14 C 243/2023 - 267

Rubrum

Okresní soud v Kolíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Magdou Mocovou ve věci žalobce: [Anonymizováno], IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] zastoupený advokátem [tituly před jménem]. [jméno FO] sídlem [Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0] proti žalované: [Anonymizováno]., IČO [Anonymizováno] sídlem [adresa], [PSČ] [město] pro zaplacení 6 743 076,37 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá ohledně požadavku na zaplacení 6 743 076,37 Kč, jakož i úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částek: - 10 399 927,34 Kč za dobu od 30. 5. 2023 do 2. 6. 2023, - 8 923 242,23 Kč za dobu od 3. 6. 2023 do 27. 6. 2023, - 6 742 625,01 Kč za dobu od 28. 6. 2023 do 26. 7. 2023, - 5 749 938,01 Kč za dobu od 27. 7. 2023 do zaplacení, - 2 931 856,71 Kč za dobu od 30. 5. 2023 do 2. 6. 2023, - 2 428 532,71 Kč za dobu od 3. 6. 2023 do 27. 6. 2023, - 993 138,36 Kč za dobu od 28. 6. 2023 do zaplacení.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku plnou náhradu nákladů řízení v částce 134 206,20 Kč k rukám zástupce žalovaného.

III. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kolíně ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku doplatek soudního poplatku za řízení před soudem prvního stupně ve výši 10 945 Kč.

Odůvodnění

Žaloba a žalobní tvrzení 1. Žalobce se na žalovaném podanou žalobou domáhá zaplacení částky celkem 6 743 076,37 Kč s příslušenstvím ve formě úroku z prodlení, přičemž žalovaná částka se skládá celkem ze čtyř samostatných nároků na zaplacení smluvní pokuty.

2. Žalobce svou žalobu odůvodnil zejména tím, že jako objednatel uzavřel se žalovaným jako zhotovitelem dvě smlouvy o dílo na realizaci veřejných zakázek, konkrétně dne 16. 6. 2022 smlouvu o dílo na úpravy veřejného parteru a zahrady objektů v [adresa] (dále též jen jako smlouva „Husova“) a dne 22. 8. 2022 smlouvu o dílo na rekonstrukci fasády, výplní otvorů a střech objektu v [adresa] (dále též jen jako smlouva „Karlova“).

3. Smlouva Husova se stala účinnou (zveřejněním v registru smluv) dne 12. 7. 2022 a dále byla měněna a doplněna dodatky č. 1-3 ze dne 27. 10. 2022, 22. 12. 2022 a 30. 3. 2023. Smlouva Karlova se stala účinnou (zveřejněním v registru smluv) dne 13. 9. 2022 a dále byla změněna a doplněna dodatkem č. 1 ze dne 22. 12. 2022. Za porušení smluvních povinností žalovaného sjednaných ve smlouvě Husova žalobce požaduje úhradu tří smluvních pokut, dále též označovaných jen jako smluvní pokuty „Husova (1)“, „Husova (2)“ a „Husova (3)“. Za porušení smluvní povinnosti žalovaného sjednané ve smlouvě Karlova žalobce požaduje úhradu smluvní pokuty, dále též označovanou jen jako smluvní pokuta „Karlova (1)“.

4. Ve smlouvě Husova byla cena díla (bez DPH) původně sjednaná částkou 13 989 783,10 Kč, dodatkem č. 1 (s účinností od 3. 11. 2022) byla cena díla navýšena na 17 690 252,53 Kč a dodatkem č. 3 (s účinností od 4. 4. 2023) na 18 458 552,13 Kč. Ve smlouvě Karlova byla cena díla (bez DPH) sjednaná částkou 6 291 537,91 Kč.

5. Smluvní pokuta Husova (1) byla sjednána k utvrzení povinnosti žalovaného (uvedené v čl. XI. 1. smlouvy Husova) předložit bankovní záruku ve výši 8 % ceny díla (bez DPH), tedy na částku 1 119 183 Kč. Uvedenou povinnost měl žalovaný splnit při podpisu smlouvy (dne 16. 6. 2022), splnil ji však až dne 28. 6. 2022 a byl tak v prodlení se splněním 12 dnů. Smluvní pokuta byla sjednána (v čl. VIII. 4. smlouvy) ve výši 0,3 % ceny díla (bez DPH) za každý den prodlení. Za 12 dnů prodlení (16. 6. – 28. 6. 2022) tak žalobci vznikl nárok na smluvní pokutu ve výši 503 632,20 Kč.

6. Smluvní pokuta Husova (2) byla sjednána k utvrzení povinnosti žalovaného (uvedené v čl. XI. 2. smlouvy Husova) udržovat bankovní záruku platnou a účinnou po celou dobu provádění díla. Platnost (účinnost) žalovaným původně předložené bankovní záruky skončila dne 3. 3. 2023, nová bankovní záruka byla doložena až dne 11. 4. 2023 a žalovaný tak byl v prodlení se splněním své povinnosti 38 dnů. Smluvní pokuta byla sjednána (rovněž v čl. VIII. 4. smlouvy) ve výši 0,3 % ceny díla (bez DPH) za každý den prodlení. Za 38 dnů prodlení (3. 3. 2023 – 11. 4. 2023) tak žalobci vznikl nárok na smluvní pokutu ve výši celkem 2 041 823,15 Kč (smluvní pokuta za 31 dnů prodlení se počítá z ceny díla zvýšené dodatkem č. 1 na částku 17 960 252,53 Kč, s účinností od 4. 4. 2023 pak byla cena díla zvýšena dodatkem č. 3 na částku 18 458 552,13 Kč a smluvní pokuta za zbývajících 7 dnů prodlení se tak počítá z této podruhé zvýšené ceny díla).

7. Smluvní pokuta Husova (3) byla sjednána k utvrzení povinnosti žalovaného (uvedené v čl. XI. 3. smlouvy Husova) udržovat bankovní záruku ve výši 8 % ceny díla (bez DPH) po celou dobu právního vztahu a při poklesu hodnoty bankovní záruky ji doplnit na potřebnou výši do 10 dnů. Jak již bylo zmiňováno shora, cena díla byla zvýšena (dodatkem č. 1 s účinností od 3. 11. 2022). Žalovaný tak měl povinnost předložit aktualizovanou bankovní záruku ke dni 14. 11. 2022, doložil ji však až dne 11. 4. 2023 a byl tak v prodlení se splněním své povinnosti 148 dní.

8. Smluvní pokuta byla sjednána (v čl. VIII. 5. smlouvy) ve výši 0,3 % ceny díla (bez DPH) za každý den prodlení. Za 148 dnů prodlení (14. 11. 2022 – 11. 4. 2023) tak žalobci vznikl nárok na smluvní pokutu ve výši celkem 7 854 471,88 Kč (žalobce výši smluvní pokuty počítá z ceny díla zvýšené dodatkem č. 1 na částku 17 690 252,53 Kč).

9. Součet všech smluvních pokut Husova (1) – (3) žalobce vyčíslil částkou 10 399 927,24 Kč, přičemž žalovaného vyzval k úhradě přípisem ze dne 5. 5. 2023.

10. Na umoření dluhu žalovaného žalobce čerpal dne 2. 6. 2023 vystavenou bankovní záruku ve výši 1 476 685 Kč. Tím mělo dojít k úplnému zániku dluhu ze smluvní pokuty Husova (1) ve výši 503 632,20 Kč a k zániku části dluhu ze smluvní pokuty Husova (2) ve výši 973 052,80 Kč, čímž z této smluvní pokuty nadále zbývalo uhradit 1 068 770,35 Kč.

11. Dne 27. 6. 2023 žalobce jednostranně započítal 2 180 617,22 Kč proti pohledávkám žalovaného za průběžně vykonané práce na díle, vyúčtovaným fakturami žalovaného ze dne 31. 3. 2023 a 30. 4. 2023. Tím mělo dojít k zániku zbytku dluhu smluvní pokuty Husova (2) ve výši 1 068 770,35 Kč a k zániku části dluhu ze smluvní pokuty Husova (3) ve výši 1 111 846,87 Kč, čímž z této smluvní pokuty nadále zbývalo uhradit 6 742 625,01 Kč.

12. Dne 26. 7. 2023 žalobce dále jednostranně započítal 992 687 Kč proti pohledávce žalovaného za provedení prací (na základě jiné smlouvy o dílo týkající se zakázky na vybudování cesty na hřbitově v Kolíně), vyúčtované fakturou žalovaného ze dne 19. 6. 2023, čímž ze smluvní pokuty Husova (3) má zbývat uhradit 5 749 938,01 Kč. Tuto částku žalobce požaduje spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částek: - 10 399 927,34 Kč za dobu od 30. 5. 2023 do 2. 6. 2023, tj. 17 095,77 Kč - 8 923 242,23 Kč za dobu od 3. 6. 2023 do 27. 6. 2023, tj. 91 677,15 Kč - 6 742 625,01 Kč za dobu od 28. 6. 2023 do 26. 7. 2023, tj. 80 357,31 Kč - 5 749 938,01 Kč za dobu od 27. 7. 2023 do zaplacení.

13. Zde soud poukazuje na skutečnost, že první tři řádky představují tzv. kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši celkem 189 130,23 Kč, přičemž k jistině 5 749 938,01 Kč se váže až poslední řádek příslušenství. Uvedená kapitalizovaná částka tak musí být též základem pro výpočet odměny zástupce účastníků (pro účely výpočtu náhrady nákladů řízení) a pro výpočet soudního poplatku.

14. Smluvní pokuta Karlova (1) byla sjednána k utvrzení povinnosti žalovaného (uvedené v čl. XI. 1. smlouvy Karlova) předložit bankovní záruku ve výši 8 % ceny díla (bez DPH), tedy znějící na částku 503 324 Kč. Uvedenou povinnost měl žalovaný splnit při podpisu smlouvy (dne 22. 8. 2022), splnil ji však až dne 12. 4. 2023 a byl tak v prodlení s jejím splněním 233 dnů. Smluvní pokuta byla sjednána (v čl. VIII. 3. smlouvy) ve výši 0,2 % ceny díla (bez DPH) za každý den prodlení. Za 233 dnů prodlení (22. 8. 2022 – 12. 4. 2023) tak žalobci vznikl nárok na smluvní pokutu ve výši 2 931 856,71 Kč.

15. Na umoření dluhu žalovaného žalobce čerpal dne 2. 6. 2023 vystavenou bankovní záruku ve výši 503 324 Kč. Tím mělo dojít k zániku části dluhu, čímž ze smluvní pokuty Karlova (1) nadále zbývalo uhradit 2 428 532,71 Kč.

16. Dne 27. 6. 2023 žalobce jednostranně započítal 1 435 394,35 proti pohledávce žalovaného za průběžně vykonané práce na díle, vyúčtované fakturou žalovaného ze dne 25. 4. 2023. Tím mělo dojít k zániku části dluhu, čímž ze smluvní pokuty Karlova (1) má zbývat uhradit 993 138,36 Kč. Tuto částku žalobce požaduje spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částek: - 2 931 856,71 Kč za dobu od 30. 5. 2023 do 2. 6. 2023, tj. 4 819,49 Kč - 2 428 532,71 Kč za dobu od 3. 6. 2023 do 27. 6. 2023, tj. 24 950,68 Kč - 993 138,36 Kč za dobu od 28. 6. 2023 do zaplacení 17. I zde soud poukazuje na skutečnost, že první dva řádky představují tzv. kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši celkem 29 770,17 Kč, přičemž k jistině 993 138,36 Kč se váže až poslední řádek příslušenství. Uvedená kapitalizovaná částka tak musí být též základem pro výpočet odměny zástupce účastníků (pro účely výpočtu náhrady nákladů řízení) a pro výpočet soudního poplatku.

18. Žalobce tak celkově požaduje po žalovaném uhradit částku 6 743 076,37 Kč (5 749 938,01 + 993 138,36) s příslušenstvím ve formě úroku z prodlení ve výši 15 % z částek: - 10 399 927,34 Kč za dobu od 30. 5. 2023 do 2. 6. 2023, - 8 923 242,23 Kč za dobu od 3. 6. 2023 do 27. 6. 2023, - 6 742 625,01 Kč za dobu od 28. 6. 2023 do 26. 7. 2023, - 5 749 938,01 Kč za dobu od 27. 7. 2023 do zaplacení, - 2 931 856,71 Kč za dobu od 30. 5. 2023 do 2. 6. 2023, - 2 428 532,71 Kč za dobu od 3. 6. 2023 do 27. 6. 2023, - 993 138,36 Kč za dobu od 28. 6. 2023 do zaplacení. Vyjádření k žalobě a replika žalobce 19. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout. Výslovně učinil nespornými skutečnosti týkající se uzavření smluv Husova a Karlova včetně dodatků. Na svou obranu pak navrhl moderaci nepřiměřeně vysokých smluvních pokut, jakož i to, že nárok na smluvní pokutu (po určitou dobu) vůbec nevznikl. Tak tomu má být u smluvní pokuty Husova (1), kdy bankovní záruka z povahy věci nemohla být předložena již k okamžiku podpisu smlouvy Husova, jelikož smlouva se stala účinnou (a práva a povinnosti z ní vyplývající se stala vymahatelnými) až později zveřejněním v rejstříku smluv. Ohledně souběhu smluvních pokut Husova (2) a Husova (3) za dobu od 4. 3. 2023 do 11. 3. 2023 žalovaný namítal, že smluvní pokuty jednak směřují k utvrzení povinnosti předložit bankovní záruku, jednak k utvrzení povinnosti udržovat bankovní záruku ve správné výši. K tomu žalovaný argumentuje, že „logicky“ nelze udržovat výši bankovní záruky, která neexistuje; požadovat obě smluvní pokuty současně znamená „dvojí sankci za jedno porušení“, což je podle žalovaného rozporné s dobrými mravy.

20. Ohledně požadavku na snížení výše smluvních pokut úvahou soudu (moderací) žalovaný zejména poukázal na skutečnost, že podle judikatury Nejvyššího soudu (rozsudek ze dne 11. 1. 2023, sp. zn. 31 Cdo 2273/2022, uveřejněný jako R 76/2023 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek) soud nezkoumá nepřiměřenost ujednání o smluvní pokutě, nýbrž nepřiměřenost konkrétního nároku na smluvní pokutu.

21. Uplatňovaná částka smluvních pokut je podle žalovaného nepřiměřeně vysoká zejména kvůli tomu, že žalobci nevznikla porušením utvrzených smluvních povinností žádná škoda, přičemž takto vysoká částka neodpovídá ani dotčeným zájmům žalobce (věřitele), které měly být chráněny sjednáním smluvní pokuty. Žalovaný dále uvádí řadu okolností, které podle něj svědčí ve prospěch moderace smluvních pokut: žalovaný záruku sice předložil opožděně, ale žalobce se splnění povinnosti nedomáhal a jakmile byl žalovaný o splnění povinnosti upomenut, bankovní záruku na výzvu žalobce předložil. Žalobce vyzval žalovaného ke splnění povinnosti až se značným časovým odstupem, v čemž lze spatřovat „spoluzavinění“ na délce prodlení a výši smluvní pokuty, jakož i účelovost ve smyslu uplatnění smluvní pokuty až poté, co se zvětšila její výše. Zaměstnankyně žalobce navíc e-mailem ze dne 22. 6. 2022 „výslovně přislíbila“, že nebude po žalovaném uplatňovat smluvní sankce z titulu opožděného předložení záruční listiny (bude-li originál předložen do 28. 6. 2022). Žalovaný dále porovnává výši smluvní pokuty s hodnotou zajišťované povinnosti, s cenou díla a s výší bankovní záruky (která měla být sjednána ve výši 8 % ceny díla), přičemž dochází k závěru, že u smlouvy Husova činí smluvní pokuty 56,34 % ceny díla (více než sedmkrát převyšují výši bankovní záruky) a u smlouvy Karlova činí smluvní pokuta 38,51 % ceny díla (více než čtyřikrát převyšuje výši bankovní záruky). Dále žalovaný poukazuje na skutečnost, že moderovat lze i smluvní pokuty ve smlouvě podle zadávání veřejných zakázek a že žalobce sám byl v prodlení s úhradou svých pohledávek vůči žalovanému. Postup žalobce žalovaný hodnotí jako nepřiměřený nátlak a predátorské techniky.

22. Konečně žalovaný namítá, že žalobce odstoupil od smluv o dílo neplatně, naopak žalovaný od nich odstoupil pro prodlení žalobce s úhradou vystavených faktur a žalovaný se bude po žalobci domáhat neuhrazených částek soudní cestou.

23. Žalobce v replice vyvrací jednotlivé argumenty žalovaného k otázce přiměřenosti výše smluvní pokuty a opakuje a prohlubuje svá žalobní tvrzení. Návrh na rozšíření žaloby a jeho zamítnutí 24. Podáním datovaným dne 4. 1. 2023 a soudu doručeným dne 5. 1. 2023 žalobce rozšířil žalobu o další nároky v celkové výši 1 614 530,10 Kč, konkrétně smluvní pokutu Husova (4) a smluvní pokutu Karlova (2) a Karlova (3). Smluvní pokuta Husova (4) a smluvní pokuta Karlova (2) se opět týká porušení povinnosti žalovaného předložit bankovní záruku, a to pro obě smlouvy a smluvní pokuty v době 3. 6. – 14. 6. 2023, zatímco smluvní pokuta Karlova (3) se týká porušení jiných smluvních povinnosti žalovaného v době 6. 4. – 17. 7. 2023, konkrétně jde (zjednodušeně řečeno) o chybějící nebo vadné dopravní značení na stavbě.

25. Rozšíření žaloby soud nepřipustil usnesením vyhlášeným u jednání dne 11. 1. 2024, které zároveň v jednací síni odůvodnil. Vzhledem k nálezové judikatuře Ústavního soudu (zejména ze dne 9. 10. 2008, sp. zn. II. ÚS 801/08) však soud i na tomto místě připojuje odůvodnění svého procesního postupu.

26. V prvé řadě je zjevné, že žalobce nedodržel lhůtu potřebnou k tomu, aby účastníci (ale i soud) měli dostatečnou dobu k přípravě jednání (srov. § 115 odst. 2 o. s. ř.). Soud přitom měl v úmyslu u jednání dne 11. 1. 2024 učinit všechny úkony podle § 118 odst. 2 o. s. ř., provést dokazování, zkoncentrovat řízení a vyhlásit rozsudek, jak po něm požaduje zákon (§ 114a odst. 1., § 119 odst. 1 o. s. ř.). Odročení jednání za účelem seznámení se s rozšířenou částí žaloby (přičemž žalobci nic nebránilo uplatnit tyto nároky již původní žalobou) a poskytnutím nové lhůty k přípravě žalovanému by bylo jednoznačně v rozporu s uvedenými požadavky procesní ekonomie a rychlého a soustředěného řízení, a to i s ohledem na značně vysoké náklady řízení účastníků.

