14 C 253/2021-123

Rubrum

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem Mgr. Romanem Říhou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o žalobě na zaplacení částky 1 392 950 Kč s příslušenstvím, o vzájemném návrhu na zaplacení částky 277 135,73 Kč takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 337 355,02 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 337 355,02 Kč od [datum] do zaplacení.

II. Žaloba se v části, jíž se domáhala žalobkyně po žalované zaplacení částky 1 055 594,98 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 1 055 594,98 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá.

III. Vzájemný návrh, jímž se žalovaná domáhala po žalobkyni zaplacení částky 277 135,73 Kč, se zamítá.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované ve věci o zaplacení částky 1 392 950 Kč s příslušenstvím do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši 73 709 Kč k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta sídlem [adresa].

V. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni ve věci o zaplacení částky 277 135,73 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši 66 982 Kč k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta sídlem [adresa].

Odůvodnění

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 1 392 950 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně za dobu od [datum] do zaplacení. Návrh odůvodnila tím, že dopisem ze dne [datum] uplatnila u žalované smluvní pokutu sjednanou v čl. 7 odst. 1 smlouvy o dílo uzavřené mezi účastnicemi dne [datum]. Předmětem smlouvy byla rekonstrukce rybníka [ulice] v obci [obec] s tím, že žalovaná byla zhotovitelem tohoto díla. Smluvní pokuta byla sjednána ve výši 0,5 % denně z celkové ceny díla (bez daně z přidané hodnoty) ve výši 2 176 484,90 Kč, a to pro případ, že zhotovitel bude v prodlení se zhotovením díla. To mělo být podle dodatku ke smlouvě o dílo ze dne [datum] ukončeno do [datum]. Jelikož se tak ale nestalo a žalovaná ukončila a předala dílo až dne [datum], žalobkyně (rovněž dále též„ obec“) uplatnila smluvní pokutu za období od [datum] do [datum], tedy za období 128 dní. Splatnost smluvní pokuty nastala dnem 30. 11 2021. Žalovaná odmítla zaplatit takto vyúčtovanou smluvní pokutu, a přestože jednala o narovnání sporu mezi účastnicemi, k tomuto narovnání nakonec nedošlo.

2. Žalovaná neuznává nárok žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty v plném rozsahu a navrhla proto žalobu zamítnout. Je přesvědčena, že domáhání se smluvní pokuty v žalobkyní uplatněné výši je výkonem práva v hrubém rozporu s dobrými mravy. Ujednání o smluvní pokutě je navíc podle žalované z hlediska svého obsahu neplatné pro neurčitost a eventuálně se dovolává moderace takto uplatněné smluvní pokuty. Žalovaná dále rozvedla jednotlivé argumenty pro zamítnutí nároku na smluvní pokutu. Staveniště bylo žalované protokolárně předáno až dne [datum], kdy byly práce řádně zahájeny. Avšak v průběhu provádění díla se vyskytly bez zavinění žalované četné komplikace, které v konečném důsledku vedly ke zpoždění časového harmonogramu. Celkové realizace díla oproti termínu sjednaném v dodatku ze dne [datum] se tak opozdila např. odvozem sedimentů ze dna vytěženého rybníka, jejímž objemová mocnost byla v rozporu s původní projektovou dokumentaci mnohem větší. Žalovaná v souladu s pokynem žalobkyně, který je uveden v zápise o předání staveniště ze dne [datum], odvážela vytěžený sediment na skládku obce Petrovice, ač tomu tak být nemělo. Další prodlení s dokončením díla bylo vyvoláno požadavkem žalobkyně na jinou podobu zábradlí, než byla uvedena v projektové dokumentaci. [ulice] podoba zábradlí byla obcí odsouhlasena teprve dne [datum] e-mailem starosty obce. Výše uvedené problémy, nedostatky projektové dokumentace, vícepráce, které obec fakticky odsouhlasila, avšak odmítla proplatit, by měly být zohledněny jak pro dopad na celkovou cenu díla, tak termín jeho dokončení. Účastnice se snažily jednotlivé sporné body odstranit dohodou o narovnání. Navíc žalovaná již v dopisech z června 2021 jako zhotovitel díla vyzývala žalobkyni k převzetí díla, což však bylo odmítáno, neboť žalobkyně trvala též na dokončení úplné dokumentace, která měla být podkladem pro kolaudaci díla. Ta však musela být přepracována kvůli nezbytné změně úrovně dna oproti původní nesprávné projektové dokumentaci. K narovnání ovšem i přes četná jednání mezi účastnicemi nedošlo. Následně starosta žalobkyně e-mailem ze dne [datum] sdělil termín předání díla za účelem jeho kolaudace na den [datum]. V protokolu o předání ovšem nebylo na žádost starosty obce uvedeno ničeho o vícepracích ani o jiných dohodách, neboť starosta obce se obával případného dopadu na vyúčtování dotace. Výkon práva spočívající v uplatnění smluvní pokuty ve shora uvedené výši je proto podle žalované s ohledem na shora uvedené okolnosti případu zcela zjevně v hrubém rozporu s dobrými mravy. Takovýto výkon práva nesměřuje k plnění legitimních funkcí smluvní pokuty. Pokud by soud tomuto nároku vyhověl a žalované by nebylo přiznáno plnění za vícepráce, tak by nastala situace, kdy žalobkyně čerpala na dílo dotaci ve výši 1 178 900 Kč, což by mělo za následek, že po zaplacení smluvní pokuty žalovanou, by žalobkyně nabyla do svého vlastnictví„ zdarma“ kompletně zrekonstruovaný rybník a k tomu navíc čistý příjem přesahující půl miliónu korun českých.

3. Žalovaná zároveň v tomto řízení uplatňuje vůči žalobkyni vzájemným návrhem nároky na zaplacení prací provedených nad rámec smlouvy o dílo, a to konkrétně prací vymezených v rozpočtu ze dne [datum]. V částce 144 771,83 Kč tyto práce souvisí s vynuceným odvodněním rybníka a jeho přetrubněním. Další práce jsou vymezeny v rozpočtu ze dne [datum] v celkové výši 132 363,90 Kč. V tomto případě se jedná o cenu za vyhotovení a osazení nového zábradlí u rybníka objednaného žalobkyní oproti původnímu záměru v projektové dokumentaci. Jeho podobu schválil starosta e-mailem ze dne [datum]. Celkově tedy žalovaná uplatňuje vůči žalobkyni vzájemným návrhem nárok ve výši 277 135,73 Kč. Žalovaná je přesvědčena, že v případě těchto prací provedených nad rámec smlouvy o dílo byly splněny všechny požadavky sjednané v příslušné smlouvě, zejména v čl. 4 odstavce 5, a tudíž má nárok na jejich zaplacení.

4. Žalobkyně nárok uplatněný žalovanou vzájemným návrhem neuznává, neboť žalobkyně jakožto objednatel po celou dobu smluvního vztahu a realizace díla od žalované neobdržela ve smyslu čl. 11 odst. 4 smlouvy žádný písemný návrh na změnu smlouvy. Vzájemný návrh proto navrhla zamítnout.

5. Účastnice se v průběhu řízení pokusily bezúspěšně o mediaci.

