14 C 267/2021 - 276

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudkyní Mgr. Petrou Královou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČO [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] proti žalované: [Jméno žalované]., IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] zastoupená advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] o zaplacení 667 942 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky [částka] od Kč od [datum] do zaplacení.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit české republice na účet obvodního soudu pro [adresa] náklady řízení v rozsahu 95 % celkových nákladů, jejichž výše bude stanovena samostatným usnesením, a to do tří dnů od právní moci samostatného usnesení.

V. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet obvodního soudu pro [adresa] náklady řízení v rozsahu 5 % celkových nákladů, jejichž výše bude stanovena samostatným usnesením, a to do tří dnů od právní moci samostatného usnesení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se na žalované domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím s tím, že uvedená částka představuje náklady na úpravu předávací stanice tepla a vyregulování soustavy po odpojení žalované od centrálního zdroje tepla v souvislosti se změnou způsobu vytápění žalované, kdy tyto náklady je žalovaná povinna hradit žalobkyni podle ustanovení § 77 odst. 5 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen „energetický zákon“). Náklady byly žalované vyúčtovány dvěma fakturami, a to fakturou č. [hodnota] ze dne [datum] ve výši [částka] (dále jen „první faktura“), kterou byly vyúčtovány náklady na zhotovení projektové dokumentace a fakturou č. [hodnota] ze dne [datum] ve výši [částka] (dále jen „druhá faktura“), kterou byly vyúčtovány náklady samotných prací. Na prvou fakturu žalovaná uhradila částku [částka], tedy tím nárok žalobkyně uznala. Zbývající náklady žalovaná žalobkyni neuhradila, a to ani na předžalobní upomínku 2. Žalovaná s nárokem žalobkyně nesouhlasila a navrhla, aby soud žalobu zamítl. V souvislosti s odpojením od odběrného místa žalovaná uhradila žalobkyni částku [částka], pro platbu jakékoliv další částky nemá žalobkyně žádný titul. V souvislosti s výpovědí smluv o dodávkách tepla žalobkyně žalovanou informovala o nákladech na demontáž dvou měřících zařízení po [částka] s tím, že náklady na odpojení budou žalované předběžně vyčísleny, k tomu však nikdy nedošlo, po odpojení žalobkyně zaslala žalované dvě faktury na částku [částka] a na částku [částka], přičemž u prvé faktury bylo uvedeno, že se jedná o stavební práce, jak vyplývalo i z rozpočtu, který si žalovaná od žalobkyně vyžádala. O tom, že by se mělo jednat o náklady na zhotovení studie zde není zmínka. Na prvou fakturu žalovaná uhradila částku [částka] s tím, že zbývající rozsah prací žalovaná sporovala, neboť nesouvisejí přímo s odpojením žalované, ale jednalo se, jak je i uvedeno na předmětné faktuře, i o náklady na opravu a údržbu předávací stanice. Druhou fakturu považovala žalovaná za duplicitní a žalobkyní požadovanou částku za nepředvídatelně vysokou. Žalobkyně rovněž žalované neprokázala, že fakturované práce skutečně provedla, když žalovaná nemá přístup k předávací stanici a na výzvy žalované k umožnění jejího ohledání žalobkyně nereagovala.

3. Z provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění:

4. Z dopisu žalobkyně ze dne [datum], adresovanému žalované, soud zjistil, že žalobkyně dne [datum]/[datum] obdržela výpověď žalované ze smlouvy o dodávce tepelné energie ev. č. [hodnota] a ev. č. [hodnota] pro odběrné místo číslo [hodnota] a číslo [hodnota], na adrese [adresa]. Uvedeným dopisem pak žalobkyně žalovanou informovala, že smluvní vztah skončí ke dni [datum], žalobkyní bude odstraněno zařízení, které sloužilo pro zásobování tepelnou energií a náklady na odstranění zařízení a případnou úpravu technologického zařízení budou žalované vyúčtováno samostatným daňovým dokladem. Dále zde žalobkyně uvedla, že předpokládané realizační náklady spojené s odpojením budou vyčísleny v nejbližším možném termínu a dále náklady na demontáž jednoho zařízení budou vyúčtovány v částce [částka] s tím, že odběrné místo žalované má tato zařízení dvě (přílohová obálka A - P8).

5. Z dopisu s datem [datum] soud zjistil, že tento je adresován žalované a žalobkyně v něm uvádí, že byl zpracován realizační rozpočet nákladů s opojením odběrného ísta, v němž předpokládané náklady stanoví částkou [částka] (přílohová obálka B – P2). Žalovaná popírala, že by předmětný dopis obdržela, důkaz o jeho odeslání žalované žalobkyně přes výzvu soudu nepředložila (viz jednání dne [datum] na č.l. 82), resp. předložila podací arch k zásilce adresované žalované s datem podání dne [datum], není však zřejmé, zda se jednalo o předmětnou zásilku (viz č.l. [Anonymizováno]).

6. Z protokolu o trvalém ukončení odběru č. [hodnota] soud zjistil, že k ukončení odběru teplé vody došlo ke dni [datum], jako způsob odstavení a zjištění je uvedeno „uzavření armatur teplé vody na vstupu a výstupu z výměníkové stanice do objektu [adresa]“ (přílohová obálka A - P9).

7. Z protokolu o trvalém ukončení odběru č. [hodnota] ze dne [datum] soud zjistil, že k danému dni došlo k trvalému ukončení odběru ústředního topení (před ukončením výpovědní lhůty), ve způsobu odstavení je uvedeno „uzavření armatur na vstupu a výstupu z výměníkové stanice do objektu [Anonymizováno] [Anonymizováno] (přílohová obálka 1).

8. Z emailu ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná žalobkyni požádala o odstavení topné větve pro ústřední topení a ponechání ohřevu teplé užitkové vody TUV ve výměníkové stanici, a to až do zprovoznění nové kotelny (přílohová obálka A - P11).

9. Z technické zprávy zpracované [Anonymizováno]-[právnická osoba]. soud zjistil, že žalobkyně již v lednu [Anonymizováno] nechala zpracovat projekt úpravy předávací stanice v souvislosti s odpojením žalované (přílohová obálka A - P12).

10. Dále žalobkyně nechala zpracovat studii na úpravu předávací stanice po odpojení žalované, z níž soud zjistil, že tato byla vyhotovena v 9/2018 a popisuje stávající stav a potřebné úpravy předávací stanice a postup prací a následných zkoušek (přílohová obálka B – P3 až P9).

11. Ze stavebního deníku soud zjistil, že tento má 2 listy a zachycuje stavební práce na předávací stanici Topolová k provedení úprav z důvodu odpojení žalované od centrálního zdroje tepla, k předání pracoviště došlo dne [datum] s tím, že záznamy zachycují odstranění nefunkčních komponent a vyřezání původní technologie předávací stanice a instalaci nové KPS, deník je veden společností [právnická osoba]. a poslední záznam je z [datum] (přílohová obálka A – P13).

12. Z krycího listu rozpočtu soud zjisti, že tento byl vystaven dne [datum], jako název objektu je uvedeno „odpojení penzionu“ (tj. žalované), projektant a zhotovitel je společnost [právnická osoba]., celkové náklady jsou vyčísleny částkou [částka] bez DPH (přílohová obálka A – P14).

13. Z faktury č. [č. účtu] soud zjistil, že tato byla vystavena žalobkyní dne [datum], adresována je žalované, na faktuře je uvedeno „fakturujeme Vám dílčí náklady na práce spojené s trvalým odpojením …, fakturovány jsou „práce spojené s trvalým odpojením OM“ v částce [částka] bez DPH, celkem [částka] s DPH, splatnost ke dni [datum] (přílohová obálka A – P15).

14. Z faktury č. [Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno] soud zjistil, že tato byla vystavena dodavatelem společností [právnická osoba]. dne [datum] pro žalobkyni jako odběratele, předmětem je „práce spojené s trvalým odpojením penzionu na adrese [adresa],“ fakturovaná částka [částka] bez DPH (přílohová obálka A – P16).

15. Z faktury č. [hodnota] soud zjistil, že tato byla vystavena žalobkyní pro žalovanou dne [datum], uvedenou fakturou žalobkyně žalované fakturuje práce spojené s trvalým odpojením v částce [částka], přílohou je faktura od [právnická osoba]. č. FO-716/2019 (přílohová obálka A – P17).

16. Z dobropisu ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně zaslala žalované opravný daňový doklad z důvodu/ neoprávněné fakturace jedné položky, a to k na částku [částka] (přílohová obálka A – P18).

17. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě faktur č. [Anonymizováno] a č. [hodnota] v celkové částce [částka] s tím, že se jedná o jednorázové náklady související s odpojením žalované od rozvodného tepelného zařízení, kdy žalovaná v této souvislosti žalobkyni uhradila toliko [částka] (přílohová obálka A – P19).

18. Z příkazu k úhradě ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná uhradila žalobkyni uvedeného dne částku [částka] (přílohová obálka 1).

19. Z dopisu žalované adresovaného žalobkyni s datem [datum] soud zjistil, že žalovaná nesouhlasila s fakturací nákladů na odpojení žalobkyně, kdy poukázala na to, že podkladem pro fakturu č. [hodnota] je faktura č. [Anonymizováno] [částka] v níž je uvedeno jako předmět plnění „oprava a údržba PS, kotelen, strojoven..“ kdy se zjevně jedná o náklady, které má nést dodavatel a neexistuje právní titul, který uvedenou povinnost přenášel na odběratele (přílohová obálka 1).

20. Na předmětnou fakturu reagovala žalobkyně dopisem ze dne [datum] v němž uvedla, že textace faktury vychází z rámcové smlouvy mezi žalobkyní a společností [právnická osoba], ale nic nemění na tom, že se fakticky jednalo o práce spojené s odpojením žalované, k čemuž žalované přikládá položkový rozpis prací, a to krycí list rozpočtu č. [Anonymizováno] ze dne [datum], kde jsou rozpočteny náklady na montáž a stavební práce v celkové částce [částka] s DPH (přílohová obálka 1).

21. Z dopisu žalované ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná se vyjádřila k položkovému rozpočtu s tím, že rozporuje zde vyjmenované položky v částce celkem [částka] (přílohová obálka 1).

22. Na fakturu č. [hodnota] na částku [částka] žalovaná reagovala dopisem ze dne [datum] v němž nárok žalobkyně neuznává a fakturaci považuje za duplicitní a neoprávněnou (přílohová obálka 1).

23. Z emailové komunikace účastníků, resp. emailů ze dne [datum], [datum] a [datum] soud zjistil, že účastníci komunikovali ohledně položkového rozpočtu a výtkách k fakturaci a termínu osobního jednání (přílohová obálka 1). 24. [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], znalec z oboru Ekonomika, odvětví Ceny a odhady, Ceny energií a médií, paliv a vody, Ceny energetických zařízení, oboru Energetika, odvětví Energetika, oboru Stavebnictví, odvětví stavby energetických zařízení, oboru Elektrotechnika, odvětví Elektrotechnika ve věci zpracoval dva znalecké posudky, a to posudek č. [Anonymizováno], zpracovaný dle objednávky žalobkyně a posudek č. [č. účtu], jehož zpracování bylo znalci zadáno soudem. Z předmětných znaleckých posudků a souvisejícího výslechu znalce soud zjistil následující:

25. Znalecký posudek č. [Anonymizováno][Anonymizováno] znalec zpracoval dle zadání žalobkyně, vycházel přitom z podkladů vyjmenovaných v kapitole 2.2. znaleckého posudku, místní šetření neprovedl, faktický stav před demontáží již nebylo možno zachytit, když posudek byl zpracován v době, kdy již práce na předávací stanici byly dokončeny. Celkovou cenu prací provedených společností [právnická osoba]. znalec k datu [datum] ocenil částkou [částka] bez DPH. Předmětné práce bylo potřeba provést právě způsobem a v rozsahu, v jakém byly provedeny, aby byl zajištěn bezpečný a bezporuchový provoz energetického rozvodového zařízení. Jinými variantami úpravy stanice a jejich případnou ekonomickou náročností se znalec nezabýval, neboť k tomu nebyl dotazován. Rozpočet byl správně zadavatelem sestaven v softwaru [Anonymizováno]. Předávací stanice po odpojení takto velkého odběratele, jakým byla žalovaná, kdy výkon klesl o u topení a zcela u teplé vody, byla sice funkční a bezpečná, ale výkonově předimenzovaná, její účinnost byla horší, což odporuje zásadám energetického zákona a zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření s energií. Z hlediska fyzikálního mohly nastat problémy s regulací, neboť soustava a její regulační ventily mají nějakou charakteristiku a takto se soustava mohla stát neregulovatelnou nebo obtížně regulovatelnou, docházelo by i k většímu namáhání jednotlivých prvků a jejich většímu opotřebení. Náklady toliko na samotné odpojení žalované jsou uvedeny zejména na stranách 11 až 13 posudku, ale jsou i dále rozptýleny po průběhu celého rozpočtu, zvlášť by je bylo možno rozlišit v rámci doplnění znaleckého posudku.

26. Druhý znalecký posudek č. [č. účtu] znalec zpracoval dle zadání soudu, kdy se jedná o doplnění znaleckého posudku prvého, kdy znalec osobně provedl místní šetření v předávací stanici. Znalec uvedl, že původní předávací stanice byla navržena pro vyšší výkon, po odpojení žalované byly i bez změny technologického zařízení zajištěny dodávky stávajícím odběratelům, nový výkon činil cca 26 % původního výkonu, žalobkyně se tak v této souvislosti musela potýkat ze zvýšenými ztrátami tepelné energie, zhoršenou a obtížnější regulací tepelného výkonu a rizikem zvýšení nákladů na opravy regulačních orgánů předávací stanice (například ventilů) a též častější potřebu kontroly a výměny jednotlivých opotřebovaných dílů. Za takové situace by provoz původního zařízení byl značně nehospodárný a v rozporu s platnou legislativou. Mezi snížením účinnosti zařízení a tepelnými ztrátami neexistuje přímá úměra, vztah není lineární. Za účelem eliminace uvedených problémů s chodem předávací stanice bylo nutné provést stavební a technologické úpravy, jejichž výsledkem bylo správné dimenzování předávací stanice. Teoreticky existují i jiné varianty úpravy předávací stanice, než jaké provedla žalobkyně, vzhledem k tomu, že jiné varanty by musely zajistit stejný energetický efekt, osazení hmotnými dodávkami by bylo v zásadě velmi podobné, kdy díly tvoří 60-80 % celkové ceny. V případě odpojení menšího odběratele a snížení tepelného příkonu do cca 15 % by nemuselo dojít ke změně technologického vybavení stanice. Dále například v letních měsících je část pro dodávky tepla zcela vypnutá a je provozována toliko dodávky teplé vody. Původní zařízení znalec neviděl, a k jeho stavu se tedy nemohl vyjádřit, ohledně životnosti zařízení uvedl, že obecně je živostnost výměníku tepla, je-li řádně provozován, kolem 15-20 let, v zařízení, kde jsou pohyby, tj. například ventily, je životnost cca 10 let, elektroinstalace silnoproudá 20-25 let.

27. Rozsah skutečně provedených prací s nepatrnými rozdíly odpovídá jednotlivým položkám rozpočtu, jak jsou uvedeny v příloze znaleckého posudku. Znalec potvrdil, že celková cena všech dodaných dílů a provedených prací na předávací stanici byla žalobkyní vypočtena správně a činila [částka], z toho náklady pouze spojené s odpojením žalované jsou uvedeny na stránkách 11 a 12 přílohy 1 znaleckého posudku, k nimž ještě přísluší alikvotní část z položek 1 až 6 na straně 13 přílohy č. [hodnota] posudku, kdy znalec podrobně popsal způsob výpočtu a soud takto dospěl k částce [částka].

28. Všechny důkazy soud hodnotil dle ustanovení § 132 o.s.ř. a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přihlédl přitom ke všemu, co uvedli účastníci řízení. Provedené listinné důkazy považuje soud za věrohodné, plně prokazující skutečnosti z nich vyplývající. Z případně provedených důkazů zde neuvedených nebyly zjištěny žádné relevantní skutečnosti. Z provedeného dokazování pak soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:

29. Mezi účastníky bylo učiněno nesporným že žalobkyně jakožto poskytovatel tepelné energie a teplé vody, poskytovala žalované dodávky tepelné energie a teplé vody v odběrném místě č. [hodnota] a č. [hodnota], na adrese [adresa], a to na základě smlouvy o dodávce tepelné energie evidenční číslo [hodnota] a smlouvy o dodávce tepelné energie evidenční číslo [hodnota]. Dne [datum] byla žalobkyni doručena výpověď žalované z obou uvedených smluv, na což žalobkyně reagovala dopisem ze dne [datum].

30. Dále má soud za prokázané, že v reakci na výpověď žalované žalobkyně žalované dopisem ze dne [datum] vyčíslila náklady na demontáž dvou měřících zařízení v částce po [částka] a upozornila žalovanou na povinnost uhradit žalobkyni náklady spojené s odpojením od centrálního zdroje tepla dle § 77 odst. 5 energetického zákona s tím, že tyto náklady budou žalované vyčísleny v nejbližším možném termínu.

31. Žalovaná si zřídila vlastní zdroj tepla, k její žádosti došlo k odpojení od předávací stanice - centrálního zdroje tepla dne [datum] a od centrálního zdroje teplé vody dne [datum], o čemž byly pořízeny protokoly; v nich je uvedeno, že v souvislosti s odpojením žalované došlo k uzavření armatur na vstupu a výstupu z výměníkové stanice.

32. Žalobkyně již v lednu [Anonymizováno] nechala zpracovat studii na úpravu předávací stanice po odpojení žalované, další studie byla zpracována v září [Anonymizováno].

33. Žalovaná byla velkým odběratelem, po jejím odpojení došlo k poklesu potřeby výkonu předávací stanice na cca 26 %. Předávací stanice po odpojení žalované byla plně funkční a ještě řadu měsíců (včetně topné sezóny) bez zásadních změn bylo teplo dodáváno zbylým odběratelům. Zařízení však bylo dimenzováno na větší objemy a tedy stávající stav byl nevyhovující, nehospodárný, docházelo k únikům tepla, většímu opotřebení jednotlivých komponentů systému, systém byl obtížněji regulovatelný. Žalobkyně tak přistoupila k úplnému přebudování předávací stanice a jejímu vyregulování na potřebný – významně nižší výkon. Jak vyplývá ze stavebního deníku, byla přivezena a nainstalovaná nová [Anonymizováno] (kompaktní předávací stanice tepla) namísto původní technologie předávací stanice.

34. Stavební práce po odpojení žalované jakož i následnou přestavbu stanice prováděla na objednávku žalobkyně společnost [právnická osoba], která žalobkyni za provedené práce vystavila dne [datum] fakturu na částku [částka] s předmětem plnění „oprava a údržba PS, kotelen, strojoven a související technologie“ a dne [datum] fakturu na částku [částka] s předmětem plnění „práce spojené s trvalým odpojením..“ Na základě prvé uvedené faktury žalobkyně žalované vystavila dne [datum] fakturu č. [č. účtu] na částku [částka] s předmětem plnění „práce spojené s trvalým odpojením OM“ se splatností do [datum]. Faktura byla žalované doručena a žalovaná na ni reagovala dopisem ze dne [datum], v němž s fakturací nesouhlasila, kdy poukázala na to, že dle podkladové faktury společnosti [právnická osoba] jsou žalované účtovány náklady na opravu a údržbu předávací stanice, kdy se nejedná o náklady ve smyslu § 77 odst. 5 energetického zákona. Na tyto námitky žalobkyně reagovala dopisem ze dne [datum], k němuž přiložila též krycí list rozpočtu č. [Anonymizováno] ze dne [datum], který obsahuje podrobný rozpis stavebních a montážních prací. dne [datum] uhradila žalovaná žalobkyni částku [částka]. Dne [datum] vystavila žalobkyně žalované fakturu č. [hodnota] na částku [částka], následně poníženou o částku [částka] dle dobropisu ze dne [datum], podkladem faktury je faktura společnosti [právnická osoba] č. [Anonymizováno] fakturace jsou uvedeny práce spojené s trvalým odpojením. Na uvedenou fakturu žalovaná reagovala dopisem ze dne [datum], v němž nárok žalobkyně neuznala. Znalec potvrdil, že rozpočet byl zpracován řádně, v souladu s cenovými předpisy a promítá faktický rozsah provedených prací. Práce související toliko se samotným odpojením žalované znalec vyčíslil částkou [částka] (viz strana 12 a 13 druhého znaleckého posudku a alikvotní část položen 1 až 6 na straně 13). Dle znalce bylo přebudování předávací stanice po odpojení žalované nutné, neboť stanice byla dimenzována na větší odběr, po odpojení žalované došlo ke snížení provozu na cca 26 %, soustava byla obtížněji regulovatelná, docházelo k tepelným ztrátám, větší míře opotřebování zejména pohyblivých komponentů (ventily apod.), provoz stanice tak odporoval předpisům, zejména zákonu o hospodaření s energií.

35. Dle ustanovení § 77 odst. 5 energetického zákona, ve znění účinném do [datum], změna způsobu dodávky nebo změna způsobu vytápění může být provedena pouze na základě stavebního řízení se souhlasem orgánů ochrany životního prostředí a v souladu s územní energetickou koncepcí. Veškeré vyvolané jednorázové náklady na provedení těchto změn a rovněž takové náklady spojené s odpojením od rozvodného tepelného zařízení včetně odstranění tepelné přípojky nebo předávací stanice uhradí ten, kdo změnu nebo odpojení od rozvodného tepelného zařízení požaduje.

36. Dle § 2054 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu.

37. Po právní stránce soud zjištěný skutkový stav posoudil takto: V posuzované věci žalobkyně jako poskytovatel tepelné energie a teplé vody poskytovala žalované jejich dodávky v předmětném odběrném místě dle příslušných smluv o dodávkách. Žalovaná smlouvy o dodávkách vypověděla a požádala o odpojení od rozvodového tepelného zařízení, k čemuž i následně došlo. V souladu s citovaným ustanovením § 77 odst. 5 energetického zákona tak byla žalovaná povinna uhradit žalobkyni náklady spojené s odpojením od rozvodného zařízení, včetně nákladů na odstranění tepelné přípojky a předávací stanice. Jedná o takové náklady, pro něž je charakteristická jejich jednorázovost a přímá souvislost se změnou nebo odpojením odběratele od rozvodného tepelného zařízení (to znamená, že představují především výdaje vynaložené na samotné odpojení od zdroje tepla a vyregulování tepelné soustavy po odpojení odběratele). Jedná se o náklady, které vznikly v okamžiku změny nebo odpojení odběratele, případně v rámci jim předcházející přípravy této změny nebo odpojení (časové hledisko). Lze přitom připustit, že by mohlo jít i o náklady vzniklé dodatečně, pokud se ovšem projeví jejich přímá souvislost s předcházejícím odpojením nebo změnou (např. situace, kdy v přiměřeně dlouhé době po odpojení odběratele od rozvodového tepelného zařízení nastane potřeba vyregulovat systém a bude zřejmé, že tato potřeba nastala v důsledku odpojení jednoho účastníka ze systému) (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. [spisová značka]).

38. Žalobkyně po odpojení žalované provedla úpravu předávací stanice, a to prostřednictvím společnosti [právnická osoba]. Uvedená společnost provedené práce fakturovala žalobkyni dvěma fakturami, které byly následně podkladem pro fakturaci žalobkyně vůči žalované. Z předložených faktur lze usoudit, že práce probíhaly ve dvou fázích – v prvé řadě byly provedeny práce bezprostředně související s odpojením žalované, které byly žalované vyúčtovány dne [datum] v částce [částka], v druhé fází pak proběhla přestavba celé předávací stanice, a to s ohledem snížený výkon stanice, kdy po odpojení žalované došlo ke snížení odběru na cca 26% a předávací stanice byla již předimenzovaná, její efektivita byla snížena a stav vyžadoval častější zásahy do systému, kdy tyto práce byly žalované vyúčtovány dne [datum] v částce [částka] (po zohlednění dobropisu).

39. K fakturaci soud uvádí, že provedeným dokazováním má za vyvrácené tvrzení žalobkyně, že předmětem první faktury byly náklady na zhotovení projektové dokumentace přestavby předávací stanice. Podkladem faktury žalobkyně byla faktura spol. [Anonymizováno] s předmětem plnění „oprava a údržba PS, kotelen, strojoven a související technologie.“ O projektové dokumentaci v podkladové faktuře ani faktuře vystavené žalobkyní není ani zmínka, žalobkyně ji nijak nezmiňuje ani v následné komunikaci s žalovanou a v zásadě s touto verzí přišla až v rámci soudního řízení. Nutno k tomu říci, že k této prvé faktuře sama žalobkyně zaslala žalované krycí list rozpočtu, obsahující výčet provedených stavebních a montážních prací. Z uvedeného je zřejmé, že předmětem fakturace nebyla projektová dokumentace, ale faktické stavební a montážní práce, jak jsou specifikovány v krycím listu rozpočtu. Z ohledem na datum vystavení faktury [datum] musely být práce provedeny před tímto datem. Rozsah prací byl potvrzen znaleckým posudkem, znalec náklady související výhradně s odpojením žalované ocenil částkou [částka]. V tomto rozsahu tedy soud shledal nárok žalobkyně důvodným. Jelikož žalovaná částku [částka] již uhradila, uložil jí soud uhradit žalobkyni zbývající částku, tj. částku [částka], a to včetně úroku z prodlení z dlužné částky, ohledně počátku prodlení vychází ze splatnosti prvé faktury, doručené žalované.

40. Pokud jde o další práce, tak ty byly dle stavebního deníku zahájeny až [datum] (tj. až po vystavení prvé faktury), došlo prakticky k přestavbě celé předávací stanice a výměně technologického zařízení, stanice byla přestavěna s ohledem na potřeby významně nižšího výkonu, kdy byla přivezena a nainstalovaná nová kompaktní předávací stanice namísto původní technologie. Byť se jedná o náklady, které časově vznikly po odpojení žalované a znalec uvedl, že byly nezbytné s ohledem na platné právní předpisy upravující účinnost tepelných zařízení, zejména zákona o hospodaření s energií, nejedná se o náklady, které by bylo lze podřadit pod náklady dle ustanovení § 77 odst. 5 energetického zákona.

41. Uvedené ustanovení je co do výčtu nákladů spojených s odpojením obecné, výčet je toliko demonstrativní, dle výše citovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 33 Cdo 4273/2013 lze za náklady související s odpojením od rozvodného tepelného zařízení považovat zejména technický návrh odpojení, nutné výkopové a zemní práce, demontáž tepelné přípojky a zaslepení potrubí, demontáž armatur a měřícího zařízení, doplnění teplonosné látky, vyregulování soustavy po odpojení a případně jiné skutečně vzniklé náklady související s odpojením od rozvodného tepelného zařízení. Novelou energetického zákona s účinností od 1. 1. 2022 (zákon č. 284/2021 Sb.) byla k těmto nákladům výslovně zahrnuta též zůstatková cena tepelné přípojky a předávací stanice ke dni odpojení, pokud slouží k dodávce tepelné energie výhradně tomu, kdo změnu nebo odpojení od rozvodného tepelného zařízení požaduje.

42. Žalobkyně tvrdila, že dané náklady představují náklady na vyregulování soustavy, když po odpojení žalované došlo k poklesu odběru na 26 %. Pod pojmem vyregulování soustavy si však lze představit činnosti za účelem úpravy a optimalizace stávajícího zařízení, nikoliv kompletní přestavbu předávací stanice, zahrnující osazení nové technologie, kdy de facto byla žalobkyní vybudována nová předávací stanice s nižší kapacitou. Takto rozsáhlé úpravy nelze ani rozšiřujícím výkladem podřadit pod termín vyregulování soustavy, a nespadají ani pod žádný jiný náklad uvedený v § 77 odst. 5 energetického zákona, nelze tak po žalované spravedlivě požadovat, aby tyto náklady žalobkyni hradila.

43. I v odborné literatuře je zastáván názor, že do nákladů ve smyslu § 77 odst. 5 energetického zákona nelze zahrnout změnu ekonomické situace dodavatele snížením odbytu tepelné energie a náklady s tím související, neboť žádný právní předpis nemůže ani nepřímo žádného odběratele nutit k trvalému odběru zboží od jednoho dodavatele, ani se podílet na nákladech spojených s eventuálním nevyužitím jeho dodavatelských kapacit a popírat tak principy podnikání v tržním prostředí (Energetická legislativa v kostce 3: komentář k energetickému zákonu, zákonu o [Anonymizováno] energií a zákonu o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie včetně prováděcích předpisů k těmto zákonům ; autor textu Ivanka Boušová ... [a kol.]. - Aktualiz. vyd. - Praha : Done, 2009, str. 153).

44. Žalobkyně v řízení neprokázala, že by žalované sdělila očekávanou výši nákladů spojených s odpojením žalované, kdy soud nemá za prokázané odeslání dopisu z [datum], když k němu žalobkyně doložila podací arch s datem odeslání již [datum], jistě mohlo dojít k administrativnímu pochybení v dataci, jak se hájila žalobkyně, nicméně se soudu jeví jako značně nepravděpodobné, že by žalobkyně ještě před zahájením prací byla schopna předběžné náklady vyčíslit tak, že na korunu přesně odpovídají nákladům následně fakturovaným zhotovitelem. Nicméně pro posouzení věci je zcela irelevantní, zda žalobkyně žalované očekávané náklady sdělila či nikoliv, neboť povinnost žalované hradit náklady spojené s odpojením vyplývá přímo ze zákona a zákon ji neváže na povinnost žalobkyně tyto náklady předem sdělit. Ostatně ohledně změny vytápění žalované probíhalo stavební řízení, ale ani tam žalobkyně očekávané náklady přesněji nevyčíslila. Pro posouzení charakteru předmětných nákladů je však tato věc, jak již bylo uvedeno, zcela bezpředmětná.

45. Pokud jde o částečné plnění žalované, tj. úhradu částky [částka], pak zde nelze přihlédnout k argumentaci žalobkyně, že tímto žalovaná dluh uznala ve smyslu § 2054 o. z., když žalovaná již na první fakturu (před částečnou úhradou) reagovala tak, že nárok žalobkyně neuznává, resp. nárok uznala, ale právě a výslovně jen co do této částky, toto plnění tak nelze v žádném případě považovat za uznání dluhu (srovnej například rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 32 Cdo 2402/2018, sp.zn. 23 Cdo 2914/2015).

46. S ohledem na uvedené tak soud uzavřel, že náklady na přebudování předávací stanice a osazení nové technologie, kdy defacto došlo k vybudování stanice nové, nelze podřadit pod náklady související s odpojením žalované ve smyslu § 77 odst. 5 energetického zákona, nelze tak po žalované požadovat, aby je žalobkyni uhradila. Nárok žalobkyně tak co do částky [částka] s příslušenstvím soud neshledal důvodný a žalobu v této části zamítl (výrok II.).

47. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], přičemž tato částka představuje 90 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 95 % a úspěchu žalobkyně v rozsahu 5 %). Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající: - z částky [částka] za každý z jedenácti úkonů právní služby, a to: o převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., o vyjádření k žalobě ze dne [datum] a [datum] dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., o účast na jednání soudu dne [datum])dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t., o vyjádření ze dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., o vyjádření ze dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., o účast na jednání soudu dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t., o vyjádření ze dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., o účast na jednání soudu dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t., o vyjádření ke znaleckému posudku ze dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., o účast na jednání soudu dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. a o za účast na jednání soudu dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. - jedenácti paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. Žalovaná je v řízení zastoupena advokátem, povinnost žalobkyně nahradit náklady řízení k rukám zástupce žalované se tak opírá o § 149 odst. 1 o. s. ř.

48. Lhůta k plnění byla stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.

49. O nákladech státu (výrok IV. a V.) soud rozhodl dle § 148 o.s.ř., kdy dle uvedeného ustanovení se účastníci podílí na nákladech státu dle poměru úspěchu ve věci, tedy žalobkyni uložil náhradu nákladů v rozsahu 95 % a žalované v rozsahu 5 %. V době vyhlášení rozsudku nebyla dosud výše nákladů státu známa, neboť nebylo dosud rozhodnuto o odměně znalce. Soud tedy rozhodl dle poměru úspěchu ve věci s tím, že přesná výše nákladů bude následně vyčíslena v samostatném usnesení.

Poučení