14 C 289/2018-203

Rubrum

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudkyní JUDr. Irenou Šolínovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] o vypořádání společného jmění manželů takto:

Výrok

I. Z věcí, jež měli účastníci ve společném jmění manželů, se přikazují do vlastnictví žalovaného: bytová jednotka č. [rok], která je vymezena v budově [adresa] na parcele č. st. [číslo] v obci a k. ú. [obec] a spoluvlastnický podíl o velikosti [číslo] na společných částech budovy [adresa] a na pozemku p. č. st. [číslo] v obci a k. ú. [obec], vše zapsáno na listu vlastnictví [číslo] [stát. instituce], [stát. instituce], v ceně 3.125.000 Kč a pozemek p. č. st. 111 v obci a k. ú. [obec] zapsaný na listu vlastnictví [číslo] [stát. instituce], [stát. instituce], v ceně 52.800 Kč.

II. Žalovanému se přikazuje kupní cena za prodej osobního automobilu Hyundai, typ [jméno] [příjmení] [registrační značka] ve výši 180.000 Kč.

III. Žalobkyni se přikazuje obchodní podíl o velikosti 50 % v [právnická osoba] [anonymizováno], [IČO] v ceně 0 Kč.

IV. Žalovanému se přikazuje obchodní podíl o velikosti 50 % v [právnická osoba] [anonymizováno], [IČO] v ceně 0 Kč.

V. Žalovanému se přikazuje zůstatek na účtu u [právnická osoba], [IČO] číslo účtu [bankovní účet] ve výši 3.334,80 Kč.

VI. Žalobkyni se přikazuje zůstatek na účtu u [právnická osoba], [IČO] číslo účtu [bankovní účet] ve výši 90.215,64 Kč.

VII. Žalobkyni se přikazuje kapitálová hodnota životního pojištění u [právnická osoba], [IČO] dle pojistné smlouvy č. 7136781519 ve výši 35.931 Kč.

VIII. Žalovanému se přikazuje zůstatek na účtu u [právnická osoba], [IČO] [číslo] ve výši 32.283,48 Kč.

IX. Žalovanému se přikazuje zůstatek na účtu u [právnická osoba], [IČO] číslo [bankovní účet] ve výši 455.319,16 Kč.

X. Žalobkyni se přikazuje zůstatek na účtu u [právnická osoba], [IČO] [číslo] ve výši 729.180,45 Kč.

XI. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni vypořádací podíl ve výši 1.455.126 Kč, a to částku 455.126 Kč do 2 měsíců od právní moci rozsudku a částku 1.000.000 Kč do 8 měsíců od právní moci rozsudku.

XII. Co do položky kapitálová hodnota životního pojištění žalovaného u [právnická osoba] se žaloba zamítá.

XIII. Vzájemná žaloba se zamítá co do položek: dluh vůči [jméno] [příjmení] ve výši 1.000.000 Kč, platby do fondu oprav za říjen 2017 až březen 2019 ve výši 20.511 Kč, investice do kotle ve výši 61.065 Kč, splátky úvěru u [právnická osoba] od října 2017 do března 2018 ve výši 83.610 Kč, splátka úvěru u [právnická osoba] ve výši 11.240 Kč, doplatek za plyn a elektřinu ve výši 4.595,44 Kč, platba 1.936,50 Kč za zálohy na elektřinu, platba za znalecké posudky [anonymizováno] [příjmení] ve výši 4.850 Kč a platba za vyklizení bytové jednotky ve výši 20.000 Kč.

XIV. Každý z účastníků je povinen nahradit České republice na účet Okresního soudu v Trutnově náklady řízení ve výši 1.409,50 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

XV. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 6.500 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou soudu dne 19. 10. 2018 se žalobkyně domáhala vypořádání společného jmění účastníků s tím, že manželství účastníků bylo rozvedeno rozsudkem čj. 30 C 380/2017-27, který nabyl právní moci dne 24. 4. 2018, a po rozvodu mezi účastníky nedošlo k dohodě ohledně vypořádání společného jmění. Do soudního vypořádání žalobkyně původně zahrnovala bytovou jednotku č. 1939 a podíl na společných částech domu a pozemku ve [obec], [značka automobilu] [anonymizováno], zůstatky na účtech stavebního spoření obou účastníků u ČMSS, kapitálovou hodnotu životního pojištění obou účastníků u [obec] [anonymizováno], zůstatky na účtech žalovaného u [anonymizováno] a [anonymizováno], zůstatek na účtu žalobkyně u [anonymizována dvě slova] a movité věci (kola a šicí stroj). Mezi účastníky je neshoda ohledně obvyklé ceny bytové jednotky s tím, že účastníci původně vlastnili 2 byty, jeden z nich za trvání manželství prodali, a to za vyšší částku, než žalovaný navrhuje podle znaleckého posudku [anonymizováno] [příjmení] jako obvyklou cenu bytu. Následně žalobkyně žalobu rozšířila o pozemek p. č. st. [anonymizováno] v obci [obec] s tím, že stavba na pozemku je ve výlučném vlastnictví žalovaného, který ji získal darem, pozemek však účastníci zakoupili za trvání manželství ze společných prostředků. Žalobkyně navrhla, aby byt č. [rok] a pozemek v [obec] byly přikázány do vlastnictví žalovaného. Protože žalovaný po odchodu žalobkyně ze společné domácnosti vybral ze svých účtů vyšší částky, navrhla žalobkyně, aby byl zkoumán stav účtů žalovaného ke dni 18. 10. 2017 a byly zjišťovány výběry nad 20.000 Kč. Po vyjádření žalovaného, který popíral existenci movitých věcí navrhovaných žalobkyní do vypořádání, žalobkyně vzala žalobu zpět co do vypořádání těchto věcí, proto usnesením čj. 14 C 289/2018-38 ze dne 18. 12. 2018, které nabylo právní moci 4. 1. 2019, bylo řízení v tomto rozsahu zastaveno.

2. Žalovaný vzájemnou žalobou do vypořádání navrhl obchodní podíl účastníků ve [právnická osoba] [anonymizováno], [IČO], dluh vůči [jméno] [příjmení] ve výši 1.000.000 Kč, platby do fondu oprav za říjen 2017 až březen 2019 ve výši 20.511 Kč, investice do kotle ve výši 61.065 Kč, splátky úvěru u [právnická osoba] od října 2017 do března 2018 ve výši 83.610 Kč, splátku úvěru u [právnická osoba] ve výši 11.240 Kč, doplatek za plyn a elektřinu ve výši 4.595,44 Kč, platbu 1.936,50 Kč za zálohy na elektřinu, vnos ze společného jmění účastníků do odděleného majetku žalobkyně za vybudování oplocení ve výši 83.158 Kč, platbu za znalecké posudky [anonymizováno] [příjmení] ve výši 4.850 Kč a platbu za vyklizení bytové jednotky ve výši 20.000 Kč. Uvedl, že obchodní společnost účastníků je ve ztrátě, z aktiv vlastní pouze karavan. Žalovaný si s vědomím žalobkyně vypůjčil částku 1.000.000 Kč od [jméno] [příjmení], na částku byla vystavena směnka ze dne 18. 1. 2006, půjčku použili účastníci za trvání manželství k financování expedičních cest a zahraničních dovolených, dále na odvody na sociální a důchodové zabezpečení účastníků. U platby zálohy na elektřinu 1.936,50 Kč žalovaný uznal, že byla učiněna až po rozvodu manželství účastníků. K žalobě se žalovaný vyjádřil tak, že obvyklá cena bytové jednotky č. [rok] dle něj odpovídá znaleckému posudku [anonymizováno] [příjmení]. Automobil [příjmení] [jméno] [příjmení] po rozvodu manželství nevyužíval, proto jej prodal za částku 180.000 Kč, která odpovídala stavu vozidla.

