14 C 30/2022 - 384

Rubrum

Okresní soud ve Vsetíně – pobočka ve Valašském Meziříčí rozhodl samosoudkyní Mgr. Ludmilou Gerlovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o vypořádání SJM takto:

Výrok

I. Řízení se částečně zastavuje co do vypořádání 4 ks zábran pro hovězí dobytek.

II. Z věcí, jež měli žalobkyně a žalovaný ve společném jmění manželů, se do vlastnictví žalobkyně přikazují: a) následující nemovité věci: -) pozemek parc. č. st. [anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 130 m2, jehož součástí je stavba [adresa], rodinný dům, [obec], -) pozemek parc. [číslo] orná půda, o výměře 142 m2, -) pozemek parc. [číslo] ostatní plocha, o výměře 654 m2, vše zapsáno v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], na listu vlastnictví [číslo] pro obec a [katastrální uzemí], b) peněžní prostředky na bankovním účtu žalobkyně vedeném u [právnická osoba], č. [bankovní účet] ve výši 12 234 Kč, c) následující movité věci: -) myčka Beko, -) pračka Bosch, -) lednice repasová, -) lednice Calex, -) televize staří 12 let, -) televize stáří 22 let, -) sušička na ovoce, -) notebook - nefunkční, -) kuchyňský stůl, -) sedací souprava, -) šicí stroj, kufříkový, -) kuchyňský robot Bosch, -) válenda, -) komoda 2 ks, -) počítačový stůl, -) židle k počítači, -) dámské kolo, -) benzínová sekačka, -) elektrický vařič 2 plotýnkový, -) benzínový vyžínač, -) pila cirkulárka.

III. Z věcí, jež měli žalobkyně a žalovaný ve společném jmění manželů, se do vlastnictví žalovaného přikazují: a) následující nemovité věci: -) pozemek parc. [číslo] orná půda, o výměře 1 433 m2, -) pozemek parc. [číslo] orná půda, o výměře 1313 m2, -) pozemek parc. [číslo] orná půda, o výměře 2 115 m2, -) pozemek parc. [číslo] vodní plocha, o výměře 2 m2, vše zapsáno v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], na listu vlastnictví [číslo] pro obec a [katastrální uzemí], b) obchodní závod fyzické osoby [celé jméno žalovaného], [IČO], c) peněžní prostředky na bankovním účtu žalovaného vedeném u [právnická osoba], č. účtu [bankovní účet] ve výši 5 176,71 Kč, d) následující movité věci: -) trezor na zbraně, -) osobní automobil Jeep Grand Cherokee, [registrační značka], -) motocykl Yamaha, [registrační značka] -) buňka stavební, -) plechová garáž 5 – 6 m nacházející se na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec], -) sloupky na plot 5 balíků (5 ks), -) zábrany pro hovězí dobytek 8 ks, -) udírna, -) kotel na vodu, brutar, -) hliníkový žebřík, -) vapka na vodu, -) pračka Whirlpool, -) lednička Whirlpool, -) kulovnice samonabíjecí – Zastava M76, [anonymizováno] PZ: [anonymizováno], -) kulovnice opakovací SSSR – [příjmení] 1944, výr. č. [anonymizováno], č. PZ: [anonymizováno], -) malorážka opakovací – Zbrojovka [obec] vz. 1, výr. [osobní údaje žalobkyně] [číslo] PZ [anonymizováno], -) pistole samonabíjecí [příjmení] [příjmení] – vzor TT33, [anonymizováno] PZ: [anonymizováno], -) pistole nabíjecí Norinco, Čína vz. [anonymizováno], výr. [číslo] PZ: [anonymizováno], -) kulovnice samonabíjecí SSSR –SVT 40, [anonymizováno] PZ: [anonymizováno].

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na vyrovnání jejího podílu částku 529 366,35 Kč do dvou měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 32 900 Kč k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokáta, ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VI. Žalobkyně je povinna zaplatit státu – České republice na účet Okresního soudu ve Vsetíně částku 3 200,50 Kč ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VII. Žalovaný je povinen zaplatit státu – České republice na účet Okresního soudu ve Vsetíně částku 3 200,50 Kč ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 30. 6. 2022 domáhala vypořádání společného jmění manželů (dále jen„ SJM“) ohledně položek uvedených ve výrocích I., II. a III. tohoto rozsudku a usnesení zdejšího soudu č.j. [číslo jednací] ze dne 23. 9. 2022, jímž bylo řízení částečně zastaveno ohledně vypořádání některých movitých věcí uvedených ve výroku uvedeného usnesení, neboť žalobkyně ohledně těchto movitých věcí vzala se souhlasem žalovaného žalobu částečně zpět. Žalobkyně v podané žalobě uváděla, že manželství s žalovaným uzavřela dne 25. 2. 1984 a manželství bylo rozvedeno rozsudkem zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka] ze dne 2. 3. 2021, který nabyl právní moci téhož dne. Na vypořádání SJM se jí nepodařilo s žalovaným dohodnout.

2. Žalovaný se ve věci vyjádřil tak, že ke shodě s žalobkyní ohledně vypořádání SJM nedošlo, protože každý z účastníků si zadal svůj vlastní znalecký posudek k ocenění nemovitostí účastníků a neshodli se na tom, který z nich budou akceptovat. K důkazu navrhl znalecký posudek [anonymizováno] [příjmení] [číslo] 2021 a 73/ 2021, žalobkyně chtěla vycházet ze znaleckého posudku [anonymizováno] [příjmení]. Stejně tak účastníci nedošli ke shodě ohledně hodnoty závodu žalovaného. Vyjádřil se ke stavbě haly na pozemku parc. [číslo] zčásti parc. [číslo] který je ve vlastnictví žalobkyně, a vznesl námitky proti znaleckému posudku [anonymizováno] [příjmení] týkající se ocenění této haly. Uváděl, že pozemek, na kterém je postaven rodinný dům účastníků, a pozemek vedle tohoto rodinnému domu obdržel žalovaný od svých rodičů a své babičky. Do rodinného domu pořídil garážová vrata za 36 000 Kč, což by mělo být zohledněno při vypořádání SJM. Vyjádřil se k jednotlivým movitým věcem, které byly učiněny předmětem řízení. Žalovaný dále uhradil za žalobkyni vysoký nedoplatek na vyúčtování za plyn ve výši 30 972,07 Kč.

3. Žalobkyně v písemném vyjádření ze dne 2. 9. 2022 uvedla, že nabývacími tituly pozemků byly smlouvy uzavřené za trvání manželství účastníků, a to dohoda o zřízení práva osobního užívání pozemku ze dne 29. 11. 1984 a 4 kupní smlouvy, jak je zjevné z listu vlastnictví [číslo] pro k.ú. [obec].

4. U ústního jednání strany učinily nesporným hodnotu všech movitých věcí učiněných předmětem řízení, ohledně nichž nebyla žaloba vzata zpět, pouze s výjimkou plechové garáže 5-6 metrů, ohledně níž bylo navrženo zadání znaleckého posudku, a zbraní, ohledně nichž bylo rovněž navrženo zadání znaleckého posudku.

5. Žalovaný začal u ústního jednání tvrdit, že ohledně nabytí pozemků parc. [číslo] byla nabývacím titulem kupní smlouva a dohoda o osobním užívání, ale žalovaný obdržel finanční prostředky na pozemek parc. [číslo] z nějž byla pro stavbu domu vyčleněna stavební parcela [číslo] od svých rodičů, jednalo se o částku 5 000 Kč, a pozemek parc. [číslo] získal převodem od své babičky [jméno] [příjmení]. Uváděl, že nezpochybňují, že pozemky parc. [číslo] jsou v SJM, ale žalovaný se více zasloužil o jejich nabytí. Dále uváděl, že žalovaný a jeho syn a dcera museli opustit dům poté, co nastala kritická situace, kdy došlo k fyzickému násilí ze strany žalobkyně. Navrhl k důkazu svůj účastnický výslech, výslech svědkyně [jméno] [příjmení] a ve lhůtě poskytnuté k doplnění tvrzení a důkazních návrhů i výslech svědka [jméno] [celé jméno žalovaného]. V téže lhůtě ještě doplnil, že rodinný dům účastníků postavil svépomocí se svým otcem a po celou dobu se staral o údržbu rodinného domu, o vytápění domu a hradil veškeré výdaje s tím spojené. Žalovaný musel rodinný dům vyklidit ještě před rozvodem manželství, stejně jako dcera účastníků [jméno] [příjmení] se svou nezletilou dcerou a učinil tak i mladší syn účastníků [jméno] [celé jméno žalovaného], k jejich vyklizení došlo 1. 7. 2020. Všichni museli odejít do tržního nájmu, žalovaný bydlí v podnájmu s přítelkyní, rodinný dům užívá od července 2020 pouze žalobkyně se starším synem [jméno]. Žalovaný přesto až do března 2022 hradil SIPO 3 310 Kč měsíčně a zaplatil nedoplatek 30 972,07 Kč na vyúčtování plynu.

6. Žalobkyně u ústního jednání a v písemném vyjádření učiněném v soudem poskytnuté lhůtě k doplnění tvrzení a důkazů uvedla, že v případě nabytí pozemku parc. [číslo] byla dne 29. 11. 1984 uzavřena dohoda o zřízení práva osobního užívání mezi Místním národním výborem v [obec] a manžely [příjmení] za částku 3 136 Kč a následně s ohledem na přechodná ustanovení občanského zákoníku se pozemek stal součástí SJM. Pozemek parc. [číslo] zakoupili účastníci do SJM od [jméno] a [jméno] [příjmení] za částku 250 Kč kupní smlouvou ze dne 1. 2. 1999 sepsanou notářským zápisem NZ [číslo] [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Pozemky byly získány ze společné vůle účastníků a uhrazeny ze společných prostředků v době, kdy normálně žili v manželství a společně hospodařili. Úhradu za zřízení práva osobního užívání pozemku hradili ze společných prostředků, zejména ze svých výdělků a žalobkyně si není vědoma toho, že by žalovaný obdržel k úhradě jakékoli finanční dary od svých příbuzných. Není pravdou, že žalovaný musel opustit dům společně se synem a dcerou poté, kdy mělo dojít k fyzickému násilí ze strany žalobkyně. Manželství bylo nefunkční od roku 2006, ale manželé spolu bydleli pod jednou střechou, jednalo se toliko o formální svazek. Žalovaný odešel z předmětného domu sám dobrovolně bez nátlaku či fyzického napadení v létě 2020 zřejmě ke své nové partnerce. Žalobkyně nepopírá, že docházelo k problémům ve vztazích mezi ní a dětmi, ale situace v domě byla naopak, než uvádí žalovaný. Byl to on, kdo napadal žalobkyni, a proto k nimi docházelo ke konfliktům, kdy k důkazu navrhla výslech svědka [jméno] [příjmení], který je bratrem žalobkyně.

