14 C 23/2019 - 604

Rubrum

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudcem Mgr. Břetislavem Cvanem v právní věci žalobkyně:[Jméno žalobkyně], MSc, narozená dne [Datum narození žalobkyně] bytem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalovanému:[Jméno žalovaného], narozený dne [Datum narození žalovaného] bytem [Adresa žalovaného] zastoupený advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o vypořádání společného jmění manželů takto:

Výrok

I. Z nemovitých věcí, které měla žalobkyně a žalovaný ve společném jmění manželů připadá do výlučného vlastnictví žalobkyně: pozemek parcela č. 201/41, zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 213 m2, jehož součástí je stavba č. p. 110 [adresa], rodinný dům, pozemek parcela č. 201/12, orná půda, o výměře 581 m2, pozemek parcela č. 201/42, orná půda, o výměře 115 m2, vše zapsáno na LV č. [hodnota] pro obec [adresa], k. ú. [adresa], u [právnická osoba] pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště [adresa]-venkov.

II. Žalobkyni se přikazuje k úhradě společný dluh účastníků: zůstatek hypotečního úvěru ke dni [datum] u ČSOB, a. s., reg. č. 5500/504334-01/15/01-001/00/R ve výši [částka].

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému vypořádací podíl ve výši [částka] do šesti měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

V. Žalobkyně je povinna uhradit České republice – Okresnímu soudu [adresa]-venkov náklady státu ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu [adresa]-venkov.

VI. Žalovaný je povinen uhradit České republice – Okresnímu soudu [adresa]-venkov náklady státu ve výši [částka], přičemž vzhledem k zaplacené záloze [částka] je povinen doplatit částku [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu [adresa]-venkov.

Odůvodnění

Předmět řízení 1. Žalobou ze dne [datum] se žalobkyně domáhá vypořádání společného jmění manželů a uvedla, že její manželství s žalovaným bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu [adresa]-venkov ze dne [datum], č. j. [spisová značka], který nabyl právní moci dne [datum]. K vypořádání SJM s žalovaným dosud nedošlo. Uvedla, že před manželstvím na základě kupní smlouvy ze dne [datum] nabyla do svého výlučného vlastnictví nemovitosti zapsané na LV číslo [hodnota] pro obec a k. ú. [adresa], a to pozemky p. č. 201/12 orná půda o výměře 581 m, p. č. 201/41 zastavěná plocha a nádvoří o výměře 213 m a p. č. 201/42 orná půda o výměře 115 m. Na uvedeném pozemku začala stavět rodinný dům, a to ještě předtím, než se seznámila s žalovaným. Dům byl ke dni [datum] ve stupni rozestavěnosti 37,72 % dle znaleckého posudku. Dne [datum] sepsali s žalovaným formou notářského zápisu smlouvu o rozšíření zákonem stanoveného rozsahu majetku v SJM, a to o shora uvedené pozemky. Z dalších aktiv žalobkyně označila bankovní účty obou manželů, na kterých se ke dni zániku SJM nacházely finanční prostředky. Tvrdila, že na společné nemovitosti vázne hypotéka, kterou v současné době splácí výlučně ona.

2. Dále za trvání manželství pořídili dvě motorová vozidla, a to [jméno FO] [jméno FO] RZ 6 EB 8 4990 a Kia Ceed RZ [právnická osoba] 6 8724. Ona má zájem o [jméno FO]. Žalobkyně navrhla přikázání předmětné nemovitosti do svého výlučného vlastnictví. Ohledně vypořádacího podílu pro žalovaného navrhla disparitu, a to vzhledem k tomu, že se větší měrou zasloužila o nabytí majetku v SJM, a to ještě před manželstvím. Dalším důvodem pro disparitu jsou potřeby obou dětí, z nichž syn David (narozen 2009) je dosud nezletilý a dcera Lenka (narozená 2003) má zhoršený zdravotní stav. Dle jejího návrhu by celkový podíl žalovaného měl činit 15,5 % z celkové masy SJM, neboť pozemek, o který bylo rozšířeno SJM, byl nejdříve v jejím výlučném vlastnictví, přičemž na stavbě rodinného domu (finančně i fyzicky) se žalovaný začal podílet až po sňatku na podzim roku 2002. Dle znaleckého posudku byla cena rozestavěného rodinného domu ke dni [datum] v cenách roku 2018 celkem [částka] (i s pozemkem).

