dne [datum] a od jeho otevření měl dispoziční oprávnění [jméno FO] až do [datum].

25. Z kolaudačního rozhodnutí [právnická osoba] [adresa], [Anonymizováno], ze dne [datum], č. j. [č. účtu] bylo zjištěno, že bylo povoleno užívání budovy žalovaného po provedení části II. etapy stavby „[Anonymizováno] na [právnická osoba]“ (čl. 25).

26. Ze sdělení [právnická osoba] v [adresa], [Anonymizováno] bylo zjištěno, že kolaudační rozhodnutí viz předcházející odstavec, nabylo právní moci dne [datum] a ve věci bylo vydáno také rozhodnutí o předčasném užívání stavby ze dne [datum], zn. [Anonymizováno], které nabylo právní moci dne [datum] týkající se části 2NP provozní budovy [Anonymizováno] a dílčí kolaudační rozhodnutí dne [datum], zn. [Anonymizováno] právní mocí od [datum] týkající se provozovny v 1. NP objektu [Anonymizováno] „ [Anonymizováno]“.

27. Z výzvy k vrácení ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce vyzývá žalovaného k vrácení částek 69 000 Kč dle smlouvy o půjčce ze dne [datum], resp. ústně ze dne [datum], 61 000 Kč dle smlouvy o půjčce ze dne [datum], 50 000 Kč dle smlouvy o půjčce ze dne [datum], a to ve lhůtě do [datum] společně s úroky. Dále bylo z této listiny zjištěno, že žalobce konstatuje, že k dostavbě II. etapy rekonstruované budovy žalovaného již došlo. Dále oznamuje žalovanému, že na něj byla postoupena pohledávka [jméno FO] dle smlouvy o půjčce ze dne [datum] ve výši 20 000 Kč a vyzývá žalovaného rovněž k úhradě 20 000 Kč společně s úroky (totožně jak na čl. 10, čl. 22, čl. 24, čl. 28).

28. Ze stanov žalovaného ze dne [datum] nebylo zjištěno, že by do pravomoci valné hromady náleželo rozhodování o vzniku závazků žalovaného. Jménem žalovaného vystupuje předseda nebo jiný pověřený člen výboru a tajemník.

29. Ze zápisu valného hromady žalovaného ze dne [datum] bylo zjištěno, že předsedou předsednictva byl zvolen [jméno FO]. S finančními prostředky v rámci schváleného rozpočtu disponují předseda, místopředseda, ekonom, jiní pověření členové.

30. Ze zápisu valné hromady žalovaného ze dne [datum] bylo zjištěno, že předsedou byl zvolen [jméno FO], žalobce byl zvolen revizorem účtů žalovaného a členem výboru.

31. Ze stanov žalovaného ze dne [datum] bylo zjištěno, že předseda žalovaného zastupuje předsednictvo, je oprávněn jednat jménem žalovaného ve všech věcech a může pověřit místopředsedu.

32. Ze stanov žalovaného ze dne [datum] bylo zjištěno, že valná hromada případně předsednictvo žalovaného (statutární orgán složeny z předsedy, místopředsedy, ekonoma a dvou členů) měla projednávat zprávu o hospodaření, schvalovala rozpočet. Dále valná hromada rozhodovala o nabývání, pozbývání a převodech movitého a nemovitého majetku a výdajích mimo schválený rozpočet.

33. Z daňových přiznání žalovaného, z přehledů majetku žalovaného za jednotlivé roky bylo zjištěno vždy k 31. 12., že v roce 2002 žalovaný vykázal úvěry a dlouhodobé závazky 505 000 Kč, v roce 2007 vykázal závazky 17 003 Kč, přijaté úvěry a půjčky 781 000 Kč, v roce 2008 vykázal závazky 9 734 Kč, úvěry a půjčky 1 2310 00 Kč, v roce 2009 vykázal dlouhodobé závazky 1 291 000 Kč, v roce 2010 vykázal žalovaný závazky 1 191 000 Kč (půjčky od členů) vrácení půjček členům 100 000 Kč, 176 000 Kč, v roce 2011 vykázal dlouhodobé závazky 1 227 000 Kč.