3. Žalobkyně popírala, že by dala souhlas k půjčce 1.000.000 Kč a že by o půjčce byla informována. Má za to, že k půjčení peněz nedošlo a jde o snahu žalovaného snížit vypořádací podíl. Částka by musela jít podle zákona přes bankovní účet. Žalobkyně popírá, že by byla přítomna převzetí částky v hotovosti, nic o tom neví a s půjčkou, která byla nepochybně nad rámec běžného hospodaření, nesouhlasí. Pokud k půjčce došlo, nemůže jít o společnou půjčku. Pokud se týká obchodního podílu ve [právnická osoba] [anonymizováno], [IČO], oba účastníci jsou společníky o velikosti podílů 50 %, proto v souladu s judikaturou je nutno v tomto rozsahu přikázat podíly na společnosti účastníkům, takže obvyklá cena obchodního podílu nemůže mít na vypořádání účastníků vliv. Žalobkyně z tohoto důvodu navrhovala nulovou obvyklou cenu obchodního podílu. Žalobkyně uznala vnos ze společného jmění účastníků do jejího odděleného jmění (za oplocení u její nemovitosti) ve výši 83.158 Kč. Další platby, které navrhuje žalovaný do vypořádání, byly učiněny za trvání manželství ze společných prostředků, popř. byly učiněny až po rozvodu manželství a nepadají do společného jmění.

4. Žalovaný setrval na tvrzení, že tyto platby hradil ze svých výlučných prostředků po prodeji bytu v [obec]. Požadoval, aby soud při vypořádání společného jmění účastníků vycházel z podílu 60 % pro žalovaného, 40 % pro žalobkyni. Důvodem pro stanovení nerovnoměrných podílů jsou dle žalovaného příčiny rozvratu manželství. Následně žalovaný doplnil, že důvodem pro nerovnoměrné podíly je také to, že žalobkyně ve společnosti účastníků odpracovala výrazně méně hodin než žalovaný a řešení problémů bylo na žalovaném.

5. Ve věci byly provedeny listinné důkazy spisem zdejšího soudu 30 C 380/2017, výpisy z katastru nemovitostí – listy vlastnictví [číslo] [číslo] výpisem z obchodního rejstříku ohledně [právnická osoba] [anonymizováno], kupní smlouvou ze dne 22. 3. 2018, včetně smlouvy o úschově z téhož dne, kupní smlouvou ze dne 30. 7. 2008, technickým průkazem vozidla [registrační značka], zprávou [stát. instituce] nad [příjmení] a kupní smlouvu ze dne 10. 9. 2018, zprávou a listinami od [právnická osoba], zprávou [právnická osoba], zprávami [právnická osoba], zprávou [právnická osoba], zprávami [právnická osoba], včetně mimořádného výpisu z účtu za období od 18. 10. 2017 do 24. 4. 2018, směnkou na částku 1.000.000 Kč a směnečným protokolem ze dne 18. 1. 2006, složkou dokladů žalovaného (přílohy 1 a 2 na čl. 29), kupní smlouvou na byt v [obec] ze dne 16. 12. 2017, přípisem zástupce žalovaného ze dne 14. 11. 2017 a 19. 12. 2017, přípisem zástupce žalobkyně ze dne 14. 6. 2018 a odpovědí tehdejšího zástupce žalovaného ze dne 3. 9. 2018. Dále byly provedeny důkazy znaleckými posudky znalců [příjmení] [jméno] [příjmení], [celé jméno znalce] (včetně doplňku č. 1), [celé jméno znalce], [jméno] [příjmení] a [celé jméno znalce], výslechem znalců [celé jméno znalce] a [celé jméno znalce]. Dále byly provedeny důkazy výslechem svědků [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení].

6. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. 30 C 380/2017 bylo zjištěno, že dne 20. 12. 2017 podal manžel návrh na rozvod manželství účastníků s tím, že od 18. 10. 2017 se manželka odstěhovala ze společné domácnosti. Rozsudkem čj. 30 C 380/2017-27 ze dne 17. 4. 2018, který nabyl právní moci dne 24. 4. 2018, bylo manželství účastníků uzavřené 21. 6. 1985 rozvedeno postupem dle § 755 odst. 1 občanského zákoníku. Jako příčina rozvratu manželství je uvedeno na základě souhlasného tvrzení účastníků to, že manželka se necítila v manželství šťastná, proto v říjnu 2017 odešla ze společné domácnosti a od té doby soužití mezi manžely nebylo obnoveno.

7. Z korespondence mezi právními zástupci účastníků bylo zjištěno, že vedli jednání o vypořádání společného jmění účastníků, ke konkrétní dohodě nedospěli.

8. Z výpisu z katastru nemovitostí – listu vlastnictví [číslo] bylo zjištěno, že ve společném jmění účastníků je veden byt č. [rok], který je vymezen v budově [adresa] na parcele p. č. st. [číslo] v obci a k. ú. [obec] a spoluvlastnický podíl o velikosti [číslo] na společných částech budovy [adresa] a na pozemku p. č. st. [číslo] v obci a k. ú. [obec]. Nabývacím titulem je kupní smlouva ze dne 2. 3. 2007.

9. Ze znaleckých posudků znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že byly vyhotoveny na objednávku žalovaného dne 25. 11. 2017 (byt č. [rok]) a 28. 11. 2017 (byt [číslo]). Obvyklou cenu bytové jednotky č. [rok] včetně podílu na společných částech domu a pozemku stanovil znalec ke dni 13. 11. 2017 částkou 1.200.000 Kč a bytové jednotky [číslo] včetně podílu na společných částech domu a pozemku ke dni 13. 11. 2017 částkou 1.400.000 Kč.

10. Z kupní smlouvy ze dne 22. 3. 2018 bylo zjištěno, že účastníci jako prodávající prodali bytovou jednotku [číslo] včetně podílu na společných částech domu a pozemku za cenu 1.680.000 Kč. Kupní cena byla dle smlouvy o úschově složena do úschovy schovatele a poté bylo každému z účastníků převedeno na účet uvedený ve smlouvě 50 % kupní ceny.

11. Ze znaleckého posudku znalce [celé jméno znalce] č. 33/3480/ 2019 bylo zjištěno, že znalec stanoví obvyklou cenu bytové jednotky č. [rok] včetně podílu na společných částech domu a pozemku ke dni 24. 4. 2018 částkou 1.490.000 Kč. Z výpovědi znalce [příjmení] [celé jméno znalce] bylo zjištěno, že byt navštívil v roce 2019, vycházel z technického stavu bytu, včetně nedostatků, na které žalovaný upozorňoval při místním ohledání, a stavu trhu v roce 2018. Ceny bytů meziročně stouply. Z doplňku č. 1 znaleckého posudku č. 33/3480/ 2019 bylo zjištěno, že ke dni podání doplňku znaleckého posudku znalec stanoví obvyklou cenu bytové jednotky č. [rok] včetně podílu na společných částech domu pozemku částkou 3.125.000 Kč.

12. Z výpisu z katastru nemovitostí – listu vlastnictví [číslo] bylo zjištěno, že žalovaný je evidován jako vlastník parcely p. č. st. [anonymizováno], jejíž součástí je stavba rekreačního objektu č. e. 198, v obci a k. ú. [obec]. Jako nabývací tituly jsou vedeny darovací smlouva ze dne 11. 12. 2001 a kupní smlouva ze dne 30. 7. 2008.

13. Z kupní smlouvy ze dne 30. 7. 2008 bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi [anonymizováno] [země], [anonymizováno] jako prodávajícím a žalovaným jako kupujícím, předmětem kupní smlouvy byl pozemek p. č. st. 111 o výměře [výměra] v obci a k. ú. [obec], kupní cena činila 26.600 Kč a kupující se zavázal ji uhradit na účet prodávajícího do 14 dnů ode dne obdržení výzvy k úhradě.

14. Ze znaleckého posudku znalce [celé jméno znalce] [číslo] bylo zjištěno, že obvyklou cenu pozemku p. č. st. [anonymizováno] v obci a k. ú. [obec] bez stavby stanoví ke dni podání posudku částkou 52.800 Kč.

15. Z technického průkazu vozidla [registrační značka] bylo zjištěno, že datum první registrace vozidla [příjmení] [jméno] [příjmení] bylo 19. 5. 2014, vozidlo bylo registrováno na žalovaného. Ze znaleckého posudku [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že byl vyhotoven na objednávku zástupce žalobkyně 14. 2. 2018 a obvyklou cenu vozidla [příjmení] [jméno] [příjmení] [registrační značka] k tomuto dni stanovil částkou 490.000 Kč. Ze znaleckého posudku znalce [celé jméno znalce] bylo zjištěno, že ke dni 24. 4. 2018 stanovil obvyklou cenu vozidla částkou 282.000 Kč. Z výpovědi znalce [celé jméno znalce] bylo zjištěno, že vozidlo osobně neobhlédl, vycházel z popisu vozidla v posudku znalce [příjmení] a použil údaje v kupní smlouvě a v listině nepsané opravářem, které jsou ve spise. Z kupní smlouvy ze dne 10. 9. 2018 bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi žalovaným jako prodávajícím a [jméno] [příjmení] jako kupující, předmětem kupní smlouvy bylo vozidlo [příjmení] [jméno] [příjmení] [registrační značka] a kupní cena byla sjednána částkou 180.000 Kč, která byla zaplacena k rukám prodávajícího při podpisu smlouvy. Ze zprávy [stát. instituce] [anonymizováno] [příjmení] bylo zjištěno, že žalovaný byl jako vlastník a provozovatel vozidla evidován do 12. 9. 2018, kdy byl proveden převod na [jméno] [příjmení].

16. Z výpisu z obchodního rejstříku bylo zjištěno, že [právnická osoba] [anonymizováno] se sídlem [adresa], vedení účetnictví, daňové poradenství, velkoobchod, specializovaný maloobchod, zprostředkování služeb. Jednateli společnosti jsou od jejího vzniku oba účastníci, přičemž každý z účastníků jedná a podepisuje za společnost samostatně. Každý z účastníků splatil podíl 100.000 Kč a je zapsán v obchodním rejstříku jako společník s podílem 50 %.

17. Ze zprávy [právnická osoba] bylo zjištěno, že ke dni 24. 4. 2018 byla na účtu stavebního spoření č. [bankovní účet] vedeného na jméno žalobkyně částka 90.215,64 Kč a na účtu č. [bankovní účet] vedeného na jméno žalovaného částka 3.334,80 Kč.

18. Ze zprávy [právnická osoba] bylo zjištěno, že ke dni 24. 4. 2018 byl na účtu [číslo] vedeném na jméno žalobkyně zůstatek 729.180,45 Kč.

19. Ze zpráv [právnická osoba] bylo zjištěno, že ke dni 24. 4. 2018 byl na účtu č. [bankovní účet] vedeném na jméno žalovaného zůstatek 455.319,16 Kč. Od listopadu 2017 do 23. dubna 2018 byly z účtu provedeny bezhotovostní převody částek 40.000 Kč, 21.065 Kč, 25.000 Kč, 35.828 Kč a 70.000 Kč a byly provedeny splátky úvěru 27.204,30 Kč, 20.000 Kč, 22.296,76 Kč a 33.037,10 Kč.

20. Ze zprávy [právnická osoba] bylo zjištěno, že k žalobkyni je evidována pojistná smlouva č. 7136781519, odkupné by k 24. 4. 2018 činilo 35.931 Kč. K žalovanému neevidují k datu 24. 4. 2018 žádnou pojistnou smlouvu, na které by figuroval nárok na odkupné.

21. Ze zprávy [právnická osoba] a mimořádného výpisu z účtu žalovaného bylo zjištěno, že ke dni 24. 4. 2018 byl na účtu [číslo] vedeném na jméno žalovaného zůstatek 32.283,48 Kč. Od 18. 10. 2017 do 24. 4. 2018 byl u účtu jediný převod vyšší než 20.000 Kč, a to 31. 1. 2018 částka 25.000 Kč.

22. Ze směnky a směnečného protokolu bylo zjištěno, že jsou ze dne 18. 1. 2006, směnka je vystavena na částku 1.000.000 Kč, výstavcem směnky je žalovaný, který se ve směnce zavázal do 18. 1. 2021 zaplatit [jméno] [příjmení] částku 1.000.000 Kč. Jako místo vystavení směnky je uvedeno [obec], [anonymizováno]. [jméno] [anonymizováno], protokol podepsal vedle věřitele a výstavce svědek [příjmení] [příjmení].

23. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že zná oba účastníky po pracovní stránce, uvedl, že žalovaný je od roku 2007 daňový poradce ve firmách, kde je svědek statutárním zástupcem. Svědek tvrdí, že v roce 2006 půjčil oproti směnce částku 1.000.000 Kč v hotovosti, o půjčku požádal žalovaný s tím, že ve firmě potřebuje srovnat aktiva a pasiva, svědek nechtěl, aby žalovaný půjčku podepsal jako zástupce právnické osoby, chtěl, aby ji podepsal jako fyzická osoba. Následně se svědek opravil, že žalovaný pro něj pracuje od roku 1997, nikoli od roku 2007.

24. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že se přátelí se [jméno] [příjmení], žalobkyni nezná vůbec, žalovaného pouze zběžně. Podpis na směnečném protokolu je jeho, ale obsah protokolu si nepamatuje. Svědek tvrdí, že jel společně se svědkem [příjmení] za žalovaným kvůli předání částky 1.000.000 Kč v hotovosti. Proč nedošlo k převodu takové částky bezhotovostně, neví. Dle svědka na místě byl on, žalovaný a svědek [příjmení]. Pouze kolem prošla paní, které se to asi netýkalo, neví, kdo to byl.

25. Z dopisu advokáta [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 14. 11. 2017 bylo zjištěno, že oslovuje žalobkyni jako zástupce žalovaného ohledně vypořádání společného jmění účastníků. Uvádí aktiva a pasiva, nezmiňuje dluh vůči svědku [příjmení] ve výši 1.000.000 Kč.

26. Z kupní smlouvy ze dne 16. 12. 2017 bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi žalovaným jako prodávajícím a [jméno] a [jméno] [příjmení] jako kupujícími, předmětem kupní smlouvy byla bytová jednotka [číslo] spoluvlastnický podíl na společných částech budovy a pozemku v obci [obec] a k. ú. [část obce], kupní cena ve výši 1.330.000 Kč byla splatná do 15 dnů od podpisu smlouvy do advokátní úschovy.

27. Z faktury č. 2170797 ze dne 22. 11. 2017 se splatností 6. 12. 2017 bylo zjištěno, že byla vystavena dodavatelem [jméno] [příjmení] žalovanému jako odběrateli na částku 61.065 Kč za výměnu plynového kotle.

28. Z dokladu označeného„ pokladna příjem [právnická osoba]“ bylo zjištěno, že seznam byl vyhotoven 1. 5. 2019, v popisu transakcí je vyznačeno 2. 5. 2008 10.000 Kč od dědy na pozemek [obec], 21. 7. 2008 15.000 Kč od dědy na pozemek [obec].

29. Z faktury č. 118/17 ze dne 30. 11. 2017 bylo zjištěno, že byla vystavena znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení] žalovanému jako odběrateli na částku 4.850 Kč na vyhotovení znaleckých posudků o ceně bytových jednotek [číslo] [rok].

30. Ze složky předložené žalovaným a vedené jako příloha 2 na čl. 29 spisu nebyly zjištěny žádné relevantní skutečnosti, když obsahuje rukou psané poznámky, které nejsou nijak doloženy.

31. Na základě shora uvedených zjištění dospěl soud k těmto závěrům:

32. Manželství účastníků, které bylo uzavřeno 21. 6. 1985, zaniklo právní mocí rozsudku o rozvodu manželství čj. 30 C 380/2017-27, tj. dnem 24. 4. 2018. Tímto dnem také zaniklo společné jmění účastníků. Mezi účastníky, resp. jejich právními zástupci byla vedena jednání ohledně vypořádání společného jmění, k dohodě mezi účastníky však nedošlo. Žalobou doručenou soudu dne 19. 10. 2018 žalobkyně navrhla, aby o vypořádání společného jmění účastníků rozhodl soud. Žalovaný pak vzájemnou žalobou navrhl do vypořádání další položky.

33. Mezi účastníky není sporu, že do jejich společného jmění patří bytová jednotka č. [rok], která je vymezena v budově [adresa] na parcele č. st. [číslo] v obci a k. ú. [obec] a spoluvlastnický podíl o velikosti [číslo] na společných částech budovy [adresa] a na pozemku p. č. st. [číslo] v obci a k. ú. [obec], vše zapsáno na listu vlastnictví [číslo] [stát. instituce], [stát. instituce]. V této bytové jednotce se nacházela rodinná domácnost účastníků, po odstěhování žalobkyně v říjnu 2017 zůstal v bytě bydlet žalovaný, který jej obývá do současné doby. Mezi účastníky je spor ohledně obvyklé ceny této bytové jednotky pro účely vypořádání. Žalovaný nechal ještě za trvání manželství účastníků vyhotovit znalecký posudek znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], který stanovil obvyklou cenu bytu k 13. 11. 2017 částkou 1.200.000 Kč. Se závěry tohoto znaleckého posudku žalobkyně důvodně nesouhlasila, neboť znalec současně ocenil další bytovou jednotku [číslo] kterou účastníci vlastnili, částkou 1.400.000 Kč, ale účastníci tento byt kupní smlouvou ze dne 22. 3. 2018 (tj. za trvání manželství) prodali za částku 1.680.000 Kč, tj. za částku o 280.000 Kč vyšší, než byla stanovena obvyklá cena znalcem [příjmení] [příjmení]. Předmětem vypořádání není bytová jednotka [číslo] neboť ke dni zániku společného jmění účastníků již nepatřila do tohoto společného jmění. Kupní cena, kterou účastníci utržili, patří do společného jmění a je vypořádávána v rámci vypořádání zůstatků na účtech účastníků, na které byla poukázána. Ke stanovení obvyklé ceny bytového jednotky č. 1939 včetně podílu na společných částech domu a pozemku byl na návrh žalobkyně ustanoven znalec [celé jméno znalce], který vyhotovil znalecký posudek č. 33/3480/ 2019, ve kterém stanoví obvyklou cenu bytové jednotky č. [rok] včetně podílu na společných částech domu a pozemku ke dni 24. 4. 2018 částkou 1.490.000 Kč. V rámci výpovědi u soudu se znalec vyjádřil k námitkám žalovaného, vysvětlil, že přihlédl ke stavu bytu, včetně závad, na které žalovaný upozorňoval při místním ohledání bytu prováděném znalcem. Závěry tohoto znaleckého posudku, který obvyklou cenu bytu stanovil částkou o 290.000 Kč vyšší než znalec [příjmení] [příjmení], odpovídají tomu, že i u bytové jednotky [číslo] byla kupní cena, za kterou účastníci byt prodali, cca o tuto částku vyšší, než cena stanovená znalcem [příjmení] [příjmení]. S ohledem na vývoj judikatury s přihlédnutím k rozsudku Nejvyššího soudu ČR ve věci 22 Cdo 1205/2019 ze dne 28. 4. 2020 (Rc 103/2020), podle kterého je třeba vypořádávané věci ocenit ke dni rozhodování soudu, bylo znalci [příjmení] [celé jméno znalce] uloženo dopracovat doplněk znaleckého posudku ohledně aktuální obvyklé ceny, kterým znalec stanovil obvyklou cenu bytové jednotky č. [rok] včetně podílu na společných částech domu a pozemku ke dni podání doplňku znaleckého posudku částkou 3.125.000 Kč. K doplňku znaleckého posudku účastníci nevznesli konkrétní připomínky. Doplněk znaleckého posudku je v souladu s výpovědí znalce před soudem, kdy znalec uvedl, že ceny bytů meziročně stoupají. Soud proto pro účely vypořádání bytové jednotky shora vyšel z obvyklé ceny dle doplňku znaleckého posudku znalce [příjmení] [celé jméno znalce] ve výši 3.125.000 Kč.

34. Mezi účastníky je nesporné, že žalovaný je výlučným vlastníkem rekreačního objektu [anonymizována dvě slova] v obci a k. ú. [obec], který získal darovací smlouvou ze dne 11. 12. 2001. Žalovaný je v katastru nemovitostí zapsán i jako vlastník pozemku p. č. st. [anonymizováno], na kterém objekt stojí, a to na základě kupní smlouvy ze dne 30. 7. 2008. Tato smlouva byla uzavřena za trvání manželství účastníků, přičemž kupní cena dle smlouvy činila 26.600 Kč. Mezi účastníky je sporné, z jakých prostředků byla kupní cena uhrazena. Žalobkyně tvrdí, že ze společných prostředků, žalovaný tvrdí, že z prostředků, které mu daroval jeho otec. Toto tvrzení se však žalovanému nepodařilo prokázat. Žalovaný k důkazu předložil soudu pouze neoficiální doklad označený„ pokladna příjem [právnická osoba]“, který byl vyhotoven patrně žalovaným 1. 5. 2019, v popisu transakcí je vyznačeno 2. 5. 2008 10.000 Kč od dědy na pozemek [obec], 21. 7. 2008 15.000 Kč od dědy na pozemek [obec]. Tímto dokladem nemá soud za prokázáno, že žalovaný obdržel dar od otce na nákup pozemku, když není jasné, z jakého důvodu by tyto finanční prostředky měly figurovat v účetnictví právnické osoby [právnická osoba], navíc celková uváděná částka je 25.000 Kč, tj. částka nižší než kupní cena za pozemek. V rozporu s tímto tvrzením pak žalovaný u jednání dne 1. 4. 2019 tvrdil, že jeho tec přímo zaplatil kupní cenu prodávajícímu. Žalovaný byl soudem poučen, že na základě tohoto důkazu nemá soud za prokázané, že kupní cena za pozemek byla zaplacena z výlučných prostředků žalovaného s tím, že pokud nebudou označeny další důkazy k prokázání tohoto tvrzení, soudu bude mít za to, že kupní cena byla zaplacena ze společných prostředků účastníků. Další důkazy nebyly soudu navrženy, proto soud má za to, že kupní cena za pozemek p. č. st. [anonymizováno] v k. ú. [obec] byla zaplacena ze společných prostředků a účastníci tak pozemek nabyli do společného jmění, ač byl účastníkem kupní smlouvy pouze žalovaný, který je v katastru nemovitostí veden jako vlastník pozemku. S ohledem na tento závěr je třeba pozemek zahrnout do vypořádání. Obvyklá cena pozemku pro účely vypořádání byla zjištěna znaleckým posudkem znalce [příjmení] [celé jméno znalce], ke kterému účastníci nevznesli námitky, a činí 52.800 Kč.

35. Účastníci za trvání manželství nabyli [značka automobilu] [anonymizováno] [registrační značka], který užívali. Žalovaný namítal, že tuto položku nelze vypořádat, neboť nespadá to společného jmění, když tvořila obvyklé vybavení domácnosti dle § 698 o. z. I kdyby bylo možno automobil považovat za obvyklé vybavení rodinné domácnosti, speciální režim dle § 6987 by na něj dopadal pouze za trvání manželství účastníků, po jehož zániku 24. 4. 2018 se věc vrací do režimu společného jmění a je třeba ji vypořádat. Znalec [jméno] [příjmení] stanovil obvyklou cenu vozidla posudkem ze dne 14. 2. 2018 na částku 490.000 Kč. Tento posudek byl vyhotoven ještě před zánikem společného jmění a není tak v řízení využitelný. Znalec [příjmení] [celé jméno znalce] stanovil obvyklou cenu vozidla ke dni zániku společného jmění částkou 282.000 Kč. Žalovaný tento automobil po zániku manželství prodal kupní smlouvou ze dne 10. 9. 2018 a dle zprávy [stát. instituce] [anonymizováno] [příjmení] bylo vozidlo bezprostředně poté, tj. 12. 9. 2018 převedeno na kupující dle kupní smlouvy [jméno] [příjmení]. Žalobkyně, která nebyla o uzavření kupní smlouvy informována, se nedovolala relativní neplatnosti kupní smlouvy. Ke dni rozhodnutí soudu tak vozidlo není v nevypořádaném společném jmění účastníků, proto má soud za to, že je třeba vypořádat kupní cenu 180.000 Kč, kterou žalovaný prodejem vozidla získal a která náleží do společného jmění. Žalovaný neměl důvod prodávat vozidlo za cenu nižší, než za kterou bylo vozidlo v okamžiku prodeje na trhu realizovatelné, proto soud vypořádává kupní cenu 180.000 Kč. Pokud by vozidlo zůstalo v nevypořádaném společném jmění účastníků, bylo by třeba zjišťovat obvyklou cenu ke dni rozhodování soudu.

36. Obchodní [právnická osoba] [anonymizováno] vznikla za trvání manželství účastníků dne 5. 1. 2004 a oba účastníci jsou od počátku jednateli a společníky společnosti s obchodním podílem 50 %. Žalovaný navrhl vypořádání obchodních podílů ve společnosti a toto vypořádání je třeba provést, neboť obchodní podíly nabyli účastníci za trvání manželství ze společných prostředků (nebyl tvrzen opak) a tyto obchodní podíly se tak staly majetkovou hodnotou, kterou je třeba vypořádat, přičemž dle konstantní judikatury (např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ve věci 22 Cdo 103/2005) se podíl přikazuje tomu účastníků, který je společníkem uvedené obchodní společnosti. V daném případě jsou oba účastníci společníky se stejným obchodním podílem, proto obvyklá cena obchodních podílů nemá na vypořádání účastníků faktický vliv (případná aktiva i pasiva společnosti připadají účastníkům rovným dílem). Mezi účastníky není nesporná obvyklá cena obchodních podílů, když žalobkyně s ohledem na to, že cena nemá na vypořádání účastníků žádný vliv, navrhovala obvyklou cenu 0 Kč, žalovaný s tímto návrhem nesouhlasil. Žalovaný, který vypořádání obchodních podílů navrhl, byl opakovaně soudem vyzýván k označení důkazů k prokázání obvyklé ceny obchodních podílů ve [právnická osoba] [anonymizováno], byla mu pro označení těchto důkazů poskytnuta dostatečná lhůta, která byla na žádost žalovaného prodloužena za účelem možné porady s právním zástupcem, a žalovaný byl poučen, že pokud důkazy nebudou navrženy, bude soud vycházet z toho, že obvyklá cena obchodních podílů je 0 Kč. Žalovaný žádné důkazy neoznačil, neprokázal cenu obchodních podílů účastníků ve [právnická osoba] [anonymizováno], proto soud vychází z toho, že cena podílu každého z účastníků je 0 Kč.

37. Dále jsou vypořádány zůstatky na účtech účastníků ve stavu ke dni zániku společného jmění. Výše zůstatků na účtech byla zjištěna zprávami finančních ústavů. Žalobkyně navrhovala, aby v případě účtů žalovaného bylo vycházeno ze stavu v říjnu 2017 s tím, že žalovaný po odchodu žalobkyně ze společné domácnosti vyváděl z účtů vyšší finanční částky. Toto tvrzení nebylo výpisy z účtů žalovaného prokázáno a soud vychází ze stavu účtů žalovaného ke dni 24. 4. 2018, neboť žalovaný i po odchodu žalobkyně ze společné domácnosti nadále platil platby, které příslušely oběma účastníkům (zaplacení nového kotle, který se stal součástí bytu, čímž došlo ke zvýšení jeho hodnoty, zaplacení splátek společného úvěru účastníků, placení úhrad za společný byt apod.). Protože soud tyto platby považuje za platby ze společných prostředků (z tohoto důvodu je zamítána část vzájemné žaloby), není možno vycházet ze stavu účtu žalovaného před 24. 4. 2018 a je tak logicky vysvětlitelné, že zůstatek na účtu žalovaného u [anonymizováno] byl k tomuto dni nižší, než část kupní ceny za byt prodaný účastníky, která byla žalovanému na účet přikázána.

38. Žalobkyně učinila předmětem vypořádání kapitálové hodnoty životního pojištění účastníků u [právnická osoba] [právnická osoba] byla zjištěna výše odbytného u smlouvy na jméno žalobkyně. Dle zprávy pojišťovny na jméno žalovaného není žádná smlouva vedena, proto byla žalobkyně vyzvána k označení důkazů k prokázání existence této položky a poučena, že jinak bude v tomto rozsahu žaloba zamítnuta. Žalobkyně další důkazy neoznačila.

39. Žalovaný učinil předmětem vypořádání vnos ze společného majetku do odděleného majetku žalobkyně ve výši 83.158 Kč, žalobkyně učinila tento vnos nesporným, proto soud pro účely vypořádání má za to, že ze společného jmění účastníků bylo na oddělený majetek žalobkyně vynaloženo 83.158 Kč.

40. Žalovaný se rovněž domáhal, aby byly vypořádány dluh vůči [jméno] [příjmení] ve výši 1.000.000 Kč, platby do fondu oprav za říjen 2017 až březen 2019 ve výši 20.511 Kč, investice do kotle ve výši 61.065 Kč, splátky úvěru u [právnická osoba] od října 2017 do března 2018 ve výši 83.610 Kč, splátka úvěru u [právnická osoba] ve výši 11.240 Kč, doplatek za plyn a elektřinu ve výši 4.595,44 Kč, platba 1.936,50 Kč za zálohy na elektřinu v nemovitosti žalobkyně, platba za znalecké posudky [anonymizováno] [příjmení] ve výši 4.850 Kč a platba za vyklizení bytové jednotky ve výši 20.000 Kč.

41. Co do dluhu vůči [jméno] [příjmení] má soud pochybnosti, že k půjčení peněz fakticky došlo. Soud považuje za nevěrohodné, že 18. 1. 2006 (tj. 2 roky po vzniku [právnická osoba] [anonymizováno] o.) by měla být půjčována částka 1.000.000 Kč, kterou dle tvrzení svědka měla být srovnána aktiva a pasiva [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. Toto tvrzení nebylo nijak podloženo účetními doklady předmětné společnosti. Je zarážející, že žalovaný jako osoba podnikající v oboru činnost účetních poradců, vedení účetnictví, daňové poradenství by sjednával a přebíral půjčku 1.000.000 Kč v hotovosti, tj. v rozporu se zákonnou úpravou. Nevěrohodné je pak tvrzení svědka [příjmení], že by poskytl půjčku 1.000.000 Kč bez jakéhokoli zajištění, bezúročně, s patnáctiletou lhůtou splatnosti, přičemž s osobou, které měl peníze poskytnout, spolupracoval bez bližšího vztahu nejdříve od roku 1997 (svědek dokonce původně uváděl rok 2007, tj. až po údajném poskytnutí půjčky). Žalovaný dosáhl v roce 2006 věku 60 let, tedy se blížil důchodovému věku a v době splatnosti mu bylo téměř 75 let. Zástupce žalovaného, když vedl korespondenci s žalobkyní ohledně vypořádání společného jmění, v dopise ze dne 14. 11. 2017 v pasivech vůbec dluh 1.000.000 Kč nezmiňuje, přičemž soud považuje za nepravděpodobné, že v případě jeho existence, by takto významnou položku opomněl. Svědkové [příjmení] a [příjmení] tvrdili, že k předání peněz a směnky mělo dojít ve [obec], avšak místo vystavení směnky je uvedeno ve směnečném protokolu a v samotné směnce, které žalovaný podepsal, v [obec]. Svědek [příjmení] tvrdil, že peníze měly být poskytnuty pro vyrovnání aktiv a pasiv právnické osoby, ale vyžadoval, aby směnku podepsal žalovaný jako fyzická osoba nikoliv jako zástupce právnické osoby. Žalovaný tvrdí zcela jiný důvod půjčky, a to financování dovolených účastníků a odvody na jejich sociální a důchodové zabezpečení. Soud považuje výpověď svědků [příjmení] a [příjmení] za nevěrohodnou a má za to, že k poskytnutí půjčky 1.000.000 Kč nedošlo. V případě, že se tak stalo způsobem, jaký byl popsán ve výpovědi svědků, pak se tak stalo bez vědomí žalobkyně, která se žádným způsobem nepodílela na sjednávání podmínek půjčky, nejenže nepodepsala žádné listiny k půjčce, ale nebyla ani přítomna jejich podpisu. Pokud dluh existuje, nejde o společný dluh účastníků, který by měl být vypořádáván v rámci vypořádání jejich společného jmění. S ohledem na tento závěr soud neprovedl pro nadbytečnost důkazy navrhované žalobkyní ke zkoumání stáří originálu směnky.

42. Za výměnu kotle žalovaný zaplatil za trvání manželství v době, kdy již účastníci žili odděleně, na základě faktury ze dne 22. 11. 2017 částku 61.065 Kč. Instalovaný kotel se stal součástí bytu a měl vliv na jeho obvyklou cenu. Soud má za to, že žalovaný částku uhradil ze společných prostředků, neboť částka nemohla být zaplacena z kupní ceny za prodej bytu žalovaného v [obec], neboť kupní smlouvu ohledně bytu žalovaný uzavřel až 16. 12. 2017 a kupní cena byla splatná do 15 dnů od uzavření smlouvy do advokátní poradny, takže žalovaný s ní mohl disponovat až počátkem roku 2018. Jiné vlastní prostředky žalovaný netvrdil. To, že uhradil cenu kotle žalovaný, soud zohlednil při rozhodování o vypořádání zůstatků na účtech žalovaného.

43. Rovněž u platby do fondu oprav za říjen 2017 až březen 2019 ve výši 20.511 Kč, splátky úvěru u [právnická osoba] od října 2017 do března 2018 ve výši 83.610 Kč, splátka úvěru u [právnická osoba] ve výši 11.240 Kč, doplatek za plyn a elektřinu ve výši 4.595,44 Kč a platba za znalecké posudky [anonymizováno] [příjmení] ve výši 4.850 Kč nebylo prokázáno, že by byly uhrazeny z výlučných prostředků žalovaného, když platby na jedné straně zahrnují období částečně před uzavřením kupní smlouvy na byt v [obec], na druhé straně některé částečně období po zániku společného jmění účastníků (platby do fondu oprav po 24. 4. 2018). Žalovaný byl soudem poučen, že soud nemá za prokázané, že platby byly provedeny z výlučných prostředků žalovaného a vyzván k označení důkazů k prokázání tohoto tvrzení. Další důkazy prokázány nebyly. To, že platby provedl žalovaný, soud zohlednil při rozhodování o vypořádání zůstatků na účtech žalovaného.

44. U platby 1.936,50 Kč, kterou vynaložil žalovaný za zálohy na elektřinu v nemovitosti žalobkyně, sám žalovaný uznal, že se tak stalo až po zániku společného jmění účastníků. Nejde tak o investici ze společného jmění do výlučného majetku žalobkyně.

45. U platby 20.000 Kč za vyklizení bytové jednotky nebylo prokázáno, že zaplacené práce objednala i žalobkyně, popř. souhlasila s rozsahem prací a cenou. Žalovaný neprokázal, že k realizaci vyklizení a k zaplacení došlo za trvání manželství účastníků. Nejde tak o společný dluh účastníků, který by bylo možno vypořádat.

46. Dle § 740 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění.

47. Dle § 742 odst. 1, 2 o. z. nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění. Hodnota toho, co ze společného majetku bylo vynaloženo na výhradní majetek manžela, stejně jako hodnota toho, co z výhradního majetku manžela bylo vynaloženo na společný majetek, se při vypořádání společného jmění započítává zvýšená nebo snížená podle toho, jak se ode dne vynaložení majetku do dne, kdy společné jmění bylo zúženo, zrušeno nebo zaniklo, zvýšila nebo snížila hodnota té součásti majetku, na niž byl náklad vynaložen.

48. Dnem 24. 4. 2018 zaniklo společné jmění účastníků, mezi nimiž nedošlo k uzavření dohody o vypořádání společného jmění, proto na návrh žalobkyně rozhodl soud, přičemž se zabýval i položkami, které do vypořádání vzájemnou žalobou uplatnil žalovaný. V řízení o vypořádání společného jmění manželů může soud vypořádat jen ten majetek či hodnoty tvořící společné jmění manželů, které účastníci řízení navrhli k vypořádání do tří let od jeho zániku (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci 22 Cdo 1785/2014 ze dne 29. 4. 2015). Všechny položky, které účastníci navrhli k vypořádání, byly navrženy před datem 24. 4. 2021.

49. Žalovaný navrhl, aby soud při vypořádání společného jmění vycházel z podílu žalovaného 60 % a podílu žalobkyně 40 %. Stanovení disparitních podílů není dle názoru soudu namístě, když soud neshledal důvody pro odchýlení se od pravidla stanoveného v § 742 odst. 1 písm. a) o. z., že podíly manželů jsou stejné. Nejvyšší soudu ČR v rozhodnutí ve věci 22 Cdo 2959/2020 ze dne 28. 1. 2021 konstatoval, že o disparitě podílů by bylo možno uvažovat jen, pokud by chování manžela bylo možno podřadit pod některý ze zákonných důvodů disparitu umožňujících dle § 742 odst. 1 o. z. [obec] rozvratu manželství účastníků tak, jak byla stanovena v rozvodovém rozsudku, tímto zákonným důvodem rozhodně není. Nejvyšší soud v rozhodnutí shora uvádí, že obecně platí, že nelze snížit vypořádací podíl jednoho z manželů ani proto, že zjevnou příčinou rozvratu manželství byl jeho mimomanželský vztah, což v případě účastníků ani nebylo. Podle názoru soudu důvodem pro disparitu nejsou ani další skutečnosti uváděné žalovaným a týkající se rozsahu činnosti účastníků ve [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. Rozsah, jakým se účastníci podíleli na chodu společnosti, byl věci jejich dohody, dá se předpokládat, že s ohledem na dosažené vzdělání a zkušenosti v oboru, který je předmětem činnosti společnosti, se na odborných věcech více podílel žalovaný, ovšem tato skutečnost neznamená, že by pro fungování [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. i pro organizování chodu domácnosti účastníků byla práce žalobkyně méně důležitá a že by se žalovaný nadstandartně více zasloužil a nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění. Žalovaný netvrdil a neprokazoval, že by se žalobkyně chovala způsobem, kterým by společné jmění poškozovala, že by nepečovala o děti v době jejich nezletilosti, nepodílela se na chodu domácnosti apod. Soud má za to, že při vypořádání společného jmění účastníků je nutno vycházet z parity podílů účastníků.

50. Při stanovení rozsahu takto vypořádávaného společného jmění účastníků soud vycházel z tvrzení účastníků a provedených důkazů. Do společného jmění účastníků patří z důvodů shora uvedených bytová jednotka č. [rok] včetně podílu na společných částech budovy a pozemku ve [obec] v ceně 3.125.000 Kč, pozemek p. č. st. [anonymizováno] v k. ú. [obec] v ceně 52.800 Kč, obchodní podíly účastníků (každý o velikosti 50 %) ve [právnická osoba] [anonymizováno], zůstatek na účtech účastníků u [anonymizováno] ve výši 3.334,80 Kč (žalovaný) a 90.215,64 Kč (žalobkyně), na účtech účastníků u bank ve výši 32.283,48 Kč (žalovaný u [anonymizováno]), 455.319,16 Kč (žalovaný u [anonymizováno]) a 729.180,45 Kč (žalobkyně u [anonymizováno]). Dále je třeba vypořádat kupní cenu za prodej vozidla [anonymizováno] ve výši 180.000 Kč, jakož i kapitálovou hodnotu životního pojištění žalobkyně. Existence životního pojištění žalovaného ke dni 24. 4. 2018 nebyla prokázána, proto v tomto rozsahu byla žaloba zamítnuta. Z důvodů shora uvedených byla zamítnuta vzájemná žaloba co do položek uvedených ve výroku XIII. rozsudku.

51. Bytová jednotka č. [rok] včetně podílu na společných částech domu a bytu byla přikázána do vlastnictví žalovaného, který ji i po dobu po zrušení společného soužití účastníků obývá. Žalovanému byl přikázán pozemek p. č. st. [anonymizováno] v k. ú. [obec], neboť je vlastníkem stavby, která se na pozemku nachází. Kupní cena za automobil ve výši 180.000 Kč byla přikázána žalovanému, který kupní cenu od kupující obdržel. [ulice] podíl ve [právnická osoba] [anonymizováno] byl s ohledem na konstantní judikaturu přikázán účastníkům každému o velikosti 50 %, neboť v tomto rozsahu jsou společníky uvedené společnosti. Prostředky na účtech byly přikázány tomu z účastníků, na jehož jméno jsou účty vedeny, když účastníci se svými účty po rozvodu manželství dále nakládali a vypořádávaná částka na účtech tak nemusí odpovídat částce aktuální. Kapitálová hodnota životního pojištění byla přikázána žalobkyni, na jejíž jméno je pojistná smlouva.

52. Žalobkyni byla rozsudkem přikázána aktiva ve výši 90.215,64 Kč (stavební spoření), 35.931 Kč (životní pojištěni) a 729.180,45 Kč (účet u [anonymizováno]). Dále je třeba vypořádat, co bylo ze společného investováno do odděleného majetku žalobkyně, tj. nesporný vnos 83.158 Kč za investice do oplocení. Pasiva nejsou přikázána žalobkyni žádná. Celkově se tak žalobkyni dostalo částky 938.485,09 Kč (90.215 + 35.931 + 729.180 + 83.158 Kč).

53. Žalovanému byla celkově přikázána aktiva ve výši 3.848.737,34 Kč (byt 3.125.000 Kč, pozemek 52.800 Kč, kupní cena za auto 180.000 Kč, stavební spoření 3.334,80 Kč, účet u [anonymizováno] 32.283,48 Kč a účet u [anonymizováno] 455.319,16 Kč), pasiva žádná.

54. Součet částek 938.485,09 Kč a 3.848.737,34 Kč činí 4.787.222,33 Kč. Tato částka představuje celková aktiva společného jmění účastníků. Protože pasiva nejsou vypořádávána žádná, jde i o čistou hodnotu společného jmění. Jak bylo uvedeno shora, soud má za to, že je důvod pro rovnost podílů účastníků, proto podíl každého z účastníků činí po zaokrouhlení 2.393.611 Kč (4.787.222: 2). Žalobkyně obdržela 938.485,09 Kč. Aby dostala podíl, který jí náleží, musí jí žalovaný vyplatit po zaokrouhlení částku 1.455.126 Kč. Po vyplacení tohoto vypořádacího podílu žalovaným žalobkyni budou podíly účastníků shodné, neboť žalobkyně obdrží 938.485 + 1.455.126 Kč, tj. 2.393.611 Kč (její podíl), žalovaný z hodnoty 3.848.737,34 Kč vyplatí částku 1.455.126 Kč a zbývá mu zaokrouhleně 2.393.611 Kč, tj. jeho podíl. Žalovanému proto byla uložena povinnost vyplatit žalobkyni vypořádací podíl ve výši 1.455.126 Kč.

55. Lhůta k zaplacení vypořádacího podílu byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. S ohledem na výši vypořádacího podílu byla žalovanému poskytnuta delší lhůta než by příslušela dle věty prvé ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. Lhůta byla stanovena tak, aby na jedné straně žalovanému byla poskytnuta možnost k zajištění finančních prostředků na výplatu, a aby na druhé straně žalobkyně na výplatu podílu nečekala neúměrně dlouho. S ohledem na přikázaná aktiva, včetně prostředků na účtech, má soud za to, že pro výplatu prvé splátky ve výši 455.126 Kč je přiměřená lhůta 2 měsíců od právní moci rozsudku, a pro výplatu zbývající částky 1.000.000 Kč lhůta delší (8 měsíců od právní moci rozsudku).

56. Výrok o nákladech řízení státu se opírá o § 148 odst. 1 o. s. ř. Stát na nákladech řízení na znalečném nekrytém zálohami vynaložil z rozpočtových prostředků celkově částku 2.819 Kč (23 + 350 + 346 + 2.100 Kč). S ohledem na výsledek řízení, kdy každý z účastníků byl ve věci částečně úspěšný, je každý z účastníků povinen nahradit státu vynaložené náklady , proto každému z účastníků byla uložena povinnost nahradit České republice na účet Okresního soudu v Trutnově náklady řízení ve výši 1.409,50 Kč Lhůta plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 věta prvá o. s. ř., když s ohledem na výši částky soud neshledal důvody pro lhůtu delší.

57. Výrok o nákladech řízení účastníků se opírá o § 142 odst. 2 o. s. ř. Soud je si vědom, že judikatura Nejvyššího soudu ČR je ustálena na názoru, že i v řízení o vypořádání společného jmění je třeba rozhodnout o nákladech řízení podle úspěchu ve věci (např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ve věci 22 Cdo 3649/2015, ve věci 22 Cdo 5395/2017), ovšem má za to, že nelze konstatovat, že by v řízení byla převážně úspěšná žalobkyně. Každý z účastníků měl částečný úspěch, přičemž na výši vypořádacího podílu měl zásadní vliv především vývoj obvyklé ceny bytu, která byla znalcem zjištěna v doplňku znaleckého posudku. Žalobkyně nebyla ve věci úspěšná co do vypořádání motorového vozidla, životního pojištění žalovaného či ohledně návrhu na vypořádání prostředků na účtech žalovaného. Žalovaný důvodně navrhoval do vypořádání obchodní podíly účastníků, byť neoznačil důkazy k prokázání jejich obvyklé ceny. Dle názoru soudu by bylo nepřiměřenou tvrdostí, kdy žalovanému byla uložena povinnost hradit veškeré náklady řízení. Výsledku sporu odpovídá, aby každý z účastníků nesl své náklady na zaplacení soudního poplatku a na úhradu právního zastoupení. Pokud se týká nákladů na znalečné, má soud za to, že by je účastníci měli nést rovným dílem (tomu odpovídá i rozhodnutí o náhradě nákladů státu ve výroku XIV. rozsudku. Žalobkyně na zálohách na znalečné, které byly vyčerpány, zaplatila celkem částku 13.000 Kč, proto žalovanému byla uložena povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši odpovídající této částky, tj. 6.500 Kč ve lhůtě dle § 160 odst. 1 věta prvá o. s. ř. Náklady řízení jsou dle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatné k rukám zástupce žalobkyně.

Poučení