14 C 246/2025 - 84

Rubrum

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Ottou Plachým ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČO [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený dne [Datum narození žalovaného] bytem [Adresa žalovaného] o zaplacení 66 090 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Řízení se zastavuje co do zaplacení částky 5 489 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 5 489 Kč od [datum] do zaplacení, co do částky 18 940,50 Kč a úroku ve výši 42,33 % ročně z částky 38 887,08 Kč od [datum] do [datum].

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 24 832 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 24 832 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se zamítá co do zaplacení částky 16 829 Kč, úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 16 829 Kč od [datum] do zaplacení, úroku ve výši 28,71 % ročně z částky 38 887,08 Kč od [datum] do [datum] a úroku ve výši 14,75 % ročně z částky 38 887,08 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od [datum] dosáhne částky 145 612 Kč.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 66 090 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o úvěru č. [hodnota], na základě které poskytla žalovanému téhož dne úvěr ve výši 40 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok ve výši 71,04 % ročně splácet ve 48 měsíčních splátkách po 2 528 Kč. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím e-mailové komunikace, kdy žalovaný smlouvu podepsal doplněním jedinečného kódu. Schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla prověřena na základě dokladů a informací od žalovaného, byla ověřena úvěrová historie žalovaného v databázích [název]. Žalovaný se však ocitl v prodlení s úhradou splátek, do data zesplatnění úvěru uhradil pouze 6 měsíčních splátek, tj. celkem 15 168 Kč, přičemž poslední splátku uhradil dne [datum]. V důsledku prodlení žalovaného vzniklo žalobkyni dle smlouvy právo na zaplacení smluvních pokut v celkové výši 998 Kč (2 smluvní pokuty po 499 Kč za každou splátku, u které se žalovaný dostal do prodlení o délce 30 dnů, tj. smluvní pokuta za prodlení se dvěma splátkami), na náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením v celkové výši 400 Kč (200 Kč za každou splátku, u které se žalovaný dostal do prodlení o délce 15 dnů, tj. náklady za prodlení se dvěma splátkami). V důsledku prodlení žalovaného došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru, když dle smlouvy dochází k zesplatnění, pokud se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoliv splátky o délce 65 dnů. K zesplatnění tak došlo k [datum], podle smlouvy se dále nezaplacená jistina a veškeré dosud nezaplacené úroky staly součástí nové jistiny úvěru ve výši celkem 45 752,91 Kč, kterou byl žalovaný povinen uhradit v den zesplatnění úvěru. Dle smlouvy dále žalovanému po zesplatnění úvěru vznikla povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. Žalobkyně se tak domáhala zaplacení nové jistiny úvěru ve výši 45 752,91 Kč (z toho původní jistina 38 887,08 Kč a úrok přirostlý ke dni zesplatnění úvěru ve výši 6 865,83 Kč), smluvní pokuty ve výši 998 Kč a náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením ve výši 400 Kč, tj. celkem 47 150 Kč (s tím, že dlužnou částku zaokrouhlila na celé koruny dolů), se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení, dále požadovala zaplatit smluvní pokutu ve výši 18 940,50 Kč (smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru od [datum] do [datum]), a úrok za poskytnutí úvěru z dlužné původní jistiny 38 887,08 Kč ve výši 71,04 % ročně od [datum] do [datum] a ve výši 14,75 % ročně od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od [datum] dosáhne částky 145 612 Kč (za dobu od 91. dne prodlení byla úroková sazba snížena dle § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru).

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Ve věci bylo nařízeno první jednání na den [datum], které bylo v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.), zahájeno v nepřítomnosti žalovaného, který se k jednání nedostavil. Následně bylo na žádost žalobkyně první jednání odročeno na [datum]. Z tohoto jednání se žalobkyně omluvila a žalovaný se k němu, ač řádně předvolán, bez omluvy nedostavil, proto soud jednal dle § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti účastníků.