6. Mezi účastnicemi nebyly sporné následující skutečnosti. Žalobkyně je obcí a žalovaná obchodní společností podnikající dlouhodobě v oboru stavebnictví. Žalobkyně jako objednatel uzavřela dne [datum] se žalovanou jako zhotovitelem smlouvu o dílo, jejímž předmětem bylo provedení veřejné zakázky„ Rekonstrukce rybníka [ulice]“. Žalovaná byla zhotovitelem tohoto předmětu díla a součástí smlouvy je rovněž soupis prací a projektová dokumentace. V čl. 2 odst. 6 zhotovitel potvrzuje, že se plně seznámil s rozsahem a povahou díla, že jsou mu známy veškeré podmínky nezbytné k realizaci díla, a to jak dle obecně závazných právních předpisů, tak podmínek objednatele jakož zadavatele. Podle čl. 2 odst. 8 zhotovitel se zavazuje, že bez písemného souhlasu objednatele neprovede dílo odchylně od projektové dokumentace této smlouvy a právní předpisů. V opačném případě nemá nárok na zaplacení ceny díla a odpovídá za vzniklou škodu. Podle čl. 2 odst. 9 součástí zhotovení stavby je i vyhotovení dokumentace skutečného provedení stavby. Dokumentace skutečného provedení stavby bude předáno objednateli ve 3 vyhotoveních. Termín realizace díla byl sjednán s datem zahájení [datum] a datem ukončení dne [datum] čl. 3 odst. 4 bylo smluvními stranami ujednáno, že běžné klimatické podmínky či povětrnostní vlivy v průběhu provádění díla nemají vliv na prodloužení termínu plnění zhotovitele. Podle čl. 2 odst. 6 zhotovitel potvrzuje, že se plně seznámil s rozsahem a povahou díla, že jsou mu známy veškeré podmínky k realizaci díla, a to jak podle obecně závazných právních předpisů, tak podmínek objednavatele jakožto zadavatele ve veřejné zakázce, v rámci které se tato smlouva o dílo uzavírá. Cena za dílo byla sjednána v celkové výši 2 633 546,90 Kč včetně daně z přidané hodnoty. Cena bez této daně je 2 176 484,90 Kč. Jednalo se o veřejnou zakázku, přičemž část ceny díla byla hrazena z dotace ve výši 1 789 000 Kč Cena je stanovena jako nejvýše přípustná. Zhotovitel přebírá nebezpečí změny okolností v rámci svého podnikatelského rizika. Podkladem pro stanovení ceny je zhotovitelem oceněný soupis prací příloha [číslo] smlouvy. Podle čl. 4 odst. 5 jsou přípustné jen dodatečné práce, dodávky anebo služby, které mohou být uplatněny pouze v případech, kdy se jedná o objektivní. Věcně správné a nepředvídatelné náklady nutné pro realizaci díla, a tedy naplnění cílů a parametrů projektu. Zhotovitel je povinen předtím uplatnit postup podle § 2594 o. z. nebo § 2627 o. z., to jest, že pokud při realizaci díla bez zbytečného odkladu neupozorní objednatele na nevhodnou povahu jeho pokynu provedení díla, nebo zjistili zhotovitel při provádění díla skryté překážky a nesplní vůči objednateli svou zákonnou oznamovací povinnost. To objednatel není povinen uhradit zhotoviteli provedené práce z titulu bezdůvodného obohacení. Objednatel uhradí jen ty práce, které předem odsouhlasí a kterou budou objektivní, věcně správné a nutné pro realizaci díla. V čl. 6 odst. 2 je sjednáno mezi smluvními stranami, že předání a převzetí dokončeného díla potvrdí objednatel a zhotovitel závěrečným protokolem o předání a převzetí díla. Protokol pořizuje objednatel a musí obsahovat prohlášení o převzetí nebo nepřevzetí díla a soupis případných vad a nedodělků. V čl. 7 odst. 1 si smluvní strany sjednaly, že v případě prodlení zhotovitele se zhotovením díla je objednatel oprávněn požadovat zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,5 % z celkové ceny díla bez DPH za každý započatý den prodlení (teda z částky 2 176 484,90 Kč). Podle čl. 11 smlouvy tuto smlouvu lze měnit nebo doplňovat pouze ve formě písemných dodatků ke smlouvě. Z přílohy [číslo] – krycí list nabídky vyplývá, že práce označené v rozpočtu zpracovaném [datum] na celkovou částku 119 646,14 Kč a v rozpočtu zpracovaném [datum] na celkovou částku 109 391,65 Kč nejsou obsahem krycího listu nabídky. Dodatkem [číslo] uzavřeným [datum] byl upraven termín realizace díla do [datum]. Jak ke smlouvě o dílo, tak k dodatku jsou připojeny podpisy zmocněnce žalované, tak starosty žalobkyně jako obce. Dne [datum] žalobkyně předala staveniště žalované. Dopisem ze dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovanou společnost k předání díla a pokladů potřebných ke kolaudaci. Po výzvě žalobkyně byl [datum] podepsán zápis o odevzdání a převzetí stavby rekonstrukce rybníka„ [ulice]“. Stavba byla protokolárně předána dne [datum]. Bylo zjištěno, že nivelita navazujícího odtokového potrubí je odlišná od předpokládané nivelity při zaměření pro účely projektu bylo zaměřeno dno původní šachty, o které byla předpokládána, nebyla ta odtokového potrubí. Ve skutečnosti byla posazena nebo odsazena výše, což ovlivnilo i úroveň dna před vtokem do výpustního zařízení. Jako dokladové části byla předloženy dokumenty o odtěžení sedimentu a doklad obce o odpadu. Dopisem ze dne [datum] žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení smluvní pokuty ve výši 1 392 950 Kč za 128 dní prodlení, a to nejpozději do dne [datum]. Tato listina včetně daňového dokladu se dostala do dispozice žalované. Žalovaná následně písemně oznámila, že tuto pohledávku ze smluvní pokuty neuznává.

7. Ze zápisu ze zasedání zastupitelstva obce Petrovice, které se konalo dne [datum] má soud za prokázané, že zastupitelstvo obce trvá na úhradě smluvní pokuty za nedodržení termínu realizace díla stanovené. Smlouva o dílo se žalovanou včetně dodatku [číslo] případě neuhrazení uvedené faktury v řádném nebo náhradním termínu schvaluje podání žaloby u okresního soudu v [obec].

8. Z harmonogramu akce„ Rekonstrukce rybníka [ulice]“ v obci [obec] má soud za prokázané, že byl plánován následující časový postup prací: vypuštění a vytyčení stavby započne [datum], příprava zátopy a břehů k odtěžení sedimentů zahájení dne [datum], těžení sedimentů zahájení [datum], uvedení stanoviště do provozního stavu a úklid použitých prostor a plot zahájení [datum] a ukončení [datum], montáž zábradlí od [datum] do [datum]. Podepsáno [datum].

9. Z dopisu Ministerstva zemědělství ze dne [datum], dne [datum] a dne [datum], má soud za prokázané, že bylo vydáno změnové rozhodnutí o poskytnutí dotace na akci rekonstrukce rybníka. V těchto dopisech je současně uvedeno, že do stanoveného termínu realizace akce se započítává i nabytí právní moci kolaudačního řízení.

10. Z e-mailové korespondence ze dne [datum] vyplývá, že starosta obce souhlasí s předloženým navýšením a reaguje tak na e-mail [jméno] [příjmení], stavbyvedoucího žalované, který v příloze zaslal k odsouhlasení navýšení ceny za zábradlí s tím, že cena bude připočtena ke smlouvě o dílo.

11. Z e-mailu ze dne [datum] od [jméno] [příjmení], který je adresován panu [příjmení] (stavební dozor) plyne, že vzhledem k fyzickému dokončení díla rekonstrukce rybníka a na základě dnešní osobní a telefonické konzultace s ním a starostou by potřeboval provést kontrolu na stavbě a sepsat protokol o předání stavby. Navrhoval termín schůzky dne [datum].

12. Z e-mailu ze dne 28. 6 2021 od [jméno] [příjmení] má soud za prokázané, že v příloze posílá zápis z kontrolního dne ze dne [datum] za zhotovitele a doplňuje tyto skutečnosti: zábradlí je součástí odsouhlasených víceprací (viz souhlas [datum] starostou obce) a bude osazeno pozinkované přibližně dne [datum] či [datum]. Stejně tak veškeré věci ze zinkování. Z předaného zaměření geodetem je zřejmé, že projektová dokumentace nekoresponduje se skutečným stavem odtoku rybníka. Dále požádal starostu obce o vyjádření k ceně za uložení sedimentu, protože tato položka není v položkovém rozpočtu ani ve smlouvě o dílo, a tudíž bude brána také jako vícepráce. Tento propočet je přílohou tohoto e-mailu. Opětovně žádá z důvodu prodlev o doložení víceprací a podpis předmětné smlouvy s vyjádřením ceny víceprací a úpravou termínu dokončení díla.

13. Z e-mailu ze dne [datum] od starosty obce, který je adresován [jméno] [příjmení] soud zjišťuje, že:„ jak uvádíte v e-mailu, práce na zábradlí byly již odsouhlaseny dle předložené nabídky.“.

14. Z dopisu ze dne [datum] plyne, že žalovaná z důvodu klimatických podmínek a změny projektu zábradlí a ztížených pracovních podmínek, nemožnosti úplného vypuštění rybníku a nekorespondující hranice pozemků stavby, žádá žalobkyni o posun termínu dokončení do [datum].

15. Z dopisu ze dne [datum], který je adresován žalobkyni ze strany zástupce žalované (advokáta) vyplývá, že žalovanou navrhován určitý kompromis ohledně sporných otázek v rámci díla Rekonstrukce rybníka [ulice]. Zástupce žalované uvádí, že vzhledem k tomu, že v nejbližší době bude dodáno později odsouhlasené zábradlí, bude možné celé dokončené dílo předat obci nejpozději dne [datum] a proto žádá o součinnost ve vztahu k předání díla. Řádnému předání díla by v žádném případě neměla bránit nutnost dořešit ještě úkony navazující na změnu úrovně na oproti projektové dokumentaci. V souvislosti s předáním díla by bylo vhodné potvrdit prodloužení termínu tak, aby bylo zřejmé, že dílo bylo předáno včas, neboť původně sjednaný termín nebylo možné dodržet z důvodů, za něž žalovaná nemůže odpovídat, tedy zejména vynucené přerušení prací na dobu 10 pracovních dnů dle zápisu ve stavebním deníku, vynucené omezení prací kvůli nemožnosti gravitačně odvodnit rybník, opakované přerušení činnosti pro špatné povětrnostní podmínky, odsouhlasení konečné podoby zábradlí obcí teprve dne [datum].

16. Z dopisu zástupce obce (advokáta) ze dne [datum] vyplývá, že žalobkyně nesouhlasí s návrhy žalované, a proto předkládá vlastní protinávrh. Žalobkyně navrhla, že v případě, kdy mu žalovaná fakticky předá dílo prosté vad a nedodělků nejpozději ke dni [datum] a současně s tím dodá kompletní dokumentaci tak, aby následně mohla být řádně podána žádost o vydání kolaudačního rozhodnutí, a především byl dodržen časový rámec příslušného dotačního programu, nebude žalobkyně vůči zhotoviteli uplatňovat žádný nárok z titulu smluvní pokuty za prodlení se zhotovením díla. V tomto případě by ovšem žalobkyně zaplatila zhotoviteli pouze cenu sjednanou ve smlouvě o dílo ze dne [datum], tedy ve výši 2 663 546,90 Kč.

17. Z e-mailu ze dne [datum] odeslaného [jméno] [příjmení] a adresovaném žalobkyni má soud za prokázané, že shora uvedený stavbyvedoucí absolvoval jednání s paní [příjmení] a paní tajemnici na Městském úřadě [obec] ve věci výškové úpravy dna rybníka [ulice] v obci [obec]. Podle jejich sdělení postačí úprava projektové dokumentace na skutečný stav při kolaudaci. Pro starostu obce přikládá opětovně smlouvu o dílo pro podpis navýšení ceny a změnu termínu, ať je odsouhlasena nejen cena, ale i termín. Dále je potřeba se dohodnout na uložení sedimentů, které nám ještě zbývají dořešení.

18. Z výzvy k převzetí ze dne [datum] adresované žalobkyni plyne, že žalovaná sděluje žalobkyni, že zcela dokončila sjednané dílo a je připravena je protokolárně předat. Vyzývá tedy obec k poskytnutí součinnosti protokolárního převzít dílo. Navrhuje, aby se předávací řízení o skutečnost na místě stavby dne [datum]. Ze strany žalované budou předloženy též nezbytné doklady, kterými již žalovaná disponuje, a to geodetické zaměření skutečného provedení stavby, doklady o uložení odpadů, prohlášení o vlastnostech, prohlášení o shodě na použité výrobky a manipulační řád.

19. Ze stavebního deníku jednotlivých zápisů – listů od [číslo] až [parcelní číslo] má soud za prokázané že dne [datum] bylo předáno staveniště, dne [datum] bylo provedeno technické zaměření stavby, dne 19. 2. začalo odtěžování sedimentu a jeho odvoz na skládku, dne [datum] je uveden zápis„ voda z rybníka na ně vypuštěna, v rybníce jsou ledové kry“, dne [datum] byl zhotovitel nucen přerušit všechny práce v důsledku natečení močůvky do rybníka kanalizací, v dalších dnech čerpání vody, která natéká spodním přítokem, výkop základů pro betonáž, dne [datum] po přerušení přítoku je stále ale patrný vzestup vody z okolních břehů a možná i ze spodních vrstev. Voda byla čerpána i ve dnech [datum] a [datum]. V květnu 2021 předána projektová dokumentace na zábradlí. U zápisu ze dne [datum] je uvedeno„ ukončení stavby“.

20. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení], který byl stavbyvedoucím na uvedené stavbě, soud zjistil, že zásadním problémem bylo natékání vody do rybníka, neboť přítok vody do staveniště byl neustálý. Celkem vydatný přítok ze stávající kanalizace protékal právě tímto rybníkem. Dále byl problém se zaměřením sedimentů, kdy podle projektu měla být zaměřena menší vrstva, než tomu bylo ve skutečnosti. V rámci vytěžení tak byl odvezen větší objem sedimentů, než tomu mělo být. Pokud se týká zmiňovaného zábradlí, podle projektové dokumentaci bylo pouze jednoduché a podle rozpočtu klasická svařovaná trubková konstrukce. Staroba žalobkyně ale požadoval po architektce zpracování jiného tvaru zábradlí a na tom byla mezi smluvními stranami dohoda. Starosta následně tuto novou verzi zábradlí odsouhlasil e-mailem.

21. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení], stavebního dozoru na předmětné stavbě, má soud za prokázané, že se stavebním dozorem započal v prvním týdnu května 2021. S kvalitou některých prací nebyl spokojen a požadoval je opravit nebo jejich přepracování, což vedlo k tomu, že do dokončení celkové to znamená jak realizační, tak administrativní se protáhlo o dobu, po kterou se to protáhlo. Na stavbě byl až do srpna 2021. Kontrolní dny stavby probíhaly cca jednou ze 14 dní.

22. Ze zápisů z kontrolních dnů na uvedené stavbě ze dne 3. 3 2021 soud zjistil, že byla kontrolována mocnost sedimentů. V zátopě probíhá těžba sebenenávist sedimentu a následný odvoz na skládku v majetku obce Petrovice. Odtok vody ze zátoky je zajištěn do kanalizačního potrubí. Ze dne [datum] – v zátopě opět probíhá odvoz sedimentů. Vodu odvádí do kanalizace. Ze zápisu ze dne [datum] – do nádrže je zvýšený přítok vlivem klimatických podmínek. V zátopě probíhá čerpání vody. Zhotovitel zaměří upravené dno zátoky nebo základě bude provedena kontrola objemu odtěžení sedimentů. Kontrola objemu vytěžených si dementů bude provedena na základě zaměření původního stavu. Podklad pro projektovou dokumentaci a zaměření skutečného stavu. Podle zjištění zhotovitele. Ze zápisu ze dne [datum] - dne [datum] přeteklo kanalizací do zátopy nádrže značné množství močůvky do nádrže zvýšený přítok vlivem klimatických podmínek. Zhotovitel zaměří opravené dno zátopy, na jehož základě, bude provedena kontrola objemu od těžených sedimentů. Ze zápisu ze dne [datum] - voda hloubku do půl metru a přichystané potrubí na převedení přetékající vody ze zápisu ze dne [datum]. Výše hladiny vody s hloubkou 0,2 m a potrubím je přes celou zátopu převedena přetékající vody se zaústěním do kanalizace. Ze zápisu ze dne [datum] – v zátopě voda s hloubku do 0,2 m s potrubím je přes celou zátopu převede na přetékající voda. Ze zápisu z kontrolního dne ze dne [datum] v zátopě je voda z hloubku do 2 m s potrubím je přes celou zátopu převedla přitékající voda do kanalizace. Na levém břehu byl proveden železobetonový základ. A byly provedeny podkladní betony pro umístění revizních šachet.

23. Z e-mailu ze dne [datum] včetně přílohy vyplývá, že vytěžený objem sedimentu činil 330 m3. Podle projektové dokumentace byl ovšem 210 m3. Tady bylo přetěženo o objem 120 m3.

24. Z výkresu zábradlí vyplývá, že. ten byl vyhotoven v květnu 2021 a jedná se o oplocení schéma oplocení v rámci stavby rybník na návsi.

25. Ze spisové dokumentace ke stavebnímu povolení Městského úřadu Blansko„ Rekonstrukce rybníka [ulice]“ ze žádosti o vydání kolaudačního souhlasu ze dne [datum] soud zjistil, že byla uvedeného dne starobou žalobkyně podána žádost o vydání kolaudačního souhlasu k uvedené stavbě, přičemž součástí je i geometrický plán pro rozdělení pozemků ověřený geometrickým inženýrem dne [datum], z e-mailu ze dne [datum], podle něhož starosta obce sděluji zaměstnankyni Městského úřadu Blansko, že obec bude žádat dne [datum] o povolení kolaudace a zasílá zaměření skutečného provedení stavby. Z kolaudačního souhlasu ze dne [datum] má soud za prokázané, že byl uděleni kolaudační souhlas s užíváním stavby„ Rekonstrukce rybníka [ulice]“, vytěžené sedimenty byly předány oprávněné osobě pro nakládání s odpady společnosti [právnická osoba], a geodetická dokumentace skutečného provedení stavby byla vyhotovena [datum].

26. Na základě takto provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav věci.

27. Žalobkyně jako objednatel uzavřela dne [datum] se žalovanou jako zhotovitelem smlouvu o dílo, jejímž předmětem bylo provedení veřejné zakázky„ Rekonstrukce rybníka [ulice]“. Žalovaná byla zhotovitelem tohoto předmětu díla a součástí smlouvy je rovněž soupis prací a projektová dokumentace. Jednalo se o veřejnou zakázku, přičemž cena za dílo byla sjednána v celkové výši 2 633 546,90 Kč včetně daně z přidané hodnoty. Cena bez této daně byla ve výši 2 176 484,90 Kč. Část ceny díla byla hrazena z dotace ve výši 1 789 000 Kč Cena je stanovena jako nejvýše přípustná. V čl. 7 odst. 1 si smluvní strany sjednaly, že v případě prodlení zhotovitele se zhotovením díla je objednatel oprávněn požadovat zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,5 % z částky 2 176 484,90 Kč. Smlouvu lze měnit nebo doplňovat pouze ve formě písemných dodatků ke smlouvě. Práce označené v rozpočtu zpracovaném ke dni [datum] na celkovou částku 119 646,14 Kč a v rozpočtu zpracovaném ke dni [datum] na celkovou částku 109 391,65 Kč nejsou konkretizovány v původním krycím listu nabídky ve smlouvě o dílo. Termín realizace – dokončení díla byl smluvními stranami posunut smluvně do [datum]. Žalovaná jako zhotovitelka potvrdila, že se plně seznámila s rozsahem a povahou díla, že jí jsou známy veškeré podmínky nezbytné k realizaci díla, a to jak dle obecně závazných právních předpisů, tak podmínek objednatele jakož zadavatele. Bez písemného souhlasu objednatele neprovede dílo odchylně od projektové dokumentace této smlouvy a právní předpisů. V opačném případě nemá nárok na zaplacení ceny díla a odpovídá za vzniklou škodu. Součástí zhotovení stavby je i vyhotovení dokumentace skutečného provedení stavby. Běžné klimatické podmínky či povětrnostní vlivy v průběhu provádění díla nemají vliv na prodloužení termínu plnění zhotovitele. Zhotovitel přebírá nebezpečí změny okolností v rámci svého podnikatelského rizika. Podkladem pro stanovení ceny je zhotovitelem oceněný soupis prací příloha [číslo] smlouvy. Přípustné jen dodatečné práce, dodávky anebo služby, které mohou být uplatněny pouze v případech, kdy se jedná o objektivní. Věcně správné a nepředvídatelné náklady nutné pro realizaci díla, a tedy naplnění cílů a parametrů projektu. Zhotovitel je povinen předtím uplatnit postup podle § 2594 o. z. nebo § 2627 o. z., to jest, že pokud při realizaci díla bez zbytečného odkladu neupozorní objednatele na nevhodnou povahu jeho pokynu provedení díla, nebo zjistili zhotovitel při provádění díla skryté překážky a nesplní vůči objednateli svou zákonnou oznamovací povinnost. To objednatel není povinen uhradit zhotoviteli provedené práce z titulu bezdůvodného obohacení. Objednatel uhradí jen ty práce, které předem odsouhlasí a kterou budou objektivní, věcně správné a nutné pro realizaci díla. Předání a převzetí dokončeného díla potvrdí objednatel a zhotovitel závěrečným protokolem o předání a převzetí díla. Dne [datum] žalobkyně předala staveniště žalované. Jak ze zápisů ze stavebního deníku, kontrolních dnů, tak svědeckých výpovědí je zřejmé, že průběh prací na stavbě byl dotčen mnohými nepředvídatelnými skutečnostmi: dne [datum] byl zhotovitel nucen přerušit všechny práce v důsledku natečení močůvky do rybníka kanalizací, v dalších dnech čerpání vody, která natéká spodním přítokem, výkop základů pro betonáž, dne [datum] po přerušení přítoku je stále ale patrný vzestup vody z okolních břehů a možná i ze spodních vrstev. Voda byla čerpána i ve dnech [datum] a [datum]. Zásadním problémem tedy bylo natékání vody do rybníka, neboť přítok vody do staveniště byl neustálý. Celkem vydatný přítok ze stávající kanalizace protékal právě tímto rybníkem. Dále byl problém se zaměřením sedimentů, poněvadž podle projektu byla zaměřena menší vrstva, než tomu bylo ve skutečnosti. V rámci vytěžení byl odvezen větší objem sedimentů, než jaký objem byl plánován v projektové dokumentaci. Objem vytěženého sedimentu činil 330 m3 s tím, že podle projektové dokumentace měl být pouze 210 m3. Bylo tak vytěženo o 120 m3 sedimentu více. Žalobkyně o této skutečnosti věděla. V květnu byla zpracována dokumentace k novému zábradlí, které mělo více odpovídat představě žalobkyně, což bylo odsouhlaseno jak ohledně podoby a zpracování zábradlí starostou obce e-mailem [datum]. Z obsahu spisu ani veřejně dostupné stránek žalobkyně obce není zřejmé, že by žalovanou uplatněné nároky na shora uvedené práce měla odraz v písemné formě dodatkem ke smlouvě o dílo a byly v tomto směru projednány v zastupitelstvu žalobkyně. Ostatně žalobkyně tyto vícepráce doposud nezaplatila. Žalovaná si přitom byla vědoma zdržení prací na stavbě a možnosti nedodržení termínu dokončení stavby, a proto dne [datum] požádala žalobkyni z důvodu klimatických podmínek, změny projektu zábradlí, ztížených pracovních podmínek, nemožnosti úplného vypuštění rybníku a nekorespondující hranice pozemků stavby, o posun termínu dokončení stavby do [datum]. Ze svědecké výpovědi svědka [jméno] [příjmení], stavebního dozoru, je zřejmé, že kvalita některých prací nebyla uspokojivá, a proto svědek jako stavební dozor požadoval jejich opravu, což vedlo k prodlení jak v realizačním, tak administrativním dokončení stavby. Stavba jako taková byla ukončena [datum] O tom ostatně svědčí i následná korespondence (viz např. e-mail ze dne [datum] od [jméno] [příjmení], který je adresován panu [příjmení]), z níž je zřejmé, že žalovaná stavbu dokončila a taktéž po osobní a telefonické konzultace se starostou byl [jméno] [příjmení] jako zástupce stavebního dozoru vyzván k provedení kontroly stavby a sepsání protokolu o předání stavby. Byl navrhován termín schůzky dne [datum]. Žalovaná vyzvala žalobkyni písemně dne [datum] k protokolárnímu převzetí díla, neboť to je dokončeno. Navrhla termín předání [datum]. Ze strany žalované měly být předloženy též nezbytné doklady, kterými již žalovaná disponuje, a to geodetické zaměření skutečného provedení stavby, doklady o uložení odpadů, prohlášení o vlastnostech, prohlášení o shodě na použité výrobky a manipulační řád. Geodetická dokumentace skutečného provedení stavby byla vyhotovena již ke dni [datum]. Z dopisu ze dne [datum], který je adresován žalobkyni ze strany zástupce žalované (advokáta) vyplývá, že žalovanou navrhován určitý kompromis ohledně sporných otázek v rámci díla Rekonstrukce rybníka [ulice]. Zástupce žalované uvádí, že vzhledem k tomu, že v nejbližší době bude dodáno později odsouhlasené zábradlí, bude možné celé dokončené dílo předat obci nejpozději dne [datum] a proto žádá o součinnost ve vztahu k předání díla. Řádnému předání díla by v žádném případě neměla bránit nutnost dořešit ještě úkony navazující na změnu úrovně na oproti projektové dokumentaci. V souvislosti s předáním díla by bylo vhodné potvrdit prodloužení termínu tak, aby bylo zřejmé, že dílo bylo předáno včas, neboť původně sjednaný termín nebylo možné dodržet z důvodů, za něž žalovaná nemůže odpovídat, tedy zejména vynucené přerušení prací na dobu 10 pracovních dnů dle zápisu ve stavebním deníku, vynucené omezení prací kvůli nemožnosti gravitačně odvodnit rybník, opakované přerušení činnosti pro špatné povětrnostní podmínky, odsouhlasení konečné podoby zábradlí obcí teprve dne [datum]. Následně (nejpozději dne [datum]) zjištěno, že projektová dokumentace nekoresponduje se skutečným stavem odtoku rybníka. Dále jednáno se starostou obce o vyjádření k ceně za uložení sedimentu, protože tato položka není v položkovém rozpočtu ani ve smlouvě o dílo, a tudíž bude brána také jako vícepráce. Co se týče prací na zábradlí, ty byly podle starosty obce již dříve odsouhlaseny (viz e-mail ze dne [datum]). Ostatně drobná úprava projektové dokumentace v tomto směru bude postačovat až v rámci kolaudačního řízení i podle vyjádření zaměstnankyni Městského úřadu Blansko (viz e-mail z následujícího dne). Starosta obce je opětovně urgován o sjednání dodatku ke smlouvě o dílo, němž by se odrazilo navýšení ceny za zábradlí a odvoz nadměrného objemu sedimentu a změna termínu stavby. Po výzvě žalobkyně byl [datum] podepsán zápis o odevzdání a převzetí stavby rekonstrukce rybníka„ [ulice]“. Stavba byla protokolárně předána až dne [datum]. Následně v červenci a srpnu uvedeného roku je vedena i korespondence mezi zástupci účastnic v tom směru, aby byly narovnány sporná práva mezi účastnicemi, k dohodě o narovnání ale nedošlo. Starostou obce byla podána žádost o vydání kolaudačního souhlasu dne [datum]. Kolaudační souhlas s užíváním stavby„ Rekonstrukce rybníka [ulice]“ byl vydán dne [datum]. Dopisem ze dne [datum] žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení smluvní pokuty ve výši 1 392 950 Kč za 128 dní prodlení s dokončením stavby, a to do [datum]. Tato listina včetně daňového dokladu se dostala do dispozice žalované. Žalovaná uvedenou částku doposud nezaplatila.

28. Soud neprováděl již další účastnicemi označené důkazy, neboť ty již s ohledem na shora soudem zjištěný skutkový stav věci ve spojení s právním posouzením věci nebyly pro věc relevantní.

29. Podle § 2586 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

30. Podle § 1977 o. z. poruší-li strana prodlením svou smluvní povinnost podstatným způsobem, může druhá strana od smlouvy odstoupit, pokud to prodlévajícímu oznámí bez zbytečného odkladu poté, co se o prodlení dozvěděla.

31. Podle ustanovení § 2048 odst. 1 občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušení utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než v peněžitém.

32. Podle ustanovení § 2051 občanského zákoníku, nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty.

33. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu věci soud dospěl k závěru, že žaloba je ohledně žalobkyni uplatněného nároku na zaplacení smluvní pokuty zčásti důvodná.

34. V rámci žalobou uplatněného nároku se žalobkyně domáhala zaplacení smluvní pokuty v celkové výši 1 392 950 Kč, tedy ve výši ve výši 0,5 % denně z celkové ceny díla (bez daně z přidané hodnoty) ve výši 2 176 484,90 Kč Smluvní pokuta byla sjednána pro případ, že zhotovitel bude v prodlení se zhotovením díla Podle žalobkyně mělo být dílo ukončeno do [datum], nestalo se tak ovšem a žalovaná ukončila a předala dílo až dne [datum].

35. Žalovaná měla několik námitek, které směřovala jednak proti samotnému ujednání o smluvní pokutě, podle níž je neurčité, ale jednak na neoprávněnost vyměřené smluvní pokuty jako takové (moderace smluvní pokuty), případě neoprávněné uplatněného nároku na smluvní pokutu s ohledem na recentní judikaturu Nejvyššího soudu.

36. Pokud byla namítána v průběhu řízení žalovanou neurčito ujednání smluvní pokuty v čl. 7 smlouvy, soud je přesvědčen, že s ohledem na výkladové zásady podle § 555 o. z. lze jednoznačně dospěl k závěru, že ujednání o smluvní pokutě je určité a srozumitelní natolik, že je zřejmý rozsah práv a povinností mezi účastnicemi jako smluvními stranami. Opačný závěr by dle názoru soudu byl projevem přepjatého formalismu. V této části tedy soud shledal argumentaci žalované jako nedůvodnou.

37. Nárok žalobce na zaplacení smluvní pokuty je tedy oprávněný, jak bylo uvedeno shora, ale pouze zčásti. Ujednání o smluvní pokutě je určité a srozumitelné a bylo platně uzavřeno v souladu s § 2048 o. z. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný nesplnil podmínku stanovenou v čl. 7 odst.1 smlouvy, a to zhotovit dílo včas. Ohledně výkladu tohoto ujednání se soud neztotožňuje s výkladem žalobkyně, která váže vznik prodlení až k okamžiku protokolárního převzetí díla ke dni [datum], ale soud jej váže k okamžiku zhotovení díla, což podporuje i rozvedení tohoto termínu čl. 2 odst. 9 smlouvy, kde je uvedeno, že součástí zhotovení díla je i vyhotovení dokumentace skutečného provedení stavby, tedy jinak řečeno je zde zásadní rozdíl mezi zhotovení díla a jeho protokolárním předáním, jak bylo ujednáno v čl. 6 bodu 2 smlouvy. V řízení bylo prokázáno, že předmět díla měl být předán už dne [datum], předáno dílo bylo protokolárně až dne [datum], ale soud vztahuje okamžik ukončení díla už k datu [datum], kdy bylo dílo prokazatelně zhotoveno. O tom ostatně svědčí zápisy jak ve stavebním deníku, tak právě vyhotovení projektové dokumentace skutečného provedení stavby k uvedenému datu, která zcela jistě nemohla být vyhotovena, aniž by dílo bylo hotovo, či výzva k převzetí díla ze dne [datum] (žalovaná výslovně sděluje žalobkyni, že zcela dokončila sjednané dílo a je připravena je protokolárně předat). Shora uvedeného dne [datum] byla vyhotoveno geodetické zaměření – projektová dokumentace, která byla nezbytnou součástí zhotovení stavby, tak jak je definovalo ujednání smlouvy. Byť následně žalobkyně tvrdí, že na díle byly zjištěny nedostatky, že jej nebylo možné převzít, uvedená okolnosti nic nemění na tom, že okamžik prodlení se vztahoval ke zhotovení díla, ne jeho (protokolárnímu) převzetí. Za období od [datum] do [datum] proto náleží žalobkyni smluvní pokuta ve výši 0,5 % denně z částky 2 176 484,90 Kč, tj. 31 dní x 10 882,42 Kč denně ve výši 337 355,02 Kč.

38. Žalovaná namítala moderaci smluvní pokuty jako takové. Z ustanovení § 2051 o. z. lze v prvé řadě dovodit, že nepřiměřeně vysoká smluvní pokuta nemůže z důvodu své nepřiměřené výše zakládat neplatnost příslušného ustanovení o smluvní pokutě z důvodu porušení dobrých mravů, nýbrž může být důvodem toliko použití moderačního oprávnění soudu. Moderovat ve smyslu ustanovení § 2051 přitom lze pouze výslednou částku smluvní pokuty, nikoliv vlastní způsob jejího určení (např. procentuální sazbu určující smlouvu ze stanovené částky za každý den prodlení – viz k tomu např. rozsudek Nevyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 1737/2012. V řízení nebyly prokázány ani nevyplynuly žádné skutečnosti, pro které by mohlo dojít k moderaci sjednané smluvní pokuty podle § 2051 o. z. Ničím nebylo totiž prokázáno, že by mělo jít o nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu. V prvé řadě považuje soud za prokázané, že smluvní pokuta podle čl. 7 smlouvy ve výši 0,5 % z ceny díla za každý den prodlení ničím nevybočuje a s ohledem na předmět díla, skutečnost, že se jednalo o veřejnou zakázku, takto sjednaná výše smluvní pokuty na první pohled není nepřiměřené. Z úřední činnosti je soudu známo, že smluvní pokuty zajišťující realizaci závazku v dohodnutém termínu dosahují až celé výše sjednané ceny. V dané věci byla sjednaná cena díla 2 176 940,76 Kč a žalobkyní vypočtená smluvní pokuta činila pouhých 1 392 950 Kč, což představuje 64 % z ceny díla. Soud dále zdůrazňuje, že žalovaná je obchodní společností podnikající v daném oboru již řadu let s četnou zkušeností realizace veřejných zakázek a díky tomu velmi dobře věděla, že sporná veřejná zakázka i samotná realizace díla je dotována ze státního rozpočtu, že dotační orgány požadují, aby příjemci dotací důsledně trvaly na vymáhání sjednaných sankcí. Proto žalobkyně měla eminentní zájem na provedení a předání díla v čase a kvalitě podle termínu sjednaného ve smlouvě. Námitka žalované ohledně moderace smluvní pokuta jako takové je proto podle soudu nedůvodná.

39. Soud vzal na zřetel i recentní vývoj judikatury týkající se aplikace § 2051 o. z., zejména rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 1. 2023, sp. zn. 31 Cdo 2273/2022. V něm se velký senát občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu odklonil od dosavadní praxe a dovodil, že je při moderaci smluvní pokuty zapotřebí zkoumat přiměřenost konkrétního nároku na její zaplacení. Pro tyto účely vytvořil tříkrokový test, jenž by měly soudy nadále uplatňovat. Jeho podstatu Nejvyšší soud shrnul v bodě 66 odůvodnění posledně uvedeného rozsudku:„ postup soudu při moderaci podle § 2051 o. z. lze rozlišit na následující fáze (kroky). V prvním kroku soud při využití interpretačních pravidel stanovených v § 555 a násl. o. z. nejprve zjistí, jakou funkci měla smluvní pokuta plnit. Poté se zabývá konkrétními okolnostmi s přihlédnutím ke zjištěné funkci smluvní pokuty. Zřetel přitom vezme na všechny okolnosti konkrétního případu, přičemž zohlední nejen okolnosti známé již v době sjednávání smluvní pokuty, nýbrž též okolnosti, které byly dány při porušení smluvní povinnosti, jakož i okolnosti nastalé později, mají-li v samotném porušení smluvní povinnosti původ (ty za splnění předpokladů uvedených v bodě 56). Na základě těchto okolností zodpoví otázku, zda výše smluvní pokuty je přiměřená vzhledem k věřitelovým zájmům, které byly narušeny v důsledku porušení smluvní povinnosti a měly být smluvní pokutou chráněny. Dospěje-li soud v předchozím kroku k závěru, že smluvní pokuta není nepřiměřená, případně nepodaří-li se mu na základě provedeného dokazování objasnit rozsah následků porušené smluvní povinnosti ve sféře věřitele, aby mohl učinit právní závěr o nepřiměřenosti nároku ze smluvní pokuty, nemůže nárok věřitele na smluvní pokutu snížit. V opačném případě soud ve třetím kroku sníží smluvní pokutu na přiměřenou výši (spravedlivou in concreto) se zřetelem k těm funkcím, které má plnit, a s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti. Je přitom limitován výší škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením povinnosti, na kterou se smluvní pokuta vztahuje.“.

40. Soud vzal v potaz všechny zjištěné skutkové okolnosti ať již nastalé při sjednávání, vyúčtování smluvní pokuty a zjistil, že funkce předmětné smluvní pokuty spočívala v utvrzení závazku zhotovitele zhotovit dílo včas a poskytnout tak objednateli možnost dílo převít (viz formulace čl. 7 smlouvy bod 1). Lze tak shrnout, že funkcí předmětné smluvní pokuty bylo zajištění toho, aby zhotovitel řádně plnil smlouvu o dílo a dílo bylo ve svém v důsledku zhotoveno a posléze předáno objednateli dokončeno včas. Ujednaná smluvní pokuta měla zejména preventivní (nátlakovou) funkci, ale i sankční.

41. K námitce žalované, že v důsledku nedostatků projektové dokumentace a místa provádění práce, vyvolalo další práce a komplikace, které vyústily v prodlení žalované, nevidí soud rozumný důvod považovat tyto okolnosti za důvodu, který by sám o sobě zapříčinil zdržení prací na stavbě. Ostatně žalovaná jako smluvní strana se v čl. 2 bodu 6 zavázala, že je seznámena s rozsahem a povahou díla, jsou jí známy podmínky nezbytné k realizaci díla, včetně skutečnosti, že se jedná o veřejnou zakázku. Žalovaná výslovně uvedla, že má dostatek kapacit a odborných znalostí, kterou jsou k provedení díla nezbytné. Pokud nastaly uvedené skutečnosti prezentované žalovanou, měla žalovaná v souladu se smlouvou postupovat např. cestou ve smyslu čl. 4 bodu 5 smlouvy. Námitka žalované ohledně špatných povětrnostních podmínek a komplikací vyvolaných probíhající pandemií COVID-19 je nutné rovněž odmítnout jako neopodstatněné s ohledem na znění čl. 3 bod 4 smlouvy a skutečnost, že komplikace vyvolané pandemií žalovaná začala tvrdit až v průběhu soudního řízení, avšak nikterak nevyplývají ani ze zápisů stavebního deníku či jednání mezi účastnicemi v průběhu prací na stavbě. Soud si je vědom zcela bezprecedentní pandemické situace v souvislosti s onemocněním [označení nemoci ], ale ze skutkových zjištění neplyne, že by tato skutečnost byla hlavním těžištěm, jehož důsledkem by bylo nastalé prodlení se zhotovením a dokončením díla.

42. Za zcela neopodstatněnou je třeba mít argumentaci žalované dovozující nepřiměřenost nároku na smluvní pokutu v poměru k žalované kalkulované ziskovosti zakázky. Uvedená kalkulace, do níž se samozřejmě započítává i obcí získaná dotace, je pouze interní záležitostí žalované, která nemůže mít žádný dopad do právní sféry žalobkyně. Byla to žalovaná, která se rozhodla za daných finančních podmínek zadávacího řízení zúčastnit a smlouvu o dílo na základě něj uzavřela. Pokud se nyní ukazuje, že žalovaná při kalkulaci svého zisku v poměru k rizikům, které jsou s prováděním díla spojeny, postupovala neuváženě, musí to jít plně k její tíži.

43. Co se týče příslušenství pohledávky přisouzené žalobkyni z titulu smluvní pokuty, soud rozhodl tak, že žalobkyni přiznal příslušenství, které požadovala v žalobě pouze z částky 337 355,02 Kč. Žalovaná se dostala do prodlení nejpozději dnem [datum], neboť dopisem ze dne [datum] žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení smluvní pokuty ve výši 1 392 950 Kč do [datum]. Úrok z prodlení z dlužné částky byl žalobkyni přiznán ve smyslu § 1970 o. z., přičemž výše úroků z prodlení je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Ze žalobních tvrzení nevyplývá, že by si účastníce ujednaly výši úroku z prodlení odlišnou od shora cit. nařízení vlády.

44. Soud uložil žalované zaplatit soud přiznanou smluvní pokutu do tří dnů od právní moci rozsudku ve smyslu § 160 o. s. ř. s tím, že jak z obsahu spisu, tak skutkových zjištění nevyplynuly žádné skutečnosti vedoucí k závěru o splatnosti takto přisouzené pohledávky v delší lhůtě splatnosti či ve splátkách.

45. Soud se dále zabýval vzájemným nárokem žalované na zaplacení částky 144 771,83 Kč související s vynuceným odvodněním rybníka a jeho přetrubněním a částky 132 363,90 Kč, která představuje cenu za vyhotovení a osazení nového zábradlí u rybníka objednaného žalobkyní oproti původnímu záměru v projektové dokumentaci.

46. Soud nejprve zdůrazňuje, že mezi základní principy soukromého práva patří zásada, že smlouvy mají být splněny (§ 3 odst. 2 bod písm. d) o. z.). Podle § 6 odst. 1 a 2 o. z. má rovněž každý povinnost jednat v právním styku poctivě a nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. S přihlédnutím k uvedeným zásadám posuzoval soud oprávněnost vzájemného návrhu žalovaného.

47. Pokud jde o vzájemnou žalobu žalovaného vůči žalobkyni za požadované uskutečněné vícepráce, v řízení bylo jednoznačně prokázáno, že podle zadávacích podmínek veřejné soutěže i podle znění smlouvy měla žalovaná provést rekonstrukci rybníka [ulice], přičemž žalovaná jako zhotovitel měla provést práce podle specifikace uvedené v projektové dokumentaci a soupisu prací, které byly nedílnou přílohou smlouvy. Sjednaný předmět díla byl určitý, splňoval podmínky § 2586 a násl. o. z. a k tomuto sjednanému rozsahu díla byla dohodnuta cena podle výsledku veřejné soutěže, jež splňovala podmínky § 2610 o. z. Žalovaná měla vědomost, že sjednaná cena díla je korigována dotací ze státního rozpočtu a touto cenou i podmínkami veřejné soutěže je žalobkyně limitována. Smluvní strany se ohledně případných víceprací výslovně dohodly v čl. 4 odst. 5 smlouvy, že jsou přípustné jen dodatečné práce, dodávky anebo služby, které mohou být uplatněny pouze v případech, kdy se jedná o objektivní. Věcně správné a nepředvídatelné náklady nutné pro realizaci díla, a tedy naplnění cílů a parametrů projektu. Zhotovitel je povinen předtím uplatnit postup podle § 2594 o. z. nebo § 2627 o. z., to jest, že pokud při realizaci díla bez zbytečného odkladu neupozorní objednatele na nevhodnou povahu jeho pokynu provedení díla, nebo zjistili zhotovitel při provádění díla skryté překážky a nesplní vůči objednateli svou zákonnou oznamovací povinnost. To objednatel není povinen uhradit zhotoviteli provedené práce z titulu bezdůvodného obohacení. Objednatel uhradí jen ty práce, které předem odsouhlasí a kterou budou objektivní, věcně správné a nutné pro realizaci díla.

48. Smluvní strany si tak ujednaly autonomně oproti zákonné úpravě postupu ohledně víceprací. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná přinejmenším od března 2021 prostřednictvím svého stavbyvedoucího věděla, že objem sedimentu není v takové mocnosti, jak bylo původně uvedeno v projektové dokumentaci. Nejpozději koncem dubna 2024 uvědomila žalovaná žalobkyni s návrhem řešení, přičemž vytěžený objem sedimentu činil 330 m3. Podle projektové dokumentace byl ovšem 210 m3. Tady bylo přetěženo o objem 120 m3. Byť žalovaná nacenila shora uvedené práce, z čehož byl patrný objem prací, nebyl jak před započetím těchto víceprací, tak v jejich průběhu ve smyslu čl. 4 bodu 5 ve spojení s čl. 11 bodu 5 smlouvy mezi účastnicemi sjednán písemný dodatek ke smlouvě obsahující jak objem víceprací, tak i jejich nacenění. Žalovanou provedené vícepráce se tak staly součástí díla a žalovaná nemá právo na jejich úhradu. Nebyly splněny ani podmínky pro zvýšení ceny díla podle čl. 4 odst. 4 smlouvy, neboť i zde je nezbytnou podmínkou vzájemná dohoda stran a splnění formy podle čl. 11 odst. 4 smlouvy. Pokud tak nebyly splněny smluvené podmínky pro úhradu víceprací, jež nelze považovat za samostatné dílo, jak je tomu v daném případě, nelze tento nedostatek nahradit uplatněním nároku na vydání bezdůvodného obohacení (srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 20. května 2003, sp. zn. 29 Odo 214/2003, ze dne 26. září 2006, sp. zn. 32 Odo 735/2004, ze dne 22. května 2007, sp. zn. 32 Odo 849/2005, ad.). Pouze v případě, že by poskytnuté plnění nebylo spjato s původním plněním (nebyla by dána vzájemná souvislost těchto plnění) bylo by možno aplikovat ustanovení o bezdůvodném obohacení. Ze skutkového zjištění vyplývá, že při provádění rekonstrukce rybníka [ulice] vyvstala potřeba vytěžení vyššího objemu sedimentu, neboť bez tohoto vytěžení by nemohla následná rekonstrukce probíhat podle projektové dokumentace. Je zde tedy časová i věcná souvislost s dílem.

49. Navíc nelze odhlédnout ani od další skutečnosti. Žalovaná si musela být vědoma, že rozpočet je úplný, jak plyne ze znění čl. 4 odst. 1 smlouvy, podle něhož cena je stanovena jako nejvýše přípustná a zhotovitel přebírá nebezpečí změny okolností v rámci svého podnikatelského rizika, navíc za situace, kdy žalobkyně je veřejnoprávní korporací a předmětná smlouva o dílo byla uzavřena v rámci zadávacího řízení na veřejnou zakázku ovládaného zásadou transparentnosti při nakládání s veřejnými prostředky. Striktní dodržování smluvních ujednání nelze za dané situace považovat za formalistické nebo odporující § 6 o. z.

50. Striktně vzato žalovaná sice tvrdí a soud má za prokázané, že alespoň v případě zmiňovaného zábradlí, starosta souhlasil se změnou zábradlí e-mailem, soud je ovšem přesvědčen, že toto jednání obec nezavazuje. Oprávnění rozhodovat o právních úkonech obce, tj. o tom, zda a případně jaký právní úkon obec učiní, je ze zákona beze zbytku rozděleno mezi obecní radu a obecní zastupitelstvo, a to tak, že obecní zastupitelstvo rozhoduje o nejzávažnějších, taxativně vypočtených právních úkonech podle § 36a odst. 1 a 2 zákona o obcích, zatímco obecní rada rozhoduje na základě generální (zbytkové) klausule uvedené v § 45 písm. p) zákona o obcích o všech ostatních právních úkonech obce, je nutno ze zákona přihlédnout i této skutečnosti. Oprávnění vystupovat jménem obce navenek náleží výlučně starostovi (§ 52 odst. 2 věta druhá zákona o obcích). Rozhodnutí (zde) obecního zastupitelstva je třeba v daných souvislostech považovat za zákonem stanovenou podmínku právního úkonu. Právní úkon starosty vyžadující schválení zastupitelstvem obce provedený bez takového předchozího schválení, je od počátku neplatný, přičemž dosavadní judikatura (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 9. 2003, sp. zn. 21 Cdo 224/2002, nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. IV. ÚS 576/2000, uveřejněný ve Sbírce nálezů Ústavního soudu, svazek 22, pod pořadovým [číslo] ad,) se uplatní i za účinnosti nového občanského zákoníku. Bylo tedy na žalované, aby v tomto řízení prokázala projednání a schválení navrhované změny ceny díla zastupitelstvem. Z obsahu spisu a provedených důkazů bylo prokázáno, že se tak nestalo (zápisy o jednání zastupitelstva žalobkyně), a proto starosta obce nemohl bez dalšího jednat v této záležitosti za obec. Bez tak by byly proto naplněny podmínky pro aplikaci § 41 odst. 2 obecního zřízení, které by vedly k absolutní neplatnosti takového právního jednání.

51. Na základě všech uvedených skutečností soud proto vzájemný nárok žalované zamítl jako zjevně neoprávněný.

52. O náhradě nákladů řízení o žalobě na zaplacení částky 1 392 950 Kč s příslušenstvím soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že soud přiznal zčásti úspěšné žalované účelně vynaložené náklady řízení v rozsahu 52 %, neboť žalobkyně byla s ohledem na rozsah zamítnutí nároku z větší části neúspěšná. Při určení odměny zástupci žalované z řad advokátů soud postupoval podle § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, za situace, kdy předmětem právní služby je peněžité plnění ve výši 1 392 950 Kč s tím, že sazba mimosmluvní odměny podle § 7 činí v daném případě 13 900 Kč. V řízení před soudem zástupce žalované učinil 8 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis písemného podání – vyjádření k žalobě a vzájemný návrh, podání ze dne [datum], jednání u mediátora, soudní jednání ve dnech [datum], [datum], [datum] a [datum], přičemž ostatní úkony viz blanketní odpor, podání – označení listinných důkazů soud nepovažuje za účelně vynaložené), ve výši mimosmluvní odměny 8 x 13 900 Kč, t.j. náleží mu odměna celkem ve výši 111 200 Kč. K této odměně náleží i paušální náhrada hotových výdajů advokáta podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, po 300 Kč k 8 úkonům právní služby (viz úkony právní služby shora), tedy celkem 2 400 Kč. Zástupci dále náleží nárok na náhradu za ztrátu času za 8 x započatých půlhodin po 100 Kč cestou ze sídla advokáta ([obec]) do sídla soudu ([obec]) a zpět a za 4 x započaté půlhodiny po 100 Kč cestou ze sídla advokáta ([obec]) do sídla mediátora ([obec]) a zpět podle § 14 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v celkové výši 1 200 Kč. Součástí nákladů řízení je rovněž cestovné v celkové výši 1 299 Kč osobním vozidlem tovární značky Renault, [registrační značka] z [obec] do [obec] a zpět ke 4 jednáním u soudu (viz shora) v roce 2023, tj. 24 km jedna jízda x 8, celkem 192 km) při paušální náhradě za 1 km ve výši 5,20 Kč ve smyslu § 1 písm. b) vyhlášky č. 467/2022 Sb., při průměrné spotřebě vozidla ve výši 3,80 litrů na 100 km a průměrné ceně 1 litru benzínu 95 ve výši 41,20 Kč (§ 4 písm. c) cit. vyhlášky). Cestovné stejným osobním vozidlem z [obec] do [obec] (účast na mediaci) a zpět – celkem 155 km při paušální náhradě za 1 km ve výši 5,20 Kč ve smyslu § 1 písm. b) vyhlášky č. 467/2022 Sb., při průměrné spotřebě vozidla ve výši 3,80 litrů na 100 km a průměrné ceně 1 litru benzínu 95 ve výši 41,20 Kč (§ 4 písm. c) cit. vyhlášky) činí 1 049 Kč. Advokátovi náleží rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, kterou je advokát povinen odvést z odměny za zastupování a náhrad podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a to ve výši 24 601 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) Celkem tedy náklady řízení činí 141 749 Kč. Vzhledem k částečnému úspěchu ve věci žalované náleží náhradu nákladů řízení v rozsahu 52 % z takto vynaložených výdajů, tudíž ve výši 73 709 Kč. Ty jsou splatné k rukám zástupce žalované do tří dnů od právní moci rozsudku.

53. O náhradě nákladů řízení o vzájemném nároku žalované soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. za situace, kdy žalobkyně byla zcela procesně úspěšná, a proto jí soud přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Při určení odměny zástupci žalované z řad advokátů soud postupoval podle § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, za situace, kdy předmětem právní služby je peněžité plnění ve výši 277 135,73 Kč s tím, že sazba mimosmluvní odměny podle § 7 činí v daném případě 9 420 Kč. V řízení před soudem zástupce žalobkyně učinil 6 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis písemného podání – vyjádření ke vzájemnému návrhu, jednání u mediátora, soudní jednání ve dnech [datum], [datum], [datum] a [datum], přičemž ostatní úkony soud nepovažuje za účelně vynaložené), ve výši mimosmluvní odměny 6 x 9 420 Kč, t.j. náleží mu odměna celkem ve výši 56 520 Kč. K této odměně náleží i paušální náhrada hotových výdajů advokáta podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, po 300 Kč k 6 úkonům právní služby (viz úkony právní služby shora), tedy celkem 1 800 Kč. Zástupci dále náleží nárok na náhradu za ztrátu času za 16 x započatých půlhodin po 100 Kč cestou ze sídla advokáta ([obec]) do sídla soudu ([obec]) a zpět a za 2 x započaté půlhodiny po 100 Kč cestou ze sídla advokáta ([obec]) do sídla mediátora ([obec]) a zpět podle § 14 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v celkové výši 1 800 Kč. Součástí nákladů řízení je rovněž cestovné v celkové výši 6 176 Kč osobním vozidlem tovární značky Ford, [registrační značka] z [obec] do [obec] a zpět ke 4 jednáním (viz shora) v roce 2023, tj. 90 km jedna jízda x 8, celkem 720 km) při paušální náhradě za 1 km ve výši 5,20 Kč ve smyslu § 1 písm. b) vyhlášky č. 467/2022 Sb., při průměrné spotřebě vozidla ve výši 8,20 litrů na 100 km a průměrné ceně 1 litru benzínu 95 ve výši 41,20 Kč (§ 4 písm. c) cit. vyhlášky). Cestovné stejným vozidlem z [obec] do [obec] (mediace) a zpět – celkem 80 km při paušální náhradě za 1 km ve výši 5,20 Kč ve smyslu § 1 písm. b) vyhlášky č. 467/2022 Sb., při průměrné spotřebě vozidla ve výši 8,20 litrů na 100 km a průměrné ceně 1 litru benzínu 95 ve výši 41,20 Kč (§ 4 písm. c) cit. vyhlášky) činí 686 Kč Celkem tedy náklady řízení činí 66 982 Kč, které jsou splatné k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.