14 C 239/2021 - 327

Rubrum

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Ottou Plachým ve věci žalobkyně: [právnická osoba], IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/1] proti žalované: [právnická osoba]., IČO [IČO] sídlem [Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0] o určení vlastnického práva takto:

Výrok

I. Žaloba na určení, že žalobkyně je vlastníkem přípojky vysokého napětí tvořené sloupovou trafostanicí a dvěma sloupy s elektrickým vedením, kdy sloup s trafostanicí je umístěn na pozemku parc. č. [parcelní číslo] a druhý sloup je umístěn na pozemku parc. č. [parcelní číslo], přičemž tato přípojka končí napojením na distribuční síť žalované na sloupu na pozemku parc. č. [parcelní číslo], vše v k.ú. [adresa], obec [adresa], se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobkyni se vrací zaplacený soudní poplatek ve výši [částka], a to po právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne [datum], ve znění následného upřesnění, se žalobkyně domáhala určení, že je vlastníkem přípojky vysokého napětí, která je tvořena sloupovou trafostanicí a dvěma sloupy s elektrickým vedením, kdy sloup s trafostanicí je umístěn na pozemku parc. č. [parcelní číslo] a druhý sloup je umístěn na pozemku parc. č. [parcelní číslo], přičemž tato přípojka (elektrické vedení) končí napojením na distribuční síť žalované na sloupu na pozemku parc. č. [parcelní číslo], vše v k.ú. [adresa], obec [adresa]. Pozemek parc. č. [parcelní číslo] je ve vlastnictví žalobkyně, pozemek parc. č. [parcelní číslo] je ve vlastnictví [jméno FO]. Trafostanice není evidovaná v katastru nemovitostí. Žalobu odůvodnila tím, že trafostanice byla vybudována žalobkyní jako součást výstavby areálu [právnická osoba] [adresa]. Trafostanici se sloupy a elektrickým vedením pro žalobkyni na základě smlouvy o dílo zhotovila a následně dne [datum] předala společnost [právnická osoba] Žalobkyně vede soudní spor se společností [právnická osoba]., u Obvodního soudu pro [adresa] pod sp. zn. [spisová značka], ve kterém žalobkyně požaduje bezdůvodné obohacení za užívání jejího majetku. V daném sporu na základě námitek [právnická osoba]., proti vlastnictví trafostanice, soud učinil dotaz na žalovanou a žalovaná sdělila, že je vlastníkem transformační stanice na základě zápisu o odevzdání a převzetí dokončené stavby ze dne [datum]. Žalovaná předmětnou trafostanici eviduje pod číslem [hodnota] jako svůj majetek. Žalobkyně vyzvala žalovanou k uvedení nepravdivého stanoviska na pravou míru, eventuálně k doložení řádného vlastnického titulu k popisovanému majetku, a v takovém případě k doložení jejích práv k umístění trafostanice a stožárového vedení na uvedených pozemcích. Žalobkyně žalované ani jejímu právnímu předchůdci předmětnou trafostanici neprodala ani nedarovala, byla zhotovena jako dílo pro žalobkyni a na její náklady. Předmětná trafostanice byla předána žalované do užívání v návaznosti na smlouvu o odběru elektrické energie žalobkyní. Přes trafostanici je napojena fotovoltaická elektrárna, ze které je dodávána elektřina do sítě žalované. Žalobkyně nemá důvod o svém vlastnickém právu k trafostanici pochybovat. Naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva žalobkyně odůvodnila tím, že žalovaná v uvedeném soudním řízení u Obvodního soudu pro [adresa] pod sp. zn. [spisová značka] sdělila, že je vlastníkem předmětné trafostanice, což brání žalobkyni ve výkonu jejích vlastnických práv, resp. uplatňování nároků vyplývajících z vlastnického práva k trafostanici. Žalovaná hovoří o vlastnickém právu k distribučnímu zařízení, to žalobkyně považuje za zpochybňování jejího vlastnického práva k celému předmětu řízení, proto se domáhá určení vlastnictví i ke dvěma sloupům s elektrickým vedením.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že považuje distribuční zařízení uvedené v žalobním návrhu za své vlastnictví. Žalovaná a předtím její předchůdce společnost [právnická osoba]., (dále jen „[právnická osoba] je provozovatelem a výlučným vlastníkem distribuční soustavy provozované ve veřejném zájmu. Osoba, která má zájem o připojení k distribuční soustavě, může požádat provozovatele distribuční soustavy o připojení. Dne [datum] podal jednatel žalobkyně, pan [jméno FO], žádost [právnická osoba] o zřízení nového odběrného místa, na základě toho [právnická osoba] vydala souhlasné stanovisko ke zřízení nového odběrného místa [odběrné místo] pro podnikatelský odběr. Požadovaný odběr byl vázán na úpravu rozvodného zařízení. Dle právních předpisů platných v té době bylo požadováno zaplacení příspěvku na oprávněně vynaložené náklady na připojení. Ze zaplacení těchto nákladů však v žádném případě nelze dovozovat vlastnické právo k nově vybudovanému distribučnímu zařízení. Žalobkyně se uhrazením podílu na nákladech nestala vlastníkem ani spoluvlastníkem části zařízení distribuční soustavy. V daném případě se jednalo o vybudování rozvodného zařízení, které se skládalo z trafostanice a přípojky vysokého napětí (dále jen „VN“), která je tvořena dvěma podpěrnými body/sloupy. Uvedené rozvodné zařízení bylo vybudováno za účelem připojení více odběratelů a k provozování takového zařízení je oprávněna pouze osoba, která je držitelem licence na distribuci elektřiny. Mezi žalobkyní a [právnická osoba] došlo k uzavření budoucí smlouvy o úhradě příspěvku, jejímž předmětem byl budoucí závazek [právnická osoba] uzavřít smlouvu o převodu majetku na energetické dílo za úplatu, kdy žadatel zajistí výstavbu přípojky VN a trafostanice podle schválené projektové dokumentace (smlouvu se však nepodařilo dohledat). Důvodem pro tento postup bylo časové hledisko, kdy žadatel o připojení nového odběrného místa nechtěl čekat, až přípojku vybuduje provozovatel distribuční soustavy, proto měl zajistit výstavbu přípojky sám a následně předat dílo za úplatu do vlastnictví provozovatele distribuční soustavy. V systému žalované byl dohledán záznam o pořízení majetku [právnická osoba], který [právnická osoba] pořídila nákupem za [částka] na základě faktury vystavené žalobkyní (bankovní výpisy ani faktury však žalovaná s ohledem na archivační lhůty nemá k dispozici). K předání dokončeného díla došlo na základě zápisu o odevzdání a převzetí dokončené stavby ze dne [datum]. Předmětné distribuční zařízení se tak stalo součástí distribuční soustavy ve vlastnictví provozovatele distribuční soustavy. Žalovaná běžně neužívá k distribuci elektrické energie cizí distribuční stanice, ve specifických případech postupuje žalobkyně formou nájemního vztahu, nikoliv předáním do užívání s tím, že vlastníkem bude třetí osoba. Smlouva o odběru elektřiny se uzavírala pouze za účelem připojení nového odběrného místa, nikoliv za účelem předání zařízení do užívání, jak tvrdí žalobkyně. Pokud by trafostanice byla ve vlastnictví žalobkyně, měla by mít podepsanou smlouvu o odběru elektrické energie na hladině VN, ale v současnosti je žalobkyně připojena na hladině nízkého napětí (dále jen „NN“). Žalovaná jako distributor elektřiny připojila k trafostanici další odběratele (nejdříve uváděla 5 dalších odběratelů, následně jen 3), jejich připojení je provedeno kabely NN. I připojení fotovoltaické elektrárny svědčí o vlastnictví žalované, neboť pokud by trafostanice nebyla ve vlastnictví žalované, nemohlo by dojít k připojení fotovoltaické elektrárny tam, kde je nyní připojena (přes cizí zařízení). O vědomosti žalobkyně o vlastnictví transformační stanice žalovanou svědčí také skutečnost, že společnost [právnická osoba], kdy žadatelem o připojení byl jednatel žalobkyně, žádala o připojení prostřednictvím transformační stanice žalované, uhradila podíl na připojení a potvrdila, že hranice vlastnictví jsou pojistkové spodky rozvaděče NN. Žalovaná za svůj majetek považuje vedení po trafostanici a dále vedení do rozvaděče NN až po svorky v rozvaděči. Žalovaná také uvedla, že ona i její právní předchůdci užívali distribuční zařízení v dobré víře a ve veřejném zájmu za účelem rozvodu elektřiny. Od počátku byli v dobré víře, že jsou oprávněnými vlastníky, předmětné distribuční zařízení užívají po dobu 18 let. Fakticky jej provozují, provádějí pravidelné kontroly, příp. odstraňují zjištěné závady. Od uvedení distribučního zařízení do provozu v roce [rok] neměli žádný důvod pochybovat o oprávněnosti svého vlastnictví, proto by došlo k vydržení vlastnického práva. Vlastnictví trafostanice a přípojky VN přešlo z [právnická osoba] na základě smlouvy o vkladu části podniku „distribuce“ ze dne [datum] na společnost [právnická osoba]., IČO [IČO], která zanikla fúzí splynutím se vznikem nástupnické společnosti [právnická osoba]., IČO [IČO] (tj. žalované). Dle přílohy č. [hodnota] smlouvy o vkladu části podniku náleželo k části podniku „[podezřelý výraz]“ i předmětné zařízení distribuční soustavy označené jako [právnická osoba], toto je vedeno i v inventurních soupisech majetku. Připustila, že nemá žádnou smlouvu k umístění zařízení na cizím pozemku. Mají mnoho trafostanic, kde otázka užívání není dořešena, je to vše z minulosti po předchozích distributorech.

3. K tomu se žalobkyně vyjádřila tak, že nezpochybňuje, že žalovaná prováděla revize zařízení, ovšem užívání tohoto zařízení nebylo mezi účastníky nijak smluvně upraveno. Žalobkyně dávala souhlas s připojením dalších odběratelů, stejně jako žalovaná, proto žalované bylo velmi dobře známo, jak je to s vlastnictvím, a nemohla tedy být v dobré víře. Ke sporu došlo až v souvislosti se sporem u Obvodního soudu pro [adresa], když žalobkyně měla doklady o svém vlastnictví a do té doby nikdo její vlastnictví nezpochybňoval. Žalobkyně přípojku užívá k přívodu elektrické energie do svého areálu a současně k přenosu jí vyrobené elektrické energie z fotovoltaické elektrárny. Přípojku žalobkyně neudržovala, protože to její stav nevyžadoval, revize vždy zajišťovala žalovaná jako provozovatel zařízení. Žalobkyně se v rámci údržby stará o pozemky, na nichž jsou sloupy umístěny, např. sečením trávy a odstraňováním dřevin. Poukázala na to, že ve smlouvách o připojení výrobny k distribuční soustavě nebyly shodně uváděny údaje o hranici vlastnictví, resp. místu připojení (v dřívějších se uváděla HDS kabelová č. [hodnota], v novější smlouvě rozvaděč [název rozvaděče]), přitom elektrárna je stále připojena na budově daleko od předmětné trafostanice, mezi těmito místy se nachází další kabelové vedení (přípojka). Není tedy možné, aby touto smlouvou byla určována jakákoliv vlastnická hranice ve prospěch žalované. Pokud jde o dobrou víru žalované, resp. [právnická osoba], tak poukázala na to, že [právnická osoba] si tuto transformační stanici zaevidovala s počáteční hodnotou [částka], přitom výstavba transformační stanice byla provedena za cenu [částka]. Žalobkyně nevidí důvod, proč by tento zánovní majetek převáděla na [právnická osoba] za [částka], hodnota tohoto majetku musela být [právnická osoba], resp. žalované jako odborným subjektům známa, z této disproporce dovozuje nedostatek dobré víry žalované při uzavření smlouvy o vkladu části podniku. Pokud by tato částka měla představovat jen určitý podíl, za který mělo dojít k odkupu, tak není jasné, jak se k této částce dospělo (procento podílu vychází na setiny). Poukázala také na to, že v případě [právnická osoba] a žalované se jednalo o osoby majetkově propojené, jak vyplývá ze smlouvy o vkladu části podniku, proto není možné uvedené smlouvě přikládat jiný význam než fúzi dvou akciových společností. Ve smlouvě o vkladu části podniku je předmětná trafostanice převáděna jako movitá věc, ačkoliv je součástí přípojky a tedy nemovitostí, a dále nelze převést jen součást věci hlavní. Ve smlouvě o vkladu části podniku nejsou označeny hranice vlastnictví, sloupy podle této smlouvy převedeny nebyly. Žalobkyně uvedla s odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], že po nabyvateli je požadováno, aby se přesvědčil, že prodávající je skutečně oprávněn převést vlastnictví, přičemž o právu prodávajícího věc převést nemohou existovat sebemenší pochybnosti. Pokud jsou zde okolnosti vyvolávající pochybnosti, je u kupujícího namístě, aby vyvinul náležitou investigativní aktivitu, jinak nemůže disponovat dobrou vírou. V tomto případě měla žalovaná získat majetek za poloviční než pořizovací hodnotu, ležící bez právního důvodu na cizích pozemcích. Dle žalobkyně tak nebyla dána dobrá víra žalované při vstupu do držby, což jí bránilo v získání vlastnického práva koupí od nevlastníka či nabytí vlastnického práva vydržením.