4. Podáním ze dne [datum] žalobkyně žalobu doplnila, kdy rozsáhle popsala, jak zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Dále tímto podáním vzala žalobu částečně zpět, když jednak ponížila požadovanou úrokovou sazbu z 71,04 % na 28,71 % ročně, ponížila i vyčíslený úrok ke dni zesplatnění původně 6 865,83 Kč na 2 774 Kč, dále se rozhodla nepožadovat smluvní pokutu ve výši 998 Kč a náhradu vymáhání ve výši 400 Kč, nadále tak požadovala jen částku 41 661 Kč coby kapitalizovanou jistinu (zbývající jistina 38 887,08 Kč a úrok 2 774 Kč). Dále se rozhodla nepožadovat ani smluvní pokutu ve výši 18 940,50 Kč. Žalobkyně proto vzala žalobu částečně zpět do částky 5 489 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 5 489 Kč od [datum] do zaplacení, co do částky 18 940,50 Kč a úroku ve výši 42,33 % ročně z částky 38 887,08 Kč od [datum] do [datum]. Jelikož žalobkyně vzala žalobu částečně zpět a žalovaný proti tomu nevznesl námitky, soud ve výroku I. řízení v rozsahu zpětvzetí zastavil dle § 96 odst. 2 o.s.ř.

5. Po částečném zpětvzetí tak zůstává předmětem žaloby částka 41 661 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 41 661 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem ve výši 28,71 % ročně z částky 38 887,08 Kč od [datum] do [datum] a s úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky 38 887,08 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od [datum] dosáhne částky 145 612 Kč.

6. Na prvním jednání dne [datum] žalobkyně navrhla vydání rozsudku pro zmeškání. Soud však shledal, že vydání rozsudku pro zmeškání není namístě. Podle § 153b o.s.ř. se v případě podání návrhu na vydání rozsudku pro zmeškání pokládají tvrzení žalobce za nesporná a soud může na tomto základě rozhodnout rozsudkem pro zmeškání. To znamená, že soud může vycházet z tvrzení v žalobě, i tato však musí právně hodnotit. Jelikož soud dospěl k závěru, že ve věci byl sjednán nepřiměřený úrok, a ten proto nelze přiznat, jak bude vysvětleno dále, nebylo možné rozhodnout rozsudkem pro zmeškání. Pro úplnost soud uvádí, že na tom nic nezměnilo ani částečné zpětvzetí žaloby, když i po něm je smluvní úrok nadále uplatňován, byť ponížený (původní výše úroků má však vliv i na výši žalované jistiny). Proto soud věc projednal.

7. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutečnosti:

8. Z výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu České národní banky bylo zjištěno, že žalobkyně je evidovaná jako nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru.

9. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru č. [hodnota] bylo zjištěno, se mělo jednat o nabídku smlouvy, kterou měla uzavřít žalobkyně jako poskytovatel úvěru s žalovaným jako klientem. Je uvedeno číslo účtu žalobkyně [č. účtu]. Žalovaný je označen jménem, příjmením, adresou bydliště, rodným číslem, telefonním číslem, e-mailem, je uvedeno bankovní spojení [číslo účtu]. Žalobkyně dle smlouvy měla žalovanému poskytnout úvěr ve výši 40 000 Kč a žalovaný měl úvěr zaplatit společně s úrokem ve výši 71,04 % ročně ve 48 měsíčních splátkách po 2 528 Kč, tj. celkem měl žalobkyni zaplatit 121 344 Kč. RPSN byla uvedena ve výši 99,41 %. Smlouva měla být uzavřena v okamžiku doručení oznámení o schválení úvěru klientovi (čl. 1.3), peněžní prostředky měly být v takovém případě odeslány nejpozději v den odeslání oznámení o schválení úvěru (čl. 1.5). Dále bylo uvedeno, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru, přičemž tento úrok běží i po zesplatnění úvěru, maximálně však za dobu po zesplatnění úvěru do výše 145 612,80 Kč (č.l. 2.2). Platby měly být započítávány nejdříve na splatné splátky, v rámci jednotlivých splátek nejdříve na úhradu úroku, následně jistiny (čl. 4.5). Pro případ prodlení s úhradou splátky bylo uvedeno, že žalovaný je povinen zaplatit smluvní pokutu 499 Kč za každou splátku, u které se ocitl v prodlení o délce 30 dnů (čl. 6.1), a náhradu účelně vynaložených nákladů 200 Kč u každé splátky, u které se ocitl v prodlení o délce 15 dnů (čl. 6.2). Pokud se klient ocitne v prodlení s úhradou splátky o délce 65 dnů, automaticky dojde k zesplatnění úvěru, tzn. že k tomuto dni se stávají okamžitě splatnými celá jistina úvěru a veškeré úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru, přičemž žalobkyně je povinna žalovaného před zesplatněním úvěru vyzvat k úhradě dlužné částky a poskytnout mu k tomu lhůtu alespoň 30 dnů (čl. 6.3). Ke dni zesplatnění se celá nezaplacená jistina a veškeré dosud nezaplacené úroky stávají součástí nové jistiny úvěru, kterou je žalovaný povinen zaplatit nejpozději v den zesplatnění úvěru, přičemž v případě prodlení je žalovaný povinen hradit úroky z prodlení z této nové jistiny (čl. 6.4). Pokud klient nezaplatí novou jistinu v den zesplatnění úvěru, je dále povinen zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení (čl. 6.5). Nabídka není žalovaným ručně podepsána, na místě pro podpis žalovaného je uveden „jedinečný kód: [hodnota]“ s datem [datum]. Dále se uvádí, že nabídka byla ze strany poskytovatele akceptována dne [datum] a je za žalobkyni podepsána[Anonymizováno]