3. Vyjádření žalovaného Žalovaný souhlasil s přikázáním předmětné nemovitosti do výlučného vlastnictví žalobkyně. Pokud jde o vozidlo značky Kia Ceed 8 B6 8724, tak toto není součástí SJM, neboť jej žalovaný nabyl až po zániku manželství a dostal ho darem od svého strýce. Uvedl, že součástí SJM je i pravidelný příjem z pronájmu části domu, a je po celou dobu nájemního vztahu poukazován na účet žalobkyně, a to ve výši [částka] měsíčně. Žalovaný nesouhlasil s disparitou podílů ve prospěch žalobkyně a tvrdil, že o vybudování domu se zasloužil převážně on, neboť po celou dobu trvání manželství měl nadstandardní příjmy. Pokud jde o nabytí majetku, a sice rozestavěné budovy postavené na pozemku p. č. 201/41, pak tato rozestavěná budova byla v rovnodílném podílovém spoluvlastnictví obou účastníků (každý ideální 1/2), a to již před uzavřením manželství. Tuto stavbu tedy nemohla žalobkyně vnést do SJM jako výlučný majetek, jak uvedla ve svém vyjádření. Dne [datum] podali oba vlastníci návrh na zápis rozestavěné budovy do katastru nemovitostí a přiložili čestné prohlášení, kde prohlásili, že jsou společně vlastníky této rozestavěné budovy. [právnická osoba] průběhu řízení podávali oba účastníci četná písemná vyjádření. Žalovaný opakoval svá tvrzení, že se více zasloužil o vybudování domu, neboť měl vyšší příjmy než žalobkyně, která byla po nějakou dobu na rodičovské dovolené s nezletilými dětmi. Dále poukazoval na to, že žalobkyně v letech 2000-2005 studovala nejprve bakalářské a následně magisterské studium na [adresa] International Bussines School, takže jen stěží se mohla na stavbě domu podílet. Naproti tomu žalobkyně tvrdila, že žalovaný se o nezletilé děti příliš nestaral a že upřednostňoval své zájmy. Dále poukázala na náklady spojené s údržbou domu, na kterých se žalovaný nepodílí.

5. Soud považoval za nadbytečné zkoumat výdělky obou manželů v době trvání manželství ([datum] - [datum]), jakož i to, který z manželů v této době více pečoval o nezletilé děti a staral se o domácnost. Vyšší výdělky manžela kompenzovala manželka péčí o děti a domácnost, a naopak. Rozdíly v péči o děti a domácnost a ve výši výdělku v době trvání manželství nelze proto považovat za důvod pro případnou disparitu podílu.

6. Movité věci V prvotních vyjádřeních požadovali oba účastníci vypořádání i movitých věcí s tím, že jednají o vzájemné dohodě. Zástupce žalovaného ve svém písemném podání ze dne [datum] (číslo listu 474) uvedl, že mezi účastníky došlo k dohodě ohledně movitých věcí a tato dohoda je v tomto podání i doslovně uvedena. Soud se proto movitými věcmi nezabýval. Hmotné právo nepředpokládá jakoukoli ingerenci soudu v případě, že se bývalí manželé dohodnou. Soud je oprávněn o některé položce rozhodnout pouze v případě, že se účastníci nedohodnou, a to meritorním rozhodnutím. V případě dohody (která by byla součástí výroku rozsudku) by tuto dohodu soud vlastně schvaloval, což vzhledem k autonomii vůle obou účastníků řízení, jakožto základní zásady občanského práva, není možné.

7. Zjištěný skutkový stav Účastníci uzavřeli manželství dne [datum] v kostele svatého [adresa]. Rozsudkem Okresního soudu [adresa]-venkov ze dne [datum], č. j. [spisová značka] bylo manželství účastníků rozvedeno. Tento rozsudek nabyl právní moci dne [datum]. Tímto dnem zaniklo společné jmění manželů. Rozsudkem Okresního soudu [adresa]-venkov ze dne [datum], č. j. Nc 284/2017-353 byly obě nezletilé děti Lenka (narozená [datum]) a David (narozen [datum]) svěřeny pro dobu po rozvodu do péče žalobkyně a žalovanému bylo stanoveno výživné ve výši [částka] měsíčně na nezletilou Lenku a ve výši [částka] měsíčně na nezletilého Davida. Dále byl upraven styk otce s dětmi. V mezidobí nabyla dcera Lenka zletilosti. Z odůvodnění opatrovnického rozsudku i z tvrzení žalobkyně bylo zjištěno, že dcera Lenka trpí závažnými zdravotními potížemi, neboť má nezhoubný nádor na mozku a trpí bolestmi, rovněž má závažné zažívací potíže. Dcera absolvuje ročně okolo 20 lékařských vyšetření.

8. Mezi účastníky je nesporné a vyplývá to i z výpovědí svědků – rodičů žalobkyně, že žalobkyně v roce 1997 koupila předmětný stavební pozemek za částku [částka], tedy ještě předtím, než se seznámila s žalovaným. Žalobkyně představila žalovaného svým rodičům v zimě roku 2001. V polovině roku 1999 obdržela stavební povolení. Poté otec žalobkyně s pomocí známých zbudoval základovou desku, ležatou kanalizaci, vykopal studnu a zřídil elektrickou přípojku. V březnu roku 2002 kontaktovali firmu Stavino, která postavila hrubou stavbu prvního patra. Smlouvu o dílo podepsala žalobkyně v březnu 2002, její otec ji zastupoval v technických otázkách. V průběhu stavby firma fakturovala práce dílčími fakturami, které platila žalobkyně. Do července roku 2022 se žalovaný do stavby fyzicky ani finančně nezapojoval (výpověď obou rodičů žalobkyně). Dle odborného vyjádření ze dne [datum] společnosti [právnická osoba]. byl stupeň rozestavěnosti předmětné stavby v srpnu roku 2002 - 37,72 %. Znalecký ústav vycházel ze stavebních výkresů, ze znaleckého posudku ze dne [datum] ([tituly před jménem] [jméno FO]), ze znaleckého posudku ze dne [datum] ([tituly před jménem] [jméno FO]) a z místního šetření dne [datum].

9. Výpovědi svědků (rodičů žalobkyně) potvrdili svědkové [tituly před jménem] [jméno FO] (sestra žalobkyně) a obyvatelé obce [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO]. Shodně uvedli, že na předmětném pozemku byla nejdříve zbudována základová deska, což bylo v době, kdy se žalobkyně a žalovaný ještě neznali. Potom po nějaké době postavila hrubou stavbu stavební firma. Svědek [jméno FO] viděl žalovaného poprvé na stavbě v době, kdy se řešily stropní konstrukce. Žalovaný dělal spíše pomocné práce.

10. Po sňatku ([datum]) uzavřeli účastníci formou notářského zápisu dne [datum] smlouvu o rozšíření zákonem stanoveného rozsahu majetku ve společném jmění, a to že do SJM manželů patří nemovitost – pozemek p. č. 201/12 orná půda, zemědělský půdní fond o výměře 581 m, p. č. 201/41 zastavěná plocha a nádvoří o výměře 213 m, p. č. 201/42 orná půda o výměře 115 m, vše zapsáno na LV číslo [hodnota] pro obec a k. ú., [adresa]. K tomuto rozšíření SJM žalobkyně v průběhu řízení opakovaně tvrdila, že byla žalovaným ujišťována v tom, že takto bude jejich postavení jako společných vlastníků pozemku výhodnější, jak při jednání se stavebním úřadem, tak i při vyřizování hypotéky. Smlouvu o hypotečním úvěru uzavřeli účastníci dne [datum] u [právnická osoba]. na částku [částka] s počáteční úrokovou sazbou 5,60 %. Měsíční anuitní splátka byla stanovena na částku [částka] (důkaz – smlouva o úvěru číslo [RČ]).

11. Svědkové – rodiče žalobkyně, uvedli, že poskytli částku [částka] jako mimořádnou splátku hypotéky. Rovněž darovali dceři (žalobkyni) částku asi [částka] na nákup vozidla [jméno FO] [jméno FO]. Dále vypověděli, že přispívali dceři (manželům) opakovaně různými finančními částkami, a to například na vestavěné skříně, krb, část podlahy, sádrokartony, část nábytku, záloha na dveře. Jednalo se o celkovou částku asi [částka]. Žalobkyně však neprokázala, že by se jednalo o výlučný dar pouze její osobě (například darovací smlouvou). Rodiče žalobkyně dále shodně uvedli, že žalovaný se na stavbě podílel finančně až z hypotéky, rovněž zaplatil zálohu na střechu ve výši [částka]. Tuto částku mu půjčili jeho rodiče. [právnická osoba] začal pracovat až na jaře roku 2003 a někdy tam pomáhali i jeho rodiče. Kolaudace byla v červnu 2003 (první patro plus střecha). Druhá část stavby probíhala postupně (vrchní patro), kolaudace byla v roce 2009. Ukončení společné domácnosti účastníků došlo na jaře roku 2016 (tvrzení žalobkyně, obsah opatrovnického spisu).

12. Mezi účastníky je nesporné (číslo listu 209) a vyplývá to z nájemní smlouvy a z přehledu plateb nájemného, že část domu je pronajímána, přičemž nájemné ve výši [částka] (včetně energií) inkasuje žalobkyně. Platba za energie činí okolo [částka] měsíčně, ze zbývající částky [částka] je třeba odečíst daň. Žalobkyni tak zůstane částka okolo [částka] měsíčně, ze které hradí nezbytné opravy na domě.

13. Aktiva a pasiva SJM Z výpisu katastru nemovitostí LV číslo [hodnota] pro obec [adresa] a k. ú. [adresa] bylo zjištěno, že bývalí manželé mají ve společném jmění manželů pozemek p. č. 201/12 orná půda o výměře 581 m, pozemek p. č. 201/41 zastavěná plocha nádvoří, jehož součástí je rodinný dům č. p. 110 [adresa] o výměře 213 m a pozemek p. č. 201/42 orná půda o výměře 115 m. Tyto nemovitosti a zůstatky na účtech ke dni právní moci rozvodu manželství učinili účastníci předmětem vypořádání jakožto aktiva SJM.

14. Ohledně obvyklé ceny předmětné nemovitosti bylo v průběhu řízení vypracováno několik znaleckých posudků. Soud takto zjišťoval obvyklou cenu i stav nemovitosti v době rozhodování soudu (rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO] Varmuži ocenil nemovitost (dům s pozemky) částkou [částka], a to ke dni [datum]. Poté další znalecký posudek stejného znalce aktualizoval obvyklou cenu ke dni [datum] na částku [částka]. Po sedmi měsících (na žádost zástupce žalovaného) vypracoval soudní znalec [tituly před jménem] [jméno FO] další znalecký posudek a ke dni [datum] ocenil nemovitost částkou [částka]. Žalobkyně poté předložila znalecký posudek, který vyhotovila [právnická osoba]., znalecká kancelář, která ke dni [datum] ocenila nemovitost obvyklou cenou ve výši [částka].

15. Znalec [tituly před jménem] [jméno FO], slyšen u soudního jednání, uvedl, že cenu [částka] určoval z realizovaných kupních smluv v daném čase a v dané oblasti. Z této doby jiné kupní smlouvy nebyly k dispozici, takže cena mu vzrostla za 7 měsíců o 3,2 milionu Kč. Takový nárůst jej samozřejmě překvapil, nicméně jiné prodeje v té době k dispozici neměl. Tvrdil, že on by tuto nemovitost za [částka] nekoupil. Na závěrech svého posudku však setrval.

16. Rovněž i soudní znalec [tituly před jménem] [jméno FO] (ze znalecké kanceláře) trval na závěrech svého posudku, který nemovitost ocenil ke dni [datum] obvyklou cenou [částka]. I on vycházel z porovnávací metody, kdy použil vzorky srovnatelných nemovitostí. Jednalo se o skutečně realizované prodeje. Tvrdil, že na jaře roku 2022 došlo k vrcholu ve sjednaných cenách na trhu. Současný trend je takový, že cena z prosince 2022, a to [částka], by v dubnu 2023 vyšší nebyla. Soud pro obsáhlost výslechů obou znalců (celkem [hodnota] stran protokolu) ve stručnosti odkazuje na tento protokol, který byl účastníkům zaslán.

17. Ze znaleckého dokazování vyplynuly pro soud tyto závěry. Soud měl k dispozici celkem čtyři znalecké posudky (všechny s doložkou podle § 127a o.s.ř.), které předmětnou nemovitost oceňovaly průběžně v období od listopadu 2019 do prosince 2022, tedy v období tří let. Tři posudky uvádějí ceny, které odrážejí pozvolný nárůst ceny v čase, a to [částka], [částka] a [částka]. Naproti tomu čtvrtý posudek považuje soud za jakýsi „exces“, kdy cenu [částka] znalec vysvětloval tím, že bohužel v daném období a v dané oblasti jiné kupní smlouvy nedohledal. Zároveň připustil, že i jej takový neobvyklý nárůst ceny překvapil.

18. Jako hlavní hodnotící kritérium pro relevantnost toho kterého posudku soud považoval dobu jeho vypracování. Nejvíce aktuální je znalecký posudek znalecké kanceláře ([tituly před jménem] [jméno FO]), který posuzoval obvyklou cenu nemovitosti k prosinci roku 2022. Znalec uvedl, že i v dubnu 2023 by obvyklá cena byla stejná - [částka]. Znalecký posudek [tituly před jménem] Varmuži (ke dni [datum]) na částku [částka] je nelogické a mimořádné vybočení z obvyklých cen obdobných nemovitostí v daném čase a místě. Navíc tento posudek je více než rok starý. Soud se proto přiklonil k obvyklé ceně předmětné nemovitosti ve výši [částka]. Skutečnou obvyklou cenou je cena, za kterou je kupec ochoten nemovitost koupit. Sám znalec [tituly před jménem] [jméno FO] uvedl, že by ji za 16 000 000 nekoupil. Tímto tvrzením tedy popřel, že se jedná o obvyklou cenu.

19. K dalším aktivům společného jmění manželů patří zůstatky na účtech obou manželů ke dni právní moci rozvodu manželství (zjištěno dotazy u jednotlivých bank). Žalobkyně: - ČSOB číslo účtu [č. účtu] - [částka] - ČSOB číslo účtu [č. účtu] - [částka] - Air bank číslo účtu 1505 4710/3030 - [částka]. Celkem se tedy jedná o částku [částka]. Žalovaný: - [právnická osoba]. číslo účtu 437104160297 - [částka]

20. Žalovaný dále krátce před rozvodem dne [datum] uzavřel u Air bank a.s. smlouvu o úvěru ve výši [částka] se splátkami [částka] měsíčně po dobu 90 měsíců. Ke dni [datum] činil nevyčerpaný zůstatek částku [částka]. Soud však tyto finanční prostředky do SJM nezapočítal, neboť v této době už manželé nevedli společnou domácnost. Jedná se o výlučnou půjčku žalovaného, o které žalobkyně zřejmě ani nevěděla. Celková aktiva SJM tedy činí [částka] ([částka] + [částka] + [částka]).

21. Jediné pasivum SJM představuje zůstatek hypotečního úvěru u ČSOB a.s. reg. č. 5500/504334-01/15/01-0001/00-R, který dle sdělení banky ke dni [datum] činí [částka] (jistina) a [částka] (úroky). Celkem tedy nesplacená jistina i s úroky před splatností činí k datu rozhodování soudu částku [částka]. Banka eviduje platby z účtu číslo [č. účtu], tedy z účtu žalobkyně. Mezi účastníky je nesporné, že úvěr od [datum] (právní moc rozvodu) splácí žalobkyně. Ve skutečnosti je úvěr hrazen z účtu žalobkyně nejméně od roku 2016, avšak doba splácení do rozvodu manželství je irelevantní, neboť se jednalo o finanční prostředky v SJM účastníků. Za období od [datum] do [datum] byla z účtu žalobkyně uhrazena celkem částka [částka] (sdělení banky ze dne [datum]).

22. Pokud se týká vozidla Kia Ceed RZ [právnická osoba] 6 8724, toto vozidlo žalovaný nabyl až po zániku manželství v listopadu 2018. Z technického průkazu soud zjistil, že na žalovaného bylo vozidlo evidováno dne [datum]. Žalovaný tvrdil, že vozidlo obdržel darem od svého strýce. Vozidlo tedy není součástí SJM.

23. Způsob vypořádání SJM Soud v souladu s návrhem žalobkyně přikázal předmětnou nemovitost do výlučného vlastnictví žalobkyně a zavázal ji povinností vyplatit žalovanému vypořádací podíl. Tento způsob vypořádání je zcela v souladu i se zájmy obou dětí, které mají v domě od svého narození své zázemí a na místo bydliště jsou zvyklé.

24. Výpočet vypořádacího podílu bez disparity Dle obecné zásady jsou podíly obou manželů stejné. Polovina všech aktiv SJM činí [částka] (13 119 612 děleno 2). Vzhledem k tomu, že zůstatek hypotečního úvěru přikázal soud k úhradě žalobkyni, je třeba jednu polovinu tohoto zůstatku ke dni [datum] ve výši [částka] odečíst od vypořádacího podílu žalovaného. Dále je třeba odečíst jednu polovinu částky, kterou žalobkyně uhradila v období po rozvodu od [datum] do [datum] (doba vypořádání), to je [částka]. V tomto případě by vypořádací podíl žalovaného bez disparity činil [částka].

25. Disparita podílů Žalobkyně navrhla použít při vypořádání disparitu podílů, a to z důvodu zásluhovosti o nabytí a udržení předmětné nemovitosti, potažmo z důvodu péče o nezaopatřené děti. Tvrdila, že skutečný podíl žalovaného (vztaženo k celé hodnotě nemovitosti) je 15,5 %. Pozemek původně nabyla jako výlučný vlastník, stavbu domu sama zahájila a jeho rozestavěnost k datu sňatku s žalovaným byla dle znaleckého posudku 37,72 %. S disparitou podílů žalovaný nesouhlasil a poukázal na to, že především díky výši své mzdy v průběhu manželství se účastníkům podařilo dům dokončit. Ohledně disparity podílů vycházel soud z těchto zákonných a judikatorních hledisek: Podle § 742 odst. 1 občanského zákoníku nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: písmeno d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, písmeno f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění.

26. Při vypořádání společného jmění manželů podle zákona č. 89/2012 Sb. soud může rozhodnout, že podíly obou manželů na vypořádávaném jmění nejsou stejné (tzv. disparita vypořádacích podílů). Tomuto závěru jednoznačně nasvědčují i kritéria uvedená v § 742 odst. 1 občanského zákoníku, k nimž je soud povinen při vypořádání přihlédnout. Vyloučení úvahy o disparitě podílů by znamenalo faktickou obsolentnost uvedených zákonných hledisek. Tento závěr je ostatně jednotně sdílen i odbornou judikaturou se zdůrazněním – pro účely disparity – významu hledisek § 742 odst. 1 písm. d) až f) občanského zákoníku (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka]).

27. Hledisko zájmu nezletilých dětí může být okolností vedoucí k disparitě podílů při vypořádání SJM soudem. [právnická osoba] na aplikaci uvedeného zákonného hlediska nahlíží tak, že při stanovení výše podílu je třeba přihlédnout i k tomu, že jeden z manželů bude pečovat o více dětí, anebo o dítě zdravotně postižené, přičemž zohledněna může být i skutečnost, že výživné poskytované rodičem nemůže stačit k uhrazení potřeb dětí. [právnická osoba] v této souvislosti též zdůrazňuje, že je třeba v této souvislosti nutno přihlédnout i ke změněným společenským a ekonomickým podmínkám, v prostředí, které klade podstatně vyšší důraz na individuální zabezpečení potřeb, včetně potřeb nezletilých dětí a nabízí na straně jedné podstatně vyšší možnosti rozvoje jejich osobnosti, na straně druhé však zejména při narůstající majetkové nerovnosti nastavuje ekonomické překážky jejich využití, nelze proto bez dalšího v daném směru přebírat mechanicky závěry judikatury vyslovené v dřívějším období (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).

28. Důvody vedoucí k disparitě vypořádacích podílů mohou být negativní okolnosti manželství, jakož i zohlednění principu zásluhovosti, případně i další okolnosti nastalé v průběhu manželství. Základní tezí při uplatnění principu zásluhovosti je, že odklon od rovnosti podílů manželů je na místě jenom za situace, kdy zvýšené úsilí jednoho z manželů zajistilo nabytí a udržení majetku značné hodnoty. V usnesení ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] Nejvyšší soud poznamenal, že shora uvedené závěry o disparitě podílů při uplatnění principu zásluhovosti byly přijaty za situace, ve které se jednalo o majetek nabývaný v průběhu manželství na straně jedné a výkon osobní péče o rodinu na straně druhé. Netýkaly se však posouzení disparity například v případech, ve kterých došlo k rozšíření společného jmění o majetek, který měl již některý z manželů před uzavřením manželství jako majetek výlučný. K tomu odborná literatura v této souvislosti zdůraznila, že je třeba odlišovat situace, kdy k nabytí majetku značné hodnoty došlo díky činnosti některého z manželů za trvání manželství a kdy nabytí majetku značné hodnoty došlo díky činnosti některého z manželů ještě před vznikem manželství. Zatímco v prvním případě se zdůrazňuje, že i s ohledem na (morální či jinou) podporu prvního manžela druhým z manželů budou důvody disparity spíše výjimečného charakteru, oproti tomu v druhém případě se disparita podílů uplatní spíše (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]).

29. Mýlí se žalovaný, pokud tvrdí, že důvody pro disparitu podílů ve prospěch žalobkyně nejsou dány a poukazuje na to, že rozestavěná stavba byla ještě před uzavřením manželství vložena do podílového spoluvlastnictví obou budoucích manželů (každý ideální ) a že pozemek, o který žalobkyně po sňatku rozšířila společné jmění, koupila v roce 1997 pouze za částku [částka], tedy za zlomek současné hodnoty nemovitosti. Pokud by skutečnost, že žalobkyně koupila předmětný pozemek (nyní v ceně asi jedné poloviny celé nemovitosti) ještě před tím než se vůbec s žalovaným seznámila a že na něm sama jako stavebník zahájila a financovala stavbu domu (rozestavěnost do sňatku 37,72 %) neměla být důvodem pro disparitu podílů ve smyslu § 742 odst. 1 písm. f), bylo by toto ustanovení zcela obsolentní a neživotné. V daném případě se jedná o učebnicový příklad, kdy je na místě disparitu použít. Na tomto nemůže nic změnit to, že později byla stavba (než se stala součástí SJM) v rovnodílném podílovém spoluvlastnictví účastníků (bez přispění žalovaného) a že společné jmění bylo po sňatku rozšířeno o předmětný pozemek (rovněž bez přispění žalovaného). Soud znovu opakuje, že tvrzení žalovaného o jeho větším finančním přispění v době trvání manželství, je zcela irelevantní. Nelze umenšovat plnění mateřských povinností žalobkyně a poukazovat pouze na výši příjmu žalovaného. V daném případě zohlednil soud především to, že k nabytí majetku značné hodnoty (pozemek, rozestavěný dům) došlo díky investici a činnosti žalobkyně ještě před vznikem manželství (rozhodnutí NS sp. zn. [spisová značka]). Tvrzení, že žalobkyně koupila pozemek pouze za částku [částka], nemůže snad žalovaný ani myslet vážně. Tento pozemek, který žalobkyně zakoupila v roce 1997 právě za účelem stavby rodinného domu (kdy se s žalovaným ještě neznala) představuje v současné době hodnotu minimálně 5 až 6 milionu Kč (viz znalecké posudky). Na počátku všech aktivit týkajících se vybudování rodinného bydlení budoucích manželů byla žalobkyně, která za velké pomoci svých rodičů zbudovala základovou desku a hrubou stavbu domu v rozestavěnosti 37,7 %.

30. Dalším důvodem pro disparitu podílů jsou potřeby nezaopatřených dětí ve smyslu § 742 odst. 1 písm. d) občanského zákoníku. [právnická osoba] na aplikaci uvedeného zákonného hlediska nahlíží tak, že při stanovení výše podílů je třeba přihlédnout i k tomu, že jeden z manželů bude pečovat o více dětí, anebo o dítě zdravotně postižené, přičemž zohledněna může být i skutečnost, že výživné poskytované rodičem nemůže stačit k uhrazení potřeb dětí (k tomu srovnej: Pokorný, M. Holub, M. Bičovsky, J.: společné jmění manželů [adresa], strana 198 a násl.). Soud především přihlédl k tomu, že syn David je dosud nezletilý (narozen 2009) a dcera Lenka (narozená 2003) má těžší zdravotní problémy (viz shora), které vyžadují zvýšené náklady ze strany žalobkyně.

31. Právní úprava modifikace vypořádání společného jmění manželů patří k právním normám s relativně neurčitou hypotézou, které ponechávají soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností (rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Soud dospěl k závěru, že spravedlivému uspořádání tohoto právního vztahu mezi účastníky odpovídá disparita podílů v poměru 65 % ku 35 % ve prospěch žalobkyně. Potom vypořádací podíl, který je žalobkyně povinna vyplatit žalovanému činí [částka] (50 % se rovná [částka], 35 % rovná se [částka]).

32. Žalobkyně navrhovala vypořádací podíl žalovaného ve výši 15,5 % – to je [částka]. Dle názoru soudu je tato částka nepřiměřeně nízká (vzhledem k celku). Jako hlavní hodnotící kritéria pro stanovení výše vypořádacího podílu (disparity) považoval soud na jedné straně nesporné a zásadní zásluhy žalobkyně o nabytí majetku v SJM, na straně druhé možnost žalovaného si z vypořádacího podílu pořídit jiné vlastnické bydlení (spodní hranice vypořádacího podílu). Touto spodní hranicí se jeví právě částka okolo [částka]. Soud pro vyplacení této částky stanovil lhůtu šesti měsíců, která se s ohledem na závazný příslib půjčky ze strany rodičů žalobkyně ve výši [částka] i příslib bankovního úvěru jeví jako přiměřená.

33. Finanční dary rodičů žalobkyně (výpověď rodičů žalobkyně) soud za vnosy, které by bylo potřeba vypořádat, nepovažuje, neboť nebylo prokázáno, že by se jednalo o výlučné dary žalobkyni. Dále pak bylo prokázáno, že rodiče obou manželů průběžně na stavbě pomáhali, ze strany žalovaného to bylo až po sňatku účastníků a v menší míře. Nejednalo se pouze o finanční pomoc ze strany rodičů žalobkyně, byl to i žalovaný, který za pomoci svých rodičů přispěl částkou [částka] (výpověď rodičů žalobkyně).

34. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný vypořádal svého bratra ohledně bytu získaného žalovaným od rodičů, což by soud měl při rozhodování zohlednit. Soud se tímto nezabýval, neboť žalobkyně neuvedla dobu, kdy se tak stalo, částku, která byla bratrovi žalovaného vyplacena, ale především neprokázala, že by se jednalo o finanční prostředky v SJM.

35. Žalobkyně tvrdila, že v posledních letech se žalovaný na údržbě domu, platbě za energie a nutných opravách finančně nepodílel. Předložila soudu přehled nákladů od roku 2017 (číslo listu 383), které sama hradila v částce okolo [částka]. Vzhledem k tomu, že žalobkyně inkasuje nájemné a po odečtení nákladů (daň, energie) ji zůstane asi [částka] měsíčně (shodné tvrzení účastníků), tak tyto finanční prostředky (součást SJM) hradily žalobkyni (účastníkům) nezbytnou údržbu a opravy.

36. Solventnost k vyplacení vypořádacího podílu žalobkyně prokázala písemným prohlášením svých rodičů ze dne [datum] (číslo listu 374), ve kterém závazně slíbili, že v případě potřeby zajistí své dceři v rámci rodiny půjčku ve výši [částka]. Zbývající částku je žalobkyně schopna získat od banky.

37. Náklady řízení 38. Soud dále rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř., že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V daném případě se jedná o tzv. iudicium duplex, kdy návrh na vypořádání společného jmění mohl podat každý z manželů a konečné vypořádání je zcela v jejich zájmu. I kdyby však soud poměřoval úspěch či neúspěch obou účastníků, musel by dojít ke stejnému závěru. Žalovaný jako svůj vypořádací podíl navrhoval 50 % všech majetkových hodnot, naproti tomu žalobkyně navrhovala vypořádací podíl žalovaného pouze 15,5 % majetku v SJM. Soud přiznal žalovanému 35,5 % majetku v SJM, tzn. že úspěch každého z účastníků byl zhruba poloviční.

39. Soud dále rozhodl podle § 148 odst. 1 o.s.ř. o náhradě nákladů státu, neboť byl vypracován znalecký posudek [tituly před jménem] Varmuži v ceně [částka] a znalec [tituly před jménem] [jméno FO] požadoval za účast u jednání částku [částka]. Celkem se tedy jedná o znalečné ve výši [částka]. Soud proto zavázal každého z účastníků povinností uhradit státu jednu polovinu těchto nákladů, a to dle zásad shora uvedených. Vzhledem k tomu, že žalovaný zaplatil zálohu [částka], je povinen doplatit částku [částka].

Poučení