7. Soud ve věci provedl následující listinné důkazy, z nichž zjistil: -) z rozsudku Okresního soudu ve Vsetíně, pobočka ve Valašském Meziříčí sp. zn. [spisová značka] ze 2. 3. 2021 (č.l. 8 – 9), který nabyl právní moci téhož dne, že manželství žalobkyně a žalovaného uzavřené dne 25. 2. 1984 bylo uvedeným rozsudkem rozvedeno. Rozsudek nabyl právní moci 2. 3. 2021; -) z výpisu z katastru nemovitostí – listu vlastnictví [číslo] pro k.ú. [obec] (č.l. 6 – 7), že účastníci mají v SJM pozemek parc. č. st. 413, jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa] v části [územní celek], pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] vše v obci a k.ú. [obec]. Nabývacími tituly jsou dohoda o zřízení práva osobního užívání [jméno] [číslo] ze dne 29. 11. 1984, kolaudační [ustanovení právního předpisu EU] ze dne 3. 11. 1989, kupní smlouva [anonymizováno] [číslo] ze dne 1. 2. 1999, kupní smlouva [anonymizováno] [číslo] ze dne 14. 2. 2000, kupní smlouva [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum rozhodnutí], kupní smlouva [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]; -) z výpisu z účtu žalovaného č.ú. [číslo] za měsíc březen 2021 (č.l. 23), že počáteční zůstatek účtu byl k 1. 3. 2021 5 626,71 Kč, dne 1. 3. 2021 byla zaplacena částka 450 Kč, k 2. 3. 2021 tak zůstatek účtu činil 5 176,71 Kč; -) z posouzení tržní ceny zemědělské techniky k případnému prodeji (č.l. 24), že znalec [jméno] [příjmení] ocenil na základě objednávky žalovaného ke dni 2. 3. 2021 soubor strojů uvedených v tomto posouzení na 881 000 Kč; -) z přípisu právního zástupce žalobkyně adresovaného právní zástupkyni žalovaného ze dne 13. 1. 2022 včetně příloh (č.l. 25 – 29), že právní zástupce žalobkyně se obrátil uvedeným dopisem na právní zástupkyni žalovaného za účelem jednání o vypořádání SJM; -) z přípisu právní zástupkyně žalovaného adresovaného právnímu zástupci žalobkyně ze dne 8. 2. 2022 (č.l. 30 - 32), že právní zástupkyně žalovaného vyslovila za žalovaného souhlas s navrhovaným způsobem vypořádání nemovitých věcí, nikoli s jejich hodnotou a sdělila výsledky znaleckého posudku [číslo] [rok] znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] a dále vznesla shodné argumenty jako v tomto řízení; -) z přípisu právního zástupce žalobkyně adresovaného právní zástupkyni žalovaného ze dne 28. 2. 2022 včetně příloh (č.l. 33 - 35), že právní zástupce žalobkyně vyslovil za svou klientku nesouhlas s oceněním nemovitostí znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení], vznesl shodné argumenty jako v tomto řízení, navrhl způsob smírného řešení věci; -) z e-mailu právní zástupkyně žalovaného adresovaného právnímu zástupci žalobkyně (č.l. 36) a přípisu ze dne 1. 5. 2022 (37 – 39), že mezi účastníky zůstal spor ohledně hodnoty nemovitých věcí, smírného řešení se nepodařilo dosáhnout; -) z přípisu právního zástupce žalobkyně adresovaného právní zástupkyni žalovaného ze dne 26. 1. 2023 (č.l. 218), že právní zástupce žalobkyně navrhl žalovanému smírné vyřešení věci podle výsledků znaleckých posudků a závěrů z jednání dne 23. 9. 2022; -) z vyúčtování za plyn (č.l. 40 – 43), že v odběrném místě [obec a číslo] skončilo vyúčtování za plyn za období od 1. 6. 2021 do 7. 3. 2022 nedoplatkem 30 972,07 Kč; -) z dohody o zřízení práva osobního užívání pozemku (č.l. 61), že uvedená dohoda byla uzavřena dne 29. 11. 1984 mezi Místním národním výborem v [obec] a manžely [příjmení], kdy oběma z nich bylo zřízeno právo osobního užívání pozemku parc. [číslo] ve výměře 784 m2 ke stavbě rodinného domu. Právo osobního užívání bylo zřízeno za úhradu 3 136 Kč, která byla zaplacena 26. 11. 1984; -) z notářského zápisu notářky [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sp. zn. NZ [číslo], [spisová značka] ze dne 1. 2. 1999 (č.l. 61 verte až 63), že uvedeným notářským zápisem byla uzavřena kupní smlouva mezi prodávajícími [jméno] a [jméno] [příjmení] a kupujícími [jméno] a [jméno] [příjmení], jejímž předmětem byl pozemek parc. [číslo] v obci a k.ú. [obec]. Ve smlouvě je výslovně uvedeno, že pozemek se prodává do SJM účastníků za kupní cenu 250 Kč; -) ze znaleckého posudku ev. [číslo] [rok] znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] ze dne 9. 8. 2021 (č.l. 242 – 261), který byl proveden jako listinný důkaz pro absenci doložky podle § 127a o.s.ř., že si je znalec vědom následků vědomě nepravdivého znaleckého posudku, soud zjistil, že znalec ocenil obvyklou cenu pozemků parc. [číslo] včetně hospodářské budovy – seníku na částku 1 910 000 Kč. Z této částky ocenil pozemek parc. [číslo] na cenu 143 300 Kč při ceně 100 Kč/m2, pozemek parc. [číslo] na částku 131 300 Kč při ceně 100 Kč/m2, pozemek parc. [číslo] na částku 1 480 500 Kč při ceně 700 Kč/m2, pozemek parc. [číslo] na částku 200 Kč při ceně 100 Kč/m2 a hospodářskou budovu - seník na částku 150 000 Kč s tím, že z ceny 1 500 000 Kč odečetl opotřebení 90 %. Při ocenění vycházel z toho, že přístup a příjezd k pozemkům parc. [číslo] je právně nezajištěn. V posudku uvedl, že část přístupové komunikace je ve vlastnictví soukromých osob, což má velký vliv na cenu obvyklou, aniž by se zabýval charakterem pozemků ve vlastnictví jiných osob, bylo pouze uvedeno, že druhem pozemku je ostatní plocha. U budovy seníku bylo uvedeno, že podle sdělení byla postavena bez stavebního povolení. Znalec výslovně uvedl, to je po právní stránce velká nejistota. U pozemku parc. [číslo] je uvedeno, že se nachází v územním plánu pro výstavbu občanské vybavenosti, viz mapa územního plánu O36. Průměrnou cenu pozemků zjištěnou znalcem 1 400 Kč/m2 snížil na 50 %, neboť cena 1 400 Kč/m2 se týká pozemků pro bytovou výstavbu, oceňovaný pozemek je pro občanskou vybavenost v malé obci, což je nevýhoda a parcela je přístupná po obecní komunikaci široké pouze 3,15 metrů. U pozemků parc. [číslo] je uvedeno, že se nacházejí v územním plánu pro výstavbu dopravní infrastruktury.

8. K důkaznímu návrhu žalobkyně soud zadal znalecké posudky za účelem ocenění nemovitých věcí účastníků, plechové garáže 5 – 6 metrů, obchodního závodu žalovaného a zbraní náležejících do SJM účastníků.

9. Znalec z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady, specializace ceny a odhady podniků [celé jméno znalce] ve svém znaleckém posudku [číslo] – [anonymizováno] [rok] ze dne 9. 12. 2022 (č.l. 93 – 136) přes zadání soudu ocenil závod žalovaného ke dni 2. 3. 2021, a to na částku 1 220 000 Kč. V doplňku znaleckého posudku [číslo] [rok] ze dne 17. 4. 2023 (č.l. 351 – 374) ocenil závod žalovaného k datu duben 2023 na částku 1 224 000 Kč. Uvedl, že této částky bylo dosaženo substanční metodou po analýze všech aktuálních majetkových položek. Výnosovou metodu po analýze dosahovaných ekonomických veličin nebylo vhodné použít z důvodu slabých hospodářských výsledků za poslední roky, výsledkem výpočtu byla záporná hodnota závodu. Cenu obvyklou lépe vyjadřuje konzervativní substanční metoda, která je majetkově plně podložena. Proti tomuto znaleckému posudku a jeho doplňku nebyly ze strany účastníků žádné námitky ani připomínky.

10. Znalec z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady, specializace ceny a odhady zbraní a historických zbraní [celé jméno znalce] ve svém znaleckém posudku [číslo] ze dne 19. 12. 2022 (č.l. 144) určil, že cena vojenské pušky - kulovnice opakovací SSSR – [příjmení] 1944, výr. č. [anonymizováno], č. PZ: [anonymizováno] činí 5 000 Kč, cena vojenské pušky - kulovnice samonabíjecí SSSR –SVT 40, [anonymizováno] PZ: [anonymizováno] činí 8 000 Kč, cena lovecké pušky malorážky opakovací – Zbrojovka Brno vz. 1, výr. [osobní údaje žalobkyně] [číslo] PZ [anonymizováno] činí 3 500 Kč, cena pistole samonabíjecí SSSR TULA – vzor TT33, [anonymizováno] PZ: [anonymizováno] činí 3 000 Kč a cena pistole nabíjecí Norinco, Čína vz. NC226, výr. [číslo] PZ: [anonymizováno] činí 7 000 Kč. Proti tomuto znaleckému posudku rovněž nebyly ze strany účastníků žádné námitky ani připomínky.

11. Znalkyně z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady, specializace ceny a odhady nemovitostí [celé jméno znalkyně] ve svém znaleckém posudku [číslo] ze dne 20. 12. 2022 (č.l. 148 – 207) ohodnotila nemovité věci na [list vlastnictví] pro obec a k.ú. [obec] podle stavu ke dni 22. 11. 2022 tak, že pozemek parc. č. st. 413, zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 130 m2, jehož součástí je stavba [adresa], rodinný dům, ohodnotila na částku 3 420 000 Kč, pozemek parc. [číslo] orná půda, o výměře 1 433 m2, na částku 700 000 Kč, pozemek parc. [číslo] orná půda, o výměře 1313 m2, na částku 1 300 000 Kč, pozemek parc. [číslo] orná půda, o výměře 2 115 m2, na částku 1 900 000 Kč, pozemek parc. [číslo] orná půda, o výměře 142 m2 na částku 160 000 Kč, pozemek parc. [číslo] ostatní plocha, o výměře 654 m2 na částku 720 000 Kč a pozemek parc. [číslo] vodní plocha, o výměře 2 m2 na částku 100 Kč. Plechovou garáž 5 – 6 metrů nacházející se na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] ohodnotila na částku 20 000 Kč, ohledně této garáže uvedla ve znaleckém posudku, že se nachází na pozemku parc. [číslo] (tedy nikoli parc. [číslo] jak uvedla u ústního jednání žalobkyně). Na otázku, nechť uvede další případná zjištění týkající se předmětu ocenění uvedla, že jí byla doložena faktura [číslo] ze dne 27. 10. 2021 na demontáž a montáž plynového kotle ve výši 41 515 Kč uhrazená dle indicií paní [celé jméno žalobkyně]. Vzhledem k charakteru investice lze zhodnocení předmětné nemovitosti uvažovat metodicky ve výši 50 %, tedy cca 20 000 Kč, tato investice není v ocenění uvažována. V popisu nemovitých věcí k pozemkům ve funkčním celku parc. [číslo] 14 s příslušenstvím mimo jiné uvedla, že hranici tvoří přístupová místní komunikace na parc. [číslo] – ostatní plocha, neplodná půda, parc. [číslo] ostatní plocha, ostatní komunikace, ve vlastnictví obce ([list vlastnictví]), přístup je tedy právně zajištěn. Jde o nemovitosti s rizikem povodní – Q100. U zemědělské stavby bez č.p./č.e. mimo jiné uvedla, že se jedná o bodový provozní objekt, umístěný na pozemku parc. [číslo] částečně na parc. [číslo]. Slouží jako skladovací a parkovací hala, dle indicií postavena v letech 2004 až 2006 jako repasovaný původní objekt přemístěný na pozemek, bez doložené kolaudace, nezapsaná v katastru nemovitostí – podléhající zápisu v katastru nemovitostí. U rodinného domu uvedla, že je uvažováno ocenění komodity jako celku včetně součástí a příslušenství, porovnáním s jinými obdobnými nemovitostmi stanovila průměrnou jednotkovou porovnávací cenu 19 759 Kč/m2 a po vynásobení této částky užitnou plochou rodinného domu 218,20 m2 dospěla k výsledné porovnávací hodnotě 4 311 414 Kč, z čehož stanovila po zaokrouhlení obvyklou cenu 4 300 000 Kč, kterou rozdělila na obvyklou cenu pozemku parc. č. st. 413, jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa], ve výši 3 420 000 Kč, pozemku parc. [číslo] ve výši 160 000 Kč a pozemku parc. [číslo] ve výši 720 000 Kč. V případě pozemků parc. [číslo] uvedla, že pro stanovení porovnávací hodnoty je adekvátně vycházeno ze stanovené hodnoty cenotvorných pozemků s dopočtem tržní hodnoty cenotvorných staveb. V případě pozemků parc. [číslo] vycházela z ceny 500 Kč/m2, přičemž uvedla, že cena stavebních pozemků pro výstavbu komerčních a zemědělských objektů se v lokalitě pohybuje ve výši 100 – 1 100 Kč/m2, kdy s ohledem na lokalizaci a využitelnost, kdy pozemky jsou vedeny v ploše dopravní infrastruktury a jejich zastavění je tímto determinováno, stanovuje cenu na střední hladině v intervalu 500 Kč/m2. U pozemku parc. [číslo] stanovila cenu na vyšší hladině intervalu ve výši 900 Kč/m2 s ohledem na určení tohoto pozemku pro občanskou vybavenost. U pozemku vodní plochy parc. [číslo] stanovila jeho cenu s ohledem na omezenou využitelnost na 50 Kč/m2. Hodnotu pozemků tak za použití těchto cen se zohledněním jejich výměr vypočetla na 3 276 600 Kč. K tomu připočetla hodnotu staveb na těchto pozemcích 704 000 Kč, přičemž vycházela z ceny 2 000 Kč/m2 užitné plochy. Uvedla, že v lokalitě se obdobné komodity nabízejí v cenotvorném rozmezí 3 600 Kč – 8 100 Kč/m2 užitné plochy, ale ona s ohledem na charakter komodity, lokalizaci, vybavenost, stavbě-technický stav stanovila tuto cenu na 2 000 Kč/m2 užitné plochy, kdy přihlédla i k tomu, že porovnávané nemovitosti jsou nabízeny ve funkčním celku s pozemky jako celek a převážně konstrukčně lepší. Poté počítala s užitnou plochou u haly na pozemku parc. [číslo] z části pozemku parc. [číslo] ve výměře 310 m2 a užitnou plochou kůlny, která je součástí pozemku parc. [číslo] ve výměře 42 m2, celkem 352 m2 a dospěla k hodnotě staveb 704 000 Kč. Po zaokrouhlení tak stanovila hodnotu pozemků parc. [číslo] včetně staveb, které jsou jejich součástí, na 3 900 000 Kč, kterou rozdělila na obvyklou cenu pozemku parc. [číslo] ve výši 700 000 Kč, pozemku parc. [číslo] ve výši 1 300 000 Kč, pozemku parc. [číslo] ve výši 1 900 000 Kč, a pozemku parc. [číslo] ve výši 100 Kč. V případě plechové garáže na pozemku parc. [číslo] vycházela z jednotkové ceny 650 Kč/m2 užitné plochy a užitné plochy 30 m2. Uvedla, že vycházela ze stanovené věcné hodnoty a oproti porovnávaným nemovitostem přihlédla k tomu, že jsou jako nemovité věci konstrukčně lepší (u porovnávaných nemovitostí bylo zjištěno cenové rozmezí 6 200 – 9 900 Kč/m2 užitné plochy). Mezi podklady pro vypracování znaleckého posudku znalkyně uvedla mimo jiné projektovou dokumentaci zemědělské usedlosti ze srpna 2004 a stavební povolení zemědělské usedlosti s příslušností ze dne 15. 11. 2004 [číslo jednací].

12. Žalovaný proti tomuto znaleckému posudku namítal, že znalkyně použila pro určení porovnávací hodnoty pozemků pozemky, kterou nejsou charakterem obdobné. U pozemků parc. [číslo] uvedl, že není zohledněno, že není zajištěn k těmto pozemkům přístup po právní stránce na přístupovou komunikaci parc. [číslo]. Od listopadu 2022 došlo také k výraznému poklesu cen nemovitostí, což by se podle něj mělo zohlednit při stanovení ceny obvyklé pozemku parc. [číslo]. Znalkyně neměla k dispozici srovnatelné nemovitosti, měla tak použít jiný způsob výpočtu, než porovnávací metodou. U nezapsané stavby pro skladování znalkyně nezohlednila charakter stavby, kdy se jedná o hospodářskou budovu – seník zhotovený z již jednou použitých materiálů, opláštěný plechem, technický stav je zhoršený, stavba stojí zčásti na cizím pozemku, není zapsána v katastru nemovitostí, není k ní stavební povolení, nachází se v záplavové oblasti III, nemá betonové podlahy, čelní a zadní stěna není uzavřena. Znalkyně nezohlednila ani srážku za černou stavbu, stavba byla postavena v rozporu s územním plánem.

13. Žalobkyně k tomu ve svém písemném vyjádření uvedla, že pozemky parc. [číslo] přes které je přístup k pozemkům parc. [číslo] jsou účelovou komunikací ve smyslu § 7 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, která je veřejně přístupná bez ohledu na vlastnictví, jedná se o vyasfaltovanou komunikaci. Seník není černou stavbou, byť není zapsán v katastru nemovitostí. Dne 15. 11. 2004 bylo Městským úřadem Valašské Meziříčí vydáno pod [číslo jednací] stavební povolení ke stavbě zemědělské usedlosti obsahující rodinný dům, seník, sklad, hospodářskou budovu, hnojiště s močovou jímkou, přípojku NN, vody, kanalizaci p. [číslo] [anonymizována tři slova], [číslo] v k.ú. [obec].

14. U ústního jednání dne 21. 3. 2023 znalkyně [celé jméno znalkyně] přednesla závěry svého znaleckého posudku a uvedla, že při stanovení ceny vycházela z cenového předpisu ke dni ocenění a postupovala na základě komparace porovnávacích cen. Zohlednila odlišnosti srovnávaných nemovitostí oproti oceňovaným za užití koeficientů např. polohy, vybavenosti, charakteru, úvahy znalce, rozptyl koeficientů je +- 20 %. Uvedla, že poslední měsíce ceny začínají jít směrem dolů, dnes by ceny nastavila o 10 % níže přes celé portfolio těch nemovitostí. U plechové garáže jde o věc movitou, tam by takový propad nenastal. U haly na pozemku parc. [číslo] zčásti na pozemku parc. [číslo] byl zohledněn technický stav té haly, stavba byla postavená jako repasovaný objekt, bez doložené kolaudace a nezapsaná v katastru nemovitostí. Měla k dispozici stavební povolení zemědělské usedlosti s příslušenstvím, ta hala nebo také seník je zemědělská stavba, je zobrazena na str. 61 znaleckého posudku jako provozní objekt. Porovnávala nemovitosti, které byly v čase a místě v okolí možné, vycházela z nejblíže přijatelné a dostupné nabídky a provedla maximální možnou a přípustnou korekci, kterou metodika dovolí. Došlo k redukci ceny za prodej, za velikost objektu, polohu, provedení a vybavení, celkový stav, vliv pozemku a úvahu zpracovatele ocenění. Koeficientem 0,8 je zohledněn i stav nezapsaný v katastru nemovitostí. V charakteru nemovitosti je zohledněna záplavová zóna i to, že je to pro dopravní infrastrukturu. Dnes se garáže prodávají za 300 000 Kč až 400 000 Kč, obchodovatelnost té stavby je reálná v závislosti na užitné ploše. Pozemek parc. [číslo] je celý vedený v občanské vybavenosti, je celý určený k výstavbě, jde o pozemek na str. 58 znaleckého posudku uvedený jako O36. Znalkyně s ohledem na námitky právní zástupkyně žalovaného následně nahlédla s povolením soudu do svého mobilního telefonu a katastrální mapy a uvedla, že pozemky označené jako O36 na straně 58 znaleckého posudku jsou pozemky parc. [číslo] což znalkyně názorně ukázala soudu i stranám na katastrální mapě ve svém mobilním telefonu. K pozemku parc. [číslo] je podle ní zajištěný přístup, neboť ten je veden přes pozemek zapsaný v katastru nemovitostí jako ostatní plocha, ostatní komunikace, jde o účelovou komunikaci, jedná se o pozemky parc. [číslo] poté tam již vede obecní cesta. Znalkyně opětovně s povolením soudu ukázala soudu a stranám na katastrální mapě svém mobilním telefonu pozemek parc. [číslo] před ním vyasfaltovanou silnici. Ukazovala, že před uvedeným pozemkem vedou pozemky parc. [číslo] uvedené v pasportu místních komunikací a dále, že je k tomuto pozemku přístup přes pozemek parc. [číslo] obecní komunikaci parc. [číslo]. U pozemků parc. [číslo] zohlednila, že jde o pozemky pro výstavbu dopravní infrastruktury, došlo ke korekci oproti stanovené ceně z částky 900 Kč/m2 na částku 500 Kč/m2 s ohledem na omezenou obchodovatelnost pozemků.

15. Soud neprovedl navrhovaný důkaz spisem zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka] ohledně rozvodu manželství účastníků, neboť důkaz celým spisem se neprovádí, žalobkyně doložila k důkazu rozsudek z tohoto spisu dostatečný pro rozhodnutí soudu a důkaz zbývajícími listinami ze spisu by tak byl nadbytečný.

16. Soud dále pro nadbytečnost neprovedl výslech svědka [jméno] [celé jméno žalovaného], jehož výslech žalovaný navrhoval k prokázání získání peněz na koupi pozemku parc. [číslo] od jeho rodičů a získání pozemku parc. [číslo] od babičky, neboť otázka získání těchto peněz nebyla pro rozhodnutí soudu z důvodu uvedených níže rozhodná a způsob získání pozemku parc. [číslo] jiným způsobem byl prokázán notářským zápisem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sp. zn. NZ [číslo], [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]. Ze stejných důvodů neprovedl také účastnický výslech žalovaného k této otázce a zřejmě i otázce pořízení garážových vrat do rodinného domu za částku 36 000 Kč, jak uváděl v písemném vyjádření ze dne 17. 8. 2022.

17. Dále soud neprovedl účastnický výslech žalovaného a svědků [jméno] [příjmení] a [jméno] [celé jméno žalovaného], tedy dětí účastníkům, navrhované žalovaným k okolnostem, za kterých opustili rodinný dům, neboť tyto otázky z důvodu níže uvedených nebyly pro soud rozhodné. Ze stejných důvodů soud neprovedl výslech svědka [jméno] [příjmení] navrhovaného k důkazu žalobkyní, rovněž k otázkám týkajícím se soužití účastníků.

18. Dále soud neprovedl důkaz účetní závěrkou žalovaného k 2. 3. 2021 navrhovanou žalovaným, neboť tato nebyla žalovaným předložena a navíc k zjištění hodnoty závodu žalovaného byl opatřen znalecký posudek, důkaz touto účetní závěrkou by tak byl nadbytečný. Mimo to ohledně hodnoty závodu je rozhodující hodnota ke dni rozhodnutí soudu, nikoli ke dni právní moci rozsudku o rozvodu manželství.

19. Soud také pro nadbytečnost neprovedl jednání na místě samém navrhované žalovaným, neboť nemovité věci a jejich stav byly zjištěny znalkyní [celé jméno znalkyně] a byly zaneseny do znaleckého posudku, ohledání soudem by tak bylo zcela nadbytečné.

20. Žalovaný dále navrhoval svůj účastnický výslech, výslech synů účastníků, pana [příjmení] a [příjmení], které se měly týkat některých movitých věcí navržených k vypořádání. S ohledem na to, že účastníci se shodli na tom, komu by jednotlivé movité věci měly být přikázány, i k jejich hodnotě a žaloba ohledně sporných položek byla žalobkyní vzata zpět, byl by výslech svědků a žalovaného k těmto movitým věcem zcela nadbytečný, ostatně žalovaný na svědeckém výslechu svědků [příjmení] a [příjmení] po částečném zpětvzetí žaloby netrval.

21. Dále soud neprovedl důkaz doplněním znaleckého posudku či revizním znaleckým posudkem za účelem ocenění nemovitých věcí účastníků navrhovaný žalovaným, neboť znalecký posudek vypracovaný znalkyní [celé jméno znalkyně] doplněný jejím výslechem u soudu byl přesvědčivý, znalkyně se vypořádala se všemi námitkami žalovaného. Své závěry náležitě odůvodnila a podle názoru soudu přihlédla ke všem skutečnostem, s nimiž bylo třeba se vypořádat. Vypracování revizního znaleckého posudku by tak bylo zjevně nadbytečné a vedlo by pouze k prodlužování řízení a navyšování jeho nákladů. Pokud měl žalovaný za to, že znalecký posudek znalkyně je třeba ještě více doplnit, měl příležitost se jí na vše potřebné doptat v rámci jejího výslechu u soudu, nicméně soud se s potřebou doplnění znaleckého posudku neztotožňuje, znalecký posudek je podle názoru soudu odůvodněný zcela dostatečně.

22. Soud dále neprovedl důkazy, které účastníci předložili nebo označili po zákonné koncentraci řízení, což se týká stavebního povolení [číslo jednací], které předložila žalobkyně, neboť pro provedení tohoto důkazu nebyly splněny podmínky pro prolomení zákonné koncentrace řízení, navíc k existenci této listiny se dostatečně vyjádřila při své výpovědi znalkyně [celé jméno znalkyně]. Dále se to týká dvou odborných vyjádření zhotovitele [jméno] [příjmení] ze dne 23. 9. 2020 [číslo] 2020, a určení tržní ceny nemovitostí realitní kanceláří [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 12. 6. 2020, které předložil soudu žalovaný. V daném případě se nejednalo o znalecké posudky, ale odborná vyjádření staršího data z června či září 2020, které nemohly mít žádný vliv na hodnocení znaleckého posudku [anonymizováno] [celé jméno znalkyně] soudem. Oproti znaleckému posudku [anonymizováno] [celé jméno znalkyně] měly nižší důkazní sílu a nebyly aktuální. Právní zástupkyně žalovaného je předložila s tím, že jejich zpracovatelé zohlednili skutečnost, že v případě pozemků parc. [číslo] se jedná o pozemky pro stavbu dopravní infrastruktury, vyjadřovali se také k hodnotě stavby tak, že nenalezli žádné porovnatelné objekty, vyjádřili se k technickému stavu a zohlednili i to, že stavba se nachází na cizím pozemku, všechny tyto skutečnosti však brala v úvahu i znalkyně [příjmení] [celé jméno znalkyně]. Stejně tak soud neprovedl důkaz znaleckým posudkem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [číslo] [rok], který předložila žalobkyně, neboť u tohoto znaleckého posudku nebyly splněny žádné podmínky pro prolomení zákonné koncentrace řízení, neboť sama žalobkyně neměla proti závěrům znaleckého posudku znalkyně [příjmení] [celé jméno znalkyně] žádné námitky. Soud si je vědom toho, že v případě znaleckých posudků předložení nového znaleckého posudku nebrání koncentrace řízení, ovšem v daném případě žalovaný předkládal odborná vyjádření staršího data (nikoli nové znalecké posudky) existující dlouho před zahájením tohoto řízení, která nebyla způsobilá zpochybnit znalecký posudek [anonymizováno] [celé jméno znalkyně], soud je tak k důkazu neprovedl.

23. Podle § 736 občanského zákoníku (dále jen o.z.):„ Je-li společné jmění zrušeno nebo zanikne-li, anebo je-li zúžen jeho stávající rozsah, provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním. Dokud zúžené, zrušené nebo zaniklé společné jmění není vypořádáno, použijí se pro ně ustanovení o společném jmění přiměřeně.“ 24. Podle § 740 o.z.:„ Nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění.“ 25. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 28. 4. 2020, sp. zn. 22 Cdo 1205/2019:„ Vypořádává-li soud SJM zaniklé (zrušené či zúžené) na základě příslušných ustanovení ObčZ, je třeba zásadně vyjít z obvyklé ceny věci v době rozhodování soudu stanovené s ohledem na stav této věci k okamžiku vypořádání SJM.“ 26. Podle § 742 odst. 1 o.z.:„ Nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění.“ 27. Soud nejprve výrokem I. tohoto rozsudku podle § 96 odst. 1, 2 o.s.ř. rozhodl o částečném zastavení řízení ohledně vypořádání 4 kusů zábran pro hovězí dobytek, neboť žalobkyně podanou žalobou učinila předmětem vypořádání 12 kusů těchto zábran, posléze u ústního jednání učinily strany nesporným, že zábran je pouze 8 a žalobkyně k dotazu soudu uvedla, že ohledně dalších 4 kusů zábran to lze považovat za částečné zpětvzetí žaloby. Žalovaný s částečným zpětvzetím žaloby vyslovil souhlas.

28. Výroky II. a III. tohoto rozsudku soud po provedeném dokazování vypořádal SJM účastníků tak, jak navrhovali oba účastníci. Jde-li o veškeré položky, které byly učiněny předmětem řízení, ať už jde o věci movité, nemovité, závod žalovaného, peněžní prostředky na účtech účastníků, účastníci řízení se shodli na tom, jak by jednotlivé položky měly být vypořádány, a soud tak vůli účastníků respektoval a rozhodl v souladu s ní.

29. Výrokem IV. tohoto rozsudku soud uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku určenou k vyrovnání obou podílů. Soud tento vypořádací podíl stanovil tak, aby podíly obou manželů na vypořádání SJM byly shodné, přičemž neshledal žádné důvody, pro které by mělo dojít k odchylkám od tohoto stavu a tzv. disparitě podílů navrhované žalovaným, k čemuž se soud vyjádří níže v tomto rozsudku. Ohledně ocenění jednotlivých věcí učiněných předmětem řízení soud vycházel z jejich obvyklých cen v době jeho rozhodnutí s přihlédnutím ke stavu věcí ke dni jeho rozhodnutí v souladu s výše citovaným rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 28. 4. 2020, sp. zn. 22 Cdo 1205/2019.

30. V případě movitých věcí se účastníci s výjimkou plechové garáže 5 – 6 metrů na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] a zbraní shodli na ceně uvedených movitých věcí. Soud proto hodnotu vypořádávaných movitých věcí stanovil podle shodných skutkových tvrzení účastníků. Ohledně ceny plechové garáže 5 – 6 metrů na pozemků parc. [číslo] v k.ú. [obec] soud vycházel ze znaleckého posudku znalkyně [celé jméno znalkyně] oceňujícího uvedenou garáž na částku 20 000 Kč, přičemž ve vztahu k ceně této garáže nebyly žádnou ze stran vzneseny žádné námitky a připomínky proti znaleckému posudku a soud při hodnocení znaleckého posudku nezjistil žádné skutečnosti mající vliv na správnost a věrohodnost závěrů znalkyně. V případě zmíněné plechové garáže 5 – 6 metrů žalobkyně u ústního jednání uvedla, že je na pozemku parc. [číslo] znalkyně [příjmení] [celé jméno znalkyně] v jejím znaleckém posudku však uvedla, že se nachází na pozemku parc. [číslo] z čehož soud vycházel. V případě zbraní učiněných předmětem tohoto řízení soud vycházel ze znaleckého posudku znalce [příjmení] [celé jméno znalce], u nějž soud shodně nezjistil žádné skutečnosti mající vliv na správnost a věrohodnost tohoto znaleckého posudku.

31. Stejně tak se účastníci shodli i na výši peněžních prostředků na účtech účastníků ke dni právní moci rozsudku o rozvodu manželství účastníků. V případě peněžních prostředků na bankovním účtu žalobkyně vedeném u [právnická osoba] č. [bankovní účet] účastníci učinili nesporným, že ke dni právní moci rozsudku o rozvodu manželství byla na tomto účtu částka ve výši 12 234 Kč. V případě peněžních prostředků na bankovním účtu žalovaného vedeném u [právnická osoba], č. účtu [bankovní účet] žalovaný uvedl jeho zůstatek 5 626,71 Kč, žalobkyně s tímto zůstatkem souhlasila, ovšem žalovaný zároveň doložil výpis ze svého účtu, podle nějž částka 5 626,71 Kč představovala zůstatek tohoto účtu ke dni 1. 3. 2021 a téhož dne z tohoto účtu byla odečtena částka 450 Kč, zůstatek na účtu ke dni právní moci rozsudku o rozvodu manželství 2. 3. 2021 tak činil 5 176,71 Kč (tj. 5 626,71 Kč – 450 Kč), soud proto při svém rozhodnutí vycházel z tohoto zjištěného zůstatku.

32. V případě ceny závodu žalovaného soudu vycházel ze znaleckého posudku znalce [celé jméno znalce], respektive jeho doplňku, jímž byl závod žalovaného oceněn k dubnu 2023 na částku 1 224 000 Kč. Účastníci proti tomuto znaleckému posudku neměli žádné námitky ani připomínky, a soud rovněž neshledal žádné okolnosti mající vliv na jeho správnost a věrohodnost. Právní zástupkyně žalovaného sice v závěrečném návrhu poukazovala na to, že závod žalovaného není výdělečný a soud by k tomu měl přihlédnout, nicméně hodnota jmění závodu činí 1 224 000 Kč, podle znalce [příjmení] [celé jméno znalce] je tato hodnota majetkově plně podložena. V daném případě je podle znalce k ocenění závodu vhodnější konzervativní substanční metoda, s čím soud souhlasí a ze zjištěné hodnoty závodu žalovaného 1 224 000 Kč tak vycházel.

33. V případě obvyklé ceny nemovitých věcí vycházel soud ze znaleckého posudku znalkyně [celé jméno znalkyně] a výpovědi této znalkyně u ústního jednání, která uvedla, že by ceny nemovitých věcí aktuálně nastavila o 10 % níže, než v době vypracování znaleckého posudku (20. 12. 2022), s ohledem na pokles cen na realitních trzích. Proti tomuto znaleckému posudku byla ze strany žalovaného vznesena celá řada námitek, ovšem soud znalecký posudek znalkyně [celé jméno znalkyně] po jejím výslechu shledal za správný a přesvědčivý. Znalkyně řádně vysvětlila, jakým způsobem při ocenění nemovitých věcí postupovala, které okolnosti vzala v úvahu, vyvrátila i veškeré námitky ze strany žalovaného.

34. Namítal-li žalovaný, že k pozemkům parc. [číslo] není zajištěn po právní stránce přístup, tak k tomuto se znalkyně vyjádřila již v samotném písemném znaleckém posudku, v němž uvedla, že hranici těchto pozemků tvoří přístupová místní komunikace na parcele [číslo] – ostatní plocha, neplodná půda, parc. [číslo] ostatní plocha, ostatní komunikace, ve vlastnictví obce ([list vlastnictví]), přístup je tedy právně zajištěn. Při své výpovědi následně názorně ukázala ve svém mobilním telefonu na katastrální mapě soudu i stranám, že před pozemky se nachází vyasfaltovaná cesta a uvedla, že tam je účelová komunikace, a poté obecní cesta, přístup k pozemku parc. [číslo] je zajištěn z obou stran, jak přes pozemky parc. [číslo] tak přes pozemky parc. [číslo].

35. Namítl-li žalovaný, že od listopadu 2022 došlo k výraznému poklesu cen nemovitostí, tak na toto znalkyně při své výpovědi zareagovala a uvedla, že aktuálně by cenu všech nemovitých věcí ponížila o 10 %, což zohlednil i soud ve svém rozhodnutí.

36. Namítal-li žalovaný, že znalkyně při oceňování pozemků nepoužila obdobné pozemky a při oceňování objektů na parcelách [číslo] nepoužila správné porovnávané nemovitosti, že porovnávací hodnoty činily 3 636 Kč až 8 082 Kč/m2 a znalkyně použila hodnotu 2 000 Kč/m2 bez řádného odůvodnění, tak znalkyně se k tomuto řádně vyjádřila. Již z písemného znaleckého posudku je zjevné, že v případě pozemků parc. [číslo] vycházela z ceny 500 Kč/m2, přičemž uvedla, že cena stavebních pozemků pro výstavbu komerčních a zemědělských objektů se v lokalitě pohybuje ve výši 100 – 1 100 Kč/m2, přičemž se již jednalo o ceny upravené podle koeficientů použitých znalkyní, neboť lze jen těžko očekávat nalezení zcela shodných porovnávaných nemovitostí jako je oceňovaný objekt. Znalkyně uvedla, že s ohledem na lokalizaci pozemků účastníků a jejich využitelnost, kdy pozemky jsou vedeny v ploše dopravní infrastruktury a jejich zastavění je tímto determinováno, stanovila cenu na střední hladině v intervalu 500 Kč/m2. V případě pozemku parc. [číslo] uvedla, že stanovila cenu na vyšší hladině intervalu ve výši 900 Kč/m2 s ohledem na určení tohoto pozemku pro občanskou vybavenost. U pozemku vodní plochy parc. [číslo] uvedla, že stanovila jeho cenu s ohledem na omezenou využitelnost na 50 Kč/m2. Shodně se vyjádřila u ústního jednání, kdy také uvedla, že u pozemků parc. [číslo] snížila jejich cenu na 500 Kč/m2 s ohledem na jejich omezenou využitelnost. U pozemků parc. [číslo] žalovaný namítal, že tento pozemek není celý určen k zastavění, znalkyně však u ústního jednání pomocí přílohy na č.l. 58 jejího znaleckého posudku, kde je část územně plánovací dokumentace, a s pomocí katastrální mapy ve svém mobilním telefonu ukázala, že plochy občanské vybavenosti označené v územně plánovací dokumentaci jako O36 jsou pozemky parc. [číslo]. Soud nesouhlasí ani s tím, že znalkyně použila u objektů na pozemcích parc. [číslo] hodnotu 2 000 Kč/m2 užitné plochy bez řádného odůvodnění. Již ze samotného znaleckého posudku je zjevné, že hodnota jiných průmyslových objektů zjištěná znalkyní 3 600 Kč až 8 100 Kč/m2 užitné plochy je cenou po použití koeficientů stanovených znalkyní zohledňující různá kritéria mající vliv na cenu. Znalkyně pak v samotném písemném znaleckém posudku uvedla, že porovnávané nemovitosti byly jednak nabízeny ve funkčním celku s pozemky, přičemž znalkyně průmyslové objekty oceňovala zvlášť, a jednak, že porovnávané objekty byly konstrukčně lepší. Podle písemného znění znaleckého posudku zohlednila i charakter komodity, lokalizaci, vybavenost a stavebně-technický stav. U ústního jednání uvedla, že u haly na pozemku parc. [číslo] z části parc. [číslo] zohlednila technický stav haly, to že by postavená jako repasovaný objekt, bez doložené kolaudace a nezapsaná v katastru nemovitostí. Vyvrátila námitky žalovaného, že se jedná o černou stavbu, neboť ona měla k dispozici stavební povolení zemědělské usedlosti s příslušenstvím, které se vztahovalo i na tu halu či seník, jednalo se o hospodářskou stavbu. Ve vztahu k porovnávaným nemovitostem uvedla, že porovnávala takové nemovitosti, které byly v čase a místě v okolí možné, vycházela z nejblíže přijatelné a dostupné nabídky a provedla maximální možnou a přípustnou korekci, došlo k redukci pramene ceny, za velikost objektu, polohu, provedení a vybavení, celkový stav, vliv pozemku, a úvahu zpracovatele ocenění. Uvedla, že garáže se v současné době prodávají za 300 000 Kč až 400 000 Kč, obchodovatelnost stavby haly či seníku je tak reálná v závislosti na užitné ploše, která podle znaleckého posudku činí 310 m2. Pokud tedy znalkyně dospěla k hodnotě staveb na pozemku parc. [číslo] tedy zemědělské stavby (haly či seníku) o užitné ploše 310 m2 a kůlny o užitné ploše 42 m2 na pozemku parc. [číslo] v celkové výši 704 000 Kč, jeví se soudu její závěry správné a řádně odůvodněné.

37. Namítal-li žalovaný u posledního ústního jednání, že znalkyně duplicitně stanovila cenu garáže 5 - 6 metrů, neboť se účastníci shodli na ceně 20 000 Kč a ona ji ocenila na 18 000 Kč a poté žalovaný uváděl, že garáž je totéž jako kůlna na pozemku parc. [číslo] tak tyto námitky soud shledal jako zcela neopodstatněné. Ze znaleckého posudku je zcela zjevné, že znalkyně rozlišila cenu plechové garáže 5 – 6 metrů stojící na pozemku parc. [číslo] kterou ocenila zvlášť jako věc movitou, a kůlny na témže pozemku, která je součástí uvedeného pozemku. Ve vztahu k této kůlně na str. 7 znaleckého posudku uvedla, že se jedná o vedlejší samostatně stojící přízemní stavbu, dřevěnou, oboustranně obíjenou, uloženou na betonové desce s dřevěným stropem, zastřešenou sedlovou střechou krytou profilovaným plechem, založenou na patky, bez rozvodů. Ohledně plechové garáže uvedla, že to je samostatně stojící stavba, přízemní, bez základů, ocelové konstrukce jednostranně obíjené, zastřešená sedlovou střechou s nízkým hřebenem, krytina plechová, vrata plechová, bez rozvodů. Do přílohy na straně 61 znaleckého posudku (č.l. 206 spisu) vložila zvlášť fotografii garáže a zvlášť fotografii kůlny. Jiné stavby než kůlnu na pozemku parc. [číslo] halu (seník) na pozemku parc. [číslo] z části 191 v rámci ocenění nemovitých věcí přikazovaných žalovanému v ceně nijak nezohledňovala, jak je zjevné ze znaleckého posudku. Rovněž neexistuje žádná jiná stavba, ať už věc movitá či nemovitá, u níž by se účastníci shodli na ceně 20 000 Kč. Žalobkyně učinila předmětem řízení původně ještě garáž 3 – 6 metrů jakožto věc movitou, ohledně této však byla žaloba vzata částečně zpět a řízení ohledně ní bylo částečně zastaveno, aniž by se účastníci shodli na její ceně. Znalkyně o této garáži ve znaleckém posudku neuváděla ničeho.

38. Předložil-li žalovaný k důkazu znalecký posudek [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ev. [číslo] [rok], jehož provedení navrhl již před zákonnou koncentrací řízení, tak k tomuto znaleckému posudku bylo možné přistupovat pouze jako k listinnému důkazu a takto byl proveden, neboť neobsahuje doložku znalce, že si je vědom následků nepravdivého znaleckého posudku. Ohledně ceny nemovitých věcí oceňovaných tímto znaleckým posudkem nebylo možno z něj vycházet pro jeho neaktuálnost a nebylo z něj možné vycházet ani ohledně zjištěného stavu oceňovaných nemovitých věcí, neboť znalec zjevně vycházel z chybných předpokladů. Ve svém posudku například uvedl, že seník byl podle sdělení postaven bez stavebního povolení, což je podle znalce po právní stránce velká nejistota, přičemž se jednalo o informaci zjevně nepravdivou, neboť znalkyně [příjmení] [celé jméno znalkyně] měla k dispozici stavební povolení k tomuto seníku. Znalec také vycházel z toho, že část přístupové komunikace k pozemkům je ve vlastnictví soukromých osob, což podle něj má velký vliv na cenu obvyklou, aniž by se zabýval charakterem pozemků ve vlastnictví jiných osob, a aniž by shodně jako znalkyně [příjmení] [celé jméno znalkyně] zkoumal, zda nejde o účelovou komunikaci či zda nejsou v pasportu místních komunikací. Znalec pro porovnání cen pozemků pro občanskou vybavenost a dopravní infrastrukturu použil pozemky pro bytovou výstavbu (tedy pozemky zcela odlišného charakteru) a zjištěnou cenu 1 400 Kč/m2 poté krátil 14x na částku 100 Kč/m2 u pozemků parc. [číslo] na částku 700 Kč/m2 u pozemku parc. [číslo]. Také hodnotu hospodářské budovy krátil z 1 500 000 Kč na pouhých 150 000 Kč z důvodu opotřebení stanoveného 90 %, aniž by vzal v úvahu další kritéria a v komentáři poté uvedl, že seník je ve špatném technickém stavu, po právní stránce velká nejistota pro nepovolenou stavbu a riziko, že stojí na cizím pozemku, proto ji oceňuje pouze částkou 150 000 Kč O opotřebení, které tak podstatně snížilo cenu podle jeho výpočtu věcné hodnoty, již neuváděl ničeho. Soud v této souvislosti poukazuje na to, že i znalec [příjmení] [příjmení] v případě pozemku parc. [číslo] shodně jako znalkyně [anonymizováno] [celé jméno znalkyně] uvedl, že se nachází v územním plánu pro výstavbu občanské vybavenosti a odkazoval na mapu územního plánu O36. Znalecký posudek [anonymizováno] [příjmení] tak nebyl způsobilý zpochybnit správnost a věrohodnost znaleckého posudku [anonymizováno] [celé jméno znalkyně].

39. Soud tedy ohledně obvyklé ceny pozemků, které byly předmětem vypořádání vycházel z cen uvedených v písemném znaleckém posudku [celé jméno znalkyně] ponížených o 10 %, tj. v případě pozemku parc. č. st. 413, jehož součástí je stavba [adresa], rodinný dům, z částky 3 078 000 Kč, tj. 3 420 000 Kč – 10 %, v případě pozemku parc. [číslo] z částky 144 000 Kč, tj. 160 000 Kč – 10 %, v případě pozemku parc. [číslo] z částky 648 000 Kč, tj. 720 000 Kč – 10 %, v případě pozemku parc. [číslo] (jehož součástí je stavba kůlny nezapsaná v katastru nemovitostí) z částky 630 000 Kč, tj. 700 000 Kč – 10 %, v případě pozemku parc. [číslo] (jehož součástí je stavba haly nezapsaná v katastru nemovitostí) z částky 1 170 000 Kč, tj. 1 300 000 Kč – 10 %, v případě pozemku parc. [číslo] z částky 1 710 000 Kč, tj. 1 900 000 Kč – 10 % a v případě pozemku parc. [číslo] z částky 90 Kč, tj. 100 Kč – 10 %. K ceně pozemku parc. č. st. 413 soud připočetl ještě částku 20 000 Kč s ohledem na závěr znaleckého posudku znalkyně [celé jméno znalkyně], která uvedla, že v ocenění není uvažována investice na demontáž a montáž plynového kotle doložená fakturou [číslo] ze dne 27. 10. 2021, kdy s ohledem na hodnotu této investice lze zhodnocení uvažovat ve výši 20 000 Kč. Ač se jedná o investici vynaloženou až po rozvodu manželství, soud musí vycházet z ceny nemovitých věcí a jejich stavu ke dni vypořádání a hradila-li tento plynový kotel pouze žalobkyně, bylo na ní, aby navrhla vypořádání uvedené částky jako vnosu, což však neučinila. V případě pozemku parc. č. st. 413, jehož součástí je stavba [adresa], rodinný dům, proto soud vycházel z celkové částky 3 098 000 Kč, tj. 3 078 000 Kč + 20 000 Kč.

40. Žalovaný v řízení navrhoval disparitu podílů v jeho prospěch z několika důvodů. Za prvé tvrdil, že pořídil garážová vrata do rodinného domu za 36 000 Kč, bližší údaje k tomuto jeho tvrzení neuvedl, ničím své tvrzení nedoložil a soud jej k doplnění jeho tvrzení a označení důkazů ani nevyzýval, neboť pro úvahy o disparitě podílů nemělo toto jeho tvrzení žádný význam. Pokud by žalovaný uvedená vrata pořídil z prostředků, které náležely do SJM, bylo by jeho tvrzení zcela bezpředmětné. Pokud by tak učinil z výlučných prostředků, nebylo by možno tuto skutečnost zohlednit v rámci úvahy o disparitě podílů, ale žalovaný měl navrhnout vypořádání vnosu ze svého výlučného majetku na SJM, což neučinil.

41. V této souvislosti soud odkazuje právní názor Nejvyššího soudu vyjádřený v rozsudku 22 Cdo 1821/2004, podle jehož skutkové věty:„ pro úvahu soudu o (ne) rovnosti podílů účastníků v řízení o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví není významné, čím vším některý z manželů přispěl na pořízení společného majetku ze svého odděleného majetku.“ Dále soud odkazuje na právní názor vyjádřený v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 31. 7. 2019, sp. zn. 22 Cdo 1486/2019, podle nějž:„ pokud by použité výlučné prostředky měly povahu vnosu do majetku společného, nebylo by možné je zohlednit v rámci úvahy o disparitě podílů právě proto, že k jejich promítnutí se do vypořádání SJM slouží zákonný nárok na vypořádání tohoto vnosu.“ Na podporu své argumentace, že vnosy je možné vypořádat pouze na návrh, odkazuje soud na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 1. 2013, sp. zn. 22 Cdo 3395/2012, podle nějž„ vypořádání investice (vnosu) z výlučného majetku do majetku společného rozhodnutím soudu předpokládá tvrzení, že výlučné finanční prostředky (či majetek) jednoho z manželů byly použity ve prospěch zákonného majetkového společenství (společného jmění manželů) a současně požadavek investujícího manžela, aby mu bylo uhrazeno, co ze svého vynaložil na společný majetek v řízení o vypořádání společného jmění manželů.“ 42. Za druhé žalovaný tvrdil, že se více zasloužil o nabytí pozemků, kdy nejprve tvrdil, že pozemky, na kterých je postaven rodinný dům, obdržel od rodičů a své babičky, a poté, co to bylo vyvráceno, začal tvrdit, že finanční prostředky na pozemek [číslo] z nějž byla pro stavbu domu vyčleněna stavební parcela parc. č. st. 413 (což bylo mezi účastníky nesporné), obdržel od svých rodičů a pozemek parc. [číslo] získal převodem od babičky [jméno] [příjmení], a navrhoval k tomu důkazy, ani tyto však soud pro nadbytečnost neprovedl.

43. V případě pozemku parc. [číslo] bylo notářským zápisem notářky [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sp. zn. NZ [číslo], [spisová značka] ze dne 1. 2. 1999 prokázáno, že jej účastníci nabyli kupní smlouvou od prodávajících [jméno] a [jméno] [příjmení] a ve smlouvě bylo výslovně uvedeno, že pozemek se prodává do SJM účastníků za kupní cenu 250 Kč, tvrzení žalovaného o nabytí pozemku od jeho babičky tak bylo vyvráceno.

44. V případě pozemku parc. [číslo] u nějž účastníci shodně tvrdili, že z něj byl vyčleněn pozemek pro stavbu rodinného domu parc. č. st. 413, bylo prokázáno, že účastníci tento pozemek získali do osobního užívání dohodou o zřízení práva osobního užívání pozemku ze dne 29. 11. 1984 uzavřenou mezi Místním národním výborem v [obec] a manžely [příjmení], kdy oběma z nich bylo zřízeno právo osobního užívání pozemku parc. [číslo] ve výměře 784 m2 ke stavbě rodinného domu, a to za úhradu 3 136 Kč.

45. Podle § 214 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku účinného ke dni uzavření dohody o zřízení práva osobního užívání pozemku:„ Jestliže uzavřeli dohodu o osobním užívání pozemku za trvání manželství oba manželé anebo jeden z nich, vznikne jim právo společného užívání pozemku. Toto právo však nevznikne, uzavře-li dohodu jeden z manželů, kteří spolu trvale nežijí.“ 46. Podle § 872 odst. 4 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku účinného od 1. 1. 1992 (vloženého do občanského zákoníku novelou č 509/1991 Sb.):„ Vzniklo-li právo osobního užívání k zastavěnému nebo nezastavěnému pozemku manželům, stávají se dnem účinnosti tohoto zákona bezpodílovými spoluvlastníky pozemku, pokud jejich bezpodílové spoluvlastnictví trvá; zaniklo-li, stávají se podílovými spoluvlastníky rovným dílem.“ 47. Podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 103/96:„ Právní mocí rozhodnutí bývalých národních výborů o přidělení pozemku do osobního užívání vzniklo fyzickým osobám právo, aby s nimi byla uzavřena dohoda o osobním užívání pozemku a státu vznikla povinnost takovou dohodu uzavřít. Skutečnost, že přidělovaný pozemek nebyl v tzv. socialistickém společenském vlastnictví, neměla vliv na neúčinnost rozhodnutí - rozhodnutí bylo rozhodnutím orgánu státní správy, projevem státní moci a nikoli projevem vůle státu jako vlastníka. Jestliže fyzické osobě svědčilo právo osobního užívání pozemku ke dni 31. 12. 1991, dnem 1. 1. 1992 se přeměnilo přímo ex lege na právo vlastnické. V tomto okamžiku došlo současně k zániku vlastnického práva původního vlastníka (státu nebo jiného subjektu).“ 48. V daném případě tedy oba účastníci uzavřeli s Místním národním výborem v [obec] smlouvu o osobním užívání pozemku, kdy dnem 1. 1. 1992 se toto právo transformovalo v bezpodílové spoluvlastnictví, a v důsledku novely občanského zákoníku č. 91/1998 Sb. se věci, které ke dni 1. 8. 1998 tvořily bezpodílové spoluvlastnictví manželů, staly součástí společného jmění manželů. Pozemek parc. [číslo] z něj byl vyčleněn pozemek pro stavbu rodinného domu parc. č. st. 413, se tak zcela nepochybně stal součástí SJM, a stejně by tomu tak bylo, i kdyby dohodu o zřízení práva osobního užívání pozemku uzavřel pouze jeden z nich.

49. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 28. 5. 2009, sp. zn. 22 Cdo 410/2008 vyslovil názor, že„ jestliže kupní cena pořizované věci byla zcela zaplacena z výlučných prostředků jednoho z manželů, avšak kupujícími byli oba manželé a oba při uzavření kupní smlouvy projevili vůli nabýt kupovanou věc do bezpodílového spoluvlastnictví, pak se tato věc stala předmětem jejich bezpodílového spoluvlastnictví; to platí i pro společné jmění manželů. Pohnutky, které v takovém případě manžele vedly k tomu, že věc nabyli do společného jmění, jsou zásadně nevýznamné; ani skutečnost, že tak (snad) učinili v omylu o právní úpravě, nemůže být důvodem pro vyloučení nabytí do společného jmění. Výlučné prostředky jen jednoho z manželů, vynaložené na pořízení věci ve společném jmění, představují i v takovém případě jeho vnos do společného jmění.“ 50. Soud je tohoto názoru, že závěry tohoto rozhodnutí lze analogicky aplikovat i řešený případ a je z něj zjevné, že i pokud by žalovaný skutečně získal prostředky ke koupi pozemku parc. [číslo] od svých rodičů, nemělo by to žádný význam pro úvahy pro disparitu podílů, ale žalovaný by se investované částky musel domáhat jako vnosu do SJM, což nenavrhoval. K tomu soud odkazuje na shora citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1821/2004, 22 Cdo 1486/2019 a 22 Cdo 3395/2012. Soud z toho důvodu pro nadbytečnost ani neprováděl důkazy k prokázání tvrzení žalovaného, že peněžní prostředky získal od svých rodičů, přičemž s ohledem na změnu tvrzení žalovaného ohledně nabytí uvedeného pozemku, se tvrzení žalovaného soudu jeví samo o sobě jako nevěrohodné.

51. Za třetí žalovaný tvrdil, že od července 2020 do března 2022 hradil SIPO 3 310 Kč měsíčně a zaplatil nedoplatek plynu 30 972,07 Kč za spotřebu v rodinném domě účastníků, k čemuž doložil vyúčtování plynu na uvedenou částku za období od 1. 6. 2021 do 7. 3. 2022. K tomu soudu uvádí, že tyto skutečnosti neměly žádný význam pro rozhodnutí o vypořádání SJM, neboť jde-li o část plateb SIPO za trvání manželství, žalovaný je zjevně hradil z prostředků náležejících do SJM, nic jiného ani žalovaný netvrdil. Pokud žalovaný hradil jakékoli platby na spotřebu energií žalobkyní po rozvodu manželství, nejedná se o částky, které byly vynaloženy z výlučného majetku žalovaného na společný majetek, ale částky, které byly žalobkyní, příp. společně se synem účastníků [jméno] užívajícím s žalobkyní od července 2020 rodinný dům (což tvrdily obě strany), spotřebovány. Uvedeného nároku by se tak žalovaný mohl domáhat pouze z titulu bezdůvodného obohacení a nejedná se tak o okolnost, která by se měla projevit v disparitě podílů účastníků při vypořádání SJM, navíc když se jedná o skutečnost, která nastala až po jeho zániku.

52. Za čtvrté žalovaný tvrdil, že žalovaný i jeho syn a dcera museli opustit rodinný dům poté, co nastala kritická situace, kdy došlo k fyzickému násilí ze strany žalobkyně. Byli vyhozeni z domu a museli si najít náhradní bydlení, bydlí v nájmu. Posléze uváděl, že k jeho odstěhování došlo v červenci 2020. K důkazu navrhoval svůj účastnický výslech a výslech svědků [jméno] [příjmení] a [jméno] [celé jméno žalovaného]. Žalobkyně naopak tvrdila, že žalovaný se odstěhoval za svou přítelkyní a byl to naopak on, kdo ji napadal, a proto docházelo ke konfliktům, k čemuž navrhovala výslech svědka [jméno] [příjmení]. Soud žádný z navrhovaných důkazů neprovedl, neboť uvedené okolnosti nepovažoval za rozhodné pro vypořádání SJM.

53. V daném případě je třeba přihlédnout k tomu, že manželství účastníků trvalo od 25. 2. 1984 do 2. 3. 2021, tedy více než 37 let, žalovaným tvrzené období, kdy podle jeho tvrzení nemohl užívat rodinný dům v době trvání manželství, se týká pouhých 8 měsíců (od 1. 7. 2020 do 2. 3. 2021), tedy v poměru k délce trvání manželství se jedná o období zcela zanedbatelné. Navíc žalobkyně těžko měla k dispozici prostředky, aby žalovaného z domu vyklidila, když oba účastníci měli k domu stejná práva. Mimo to tvrzení žalovaného se týkalo jednorázové incidentu, nikoli jakéhokoli dlouhotrvajícího stavu po dobu manželství účastníků a v období předcházejícím rozvodu manželství je zcela obvyklé, že se jeden z manželů odstěhuje ze společného bydliště, aniž by se to mělo promítnout do výše podílů při vypořádání SJM.

54. V rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 5. 3. 2012, sp. zn. 22 Cdo 3637/2010 tento soud judikoval, že„ jednání, která jsou v rozporu s § 18 zákona o rodině, resp. jednání, která lze podle obecného náhledu považovat za negativně ovlivňující vzájemné soužití manželů, mohou při vypořádání majetkového společenství manželů vést k úvaze o odklonu od rovnosti podílů, jestliže se významným způsobem promítají do hospodaření se společným majetkem nebo do péče o rodinu. Odklon od rovnosti podílů nebude dán jakýmkoliv negativním jednáním, ale pouze takovým, které se významněji promítá do majetkové sféry zákonného majetkového společenství manželů nebo do péče o rodinu.“ 55. Z uvedeného rozsudku je tak zjevné, že pro úvahy o disparitě podílů má význam takové negativní jednání manžela, které se promítá do majetkové sféry, což tvrzeno nebylo, či takové negativní jednání manžela, které se promítá do péče o rodinu. V daném případě však je třeba vzít v úvahu, že podle rozsudku o rozvodu manželství bylo manželství účastníků od roku 2006 pouze formálním svazkem a děti účastníků již byly zletilé, rodina účastníků tak již v původní podobě neexistovala a v případě zletilých dětí, které se podle žalovaného odstěhovaly do podnájmu, lze žalobkyni těžko klást k tíži nedostatek péče o ně, když tyto byly zjevně soběstačné. Vztah žalobkyně k dětem účastníků v době jejich zletilosti a soběstačnosti není okolností, která by se měla projevit v úvaze o disparitě podílů při vypořádání SJM. Soud tak nepovažoval za potřebné zabývat se žalovaným tvrzenými okolnostmi, za kterých žalovaný opustil v červenci 2020 rodinný dům či vztahy žalobkyně ke zletilým dětem, jak žalovaný navrhoval.

56. Za páté žalovaný tvrdil, že rodinný dům postavil svépomocí společně se svým otcem a celou dobu se staral o údržbu a vytápění domu a hradil náklady s tím spojené. Ani tato okolnost neměla význam pro disparitu podílů, neboť v době, kdy manželé staví rodinný dům svépomocí, je zcela běžné a obvyklé, že muž se svou prací podílí na stavbě domu, zatímco žena pečuje o domácnost a rodinu, přičemž žalovaný sám netvrdil, že žalobkyně tak nečinila. Pokud pak žalovanému se stavbou domu pomáhal jeho otec, jedná se o zcela běžnou rodinnou výpomoc a společenskou úsluhu, která se neprojevuje v majetkových poměrech osob, jimž je vypomáháno.

57. Podle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 5. 2004, sp. zn. 22 Cdo 1037/2004„ nabytím majetku za trvání manželství je i vytvoření věci oběma manžely nebo jedním z nich v době po uzavření manželství.“ Stavba rodinného domu je tak pouze jedním ze způsobů nabytí majetku náležejícího do společného jmění manželů.

58. Pokud tak účastníci stavili dům svépomocí, nabyli jej zcela standardně. Pokud žalovaný uváděl, že se staral o údržbu a vytápění domu a hradil náklady s tím spojené, tak v době trvání manželství tak zjevně činil z prostředků náležejících do SJM a tyto okolnosti jsou rovněž zcela běžné v rámci dělby činností v rodině. Úvahy o disparitě podílů musí být vždy založeny na výjimečných okolnostech případu, nemůže se jednat o okolnosti zcela obvyklé nastávající ve většině manželství. V případě účastníků soud žádné takové okolnosti neshledal a vypořádací podíl tak stanovil tak, aby podíly účastníků byly rovné.

59. Celková obvyklá cena majetku přikázaného žalobkyni výrokem II. tohoto rozsudku tak činí 3 926 534 Kč, tj. nemovité věci 3 890 000 Kč (tj. pozemek parc. č. st. 413, jehož součástí je stavba [adresa], rodinný dům: 3 098 000 Kč + pozemek parc. [číslo]: 144 000 Kč pozemek parc. [číslo]: 648 000 Kč) + peněžní prostředky na bankovním účtu žalobkyně vedeném u [právnická osoba] [bankovní účet] ve výši 12 234 Kč + movité věci přikázané žalobkyni 24 300 Kč (tj. myčka Beko 6 000 Kč, pračka Bosch 500 Kč, lednice repasová 3 000 Kč, lednice Calex 0 Kč, televize staří 12 let 1 000 Kč, televize stáří 22 let 0 Kč, sušička na ovoce 0 Kč, notebook nefunkční 0 Kč, kuchyňský stůl 500 Kč, sedací souprava 200 Kč, šicí stroj, kufříkový 1 000 Kč, kuchyňský robot Bosch, 1 000 Kč, válenda 200 Kč, komoda 2 ks 4 000 Kč, počítačový stůl 200 Kč, židle k počítači 100 Kč, dámské kolo 3 000 Kč, benzínová sekačka 0 Kč, elektrický vařič dvou-plotýnkový 100 Kč, benzínový vyžínač 1 500 Kč, pila cirkulárka 2 000 Kč).

60. Celková obvyklá cena majetku přikázaného žalovanému výrokem III. tohoto rozsudku činí 4 985 266,71 Kč, t.j. nemovité věci 3 510 090 Kč (pozemek parc. [číslo]: 630 000 Kč + pozemek parc. [číslo]: 1 170 000 Kč + pozemek parc. [číslo]: 1 710 000 Kč + pozemek parc. [číslo]: 90 Kč) + obchodní závod 1 224 000 Kč + peněžní prostředky na bankovním účtu žalovaného vedeném u [právnická osoba] č. účtu [bankovní účet] ve výši 5 176,71 Kč + movité věci přikázané žalovanému včetně zbraní 246 000 Kč (tj. trezor na zbraně 10 000 Kč, [příjmení] [příjmení] [jméno], [registrační značka]: 70 000 Kč, motocykl Yamaha 70 000 Kč, buňka stavební 0 Kč, plechová garáž 5 – 6 m nacházející se na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] 20 000 Kč, sloupky na plot 5 balíků 5 000 Kč, zábrany pro hovězí dobytek 8 ks 16 000 Kč, udírna, 1 000 Kč, kotel na vodu, brutar 0 Kč, hliníkový žebřík 500 Kč, vapka na vodu 1 000 Kč, pračka Whirlpool 11 000 Kč, lednička Whirlpool 7 000 Kč, kulovnice samonabíjecí – Zastava M76, výr. č. [anonymizováno]. PZ: [anonymizováno]: 8 000 Kč, kulovnice opakovací SSSR – Mosin 1944, výr. č. [anonymizováno], č. PZ: [anonymizováno]: 5 000 Kč, malorážka opakovací – Zbrojovka Brno vz. 1, výr. [osobní údaje žalobkyně] [číslo]. PZ [anonymizováno]: 3 500 Kč, pistole samonabíjecí SSSR TULA – vzor TT33, výr. č. [anonymizováno]. PZ: [anonymizováno]: 3 000 Kč, pistole nabíjecí Norinco, Čína vz. NC226, výr. [číslo]. PZ: [anonymizováno]: 7 000 Kč, kulovnice samonabíjecí SSSR –SVT 40, výr. č. [anonymizováno]. PZ: [anonymizováno]: 8 000 Kč).

61. Do vlastnictví žalovaného tak byl přikázán majetek o hodnotě vyšší o 1 058 732,71 Kč než kolik činí hodnota majetku přikázaného do vlastnictví žalobkyně (tj. 4 985 266,71 Kč - 3 926 534 Kč). Výše vypořádacího podílu, který je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni, tak činí 529 366,35 Kč, jak je vedeno ve výroku č. IV. tohoto rozsudku. S ohledem na výši této částky a závěry znalce [příjmení] [celé jméno znalce], že hospodářské výsledky závodu žalovaného jsou slabé a skutečnost, že žalovaný má podle výroků V. a VII. tohoto rozsudku platit náklady řízení ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku, soud stanovil lhůtu k vyplacení tohoto vypořádacího podílu žalovaným žalobkyni na 2 měsíce od právní moci rozsudku.

62. Výrokem V. tohoto rozsudku soud rozhodl o náhradě nákladů řízení mezi účastníky. Soud vycházel z nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 404/22 ze dne 5. 4. 2022, podle nějž„ [příjmení] judikatura Ústavního soudu se však nyní přiklání k principu, že v případě iudicia duplex (např. řízení o vypořádání společného jmění manželů nebo o vypořádání spoluvlastnictví) má být pravidlem nepřiznání náhrady nákladů žádnému z účastníků řízení podle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, kdežto rozhodnutí podle § 142 odst. 3 téhož zákona bude podmíněno zvláštními okolnostmi případu, zejména pak např. šikanózním výkonem práva či zneužitím práva (viz k tomu nález ze dne 12. 12. 2019 sp. zn. II. ÚS 572/19 (N 211/97 SbNU 260) a nález sp. zn. I. ÚS 262/20).“ V tomto typu řízení by si tak každý z účastníků řízení měl nést své náklady řízení. V daném případě však nelze odhlédnout od toho, že to byla žalobkyně, která zaplatila soudní poplatek ve výši 22 000 Kč a dále zaplatila zálohy na vypracování znaleckých posudků za účelem ocenění nemovitých věcí účastníků ve výši 12 000 Kč, která byla zcela vyčerpána, za účelem ocenění závodu žalovaného ve výši 30 000 Kč, která byla zcela vyčerpána a za účelem ocenění zbraní ve výši 4 000 Kč, která byla vyčerpána v částce 1 800 Kč, zbývající část ve výši 2 200 Kč z této zálohy tak bude žalobkyni po pravomocném skončení tohoto řízení vrácena. Náklady řízení spojené se samotným vedením řízení vynaložené žalobkyní a hrazené na účet státu tak činí 65 800 Kč. Soud proto uložil výrokem V. žalovanému, aby zaplatil žalobkyni polovinu těchto nákladů řízení v částce 32 900 Kč, a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. K částečnému zpětvzetí žaloby při rozhodování o nákladech řízení soud nepřihlížel, jelikož žaloba byla vzata zpět pouze ohledně některých movitých věcí, jejichž hodnota byla zcela zanedbatelná ve vztahu k celkové hodnotě SJM účastníků dosahující téměř 9 mil. Kč a žalobkyně tak zjevně učinila pouze z důvodu procesní ekonomie.

63. S ohledem na to, že náklady na znalecké posudky za účelem ocenění nemovitých věcí účastníků [celé jméno znalkyně] a za účelem ocenění závodu žalovaného [celé jméno znalce] přesáhly zaplacené zálohy na znalecké posudky, vznikly v daném případě i náklady řízení státu, a to v částkách vyplaceného znalečného nad rámec zaplacených záloh. V případě znalkyně [celé jméno znalkyně] soud nejprve rozhodl usnesením zdejšího soudu č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] o tom, že jí náleží znalečné ve výši 12 251 Kč a po jejím výslechu u soudu rozhodl usnesením zdejšího soudu č.j. [číslo jednací] ze dne 5. 4. 2023 o tom, že jí náleží znalečné 4 000 Kč, tj. celkem jí byla přiznána částka 16 251 Kč. Částka 12 000 Kč byla uhrazena ze zálohy na znalecký posudek, částku 4 251 Kč nesl stát. V případě znalce [celé jméno znalce] soud nejprve rozhodl usnesením zdejšího soudu č.j. [číslo jednací] ze dne 21. 12. 2022 o tom, že mu náleží znalečné ve výši 25 250 Kč a po vypracování doplňku znaleckého posudku soud rozhodl usnesením zdejšího soudu č.j. [číslo jednací] Kč o tom, že mu náleží znalečné ve výši 6 900 Kč. Znalci [celé jméno znalce] tak bylo přiznáno znalečné v celkové výši 32 150 Kč. Částka 30 000 Kč byla uhrazena ze zálohy na znalecký posudek, částku 2 150 Kč nesl stát. Celkové náklady řízení státu tak činí 6 401 Kč, tj. 4 251 Kč + 2 150 Kč. Soud proto výroky VI. a VII. tohoto rozsudku uložil každému z účastníků, aby zaplatil České republice 50 % z těchto nákladů řízení státu, tedy každý z nich částku 3 200,50 Kč, a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Poučení