10. Z dodatku č. [hodnota] k návrhu smlouvy o úvěru č. [hodnota] bylo zjištěno, že bylo sjednáno, že smlouva bude uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, přičemž žalovaný smlouvu podepíše tak, že zašle na telefonní číslo [tel. číslo] SMS zprávu, kterou vyjádří souhlas s nabídkou a dalšími listinami (dodatek, prohlášení klienta, hodnocení klienta) a která bude obsahovat jméno a příjmení žalovaného a dále jedinečný kód odpovídající variabilnímu symbolu platby ve výši 1 Kč, která byla žalobkyní zaslána na účet žalovaného. I tento dodatek je opatřen stejným kódem [hodnota] a časem, jako návrh smlouvy.

11. Z dokumentu „[název])“ bylo zjištěno, že ten pouze obecně popisuje systémové řešení podpisu klienta u smluv o spotřebitelském úvěru uzavíraných na dálku pomocí SMS kódu, nic konkrétního pro danou věc tam však uvedeno není.

12. Z předložené fotokopie občanského průkazu žalovaného vyplývá, že se zjevně jedná o pravý občanský průkaz žalovaného, č. občanského průkazu [číslo občanského průkazu] odpovídá číslu vedenému v registru obyvatel.

13. Z detailů úhrad z účtu [č. účtu] bylo zjištěno, že se jedná o účet vedený u [právnická osoba]. a že majitelem účtu je žalovaný. Dále bylo zjištěno, že na tento účet došly platby od [právnická osoba], a to dne [datum] ve výši 22 888 Kč, dne [datum] ve výši 25 067 Kč, dne [datum] ve výši 21 751 Kč a dne [datum] ve výši 23 983 Kč.

14. Z prohlášení klienta bylo zjištěno, že tam žalovaný mj. prohlásil, že nemá žádné splatné dluhy vůči jakékoli třetí osobě, nenachází se v úpadku a nebyl podán insolvenční návrh, veškeré údaje, které žalobkyni poskytl, jsou pravdivé a úplné. Tento dokument je opatřen stejným kódem a časem jako návrh smlouvy.

15. Z hodnocení klienta bylo zjištěno, že toto měl vyplnit zprostředkovatel úvěru jednající s žalovaným coby klientem. Uvádí se tam čistý měsíční příjem žalovaného ze zaměstnání 23 500 Kč, náklady na bydlení 3 915 Kč, nejsou uvedeny žádné další náklady ani úvěry, pouze životní minimum klienta 4 860 Kč. Zaměstnavatel je uveden [právnická osoba] Dle tohoto hodnocení má žalovaný bydlet ve vlastním bydlení. Vypočítané volné zdroje (příjmy minus výdaje) jsou vypočteny 13 725 Kč. I tento dokument je opatřen stejným kódem a časem jako návrh smlouvy.

16. Nic podstatného nebylo zjištěno z předsmluvního formuláře ke smlouvě o úvěru, když ten pouze uvádí informace o úvěru shodně jako smlouva, není nikým podepsán.

17. Podle výpisu záznamů z registru SOLUS ze dne [datum] nebyly zjištěny žádné informace o dluzích žalovaného.

18. Z výpisu nebankovního registru klientských informací (NRKI) ze dne [datum] bylo zjištěno, že byl proveden scoring žalovaného dle jednotlivých sledovaných parametrů (žádosti u finančních institucí, expozice, dluh po splatnosti), přičemž žalovaný dle jednotlivých parametrů spadal do první nebo druhé nejméně rizikové kategorie. Neměl žádné evidované dluhy po splatnosti.

19. Z dokladu o odeslání bylo zjištěno, že žalobkyně zaslala dne [datum] na účet č. [č. účtu] částku 1 Kč pod variabilním symbolem [var. symbol], přičemž dle popisu platby se mělo jednat o podpisový kód k půjčce [název].

20. Ze záznamu o zaslané SMS bylo zjištěno, že dle tohoto žalobkyně dne [datum] zaslala na telefonní číslo [tel. číslo] (uvedené v návrhu smlouvy) informaci o tom, že odeslala na účet žalovaného platbu ve výši 1 Kč a variabilní symbol této platby má žalovaný použít jako podpisový kód k návrhu smlouvy a dalším listinám (dodatek č. [hodnota], prohlášení klienta, formulář hodnocení klienta).

21. Ze záznamu o přijaté SMS bylo zjištěno, že žalobkyně dne [datum] hod. obdržela z telefonního čísla žalovaného (uvedeného v návrhu smlouvy) SMS zprávu s textem „[název]“.

22. Z dokladu o vyplacení úvěru – výpisu z účtu č. [č. účtu] (tj. číslo účtu žalobkyně uvedené v návrhu smlouvy) u [právnická osoba]., bylo zjištěno, že z tohoto účtu byla dne [datum] zaslána částka 40 000 Kč na účet č. [č. účtu] pod variabilním symbolem [var. symbol].

23. Z oznámení o schválení úvěru ze dne [datum] bylo zjištěno, že tímto žalobkyně sdělila žalovanému, že akceptovala návrh na uzavření smlouvy o úvěru č. [hodnota] ze dne [datum] ve znění dodatku č. [hodnota]. Přílohou tohoto oznámení byl splátkový kalendář, kde bylo uvedeno, jak budou započítávány jednotlivé splátky úvěru (jaká část se započítá na úhradu jistiny a jaká na úhradu úroku). Podle dodejky poštovní zásilky bylo zjevně toto oznámení doručeno žalovanému do vlastních rukou dne [datum].

24. Ze základních informací o klientovi nebylo zjištěno nic podstatného pro věc, evidentně se jedná jen o interní údaje žalobkyně, které obsahují údaje o klientech.

25. Z karty klienta bylo zjištěno, že ta uvádí údaje o smlouvě o úvěru, kdy mělo být poskytnuto 40 000 Kč. Dle přehledu splátek žalovaný uhradil celkem [hodnota] měsíčních splátek po 2 528 Kč, tj. celkem 15 168 Kč, poslední splátku uhradil dne [datum], další splátku splatnou dne [datum] (ani následující) již nezaplatil.

26. Z výzvy k zaplacení ze dne [datum] bylo zjištěno, že touto žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě splátky č. [hodnota] splatné dne [datum] a splátky č. [hodnota] splatné dne [datum], žalovaný byl rovněž upozorněn na možnost zesplatnění celého úvěru.

27. Z výzvy k zaplacení ze dne [datum] bylo zjištěno, že touto žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužných splátek a opět upozornila žalovaného na možnost zesplatnění úvěru.

28. Z oznámení ze dne [datum] bylo zjištěno, že tímto žalobkyně oznámila žalovanému, že z důvodu prodlení s úhradou splátky úvěru o délce 65 dnů došlo tímto dnem k zesplatnění všech závazků ze smlouvy č. [hodnota] a vyzvala žalovaného k úhradě celkové dlužné částky ve výši 47 150 Kč, a to nejpozději do 10 dnů od odeslání tohoto oznámení.

29. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že touto právní zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužných částek ze smlouvy o úvěru. Podle poštovního podacího archu byla předžalobní výzva žalovanému zaslána dne [datum].

30. O pravosti a správnosti předložených listinných důkazů soud neshledal důvod pochybovat, z výše uvedených zjištění proto soud vychází.

31. Za účelem ověření běžných úrokových sazeb dále soud provedl důkaz statistikami úrokových sazeb pro nové obchody – úvěry: Měsíční, Domácnosti – obyvatelstvo, spotřebitelské (bez KTK, BÚ a karet), CZK, Banky včetně stavebních spořitelen, ze systému ARAD vedeného Českou národní bankou, podle kterých v červenci 2023 činila průměrná úroková sazba 9,57 % a průměrné RPSN 10,04 %.

32. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:

33. Především soud vzal za prokázané, že žalovaný učinil, resp. podepsal návrh na uzavření smlouvy o úvěru č. [hodnota] včetně dodatku. Samotný návrh sice není žalovaným fyzicky podepsán, je však opatřen uvedeným jedinečným kódem. Dle dodatku č. [hodnota] měl podpis návrhu proběhnout tak, že žalobkyně zašle žalovanému platbu ve výši 1 Kč na jeho účet, a variabilní symbol této platby má následně žalovaný použít k podpisu smlouvy formou SMS zprávy. Bylo prokázáno, že k tomu skutečně došlo, když dle dokladu o odeslání platby žalobkyně zaslala dne [datum] na účet č. [č. účtu] částku 1 Kč pod variabilním symbolem [var. symbol] a dle záznamu o přijaté SMS žalobkyně dne [datum] obdržela z telefonního čísla žalovaného SMS zprávu s textem „[název]“, tedy uvedený variabilní symbol obsahovala. Jelikož tento variabilní symbol byl obsažen v platbě zaslané na účet žalovaného (že se jedná o účet žalovaného prokazují detaily úhrad z účtu [č. účtu], kde je uvedeno, že majitelem účtu je žalovaný), nejsou žádné důvodné pochyby o tom, že uvedenou SMS zprávu potvrzující návrh odeslal skutečně žalovaný, když nikdo jiný než on coby majitel účtu nemohl znát předmětný kód (variabilní symbol platby). Že žalovaný skutečně s žalobkyní jednal dále dokazuje i kopie občanského průkazu žalovaného, kterou musel žalobkyni poskytnout právě žalovaný.

34. Dále bylo prokázáno, že žalobkyně dne [datum] zaslala částku 40 000 Kč na účet žalovaného (doklad o vyplacení úvěru – výpis z účtu; že se jedná o účet žalovaného prokazují detaily úhrad z účtu [č. účtu]), že žalobkyně dne [datum] oznámila žalovanému, že návrh akceptovala (oznámení o schválení úvěru), přičemž toto oznámení bylo doručeno žalovanému dne [datum] (dodejka). Z karty klienta vyplývá, že žalovaný uhradil celkem [hodnota] měsíčních splátek po 2 528 Kč, tj. celkem 15 168 Kč. Ve zbytku a v podrobnostech lze odkázat na výše uvedená skutková zjištění z jednotlivých důkazů.

35. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

36. Po právní stránce soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 a násl. o. z., a to dle návrhu na uzavření smlouvy ze dne [datum]. Smlouva byla uzavřena tak, že žalovaný podepsal uvedený návrh na uzavření smlouvy (§ 1731 o. z.), který žalobkyně přijala oznámením ze dne [datum] (§ 1740 odst. 1 o. z.). Doručením přijetí žalovanému tak byla smlouva uzavřena (§ 1745 o. z.).

37. Na základě smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 40 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splácet ve sjednaných splátkách. Žalovaný se dále zavázal hradit úrok ve výši 71,04 % ročně.

38. Tuto výši úroku však soud považuje za rozpornou s dobrými mravy pro její nepřiměřenou výši. V této souvislosti lze odkázat např. na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, kde Nejvyšší soud uzavřel, že nepřiměřenou, a tedy odporující dobrým mravům, je zpravidla taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou. Pokud v konkrétní věci dohodnutá výše úroků (60 % ročně) téměř čtyřnásobně přesahovala horní hranici obvyklé úrokové míry, považoval Nejvyšší soud takové ujednání za rozporné s dobrými mravy. V trestních věcech dokonce soudy označily za lichvářský úrok přesahující 44 % ročně (viz usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. 7. 2013, sp. zn. 4 Tdo 416/2013). Ze statistik České národní banky přitom bylo zjištěno, že průměrná úroková sazba spotřebitelských úvěrů v době uzavření smlouvy činila 9,57 % ročně a průměrné RPSN 10,04 % ročně. Sjednaná úroková sazba v této věci tedy více než 7krát převyšuje obvyklou úrokovou sazbu, RPSN téměř 10krát obvyklé RPSN (přitom RPSN je nepochybně vhodnějším ukazatelem celkových nákladů úvěru, když zahrnuje kromě úroků i jiné náklady, zejména poplatky). Pokud tedy sjednaná výše úroků mnohonásobně překračuje obvyklou úrokovou sazbu úvěrů poskytovaných v době uzavření smlouvy, a přesahuje i hranici, kterou lze označit za lichvářský úrok, nelze než hodnotit dohodu o výši úroku jako nemravnou. Rozpor s dobrými mravy způsobuje neplatnost právního jednání (§ 580 odst. 1 o. z.), přičemž k tomuto důvodu neplatnosti je soud povinen přihlédnout i bez návrhu (§ 588 o. z.). Dohodu o úrocích proto soud posoudil jako neplatnou. Přitom ujednání o smluvním úroku lze posoudit z hlediska rozporu s dobrými mravy pouze jako platné či neplatné, bez možnosti shledat ho neplatným jen v rozsahu, ve kterém úroky přesahují rámec dobrých mravů (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 4. 3. 2010, sp. zn. 32 Cdo 1008/2009). Žalovanému tedy povinnost hradit úroky nevznikla, když nebyla platně sjednána.

39. Dále se soud zabýval tím, zda je ujednání o úrocích oddělitelné od zbytku smlouvy (§ 576 o. z.), tj. zda je neplatnou jen tato část smlouvy nebo smlouva celá. Soud dospěl k závěru, že dohodu o úrocích lze obecně oddělit od zbytku smlouvy od úvěru (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 1. 2022, č. j. 33 Cdo 60/2021), zejména když je obecně spíše namístě považovat smlouvu za platnou (§ 574 o. z.). Navíc ve smlouvě bylo sjednáno např. i utvrzení dluhu ve formě smluvní pokuty, což je nepochybně pro žalobkyni výhodné, resp. výhodnější, než kdyby smlouva byla celá neplatná (na tom nic nemění skutečnost, že smluvní pokutu v tomto řízení žalobkyně aktuálně nepožaduje). Samozřejmě i žalovaný měl zjevně zájem na poskytnutí úvěru; odpadnutí povinnosti hradit úroky je pro něj jedině výhodné. I v této věci tak soud dospěl k závěru, že ve zbytku smlouva obstojí, tedy že kromě dohody o úrocích je smlouva platná.

40. Žalobkyně také předkládala tvrzení a důkazy týkající se posouzení úvěruchopnosti žalovaného (§ 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru). Jelikož žalovaný v tomto směru nic nenamítal, považuje soud za dostatečné jen stručně uvést, že neshledal skutečnosti, které by vedly k závěru, že žalobkyně neposuzovala úvěruschopnost žalovaného dostatečně nebo že úvěr neměla poskytnout. Žalobkyně zjišťovala od žalovaného informace o jeho poměrech, ověřovala jeho příjem, prověřovala žalovaného v registrech dlužníků. Nebyly tedy shledány skutečnosti, které by měly vést k závěru o neplatnosti smlouvy z tohoto důvodu (§ 87 zákona o spotřebitelském úvěru).

41. Soud tedy uzavírá, že ze smlouvy o úvěru vznikla žalovanému jen povinnost uhradit poskytnutou jistinu ve výši 40 000 Kč, a to ve sjednaných splátkách po 2 528 Kč měsíčně. Úroky nebyly platně sjednány, jiných nároků sjednaných ve smlouvě (smluvní pokuta, náhrada účelně vynaložených nákladů) se žalobkyně již nedomáhá, není tedy nutné se jimi zabývat. První splátka byla dle smlouvy splatná dne [datum] (měsíc po vyplacení úvěru). Žalovaný uhradil jen šest splátek v celkové výši 15 168 Kč, po jejich započtení tak zbývá zaplatit na jistinu 24 832 Kč. Žalovaný neuhradil sedmou splátku splatnou dne [datum], 65. dnem prodlení, tj. [datum], proto v souladu se smlouvou nastala splatnost celého úvěru dle čl. 6.3 smlouvy (když žalovaný byl předtím vyzýván k úhradě dlužných splátek). Od [datum] je tak žalovaný v prodlení s úhradou celé zbývající zesplatněné jistiny úvěru a je proto dále povinen zaplatit žalobkyni úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

42. Soud proto žalovanému uložil zaplatit žalobkyni dlužnou jistinu ve výši 24 832 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] (když až od tohoto dne žalobkyně úrok z prodlení požadovala) do zaplacení. Ve zbytku pak žalobu jako nedůvodnou zamítl z důvodů uvedených výše.

43. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o.s.ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně byla úspěšná do částky 24 832 Kč s úrokem z prodlení, neúspěšná do částky 16 829 Kč s úrokem z prodlení a do smluvního úroku, dále vzala žalobu částečně zpět z důvodů na své straně co do částky 5 489 Kč a 18 940,50 Kč s úroky, tedy v tomto rozsahu zavinila zastavení řízení (§ 146 odst. 2 věta první o.s.ř.), což je z hlediska rozhodnutí o nákladech obdobné neúspěchu ve věci. Ve věci byl tedy úspěšnější žalovaný, měl by proto vůči žalobkyni právo na náhradu poměrné části nákladů řízení podle jeho úspěchu. Žalovanému však dle obsahu spisu v řízení žádné náklady nevznikly, proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení