14 C 269/2023 - 140

Rubrum

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudcem Mgr. Alešem Frumarem ve věci žalobce: [Jméno zainteresované osoby 0/0], narozený [Datum narození zainteresované osoby 0/0] bytem [Adresa zainteresované osoby 0/0] zastoupený advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0] proti žalované: [Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno] [Anonymizováno].r.o., IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0], [Anonymizováno].D., LL.[Anonymizováno]. sídlem [Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0] o zaplacení částky 937 875 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba, aby žalovaná byla zavázána zaplatit žalobci částku 937 875 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 937 875 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit státu – České republice na účet Okresního soudu v Olomouci 3703 – 921811/0710 pod VS [var. symbol] na doplatku soudního poplatku částku 1 207 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. V případě nezaplacení pohledávky ve lhůtě 30 dnů po uplynutí lhůty splatnosti, bude tuto pohledávku vymáhat místně příslušný celní úřad.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované na nákladech řízení částku ve výši 59 532 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokátky [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], [tituly za jménem]

Odůvodnění

1. Řízení bylo zahájeno dne [datum] a žalobce se domáhal zaplacení částky 913 750 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne [datum] uzavřeli žalobce a žalovaná smlouvu o dílo, jejímž předmětem byla rekonstrukce rodinného domu na [adresa]. Doba k plnění byla stanovena tak, že žalovaná se zavázala k dokončení díla nejpozději do sto dvaceti kalendářních dnů od předání staveniště, které bylo předáno dne [datum]. Doba k provedení díla skončila dne [datum]. Na úhrady zálohy na cenu za dílo žalobce žalované uhradil částku celkem ve výši 1 423 125 Kč. Specifikované dílo provedeno nebylo, a to i přes opakované výzvy k jeho provedení. Žalobce dne [datum] zaslal žalované email, ve které žalované poskytl dodatečnou lhůtu k plnění s tím, že lhůtu již neprodlouží a že uplynutím této lhůty odstupuje od dotčené smlouvy. Lhůta byla stanovena tak, že končila posledním červnem 2021. Žalobce odstoupil od smlouvy dne [datum]. Ačkoliv žalobce uhradil žalované na zálohy ceny za dílo výše specifikovanou částku, žalobce se domáhá zaplacení částky ve výši 700 000 Kč, což by mělo odrážet rozsah některých prací, které provedeny byly. Tato částka je navýšena o částku ve výši 213 750 Kč, která je odůvodněna ujednáním čl. 6 odst. 6.5. předmětné smlouvy. Podle tohoto ujednání platí, že žalovaná je povinna poskytnout žalobci slevu na cena za dílo ve výši 750 Kč za každá den prodlení s dokončením díla. Jelikož lhůta k provedení díla skončila dne [datum] a žalobce od smlouvy odstoupil dne [datum], rovná se sleva z ceny za dílo částce ve výši 213 750 Kč (285 dní). O tuto částku se pak zvyšuje výše bezdůvodného obohacení na straně žalované, jelikož žalobce, i přes dílčí provedení některých prací, žalované zaplatil částku vyšší, než na kterou žalovaná měla dle smlouvy, resp. zákona nárok. V důsledku výše uvedeného vznikl žalobci nárok na zaplacení částky ve výši 913 750 Kč. K úhradě byla žalovaná vyzvána emailem ze dne [datum]. Žalobce vyzval žalovanou předžalobní výzvou ze dne [datum] k uhrazení žalované částky. V rámci této výzvy žalobce znovu odstoupil od smlouvy, ačkoliv k odstoupení od smlouvy došlo již dříve. Žalovaná do dnešního dne ničeho neuhradila.

2. Následně pak žalobce žalobu doplnil podáním ze dne [datum] takto:

3. Dne [datum] zadal žalobce poptávku na hrubou stavbu. Žalovaná se žalobci následně na tuto poptávku ozvala s tím, že celou stavbu by chtěla udělat na klíč a že hrubá stavba pro ni není tolik zajímavá. Nato jí žalobce předal projektovou dokumentaci pro vyřízení stavebního povolení. Dne [datum] následně žalovaná žalobci zaslala cenovou nabídku. Dne [datum] žalovaná žalobci zaslala návrh smlouvy o dílo. Připomínkovaný návrh žalobce ve stejný den zaslal žalované. Zároveň sdělil, že smlouvu je ochotný podepsat. Dne [datum] byla smlouva o dílo podepsána. Obsahem smluvního vztahu byl závazek plynoucí z uzavřené smlouvy o dílo. Šlo tedy o povinnost žalované provést specifikované dílo ve lhůtě dle smlouvy a povinnost žalobce dílo převzít a zaplatit za něj cenu dle podmínek smlouvy. Smlouva o dílo nebyla v době trvání smluvní vztahu nijak písemně měněna, a to ani v souvislosti s vícepracemi ve smyslu ustanovení čl. 5. odst. 5.3. smlouvy. Žalobce tvrdil, že byl v průběhu trvání smluvního vztahu ujišťován žalovanou, že rozpočet bude dodržen, kdy na zálohové faktuře č. [tel. číslo] je explicitně konstatováno, že: „Dodavatel prohlašuje, že rozpočet k předmětné SoD je stále platný.“ 4. Žalobce uvedl, že protokol o předání staveniště k dispozici nemá. Avšak i přes tuto absenci má za to, že předání staveniště lze doložit z jiných skutečností. O předání staveniště nejsou žádné pochyby, jinými slovy, jde o nesporné tvrzení. I žalovaná uvedla, že na staveništi práce prováděla. Je tak zřejmé, že k předání staveniště došlo, ačkoliv protokol o předání absentuje. Mezi účastníky bylo navíc ústně dohodnuto, že datum předání staveniště bude zapsáno do stavebního deníku, který žalovaná musela, dle čl. 8 odst. 8,5, smlouvy, resp. s ustanovením § 157 stavebního zákona, vést po celou dobu provádění díla. Ze stavebního deníku by tak měl den předání stavby plynou zcela explicitně. Staveniště žalované však fakticky předala manželka žalobce paní [jméno FO] dne [datum]. V tento den k podpisu protokolu nedošlo. Jestliže pak k faktickému předání staveniště došlo, avšak nikoliv k protokolárnímu, jelikož žalovaná nezajistila protokol o předání, není to překážkou pro běh lhůty k provedení díla. Dále žalobce uvedl, že se vydání protokolu o předání staveniště na žalované několikrát dožadoval, avšak neúspěšně. I tato skutečnost podporuje závěr, že absence protokolárního předání nejde k tíži žalobce. Nehledě na skutečnost, že žalobce je spotřebitelem, tedy laikem v daném oblasti, jeho že je potřeba chránit, jak to stanoví zákon. Naopak žalovaná společnost je osobou znalou poměrů, která měla zařádit veškeré formality. Absenci protokolárního předání by šlo namítnout pouze tehdy, pokud by nebylo zcela jasné, že k předání staveniště fakticky došlo. K předání staveniště fakticky došlo. S tím souhlasila i žalovaná. Při přiměřené aplikaci citovaného ustanovení je tedy nutné dospět k tomu, že žalovaná se nedostatku protokolárního předání nemůže dovolávat.

5. Žalobce na cenu za dílo hradil následovně: - dne [datum] uhradil částku ve výši 474 375 Kč, - dne [datum] uhradil částku ve výši 474 375 Kč - dne [datum] uhradil částku ve výši 474 375 Kč.

6. Celkově tedy žalobce uhradit částku ve výši 1 423 125 Kč.

7. K zajištění dotace NZÚ se ve smlouvě zavázala žalovaná. To plyne z cenové nabídky ze dne [datum], která je nedílnou součástí smlouvy a kde je uvedeno následující: „DOTACE NZU – ZAJISTÍ DODAVATEL“. Stejně tak to plyne z čl. 5 odst. 1 smlouvy, dle kterého byl žalobce povinen žalované poskytnout součinnost při zajišťování této dotace. Dle informací žalobce k zajištění dotace nedošlo. Jednak žalovaná nepožadovala jakoukoli součinnost, a tedy zřejmě vůbec k podání žádosti o dotaci nedošlo. Opět i zde žalobce upozorňoval, že to byl on, kdo je spotřebitel, tedy osobou profesně neznalou daného oboru. Naopak žalovaná se vydávala za profesionála, který se jednak vyzná ve stavebnictví, v čemž podniká, a dále se vyzná i v dotčeném dotačním titulu. Žalobce byl povolán pouze k tomu spolupracovat při tvorbě a podání žádosti o poskytnutí dotace.

8. Dotace NZÚ prostavěna nebyla, jelikož byla určena na zateplení a okna. Zateplení ani okna však žalovaná neprovedla.

9. Odstoupení ke dni [datum] a poskytnutí dodatečné lhůty k plnění dovozuje žalobce z následujícího. Dne [datum] žalobce žalované zaslal email, ve kterém bylo mj. uvedeno následující: „Pokud nehodláte skončit do června, tak ano. Odstupuji od smlouvy. Nemám na to s vaší rychlostí tři roky.“ Tímto byla naplněna hypotéza ustanovení § 1978 odst. 2 OZ, když žalobce žalované stanovil dodatečnou lhůtu plnění a sdělil, že ji již neprodlouží. Sdělení o neprodloužení lhůty lze dovozovat ze sdělení „Odstupuji od smlouvy. Nemám na to s vaší rychlostí tři roky.“. Marným uplynutím posledního červnového dne tak došlo dne [datum]. Žalobce si byl vědom pravidla sjednaného způsobu doručování v čl. 10 odst. 10.8. smlouvy. Měl však za to, tato pravidlo není v daném kontextu aplikovatelné. Předně věcná působnost pravidla dopadá pouze na písemnosti, jak je z jeho znění patrné. Nedopadá tak na elektronické právní jednání, jako je např. emailová komunikace. Resp. posuzované pravidlo nevylučuje právně jednat prostřednictvím elektronických prostředků. Současně je nepochybné, že žalobce i žalovaná pro vzájemnou komunikaci používali právě e-mail. Šlo o způsob komunikace, který byl mezi účastníky preferován a aktivně používán. Dle ustanovení § 1830 odst. 1 OZ pak může „Spotřebitel odstoupit od smlouvy jakýmkoli jednoznačným prohlášením učiněným vůči podnikateli“.

10. Co se následné komunikace účastníků řízení týká, šlo ze strany žalobce o snahu o smírné vyřešení věci. Ačkoliv smlouva zanikla, nic nebránilo tomu, aby byla uzavřena nová dohoda a účastníci řízení znovu navázali smluvní vztah. Návrh takové dohody byl žalované předložen. Tuto však neakceptovala.

11. Ačkoliv pak stavební práce na nemovitosti žalobce dále pokračovaly, rozhodně to nelze brát jako smluvní plnění, když smlouva zanikla. Odstoupení od smlouvy je tedy nadále platné. Žalobce tím, že akceptoval plnění po zániku smlouvy, chtěl pouze předejít soudnímu sporu, když jeho primárním cílem bylo řádné dokončení díla. Za tímto účelem navrhl i uzavření dohody o narovnání, kde by se sporné body smluvního vztahu vyjasnily. Celé plnění po odstoupení od smlouvy tak bylo vedeno snahou o smírné vyřešení sporu, k čemuž však nakonec nedošlo.

12. Z procesní opatrnosti žalobce dne [datum] zaslal žalované odstoupení od smlouvy, ačkoliv smlouva již zanikla. Žalovaná totiž v takovém případě byla k tomuto dni v prodlení s provedením díla, když lhůta k jeho provedení skončila dne [datum]. Toto prodlení bylo zároveň podstatné, jelikož prodlení o téměř tři roky zcela jistě zakládá podstatné porušení povinnosti. Žalobce tedy po právu odstoupil od smlouvy ve smyslu § 1977 OZ. Pouze pro úplnost žalobce uvedl, že může být namítnuto, že žalobce neodstoupil ve lhůtě bez zbytečného odkladu ve smyslu citovaného ustanovení. Takováto námitka je však s ohledem na judikaturu bezpředmětná, jelikož platí, že v případě trvajícího prodlení dlužníka je skutečnost, že věřitel neodstoupil ve lhůtě bez zbytečného odkladu, bez právního významu (srov. [spisová značka], [spisová značka]).

13. Dále žalobce uvedl, přesně nevěděl, kdy žalovaná na staveništi ukončila práce a proč. Ačkoliv se žalobce žalované dotazoval, žalovaná mu na tuto otázku nedokázala odpovědět. Žalobce se domníval, že k tomu mohlo dojít v dubnu nebo květnu roku 2023. Dne [datum], kdy se žalobce jel na staveniště podívat, žalovaná na staveništi již nebyla. Žalovaná staveniště opustila, aniž by ho řádně předala.

14. Žalovaná do dne opuštění staveniště na stavbě ve smyslu cenové nabídky ze dne [datum] provedla následující: - demoliční práce a odvoz a likvidace suti (62 000 Kč) – v cenové nabídce uvedeno pod položkou [právnická osoba], - vyzdění PORFIX tl. 300 mm (materiál + práce) (243 000 Kč) – v cenové nabídce uvedeno pod položkou Obvodové zdivo, - nosná stropní konstrukce nad I. a II. NP (200 000 Kč)- v cenové nabídce uvedeno pod položkou Nové stropy nad I. NP a II. NP – tato položka doplněna podáním ze dne [datum] - dřevěnou impregnovanou trámovou konstrukci kotvenou do věnce (74 000 Kč)– v cenové nabídce uvedeno pod položkou Trámová konstrukce krovu, - laťování, kontaktní střešní folii, plechovou profilovanou lakovanou krytinu, oplechování, okapy a dodávky a montáž střešního výlezu (71 500 Kč, v podání ze dne [datum] upřesněno na částku 100 000 Kč) – v cenové nabídce uvedeno pod položkou Střešní krytina a - zařízení staveniště a dopravu (20 000 Kč) – v cenové nabídce uvedeno pod položkou Ostatní náklady.

15. Došlo tak k provedení prací oceněných celkově ve výši 470 500 Kč (tato částka byla pak podáním ze dne [datum] upřesněna na částku 699 000 Kč).

16. Žalobce uvedl, že žalované na cenu za dílo zaplatil částku celkem ve výši 1 423125 Kč. Po odstoupení od smlouvy pak tato částka odpovídá bezdůvodnému obohacení žalované. Rovněž bylo uvedeno, že byly provedeny práce oceněné v cenové nabídce ze dne [datum] na částku celkem ve výši 470 500 Kč. Po odstoupení od smlouvy pak tato částka odpovídá bezdůvodnému obohacení žalobce (§ 2999 odst. 2 OZ). Rozdíl mezi specifikovaný bezdůvodným obohacením žalobce a bezdůvodným obohacením žalované se rovná částce ve výši 952 625 Kč. Dle sdělení žalobce by mohl požadovat vydání celé částky ve výši 1 423 125 Kč, avšak s ohledem i na jeho bezdůvodné obohacení ve výši 470 500 Kč požaduje pouze žalovanou částku ve výši 700 000 Kč (tato částka je v důsledku navýšena z důvodu poskytnuté slevy na cenu za dílo). [právnická osoba] s dispoziční zásadou tak žalobce žaloval menší částku než rozdíl mezi bezdůvodným obohacením žalobce a bezdůvodným obohacením žalované.

17. Žalobce uvedl, že mu nejsou známy žádné vícepráce, které by žalovaná provedla nad rámec předané projektové dokumentace při podpisu smlouvy a nad rámec rozpočtu, který byl součástí smlouvy. Žádné vícepráce žalovaná s žalobcem ani neprojednávala, ani si žádné vícepráce nenárokovala. Žádné vícepráce sjednány nebyly.

18. Dále žalobce uvedl, že podle čl. 6 odst. 6.5. smlouvy platí, že „zhotovitel se zavazuje poskytnout objednateli slevu na cenu díla ve výši 750 Kč za každý den prodlení s dokončením díla“. Dané ustanovení smlouvy je třeba vykládat dle jeho obsahu. Smluvní strany tímto ujednáním nepochybně mínily utvrdit včasné provedení díla smluvní pokutou ve smyslu § 2048 OZ. Charakter daného ustanovení zcela odpovídá zákonné definici smluvní pokuty za prodlení při provádění díla. Žalobce tak nepožadoval slevu z kupní ceny, jakožto práva z vadného plnění, ale smluvní pokutu za prodlení. V návrhu na zahájení řízení se tak žalobce pouze držel terminologie užité ve smlouvě. Jde však o smluvní pokutu za prodlení s řádným dokončením díla. [právnická osoba] se smlouvou sleva/pokuta náležela za každý den prodlení. Již v samotném návrhu bylo uvedeno, že sleva na cenu za dílo/pokuta je počítána pouze do dne odstoupení od smlouvy. Za každý den prodlení tak narůstala smluvní pokuta až do dne odstoupení.

19. Podáním ze dne [datum] žalobce odstranil chyby z vyjádření žalobce ze dne [datum], duplikoval podání žalované ze dne [datum] a učinil změnu žaloby, a to co do rozšíření žaloby na 937 875 Kč s příslušenstvím, která pak byla usnesením Okresního soudu v Olomouci ze dne [datum] připuštěna.

20. Žalovaná ve věci podala odpor, který odůvodnila takto:

21. Dne [datum] byla mezi žalobcem a žalovanou uzavřena smlouva o dílo, jejímž předmětem byly stavební úpravy rodinného domu na [adresa] s místem plnění na adrese trvalého pobytu žalobce. Ač smlouva hovoří o stavebních úpravách rodinného domu, fakticky se v souladu s pracemi vymezenými cenovou nabídkou, jako nedílnou součástí smlouvy, jednalo o vybudování zcela nového, dvoukřídlého rodinného domu.

22. Na místě provádění díla se původně (před realizací smlouvy o dílo) nacházela jednopodlažní stará cihlová stavba o vel. cca 8x6 metrů s tím, že vedle této stavby byly na pozemku rovněž hospodářské budovy a garáž, kdy žalovaný si přál odstranit tyto hospodářské budovy a garáž a na jejich místě vybudovat novostavbu rodinného domu. Žalobce se s žalovanou dohodl, že u původní jednopodlažní staré cihlové stavby dojde k odstranění střechy a stropu za účelem vybudování druhého a třetího nadzemního podlaží z Porfixu vyzděním druhého a třetího patra a pořízením střechy. Na místě původních přístavků (hospodářské budovy a garáže) pak došlo k rozšíření základové desky původního domu na vel. cca 11x5 metrů, kdy na této byla rovněž zřízena stavba, a to o velikosti dvou pater. Fakticky se tak nejednalo o pouhou „stavební úpravu“ původně stojícího rodinného domu, ale o zhotovení zcela nového rodinného domu, když byla využita pouze malá část původní staré cihlové stavby, která se navýšila o dvě patra přímo nad ní, s přístavbou ve tvaru L o velikosti dvou pater.

23. Pokud bylo ze strany žalobce tvrzeno, že došlo k předání staveniště dne [datum], pak toto tvrzení není ničím žalobou prokázáno, natož doloženo. Žalovaná vylučovala, že k předání staveniště došlo dne [datum].

24. Jak vyplývá se shora uvedeného popisu výsledného díla, nejdříve muselo dojít ke zbourání přístavků hospodářských budov a garáže, kdy se jednalo o desítky kontejnerů suti, kdy i jen tyto demoliční práce byly velmi náročné, neboť původní stavby, oproti tvrzení žalobce, nebyly z vepřovic či jiného lehce zbouratelného materiálu, ale byly prostoupeny betonovými výplněmi, které nebylo možné jednoduše odstranit. O tomto žalobce po celou dobu věděl a chápal, že není možné stavět dříve, než dojde k realizaci těchto bouracích prací a přípravě staveniště.

25. Rozhodně je tak na žalobci, aby prokázal, odkdy započala doba pro realizaci díla a do kdy mělo být dílo dokončeno, kdy žalovaná vylučuje, že by tomu mělo být od [datum] do [datum], jak je uvedeno v žalobě. Ostatně o tom, že k žádným prodlevám v realizaci díla nedocházelo, svědčí skutečnost, že žalobce žalovanou nijak v roce 2020 neurgoval, nezasílal jí žádné výzvy, že by měla být v prodlení. O skutečnosti, že žalobce neměl žádný problém ve vztahu k realizaci díla, svědčí zejména to, že dle postupu prací hradil jednotlivé faktury žalované za realizaci díla, kdy [datum] například uhradil částku 474 375 Kč. Je tedy zřejmé, že pokud by měl za to, že je žalovaná od [datum] v prodlení, nehradil by v červnu 2021 práce provedené v roce 2021.

26. Dále žalovaná upozorňovala na to, že žalobce sám předložil žalované projektovou dokumentaci, na základě, které měla žalovaná dílo realizovat. Tato projektová dokumentace počítala s tím, že bude použita část původní stavby, např. zdi, kdy toto se však následně ukázalo nemožným, když zdi nebyly ve stavu, že by bylo možné je pro stavbu využít a docházelo tak k realizaci víceprací, které byly ze strany žalobce požadovány, nicméně nehrazeny. Dále projektová dokumentace také nepočítala s tím, že bude nutné vybudovat větší věnec v druhém nadzemním podlaží, což se ukázalo až v průběhu stavby dle podmínek na stavbě. Tím, že žalobce tedy požadoval po žalované stavbu ve větším rozsahu, než byla jím předložená projektová dokumentace, začaly vznikat mezi stranami neshody, neboť pro realizaci díla a jeho pokračování bylo nezbytné se průběžně domlouvat na změnách projektové dokumentace a změnách díla oproti sjednané smlouvě, neboť dále nebylo možné ve stavbě pokračovat. Žalobce tedy požadoval realizaci stále dalších víceprací, které však logicky byly nad rámec stanovené cenové nabídky, jako nedílné součásti smlouvy, ale fakticky na tyto vícepráce neměl žádné finanční prostředky.

27. Pokud žalobce tvrdil, že specifikované dílo nebylo provedeno, žalovaná měla za to, že dílo provedeno bylo a bylo provedeno bez jakýchkoli vad. Žalovaná byla přesvědčena o tom, že zrealizované dílo má násobně vyšší hodnotu, než žalobce uhradil, neboť fakticky byly vybudovány dvě spojené novostavby rodinného domu.

28. Pokud žalobce tvrdil, že platně odstoupil do smlouvy o dílo [datum], pak žalovaná měla za to, že tato skutečnost se nezakládá na pravdě, neboť v roce 2021, 2022 až do dubna 2023 nadále po žalované požadoval provedení dalších a dalších stavebních prací navazujících na vícepráce, když žalovaná soudu předloží fotodokumentaci, ze které je zřejmé, že ještě [datum] je jednatel žalované na střeše novostavby rodinného domu a tuto realizuje. Žalovaná měla za to, že naopak žalobce žalované dluží finanční prostředky.

29. Žalovaná měla za to, že žalobce žádným způsobem neprokázal, z čeho dovozoval, že by mu žalovaná měla uhradit částku 700 000 Kč. Pokud žalobce sám tvrdil, že na cenu díla zaplatil 1 423 125 Kč, pak bylo pro žalovanou otázkou, jestli tedy žalobce souhlasí s tím, že ze strany žalované bylo provedeno dílo za částku 723 125 Kč. Toto je však zcela v rozporu s provedenými pracemi, tak jak byly realizovány a jak je jejich cena vymezena v cenové nabídce žalované. Ostatně žalobce nedokládá žádný znalecký posudek, ze kterého by byl objektivizován stav v době platného odstoupení do smlouvy, tedy ke dni [datum].

30. Dále žalovaná upozorňovala na skutečnost, že jednotlivými úhradami ceny díla žalobce stvrdil, že s rozsahem a kvalitou prací souhlasí, jinak by je jen stěží hradil. Co se týká nároku z titulu smluvní pokuty za prodlení, pak tento nárok je zcela neodůvodněn, když nedošlo k platnému odstoupení do smlouvy v roce 2021, neboť prokazatelně bylo dílo realizováno se souhlasem žalobce ještě v dubnu 2023. Ostatně o tom svědčí i samotné jednání žalobce, který od smlouvy odstupuje znovu [datum]. Žalovaná dále dokládala přípis původního právního zástupce žalobce, kterým vyzvala svým přípisem ze [datum] žalovanou k tomu, aby bezodkladně pokračovala ve zhotovení díla. Je tedy zřejmé, že žalobce nemohl platně [datum] odstoupit, když [datum] skrze právní zastoupení žádá o pokračování díla. Ostatně [datum] psal žalobce e-mailovou zprávu žalované s tím, že byl zkontrolovat stavbu, a že zde neviděl igelit či něco na zakrytí stavby, atd.

31. Následně podáním ze dne [datum] žalovaná uvedla:

32. Ve vyjádření žalobce ze dne [datum] činila žalovaná nesporným, že žalobce opravdu připomínkoval návrh smlouvy předložený žalovanou, kdy tedy smlouva jako taková byla výsledkem dohody obou smluvních stran. Nelze tak jednoznačně vycházet z premisy, že smlouva byla předložena žalovanou, jakožto odborníkem, a žalobce ji toliko podepsal. V této souvislosti pak tedy nelze dovodit postup dle ust. § 1812 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, obzvláště za situace, kdy ujednání ohledně počátku běhu lhůty pro zhotovení díla bylo upraveno dle pokynů žalobce.

33. Dále není pravdou, že pokud k předání staveniště nedošlo protokolárně, není tato skutečnost překážkou pro běh lhůty k provedení díla. Jednak dle uzavřené smlouvy o dílo je lhůta ke zhotovení díla dána právě od okamžiku protokolárního předání staveniště, jednak i za předpokladu, kdy bychom podmínku protokolárního předáni vypustili, není postaveno ze strany žalobce najisto, kdy k předání staveniště fakticky došlo a nelze tak určit počátek běhu lhůty pro dokončení díla.

34. Žalovaná také rozporovala tvrzení žalobce, že by v době trvání smluvního vztahu nebyla smlouva o dílo písemně měněna, kdy k tomuto příkladmo dokládala zápis o jednání ze dne [datum], ze kterého je patrné, že smluvní strany jednaly o technických parametrech díla i téměř rok po uzavření smlouvy o dílo. Dále žalovaná dokládala e-mailovou komunikaci se žalobcem z prosince roku 2020, kdy žalobce určuje své požadavky na realizaci díla, konfrontuje žalovanou s těmito požadavky na realizaci věnce a žalovaná dle pokynů žalobce následně dílo realizuje. I z této komunikace je zřejmé, že žalobce do provádění díla zasahoval, byť jak opakovaně ve svém podání zdůrazňuje, není odborníkem v tomto oboru. Žalovaná se však žalobci snažila vždy vyhovět, když považovala za vhodné dílo provést přesně dle pokynů žalobce a dle jeho představ, byť tyto se v průběhu provádění díla měnily.

35. Žalovaná nadále trvala na skutečnosti, že dílo bylo realizováno nikoli pouze dle projektové dokumentace, ale spíše dle postupu stavby, když se ukazovalo, že projektová dokumentace nedopovídala právě postupu stavby. Takto například projektová dokumentace počítala se zachováním zdi z původní stavby, nicméně žádná taková zeď zachována nebyla, proto ji žalovaná musela vybudovat na své náklady. Už zde tedy vznikaly vícepráce, když bez této zdi se v díle postupovat nedalo. Stejně tak předmětem smlouvy o dílo sice byly bourací práce, ale toliko na původní stavbě tehdejšího rodinného domu, nikoli však bourací práce na všech dalších stavbách, které však ve výsledku musely být provedeny, neboť bez bourání těchto staveb nebylo možné v díle pokračovat.

36. Pokud žalobce tvrdil, že předání staveniště mělo být protokolárně zapsáno ve stavebním deníku, pak tato skutečnost se absolutně nezakládá na pravdě, neboť vedení stavebního deníku nebylo ze strany žalobce požadováno, žádný stavební deník se nevedl. Rovněž je zcela lživá informace, že by manželka žalobce měla předávat žalované staveniště. Jednatelé žalované viděli manželku žalobce jednou v životě, kdy seděla ve vozidle s žalobcem a následně si vybírala poštovní schránku u domu. Jednatelé žalované s ní nikdy nehovořili, natož o realizaci díla. Žalobce tedy dle žalované nadále neunáší důkazní břemeno k okamžiku, kdy mělo dojít k počátku realizace díla, resp. k předání staveniště. Žalovaná zcela vylučovala, že by se žalobce, kdy dožadoval jakéhokoliv protokolu o předání staveniště. Žalovaná tak setrvávala na svém stanovisku, že k protokolárnímu předání staveniště fakticky nikdy nedošlo. Poté co byly skončeny bourací práce se započalo s vlastní stavbou díla, aniž by staveniště bylo kdy ze strany žalobce předáno.

37. Ve vztahu k závazku žalované zajistit dotaci Nová zelená úsporám, žalovaná uvedla následující. Žalovaná si ještě před realizací díla nechala ověřit od [tituly před jménem] [jméno FO], že budoucí stavba splňuje paramenty pro potenciální využití dotace. [tituly před jménem] [jméno FO] bylo na základě požadavků žalované provedeno zaměření stavby a byla mu předložena projektová dokumentace na realizaci nového díla. [tituly před jménem] [jméno FO] tedy na základě předložených podkladů spočítal výši dotace, která by při splnění dalších podmínek mohla být žalobci vyplacena. Žalovaná uváděla, že má za to, že žalobce nerozumí systému, jakým se dotace přiznávají, neboť o finální výši dotace, myšleno, o co nejvyšší výši dotace, je možné požádat až ve chvíli, kdy je hrubá stavba zcela dokončená a je možné tedy určit plochy obvodového zdiva, plochy podlah, stropů a přesné rozměry oken a dveří. Z tohoto je tedy zřejmé, proč žalovaná nepřistoupila k žádosti o dotace ve chvíli, kdy neznala parametry uvedené výše. Žalovaná navíc podotýkala, že bylo sjednáno, že dotace má být vyplacena žalované. Žalovaná tak logicky měla zájem, aby tato dotace byla žalobci přiznána. Pokud tedy žalobce uvádí, že dotace nebyla prostavěna, stěží se dá prostavět něco, co nebylo proplaceno.

38. Žalovaná dále uvedla, že vůbec nerozuměla tomu, zda žalobce myslí vážné platnost podmíněného odstoupení (pokud nehodláte skončit do června), které popisuje ve svém vyjádření. Byť je obecně možné odstoupit od smlouvy s odkládací podmínkou, žalovaná má za to, že takto formulované „odstoupení“ není účinné, když je zcela neurčité a nelze z něho jednoznačně dovodit, že takové odstoupení bylo myšleno s vážnou vůlí. Navíc po tomto tvrzeném odstoupení žalobce dále požadoval plnění na základě smlouvy o dílo a byl si dále vědom toho, že žalovaná v realizaci díla pokračuje a nikterak ji neupozornil, že již plnit nemá, když měl žalobce od smlouvy údajně odstoupit. Žalovaná dovozovala, že nelze hovořit o platném odstoupení ke dni [datum], když dne [datum] realizovala na stavbě věnec druhého nadzemního podlaží stavby, kdy následně přistoupila k realizaci stropů a ve stavbě pokračovala až do [datum], kdy byla vyhotovena krytina na střeše.

39. Vzájemná komunikace účastníků řízení probíhala tak, že si žalobce žádal realizaci dalších víceprací s tím, že pokud tyto budou zrealizovány, následně doplatí cenu díla i víceprací. K tomuto však nikdy nedošlo. K faktickému ukončení realizace díla tedy došlo ze strany žalované, která nehodlala nadále financovat stavbu žalobce z vlastních prostředků.

40. Žalovaná uvedla, že pokud žalobce pojmenovával stavební práce, které měly být na stavbě realizovány, pak je podstatné uvést, že pokud dle názoru žalobce k odstoupení došlo dne [datum], pak není možné logicky používat ceny z cenové nabídky, která je nedílnou součástí smlouvy o dílo.

41. Dle žalované žalobce tedy nemůže uspět v ocenění stavebních prací v částce 470 500 Kč, ostatně po odstoupení je nutné vycházet z bezdůvodného obohacení a jedině znalec bude schopen svým posudkem prokázat to, co tvrdí žalovaná, že tedy došlo k realizaci nikoli stavebních úprav, ale zcela nového rodinného domu ve významně větším rozsahu s významně větším množstvím materiálu, tedy zcela odlišně, než stanovila smlouva o dílo a také zcela odlišně od projektové dokumentace.

42. Pokud žalobci nebyly známy vícepráce, pak tyto příkladmo uvedla žalovaná jako bourací práce v mnohem větším rozsahu, než bylo původně ujednáno, s tím související vyšší náklady na odvoz suti a dopravu, vyšší náklady na ruční nakládku suti, když nebylo možné použít stroje (bagr), a dále výrazně větší počet pracovníků žalované a s tím související náklady na jejich odměnu za práci. Dále bylo postaveno více obvodových zdí, ve větším rozsahu byly vystavěny obvodové věnce ve všech třech patrech. Dále ve 3. nadzemním podlaží byla stavba dle pokynů žalobce navýšena o několik šárů obvodových zdí. Dále byly rozměrově upraveny okenní otvory, sklon střechy. Dílo tak bylo více náročně, stavba byla náročnější na čas i na počet pracovních sil. Se všemi vícepracemi byl žalobce obeznámen, ostatně on sám tyto vyžadoval. Úhrada částí ceny díla byla prováděna tak, že žalovaná provedla práce dle pokynů žalobce a tento následně tyto práce uhradil. Tak bylo postupováno až do doby, kdy žalobce začal vyžadovat stále větší rozsah víceprací, které vyčerpaly rozpočet na provedení díla jako takového a žalobce následně přestal realizaci díla financovat, což vedlo k ukončení prací ze strany žalované.

43. Ze smlouvy o dílo uzavřené dne [datum] soud zjistil, že žalobce a žalovaná se dohodli na tom, že žalovaná pro žalobce provede na svůj náklad a nebezpečí dílo tak, jak je specifikováno touto smlouvou a jejími přílohami, kdy objednatel se zavázal zhotoviteli provedené dílo převzít bez podstatných vad a nedodělků, které by bránily užívání díla a zaplatit sjednanou cenu díla, a to za podmínek ve lhůtách sjednaných ve smlouvě. Dílo představovalo „stavební úpravy rodinného domu na [adresa], [adresa]“, kdy místem plnění byla [adresa], [adresa]. Dílo zahrnovalo provedení stavebních prací v souladu s přílohou č. [hodnota] – položkový rozpočet – cenová nabídka z [datum]. Smluvní strany se dohodly, že zhotovitel dokončí dílo nejpozději do 120ti kalendářních dní od protokolárního předání staveniště. Kdy je dílo splněno se strany dohodly v článku 4.

1. Cena díla byla určena rozpočtem, který byl nedílnou součástí smlouvy ve výši 1 581 250 Kč včetně 15 % DPH. V článku 6 si stany ujednaly platební podmínky, v článku 7 podmínky provádění díla. V článku 8.3. se smluvní strany dohodly, že o předání stanoviště vyhotoví smluvní strany písemný protokol, který obě strany podepíší; za den předání se považuje den, kdy dojde k oboustrannému podpisu předávacího protokolu. Podle článku 8.5. smlouvy žalovaná měla vést stavební deník. V článku 10 smlouvy se smluvní strany dohodly, že jakákoliv ústní ujednání při provádění díla, která nejsou písemně potvrzena oprávněnými zástupci obou smluvních stran, jsou právně neúčinná. Dále se smluvní strany dohodly, že smlouvu lze měnit pouze písemnými vzestupně číslovanými dodatky, podepsanými oprávněnými zástupci obou smluvních stran.

44. Z emailové korespondence ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná zaslala žalobci smlouvu o dílo. Žalovaný na to reagoval tak, že smlouvu přečetl a souhlasí s ní, a že smlouvu připomínkuje a nechť je připomínkovaná verze brána jako protinávrh. Na to pak účastníci dne [datum] uzavřeli písemnou smlouvu.

45. Z emailové korespondence ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce sdělil blíže nespecifikovanému adresátovi, že žádá o okamžité zahájení prací, nebo bude nucen odstoupit od smlouvy. Na tento email žalobce bylo téhož dne reagováno jednatelem žalované, v rámci kterého sdělil harmonogram prací na březen 2021. Na tento email žalobce reagoval dalším emailem, z téhož dne, v rámci kterého sám žalobce uvedl své výhrady k provádění díla a sám sdělil, že žalovaná stavební deník nevede. Dále žalobce uvedl, že pokud nehodlají skončit do června, tak odstupuje od smlouvy.

46. Z přípisu právního zástupce žalobce ze dne [datum], adresovaného žalované (doručeného žalované dle doručenky rovněž [datum]), soud zjistil, že žalobce uvedl, že odstupuje od smlouvy, a to z důvodu, že specifikované dílo nebylo ani do dne vyhotovení přípisu provedeno. Dále právní zástupce žalobce poukázal na to, že s ohledem na obecně známou judikaturu, žalobce nebyl povinen odstoupit od smlouvy ve lhůtě bez zbytečného odkladu. Stejnou výzvou pak žalobce vyzval žalovanou k vrácení bezdůvodného obohacení ve výši 1 423 125 Kč.

47. Pokud se týká závěru o skutkovém stavu, soud uzavírá, že ze smlouvy o dílo uzavřené dne [datum] soud zjistil, že žalobce a žalovaná se dohodli na tom, že žalovaná pro žalobce provede na svůj náklad a nebezpečí dílo tak, jak je specifikováno touto smlouvou a jejími přílohami, kdy objednatel se zavázal zhotoviteli provedené dílo převzít bez podstatných vad a nedodělků, které by bránily užívání díla a zaplatit sjednanou cenu díla, a to za podmínek ve lhůtách sjednaných ve smlouvě. Dílo představovalo „stavební úpravy rodinného domu na [adresa], [adresa]“, kdy místem plnění byla [adresa], [adresa]. Dílo zahrnovalo provedení stavebních prací v souladu s přílohou č. [hodnota] – položkový rozpočet – cenová nabídka z [datum]. Smluvní strany se dohodly, že zhotovitel dokončí dílo nejpozději do 120ti kalendářních dní od protokolárního předání staveniště. Kdy je dílo splněno se strany dohodly v článku 4.

1. Cena díla byla určena rozpočtem, který byl nedílnou součástí smlouvy ve výši 1 581 250 Kč včetně 15 % DPH. V článku 6 si stany ujednaly platební podmínky, v článku 7 podmínky provádění díla. V článku 8.3. se smluvní strany dohodly, že o předání stanoviště vyhotoví smluvní strany písemný protokol, který obě strany podepíší; za den předání se považuje den, kdy dojde k oboustrannému podpisu předávacího protokolu. Podle článku 8.5. smlouvy žalovaná měla vést stavební deník. V článku 10 smlouvy se smluvní strany dohodly, že jakákoliv ústní ujednání při provádění díla, která nejsou písemně potvrzena oprávněnými zástupci obou smluvních stran, jsou právně neúčinná. Dále se smluvní strany dohodly, že smlouvu lze měnit pouze písemnými vzestupně číslovanými dodatky, podepsanými oprávněnými zástupci obou smluvních stran. Z emailové korespondence ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná zaslala žalobci smlouvu o dílo. Žalovaný na to reagoval tak, že smlouvu přečetl a souhlasí s ní, a že smlouvu připomínkuje a nechť je připomínkovaná verze brána jako protinávrh. Na to pak účastníci dne [datum] uzavřeli písemnou smlouvu. Z emailové korespondence ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce sdělil blíže nespecifikovanému adresátovi, že žádá o okamžité zahájení prací, nebo bude nucen odstoupit od smlouvy. Na tento email žalobce bylo téhož dne reagováno jednatelem žalované, v rámci kterého sdělil harmonogram prací na březen 2021. Na tento email žalobce reagoval dalším emailem, z téhož dne, v rámci kterého sám žalobce uvedl své výhrady k provádění díla a sám sdělil, že žalovaná stavební deník nevede. Dále žalobce uvedl, že pokud nehodlají skončit do června, tak odstupuje od smlouvy. Z přípisu právního zástupce žalobce ze dne [datum], adresovaného žalované (doručeného žalované dle doručenky rovněž [datum]), soud zjistil, že žalobce uvedl, že odstupuje od smlouvy, a to z důvodu, že specifikované dílo nebylo ani do dne vyhotovení přípisu provedeno. Dále právní zástupce žalobce poukázal na to, že s ohledem na obecně známou judikaturu, žalobce nebyl povinen odstoupit od smlouvy ve lhůtě bez zbytečného odkladu. Stejnou výzvou pak žalobce vyzval žalovanou k vrácení bezdůvodného obohacení ve výši 1 423 125 Kč.

48. Soud z dalších listinných důkazů realizovaných k důkazu skutková zjištění – s ohledem na níže uvedené právní hodnocení věci – nečinil, když tyto nesouvisely s přijímaným právním hodnocením věci.

49. Další navržené důkazy soud pro nadbytečnost nerealizoval (výslechy účastníků řízení, výslechy navržených svědků, navržený znalecký posudek), když tyto nemohly přispět k objasnění věci – s ohledem na přijímané právní hodnocení věci – které vychází z účastníky předložených listinných důkazů, zejména pak ze smlouvy o dílo, emailové korespondence ze [datum], emailové korespondence ze dne [datum], z přípisu ze dne [datum], jakož i skutkových tvrzení účastníků v tom rozsahu, v jakém byli ve shodě.

50. Podle § 564 obč. zák. vyžaduje-li zákon pro právní jednání určitou formu, lze obsah právního jednání změnit projevem vůle v téže nebo přísnější formě, vyžaduje-li tuto formu ujednání stran, lze obsah právního jednání změnit i v jiné formě, pokud to ujednání stran nevylučuje.

51. Podle § 2586 odst. 1 obč. zák. smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

52. Podle § 2590 odst. 1 obč. zák. zhotovitel provede dílo s potřebnou péčí v ujednaném čase a obstará vše, co je k provedení díla potřeba.

53. Podle § 2604 obč. zák. dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno.

54. Podle § 2623 obč. zák. není-li dále stanoveno jinak, použijí se na smlouvu o úpravě nemovité věci a na smlouvu o zhotovení, opravě nebo úpravě stavby ustanovení prvního oddílu tohoto dílu.

55. Podle § 1968 obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení.

56. Podle § 1969 obč. zák. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

57. Podle § 1977 obč. zák. poruší-li strana prodlením svou smluvní povinnost podstatným způsobem, může druhá strana od smlouvy odstoupit, pokud to prodlévajícímu oznámí bez zbytečného odkladu poté, co se o prodlení dozvěděla.

58. Podle § 1978 odst. 1 obč. zák. zakládá-li prodlení jedné ze smluvních stran nepodstatné porušení její smluvní povinnosti, může druhá strana od smlouvy odstoupit poté. Co prodlévající strana svoji povinnost nesplní ani v dodatečně přiměřené lhůtě, kterou jí druhá strana poskytla výslovně či mlčky.

59. Podle § 2004 odst. 1 obč. zák. odstoupením od smlouvy se závazek zrušuje od počátku.

60. Podle § 2991 odst. 1 obč. zák. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

61. Podle § 2048 obč. zák. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši anebo způsob , jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda 62. Pokud se týká právního hodnocení, soudu nezbývá než uzavřít, že žaloba žalobce je aktuálně předčasná, a tudíž soudu nezbylo, než ji zamítnout. Soud dovodil, jak bude rozebráno níže, že prozatím nepočala běžet lhůta ke splnění díla, a tudíž lhůta ke splnění díla, která činila 120 kalendářních dnů, ani neuplynula. Za této situace se žalovaná nemohla dostat do prodlení, a tudíž korespondence žalobce ze dne [datum], pokud v ní vyjadřoval požadavek na odstoupení od smlouvy, jakož i odstoupení od smlouvy ze dne [datum], jsou neplatné. K emailové korespondenci ze dne [datum], bez ohledu na níže uvedené, lze rovněž uzavřít, že by odstoupení žalobce tímto úkonem nemohlo obstát, neboť bylo učiněno vnitřně rozporným podmíněným úkonem (nikoliv s odkládací podmínkou).

63. V řízení bylo mezi účastníky nesporné, že žalovaná pro žalobce skutečně v místě plnění nějaké stavební práce provedla, v nějakém rozsahu dílo bylo provedeno, v nějakého rozsahu došlo i k prostavění žalobcem složených záloh. S ohledem na znění smlouvy však podrobné zjišťování rozsahu shora uvedeného nepostačuje. V daném konkrétním případě si smluvní strany totiž sjednaly, že jakákoliv ústní ujednání při provádění díla, která nejsou písemně potvrzena oprávněnými zástupci obou smluvních stran, jsou právně neúčinná (článek 10.4. smlouvy), dále si ujednaly, že smlouvu lze měnit pouze písemnými vzestupně číslovanými dodatky, podepsanými oprávněnými zástupci obou smluvních stran (článek 10.5. smlouvy). Takovéto ujednání je zcela 64. v souladu s ust. § 564 obč. zák. a tudíž platí v projednávaném případě, že písemná smlouva mohla být měněna pouze písemně, neboť si to smluvní strany ujednaly. V daném případě tedy nelze obsah smluvních ujednání s ohledem na výslovné znění smlouvy nahrazovat ústní formou, rovněž ani konkludentní formou. Účastníci si výslovně sjednali, a to se zvláštním důrazem, když uvedené uvedli v textu smlouvy tučně a podtrženě, že zhotovitel dokončí dílo nejpozději do 120ti kalendářních dní od protokolárního předání stanoviště. V článku 8.3. smlouvy si pak smluvní strany ujednaly, že o předání stanoviště vyhotoví smluvní strany písemný protokol, který obě strany podepíší; za den předání se považuje den, kdy dojde k oboustrannému podpisu předávacího protokolu. Mezi účastníky bylo nesporné, jak vyplývá z vyjádření žalobce i žalované, že k písemnému protokolárnímu předání stanoviště nedošlo, písemný protokol vyhotoven nebyl (podání žalobce ze dne [datum] a podání žalované ze dne [datum] a [datum]). Od písemného protokolárního předání stanoviště pak běžela 120ti denní lhůta k plnění a není – li zřejmé od kdy lhůta k plnění běží, pak ani není zřejmé, do kdy dílo mělo být splněno. Samotná skutečnost, že stavba se prováděla, pak článku 3 odst. 1 smlouvy, pokud se týká lhůty k plnění, nevyhovuje. [právnická osoba] se zdůrazňuje, že žalobce v podání ze dne [datum], shodně s žalovanou, potvrdil, že protokol o předání staveniště absentuje. Není relevantní tvrzení žalobce v podání ze dne [datum], že bylo mezi účastníky ústně dohodnuto, že datum předání staveniště bude zapsáno do stavebního deníku, který žalovaná měla podle smlouvy vést. Takovéto ústní ujednání by zcela nepochybně bylo podle článku 10 odst. 4 smlouvy právně neúčinné, když dle článku 10.4. a 10.5. smlouvy uzavřenou smlouvu bylo možné měnit pouze písemně, písemnými dodatky ke smlouvě, tudíž ústní ujednání o zápisu ve stavebním deníku by nebylo platné a relevantní. Rovněž pak nemohlo dojít k předání staveniště zápisem ve stavebním deníku, neboť jak vyplynulo ze skutkových zjištění, takovýto stavební deník se nevedl, což jednak výslovně vyplývá z podání žalované ze dne [datum] a dále tato skutečnost vyplývá z emailu žalobce ze dne [datum], který sám žalobce předložil k důkazu, v rámci kterého (vyjma toho, že upozorňuje na prodlení a činí podmíněné odstoupení) žalobce v textu tohoto emailu potvrdil, že je mu známo, že stavební deník veden není. Tudíž pak nemůže být fakticky ani právně relevantní tvrzení žalobce z podání ze dne [datum], že údajně bylo ústně dohodnuto, že datum předání staveniště bude zapsáno ve stavebním deníku. Není pak ani relevantní tvrzení žalobce v podání ze dne [datum], že fakticky staveniště žalované předala manželka žalobce [datum] (což je ostatně žalovanou rozporováno), neboť smluvní strany si smluvily v článku 3.1. ve spojení s článkem 8.3. smlouvy protokolární předání staveniště v písemné podobě, k čemuž nedošlo, což žalobce opakovaně potvrdil ve svém podání ze dne [datum], a to i ve vztahu k manželce [jméno FO], když žalobce uvedl, že v den [datum], kdy mělo být stanoviště fakticky předáno manželkou, k žádnému podpisu protokolu nedošlo. Z tohoto pohledu pak je zřejmé, že byl nadbytečným i případný výslech manželky žalobce na toto téma s ohledem na samotné tvrzení žalobce a výslovné znění článku 3.1. smlouvy ve spojení s článkem 8.3. smlouvy. Není i přiléhavý odkaz žalobce v podání ze dne [datum] na § 1812 odst. 1 obč. zák., kdy by povinnost k zajištění protokolu o předání staveniště měla údajně stíhat žalovanou, což z daného právního ustanovení neplyne ani se to z něj nedá jakkoliv dovodit, protokolární předání staveniště a sepis písemného protokolu o předání staveniště pak se z povahy věci, jakož i z obsahu smlouvy (článek 3.1. a článek 8.3. smlouvy), měl být dvoustrannou záležitostí. Žalobce pak v podání ze dne [datum] tvrdil, že se žalobce o vydání protokolu o předání staveniště na žalované několikrát dožadoval, což se z obsahu spisu a zejména emailové komunikace nepodává, podstatné je však to, že se mělo jednat o dvoustranný úkon účastníků, a nikoliv jednostranný úkon žalované tak, aby se žalobce domáhal vydání takovéhoto protokolu. Soud nesouhlasí s právní argumentací žalobce opřenou o § 582 odst. 2 obč. zák., že absenci protokolárního předání by šlo namítnout pouze tehdy, pokud by nebylo zcela jasné, že k předání staveniště fakticky došlo. Jak již bylo uvedeno, tak je zřejmé, že stavět se někdy začalo, nicméně nelze s ohledem na obsah smlouvy dovodit kdy, nelze dovodit od kdy začala běžet lhůta k plnění a zda a kdy případně skončila. Je nutno poukázat na skutečnost, že smluvní strany si na ujednání v článku 3.1. smlouvy kladly zvláštní důraz. Nic nebránilo v tom, aby si účastníci sjednali termín splnění jinak, zejména pak kupř. přesným datumem. Tak, jak si smluvní stany vymezily termín splnění díla, způsobily, že při absenci písemného protokolárního předání staveniště, tedy při absenci písemného protokolu, nepočala běžet lhůta k plnění 120 kalendářních dnů, tato lhůta pak logicky ani neuběhla, žalovaná se pak tedy nemohla dostat do prodlení a žaloba žalobce je předčasná. Nutno zdůraznit, že smlouva byla koncensem obou stran, kdy na její tvorbě se podílely obě smluvní strany, jak vyplývá z emailové korespondence ze dne [datum]. Žalobce pak za situace, kdy žalovaná není v prodlení, nemohl žalované dát dodatečnou lhůtu k plnění a obě provedená odstoupení, jak z [datum], tak z [datum] jsou neplatná, když žalovaná se jednak nedostala do prodlení a jednak jí nebyla poskytnuta dodatečná lhůta k plnění. Podmíněné odstoupení od smlouvy učiněné žalobcem ze dne [datum] je pak neplatné z důvodů uvedených výše.

65. Dle názoru soudu je tedy nepochybné, že účastníci měli sepsat písemný protokol o předání staveniště, kdy ode dne protokolárního předání staveniště pak mohla započít běžet 120ti denní lhůta k plnění. Účastníci měli sepsat písemný protokol, jakožto dvoustranný právní úkon, pakliže by některá ze stran k tomuto dvoustrannému právnímu úkonu neposkytla součinnost, bylo možné se domáhat nahrazení projevu vůle příslušné nesoučinné strany s podpisem protokolu. Soud je pak toho názoru, že žalobce by měl dle smlouvy žalované nejprve písemným protokolem předat staveniště, k čemuž je žalovaná povinna dle smlouvy poskytnout součinnost (pakliže by tak neučinila, lze nahradit její vůli soudním rozhodnutím), po takovémto protokolárním předání staveniště poběží 120ti denní lhůta ke splnění díla a až po jejím marném uplynutí bude moci žalobce učinit právní úkony vyplývající z případného prodlení žalovaného (kupř. i odstoupení od smlouvy).

66. Soud na závěr doplňuje, že pakliže žalobce zmiňoval to, že žalobce je spotřebitelem a tedy zmiňoval ochranu spotřebitele, pak nelze než uzavřít, že takováto ochrana spotřebitele nemůže být bezbřehá, když i spotřebitel je povinen dodržovat písemnou smlouvu a z ní ujednané povinnosti, když nelze přijmout ten závěr, že i když i spotřebitel i podnikatel něco nesplní, pak lze zcela ignorovat písemný obsah smlouvy, v daném případě rozuměno článek 3.1. a 8.3 smlouvy. Tedy jinak řečeno, nelze jakoukoliv nastalou situaci vykládat v souladu se zájmy spotřebitele odtrženě od obsahu smlouvy, neboť v takovémto případě by vlastně smlouvy neměla žádný právní význam a mohla by jakákoliv situace vyložena ve prospěch spotřebitele.

67. Vzhledem k tomu, že se žalovaná nedostala prozatím do prodlení, pak požadavek žalobce na slevu z ceny díla či snad smluvní pokutu za prodlení s provedením díla, je rovněž neopodstatněný.

68. Veden shora uvedenými úvahami, soudu nezbylo, než návrh žalobce jako předčasný zamítnout.

69. Dále pak soud- s ohledem na rozšíření žaloby o 24.125 Kč s příslušenstvím- zavázal žalobce zaplatit státu- České republice na účet Okresního soud v Olomouci částku 1207 Kč ( 5% z rozšíření), když poplatková povinnost stíhá žalobce podáním návrhu na rozšíření žaloby, a to v pariční 3 denní lhůtě.

70. O nákladech řízení pak soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a to tak, že soud zavázal žalobce zaplatit žalované na nákladech řízení částku 59 532 Kč, a to v pariční 3denní lhůtě k rukám advokátky [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], [tituly za jménem], když žalobce byl ve věci plně procesně neúspěšný, a tudíž ho stíhá povinnost zaplatit žalované všechny účelně vynaložené náklady řízení, které se v daném případě sestávají ze zastoupení žalované advokátem v řízení, když konkrétně se jedná o 3 úkony právní pomoci po 11 980 Kč (příprava a převzetí, sepis odporu z [datum], vyjádření na výzvu soudu ze dne [datum]) a účast u jednání dne [datum] po 12 060 Kč ( již tarifní hodnoty 937 875 Kč), dále se pak jedná o 4 režijní paušály po 300 Kč a o 21 % DPH z těchto částek.

Poučení