4. Žalovaná učinila nesporným, že faktický průběh elektrického vedení, napojení, umístění sloupů a trafostanice je takový, jak je popsáno v žalobě. Účastníci také shodně uvedli, že předmětné sloupy jsou spojeny se zemí pevným základem, a to tzv. betonovými patkami zakopanými do země.

5. Nejprve se soud zabýval tím, zda je dán naléhavý právní zájem na určení dle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“.). Tento naléhavý právní zájem nelze spatřovat v tom, že mezi žalobkyní a třetí osobou probíhá soudní řízení, ve kterém je sporné, kdo je vlastníkem předmětné trafostanice. Jednak lze tuto spornou otázku posoudit v daném řízení jako tvz. předběžnou otázku, zejména však výsledek sporu o určení vlastnictví nebude závazný pro onu třetí osobu v jiném soudním řízení, neboť výrok rozsudku je závazný jen pro účastníky řízení (§ 159a odst. 1 o.s.ř.). Navíc lze vyslovit domněnku, že pokud se žalobkyně domáhá v daném soudním řízení po společnosti [právnická osoba]. vydání bezdůvodného obohacení za užívání jejího majetku, tak předmětnou trafostanici nepochybně užívá žalovaná k distribuci elektřiny (což není mezi účastníky sporné), takže pokud by se někdo bezdůvodně obohacoval jejím užíváním, mohla by to být nanejvýš žalovaná, nikoliv společnost [právnická osoba]. Vedení onoho sporu tak naléhavý právní zájem na určení nezakládá, když nebude pro daný spor závazné a nejspíše ani není podstatné pro rozhodnutí v uvedeném sporu. Přesto však soud naléhavý právní zájem na určení vlastnictví shledal. Mezi účastníky je totiž skutečně sporné, kdo je vlastníkem. Bez požadovaného určení by bylo právo žalobkyně nejisté a lze očekávat, že se tímto určením vytvoří právní základ pro vztahy účastníků sporu (byť vzhledem k okolnostem nikoliv ve všech souvislostech). Není zřejmé, jak jinak by se žalobkyně aktuálně mohla domoci ochrany svého práva (např. žalobou na plnění). Proto soud dospěl k závěru, že naléhavý právní zájem na určení je v této věci dán. (K těmto závěrům viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka].)

6. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutečnosti:

7. Z výpisu z obchodního rejstříku ohledně žalobkyně bylo zjištěno, že se jedná o obchodní společnost a jejími jednateli a zároveň společníky jsou [jméno FO], nar. [datum], a [jméno FO], nar. [datum].

8. Z výpisu z obchodního rejstříku ohledně žalované bylo zjištěno, že žalovaná vznikla dne [datum] jako nástupnická společnost v důsledku fúze splynutím zanikajících společností [právnická osoba]., IČO [IČO], a [právnická osoba]., IČO [IČO].

9. Z informací o pozemcích z nahlížení do katastru nemovitostí bylo zjištěno, že jako vlastník pozemku parc. č. [parcelní číslo] v k.ú. [adresa], obec [adresa], je evidovaná žalobkyně, jako vlastník pozemku parc. č. [parcelní číslo] v k.ú. [adresa], obec [adresa], je evidován [jméno FO] a jako vlastník pozemku parc. č. [parcelní číslo] v k.ú. [adresa], obec [adresa], je evidovaná společnost [právnická osoba]. Na žádném z těchto pozemků nejsou evidovány stavby.

10. Z katastrálních map bylo zjištěno, že na pozemek parc. č. [parcelní číslo] navazuje pozemek parc. č. [parcelní číslo] a na tento dále navazuje pozemek parc. č. [parcelní číslo].

11. Z územního rozhodnutí vydaného stavebním odborem Magistrátu města [adresa] dne [datum] pod č. j. [číslo jednací] bylo zjištěno, že tímto bylo rozhodnuto o umístění stavby „Stanice technické kontroly – [adresa]“ na pozemcích parc. č. [parcelní číslo] v k.ú. [adresa], a to na návrh žalobkyně zastoupené [právnická osoba] Rozhodnutí obsahuje stručný popis stavby. V bodě [hodnota]“ se uvádí, že pro zajištění elektrické energie v objektu STK bude vybudována elektropřípojka. Od napojovacího místa umístěného na sloupu stávajícího vrchního el. vedení na p. p. č. [parcelní číslo] ve vzdálenosti asi 120 m od budované STK bude vedena vrchní elektropřípojka přes p. p. č. [parcelní číslo] s umístěním jednoho podpěrného sloupu k nově realizované trafostanici o výkonu [hodnota] umístěné na p. p. č. [parcelní číslo]. Z této trafostanice bude vedena přípojka v zemi k hraně objektu STK. Dále bylo v rámci podmínek uvedeno, že projektová dokumentace ke stavebnímu řízení bude respektovat navržené umístění trafostanice [hodnota], která je dle zpracovaného regulačního plánu stavbou veřejně prospěšnou. Ve věci vydala stanovisko mj. [právnická osoba]. (K tomu žalobkyně na jednání uvedla, že následně došlo k přečíslování parcely č. [parcelní číslo])

12. Ze stavebního povolení vydaného stavebním odborem Magistrátu města [adresa] dne [datum] pod č. j. [číslo jednací] bylo zjištěno, že tímto byla povolena stavba „[název stavby] – [adresa]“ na pozemcích parc. č. [parcelní číslo] v k.ú. [adresa], a to na návrh žalobkyně jako stavebníka zastoupeného projekční kanceláří [právnická osoba] [právnická osoba] obsahuje stručný popis stavby, v bodě [hodnota] – „[název stavby]“ se uvádí, že tato je navržena z připojovacího místa včetně sloupové trafostanice o výkonu [hodnota]. Přípojka začíná vložením sloupu do stávajícího vedení [hodnota] a pokračuje jako nadzemní vedení k nové sloupové trafostanici. Z trafostanice pokračuje v zemi k hale STK.

13. Z kolaudačního rozhodnutí vydaného [právnická osoba] [adresa] dne [datum] pod č. j. [číslo jednací] bylo zjištěno, že tímto bylo povoleno užívání stavby „[název stavby] – [adresa]“ umístěné na pozemku parc. č. [parcelní číslo] v k.ú. [adresa].

14. Ze stanoviska [právnická osoba] jako dodavatele elektřiny ze dne [datum] bylo zjištěno, že tímto sdělila [jméno FO], že souhlasí se zřízením nového odběrného místa [místo odběru] pro podnikatelský odběr. Připojení je vázáno na úpravu rozvodného zařízení ve správě [právnická osoba] a podle § 6 vyhlášky č. 297/2001 Sb. bude uplatněn příspěvek na vynaložené náklady na připojení. Dále se uvádí, že stanovisko ke stavebnímu řízení řeší smlouva o uzavření budoucí smlouvy o úhradě nákladů spojených s připojením. Způsob a místo napojení je uvedeno trafostanice [hodnota] kV včetně přípojky VN s místem napojení na stávající vedení 22 kV.

15. Z razítka [právnická osoba] ze dne [datum] bylo zjištěno, že [právnická osoba] neměla námitek proti zamýšlené akci [název majetku] [adresa] p.p. [parcelní číslo]. Další text razítka není čitelný.

16. Ze sdělení [právnická osoba] ze dne [datum] [právnická osoba] [adresa] ve věci [název stavby] – [adresa], zn[číslo jednací], bylo zjištěno, že [právnická osoba] neměla námitky k vydání územního rozhodnutí.

17. Z dalšího sdělení [právnická osoba] ze dne [datum] bylo zjištěno, že z hlediska stavby trafostanice a přípojky VN [právnická osoba] neměla námitky k vydání kolaudačního rozhodnutí na stavbu „[název stavby] – [adresa]“.

18. Z projektové dokumentace elektro na akci „[název stavby]“ vypracované [tituly před jménem] [jméno FO] pro žalobkyni jako investora dne [datum] bylo zjištěno, že předmětem dokumentace bylo zhotovení přípojky VN a trafostanice. Napájení elektrickým proudem mělo být zajištěno pomocí nové přípojky VN odbočením z kmenového vedení VN 22kV, kdy přípojka bude mít příhradový stožár odbočení (vsazený mezi pole druhého a třetího dřevěného sloupu na rohu pozemku stavebnin [právnická osoba]), jeden podpěrný bod betonový sloup a dále vlastní transformační stanici 400 kVA s rozvaděčem u paty stožáru. Trafostanice bude jako distribuční pro více velkoodběratelů.

19. Z části dokumentace stavby pro stavební povolení vypracovaného společností [právnická osoba] pro žalobkyni jako investora bylo zjištěno, že přípojka elektro je navržena jako přívod elektřiny z připojovacího místa vzdáleného asi 120 m včetně sloupové trafostanice o výkonu 400 kVA. Přípojka začíná vložením sloupu do stávajícího vedení 22 kV a pokračuje jako nadzemní vedení k nové sloupové trafostanici o výkonu 400 kVA. Z trafostanice pokračuje v zemi k hale STK.

20. Ze zápisu o převzetí stavby – přípojky [název přípojky] ze dne [datum] bylo zjištěno, že dodavatelem byla společnost [právnická osoba] [právnická osoba] a přejímající organizací byla žalobkyně. Na zápisu je také uveden zástupce budoucího uživatele [jméno FO] s podpisem dne [datum]. Jedna z předložených kopií tohoto zápisu obsahuje i razítko [právnická osoba].

21. Z výchozí zprávy o revizi elektrického zařízení ze dne [datum] vyhotovené revizním technikem [jméno FO] bylo zjištěno, že revidovaným zařízením byla trafostanice [číslo jednací] [místo odběru]. Uvádí se, že stav zařízení je velmi dobrý, bylo provedeno dle projektu. Zdroj elektrického proudu je vedení VN 22 kV v majetku [právnická osoba]. Jako provozovatel zařízení je uvedena [právnická osoba], ta je označena také jako odběratel (tj. ten, pro koho byla zpráva vyhotovena). V popisu zařízení je uvedeno, že pro zajištění dodávek elektrické energie pro provoz STK a dalších aktivit v Užíně byl vypracován projekt [tituly před jménem] [jméno FO] na stavbu přípojky VN a trafostanice, dodavatelem byly [právnická osoba] [právnická osoba]. Trafostanice je připojena ze stávajícího volného vedení [podezřelý výraz] (je odkazováno na samostatnou revizní zprávu). Trafostanice je stožárová, na TS je umístěn transformátor 400 kVA. Dále jsou uváděny technické informace o transformátoru a rozvaděči NN, který je[Anonymizováno]umístěn vedle transformační stanice.

22. Z faktury vystavené společností [právnická osoba] [právnická osoba]. dne [datum] bylo zjištěno, že touto účtoval žalobkyni za přípojku [název přípojky] částku [částka] bez DPH, [částka] včetně DPH. Dle faktury byla dne [datum] zaplacena záloha [částka], zbývá doplatit [částka].

23. Z výpisu z účtu [jméno FO] za období března [rok] bylo zjištěno, že dne [datum] uhradil částku [částka] na účet společnosti [právnická osoba] (uvedený ve faktuře ze dne [datum]).

24. Z faktury vystavené [tituly před jménem] [právnická osoba] dne [datum] bylo zjištěno, že touto účtoval žalobkyni elektromontážní práce a dodávky na akci „[podezřelý výraz]“. Faktura uvádí různý elektrický materiál (např. kabely, rozvaděče, zásuvkové skříně, pojistky). Z této faktury není zřejmé, že by souvisela se stavbou sloupů či transformační stanice.

25. Z předložené fotodokumentace ke sloupům bylo zjištěno, že elektrické vedení končí na sloupu, v jehož zhruba polovině se nachází transformátor, do kterého vedou dráty. [adresa] stojí v betonové patce. Pod sloupem se nacházejí dvě skříně, jedna větší (dle žalované rozvaděč NN) a jedna menší bílá. Z tohoto sloupu vede elektrické vedení na další sloup na jiném pozemku (za oplocením) a z tohoto sloupu vede elektrické vedení dále na vzdálený stožár.

26. Z dopisu žalované ze dne [datum] bylo zjištěno, že sdělila Obvodnímu soudu pro [adresa] k jeho žádosti ve věci sp. zn. [spisová značka], že je vlastníkem transformační stanice umístěné na p.p.č. [parcelní číslo] v k.ú. [adresa], která nese označení [označení trafostanice]. Podzemní kabelové vedení NN, které je vyvedeno z uvedené elektrické stanice, není ve vlastnictví žalované.

27. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že touto zástupce žalobkyně vyzval žalovanou, aby doložila vlastnické právo k předmětné trafostanici a že je vlastníkem, na jehož náklady byla trafostanice vybudována. Sdělení žalované Obvodnímu soudu pro [adresa] brání žalobkyni ve výkonu jejích vlastnických práv a poškozuje ji. Pokud žalovaná doloží vlastnický titul k tomuto majetku, nechť současně doloží právo k umístění trafostanice a stožárového vedení na pozemcích.

28. Z reakce žalované (datované [datum], správně patrně [datum]) bylo zjištěno, že sdělila zástupci žalobkyně, že se považuje za vlastníka předmětné distribuční transformační stanice s tím, že tato byla předána do užívání žalované na základě předávacího protokolu, přičemž předmětná transformační stanice se stala součástí distribuční soustavy. Žalovaná nezpochybňuje, že žalobkyně uhradila příspěvek na oprávněně vynaložené náklady na připojení, z toho však nelze dovozovat vlastnické právo k nově vybudovanému distribučnímu zařízení.

29. Z konceptu smlouvy č. [tel. číslo] o uzavření budoucí smlouvy o úhradě příspěvku, tj. účelně vynaložených nákladech dodavatele spojených s připojením a se zajištěním požadovaného příkonu (žalovaná uvedla, že tuto smlouvu jako takovou se nepodařilo dohledat), bylo zjištěno, že tato měla být uzavřena mezi [právnická osoba] a žalobkyní. Smlouva se měla týkat movitého majetku pořízeného výstavbou označeného jako „[adresa] – [název stavby] [právnická osoba] se měla touto smlouvou zavázat uzavřít smlouvu o převodu majetku na uvedené dílo za úplatu po jeho řádném dokončení, kdy žadatel (tj. žalobkyně) zajistí výstavbu přípojky VN + TS podle schválené projektové dokumentace za odborného dohledu pracovníka [právnická osoba]. Bylo uvedeno, že smluvní strany se dohodly, že realizaci stavby provede firma [právnická osoba] Výše úhrady bude stanovena na podkladě skutečných nákladů, kdy předběžné náklady jsou uvedeny v celkové výši [částka] (realizační náklady [částka], projekt [částka], geodetické zaměření [právnická osoba] Kč). Z toho má žalobkyně hradit 60 %, [právnická osoba] uhradí 40 %. Finanční vyrovnání má proběhnout po právní moci kolaudačního rozhodnutí na základě vlastní smlouvy o úhradě příspěvku za připojení a smlouvy o převodu k majetku určenému k dodávce elektřiny, která řeší převod díla do vlastnictví [právnická osoba]. Dále se uvádí, že transformátor dodá [právnická osoba] a jeho náklady budou zohledněny ve vlastní smlouvě (snížení podílu [právnická osoba]). Jak bylo uvedeno, jedná se jen o koncept, který není nikým podepsán.

30. Ze záznamů žalované o provedených kontrolách stanice [název majetku], dále označené [název majetku], bylo zjištěno, že došlo ke kontrolám a údržbě stožárové transformační stanice a venkovní rozvodny, a to ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum], [datum]. V záznamech se uvádí, že technologie je ve vlastnictví žalované. [adresa] výroby transformátoru je uveden [rok].

31. Z výpisů ze systému žalované o provedené údržbě k místu označenému jako [označení trafostanice] vyplývá, že probíhaly pravidelně prohlídky a údržba stožárové transformační stanice, a to od [datum] do [datum]. Prohlídky probíhaly převážně v ročních intervalech, mezi tím byly i další úkony (např. výměna pojistek).

32. Z interní e-mailové komunikace zaměstnanců žalované bylo zjištěno, že z úložiště dat původních systému bylo zjištěno, že majetek označený jako [název majetku] měla [právnická osoba] v evidenci, tento měl být pořízen nákupem za [částka], a to na základě faktury vystavené žalobkyní, v předmětném záznamu je uvedeno datum [datum]. Je evidována faktura od žalobkyně s datem [datum] na částku celkem [částka] (v blíže nepopsaném dělení na [částka] a [částka]) s popisem [název majetku].

33. Z výpisu z majetku společnosti [právnická osoba], pro fiskální rok [rok] bylo zjištěno, že je tam uveden investiční majetek [název majetku], pořizovací hodnota je uvedena [částka].

34. Z přehledu odběratelů, kteří mají být dle žalované připojeni na místo [název stavby] bylo zjištěno, že tam jsou uvedeni [právnická osoba], [právnická osoba], [jméno FO], [právnická osoba]., [právnická osoba]. Z tohoto přehledu nelze blíže dovodit, z čeho vyplývá, že jsou připojeni na stejné transformační stanici (místa spotřeby mají u každého jiná čísla).

35. Z usnesení Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], ve věci žalobců [jméno FO] a [právnická osoba] proti žalované [právnická osoba]. bylo zjištěno, že tímto usnesením bylo řízení o žalobě na zaplacení částky [částka] za užívání trafostanice vyloučeno k samostatnému řízení. Z odůvodnění se podává, že v dané věci se žalobci po žalované domáhají náhrady za užívání jejich pozemků, inženýrských sítí a staveb. Vyloučení části věci bylo odůvodněno tím, že není jasné, zda je [právnická osoba] skutečným vlastníkem trafostanice, za kterou požaduje částku [částka].

36. Z rozsudku Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], ve věci žalobkyně [právnická osoba]. proti žalovaným [jméno FO] a [právnická osoba], o zřízení práva chůze a jízdy přes pozemky, o zřízení práva užívat části pozemků k vedení a údržbě podzemní elektrické přípojky, o zřízení práva užívat části pozemků k vedení a údržbě vodovodní přípojky, bylo zjištěno, že tímto byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně, který žalobu zamítl. V odst. [hodnota] odůvodnění rozsudku bylo uvedeno, že transformátor je ve vlastnictví žalovaných, to však není nijak více odůvodněno.

37. Ze smlouvy o dodávce elektřiny ze dne [datum] bylo zjištěno, že tuto uzavřela žalobkyně jako odběratel s [právnická osoba] jako dodavatelem. Odběrné místo bylo označeno jako č. [hodnota], [odběrné místo]. Datum zahájení dodávky bylo [datum].

38. Z dodatku ke smlouvě o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum], včetně průvodního dopisu, bylo zjištěno, že tento byl uzavřen mezi společností [právnická osoba], jako obchodníkem a žalobkyní jako zákazníkem. Jednalo se o dodatek ke smlouvě ze dne [datum]. Týkal se odběrného místa na adrese [adresa]. Z dodatku není zřejmé, v čem došlo ke změně původní smlouvy.

39. Ze smlouvy o připojení výrobny k distribuční soustavě na napěťové hladině 0,4 kV (NN) uzavřené mezi žalovanou jako provozovatelem distribuční soustavy a žalobkyní jako výrobcem dne [datum], včetně přílohy, bylo zjištěno, že předmětem smlouvy bylo připojení fotovoltaické výrobny elektřiny na objektu na adrese [adresa], a to s celkovým instalovaným výkonem 29,900 kW. [adresa] připojení bylo uvedeno HDS (patrně hlavní domovní skříň) kabelová č. [hodnota], hranice vlastnictví byla uvedena pojistkové spodky v HDS.

40. Z dodatku č. [hodnota] k této smlouvě ze dne [datum] bylo zjištěno, že předmětem dodatku byla změna rezervovaného a instalovaného výkonu na 49,9 kW.

41. Ze smlouvy o připojení výrobny k distribuční soustavě nízkého napětí uzavřené mezi žalovanou jako provozovatelem distribuční soustavy a žalobkyní jako výrobcem dne [datum] bylo zjištěno, že předmětem smlouvy bylo připojení fotovoltaické výrobny elektřiny na objektu na adrese [adresa], a to s celkovým instalovaným výkonem 19,845 kW a rezervovaným výkonem 49,900 kW. [adresa] připojení bylo uvedeno HDS kabelová č. [hodnota], hranice vlastnictví byla uvedena pojistkové spodky v HDS.

42. Ze smlouvy o připojení výrobny k distribuční soustavě na napěťové hladině 0,4 kV (NN) uzavřené mezi žalovanou jako provozovatelem distribuční soustavy a žalobkyní jako výrobcem dne [datum], včetně přílohy, bylo zjištěno, že předmětem smlouvy bylo připojení fotovoltaické výrobny elektřiny na objektu na adrese [adresa], a to s celkovým instalovaným výkonem 59,735 kW. [adresa] připojení bylo uvedeno HDS kabelová č. [hodnota], hranice vlastnictví byla uvedena pojistkové spodky v HDS.

43. Ze smlouvy o připojení výrobny k distribuční soustavě na napěťové hladině 0,4 kV (NN) uzavřené mezi žalovanou jako provozovatelem distribuční soustavy a žalobkyní jako výrobcem dne [datum], včetně přílohy, bylo zjištěno, že předmětem smlouvy bylo připojení fotovoltaické výrobny elektřiny na objektu na adrese [adresa], a to s celkovým instalovaným výkonem 107,985 kW. [adresa] připojení bylo uvedeno HDS kabelová č. [hodnota], hranice vlastnictví byla uvedena pojistkové spodky v HDS.

44. Z dodatku č. [hodnota] k této smlouvě ze dne [datum] bylo zjištěno, že předmětem dodatku byla změna rezervovaného a instalovaného výkonu na 106,485 kW.

45. Z dodatku č. [hodnota] k této smlouvě ze dne [datum] bylo zjištěno, že předmětem dodatku byla změna termínu připojení.

46. Ze smlouvy o připojení výrobny k distribuční soustavě na napěťové hladině 0,4 kV (NN) uzavřené mezi žalovanou jako provozovatelem distribuční soustavy a žalobkyní jako výrobcem dne [datum], včetně příloh, bylo zjištěno, že předmětem smlouvy bylo připojení fotovoltaické výrobny elektřiny na objektu na adrese [adresa], a to s celkovým instalovaným výkonem 126,285 kW. Místo připojení bylo uvedeno rozvaděč [název rozvaděče], hranice vlastnictví byla uvedena pojistkové spodky (jistič) v rozvaděči [název rozvaděče]. Ve smlouvě bylo uvedeno, že výrobce je povinen zaplatit podíl na nákladech za zvýšení rezervovaného příkonu nebo výkonu ve výši [částka].

47. Ze stanoviska žalované k projektové dokumentaci ze dne [datum], sdělení k výzvě k uzavření smlouvy o připojení k distribuční soustavě ze dne [datum], protokolu o splnění technických podmínek pro uvedení výrobny do paralelního provozu ze dne [datum] včetně přílohy, vyjádření k prvnímu paralelnímu připojení k distribuční soustavě ze dne [datum], protokolu o splnění technických podmínek pro uvedení výrobny do paralelního provozu ze dne [datum] včetně přílohy, vyjádření k prvnímu paralelnímu připojení k distribuční soustavě ze dne [datum], vyjádření k prvnímu paralelnímu připojení k distribuční soustavě ze dne [datum], e-mailové zprávy žalované ze dne [datum] týkající se zařazení výrobny do příslušné kategorie výrobce, odpovědi žalobkyně ze dne [datum] týkající se identifikace výrobny, protokolu o splnění technických podmínek pro uvedení výrobny do paralelního provozu ze dne [datum] včetně přílohy a vyjádření k prvnímu paralelnímu připojení k distribuční soustavě ze dne [datum] bylo zjištěno, že tyto se týkaly připojení výrobny elektrické energie žalobkyně na adrese [adresa]. Jinak z nich nebylo zjištěno nic dalšího podstatného pro věc.

48. Z dohody o provedení práce ze dne [datum] uzavřené mezi žalobkyní jako zaměstnavatelem a [jméno FO] jako zaměstnancem bylo zjištěno, že předmětem dohody bylo provedení sezónní údržby zeleně, sekání trávy, úklid areálu.

49. Z další fotodokumentace předložené žalobkyní, kdy se má dle žalobkyně jednat o připojení fotovoltaické elektrárny v budově žalobkyně (měniče) bylo zjištěno, že tam jsou zachyceny přístroje [název přístroje] a elektrické skříně. Nic dalšího podstatného pro věc z této fotodokumentace zjištěno nebylo.

50. Ze smlouvy o připojení výrobny k distribuční soustavě na napěťové hladině 0,4 kV (NN) uzavřené mezi žalovanou jako provozovatelem distribuční soustavy a společností [právnická osoba]. jako výrobcem dne [datum], bylo zjištěno, že předmětem smlouvy bylo připojení fotovoltaické výrobny elektřiny na objektu na adrese [adresa]. [adresa] připojení bylo uvedeno rozvaděč [název rozvaděče], hranice vlastnictví byla uvedena pojistkové spodky v rozvaděči [název rozvaděče] [název rozvaděče].

51. Z žádosti společnosti [právnická osoba] o připojení odběratele k distribuční soustavě NN ze dne [datum] bylo zjištěno, že touto žádala společnost [právnická osoba]., IČO [IČO], o připojení odběrného místa na parcele č. [parcelní číslo] v k.ú. [adresa], obec [adresa].

52. Z žádosti společnosti [právnická osoba] (jednající [jméno FO]) o připojení odběratele k distribuční soustavě NN ze dne [datum] bylo zjištěno, že touto žádala společnost [právnická osoba]., IČO [IČO], o připojení odběrného místa na adrese [adresa].

53. Ze stanoviska společnosti [právnická osoba]., IČO [IČO], k žádosti o připojení ze dne [datum], bylo zjištěno, že v tomto sdělovala společnosti [právnická osoba], že jejímu požadavku ze dne [datum] pro odběrné místo [adresa], lze vyhovět za tam uvedených podmínek. Bude využit stávající elektroměrový rozvaděč. Konečnému zákazníkovi vzniká povinnost uhradit podíl na nákladech provozovatele distribuční soustavy spojených s připojením a se zajištěním požadovaného příkonu, podíl činí [částka]. Platba má být zaplacena na účet č. [č. účtu], variabilní symbol [var. symbol]. Stanovisko bylo adresováno [jméno FO].

54. Z výpisu z účtu společnosti [právnická osoba] z [datum] bylo zjištěno, že společnost tohoto dne uhradila platbu [částka] společnosti [právnická osoba]., a to na účet č. [hodnota][č. účtu] pod variabilním symbolem [var. symbol].

55. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí NN ze dne [datum] uzavřené mezi společností [právnická osoba], jako obchodníkem, a společností [právnická osoba], jako zákazníkem, bylo zjištěno, že tato se týkala odběrného místa na adrese [adresa] u č.p. [číslo popisné], [adresa].

56. Ze smlouvy o připojení ze dne [datum] uzavřené mezi společností [právnická osoba]., IČO [IČO], jako provozovatelem distribuční soustavy, a společností [právnická osoba] (zastoupenou [jméno FO]), jako zákazníkem, bylo zjištěno, že předmětem smlouvy bylo připojení zákazníka k distribuční soustavě, a to v odběrném místě na adrese [adresa].

57. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí nízkého napětí ze dne [datum] uzavřené mezi společností [právnická osoba], jako obchodníkem, a společností [právnická osoba], jako zákazníkem, bylo zjištěno, že předmětem smlouvy byly dodávky elektřiny do odběrného místa na adrese [adresa].

58. Ze smlouvy o připojení ze dne [datum] uzavřené mezi společností [právnická osoba]., IČO [IČO], jako provozovatelem distribuční soustavy, a společností [právnická osoba], jako konečným zákazníkem, bylo zjištěno, že předmětem smlouvy bylo připojení zákazníka k distribuční soustavě, a to v odběrném místě na adrese [adresa]. [adresa] připojení k distribuční soustavě bylo uvedeno RNN (patrně rozvodna nízkého napětí) TS [odběrné místo] STK, hranice vlastnictví byly uvedeny pojistkové spodky v RNN.

59. Z výpisu z obchodního rejstříku ohledně společnosti [právnická osoba] k [datum] bylo zjištěno, že jejím jediným jednatelem a společníkem byla [jméno FO].

60. Z osvědčení o registraci společnosti [právnická osoba] k dani z příjmu a k dani z přidané hodnoty nebylo zjištěno nic podstatného pro rozhodnutí ve věci.

61. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí NN ze dne [datum] uzavřené mezi společností [právnická osoba], jako obchodníkem, a společností [právnická osoba], jako zákazníkem, bylo zjištěno, že tato se týkala odběrného místa označeného p.p.č. [parcelní číslo], [adresa].

62. Ze smlouvy o připojení ze dne [datum] uzavřené mezi společností [právnická osoba]., IČO [IČO], jako provozovatelem distribuční soustavy, a společností [právnická osoba], jako zákazníkem, včetně připojených listin (výpis z obchodního rejstříku zákazníka, výpis z účtu), bylo zjištěno, že předmětem smlouvy bylo připojení zákazníka k distribuční soustavě, přičemž odběrné místo v této smlouvě nebylo nijak specifikováno.

63. Ze stanoviska společnosti [právnická osoba]., IČO [IČO], k žádosti o připojení ze dne [datum], bylo zjištěno, že v tomto sdělila společnosti [právnická osoba], že jejímu požadavku pro odběrné místo lze vyhovět. Přípojka má být provedena z [právnická osoba], přípojka musí být do 3 m od RNN odjištěna skříní. Výstavbu (úpravu) elektrické přípojky od zařízení distribuční soustavy k odběrnému místu provede na své náklady žadatel.

64. Ze zprávy o výchozí revizi elektrického zařízení dne [datum] bylo zjištěno, že tato byla vypracována pro organizaci [jméno FO], revidovaným objektem byla přípojka pro benzinovou pumpu, [odběrné místo] u [adresa]. Nic dalšího podstatného z této zprávy zjištěno nebylo.

65. Nic podstatného pro rozhodnutí ve věci nebylo zjištěno z plné moci udělené jednatelem společnosti [právnická osoba], k jednání s provozovatelem distribuční soustavy ze dne [datum].

66. Z výpisu ze systému žalované včetně výpisu údajů o odběrných místech bylo zjištěno, že žalovaná eviduje odběrné místo č. [hodnota], místo spotřeby [adresa], č. [hodnota], na napěťové úrovni 0,4 kV (NN), kde obchodním partnerem je žalobkyně. K tomuto odběrnému místu žalovaná eviduje 3 smlouvy, a to od [datum] do [datum], od [datum] do [datum] a od [datum].

67. Z výpisu ze systému žalované bylo dále zjištěno, že žalovaná eviduje smlouvu k odběrnému místu č. [tel. číslo] – [adresa] č. parc. [parcelní číslo], [odběrné místo] od [datum], kdy odběratelem je společnost [právnická osoba] Z přehledu odečtů pro toto odběrné místo vyplývá, že odečty probíhají od roku 2007.

68. Z notářského zápisu č. [číslo jednací] sepsaného dne [datum] jménem [tituly před jménem] [jméno FO], notářky se sídlem v Kladně, bylo zjištěno, že jeho předmětem bylo uzavření smlouvy o vkladu části podniku. Tuto smlouvu uzavřela [právnická osoba] jako vkladatel a [právnická osoba]., IČO [IČO], jako nabyvatel. Touto smlouvou vložila [právnická osoba] do základního kapitálu nabyvatele část svého podniku označenou jako samostatná organizační složka „[podezřelý výraz]“. Dále se uvádí, že tato část podniku vykonává mj. činnosti poskytování distribučních služeb, využití kapacit distribuční sítě a zajištění obnovy distribuční soustavy, provozování distribuční soustavy, evidence majetku distribuční soustavy, vytváření plánů obnovy a údržby sítí. Části podniku a závazky s ní související měly být vymezeny v přílohách smlouvy. Dlouhodobý hmotný majetek, vyjma nemovitostí, náležející k podniku včetně všech jeho součástí a příslušenství, měl být uveden v příloze č. [hodnota]. Nemovitosti náležející k části podniku, včetně všech jejich součástí a příslušenství, měly být vymezeny v příloze č. [hodnota] – příloha 5a) obsahovala přehled pozemků, příloha 5b) přehled staveb evidovaných v katastru nemovitostí, příloha 5c) přehled staveb neevidovaných v katastru nemovitostí. Dlouhodobé závazky měly být vymezeny v příloze č. [hodnota], krátkodobé závazky v příloze č. [hodnota]. Dále bylo uvedeno, že s ohledem na rozsah podnikatelské činnosti vkladatele přílohy smlouvy nemusí obsahovat úplný soupis složek části podniku a že s částí podniku přechází na nabyvatele i veškeré součásti s touto částí podniku funkčně spojené (věci, práva, jiné majetkové hodnoty a závazky), i když nebyly v příloze smlouvy výslovně uvedeny, za předpokladu, že náleží k části podniku a slouží k výkonu uvedených činností (část VIII. odst. 4). Bylo dohodnuto, že vklad je splacen předáním a převzetím části podniku. Vlastnické právo k části podniku přechází na nabyvatele ke dni splacení (část VI. smlouvy). Ve smlouvě bylo uvedeno, že zakladatelem a akcionářem nabyvatele je mj. [právnická osoba], nabyvatel byl založen v souvislosti s oddělením provozovatelů distribučních soustav dle zákona. Smluvní strany jsou součástí koncernu [právnická osoba]. Za vklad části podniku měly být [právnická osoba] vydány akcie.

69. Z přílohy č. [hodnota] – dlouhodobý hmotný majetek / samostatné movité věci a soubory movitých věcí bylo zjištěno, že je tam uvedena na str. [hodnota] pod č. [hodnota] položka [místo odběru], trafostanice, s hodnotou [částka]. Z přílohy č. [hodnota] – nemovitosti, resp. přílohy č. 5c – budovy bylo zjištěno, že tam není uvedeno nic, co by mohlo souviset s předmětnou transformační stanicí či přípojkou. V příloze č. [hodnota] – ostatní majetek pak bylo uvedeno, že k části podniku nenáležel žádný ostatní majetek. Nic, co by mohlo souviset s touto věcí, nebylo zjištěno ani z přílohy č. [hodnota] – ostatní složky části podniku a ostatní závazky, kde měla být uvedena věcná břemena a oprávnění k cizím nemovitostem, která vznikla ve prospěch vkladatele jako provozovatele distribuční soustavy.

70. Ze zápisu o předání a převzetí nepeněžitého vkladu ze dne [datum] bylo zjištěno, že v tomto [právnická osoba] jako předávající a [právnická osoba]., IČO [IČO], jako přebírající potvrdili, že ke dni [datum] došlo k předání nepeněžitého vkladu představovaného částí podniku [právnická osoba] tvořeného organizační jednotkou „Distribuce“ dle smlouvy o vkladu části podniku ze dne [datum], přičemž tímto byl vklad splacen. Co do konkrétního majetku a závazků souvisejících s částí podniku bylo odkazováno na přílohy zápisu. V příloze č. [hodnota] – dlouhodobý hmotný majetek byla na str. [hodnota] uvedena pod č. [hodnota] položka [odběrné místo], s uvedeným datem akt. [datum] a pořizovací hodnotou [částka].

71. Z inventury majetku společnosti [právnická osoba]., k [datum], bylo zjištěno, že v majetku byla vedena položka [odběrné místo] s pořizovací hodnotou [částka].

72. Ze smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne [datum] uzavřené mezi [jméno FO] a žalovanou, včetně připojeného geometrického plánu, bylo zjištěno, že obsahem zřizovaného věcného břemene bylo právo žalované zřizovat a provozovat zařízení distribuční soustavy – kabelové vedení NN na pozemku [jméno FO] parc. č. [parcelní číslo] v k.ú. [adresa], obec [adresa], a to za jednorázovou náhradu ve výši [částka].

73. Soud konstatuje, že o pravosti uvedených listinných důkazů nebyl důvod pochybovat, ani účastníci v tomto směru nevznesli žádné námitky.

74. Nic podstatného nebylo zjištěno z rozpisu vyúčtování k faktuře za sdružené služby dodávky elektřiny k odběrnému místu č. [tel. číslo] na adrese [adresa], [právnická osoba], za období od [datum] do [datum]. Nic podstatného nebylo zjištěno ani z e-mailové zprávy společnosti [právnická osoba] [jméno FO] – elektromontáže ze dne [datum], kdy šlo o zaslání smlouvy o připojení nové fotovoltaické elektrárny žalobkyně. Ani z žalobkyní předloženého manuálu pro elektroměr [název přípojky] nebylo zjištěno nic důležitého pro rozhodnutí.

75. Soud dále provedl důkazy listinami předloženými žalovanou, které se týkaly připojení odběratelů [jméno FO] a společnosti [právnická osoba]. (žádost [jméno FO] o připojení k distribuční soustavě ze dne [datum]; snímek katastrální mapy z projektu [jméno FO] k výstavbě haly; smlouva o uzavření budoucí smlouvy o nákladech spojených s připojením podepsaná [jméno FO] dne [datum]; žádost společnosti [právnická osoba]. o připojení k distribuční soustavě ze dne [datum]; odpověď společnosti [právnická osoba], společnosti [právnická osoba]. na žádost o snížení jističe ze dne [datum]; žádost společnosti [právnická osoba]. o připojení k distribuční soustavě ze dne [datum]). Účastníci však následně shodně uvedli, že tito jsou připojeni v jiném místě. Lze konstatovat, že z těchto listin nebyly zjištěny žádné skutečnosti podstatné pro rozhodnutí ve věci.

76. Žalovaná dále navrhla, aby soud vyžádal od stavebního úřadu stavební spis k výstavbě předmětné [právnická osoba]. Soud tento spis vyžádal, účastníci však ani na výzvu soudu neoznačili z tohoto spisu žádné listiny, kterými navrhují provést důkaz. Důkaz tímto spisem, resp. listinami z tohoto spisu, proto soud neprovedl.

77. Na základě provedených důkazů a shodných tvrzení účastníků (§ 120 odst. 3 o.s.ř.) soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:

78. Soud má především za prokázané, že předmětná elektrická přípojka (tj. dva sloupy, trafostanice a elektrické vedení) byla vybudována v souvislosti s výstavbou nové stanice technické kontroly žalobkyní (územní rozhodnutí o umístění stavby „[název stavby] – [adresa]“, stavební povolení pro tuto stavbu, kolaudační rozhodnutí, projektová dokumentace elektro na akci „[podezřelý výraz]“ vypracovaná [tituly před jménem] [jméno FO] pro žalobkyni jako investora, dokumentace stavby pro stavební povolení vypracovaná společností [právnická osoba] pro žalobkyni jako investora, zápis o převzetí stavby – přípojky [název přípojky] ze dne [datum]). Provedené důkazy pak prokazují, že to byla žalobkyně, kdo jako stavebník tuto přípojku pořídila a její stavbu hradila. To prokazuje zmiňovaná projektová dokumentace elektro a dokumentace stavby pro stavební povolení (obojí vypracované pro žalobkyni jako investora a popisující vybudování přípojky), především však zápis o převzetí stavby – přípojky [název přípojky] ze dne [datum], ze kterého vyplývá, že dodavatelem byla společnost [právnická osoba]., a přejímajícím byla žalobkyně, dále faktura vystavená společností [právnická osoba]. dne [datum], kterou účtovala žalobkyni za přípojku [název přípojky] částku [částka] (přičemž po zohlednění zálohy činil doplatek [částka]), a výpis z účtu [jméno FO] (který je jednatelem a společníkem žalobkyně), podle kterého tento doplatek uhradil dne [datum]. Tyto důkazy potvrzuje i výchozí zpráva o revizi elektrického zařízení ze dne [datum], která také uvádí, že dodavatelem byly [právnická osoba]. O pořízení přípojky žalobkyní svědčí i žalovanou předložený koncept smlouvy o uzavření budoucí smlouvy o úhradě příspěvku, když i ten počítal s tím, že výstavbu přípojky zajistí žalobkyně a následně dojde k uzavření smlouvy o převodu přípojky do vlastnictví [právnická osoba].

79. I žalovaná připustila, že žalobkyně jako žadatel o připojení nového odběrného místa měla zajistit výstavbu přípojky sama (a teprve následně předat dílo za úplatu do vlastnictví provozovatele distribuční soustavy). Nebylo tomu tedy tak, že žalobkyně pouze hradila příspěvek na náklady na připojení nového odběrného místa. Byla to žalobkyně, kdo výstavbu přípojky zajistil a hradil.

80. Jsou zde určité pochybnosti, kdo obstaral samotný transformátor. Koncept smlouvy o uzavření budoucí smlouvy totiž uvádí, že transformátor dodá [právnická osoba]. Tomu by mohlo nasvědčovat i stáří tohoto transformátoru, když dle záznamů o provedených kontrolách má tento rok výroby [rok] (tedy že [právnická osoba] dodala nějaký starší transformátor, který měla k dispozici). Faktura dodavatele [právnická osoba]. neobsahuje rozpis položek, dílo je účtováno jako celek, takže není jisté, zda dodával i transformátor. Na druhou stranu dle této faktury je účtována přípojka i [název přípojky] (tj. evidentně transformační stanice), tato je uvedena i v zápisu o převzetí stavby, to by zase nasvědčovalo tomu, že i transformátor byl předmětem dodávky. Nelze ovšem vyloučit, že předmětem díla měla být jen jeho montáž. Každopádně není rozhodující, kdo samotný transformátor dodal, jak bude uvedeno dále.

81. Soud však nemá za prokázané, že následně došlo k převodu přípojky z žalobkyně na [právnická osoba]. K tomu žalovaná předložila v podstatě jen výpisy ze systému [právnická osoba], podle kterých měla [právnická osoba] mít předmětný majetek v evidenci a kde se uvádí, že tento měl být pořízen nákupem za [částka], a to na základě faktury vystavené žalobkyní s datem [datum]. Jedná se tedy jen o interní záznamy předchůdce žalované, kdy není jisté, na základě čeho byly zapsány a zda uvedené údaje odpovídají skutečnosti. Není žádný doklad o proplacení uvedené částky, není ani ona faktura, na základě které měla být proplacena, takže není jasné, co bylo fakturováno a jaký byl účel platby. Je zjevné, že [právnická osoba] skutečně nějakou fakturu v této souvislosti od žalobkyně obdržela, když uvedená částka [částka] odpovídá částce, která byla za zhotovení přípojky fakturována žalobkyni společností [právnická osoba]. Není však jasné ani to, zda byla [právnická osoba] předložena právě tato faktura nebo zda žalobkyně vystavila fakturu jinou. V prvém případě by to neprokazovalo, že mezi žalobkyní a [právnická osoba] skutečně došlo k uzavření nějaké smlouvy. V druhém případě je otázka, proč by žalobkyně vystavovala fakturu na tuto částku, pokud jí mělo být proplaceno jen [částka].

82. Žádná smlouva o převodu vlastnictví k přípojce předložena nebyla, žalovaná předložila jen koncept smlouvy o uzavření budoucí smlouvy. Ten neprokazuje ani to, že byla uzavřena smlouva o smlouvě budoucí, natož že následně byla uzavřena další smlouva. Navíc jsou zde i rozpory mezi konceptem smlouvy o smlouvě budoucí a záznamy v systému [právnická osoba] a se skutečným průběhem věci. Dle tohoto konceptu měla realizaci stavby provést firma [právnická osoba], stavbu však ve skutečnosti realizovala společnost [právnická osoba]. Dle konceptu měla [právnická osoba] uhradit 40 % nákladů (tj. realizační náklady včetně nákladů na projekt a geodetické zaměření předběžně odhadované na částku celkem [částka]), částka [částka] je však více než 49 % z částky [částka]. Dle konceptu smlouvy o smlouvě budoucí měla navíc [právnická osoba] dodat transformátor a o to měl být podíl placený SČE ještě nižší.

83. Žalovaná v této souvislosti uváděla s odkazem na stanovisko [právnická osoba] ze dne [datum], že pokud by nedošlo k podepsání smlouvy o smlouvě budoucí, nedošlo by k vydání souhlasu se stavbou ze strany [právnická osoba]. Je pravdou, že toto stanovisko se o uzavření smlouvy o budoucí smlouvě zmiňuje (byť jako o smlouvě o úhradě nákladů spojených s připojením). To však bez dalšího neprokazuje, že k uzavření této smlouvy došlo. A s ohledem na výše uvedené rozpory rozhodně nelze mít za prokázané, jaký byl její text (resp. zda odpovídal předloženému konceptu). A konečně i kdyby smlouva o smlouvě budoucí uzavřena byla, vůbec to neprokazuje, že skutečně následně došlo k uzavření oné budoucí smlouvy o převodu vlastnictví. Tato by navíc musela být písemná, jak bude uvedeno dále.

84. Ani jiné důkazy neprokazují, že k převodu vlastnictví na [právnická osoba] došlo. Z dokumentů z doby stavby stanice technické kontroly je zjevné, že se počítalo s tím, že předmětnou přípojku bude užívat [právnická osoba]. V územním rozhodnutí ze dne [datum] se uvádí, že trafostanice je dle regulačního plánu stavbou veřejně prospěšnou. [právnická osoba] dokumentaci elektro na stavbu [právnická osoba] ze dne [datum] bylo uvedeno, že trafostanice bude jako distribuční pro více velkoodběratelů. Vyplývá to i z toho, že zástupce [právnická osoba] podepsal zápis o převzetí stavby (přípojky) ze dne [datum] (byť nikoliv jako přejímající) a že výchozí zpráva o revizi elektrického zařízení (trafostanice) ze dne [datum] byla zpracována pro [právnická osoba] jako provozovatele zařízení. Nic z toho však neprokazuje, že následně skutečně došlo k převodu vlastnictví.

85. Pokud žalovaná namítala, že k provozování předmětného rozvodného zařízení (trafostanice), které je určeno k distribuci elektřiny více odběratelům, je oprávněna pouze osoba, která je držitelem licence na distribuci elektřiny, a že pokud by trafostanice byla ve vlastnictví žalobkyně, měla by mít podepsanou smlouvu o odběru elektrické energie na hladině VN, tak ani z toho nelze s jistotou dovozovat, že vlastníkem je žalovaná. Mezi účastníky je nesporné, že trafostanici užívá žalovaná (žalobkyně tvrdí, že ji pouze předala žalované do užívání, ale k převodu vlastnictví nedošlo). Žalovaná se považuje za vlastníka trafostanice, neboť se domnívá, že ji nabyla od svého předchůdce [právnická osoba]. Tomu pak také odpovídá jednání účastníků. Tedy žalovaná se chová jako vlastník, proto přes předmětné zařízení distribuuje elektřinu, a to i dalším zákazníkům. Žalobkyně odebírá elektřinu od žalované jako distributora (a uživatele trafostanice), není tak důvod, aby měla licenci na distribuci elektřiny nebo odebírala elektřinu na hladině VN. V tomto směru lze poukázat i na to, že žalobkyně měla v daném odběrném místě odebírat elektřinu od [právnická osoba] již od [datum] (smlouva o dodávce elektřiny ze dne [datum]), ačkoliv i dle žalované mělo dojít k odkupu předmětného rozvodného zařízení až [datum]. Je tak nepochybné, že přinejmenším po určitou dobu probíhaly dodávky elektřiny přes předmětné rozvodné zařízení, aniž by bylo ve vlastnictví [právnická osoba]. To tedy také zpochybňuje argumentaci žalované, že takto by distribuce elektřiny probíhat nemohla.

86. V podstatě totéž lze uvést i ohledně připojení fotovoltaické elektrárny žalobkyně. Žalovaná se považuje za vlastníka předmětné trafostanice a tomu odpovídá i to, jak uzavírá smlouvy. To ovšem neprokazuje, že vlastníkem skutečně je. Z ničeho nevyplývá, že by žalobkyně způsob připojení nějak více řešila, resp. měla důvod řešit.

87. Pokud žalobkyně odkazovala na uvedené hranice vlastnictví ve smlouvách o připojení výrobny (fotovoltaické elektrárny) k distribuční soustavě, tak ani z toho dle názoru soudu nelze dovozovat, že by tím žalobkyně potvrdila, že není vlastníkem transformační stanice. Z ničeho nevyplývá, že by těmto uvedeným hranicím žalobkyně přikládala nějakou váhu. Ostatně hranice vlastnictví ani nebyly v těchto smlouvách správně uvedeny, když původně byla jako hranice vlastnictví uváděna hlavní domovní skříň na budově, teprve v poslední smlouvě z roku [rok] byly uvedeny jako hranice vlastnictví pojistkové spodky v rozvaděči NN transformační stanice. Přitom mezi účastníky není sporu o tom, že přípojka (kabelové vedení) od rozvaděče k budově je ve vlastnictví žalobkyně. Je tak otázkou, zda si žalobkyně vůbec uvědomovala, co mají uvedené hranice vlastnictví určovat (zda se např. nemá jednat o vlastnictví samotné elektrárny). Každopádně pokud byl ve smlouvách uváděn původně nesprávný údaj, stěží lze něco dovozovat z toho, že žalobkyně uzavřela i smlouvu z roku [rok], kde již byla hranice vlastnictví uvedena jako rozvaděč transformační stanice. Jinými slovy pokud hranice vlastnictví neřešila dříve, patrně je neřešila ani následně. Navíc v době uzavření této poslední smlouvy již žalobkyně vedla spor se společností [právnická osoba]. Nic nelze dovozovat ani z toho, že žalobkyně měla dle poslední smlouvy zaplatit žalované podíl na nákladech za zvýšení rezervovaného příkonu nebo výkonu ve výši [částka], když ani není zřejmé, v čem konkrétně mají tyto náklady spočívat (zda by to mělo být např. za úpravu transformační stanice – ovšem to by ani tak neprokazovalo, že vlastníkem transformační stanice není žalobkyně).

88. Pokud pak jde o hranice vlastnictví uvedené ve smlouvě o připojení ze dne [datum] uzavřené se společností [právnická osoba], tak z toho již vůbec nelze nic dovozovat. Tato společnost se za vlastníka transformační stanice nepovažuje, proto neměla důvod jakkoliv zpochybňovat hranice vlastnictví uvedené ve smlouvě jako pojistkové spodky v rozvodně NN transformační stanice, když právě v tomto místě patrně její přípojka končila (tedy pro ni to skutečně hranice vlastnictví byly). Opět nic nelze dovozovat ani z toho, že společnost [právnická osoba], měla uhradit podíl na nákladech provozovatele distribuční soustavy spojených s připojením a se zajištěním požadovaného příkonu ve výši [částka] (dle stanoviska společnosti [právnická osoba]., IČO [IČO], k žádosti o připojení ze dne [datum]), když není zřejmé, v čem konkrétně tyto náklady spočívají.

89. Nic zásadního nelze dovozovat ani z toho, že žalovaná z dané trafostanice připojuje další odběratele. Jak bylo uvedeno, žalovaná se chová jako vlastník, avšak to neprokazuje, že vlastníkem skutečně je. Nadto lze poukázat na to, že žalovaná ještě v průběhu řízení tvrdila, že v daném místě jsou připojeni další dva odběratelé, kteří jsou však připojeni z jiného místa. Ani žalovaná tedy neměla dobrý přehled o tom, jak to s připojením v daném místě je.

90. Pokud žalovaná uváděla, že k předání dokončeného díla mělo dojít na základě zápisu o odevzdání a převzetí dokončené stavby, tak tento zápis ze dne [datum] sice podepsal i zástupce [právnická osoba] označené jako budoucí uživatel, avšak z tohoto zápisu nevyplývá ani to, že došlo k předání stavby [právnická osoba], a už vůbec ne to, že došlo k převodu vlastnictví. Ostatně i dle záznamů z evidence [právnická osoba] předložených žalovanou mělo dojít k odkupu předmětného zařízení až k [datum].

91. Lze tak shrnout, že provedené důkazy neprokazují, že došlo k převodu vlastnictví na [právnická osoba] jako předchůdce žalované.

92. Na druhou stranu nebylo ani prokázáno, že předmětná trafostanice byla žalované (její předchůdkyni) předána do užívání, jak tvrdila žalobkyně, resp. že zde byla nějaká smlouva, kterou k tomuto předání došlo (to žalobkyně ani netvrdila). Pokud jde o zápis o převzetí stavby ze dne [datum], na který v tomto směru odkazovala žalobkyně, tak – jak již bylo uvedeno – tento sice obsahuje i podpis zástupce [právnická osoba] označené jako budoucí uživatel, z tohoto zápisu však nevyplývá, že jím došlo k předání stavby [právnická osoba] (a už vůbec ne, jaký by k tomu měl být právní důvod). Nic o užívání předmětné transformační stanice není uvedeno ani ve smlouvě o dodávce elektřiny ze dne [datum] uzavřené mezi žalobkyní a [právnická osoba]. Ani z dalších důkazů nic takového nevyplývá.

93. Soud má dále za prokázané, že žalovaná, resp. její předchůdkyně, předmětnou trafostanici udržovala (jak vyplývá ze zápisů záznamů žalované o provedených kontrolách a z výpisů ze systému žalované o provedené údržbě), to ostatně žalobkyně nezpochybňovala. Stejně tak bylo nesporné, že k danému odběrnému místu jsou připojeni další odběratelé – společnosti [právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba].. To dokládají i předložené smlouvy.

94. Ke sporu ohledně vlastnictví mezi účastníky došlo v souvislosti s vedením sporu žalobkyně se společností [právnická osoba]. u Obvodního soudu pro [adresa] (sdělení žalované Obvodnímu soudu pro [adresa] ze dne [datum], předžalobní výzva žalobkyně ze dne [právnická osoba]. [rok], následná reakce žalované).

95. Jak bylo uvedeno výše, mezi účastníky bylo nesporné, že průběh vedení je takový, jak bylo popsáno v žalobě, a že předmětné sloupy jsou spojeny se zemí pevným základem, a to betonovými patkami zakopanými do země. To je patrné i z předložené fotodokumentace.

96. Soud má dále za prokázané, že dne [datum] došlo k uzavření smlouvy o vkladu části podniku, kterou vložila [právnická osoba] část svého podniku označenou jako samostatná organizační složka „Distribuce“ do základního kapitálu nabyvatele společnosti [právnická osoba]., IČO [IČO] (notářský zápis č[hodnota] ze dne [datum]), přičemž k předání došlo k [datum] (zápis o předání a převzetí nepeněžitého vkladu ze dne [datum]). V podrobnostech soud odkazuje na výše uvedená zjištění z této smlouvy a zápisu o předání včetně příloh. Dále má soud za prokázané, že žalovaná vznikla jako nástupnická společnost v důsledku fúze splynutím zanikajících společností [právnická osoba]., IČO [IČO], a [právnická osoba]., IČO [IČO] (výpis z obchodního rejstříku žalované).

97. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle § 3028 odst. 2 o. z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Pokud tedy mělo dojít k nabytí vlastnictví před [datum], je třeba tuto otázku posuzovat podle dosavadních právních předpisů, zejména podle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“).

98. Elektrickou přípojku definuje zákon č. 458/2000 Sb., energetický zákon, v platném znění, v § 2 odst. 2 písm. a) bod 2. tak, že elektrickou přípojkou se rozumí zařízení, které začíná odbočením od spínacích prvků nebo přípojnic v elektrické stanici a mimo ní odbočením od vedení distribuční soustavy směrem k odběrateli, a je určeno k připojení odběrných elektrických zařízení. Ze zákona dále vyplývá, že elektrická přípojka může být nízkého i vysokého napětí (§ 45 energetického zákona). Podle § 45 odst. 3 energetického zákona, ve znění platném v roce 2003, vlastníkem přípojky je ten, kdo uhradil náklady na její zřízení (totéž stanoví energetický zákon v platném znění v § 45 odst. 4).

99. Elektrická přípojka je předmětem vlastnického práva, samostatnou věcí – liniovou stavbou, zpravidla půjde o nemovitost – stavbu, která se neeviduje v katastru nemovitostí (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).

100. Z výše uvedeného vyplývá, že předmět tohoto řízení splňuje definici elektrické přípojky, jak bylo uvedeno výše. V tomto případě došlo k připojení na stávající elektrické vedení na sloupu na pozemku parc. č. [parcelní číslo], odtud bylo vedeno na sloup na pozemku parc. č. [parcelní číslo] a z toho dále na sloup s transformační stanicí na pozemku parc. č. [parcelní číslo] (vše v k.ú. [adresa], obec [adresa]). Došlo tedy k odbočení od stávajícího vedení distribuční soustavy směrem k novému odběrateli.

101. Přípojka je v tomto případě tvořena elektrickým vedením se dvěma sloupy, přičemž na jednom z nich se nachází trafostanice. Tyto sloupy jsou spojeny se zemí betonovými patkami, tj. pevným základem. Tato elektrická přípojka jako liniová stavba je tak stavbou spojenou se zemí pevným základem, a proto se jednalo o věc nemovitou dle § 119 odst. 2 obč. zák. Platilo, že stavby nejsou součástí pozemku (§ 120 odst. 2 obč. zák.), jednalo se tedy o samostatnou věc. Na tom se nic nezměnilo ani s účinností o. z., neboť ten stanoví, že liniové stavby, mj. energetická vedení, nejsou součástí pozemku (§ 509 o. z.). I dle o. z. se jedná o nemovitou věc, když tuto stavbu nelze přenést na jiné místo bez porušení její podstaty (§ 498 odst. 1 o. z.).

102. Jak již bylo uvedeno, podle § 45 odst. 3 energetického zákona ve znění platném v roce [rok] byl vlastníkem přípojky ten, kdo uhradil náklady na její zřízení. V tomto případě nechala přípojku v roce [rok] vybudovat žalobkyně, hradila její náklady a stala se tak jejím vlastníkem. (Zcela pro úplnost lze poznamenat, že tak by tomu bylo i bez této zvláštní úpravy, neboť obecně platí, že vlastnictví k nově zhotovení věci nabývá ten, kdo věc vytvořil, resp. stavbu uskutečnil, tj. stavebník – viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka].) Jak bylo uvedeno výše, není vyloučeno, že samotný transformátor dodala [právnická osoba]. To by ale na věci nic nezměnilo. Transformátor by se v takovém případě zabudováním stal součástí věci hlavní, tj. elektrické přípojky (§ 120 odst. 1 obč. zák.). Protože se v důsledku fyzického spojení byť i dříve samostatná věc stane součástí jiné věci hlavní, nabude vlastnictví součásti vlastník věci i tehdy, vynaložila-li náklad na zabudování, popřípadě i na pořízení součásti věci od vlastníka rozdílná osoba (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Vlastníkem elektrické přípojky včetně transformátoru jako její součásti by i v takovém případě byla žalobkyně.

103. Pokud žalovaná uváděla s odkazem na § 2 energetického zákona, že předmětné zařízení se stalo součástí distribuční soustavy, tak podle § 2 odst. 2 písm. a) bod [právnická osoba] zákona, v platném znění, se distribuční soustavou rozumí vzájemně propojený soubor vedení a zařízení o napětí 110 kV, s výjimkou vybraných vedení a zařízení o napětí 110 kV, která jsou součástí přenosové soustavy, a vedení a zařízení o napětí 0,4/0,23 kV, 1,5 kV, 3 kV, 6 kV, 10 kV, 22 kV, 25 kV nebo 35 kV provozovaný držitelem licence na distribuci elektřiny a sloužící k zajištění distribuce elektřiny na vymezeném území České republiky, včetně systémů měřicí, ochranné, řídicí, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky včetně elektrických přípojek ve vlastnictví provozovatele distribuční soustavy. Dle tohoto ustanovení tedy elektrické přípojky tvoří součást distribuční soustavy jen tehdy, pokud jsou ve vlastnictví provozovatele. Vlastnictví přípojek upravuje § 45 odst. 4 energetického zákona, jak bylo uvedeno. Navíc energetický zákon ve znění platném v roce 2003 elektrické přípojky jako součást distribuční soustavy vůbec nezmiňoval. Lze uzavřít, že pouhé připojení přípojky k distribuční soustavě žalované jako provozovateli distribuční soustavy vlastnické právo k přípojce nezakládá.

104. Aby se předmětná elektrická přípojka stala vlastnictvím žalované, resp. její předchůdkyně, muselo by dojít k převodu vlastnictví. Jelikož se jednalo o věc nemovitou, muselo by se tak stát písemnou smlouvou (§ 46 odst. 1 obč. zák.), a to pod sankcí absolutní neplatnosti (§ 40 odst. 1 obč. zák.). Uzavření takové smlouvy (natož v písemné formě) prokázáno nebylo, jak bylo uvedeno výše.

105. Dále se soud zabýval tím, zda žalovaná nenabyla vlastnické právo vydržením, jak tvrdila. Podle § 134 odst. 1 obč. zák. platilo, že oprávněný držitel se stává vlastníkem nemovité věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu deseti let. Podle § 134 odst. 3 obč. zák. se do této doby započte i doba, po kterou měl věc v oprávněné držbě právní předchůdce. Podle § 130 odst. 1 obč. zák. je oprávněným držitelem ten, kdo je se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří. Soud dospěl k závěru, že oprávněným držitelem nebyla [právnická osoba] jako předchůdce žalované. Aby bylo možné [právnická osoba] považovat za oprávněného držitele, musel by zde být nějaký právní důvod (alespoň domnělý), proč by se měla domnívat, že je skutečným vlastníkem. Samotné dlouhodobé užívání nepostačuje k naplnění dobré víry, přesvědčení o tom, že držiteli právo náleží, musí být podloženo důvodem opravňujícím k takovému přesvědčení. [adresa] víra oprávněného držitele se musí vztahovat i k titulu, na jehož základě mu mohlo vlastnické právo vzniknout. Dobrou víru je třeba posuzovat z objektivního hlediska, nikoliv jen ze subjektivního přesvědčení držitele (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). V této věci nebylo prokázáno, že byla uzavřena smlouva o převodu vlastnictví na [právnická osoba], a nebyl ani tvrzen jiný právní důvod, který by mohl založit vlastnictví [právnická osoba]. Proto [právnická osoba] nemohla být vzhledem ke všem okolnostem v dobré víře, že je vlastníkem (resp. její dobrá víra prokázána nebyla).

106. Předchůdkyně žalobkyně (společnost [právnická osoba]., IČO [IČO]), měla nabýt vlastnictví k předmětné přípojce na základě smlouvy o vkladu části podniku představované organizační složkou [právnická osoba] „[právnická osoba]“ ze dne [datum]. V prvé řadě soud uvádí, že na základě této smlouvy nemohlo dojít k převodu vlastnictví, když [právnická osoba] nebyla skutečným vlastníkem. Zásadně platí, že nelze nabýt vlastnictví od nevlastníka (takový převod je neplatný pro rozpor se zákonem dle § 39 obč. zák.). Smlouva o vkladu části podniku se řídila § 476 a násl. v návaznosti na § 59 odst. 5 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku. Ačkoliv i v případě prodeje podniku se použijí ustanovení o nabytí věci nevlastníkem (§ 446 v návaznosti na § 483 odst. 3 obchodního zákoníku), toto ustanovení se vztahuje výlučně na věci movité, což vyplývá z úpravy kupní smlouvy v obchodním zákoníku (§ 409 odst. [právnická osoba] zákoníku), na základě tohoto ustanovení tedy nelze nabýt vlastnictví k věcem nemovitým (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).

107. Tato smlouva však mohla založit dobrou víru žalované (její předchůdkyně), že je vlastníkem. Jedná se zde o právní důvod zakládající převod vlastnictví, přičemž smlouva byla uzavřena v písemné formě tak, jak zákon vyžaduje (§ 476 odst. [právnická osoba] zákoníku). Podle § 483 odst. 3 obchodního zákoníku přechází vlastnické právo účinností smlouvy (vyjma nemovitých věcí zapsaných v katastru nemovitostí, což není tento případ). V předmětné smlouvě bylo dohodnuto, že vlastnické právo k podniku přechází ke dni splacení, tj. předání a převzetí části podniku, k tomu došlo dne [datum] dle zápisu o předání a převzetí nepeněžitého vkladu. Nejdříve od tohoto dne tak mohla začít běžet vydržení lhůta.

108. Jelikož by desetiletá vydržecí lhůta skončila až v roce 2015, tj. za účinnosti o. z., je třeba se dále zabývat tím, podle které právní úpravy se řídí případné vydržení. O. z. neobsahuje konkrétní přechodné ustanovení ohledně řádného vydržení (obsahuje pouze přechodné ustanovení k vydržení mimořádnému v § 3066). Z § 3028 odst. 1, 2 o. z. však lze dovodit, že pokud by mělo dojít k vydržení až za účinnosti o. z., řídí se vydržení novou právní úpravou (neboť až za její účinnosti má dojít ke vniku vlastnického práva), tj. že se podle o. z. posoudí i doba uplynulá před jeho účinností. Ke stejnému závěru došla judikatura i za předchozí právní úpravy (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Proto soud dospěl k závěru, že otázku vydržení je třeba v tomto případě posuzovat podle nové právní úpravy.

109. Podle § 1089 odst. 1 o. z. drží-li poctivý držitel vlastnické právo po určenou dobu, vydrží je a nabude věc do vlastnictví.

110. Podle § 1090 odst. 1 o. z. k vydržení se vyžaduje pravost držby a aby se držba zakládala na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva, pokud by náleželo převodci nebo kdyby bylo zřízeno oprávněnou osobou.

111. Podle § 1091 odst. 2 o. z. k vydržení vlastnického práva k nemovité věci je potřebná nepřerušená držba trvající deset let.

112. Podle § 1092 o. z. do vydržecí doby se ve prospěch vydržitele započte i doba řádné a poctivé držby jeho předchůdce.

113. Podle § 992 odst. 1 o. z. kdo má z přesvědčivého důvodu za to, že mu náleží právo, které vykonává, je poctivý držitel. Nepoctivě drží ten, kdo ví nebo komu musí být z okolností zjevné, že vykonává právo, které mu nenáleží.

114. Podle § 993 o. z. neprokáže-li se, že se někdo vetřel v držbu svémocně nebo že se v ni vloudil potajmu nebo lstí, anebo že někdo usiluje proměnit v trvalé právo to, co mu bylo povoleno jen výprosou, jde o pravou držbu.

115. Podle § 994 o. z. má se za to, že držba je řádná, poctivá a pravá.

116. Vzhledem k výše uvedenému soud dospěl k závěru, že společnost [právnická osoba]., IČO [IČO], a žalovaná jako její nástupce (§ 62 zákona č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev), byly poctivými držiteli předmětné elektrické přípojky. Předchůdkyně žalované měla nabýt vlastnictví od [právnická osoba] na základě smlouvy o vkladu části podniku, přičemž v příloze smlouvy byla uvedena položka označená jako [označení trafostanice]. Tato položka byla uvedena i v příloze zápisu o předání a převzetí nepeněžitého vkladu, [právnická osoba] ji evidovala jako svůj majetek. Byl zde tedy dán přesvědčivý důvod, aby se předchůdkyně žalované (a následně žalovaná) domnívala, že se stala vlastníkem.

117. Lze souhlasit s námitkou žalobkyně, že ve smlouvě o vkladu části podniku (její příloze) nebyla jako předmět převodu označena elektrická přípojka jako věc nemovitá, ale pouze trafostanice mezi věcmi movitými. Na věc je ovšem třeba nahlížet v kontextu celé smlouvy. V té bylo jasně uvedeno, že jejím smyslem je převést celou organizační složku „[právnická osoba]“, bylo v ní i uvedeno, že soupis složek nemusí být úplný, ale že má být převedeno vše, co náleží k podniku. Např. je nepochybné, že předmětem vkladu měla být celá distribuční síť, ačkoliv ta nebyla nijak blíže specifikována (průběhem vedení atd.); přitom se jistě jednalo o podstatnou část majetku. Vzhledem k tomu pak lze i označení samotné trafostanice považovat za dostatečné, když to vymezuje určitý koncový bod distribuční sítě, resp. převáděného vlastnictví (končí na ní vedení VN). Ostatně z výše uvedeného vyplývá, že i kdyby ve smlouvě tato položka vůbec uvedena nebyla, nemělo by to na nic vliv, když převedena měla být v každém případě celá část podniku. Postačilo by tedy, že [právnická osoba] měla předmětnou trafostanici evidovanou jako svůj majetek. Proto ani nehraje roli, že ve smlouvě (jejích přílohách) nebyly uvedeny ony dva sloupy (které ostatně nejsou samostatnými věcmi, ale součástí přípojky). Stejně tak proto není zásadní, že v samotné smlouvě (jejích přílohách) není uvedeno, kde má být hranice vlastnictví. Ta ostatně vyplývá z označení trafostanice, která představuje určitý koncový bod, jak bylo uvedeno.

118. Pokud žalobkyně namítala, že s ohledem na nejasné označení by si žalovaná mohla nárokovat i další části připojené za transformační stanicí, např. i fotovoltaickou elektrárnu žalobkyně, k tomu soud uvádí, že z ničeho nevyplývá, že by žalovaná považovala za svůj majetek cokoliv dalšího za předmětnou transformační stanicí. Navíc pro případné vydržení by byla nutná nerušená držba po zákonem stanovenou dobu.

119. Pokud jde o to, že předmětná položka byla označena v příloze smlouvy o vkladu části podniku jako movitá věc, tak to nemá na nic vliv. Případný omyl, zda se jedná o věc movitou či nemovitou, nehraje roli. Podstatné je, že byly splněny zákonné podmínky pro převod nemovitosti, resp. části podniku (zejména písemná forma smlouvy). Pokud žalobkyně namítala, že nelze převádět vlastnictví jen k transformační stanici jako součásti věci hlavní, v tom má pravdu, ale z výše uvedeného vyplývá, že úmyslem stran smlouvy bylo převést vlastnictví k celé přípojce (celému majetku příslušné organizační složky [právnická osoba]), nikoliv jen k trafostanici jako samostatné věci.

120. Soud se neztotožňuje ani s námitkou žalobkyně, že dobrou víru žalované narušuje to, že [právnická osoba] si tuto transformační stanici zaevidovala s počáteční hodnotou [částka]. Podle § 6 odst. 4 vyhlášky energetického regulačního úřadu č. 297/2001 Sb., kterou se stanoví podmínky připojení a dodávek elektřiny pro chráněné zákazníky, byl žadatel povinen uhradit podíl na oprávněných nákladech dodavatele spojených s připojením odběrného zařízení žadatele, a to nanejvýš v rozsahu 60 %. Pokud by se tedy postupovalo tak, že namísto [právnická osoba] přípojku pořídila žalobkyně, která ji následně za odpovídající podíl převedla [právnická osoba] (jak s tím počítal předložený koncept smlouvy o smlouvě budoucí), není nic zvláštního na tom, že předmětný majetek je zaevidovaný v hodnotě odpovídající příp. jen 40 % skutečné pořizovací ceny (jako podíl [právnická osoba] na nákladech). Nadto je otázka, zda by jen z toho mohlo být žalované zjevné, že vykonává právo, které jí nenáleží. Podle § 992 odst. 1 o. z. nepoctivě drží ten, kdo ví nebo komu musí být z okolností zjevné, že vykonává právo, které mu nenáleží. Pouhá pochybnost tedy poctivost nenarušuje. Je namístě zdůraznit, že platí domněnka poctivosti držby (§ 994 o. z.), v pochybnostech je tedy třeba považovat držbu za poctivou.

121. Stejně tak pokud žalobkyně namítala, že ve smlouvě o vkladu části podniku není uvedeno nic, co by žalovanou (resp. její předchůdkyně) opravňovalo k umístění přípojky na cizích pozemcích, ani to dle názoru soudu nemůže vést k narušení poctivosti držby. Je pravdou, že energetický zákon počítal s tím, že v případě zřízení zařízení distribuční soustavy na cizí nemovitosti bude zřízeno věcné břemeno (§ 25 odst. 5 energetického zákona ve znění platném do [datum]), avšak to bez dalšího neznamená, že k tomu vždy muselo dojít. Samotná výstavba zřízení věcného břemene nevyžadovala (pro tu by postačil i souhlas vlastníka pozemku). V případě, že by předmětné zařízení pořídil přímo vlastník a následně ji převedl [právnická osoba] (což měl být dle žalované tento případ), tak také nemuselo být užívání pozemku nijak upraveno (tj. mohlo dojít k převodu, aniž by účastníci užívání pozemku nějak vyřešili). V takovém případě by se ani nejednalo o neoprávněnou stavbu dle § 135c obč. zák., když ji pořídil vlastník pozemku. Žalovaná uvedla, že mají z minulosti mnoho trafostanic, kde není otázka užívání pozemku dořešena po předchozích distributorech. Každopádně lze uzavřít, že pokud dle zákona nebylo podmínkou pro umístění či provozování zařízení zřízení věcného břemene, nemůže jeho absence bez dalšího vést k nepoctivosti držby.

122. Žalobkyně dále namítala s odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], že po nabyvateli je požadováno, aby se přesvědčil, že prodávající je skutečně oprávněn převést vlastnictví, přičemž o právu prodávajícího věc převést nemohou existovat sebemenší pochybnosti. Tyto závěry však byly vysloveny jednak dle dřívější právní úpravy, jednak především ohledně nabytí od nevlastníka dle § 446 obchodního zákoníku. Jelikož při nabytí od nevlastníka docházelo k nabytí vlastnictví již uzavřením smlouvy, bylo namístě klást na nabyvatele velmi vysoké nároky, tedy aby v případě sebemenších pochybností o právu převodce tyto pochybnosti prověřil. V případě vydržení však dochází k nabytí vlastnictví až po uplynutí značně dlouhé doby, po kterou musí probíhat nerušená držba. Už proto není nutné po vydržiteli požadovat takto mimořádnou opatrnost při nabytí. Předchůdkyně žalované měla smlouvou o vkladu části podniku nabýt velmi rozsáhlý majetek, což prověřování jednotlivých věcí komplikuje, a pokud nebylo nabytí vlastnictví k předmětné přípojce nikým zpochybňováno, neměla žalovaná ani její předchůdkyně důvod vlastnictví více prověřovat. V podstatě jediné, kde by mohly vznikat pochybnosti, je otázka absence titulu opravňujícího k umístění zařízení na cizím pozemku. Jak však bylo uvedeno výše, to nebylo dle zákona podmínkou a samo o sobě nevede k narušení dobré víry, zejména když žalovaná (její předchůdkyně) předmětnou přípojku dlouhodobě nerušeně užívala. Nadto o. z. na rozdíl od předchozí právní úpravy nevyžaduje, aby byl držitel v dobré víře „vzhledem ke všem okolnostem“. Dle § 992 odst. 1 o. z. není držba poctivá jen tehdy, pokud držitel ví nebo mu musí být z okolností zjevné, že vykonává právo, které mu nenáleží. Z výše uvedených důvodů by absence věcného břemene či jiného titulu mohla nanejvýš vzbuzovat pochybnosti, rozhodně z ní však nelze dovozovat (nemůže být zjevné), že převodci nenáleželo vlastnické právo.

123. Soud se také neztotožňuje s námitkou žalobkyně, že v případě [právnická osoba] a žalované (její předchůdkyně) šlo o osoby majetkově propojené, a proto nelze smlouvě o vkladu části podniku přikládat jiný význam než fúzi dvou akciových společností. Skutečnost, že obě strany smlouvy o vkladu části podniku byly součástí koncernu [právnická osoba] (jak bylo uvedeno v této smlouvě), nic nemění na právních následcích této smlouvy. Zákon nevylučoval nabytí majetku od jiné osoby, která je součástí koncernu, ani uzavření smlouvy o vkladu části podniku. Dle smlouvy o vkladu části podniku tak došlo k nabytí vlastnictví k části podniku (resp. majetku, který tvoří tuto část podniku), nikoliv ke vstupu do právního postavení předchůdce jako při fúzi.

124. Soud tedy dospěl k závěru, že společnost [právnická osoba]., IČO [IČO], a žalovaná jako její nástupce byly poctivými držiteli předmětné elektrické přípojky. Na základě smlouvy o vkladu části podniku měly za to, že jim náleží vlastnické právo k předmětnému zařízení. Byl zde tedy přesvědčivý důvod domnívat se, že jim vlastnické právo náleží (§ 992 o. z.), uvedená smlouva je právním důvodem, který by postačil k převodu vlastnického práva, pokud by náleželo převodci (§ 1090 odst. 1 o. z.). Nebyly zde žádné okolnosti, ze kterých by žalované mělo být zjevné, že jí vlastnické právo nenáleží. Žalovaná a její předchůdkyně předmětné zařízení nerušeně užívaly jako své vlastnictví k distribuci elektřiny nejen žalobkyni, ale i dalším zákazníkům, toto zařízení udržovaly (prováděly kontroly a údržbu), a to až do obdržení předžalobní výzvy v této věci ze dne [právnická osoba]. 2021. Dle § 1092 o. z. se do vydržecí doby započte i doba řádné (nabyté od předchozího držitele dle § 991 o. z.) a poctivé držby předchůdce. Žalovaná a její předchůdkyně takto držely vlastnické právo od [datum], kdy měla předchůdkyně žalované nabýt vlastnictví dle smlouvy o vkladu části podniku. Dne [datum] došlo k uplynutí desetileté vydržecí doby (§ 1091 odst. 2 o. z.) a žalovaná nabyla předmětnou přípojku do svého vlastnictví vydržením dle § 1089 odst. 1 o. z.

125. Pokud žalobkyně odkazovala na rozsudek Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], kde bylo věci žalobkyně [právnická osoba]. proti žalovaným [jméno FO] a [právnická osoba] uvedeno, že transformátor je ve vlastnictví žalovaných, tak to nebylo v rozsudku nijak blíže odůvodněno. V každém případě dle § 159a o.s.ř. je závazný pouze výrok rozsudku, a to jen pro účastníky řízení, vůči jiným osobám tedy závazný není. Z tohoto rozsudku tedy nelze vyvozovat žádné závěry ve vztahu k žalované, která se tohoto řízení neúčastnila.

126. Soud tedy uzavírá, že i když nebylo prokázáno dřívější nabytí vlastnictví k předmětné elektrické přípojce žalovanou (jejími předchůdci), tak žalovaná dne [datum] vlastnické právo vydržela. Vlastníkem přípojky je tedy žalovaná. Proto soud žalobu, kterou se žalobkyně domáhala určení svého vlastnictví, jako nedůvodnou zamítl.

127. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Ve věci byla úspěšná žalovaná, proto jí soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení v plné výši. Soud přiznal žalované dle ustanovení § 151 odst. 3 o.s.ř. a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. paušální náhradu po [částka] za 14 úkonů (písemná podání ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], příprava účasti na jednání dne [datum], účast na jednání dne [datum], příprava účasti na jednání dne [datum], účast na jednání dne [datum], příprava účasti na jednání dne [datum], účast na jednání dne [datum], příprava účasti na jednání dne [datum], účast na jednání dne [datum]), tj. celkem [částka]. Dále má žalovaná právo na náhradu jízdného z [adresa] a zpět na jednání soudu, kdy cesta tam a zpět činila vždy 214 km a bylo použito motorové vozidlo [značka automobilu], RZ [SPZ] s průměrnou spotřebou 4,7 l/100 km benzinu. Cestovné k jednání dne [datum] činí při ceně benzinu [částka]/l a základní náhradě za používání silničních motorových vozidel [částka]/km dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění platném k datu jednání, celkem [částka]. Stejně tak cestovné k jednání dne [datum] činí [částka]. Cestovné k jednání dne [datum] činí při ceně benzinu [částka]/l a základní náhradě za používání silničních motorových vozidel [částka]/km dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění platném k datu jednání, celkem [částka]. Stejně tak cestové k jednání dne [datum] činí [částka]. Náklady žalované tedy činí celkem [částka]. 128. [adresa] k zaplacení náhrady nákladů řízení určil soud třídenní dle § 160 odst. 1 o.s.ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.

129. Soud dále rozhodl podle § 10 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, o vrácení části soudního poplatku žalobkyni, když dospěl k závěru, že na soudním poplatku bylo zaplaceno více, než činila poplatková povinnost. Předmětem tohoto řízení bylo určení vlastnictví k elektrické přípojce, přičemž – jak bylo uvedeno výše – tato představuje jednu nemovitou věc (liniovou stavbu). Soudní poplatek v této věci tak dle položky 4 bod 1 písm. a) sazebníku soudních poplatků činí [částka]. Žalobkyně v této věci zaplatila na soudním poplatku částku [částka], proto soud rozhodl o vrácení přeplatku ve výši [částka].

Poučení