27. Posuzovat důvodnost rozšířených nároků nadto není procesně ekonomické ani z věcného hlediska (v úvahu by připadalo vyloučení rozšířené části žaloby k samostatnému projednání, popřípadě rozhodnutí částečným rozsudkem). Podle žaloby má totiž soud posuzovat smluvní pokuty Husova (1) – (3) a Karlova (1). Celkem tak jde o čtyři smluvní pokuty, které se vesměs týkají porušení smluvních povinností žalovaného obstarat, předložit žalobci a udržovat v platnosti bankovní záruky ve sjednané výši. Na částečnou úhradu smluvní pokuty žalobce jednak použil právě plnění z bankovních záruk, jednak proti nim jednostranně započítal pohledávky žalovaného plynoucí ze smluv o dílo. S ohledem na žalovaným navrhovanou moderaci smluvní pokuty je potřeba posoudit právě i tato navazující právní jednání žalobce, tedy zda a v jaké výši zanikly vystavené bankovní záruky, popřípadě byl účinný jednostranný zápočet. Teprve až poté, co bude postaveno najisto, zda smluvní pokuty obstojí v žalobcem požadované výši, nebo zda má soud přistoupit k jejich moderaci, lze posoudit, zda bankovní záruky byly oprávněně čerpány a zda, popřípadě v jaké výši zanikly pohledávky žalovaného zápočtem.

28. V návrhu na rozšíření žaloby byla přitom uvedena další smluvní pokuta Husova (4) a Karlova (2), která má spočívat v porušení povinnosti žalovaného předložit novou bankovní záruku po jejím předchozím vyčerpání. Důvodnost této smluvní pokuty lze posoudit až poté, co bude pravomocně rozhodnuto o tom, zda bylo čerpání předchozí záruky řádné (tedy, že není na místě moderovat předchozí smluvní pokutu). Proto se věci nehodí ke společnému projednání, protože o této části nelze rozhodnout dříve, než bude pravomocně rozhodnuto o předchozích nárocích.

29. Nová smluvní pokuta Karlova (3) pak představuje zcela odlišný skutek, neboť smluvní pokuta se netýká bankovních záruk, nýbrž tvrzeného porušení smluvních povinností ohledně dopravního značení. To bude vyžadovat prokazování jiného okruhu skutečností, k čemuž žalobce navrhuje mimo jiné svědecké výslechy.

30. Projednávat rozšířenou část žaloby společně s dosavadními nároky je proto procesně neekonomické, neboť by muselo být rozhodováno částečným rozsudkem. Samostatnému projednání dalších nároků na základě samostatně podané žaloby nebrání ani promlčecí lhůty, protože žalobce má dostatek času na uplatnění svých nároků u soudu.

31. Soud dále sdělil, že uvedené platí i pro případný vzájemný návrh žalovaného. Mezi stranami je sporné, jakým způsobem byl ukončen smluvní vztah, zda je platné odstoupení od smluv žalobce nebo žalovaného. Na to pak navazují i smluvní nároky žalovaného, u nichž je rovněž potřeba zkoumat, zda nezanikly jednostranným zápočtem žalobce. O těchto nárocích by rovněž nebylo možno rozhodnout dříve, než bude pravomocně rozhodnuto o případné moderaci smluvních pokut žalobce, protože smluvní pokuta je snížena na moderovanou výší právě až právní mocí konstitutivního rozsudku (s účinky ex tunc). Předběžný právní názor sdělený účastníkům u jednání 32. V souladu s § 99 odst. 1 a § 118 odst. 2 o. s. ř. se soud u prvního jednání rovněž pokusil o smír účastníků a sdělil výsledky přípravy jednání včetně svého předběžného právního názoru. Vzhledem k tomu, že se tento právní názor ve všech podstatných bodech shoduje s konečným právním posouzením věci, reprodukuje jej soud již na tomto místě.

33. Soud se musí zabývat návrhem žalovaného na moderaci smluvní pokuty. Při tom se bude řídit soudní praxí, kterou ustálil Nejvyšší soud svým rozsudkem R 76/2023. Podle tohoto rozhodnutí se přiměřenost smluvní pokuty ve smyslu § 2051 o. z. posuzuje s ohledem na to, jakým způsobem a za jakých okolností nastalo porušení smluvní povinnosti utvrzené smluvní pokutou a v jaké míře se dotklo zájmů věřitele, které měly být sjednáním smluvní pokuty chráněny. Soud nezkoumá nepřiměřenost ujednání o smluvní pokutě, nýbrž nepřiměřenost konkrétního nároku na smluvní pokutu. Přihlédne přitom nejen k okolnostem známým již v době sjednávání smluvní pokuty, ale též k okolnostem, které zde byly při porušení smluvní povinnosti, jakož i k okolnostem, které nastaly po jejím porušení, mají-li v porušení smluvní povinnosti nepochybně původ a byly-li v době porušení povinnosti předvídatelné.

34. Co se týče funkcí smluvní pokuty, primárně se každá smluvní pokuta vyznačuje preventivní (nátlakovou) funkcí, neboť vytváří na dlužníka dodatečný nátlak, aby smluvní povinnosti dostál, respektive ji neporušil. Smluvní pokuta může dále plnit výlučně paušalizační funkci (paušalizace náhrady škody), nebo výlučně funkci sankční, případně dílem funkci sankční a dílem paušalizační. V pochybnostech je možné vycházet z toho, že smluvní pokuta slouží k paušalizaci náhrady škody. Tento závěr se však nemůže prosadit tehdy, je-li utvrzená smluvní povinnost takové povahy, že škoda, kterou mohly strany v době ujednání smluvní pokuty předvídat, se v podstatné míře odchyluje od sjednané smluvní pokuty. Bude-li sjednaná výše smluvní pokuty významně nižší než škoda, kterou strany mohly očekávat, pak měla smluvní pokuta spíše funkci sankční. Naproti tomu přesahuje-li sjednaná výše smluvní pokuty významně očekávanou výši škody, pak smluvní pokuta měla jak funkci paušalizační, tak funkci sankční. Na sankční smluvní pokutu lze usuzovat zejména tehdy, je-li utvrzena povinnost, při jejímž porušení nehrozí věřiteli žádná škoda, kterou by byl dlužník jinak povinen nahradit. U ryze sankční smluvní pokuty tak výše škody významnou okolností není. U sankční smluvní pokuty lze zohlednit otázku zavinění, neboť sankce může plnit svůj efekt jen tehdy, lze-li jednajícímu vytknout, že si nepočínal tak, jak si počínat mohl a měl.

35. Má-li smluvní pokuta plnit funkci dílem paušalizační, dílem sankční, je namístě přiznat vyšší váhu těm okolnostem, které jsou rozhodující pro funkci, která převažuje. Vzhledem k tomu, že každá smluvní pokuta, byť v různé intenzitě, plní rovněž funkci preventivní (nátlakovou), je namístě při zkoumání přiměřenosti zohlednit též narušení zájmů věřitele spočívajících v nepohodlí, nejistotě a narušeném očekávání, jež se cestou práva na náhradu škody nekompenzují. U sankční pokuty půjde o zásadní zájmy věřitele, které jsou jejím prostřednictvím chráněny.

36. Postup soudu při moderaci podle § 2051 o. z. lze rozlišit na následující fáze (kroky). V prvním kroku soud při využití interpretačních pravidel stanovených v § 555 a násl. o. z. nejprve zjistí, jakou funkci měla smluvní pokuta plnit. Poté se zabývá konkrétními okolnostmi s přihlédnutím ke zjištěné funkci smluvní pokuty. Zřetel přitom vezme na všechny okolnosti konkrétního případu, přičemž zohlední nejen okolnosti známé již v době sjednávání smluvní pokuty, nýbrž též okolnosti, které byly dány při porušení smluvní povinnosti, jakož i okolnosti nastalé později, mají-li v samotném porušení smluvní povinnosti původ. Na základě těchto okolností zodpoví otázku, zda výše smluvní pokuty je přiměřená vzhledem k věřitelovým zájmům, které byly narušeny v důsledku porušení smluvní povinnosti a měly být smluvní pokutou chráněny. Dospěje-li soud v předchozím kroku k závěru, že smluvní pokuta není nepřiměřená, případně nepodaří-li se mu na základě provedeného dokazování objasnit rozsah následků porušené smluvní povinnosti ve sféře věřitele, aby mohl učinit právní závěr o nepřiměřenosti nároku ze smluvní pokuty, nemůže nárok věřitele na smluvní pokutu snížit. V opačném případě soud ve třetím kroku sníží smluvní pokutu na přiměřenou výši (spravedlivou in concreto) se zřetelem k těm funkcím, které má plnit, a s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti. Je přitom limitován výší škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením povinnosti, na kterou se smluvní pokuta vztahuje.