34. Z nájemních smluv žalovaného nebyly zjištěny skutečnosti, které by měly význam ve věci.

35. Z výslechu žalobce bylo zjištěno, že v letech 1998 až 2000 byla situace žalovaného špatná, žalovaný ji řešil úvěry od členů, někteří členové si předplatili členství s ročním příspěvkem 1 500 Kč, to vše za účelem dostavby budovy [Anonymizováno]. Peněžní prostředky poskytli žalovanému také ostatní členové – např. [adresa], [jméno FO], [jméno FO] a další. Žalobce poskytl žalovanému 50 000 Kč v roce 1998, dalších 50 000 Kč a 61 000 Kč v nespecifikované době. Asi kolem roku 2000 odkoupil žalobce od [jméno FO] jeho úvěr ve výši 20 000 Kč. Znění smluv do roku 2004 chystal [adresa] a pan [jméno FO], od roku 2004 bratr žalobce [jméno FO]. Žalobce znění před podpisem četl, znění smluv podepsal, mohl do znění smluv zasahovat, ale nebyl důvod, se zněním smluv souhlasil a nepodepsal by nic do by neodpovídalo pravdě. Žalobce má za to, že vše, co je ve smlouvě odpovídá pravdě. Při uzavírání všech smluv bylo dohodnuto, že žalovaný má částky vracet až po dostavbě [Anonymizováno] [Anonymizováno], jinak by to celé nedávalo smysl. Kolaudace však neznamená, že je budova hotová, protože až do roku 2011 se dodělávaly podlahy, vnitřní dveře, parapety, sanita, elektřina. Od roku 2008 byla zprovozněna část budovy, která byla pronajata. Ačkoliv vrácení částek před dostavbou není uvedeno ve smlouvách, výjimečně žalovaný vracel částky v případě, že člen poskytující peníze, ukončil členství. Při uzavírání smlouvy nebylo dohodnuto, že smlouva bude ukončena před dostavbou areálu. Ve smlouvách souhlasí částka, výše úroků, způsob splatnosti, podle možností smlouvy. Ačkoliv za žalovaného mohl podepisovat smlouvy předseda nebo ekonom, smlouvy byly podepisovány místopředsedou [jméno FO], paní [jméno FO], z důvodu nepřítomnosti předsedy. Žalobce nevysvětlil, co bylo míněno termínem výpověď, s tím že tento termín ve smlouvách není. Po jeho přečtení jen interpretoval, tak že se jedná o výpovědní lhůtu jednoho roku po písemné výpovědi. Z výslechu vyplynulo, že žalobce sám neviděl rozpor v tom, že ve smlouvě je uveden termín půjčka, ačkoliv on poskytoval úvěr, neboť „úvěr je finanční, na účet nebo v hotovosti, kdežto půjčka může být na cokoliv a je jen v hotovosti“. Nevěděl, že by k poskytování úvěru potřeboval oprávnění. U úvěru se nejprve podepíše smlouva a až pak jsou peníze na účet. Žalobce sám hodnotil smlouvu o poskytnutí 69 000 Kč jako platnou, přestože peníze byly poskytnuty před podpisem smlouvy. Žalobce nevěděl, kolik celkem obdržel na úrocích, úroky nebyly součástí podnikání, jedná se o jiné příjmy, má je zdaněné zvlášť. Z výslechu dále vyplynulo, že žalobce jen v rámci svého živnostenského podnikání – [Anonymizováno] opatřoval faktury a smlouvy razítkem a IČ, jinak ne. Žalobce připustil, že byl revizorem účtu žalovaného, avšak nevěděl ani orientačně v jakém období. Podle žalobce zůstalo účetnictví žalovaného na klubu i po roce březnu 2012, kdy „nám ukradli veslák“.

36. Z výslechu svědka [jméno FO], bratra žalobce, bylo zjištěno, že v letech 2003 až 2012 „kdy došlo k násilnému přepadaní [Anonymizováno]“ vykonával funkci předsedy. V té době byla finanční situace žalovaného špatná, žalovaný nedoslal úvěr od [právnická osoba], dotace byly vázány jen na sportovní činnost, případně na úhradu energií, a proto se členové domluvili v letech 1998 až 2008, že poskytnou žalovanému na dostavu klubu úvěry. Poskytování peněz započalo to již za předcházejícího předsedy pana [jméno FO], udělaly se smlouvy, začala se hradit dostavba [Anonymizováno]. Sám svědek poskytl do roku 2004 částky v rozmezí 50 000 Kč až 100 000 Kč a uzavíral smlouvy za žalovaného i žalobcem. Smlouvy s žalobcem se nelišily od smluv ostatních členů, ve všech byl jednoznačně uveden účel na dostavu klubu, byly sjednány úroky, protože členové poskytly peníze ze svého podnikání. Ve smlouvách bylo také uvedeno, že prostředky mohou být vráceny až poté, co žalovaný začne mít příjmy po dostavbě nebo po poskytnutí dotace, kterou však žalovaný nikdy neobdržel. Svědkovi nebylo známo, kdo připravoval text smluv, on stáhl znění smluv, které byly používány ještě za [jméno FO], před podpisem text četl, text odpovídal tomu, co se účastníci dohodli a text následně podepsal. Jak bylo zjištěno z výpovědi svědka, svědek by nikdy nepodepsal to, co by neodpovídalo dohodě s žalobcem. Peníze měly být vráceny až v okamžiku, kdy měla budova [Anonymizováno] vydělávat, peníze neměl dle dohody žalovaný vracet po dobu výstavby. Mezi účastníky bylo při uzavírání smluv dohodnuto, že smlouva může být kdykoliv ukončena, a to i před dostavbou tím, že poskytovatel požádá písemně o vrácení peněz nebo ukončí členství. Vedle toho se stalo, že někdo potřeboval vrátit peníze, sdělil to předsedovi a peníze se vrátily na základě stanov, což nebylo ve smlouvách uvedeno. V takovém případě byla lhůta k vrácení stejná nebo se členové mezi sebou domluvili a někdo ze členů převzal pohledávku. Svědek s žalobcem uzavíral smlouvu o úvěru, neboť v letech 2004 si svědek vysvětloval rozdíl mezi úvěrem a půjčkou tak, že úvěr se poskytuje na účet, musí být písemně jsou sjednané úroky a kdy se to vrátí, půjčka může být z ruky do ruky, nemusí být písemně. Svědek nepřikládal význam označení v listinách „půjčka“ a smlouvu podepsal. Dle svědka žalobce nepožádal o vrácení dříve, protože věděl, že klub není dokončený, byl dokončen až 2010 a žalobce také věděl, že žalovaný ještě nemá žádný příjem. Z výpovědi dále vyplynulo, že na představenstvu žalovaného asi v letech 2007 až 2008 byla uzavřena dohoda, podle které bude u všech smluv požadován jen 6% roční úrok. Od roku 2004 zůstaly žalovanému jen úvěry sjednané se svědkem, žalobcem, [jméno FO], který je bratr žalobce i svědka. Ostatním členům se úvěry vrátili, protože ukončili členství.

37. Soud zamítl důkazní návrh výslechem statutára žalovaného - [jméno FO] a opatrovníka žalovaného směřující k prokázání skutečnosti, že novému vedení v čele s [jméno FO] nebylo předáno účetnictví žalovaného z let 1998 až 2013 rodinnou žalobce, neboť prokázané této skutečnosti bylo pro posouzení věci nadbytečné. Ze stejných důvodů byl zamítnut i důkazní návrh žalovaného, aby žalobce předložil účetnictví žalovaného.

38. Důkazní návrhy na výslech opatrovníka, dotaz na firmy [Anonymizováno], vyžádání faktur týkající se výstavby, včetně plateb k fakturám, výslech jednatele firmy [Anonymizováno] vykonávající funkci jednatele v letech 1996 až 2010, vše k prokázání skutečnosti, že dostavba byla financována z dotací, považoval soud rovněž za nadbytečné s ohledem na neprokázanou určitě sjednanou dočasnost smluv o půjčce, tak jak je níže rozvedeno.

39. Výslech ostatních osob uzavírajících s žalovaným smlouvy v letech 1998 až 2003 považoval soud za nadbytečné, kdy ve věci byla stěžejní vůle účastníků sporu a k prokázání skutečnosti, že ostatní členové uzavírali smlouvy byly provedeny listinné důkazy, které prokazovaly, že i ostatní členové uzavírali s žalovaným smlouvy totožně označené a obdobné textace.

40. Soud pro nadbytečnost zamítl návrh na doplnění dokazování spisem zdejšího soudu [spisová značka] k prokázání skutečnosti, že finanční úřad v roce uznává jako předsedkyni [jméno FO], neboť tato skutečnost je ve věci bez významu.

41. Označil-li žalovaný po skončení prvního jednání ve věci dne [datum] z procesní opatrnosti další nové důkazy, a to výpisy z účtu žalovaného debetní položky za roku 2008 až 2012, výpisy debetní položky: [jméno FO] 1, [jméno FO] 2, [Jméno žalobce], [jméno FO] [Anonymizováno], [jméno FO] soukromý účet a výpisy z účtu č. [č. účtu] za období od července 2008 do listopadu 2012, soud pro nepřípustnost podle § 118 b o.s.ř. tyto důkazy neprovedl.

42. Soud pro nadbytečnost za situace, kdy nebylo sporu o vzniku žalovaného, zamítl návrh na doplnění dokazování [Anonymizováno] dne [datum].

43. Soud pro nadbytečnost zamítl důkaz zápisem z valných hromad žalovaného ze dne [datum], a ze dne [datum], ze dne [datum], [datum] k prokázání skutečnosti, že se nejednalo o individuální smlouvy mezi žalobce a žalovaným, když i ostatní členové poskytovali žalovaného finanční plnění, neboť toto bylo prokázáno smlouvami o půjčkách uzavřenými mezi ostatními členy a žalovaným č.p. [Anonymizováno]. Dále byl zamítnut návrh na doplnění dokazování osvědčením o konání valné hromady žalovaného z [datum], neboť tento se netýkal období uzavíraných smluv.

44. Soud zamítl pro nadbytečnost návrhy na doplnění dokazování Potvrzením oznámí o zneplatní přístupových údajů, usnesením o zahájení exekuce, návrhy stran k rozhodnutí týkající se prohlášení neúčinnosti doručení elektronického platebního rozkazu čl. 111 až čl. 200, čl. 207 až 237), když vzal za prokázanou neúčinnost doručení rozhodnutími vydanými v exekuční věci pod sp. zn. č. j. [spisová značka], tak jak bylo uvedeno shora.

45. Soud hodnotil jednotlivé důkazy samostatně i ve vzájemných souvislostech dle § 132 o.s.ř. K námitce žalovaného, který zpochybnil uzavření smluv samotných, a to díky blízkým rodinný vazbám mezi žalobcem a osobami , s nimiž byly smlouvy za žalovaného uzavírány, a to bratry žalobce – [jméno FO] a [jméno FO], vzal soud uzavření smluv za prokázané, a to nejen díky listinám prokazující existenci smlouvy (nazvané smlouvy o půjčce), ale zejména díky tomu, že převody peněz na bankovní účet žalovaného prokázané výpisy, vůči kterým nebyly uplatněny žádné námitky správnosti a pravosti, prokazovaly, že peněžní prostředky byly převáděny v den, kdy mělo dojít k uzavření smlouvy, bezprostředně po jejím uzavření (smlouva ze dne [datum]) nebo jak tomu bylo u smlouvy ze dne [datum] bezprostředně před jejím uzavřením, tj. [datum].

46. Při takto prokázaném uzavření smluv mezi účastníky se soud zabýval skutečnostmi rozhodnými pro právní posouzení, zda byla mezi účastníky uzavřena smlouva o půjčce či smlouva o úvěru. Přičemž vzal předloženými „smlouvami o půjčce“ za prokázané, že u všech smluv, a to i té ze dne [datum], kterou neuzavíral žalobce, nýbrž jeho právní předchůdce, bylo zcela jednoznačně a určitě jazykově vyjádřeno, že se jedná o smlouvu o půjčce, což bylo několikrát uvedeno v textu smlouvy, vedle toho smlouvy samotné také přiléhavě odkazovaly na paragrafové znění účinné v době vzniku smluv. Žalobce však i přesto jazykové vyjádření setrvával na svém postoji, že vůle účastníků fakticky směřovala k uzavření smlouvy o úvěru. Soud k prokázání skutečné vůle účastníků při uzavírání smlouvy vyslechl nejen žalobce, ale také svědka [jméno FO], avšak výpovědi samotné ani ve vzájemných souvislostech neprokazovaly, že by účastníci chtěli uzavřít smlouvy o úvěru. Výpověďmi obou- svědka i žalobce vzal soud za prokázané, že písemné znění smlouvy odpovídalo jejich vůli, když oba uvedli, že se znění smluv souhlasili, písemné znění odpovídalo pravdě, jinak by to nepodepsali. Bylo-li na smlouvách uvedeno půjčka a obě strany znění smlouvy před podpisem četly, jak vypověděly, současně neměly důvod zasahovat do znění, když odpovídalo pravdě, jinak by to nepodepsaly, vzal soud tímto za prokázané, že text smlouvy se shodoval s jejich vůli směřující k uzavření smlouvy o půjčce. Vůli stran uzavřít smlouvu o půjčce vzal soud za prokázanou i chováním stran před uzavřením smluv s žalobcem, když žalovaný uzavíral s ostatními členy obdobné smlouvy, všechny tyto smlouvy uzavírané v rozpětí let 1998 až 2001 (jak prokazovaly jednotlivé smlouvy s dalšími osobami) byly také označeny jako smlouvy o půjčce, s odkazem na příslušná zákonná ustanovení a všechny měly obdobnou textaci jako smlouvy uzavřené s žalobcem či jeho právním předchůdcem. Rovněž následné chování stran po uzavření smluv prokazuje stejnou vůli, když sám žalovaný následně platí úroky s poznámkou „z půjčky“ jak prokazovaly jednotlivé výpisy z bankovního účtu žalobce, sám žalovaný vyzývá žalovaného k vrácení částek dle „smlouvy o půjčce“ jak prokazovala výzva ze dne [Anonymizováno] a rovněž na tomto označení setrvává i při podané žalobě. Žalobce také jak sám uvedl v době uzavření smluv neprovozoval podnikatelskou činnost spočívající v poskytování peněžních prostředků za úplatu jiným osobám, v rámci uzavíraných smluv se neoznačil jako podnikatel (razítkem a IČ), ačkoliv jak prokazovala jeho výpověď, při podnikání se tak běžně označoval. Praxi stran v době uzavření smluv dokládají i smlouvy uzavírané s ostatními členy žalovaného, které byly nejen totožně označeny jako smlouvy o půjčce, ale také vycházely z obdobné textace.

47. Jak prokazovaly výpisy z bankovního účtu žalovaného u smluv ze dne [datum], [datum] i byly peněžní prostředky přenechány ve stejný den, jako došlo k podpisu smlouvy. U smlouvy ze dne [datum] byly přenechány peněžní prostředky dříve [datum], než byla smlouva písemně podepsána, což také prokazuje, že dohoda stran byla uzavřena dříve, než došlo k podpisu písemného znění, a písemné znění je fakticky jen potvrzením o obsahu uzavřené smlouvy. U smlouvy ze dne 4. 1. 1998 byly peněžní prostředky přenechány až po podpisu smlouvy.

48. Opíral-li žalobce argumentaci o vůli uzavřít smlouvu o úvěru o skutečnost, že peníze přenechané žalobcem pocházely z jeho podnikatelské činnosti, je tato námitka právně bezcenná, neboť původ peněz není rozhodný pro posouzení smlouvy podle jejího obsahu.

49. Jelikož takto bylo prokázáno, že projevy vůle zachycené slovy v písemném znění smluv odpovídají nejen jazykovému vyjádření stran, ale také shodné vůli účastníků, vzal soud listinami – smlouvami o půjčce za prokázané, že povinností žalobce dle uzavřených smluv bylo přenechání peněz žalovanému (viz výraz „půjčuje“) a nikoliv povinností rezervovat peníze a na žádost žalovaného tyto peníze poskytnout v jeho prospěch do sjednané výše. Prokázané povinnosti žalobce přenechat odpovídala povinnost žalované vrátit jistinu a zaplatit úroky. Tato povinnost byla prokázaná jednak listinami – smlouvami o půjčce obsahující ujednání o úrocích z prodlení, jejichž předpokladem je povinnost vrátit přenechané peníze ve spojení (smlouvy ze dne [datum], smlouva dle písemného potvrzení ze dne [datum]), výslovně sjednané povinnosti žalovaného vrátit jistinu (smlouvy ze dne [datum] a [datum]) a jednak i výpověďmi žalobce a svědka [jméno FO] v částech, kde se výpovědi shodovaly, právě ve smluvené povinnosti žalovaného vrátit přenechané částky. Z těchto důvodů považoval soud argumentaci žalobce o vůli stran směřující k uzavření smlouvy o úvěru za účelovou, i s přihlédnutím k faktu, že tato argumentace žalobce byla v řízení uplatněna až poté, co žalovaný vznesl námitky promlčení.

50. Bankovní výpisy žalovaného prokazovaly přenechání peněz žalovanému.

51. Nesporná tvrzení účastníků dále prokazovala, že mezi účastníky byly všechny smlouvy uzavřeny na dobu neurčitou, což odpovídalo i písemnému znění smluv.

52. Soud vzal za prokázané, že doba trvání užívání peněz byla sjednána do splatnosti závazku, tj. do doby povinnosti žalovaného, kdy měl vrátit peněžní prostředky. Konec doby trvání se shodoval s počátkem splatnosti, a tento byl u každé ze smluv sjednán odlišně.

53. U smlouvy dle písemného potvrzení ze dne [datum], byla splatnost vázána na písemnou žádost žalobce (znění smlouvy viz ujednání o výpovědní lhůtě), dostavbu areálu (výpověď žalobce), počátek příjmů žalovaného po dostavbě (výpověď svědka [jméno FO]) a současně byla splatnost vázána i na ukončení členství (jak prokazovaly shodně výpovědi žalobce a svědka [jméno FO]). U smlouvy ze dne [datum] [jméno FO] (shodně výpovědi žalobce a svědka [jméno FO]). U smlouvy ze dne [datum] byla splatnost vázána na dostavbu areálu (písemné znění smlouvy i shodně výpovědi žalobce), obdržení dotací od [Anonymizováno] (písemné znění smlouvy) obdržení dotací od jiného subjektu (písemné znění smlouvy), počátek příjmů žalovaného po dostavbě (výpověď svědka [jméno FO]). U smlouvy ze dne [datum] byla splatnost vázána na zahájení výdělečné činnosti (písemné znění smlouvy, výpověď svědka [jméno FO]), dostavbu areálu (výpověď žalobce), ukončení členství žalobce (shodně výpovědi žalobce a svědka [jméno FO]), obdržení dotací od [Anonymizováno] (písemné znění smlouvy) obdržení dotací od jiného subjektu (písemné znění smlouvy).

54. Žádný z předložených důkazů neprokazoval, že by žalovaný vrátil žalobci jistiny ze smluv. Rovněž zpráva z [právnická osoba]. i [Anonymizováno]. prokazovaly, že v době sjednání jednotlivých smluv neměl žalobce dispoziční oprávnění k účtu žalovaného. Přestože daňová přiznání žalovaného a přehledy jeho majetku prokazovaly dlouhodobé závazky a úvěry žalovaného, tyto důkazy nebyly způsobilé prokázat, zda se jednalo o závazky žalovaného vůči žalobci. Prokazovaly jen souhrnnou výši půjček od členů v roce 2010 ve výši 1 191 000Kč. Toto zjištění však jen koresponduje se shora prokázaným uzavřením smluv mezi účastníky i se zjištěním, že obdobné smlouvy uzavírali s žalovaným také jiní členové než žalobce (jak prokazovaly smlouvy s ostatními členy (např. [tituly před jménem] [jméno FO] [adresa] [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO], atd.).

55. Žalovaný hradil žalobci úroky ze smluv, a to za období roku 2003 do 2010, vyjma roku 20007 v celkové výši 55 360 Kč, jak prokazovaly výpisy z bankovního účtu na jméno žalobce. Díky souhrnně placeným úrokům na všechny smlouvy, za celý rok, nebylo možno na základě tohoto důkazu přijmou závěr, na kterou dluh placené úroky směřovaly.

56. Namítal-li žalovaný nedostatek legitimace žalobce ve vztahu k pohledávce vzniklé dle smlouvy ze dne [datum], vzal soud smlouvou o postoupení pohledávek za prokázané, že na žalobce byla pohledávka platně postoupena, a tudíž námitka žalovaného byla nedůvodnou.

57. Kolaudační rozhodnutí ve spojení se sdělením [právnická osoba] v [adresa], [Anonymizováno], prokazovaly, že nejpozději byla stavba [Anonymizováno] dostavěna dnem právní moci, tj. [datum].

58. Soud nepřisvědčil námitce žalovaného, že vznik závazku měla schvalovat valná hromada, neboť až předložené stanovy žalovaného z roku 2012 hovořily o schválení valnou hromadou, což bylo po uzavřením všech smluv.

59. Podle § 657 z.č. 40/1964 Sb. občanský zákoník (dále jen obč. zák.) smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

60. Při právním posouzení věci soud použil dle § 3028 odst. 3 z.č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, na právní poměry účastníků dosavadní právní úpravu účinnou do [datum], neboť právní poměry účastníků vznikly před nabytím účinnosti z.č. 89/2012 Sb. V souladu s právní úpravou účinnou v době vzniku smluv posuzoval soud obsah smluv podle jejich obsahu a vycházel nejen z § 657 obč. zák., ale také z § 497 z.č. 513/1991 Sb. obchodní zákoník (dále jen obch. zák.). Jelikož bylo prokázáno, že žalobce neuzavíral smlouvy v rámci své podnikatelské činnosti, projevy vůle zachycené v písemném znění smluv odpovídaly nejen jazykovému vyjádření stran, ale také vůli jednajících (což prokazovalo i chování obou účastníků po uzavření smlouvy a praxe žalovaného), tak jak ukládá § 35 odst. 2 a. obč. zák. Podle obsahu smluv spočívala povinnost žalobce v přenechání peněz (nikoliv v povinnosti rezervovat peníze pro žalovaného a na jeho žádost peníze poskytnout) a současně byl sjednán závazek žalovaného peníze vrátit. Z těchto důvodu hodnotil soud takto uzavřené smlouvy v souladu s rozhodnutím Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] jako smlouvy o půjčce dle § 657 obč. zák. a vztah mezi účastníky jako občanskoprávní dle § 2 odst. 1 obč. zák. K uzavření smluv došlo až přenecháním peněž žalovanému tím, že byly peníze (věc určená podle druhu) přenechány poukázáním na bankovní účet žalovaného. Na platnost smlouvy ze dne [datum] nemělo vliv, že došlo následně po přenechání peněz k sepisu písemného znění, které jak již bylo výše uvedeno, plnilo funkci, potvrzení o obsahu uzavřené smlouvy.

61. Přestože však byla ve smlouvách sjednána povinnost žalobce peníze přenechat i povinnost žalovaného peníze vrátit a byly sjednány dle § 658 odst. 1 obč. zák. úroky, nebyla platně sjednána dočasnost půjčky, tj. doba trvání půjčky. Jak bylo již uvedeno v rámci hodnocení důkazů, byl konec doby trvání půjčky sjednán do splatnosti, která u jednotlivých smluv měla nastupovat odlišně. Soud podotýká, že sjednání splatnosti na rozdíl od dočasnosti, není nezbytnou náležitostí smlouvy, ale v dané věci strany obsahem smluv projevily vůli sjednat dočasnost právě ve vazbě na ujednanou splatnost. Takto sjednaná dočasnost nebyla u žádné ze smluv vázána na uvedení určitého časového období (např. měsíců), uvedení konkrétního data, ale byla vázána na jiné skutečnosti. (dostavbu, ukončení členství, písemnou žádost). Obecně je možno sjednat dobu trvání právního vztahu na skutečnost, která není určena datem, ale je objektivně zjistitelná, musí však být jistota, že tato skutečnost bez pochyby nastane (obdobně v poměrech výpůjčky rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 35/2011). Vázání doby trvání půjčky na skutečnost, o níž nelze s jistotou určit, kdy nastane, zakládá neurčitost v podstatné náležitosti smlouvy a dle § 37 odst. 1 obč. zák. je takový právní úkon absolutně neplatný, přičemž k neplatnosti přihlíží soud ex officio. V dané věci byla mezi účastníky (i mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným) doba trvání půjčky vázána na skutečnost, o níž strany v době uzavření smlouvy nemohly mít jistotu, že někdy nastane. Takto v rozporu s požadavkem určitosti právního úkonu vázaly dobu trvání na dostavbu areálu, ukončení členství, písemnou žádost, obdržení dotací, počátek příjmů žalovaného po dostavbě. Tento nedostatek při uzavírání smlouvy nemohl být zhojen ani zasláním výzvy žalovanému dne [datum], neboť pořád byla doba trvání při uzavírání smlouvy vázána na nejistou skutečnost v době uzavření. Z těchto důvodu soud posoudil všechny smlouvy jako absolutně neplatné dle § 37 odst. 1 obč. zák. a konstatoval, že prospěch, který z nich žalovaný získal přenecháním peněž, je bezdůvodným obohacením dle § 451 odst. 2 obč. zák., stejně tak i zaplacené úroky na účet žalobce. Žalobci a žalovanému vznikla povinnost vrátit si vzájemně vše, co podle neplatných smluv dostali. Počátek subjektivní promlčecí doby pro vrácení plnění běží ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o bezdůvodném obohacení dle § 107 odst. 1 obč. zák., objektivně nejpozději za tři roky, ode dne, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo dle § 107 odst. 2 obč. zák., neboť nebylo prokázáno, že by šlo o úmyslné bezdůvodné obohacení. Bylo-li žalobcem plněno z neplatné smlouvy, běží počátek objektivní promlčecí tříleté doby již od okamžiku přenechání peněz, tj. u nároku na vrácení částky 69 000 Kč od [datum], u nároku na vrácení 61 000 Kč od [datum], u nároku na vrácení 50 000 Kč od [datum] a u nároku na vrácení 20 000 Kč od [datum]. Objektivní tříletá promlčecí doba uplynula u vrácení částky 69 000 Kč dne [datum], u nároku na 61 000 Kč dne [datum], u nároku na vrácení částky 50 000 Kč dne [datum] a u nároku žalobce na vrácení částky 20 000 Kč dne [datum]. Bylo-li žalobce právo uplatněno u soudu až [datum], bylo právo již promlčeno, kdy nejpozději došlo k promlčení práva uplynutím objektivní promlčecí doby. Soud přihlédl k námitce promlčení žalovaného dle § 107 odst. 3 obč. zák., protože stejně tak by mohl i žalobce uplatnit námitku promlčení ve vztahu k plnění, které obdržel podle neplatné smlouvy, a to pro úroky v celkové výši 55 360 Kč poukázané poslední platbou 12 000 Kč v únoru 2011, ohledně níž objektivní promlčecí lhůta uběhla nejpozději již v únoru 2014, aniž by nárok byl uplatněn u soudu. Z uvedeného se podává, že žalovaný se důvodně dovolal promlčení nároků žalobce dle § 100 odst. 1 obč. zák., a proto soud nemohl žalobci promlčené právo na zaplacení částky 200 000 Kč přiznat. Nedůvodným bylo také žalobcem požadované příslušenství, když nárok na smluvní úrok (v sazbách 6%, 10% a 15% ročně) se odvíjel od absolutně neplatné smlouvy dle § 37 odst. 1 obč. zák. a nároky na úroky z prodlení byly požadovány až od [datum], tj. za dobu, kdy žalovaný nebyl povinen platit jistinu z důvodu promlčení nastalého nejpozději k [datum]. Právo na úroky z prodlení se promlčuje jako celek a povinnost platit úroky z prodlení nemůže trvat déle, než trvá závazek hlavní s výjimkou již splatných úroků z prodlení viz. rozhodnutí Nejvyššího soudu [spisová značka].

62. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 103 991,65 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 200 000 Kč sestávající z částky 9 100 Kč za každý z devíti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně devíti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši 1 343,51 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 333,23 Kč za 17 ujetých km v částce 133,23 Kč (41,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,4 l/100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 336,76 Kč za 17 ujetých km v částce 136,76 Kč (38,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,4 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 336,76 Kč za 17 ujetých km v částce 136,76 Kč (38,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,4 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 336,76 Kč za 17 ujetých km v částce 136,76 Kč (38,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,4 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 85 943,51 Kč ve výši 18 048,14 Kč.

63. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalobci zaplatit náklady řízení k rukám advokáta žalovaného.

64. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř.

Poučení