37. Zároveň platí, že soud výkonem moderačního oprávnění podle § 2051 o. z. zasahuje do existujícího nároku věřitele a okamžikem vykonatelnosti jeho rozsudku nastupuje bezprostřední účinek i v hmotném právu. S přihlédnutím k tomu, že při moderaci je posuzována přiměřenost nároku též vzhledem k okolnostem, jaké zde byly při porušení smluvní povinnosti, případně k okolnostem, které mají v porušení povinnosti svůj původ, přičemž právě porušením smluvní povinnosti vzniká právo věřitele požadovat smluvní pokutu, jeví se jako odpovídající vztahovat účinky rozhodnutí soudu o moderaci k době vzniku nároku na smluvní pokutu, jehož nepřiměřenost byla posuzována. Nesporná tvrzení účastníků 38. Skutkový stav byl mezi účastníky ve všech podstatných bodech nesporný, a to jednak co se týče uzavření smluv Husova a Karlova a jejich dodatků, jednak ohledně doby vystavení bankovních záruk včetně vzájemné komunikace účastníků a toho, jaká jednostranná právní jednání učinil žalobce (čerpání bankovní záruky, jednostranné zápočty). Vzhledem k právnímu názoru soudu není potřebné se blíže zabývat otázkou, zda byla smlouva zrušena a kým (odstoupením žalobce či pozdějším odstoupením žalovaného).

39. Soud tak vycházel ze shodných tvrzení účastníků (§ 120 odst. 3 o. s. ř.) a toliko pro úplnost provedl též dokazování jednotlivými listinnými důkazy: Listinné důkazy ke smlouvě Husova 40. Žalobce učinil výzvu k podlimitní veřejné zakázce na stavební práce „Husova“ (prokázáno listinou Zadávací dokumentace – výzva: „Úpravy veřejného parteru a zahrady objektů [adresa] [adresa] – opakovaná“ na č. l. 7-15).

41. Rada žalobce schválila žalovaného jako „dodavatele“ a schválil uzavření smlouvy na schůzi dne 9. 5. 2022 usneseními města Kolín č. 5699 a 5700/141/RM/2022/Veřejný (č. l. 60, 61).

42. Smlouva o dílo Husova byla uzavřena dne 16. 6. 2022 (č. l. 16-20): rozsah provedení díla je určena v čl. IV. smlouvy, cena díla je uvedena v čl. VI. 1. smlouvy (16 927 637,55 Kč bez DPH), smluvní pokuty jsou sjednány v čl. VIII. smlouvy, přičemž smluvní pokuta za porušení povinnosti podle čl. IX. 1. a/nebo 2. smlouvy činí 0,3 % z ceny díla bez DPH za každý i započatý kalendářní den prodlení s předložením bankovní záruky (čl. VIII. 4. smlouvy) a smluvní pokuta za porušení povinnosti podle čl. IX. 3 činí 0,3 % z ceny díla bez DPH za každý i započatý kalendářní den prodlení s doplněním bankovní záruky a/nebo předložením nové záruční listiny. Ujednání o bankovní záruce jsou obsažena v čl. XI. smlouvy: - „K zajištění svých závazků podle této smlouvy, zejména k zajištění sankcí, na jejichž úhradu vznikne objednateli nárok v důsledku porušení povinností zhotovitele provést a předat dílo řádně a včas, či jakýchkoli jiných nároků objednatele vůči zhotoviteli, poskytne zhotovitel objednateli neodvolatelnou a nepodmíněnou bankovní záruku (…) ve výši 8 % z celkové ceny díla bez DPH, splatnou na první požádání. Bankovní záruka bude zhotovitelem objednateli předložena v originále nejpozději při podpisu smlouvy.“ (čl. XI. 1. smlouvy). - „Zhotovitel se zavazuje zajistit, že bankovní záruka bude platná a účinná po celou dobu provádění díla (…) a že objednateli bude vždy ze strany zhotovitele předán originál nové bankovní záruky před uplynutím platnosti a účinnosti původní bankovní záruky podle této smlouvy.“ (čl. XI. 2. smlouvy). - „Zhotovitel je povinen zajistit, aby byla bankovní záruka přiměřeně upravována tak, aby její hodnota nikdy během období platnosti bankovní záruky neklesla pod 8 % z celkové ceny díla bez DPH. Pokud hodnota bankovní záruky klesne pod 8 % z celkové ceny díla bez DPH, je zhotovitel povinen do 10 dnů ode dne, kdy se o takové události mohl zhotovitel dozvědět, doplnit bankovní záruku tak, aby dosahovala 8 % z celkové ceny díla bez DPH, a předložit objednateli v originále novou záruční listinu.“ (čl. XI. 3. smlouvy).

43. Ke smlouvě o dílo Husova žalobce doložil rekapitulaci a soupis prací (č. l. 21-41). Ke smlouvě byl uzavřen dodatek č. 1 ze dne 27. 10. 2022 (č. l. 42), kterým byla mimo jiné zvýšena cena díla na částku 17 690 252,53 Kč (čl. III dodatku), dodatek č. 2 ze dne 22. 12. 2022 (č. l. 51) a dodatek č. 3 ze dne 30. 3. 2023, kterým byla mimo jiné zvýšena cena díla na částku 18 458 552,13 (č. l. 54).

44. Smlouva byla zveřejněna v registru smluv dne 12. 7. 2022, dodatek č. 1 dne 3. 11. 2022, dodatek č. 2 dne 27. 12. 2022 a dodatek č. 3 dne 4. 4. 2023 (výpisy digitální a informační agentury č. l. 61-64). Listinné důkazy ke smlouvě Karlova 45. Žalobce učinil výzvu k podlimitní veřejné zakázce na stavební práce „Karlova“ (prokázáno listinou zadávací dokumentace – výzva: „Rekonstrukce fasády, výplní otvorů a střech objektu [adresa], [adresa].“ na č. l. 65-73).

46. Rada žalobce schválila žalovaného jako „dodavatele“ a schválila uzavření smlouvy s ním na schůzi dne 25. 7. 2022 usneseními města Kolín č. 6094 a 6095/148/RM/2022/Veřejný (č. l. 81 a 82)

47. Smlouva o dílo Karlova byla uzavřena dne 22. 8. 2022 (č. l. 74-78): rozsah provedení díla je určena v čl. IV. smlouvy, cena díla je uvedena v čl. VI. 1. smlouvy (6 291 537,91 Kč bez DPH), smluvní pokuty jsou sjednány v čl. VIII. smlouvy, přičemž smluvní pokuta za porušení povinnosti podle čl. IX. 1. a/nebo 2. smlouvy činí 0,2 % z ceny díla bez DPH za každý i započatý kalendářní den prodlení s předložením bankovní záruky (čl. VIII. 3. smlouvy).Ujednání o bankovní záruce jsou obsažena v čl. XI. smlouvy: - „K zajištění svých závazků podle této smlouvy, zejména k zajištění sankcí, na jejichž úhradu vznikne objednateli nárok v důsledku porušení povinností zhotovitele provést a předat dílo řádně a včas, či jakýchkoli jiných nároků objednatele vůči zhotoviteli, poskytne zhotovitel objednateli neodvolatelnou a nepodmíněnou bankovní záruku (…) ve výši 8 % z celkové ceny díla bez DPH, splatnou na první požádání. Bankovní záruka bude zhotovitelem objednateli předložena v originále nejpozději při podpisu smlouvy.“ (čl. XI. 1. smlouvy).

48. Ke smlouvě byl uzavřen dodatek č. 1 ze dne 22. 12. 2022 (č. l. 79). Smlouva byla zveřejněna v registru smluv dne 13. 9. 2022, dodatek č. 1 dne 27. 12. 2022 (výpisy digitální a informační agentury č. l. 83-84). Poskytnutí bankovních záruk Husova 49. Žalobce e-mailovou zprávou ze dne 25. 5. 2022 (č. l. 199) upozornil žalovaného na nutnost doložení bankovní záruky (ke smlouvě Husova). Tuto skutečnost žalobce znovu zmínil ve dvou e-mailech žalovanému ze dne 13. 6. 2022 (č. l. 199 p. v. a č. l. 200).

50. Dne 15. 6. 2022 zaměstnankyně žalobce ([tituly před jménem] [jméno FO]) v e-mailu žalovanému zmiňuje, že „možná bude bance postačovat k dotažení záruky smlouva podepsaná“ žalobcem (č. l. 200 p. v.). 51. [právnická osoba]. (dále jen „banka“) v e-mailu žalovanému ze dne 21. 6. 2022 (č. l. 201) sděluje: „Smlouva o dílo, kterou jste předložil, obsahuje dovětek, že bude podepsána až po obdržení bankovní záruky. V důsledku toho jste se ocitl v jejím prodlení, přičemž na nesplnění této povinnosti z Vaší strany jsou navázány sankce. Bylo by možné dodat alespoň prohlášení města ve smyslu, že z nesplnění výše uvedené povinnosti nebude vyvozovat žádné důsledky ani uplatňovat sankce v souladu se smlouvou o dílo? Následně bankovní záruku vydáme.“ 52. Dne 22. 6. 2022 zaměstnankyně žalobce ([tituly před jménem] [jméno FO]) v e-mailu bance a v kopii žalovanému (č. l. 183) sděluje, že „zadavatel nebude po vybraném dodavateli uplatňovat žádné smluvní sankce z titulu opožděného předložení záruční listiny (…) za předpokladu, že originál bankovní záruky (záruční listiny) bude zadavateli předložen do 30. 6. 2022“. Dále žalobce žádal „o promptní řešení (…), neboť již nyní jsme ve skluzu a je nezbytné neprodleně započít s plněním předmětu veřejné zakázky, což bez vystavení bankovní záruky nelze.“ 53. Dne 23. 6. 2022 banka v e-mailu žalobci a v kopii žalovanému (č. l. 183) sděluje, že vyjádření žalobce dostačuje a vše je „předáno“ k vystavení bankovní záruky.

54. Banka vystavila dne 28. 6. 2022 záruční listinu, v níž oznámila poskytnutí neodvolatelné a bezpodmínečné bankovní záruky za splnění smlouvy (Husova) na částku 1 119 183 Kč. Bankovní záruka měla zaniknout mimo jiné vyplacením celé zaručené částky nebo dne 3. 3. 2023 (záruční listina ze dne 28. 6. 2022, č. l. 85).

55. Banka vystavila dne 11. 4. 2023 záruční listinu, v níž oznámila poskytnutí neodvolatelné a bezpodmínečné bankovní záruky za splnění smlouvy (Husova) na částku 1 476 685 Kč. Bankovní záruka měla zaniknout mimo jiné vyplacením celé zaručené částky nebo dne 1. 9. 2023 (záruční listina ze dne 11. 4. 2023, č. l. 86). Poskytnutí bankovní záruky Karlova 56. Žalobce vyzval žalovaného dne 5. 4. 2023 k doložení bankovní záruky Karlova (č. l. 182 p. v. včetně doručenky datové zprávy na č. l. 182)

57. Banka vystavila dne 12. 4. 2023 záruční listinu, v níž oznámila poskytnutí neodvolatelné a bezpodmínečné bankovní záruky za splnění smlouvy (Karlova) na částku 503 324 Kč. Bankovní záruka měla zaniknout mimo jiné vyplacením celé zaručené částky nebo dne 20. 6. 2023 (záruční listina ze dne 12. 4. 2023, č. l. 132). Další listinné důkazy ke smlouvě Husova 58. Žalobce oznámil žalovanému svůj nárok na smluvní pokuty Husova (1), Husova (2) a Husova (3) v celkové výši 10 399 927,24 Kč dne 5. 5. 2023 (č. l. 87-88 včetně doručenky datové zprávy ze dne 5. 5. 2023, č. l. 89) a požádal o „zaslání stanoviska“ do 20. 5. 2023. Žalovaný odpověděl přípisem ze dne 19. 5. 2023 (č. l. 90-91), v němž zejména uvedl, že nesouhlasí s výší smluvních pokut.

59. Žalobce vyúčtoval smluvní pokuty Husova (1)-(3) fakturou ze dne 29. 5. 2023, VS [var. symbol], znějící na částku 10 399 927,24 Kč (č. l. 112) a tentýž den vyzval banku k zaplacení bankovní záruky ve výši 1 476 685 Kč (č. l. 113 včetně doručenky č. l. 114). Banka sdělila žalobci dne 2. 6. 2023 vyplacení bankovní záruky ve výši 1 476 685 Kč (č. l. 115).

60. Žalobce oznámil žalovanému započtení pohledávek ve výši 2 180 617,22 Kč dne 20. 6. 2023 (č. l. 116-118 včetně doručenky datové zprávy ze dne 27. 6. 2023), zápočet byl schválen radou žalobce na schůzi dne 19. 6. 2023 (usnesením města [adresa] ze dne 19. 6. 2023, č. [Anonymizováno] na č. l. 120).

61. Žalobce oznámil žalovanému započtení pohledávek ve výši 995 674 Kč dne 25. 7. 2023 (č. l. 129-130 včetně doručenky datové zprávy ze dne 26. 7. 2023), zápočet byl schválen radou žalobce na schůzi dne 24. 7. 2023 (usnesením města [adresa] ze dne 24. 7. 2023, č. [Anonymizováno] na č. l. 128). Další listinné důkazy ke smlouvě Karlova 62. Žalobce oznámil žalovanému svůj nárok na smluvní pokutu Karlova (1) ve výši 2 931 856,708 Kč dne 5. 5. 2023 (č. l. 133 včetně doručenky datové zprávy ze dne 5. 5. 2023 na č. l. 134) a požádal o „zaslání stanoviska“ do 20. 5. 2023. Žalovaný odpověděl přípisem ze dne 19. 5. 2023 (č. l. 90-91), v němž zejména uvedl, že nesouhlasí s výší smluvních pokut.

63. Žalobce vyúčtoval smluvní pokutu Karlova (1) fakturou ze dne 29. 5. 2023, VS [var. symbol], znějící na částku 2 931 856,71 Kč (č. l. 137) a tentýž den vyzval banku k zaplacení bankovní záruky ve výši 503 324 Kč (č. l. 138 včetně doručenky č. l. 139). Banka sdělila žalobci dne 2. 6. 2023 vyplacení bankovní záruky ve výši 503 324 Kč (č. l. 140).

64. Žalobce oznámil žalovanému započtení pohledávek ve výši 1 435 394,35 Kč dne 20. 6. 2023 (č. l. 141-142 včetně doručenky datové zprávy ze dne 27. 6. 2023), zápočet byl schválen radou žalobce na schůzi dne 19. 6. 2023 (usnesením města [adresa] ze dne 19. 6. 2023, č. [Anonymizováno] na č. l. 144). Ostatní listinné důkazy 65. Zástupci účastníků neúspěšně jednali v květnu – červenci 2023 o možnosti uzavření rozhodčí smlouvy (e-mailová komunikace na č. l. 145-148). Předžalobní výzvu zaslal žalobce žalovanému dne 20. 7. 2023 (č. l. 149-150 včetně doručenky datové zprávy č. l. 151). Hodnocení důkazů a závěr o skutkovém stavu 66. Všechny výše uvedené listinné důkazy soud považuje za plně věrohodné, přičemž jsou rovněž v plném souladu se skutkovými stanovisky stran. Skutkový stav je prokázán s dostatečnou mírou jistoty v rozsahu potřebném pro rozhodnutí. Soud proto neprováděl další dokazování jako nadbytečné, což se týká jak další vzájemné e-mailové a listinné komunikace účastníků, tak dokazování k pohledávkám žalovaného, vůči nimž žalobce provedl jednostranný zápočet, tak v neposlední řadě otázky odstoupení od smlouvy. S ohledem na soudem zastávaný právní názor totiž není potřebné uvedené skutečnosti zjišťovat.

67. Po provedeném dokazování tak soud dospěl k závěru o skutkovém stavu shodném jako v žalobních tvrzeních. Žalovaný jednotlivé skutečnosti nijak nezpochybňuje, naopak učinil nesporným uzavření smluv a další okolnosti, takže účastníci se liší toliko v právním posouzení důvodnosti uplatněného nároku. Rozhodná právní úprava 68. Podle § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 2051 o. z. může soud nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty. Podle § 2029 odst. 1 o. z. vzniká finanční záruka vzniká prohlášením výstavce v záruční listině, že uspokojí věřitele podle záruční listiny do výše určité peněžní částky, nesplní-li dlužník věřiteli určitý dluh, anebo splní-li se jiné podmínky určené v záruční listině. Je-li výstavcem banka, zahraniční banka nebo spořitelní a úvěrní družstvo, jedná se o bankovní záruku. Podle § 2034 odst. 1 o. z. výstavce ručí za splnění zajištěného dluhu do výše a za podmínek uvedených v záruční listině. Výstavce může vůči věřiteli uplatnit pouze námitky, jejichž uplatnění záruční listina připouští. Podle § 2038 o. z. lze finanční záruku omezit na určitou dobu. Neuplatní-li věřitel vůči výstavci své právo v době určené záruční listinou, finanční záruka zanikne. Podle § 2005 odst. 2 o. z. se odstoupení od smlouvy nedotýká práva na zaplacení smluvní pokuty nebo úroku z prodlení, pokud již dospěl, práva na náhradu škody vzniklé z porušení smluvní povinnosti ani ujednání, které má vzhledem ke své povaze zavazovat strany i po odstoupení od smlouvy, zejména ujednání o způsobu řešení sporů. Byl-li dluh zajištěn, nedotýká se odstoupení od smlouvy ani zajištění. Právní posouzení věci 69. Finanční záruka je jedním ze způsobu zajištění dluhu. Při finanční záruce vzniká v zásadě právně samostatný závazek výstavce, který se v záruční listině zavazuje buď za určitých podmínek, nebo bezpodmínečně (na prostou výzvu) poskytnout beneficientovi (oprávněnému) peněžité plnění. Je-li výstavcem banka, jde o bankovní záruku. Nevyplývá-li z obsahu finanční záruky něco jiného, má tato záruka povahu bezpodmínečné záruky (tj. záruky na první výzvu a bez námitek). Bezpodmínečná finanční záruka je abstraktním závazkem, neboť právním důvodem k plnění věřiteli je prohlášení výstavce v záruční listině a právo na plnění z finanční záruky vzniká beneficientovi (oprávněnému) toliko na základě jeho písemné výzvy adresované výstavci bez nutnosti splnění dalších podmínek. Dluh výstavce z bezpodmínečné finanční záruky je samostatný a nezávislý na dluhu hlavního dlužníka, a neplatí zde proto zásada akcesority a subsidiarity. Taková finanční záruka se nazývá též finanční záruka „na první výzvu a bez námitek“ (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 7. 2013, sp. zn. [spisová značka], jehož závěry o povaze finanční záruky lze plně použít i pro právní úpravu účinnou od 1. 1. 2014).

70. Bezpodmínečná bankovní záruka jako zajišťovací právní institut tak velmi významně posiluje postavení věřitele, a to hned v několika ohledech. Beneficientu (věřiteli) umožňuje z praktického hlediska okamžité uspokojení jeho zajišťované pohledávky (banka plní ihned na první výzvu a bez námitek), aniž by bylo nutné nejprve vést soudní nebo jiné řízení k vymožení (často sporné) pohledávky dlužníka. Dále je zaručeno uspokojení zajištěné pohledávky bez obav ze solventnosti dlužníka (u bezpodmínečné bankovní záruky musí banka plnit podle obsahu záruční listiny dokonce i v případě, že dlužník je v exekučním nebo insolvenčním řízení). V neposlední řadě slouží bankovní záruky i k potvrzení toho, že smluvní strana je důvěryhodným obchodním partnerem, neboť si dokáže u banky sjednat vystavení bezpodmínečné záruky.

71. Právě takovou (nepodmíněnou) bankovní záruku požadoval žalobce na žalovaném předložit podle čl. XI smlouvy Husova a smlouvy Karlova. Bankovní záruka přitom nezajišťovala konkrétní (již vzniklý) závazek žalovaného (ze smlouvy o dílo je naopak žalobce coby objednatel primárně povinen plnit peněžitý dluh z ceny díla), ale byla sjednána výlučně pro posílení právního postavení žalobce ve shora rozebraných souvislostech k plnění hypotetických, v budoucnu vzniklých dluhů žalovaného („k zajištění sankcí, na jejichž úhradu vznikne objednateli nárok v důsledku porušení povinnosti zhotovitele provést a předat dílo řádně a včas, či jakýchkoli jiných nároků objednatele vůči zhotoviteli“).

72. Smluvní pokuta (§ 2048 a násl. o. z.) je právní institut, který slouží k utvrzení smluvní povinnosti. Motivuje dlužníka pod pohrůžkou peněžité sankce k tomu, aby svou primární smluvní povinnost splnil.

73. Soud zde odkazuje výše na pasáže o předběžném právním hodnocení věci, které účastníkům poskytl u jednání dne 11. 1. 2024. Na tomto místě postačuje zopakovat, že Nejvyšší soud změnil nahlížení na možnost moderace (snížení nepřiměřeně vysoké smluvní pokuty soudem), když podle R 76/2023 se přiměřenost smluvní pokuty ve smyslu § 2051 o. z. posuzuje s ohledem na to, jakým způsobem a za jakých okolností nastalo porušení smluvní povinnosti utvrzené smluvní pokutou a v jaké míře se dotklo zájmů věřitele, které měly být sjednáním smluvní pokuty chráněny. Soud nezkoumá nepřiměřenost ujednání o smluvní pokutě, nýbrž nepřiměřenost konkrétního nároku na smluvní pokutu. Přihlédne přitom nejen k okolnostem známým již v době sjednávání smluvní pokuty, ale též k okolnostem, které zde byly při porušení smluvní povinnosti, jakož i k okolnostem, které nastaly po jejím porušení, mají-li v porušení smluvní povinnosti nepochybně původ a byly-li v době porušení povinnosti předvídatelné.

74. Lze přisvědčit námitce žalobce, že jde o výraznou změnu při právním posouzení možnosti moderace soudem. Neobstojí však argument, že se tento nový pohled nemá použít při hodnocení žalobou uplatněného nároku. Nejvyšší soud vydal R 76/2023 již dne 11. 1. 2023 a v odborné právní veřejnosti bylo toto rozhodnutí vzhledem ke své závažnosti (velký senát Nejvyššího soudu překonal dosavadní způsob nahlížení na moderaci) obecně známo a diskutováno. Žalobce tak mohl a měl uplatnit svou žalobou nároky ve výši přiměřené požadavkům vyplývajícím z R 76/2023. Na tom nic nemění ani skutečnost, že žalobce je veřejná korporace (právě ta by měla postupovat s péčí řádného hospodáře a neuplatňovat nepřiměřeně vysoké nároky, a to i s přihlédnutím ke vznikajícím značně vysokým nákladům soudního řízení). Nadto je nutné zdůraznit, že snížit nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu je možné i v případě, kdy smluvní vztah účastníků vznikl v režimu zadávání veřejných zakázek (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 6. 2023, sp. zn. 23 Cdo 2921/2022).

75. Soud tak postupoval podle R 76/2023 a zabýval se k námitce žalovaného otázkou přiměřenosti uplatňovaných smluvních pokut a možností jejich moderace. K tomu bylo nejprve nutné zjistit, jakou funkci měly uplatňované smluvní pokuty plnit. Každá smluvní pokuta se vyznačuje preventivní (nátlakovou) funkcí, neboť vytváří na dlužníka dodatečný nátlak, aby smluvní povinnosti dostál, respektive ji neporušil. Tato funkce vyplývá přímo z podstaty smluvní pokuty a potvrdili ji ostatně sami účastníci.

76. Smluvní pokuta může dále plnit výlučně paušalizační funkci (paušalizace náhrady škody), nebo výlučně funkci sankční, případně dílem funkci sankční a dílem paušalizační. V pochybnostech je možné vycházet z toho, že smluvní pokuta slouží k paušalizaci náhrady škody. Bude-li sjednaná výše smluvní pokuty významně nižší než škoda, kterou strany mohly očekávat, pak měla smluvní pokuta spíše funkci sankční. Naproti tomu přesahuje-li sjednaná výše smluvní pokuty významně očekávanou výši škody, pak smluvní pokuta měla jak funkci paušalizační, tak funkci sankční. Na sankční smluvní pokutu lze usuzovat zejména tehdy, je-li utvrzena povinnost, při jejímž porušení nehrozí věřiteli žádná škoda, kterou by byl dlužník jinak povinen nahradit.

77. Soud tak zkoumal, jaké povinnosti žalovaného a zájmy žalobce měly sjednané smluvní pokuty plnit. Všechny sjednané smluvní pokuty se vztahují k povinnosti žalovaného předložit řádnou bankovní záruku a udržovat ji platnou, účinnou a ve sjednané výši nejpozději od podpisu smlouvy po celou dobu smluvního vztahu. Smluvní pokuty se tak vztahují k nepeněžité povinnosti žalovaného doložit bankovní záruku coby prostředek zajištění jiných (případně vzniklých budoucích) dluhů žalovaného ze smlouvy (k povaze bankovní záruky jako zajišťovacího institutu viz shora). Nejde tak o prostředek k motivaci dlužníka (žalovaného) splnit některou z primárních smluvních povinností, jako je zejména splnit dohodnuté dílo řádně a včas (k tomu srov. čl. VIII. 9. smluv Husova a Karlova), ale smluvní pokuta se váže výlučně k tomu, aby své (případné) dluhy ze smlouvy dlužník zajistil řádnou bankovní zárukou: jde tedy o utvrzení zajištění. Navíc nejde o zajištění všech případných dluhů žalované, protože bankovní záruka měla být předložena ve výši 8 % z celkové ceny díla bez DPH (čl. XI. 1. smluv Husova a Karlova).

78. Jinými slovy, smluvní pokuty měly sloužit k motivaci žalovaného, aby řádně a včas zajistil své (případné) dluhy ze smlouvy do určité výše (8 % z celkové ceny díla bez DPH), konkrétně u smlouvy Husova jde o částku 1 119 183 Kč (a po zvýšení ceny díla dodatkem č. 1 smlouvy o částku 1 476 685 Kč) a u smlouvy Karlova o částku 503 324 Kč. Tato výše, respektive zajištění úhrad dluhů do této výše, je pak z hlediska chráněného zájmu žalobce rozhodná pro posouzení přiměřenosti smluvních pokut. Podstatná tak není celá sjednaná cena díla nebo případná výše dluhů, které teprve měly žalovanému ze smlouvy vzniknout (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 11. 2003, sp. zn. 33 Odo 890/2002).

79. Již na tomto místě soud poznamenává, že nepovažuje za přiměřené, aby smluvní pokuty, které mají sloužit k motivaci dlužníka zajistit (jiné) dluhy žalovaného do určité výše, samy o sobě přesáhly (navíc několikanásobně) takto požadovanou hodnotu zajištění (doposud nevzniklých a nejistých dluhů). Smluvní pokuty Husova (1) – (3) v celkové výši 10 399 927,34 Kč tak jsou v očividném nepoměru k požadavku, aby dlužník bankovní zárukou své případné dluhy do výše 1 119 183 Kč (respektive 1 476 685 Kč). Totéž se týká smluvní pokuty Karlova (1) vyčíslené na částku 2 931 856,71 Kč za porušení povinnosti žalovaného zajistit své (případné) dluhy bankovní zárukou do výše 993 138,36 Kč.

80. Důsledkem toho, že žalobce výši uplatňovaných smluvních pokut v tomto směru nijak neomezil, je, že bankovní záruky nakonec paradoxně sloužily jen k tomu, aby byly vyčerpány za účelem částečného uhrazení smluvní pokuty k porušení povinnosti doložit bankovní záruky. Tím žalobce vytvořil něco na způsob zacykleného perpetua mobile (vyčerpáním bankovní záruky došlo k tomu, že žalovaný začal opětovně porušovat povinnost udržovat bankovní záruky platné, účinné a v požadované výši a začala mu vznikat nová sankce v podobě smluvní pokuty). Jelikož však projednávání takto „zacyklených“ smluvních pokut Husova (4) a Karlova (2) soud nepřipustil, nebude se k této právní konstrukci dále vyjadřovat.

81. Ohledně otázky, zda jde o smluvní pokuty svou funkcí paušalizační, sankční (popřípadě obojí), soud vyšel z toho, že nesplněním smluvní povinnosti doložit bankovní záruky žalobci žádná škoda nevznikla (a vzniknout ani nemohla). Jde totiž „jen“ o utvrzení zajištění primárního dluhu, čili o otázku, zda bude (případný) primární dluh žalovaného uhrazen z tohoto zajištění, nebo jiným způsobem.

82. Žalobce v řízení nijak netvrdil, že by žalovaný byl nesolventní, tedy že by (případný) primární dluh byl fakticky nevymahatelný (jinak než ze zajištění bankovní zárukou). Jinak řečeno, nesplněním povinnosti doložit bankovní záruku žalobci nemohla vzniknout žádná jiná újma, než spočívající v tom, že by primární dluh musel na žalovanému vymoci jinak (než plněním z bankovní záruky). O případné majetkové újmě v příčinné souvislosti s porušením povinnosti doložit bankovní záruku by bylo možno hovořit pouze v hypotetickém případě, jestliže by vymáhání primárního dluhu (jinak než plněním ze záruky) s sebou neslo další vynaložené náklady, nebo bylo neúspěšné (nový dluh žalovaného z titulu náhrady škody než již existující vymáhaný primární závazek totiž nedoložením bankovní záruky nevzniká). V tomto směru tak jde „jen“ o posílení zajištění věřitele (žalobce) ve shora rozebíraném smyslu, že úhrada dluhu z bankovní záruky je pro věřitele rychlým, jednoduchým a spolehlivým způsobem, jak vymoci svoji pohledávku. Na to pak navazují závěry R 76/2023, že u sankční smluvní pokuty je namístě při zkoumání přiměřenosti zohlednit narušení zájmů žalobce spočívajících v nepohodlí, nejistotě a narušeném očekávání, jež se cestou práva na náhradu škody nekompenzují.

83. Soud tak shrnuje, že sjednané smluvní pokuty měly funkci (výhradně nebo zcela převažujícím způsobem) sankční: jejich účelem bylo, aby žalobce měl posílené právní postavení při vymáhání případných (primárních) dluhů na žalovaném tak, aby měl k dispozici efektivní zajišťovací prostředek (bankovní záruku). Porušením povinnosti doložit bankovní záruku žalobci sama o sobě žádná škoda nevzniká. U sankční pokuty tak z hlediska její přiměřenosti jde o to, které zásadní zájmy věřitele jsou jejím prostřednictvím chráněny.

84. K tomu pak u smluvních pokut Husova (1) a Karlova (1) přistupuje, že bankovní záruka měla být doložena při podpisu smlouvy. Chráněný zájem žalobce tak je třeba spatřovat i v tom, aby byla smlouva uzavřena s důvěryhodným smluvním partnerem (který je schopen bankovní záruku obstarat), a to s přihlédnutím k postavení žalobce jako osoby hospodařící s veřejnými prostředky, který smlouvu uzavírá v režimu zadávání veřejných zakázek.

85. Soud považuje za potřebné rozebrat i vzájemnou povahu jednotlivých povinností podle čl. XI. 1. – 3. smluv a na to navázaných smluvních pokut. Všechna smluvní ustanovení směřují k jedinému obecnému cíli: doložení platné a účinné bezpodmínečné bankovní záruky ve sjednané výši. Liší se jen v jednotlivostech, ale v zásadě jde stále o jednu a tutéž smluvní povinnost žalovaného. Tak v případě čl. XI. 1. jde o doložení bankovní záruky již při podpisu smlouvy, v případě čl. XI. 2 o povinnost zajistit trvání bankovní záruky po celou dobu smluvního vztahu účastníků a v případě čl. XI. 3. o povinnost doplnit výši bankovní záruky na sjednanou částku.

86. Žalobce sice utvrzuje porušení jednotlivých bodů smlouvy samostatnými smluvními pokutami, ale vzhledem k tomu, že jde stále o tutéž povinnost žalovaného v širším slova smyslu, která směřuje ke stejnému účelu (utvrzení zajištění dluhů žalovaného ve sjednaném rozsahu), je potřeba podrobit i tuto kumulaci smluvních pokut posouzení, zda při jejich samostatném vyčíslení a uplatňování nejde ve výsledku o nepřiměřeně vysokou částku smluvních pokut.

87. Z hlediska logického výkladu jde v případě čl. XI. 1. o jednorázové porušení smluvní povinnosti žalovaným (bankovní záruka má být předložena nejpozději při podpisu smlouvy). Jakmile je smlouva uzavřena i bez doložení bankovní záruky (jak se tomu stalo v případě smlouvy Husova i smlouvy Karlova), jde již o porušení povinnosti podle čl. XI. 2. (zajistit, aby bankovní záruka byla platná a účinná po celou dobu smluvního vztahu). Je-li bankovní záruka platná a účinná, ale nikoliv ve správné výši, protože došlo k poklesu rozsahu zajištění, může jíž toliko o porušení čl. XI. 3. (doplnit pokles hodnoty existující bankovní záruky). A naopak, není-li zde bankovní záruka vůbec, je porušována povinnost podle čl. XI. 2., čímž je „konzumováno“ porušení čl. XI. 3. (domáhat se doplnění bankovní záruky na správnou výši lze jen u poklesu hodnoty existující bankovní záruky).

88. Na základě všeho doposud uvedeného soud přistoupil k vlastní moderaci smluvních pokut.

89. U smluvní pokuty Husova (1) má soud za to, že jde o jednorázové porušení smluvní povinnosti žalovaného (viz shora, nedoložení bankovní záruky po uzavření smlouvy je již porušování čl. XI. 2. smlouvy). Chráněný zájem žalobce, že uzavře smlouvu jen s důvěryhodným partnerem a že z hlediska režimu zadávání veřejných zakázek je třeba trvat na doložení zajištění možných dluhů smluvní protistrany, zde sice byl porušen, ale z následného jednání žalobce je zjevné, že tomuto porušení nepřikládal velkou váhu, ač si ho byl vědom. To plyne z toho, že žalobce smlouvu přesto uzavřel i bez doložení bankovní záruky, kterou považoval spíše za nutnou „formalitu“, již je potřeba splnit. Žalobce k tomu sám činil aktivní kroky a v tomto směru je třeba chápat i e-mailovou korespondenci mezi žalobcem, žalovaným a bankou. Mail [jméno FO] ze dne 22. 6. 2022 (po podpisu smlouvy Husova) představuje žádost bance o urychlené vystavení bankovní záruky (záruční listiny), ale nikoliv kvůli tomu, že by byla ohrožena možnost vymáhání dluhů po žalovaném, ale kvůli tomu, že je „nezbytné neprodleně započít s plněním předmětu veřejné zakázky“ a jsou ohroženy „termíny dle zákona o zadávání veřejných zakázek“.

90. Žalobce se tak evidentně spokojil s tím, že smlouvu uzavřel i bez doložení bankovní záruky, a žalovaného považoval za důvěryhodného smluvního partnera i bez ní. Zároveň nedošlo k ohrožení majetkových zájmů žalobce. Smluvní pokuta ve výši 503 632,20 Kč tak je zcela zřetelně nepřiměřená a soud ji snižuje na 50 000 Kč (tedy zhruba na desetinu požadované částky).

91. Pro úplnost je třeba říci, že odkazovaný mail ze dne 22. 6. 2022 nemůže představovat prominutí dluhu (§ 1995 o. z.), a to již z toho důvodu, že nejde o jednostranné právní jednání žalobce adresované žalovanému, nýbrž bance (žalovanému byl zaslán toliko v kopii na vědomí). Nadto je třeba mail chápat ve prospěch žalovaného (banka správně rozpoznala, že žalovaný již porušil smluvní povinnost, má povinnost k úhradě smluvní pokuty a smlouva byla přesto uzavřena), protože bez ingerence žalobce by vystavení bankovní záruky bylo z uvedeného důvodu ohroženo či dokonce zmařeno.

92. Vše podstatné platí i pro smluvní pokutu Karlova (1). Žalobce i zde nehájil nijak výrazně svůj zájem, když smlouvu uzavřel bez doložení bankovní záruky a dokonce její doložení mnoho měsíců nevyžadoval a neurgoval. Jakkoli jde stále o porušení smluvní povinnosti žalovaným, je zřejmé, že chování žalobce značí, že neměl doložení bankovní záruky za důležité. Smluvní pokuta ve výši 2 931 856,71 Kč tak je zcela zřetelně nepřiměřená a soud ji snižuje rovněž na 50 000 Kč. Je tomu tak kvůli tomu, že – jak rozebráno shora – porušení smluvní povinnosti podle čl. XI. 1. je jednorázové a tomu by měla odpovídat i srovnatelná (paušální) smluvní pokuta jako v případě smlouvy Husova (1). Paušální částka 50 000 Kč je podle soudu odpovídající hodnotě a významu zajišťované povinnosti. Avšak i kdyby soud zohlednil trvající prodlení žalovaného za trvání smluvního vztahu (což je podle soudu porušením povinnosti podle čl. XI. 2. a důvodem pro vznik odlišné smluvní pokuty, kterou ovšem žalobce nepožaduje), přistoupil by ke snížení obdobným postupem jako v případě smluvní pokuty Husova (2), tedy na částku výrazně nižší, než byla předložená bankovní záruka (503 324 Kč).

93. U smluvní pokuty Husova (2) má soud smluvní pokutu ve výši 2 041 823,15 Kč rovněž za nepřiměřenou vysokou, a to zejména v porovnání s povinností, která byla porušena (zajištění dluhu ve výši 1 119 183 Kč, popřípadě 1 476 685 Kč). Dále soud přihlédl k délce porušování povinnosti od 3. 3. 2023 do 11. 4. 2023 (38 dnů) v porovnání s původně sjednanou délkou provádění díla (36 týdnů, čl. V 1. smlouvy Husova, tedy více než šestinásobně déle), se skutečností, že v majetkové sféře žalobce nemělo porušení povinnosti žalovaného žádný dopad a že žalovaný na výzvu žalobce novou bankovní záruku doložil (jde o jeho zaviněné porušení povinnosti, ale toliko nedbalostní). Soud s ohledem na délku porušování povinnosti považuje za přiměřenou výši smluvní pokuty zhruba šestinu částky, která měla být zajištěna bankovní zárukou po zvýšení ceny díla, tedy 250 000 Kč.

94. U smluvní pokuty Husova (3) má soud smluvní pokutu ve výši 7 854 471,88 Kč za mimořádně nepřiměřenou. Porušením povinnosti není nedoložení bankovní záruky (ta v období od 14. 11. 2022 do 3. 3. 2023 doložena byla), nýbrž skutečnost, že bankovní záruka nebyla navýšena v návaznosti na zvýšení ceny díla o částku 357 502 Kč (na 1 476 685 Kč z původních 1 119 183 Kč). Smluvní pokuta, která 22násobně převyšuje majetkový zájem věřitele, je zcela extrémní a je důsledkem „mechanického výpočtu“ podle čl. VIII. 4 smlouvy, který stanovuje stejnou denní sazbu smluvní pokuty u nepředložení bankovní záruky, stejně jako u nedoplnění bankovní záruky na správnou částku (byť by se ad absurdum jednalo třeba o doplnění částky 100 Kč). Na tomto místě soud znovu opakuje judikaturní závěry, že nepřezkoumává nepřiměřenost vlastního smluvního ujednání o výši smluvní pokuty, ale nepřiměřenost žalobcem požadované částky in concreto.

95. I v daném případě tedy soud přistoupil k zohlednění všech kritérií shora uvedených s tím, že délka prodlení činí 110 dnů (14. 11. 2022 – 3. 3. 2023). Období 3. 3. 2023 – 11. 4. 2023, kdy bankovní záruka nebyla doložena vůbec, soud z důvodu kumulace smluvních pokut zohlednil již v rámci smluvní pokuty Husova (2). V porovnání s předpokládanou délkou provádění díla (36 týdnů, tedy zhruba 2,3násobně déle) považuje soud za přiměřenou výši smluvní pokuty odpovídající díl (zhruba 2,3násobně méně) z částky, o níž měl být bankovní záruka doplněna (357 502 Kč), tedy 150 000 Kč.

96. Podle R 76/2023 přitom platí, že soud výkonem moderačního oprávnění podle § 2051 o. z. zasahuje do existujícího nároku věřitele a okamžikem vykonatelnosti jeho rozsudku nastupuje bezprostřední účinek i v hmotném právu. Účinky rozhodnutí soudu o moderaci se tak vztahují (zpětně) k době vzniku nároku na smluvní pokutu, jehož nepřiměřenost byla posuzována.

97. Přiměřená výše smluvních pokut Husova (1), Husova (2) a Husova (3) tak činí 450 000 Kč (50 000 Kč + 250 000 Kč + 150 000 Kč). Vzhledem k tomu, že žalobce dne 2. 6. 2023 na úhradu smluvních pokut vyčerpal celou bankovní záruku 1 476 685 Kč, zanikly tímto způsobem všechny uplatňované smluvní pokuty včetně příslušenství, které představovalo toliko úrok z prodlení z částky 450 000 Kč za dobu od 30. 5. 2023 do 2. 6. 2023.

98. Zcela obdobně přiměřená výše smluvní pokuty Karlova (1) činí 50 000 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobce dne 2. 6. 2023 na úhradu smluvní pokuty vyčerpal celou bankovní záruku 503 324 Kč, zanikla tímto způsobem uplatňovaná smluvní pokuta včetně příslušenství, které představuje toliko úrok z prodlení z částky 50 000 Kč za dobu od 30. 5. 2023 do 2. 6. 2023.

99. Na základě všeho uvedeného soud žalobu v plném rozsahu zamítl.

100. Pro úplnost soud dodává, že s ohledem na § 2005 odst. 2 o. z. není podstatné zkoumat, zda a kdy byly smlouvy zrušeny (odstoupení od smlouvy učinil žalobce i žalovaný, a to z rozdílných důvodů), neboť odstoupení od smlouvy nemá vliv na právo na zaplacení z dříve vzniklých smluvních pokut. Soud rovněž v jednání žalobce neshledává nic predátorského (jak namítá žalovaný), když samotnou skutečnost, že žalobce uplatnil smluvní pokuty ve výši, která mu podle jeho názoru a jazykového znění smluv náležela, takto označit nelze. Výrok o nákladech řízení 101. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalovaný měl v řízení plný úspěch a náleží mu tak náhrada účelně vynaložených nákladů řízení. Advokát žalovaného v řízení učinil účelně celkem tři úkony právní služby: - převzetí zastoupení ve věci (§ 11 odst. 1 písm. a/ adv. tarifu), - vyjádření k žalobě (č. l. 176) (§ 11 odst. 1 písm. d/ adv. tarifu), - účast u soudního jednání dne 11. 1. 2024 (§ 11 odst. 1 písm. g/ adv. tarifu). Tarifní hodnotou je ve smyslu § 9 odst. 1 adv. tarifu částka 6 961 976,77 Kč (jistina + kapitalizované příslušenství), sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby činí podle § 7 bod 6. adv. tarifu částku 36 180 Kč. Účelně vynaložené náklady žalovaného tak sestávají z: - odměny advokáta za tři úkony právní služby ve výši 3x 36 180 Kč, celkem 108 540 Kč, - paušální náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 3x 300 Kč (§ 13 odst. 4 adv. tarifu), celkem 900 Kč, - cestovních náhrad, které se za jízdu k soudnímu jednání dne 11. 1. 2024 skládají o ze základní náhrady za použití vlastního motorového vozidla, která podle § 157 odst. 3 a 4 písm. b) zákoníku práce a § 1 písm. b) vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 398/2023 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad zákoníku práce, činí (při délce jedné cesty ze sídla advokáta k soudu a zpět 154 km) částku 862,40 Kč (5,6 Kč x 154), o z náhrady za spotřebovanou pohonnou hmotu, která podle § 157 odst. 3, § 158 odst. 2, 3 a 4 zákoníku práce a § 4 písm. a) vyhlášky činí částku 211,80 Kč [38,20 Kč x (154 km x 3,6 l) / 100)], o celkem 1 074,20 Kč, - z náhrady za promeškaný čas advokáta v souvislosti s poskytnutím právní služby při úkonu prováděném v místě, které není sídlem nebo bydlištěm advokáta, za čas strávený cestou do tohoto místa a zpět, která podle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 advokátního tarifu činí za cestu k soudu a zpět (4 započaté půlhodiny) částku 400 Kč (4 x 100 Kč), - náhrady za 21% daň z přidané hodnoty z výše uvedených částek 23 292 Kč celkem 134 206,20 Kč. Místo plnění a lhůta k plnění byly určeny v souladu s § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o. s. ř. Výrok o doplatku soudního poplatku 102. Výrok o doplacení soudního poplatku se opírá o § 6 odst. 1 a § 9 odst. 4 písm. a) a odst. 6 zákona o soudních poplatcích. Soudní poplatek má být správně vyměřen z částky 6 961 976,77 Kč, což podle položky 1. 1. písm. b) Sazebníku soudních poplatků činí soudní poplatek ve výši 348 099 Kč. Protože žalobce zaplatil toliko 337 154 Kč, zbývá doplatit soudní poplatek za řízení před soudem prvního stupně ve výši 10 945 Kč.

Poučení

Žaloba a žalobní tvrzení Vyjádření k žalobě a replika žalobce Návrh na rozšíření žaloby a jeho zamítnutí Předběžný právní názor sdělený účastníkům u jednání Nesporná tvrzení účastníků Listinné důkazy ke smlouvě Husova Listinné důkazy ke smlouvě Karlova Poskytnutí bankovních záruk Husova Poskytnutí bankovní záruky Karlova Další listinné důkazy ke smlouvě Husova Další listinné důkazy ke smlouvě Karlova Ostatní listinné důkazy Hodnocení důkazů a závěr o skutkovém stavu Rozhodná právní úprava Právní posouzení věci Výrok o nákladech řízení Poučení: