14 C 30/2023-47

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Zuzanou Marethovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] pro zaplacení 177 518 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 177 518 Kč a úrok z prodlení z této částky ve výši 15 % ročně od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 18 734 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

III. Žalovaná je povinna zaplatit na účet ČR – Obvodního soudu pro Prahu 1, soudní poplatek ve výši 2 000 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit na účet ČR – Obvodního soudu pro Prahu 1, náklady státu, jejichž konkrétní výše bude určena v samostatném usnesení, a to do tří dnů od právní moci tohoto samostatného usnesení.

Odůvodnění

1. Žalobce se domáhal, aby soud uložil žalované povinnost uhradit žalobci 177 518 Kč s příslušenstvím (úrokem z prodlení).

2. Uvedená částka představuje žalovanou žalobci doposud neproplacenou náhradu za újmu na zdraví v podobě náhrady za ztížení společenského uplatnění.

3. Žalobce uvedl, že dne [datum] došlo k újmě na jeho zdraví při dopravní nehodě, kterou způsobila [jméno] [příjmení], [datum narození] (dále též„ řidička“). Trestní stíhání vůči řidičce bylo podmíněně zastaveno.

4. Žalovaná je pojistitelem vozidla, které řidička při dopravní nehodě řídila. Měla tudíž povinnost plnit za řidičku.

5. Ze znaleckého posudku ze dne [datum] zpracovaného [celé jméno znalkyně] (a i z jeho dodatku ze dne [datum]) plyne, že výše náhrady za ztížení společenského uplatnění činí 398 504 Kč.

6. Žalobce své právo na náhradu za ztížení společenského uplatnění uplatnil u žalované dne [datum].

7. Žalovaná žalobci vyplatila pouze 220 986 Kč. Žalobce se tak domáhal úhrady rozdílu mezi částkou určenou MUDr. [celé jméno znalkyně] a částkou vyplacenou pojišťovnou ve výši 177 518 Kč. Žalobce pak požadoval i uhrazení úroku z prodlení v zákonné výši z dané částky jdoucího od [datum] do zaplacení.

8. Žalovaná s nárokem žalobce nesouhlasila.

9. Činila nesporným, že dne [datum] v 5:30 hodin v katastru obce Starý Plzenec způsobila řidička pojištěného motorového vozidla, [jméno] [příjmení], dopravní nehodu, při které byl žalobce zraněn. 10. [příjmení] byla žalované nahlášena a žalovaná provedla likvidaci nároků žalobce. Spornou se stala náhrada za ztížení společenského uplatnění.

11. Žalobcem předložený znalecký posudek MUDr. [celé jméno znalkyně] učinil sporným posudkový lékař žalované, MUDr. [jméno] [příjmení]. Při nehodě nešlo o typický náraz zezadu. MUDr. [příjmení] nevyloučil, že se jednalo o tzv. whiplash syndrom.

12. Znalecký posudek je dle žalované nepřezkoumatelný. Tento byl zpracován dotazníkovou metodou u jednotlivých domén, a to na základě subjektivních stesků žalobce a za účelem určení co nejvyšší částky odškodnění. Znalkyně nezkoumala, nakolik jsou žalobcem uváděné obtíže oprávněné. Posouzení by však mělo vycházet z lékařských zpráv, které jsou objektivní. Znalecký posudek je částečně s těmito zprávami v rozporu.

13. Co se týče dodatku znaleckého posudku, z toho by neměl soud vycházet, neboť dodatek obsahuje v zásadě pouze krátký odstavec převzatý z původního znaleckého posudku. Dodatek pak obsahuje pouze jeden nový dokument, a to lékařskou zprávu na str. [číslo].

14. Žalovaná pak znaleckému posudku vytkla, že v tomto je jako datum ustálení zdravotního stavu uvedeno datum dopravní nehody. Znalecký posudek byl zpracován předčasně, tj. v době, kdy zdravotní stav žalobce ještě nebyl ustálen.

15. Žalovaná proto byla názoru, že je namístě zadat zpracování revizního znaleckého posudku týkajícího se ztížení společenského uplatnění žalobce.

16. Žalovaná dále uvedla, že jí vyplacené odškodnění je adekvátní, a to zejména s odkazem na to, že toto odpovídá objektivně zjištěnému zdravotnímu stavu žalobce spočívajícímu v lehkém poúrazovém omezení páteře. Vyšetření magnetickou rezonancí a opakované vyšetření neurologem byla nadto„ více méně negativní“. Vyplacená náhrada je proto adekvátní a korektní.

17. Žalovaná proto navrhla, aby soud žalobu v celém rozsahu zamítl.

18. Z provedených důkazů a z nesporných tvrzení účastníků zjistil soud následující skutkový stav:

19. Dne [datum] kolem 5.35 hodiny v k. ú. města Starý Plzenec, [jméno] [příjmení] jako řidička osobního automobilu zn. Peugeot 307, [registrační značka], jedoucího po silnici III. třídy ve směru od [obec] do [obec], při projíždění pravotočivé zatáčky v prostoru křižovatky uvedené silnice s místní komunikací ulicí [ulice] v důsledku toho, že nepřizpůsobila rychlost jízdy svým schopnostem, vlastnostem vozidla, dopravně technickému stavu pozemní komunikace a povětrnostním podmínkám, dostala s vozidlem na mokré vozovce smyk a následně vjela do levé poloviny vozovky ve směru své jízdy, kde se čelně střetla s protijedoucím vozidlem zn. Škoda Octavia, [registrační značka], řízeným žalobcem. Následkem tohoto střetu bylo vozidlo žalobce odraženo vpravo v jeho směru jízdy do příkopu a převrátilo se na pravý bok. Při nehodě utrpěl žalobce otřes mozku, podvrtnutí a natažení krční páteře s krčně-pažním syndromem, pohmoždění hrudníku a plic. Pro tato zranění byl hospitalizován od [datum] do [datum]. Dále byl ambulantně léčen a práce byl neschopen do [datum] Trestní stíhání řidičky pro přečin ublížení na zdraví z nedbalosti bylo podmíněně zastaveno. (usnesení Okresního státního zastupitelství [okres] ze dne [datum], [anonymizována dvě slova] 2020)

20. Vozidlo zn. Peugeot 307, [registrační značka], bylo pojištěno pro případ odpovědnosti za škody způsobené provozem vozidla u žalované. (nesporná tvrzení účastníků)

21. Za účelem stanovení výše peněžité náhrady za ztížení společenského uplatnění žalobce byl dne [datum] [celé jméno znalkyně], znalkyní v odvětví urgentní medicína a odvětví stanovení nemateriální újmy na zdraví (dále též„ znalkyně“), vypracován znalecký posudek [číslo] (dále též„ znalecký posudek“), který posoudil zdravotní stav žalobce dle Metodiky k náhradě nemajetkové újmy na zdraví (dále též„ Metodika“). Znalkyně v posudku uvedla, že k ustálení zdravotního stavu žalobce došlo dne [datum]. Dále uvedla, že žalobce osobně vyšetřila. Žalobci se občas zablokuje páteř. Bolí jej pak i hlava a pravá ruka až k lokti. Bolet cítí prakticky neustále, minimálně 3x až 4x v týdnu. Žalobce se snaží cvičit, dochází na masáže. Denně cvičí protahovací cviky. Vadí mu otřesy – nelze skákat, vadí i jízda na kole. Při delších cestách autem musí mít přestávky. Práce v předklonu nebo v záklonu se zdvihnutýma rukama je problém. Jednou až dvakrát týdně žalobce užívá ibuprofen. Neunese těžší věci, vadí mu delší sezení a stání. Nemůže pracovat ve vynucených polohách (např. spravovat odpad pod dřezem). V rámci výpočtu náhrady za ztížení společenského uplatnění znalkyně ohodnotila mj. položku D230 (Vykonávání běžné denní povinnosti), a to s odůvodněním, že žalobce cítí bolet hlavy a krční páteře po fyzické námaze či při pohybu. Znalkyně dále ohodnotila položku D415 (Udržení pozice těla) s odkazem na to, že žalobce nevydrží sedět ani stát ve vynucené pozici. K ohodnocení položky D470 (Používání dopravy) znalkyně uvedla, že žalobce nevydrží sedět a stát a vadí mu otřesy. K položce D475 (Řízení) znalkyně odkázala na to, že pro žalobce jsou problém delší cesty autem a jízda na kole. Znalkyně pak konečně ohodnotila tři položky v rámci domény D6 Život v domácnosti. Konkrétně přiznala váhu položkám D620 (Získání nezbytných věcí), D630 (Příprava jídla) a D650 ([příjmení] o předměty v domácnosti). K první položce znalkyně uvedla, že pro žalobce představuje těžký nákup problém; k druhé, že žalobce nevydrží stát a je pro něj problém mít skloněnou hlavu. K poslední položce pak znalkyně akcentovala, že pro žalobce je problém fyzická námaha, vadí mu vynucené pozice – má problém spravit auto, vodovodní odpad apod. Znalkyně tak uzavřela, že součet korigovaných procent ztížení společenského uplatnění žalobce činí 2,4328703704 %. Znalkyně uplatnila modifikační koeficient 120 %, a to z důvodu věku žalobce v okamžiku dopravní nehody. Vypočtená výše náhrady za ztížení společenského uplatnění tak dle znalkyně činí 398 504 Kč (znalecký posudek [celé jméno znalkyně] ze dne [datum], [číslo])

22. MUDr. [příjmení], smluvní lékař žalované, v lékařské zprávě ze dne [datum] uvedl, že následky a potíže žalobce podle diagnózy, podle úrazového děje a podle zkušeností se upravují 2 až 3 roky. Zdravotní stav tudíž nebyl ke dni zpracování dané zprávy dle MUDr. [příjmení] ustálen. Navrhl proto, aby bylo hodnocení a odškodnění ztížení společenského uplatnění žalobce odloženo o rok. (lékařská zpráva, posouzení nároku poškozeného ze dne [datum] vypracovaná MUDr. [příjmení])

23. Žalovaná v reakci na vyjádření MUDr. [příjmení] žalobci sdělila, že hodnocení a případné odškodnění ztížení společenského uplatnění žalobce je nutno odložit o rok. Žalobce s tímto závěrem nesouhlasil, nicméně žalovaná na tomto setrvala. (dopis právního zástupce žalobce ze dne [datum] nazvaný Vyjádření poškozeného, dopis žalované ze dne [datum] nazvaný Odpověď na [příjmení] vyjádření ze dne [datum])

24. Vzhledem k tomu že žalovaná považovala vyplacení náhrady za ztížení společenského uplatnění za předčasné, znalkyně [příjmení] [celé jméno znalkyně] zpracovala dne [datum] dodatek k původnímu znaleckému posudku. V tom uvedla, že žalobce má stále v původním posudku uvedené potíže. Nedošlo ke změně k lepšímu. Znalkyně ohodnotila ztížení společenského uplatnění žalobce stejně jako v původním znaleckém posudku, tj. na částku 398 504 Kč. Jednotlivé výše odkazované položky ohodnotila znalkyně stejným způsobem a se stejným slovním odůvodněním. (Dodatek ke znaleckému posudku ze dne [datum])

25. MUDr. [jméno] [příjmení] v lékařské zprávě ze dne [datum] navrhl k odečtu veškeré výše rozepsané položky dle posudku MUDr. [celé jméno znalkyně]. K položce D230 uvedl, že její ohodnocení neodpovídá diagnóze a lékařským vyšetřením. K položce D410 zopakoval, že její ohodnocení nedopovídá diagnóze a lékařským vyšetřením; v daném konání není hendikep. Diagnóze a lékařským zprávám pak dle názoru MUDr. [příjmení] neodpovídá ani to, že by byla hendikepována položka D470 (stav žalobce dle MUDr. [příjmení] neznemožňuje užití veřejné dopravy). Obdobné pak MUDr. [příjmení] uvedl i k položce D475; i její ohodnocení neodpovídá diagnóze a lékařským zprávám; daná činnost není vyloučena – je možná a realizuje se. Hendikepována pak není ani činnost dle položky D620, která taktéž neodpovídá diagnóze a lékařským vyšetřením. Ohledně položky D630 MUDr. [příjmení] opět konstatoval, že ani její ohodnocení neodpovídá lékařským vyšetřením a diagnóze; důvodem k hendikepování činnosti je jen skloněná hlava. Ohodnocení položky D650 pak dle MUDr. [příjmení] rovněž neodpovídá diagnóze a lékařským vyšetřením; daná činnost není znemožněna. (lékařská zpráva, posouzení nároku poškozeného ze dne [datum] vypracovaná MUDr. [příjmení])

26. Dne [datum] žalovaná žalobci vyplatila v souvislosti s předmětnou dopravní nehodou na základě znaleckého posudku MUDr. [celé jméno znalkyně] a jeho dodatku náhradu za ztížení společenského uplatnění ve výši 220 986 Kč. Žalovaná uvedla, že ke krácení požadované částky došlo z důvodu nesouladu ohodnocení MUDr. [celé jméno znalkyně] s lékařskými zprávami týkajícími se zdravotního stavu žalobce. (informace o úhradě ze dne [datum])

27. Žalobce s krácením náhrady nesouhlasil; v dopisu ze dne [datum] adresovaném žalované jeho právní zástupce uvedl, že vyplacená částka dostatečným způsobem neodškodňuje zdravotní potíže žalobce. Žalobce proto požádal, aby mu žalovaná uhradila doplatek náhrady za ztížení společenského uplatnění ve výši 177 518 Kč s tím, že jinak bude nucen pohledávku vymáhat soudní cestou. (dopis právního zástupce žalobce ze dne [datum] nazvaný Výzva k úhradě)

28. Žalovaná na výzvu reagovala dopisem ze dne [datum]. Uvedla, že doplatek poskytnut nebude. U dopravní nehody nešlo o typický náraz zezadu. Nelze však vyloučit, že se u žalobce objevil tzv. whiplash syndrom. Podle lékaře žalované odpovídá zdravotní stav žalobce podle lékařské dokumentace lehkému poúrazovému omezení páteře. Vyšetření magnetickou rezonancí chirurgem a opakované vyšetření neurologem byla více méně negativní. U mladého člověka se dané obtíže upraví do 2 až 3 let. MUDr. [celé jméno znalkyně] nemohla problematiku při jednom setkání posoudit do takové hloubky jako ošetřující lékaři. Znalecký posudek nemůže být v rozporu se zdravotnickou dokumentací a musí být s to odlišit, co jsou skutečná zdravotní postižení, a co jsou subjektivní stesky pacienta. Byly odškodněny ty položky znaleckého posudku, které neodporují zdravotnické dokumentaci. (dopis žalované ze dne 17. 3. [číslo] nazvaný [ulice] nehoda ze dne [datum] – odpověď na dopis ze dne [datum])

29. Žalovaná provedla pro účely vyplacení náhrady za ztížení společenského uplatnění dne [datum] orientační výpočet, ze kterého plyne, že došlo k vyřazení položek sporovaných MUDr. [příjmení]. Ostatní položky byly akceptovány v souladu s posudkem MUDr. [celé jméno znalkyně]. Akceptováno bylo i zvýšení koeficientu kvůli věku žalobce. Žalovaná tak dospěla k závěru, že procentní podíl vyloučení žalobce z budoucího života je ve výši 1,2928240741 %, což odpovídá náhradě za ztížení společenského uplatnění ve výši 220 986 Kč (orientační výpočet náhrady ZSU podle Metodiky NS ze dne [datum])

30. Znalkyně [příjmení] [celé jméno znalkyně] během výslechu při jednání soudu dne [datum] uvedla, že žalobcova diagnóza je distorze (podvrtnutí) krční páteře. Při nehodě došlo k prudkému pohybu hlavou dopředu a dozadu, jde o tvz. whiplash syndrom, na svalech a vazech držících krční páteř jsou mikrotrhlinky. Tyto nejsou z tohoto důvodu schopny držet páteř ve fyziologické poloze. Uvedené plyne z jednotlivých lékařských zpráv. Diagnózu nevyvracejí ani vyšetření neurologa a magnetická rezonance. Na diagnózu žalobce neexistuje žádná léčba, žalobce bude muset již celý život cvičit. Datum ustálení zdravotního stavu uvedené ve znaleckém posudku ([datum]) je písařskou chybou. K ustálení zdravotního stavu však došlo v roce 2020, nejpozději ke dni [datum]. Při určení tohoto data vycházela znalkyně z toho, zda došlo ke změně léčby či ke změně zdravotního stavu žalobce – v případě žalobce tomu tak od 8. měsíce roku 2020 nebylo. Znalecký posudek byl vypracován v době, kdy již byl zdravotní stav ustálen. Pro zpracování dodatku znaleckého posudku žalobce osobně nevyšetřovala, hovořila s ním telefonicky a ptala se jej, zda nedošlo k nějaké radikální změně, a dále pak vycházela z lékařské zprávy obsažené na str. 15 jejího dodatku, ze které plyne, že stav žalobce je pořád stejný. K dotazu soudu, jak znalkyně provádí vyšetření pacientů za účelem zpracování znaleckého posudku, uvedla, že poškozeného fyzicky vyšetří, současně pozoruje jeho chování, následně jej nechá popsat jeho subjektivní obtíže a případně se doptává. Tvrzené obtíže porovná s diagnózou zjištěnou z lékařských zpráv. Znalkyně pak k dotazům soudu vysvětlila odškodnění jednotlivých položek sporovaných MUDr. [příjmení]. Uvedla, že jednotlivé potíže uvedené ve znaleckém posudku u jednotlivých položek odpovídají diagnóze žalobce. To, že žalobce je v některých položkách pouze omezen (není z jejich provádění zcela vyloučen), znalkyně zhodnotila tak, že daným hendikepům přiznala nižší hodnotu. (výslech znalkyně [příjmení] [celé jméno znalkyně] provedený dne [datum])

31. Z ostatních v řízení provedených důkazů soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti, a proto je v textu rozsudku nerekapituluje 32. Uvedené důkazy hodnotil soud jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přičemž má za to, že tyto plně prokazují skutkový stav v rozsahu potřebném pro rozhodnutí věci.

33. Soud proto neprováděl další dokazování, neboť měl za to, že zjištěný skutkový stav je dostatečný pro posouzení dané věci, zejména pak otázky výše náhrady za ztížení společenského uplatnění. Provádění dalších důkazů by tak bylo nadbytečné a nehospodárné. Soud v tomto ohledu zejména dodává, že nepřistoupil k zadání revizního znaleckého posudku týkajícího se ztížení společenského uplatnění žalobce, jak navrhovala žalovaná. Znalecký posudek MUDr. [celé jméno znalkyně] a jeho dodatek totiž soud hodnotí jako způsobilé a dostatečné podklady pro posouzení nároku žalobce na náhradu za ztížení společenského uplatnění (k tomu podrobněji viz níže).

34. Na zjištěný skutkový stav aplikoval soud následující právní normy:

35. Podle § 2958 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném pro rozhodné období (dále též„ OZ“) při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

36. Podle § 2957 OZ: Způsob a výše přiměřeného zadostiučinění musí být určeny tak, aby byly odčiněny i okolnosti zvláštního zřetele hodné. Jimi jsou úmyslné způsobení újmy, zvláště pak způsobení újmy s použitím lsti, pohrůžky, zneužitím závislosti poškozeného na škůdci, násobením účinků zásahu jeho uváděním ve veřejnou známost, nebo v důsledku diskriminace poškozeného se zřetelem na jeho pohlaví, zdravotní stav, etnický původ, víru nebo i jiné obdobně závažné důvody. Vezme se rovněž v úvahu obava poškozeného ze ztráty života nebo vážného poškození zdraví, pokud takovou obavu hrozba nebo jiná příčina vyvolala.

37. Podle § 6 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění účinném pro rozhodné období (dle též„ zákon o pojištění odpovědnosti“) se pojištění odpovědnosti vztahuje na každou osobu, která odpovídá za škodu způsobenou provozem vozidla uvedeného v pojistné smlouvě. Dle odst. 2 písm. a) tohoto ustanovení má pojištěný právo, aby pojistitel za něj uhradil v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku poškozenému způsobenou újmu vzniklou ublížením na zdraví nebo usmrcením.

38. Podle § 41 odst. 3 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 503/2020 Sb., o výkonu znalecké činnosti, ve znění účinném pro rozhodné období (dále též„ vyhláška č. 503/2020 Sb.“) posudek obsahuje popis postupu znalce při analýze dat a výsledky analýzy dat.

39. Podle § 42 vyhlášky č. 503/2020 Sb.: Znalecký posudek musí úplně a srozumitelně zachytit postup, kterým znalec zpracoval znalecký posudek, včetně použitých metod a odůvodnění jejich použití. Použitou metodou se rozumí též použitý postup.

40. Aplikací daných právních norem na zjištěný skutkový stav dospěl soud k následujícím závěrům:

41. Soud v prvé řadě uvádí, že v projednávaném případě je dána pasivní věcná legitimace žalované. K poranění žalobce totiž došlo v příčinné souvislosti s dopravní nehodou, kterou způsobila řidička, což ostatně účastníci nečinili sporným. Nárok proti žalované je pak odvozen od ustanovení § 6 zákona o pojištění odpovědnosti, neboť automobil, který dopravní nehodu způsobil, byl pojištěn u žalované (což žalovaná taktéž nečinila sporným).

42. Mezi účastníky bylo však sporné to, v jaké výši má být žalobci poskytnuto odškodnění za újmu na zdraví způsobenou mu při předmětné dopravní nehodě, a to v podobě náhrady za ztížení společenského uplatnění.

43. Smyslem náhrady za ztížení společenského uplatnění je peněžitou částkou odčinit obtíže a útrapy spojené s trvalým zhoršením zdravotního stavu, pro něž je poškozený zcela nebo zčásti vyřazen z možnosti zapojit se do obvyklých životních činností, zejména v oblasti pracovního či studijního zapojení, rodinných vztahů, obvyklých činností při péči o svou osobu a domácnost, či rekreačních a volnočasových aktivit apod. Náhrada cílí k odčinění nemajetkové újmy vyvolané zásahem do zdraví, které je nejcennější složkou osobnostních práv každého člověka (k povaze jednotlivých nemajetkových dílčích nároků uvedených v § 2958 OZ blíže zejména usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 11. 2017, sp. zn. 25 Cdo 2245/2017, publikované pod [číslo] 2019 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní, dále jen "Rc", a ze dne 31. 10. 2019, sp. zn. 6 Tdo 1309/2019, publikované pod [číslo] 2020 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dále jen "Rt").

44. S účinností od [datum] OZ neobsahuje zmocnění k vydání prováděcího předpisu obdobné tomu, jaké obsahovalo ustanovení § 444 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., účinné před tímto datem, tedy se již nepočítá s podzákonnou normou, která by obsahovala pravidla, podle nichž má být výše náhrady stanovena, a určení výše náhrady se plně ponechává na úvaze soudu. [příjmení] 237 a 238 závěrečných ustanovení § 3080 OZ byla též zrušena vyhláška č. 440/2001 Sb., o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění, a to se zjevným úmyslem zákonodárce odstranit systém náhrad založený na bodovém hodnocení zdravotních obtíží stanoveném podle podzákonného předpisu, slovy důvodové zprávy s cílem oprostit soudní praxi od vlivu moci výkonné, která právě prostřednictvím pravidel obsažených ve vyhlášce nepřípustně limitovala soudy v možnosti přiznat spravedlivou a dostatečnou náhradu zejména za závažné trvalé zdravotní následky. Zákon nyní stojí na požadavku, aby vytrpěné zdravotní újmy byly plně vyváženy peněžitou náhradou, avšak zjištění finančního ekvivalentu za poškození tak cenné hodnoty jako lidské zdraví je diskutabilní, neboť přesná kvantifikace nemajetkových újem je navýsost složitá, ne-li nemožná. Zřejmě i proto zákon doplňuje, že nelze-li výši náhrady určit cestou plné kompenzace, má se náhrada stanovit podle zásad slušnosti. Ani ty nejsou nikterak definovány a jejich vágnost je zcela srovnatelná s nezřetelným požadavkem plné náhrady. Je proto úlohou soudu, aby tuto právní úpravu naplnil svou úvahou. Ta však nemůže být nepodložená a libovolná, nýbrž musí být odůvodněna tak, aby bylo zřejmé, z jakých východisek soud vyšel a jaká kritéria použil. Jen tak lze vyhovět požadavku legitimního očekávání účastníků a předvídatelnosti soudních rozhodnutí, jak jej i v hmotněprávní rovině formuluje ustanovení § 13 OZ a ve své ustálené judikatuře dovozuje Ústavní soud (viz např. nález ze dne [datum], sp. zn. IV. ÚS 3500/18, body [číslo], nález ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 387/18, (N 138/90 SbNU 259), bod 19, nález ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 727/11, (N 209/63 SbNU 431), nález ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 947/09, (N 56/56 SbNU 593)).

45. Za tímto účelem soudní praxe od roku 2014 využívá jako jednu z možností výkladu § 2958 OZ nezávaznou pomůcku, označenou též jako Metodika k náhradě nemajetkové újmy na zdraví, jejíž základní zásady byly publikovány pod Rc 63/2014. Ostatně i důvodová zpráva k § 2958 OZ připouští, aby si soudní praxe vytvořila vlastní podrobnější pravidla, kterými eliminuje dopady odstranění relativně exaktního podzákonného předpisu. K tomu lze doplnit, že z povahy věci není soudce povinen použít právě tuto metodu výkladu, může zvolit a odůvodnit jinou, nicméně rozhodne-li se postupovat podle Metodiky, měl by jí doporučená pravidla respektovat (případně odůvodnit, v čem a proč se od ní odchyluje), aby tato pomůcka neztratila svůj význam pro sjednocování soudní i mimosoudní praxe, neboť výstupy z jednotlivých řízení, v nichž by s Metodikou bylo nakládáno odlišně, by nebyly vzájemně porovnatelné.

46. Tento přístup je již aprobován i judikaturou trestních senátů Nejvyššího soudu v rámci tzv. adhezního řízení. Například podle usnesení ze dne 25. 1. 2017, sp. zn. 6 Tdo 1791/2016 (publikováno v časopise Trestněprávní revue [číslo]), byl tento systém vypracován za účelem objektivizace a medicínské klasifikace vytrpěných újem na zdraví. Postup popsaný v Metodice má plnit zákonný princip slušnosti (§ 2958 věta druhá OZ) i požadavek legitimního očekávání (§ 13 OZ). Z něj vyplývá nutnost vypracovat znalecký posudek znalce z oboru zdravotnictví, odvětví stanovení nemateriální újmy na zdraví, na jehož podkladě lze rozhodnout v adhezním řízení o nároku poškozeného na náhradu nemajetkové újmy způsobené ublížením na zdraví (§ 228 odst. 1 tr. ř.). Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 12. 2. 2020, sp. zn. 7 Tdo 1485/2019 (Rt 51/2020), má být podkladem pro stanovení výše náhrady za ztížení společenského uplatnění zpravidla posudek znalce z oboru zdravotnictví, odvětví stanovení nemateriální újmy na zdraví; pouze v jednoduchých případech se lze spokojit s odborným vyjádřením. Není důvod se od této judikatury odchylovat, vždyť v občanskoprávních sporech jde o výklad téhož ustanovení OZ jako v adhezním řízení před trestními soudy. Je třeba jen upozornit, že s účinností od [datum] bylo uvedené znalecké odvětví přejmenováno na hodnocení míry bolesti a funkčních schopností při újmách na zdraví, a to vyhláškou č. 505/2020 Sb., kterou se stanoví seznam znaleckých odvětví jednotlivých znaleckých oborů, jiná osvědčení o odborné způsobilosti, osvědčení vydaná profesními komorami a specializační studia pro obory a odvětví (k provedení zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech).

47. Použití Metodiky jako ústavně konformní a účel zákona naplňující způsob výkladu § 2958 OZ (nepotlačí-li ovšem prostor pro úvahu soudu a nestane-li se mechanickým přebíráním vzorců či šablon) konečně přijímá i nálezová judikatura Ústavního soudu. Například nález ze dne [datum], sp. zn. IV. ÚS 3122/15, označuje za problematickou pracovněprávní úpravu založenou na prováděcím předpisu, který přinejmenším ve vztahu k odčinění ztížení společenského uplatnění nerespektuje systém stanovení náhrady podle Metodiky; zároveň však varuje před pouhým následováním určitých tabulkově předvídaných bodových počtů. V návaznosti na tato východiska Ústavní soud v nálezu ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 2925/2020, uložil soudům, aby při stanovení výše náhrady za ztížení společenského uplatnění postupovaly podle Metodiky i v pracovněprávních vztazích, jestliže náhrada poskytnutá zaměstnanci poškozenému na zdraví podle prováděcího předpisu k zákoníku práce není dostatečná.

48. Závěry znalce však nelze převzít mechanicky. Takový postup je nesprávným použitím Metodiky soudem a vede k nesprávné aplikaci § 2958 OZ (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 12. 2021, sp. zn. 25 Cdo 2843/2020). Způsob použití Metodiky znalcem je tedy součástí právního posouzení věci, a proto jeho konečné posouzení přísluší soudu.„ Znalec sice může soudu předložit i částku výše náhrady, případně navrhnout zvýšení či snížení procentního hodnocení s přihlédnutím k věku poškozeného či jiným okolnostem, zásadně je to však soud, kdo podle závěru znalce o procentu omezení žalobce (...) stanoví příslušnou základní částku finanční náhrady za využití výchozí rámcové částky. K modifikaci výše náhrady podle věku poškozeného, intenzity jeho předchozího společenského zapojení, k jejímu snížení podle § 2953 o. z. či zvýšení podle § 2957 o. z. je oprávněn pouze soud (…). Soud by měl v souladu s ustálenou judikaturou dovolacího soudu také kriticky pracovat s obsahem znaleckého posudku, zejména by měl věnovat pozornost otázce, zda znalec skutečně hodnotil odpovídajícím a logicky provázaným způsobem všechny položky (…). Ponechávat bez povšimnutí věcnou správnost znaleckého posudku, bez dalšího důvěřovat závěrům znalce, by znamenalo ve svých důsledcích popřít zásadu volného hodnocení důkazů soudem podle svého vnitřního přesvědčení, privilegovat znalecký důkaz a přenášet odpovědnost za skutkovou (popř. i právní) správnost soudního rozhodování na znalce; takový postup nelze z ústavněprávních hledisek akceptovat.“ (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 12. 2021, č. j. 25 Cdo 2843/2020-125).

49. Soud zohlednil citovaná obecná východiska a dospěl k závěru, že při určení výše peněžité náhrady za ztížení společenského uplatnění žalobce je namístě vycházet právě z již několikrát odkazované Metodiky k náhradě nemajetkové újmy na zdraví, neboť soud neshledal důvodu pro odlišný postup. Metodika je pro určení výše náhrady za poškození zdraví široce využívána, a soud je tak názoru, že její využití vede k nastolení a zachování jednotného rozhodování a k odstranění neodůvodněných rozdílů ve výši odškodnění ve skutkově srovnatelných případech.

50. Jako skutkový podklad pro stanovení výše náhrady za ztížení společenského uplatnění dle dané Metodiky pak soud využil znalecký posudek [celé jméno znalkyně] (ve znění dodatku tohoto posudku), jehož závěry považuje za plně přezkoumatelné, podrobné, srozumitelné, a tvořící tak adekvátní skutkový podklad obsahující odborný lékařský závěr o poškození zdraví žalobce.

51. Soud nepřisvědčil tvrzení žalované, že znalecký posudek by měl být nepřezkoumatelný. Ze znaleckého posudku zřetelně plyne, že znalkyně zohlednila osobní vyšetření žalobce a lékařské zprávy týkající se jeho zdravotního stavu a z těchto dovodila, které položky ztížení společenského uplatnění dle Metodiky je namístě ohodnotit, jaký počet bodů je těmto nutno přisoudit. U každé položky pak znalkyně v poznámce vysvětlila, z jakého důvodu tuto posoudila jako dotčenou zdravotními potížemi žalobce. Znalkyně pak u jednotlivých položek pomocí výpočtu provedeného v počítačovém rozhraní pro výpočet ztížení společenského uplatnění uvedla celkovou procentní výši obtíží, ze které pak určila souhrnné procentní vyjádření ztížení společenského uplatnění žalobce. Znalkyně tedy splnila požadavky na znalecký posudek vyplývající z vyhlášky č. 503/2020 Sb. a její posudek je plně přezkoumatelný a jako takový představuje adekvátní odborný skutkový základ pro rozhodnutí soudu.

52. Soud přitom za vadu posudku, resp. jeho dodatku, nepovažuje to, že dodatek obsahuje v zásadě pouze data uvedená v původním znaleckém posudku a dále jednu novou lékařskou zprávu (vyhotovenou k žádosti žalobce). Pokud znalkyně setrvala na svých původních závěrech, nebyl důvod, aby do dodatku vtělovala jiné závěry, než právě ty uvedené v původním posudku. Za problematické pak soud nepovažuje ani to, že v dodatku je obsažena pouze jedna nová lékařská zpráva. Pokud žalobce od doby vypracování znaleckého posudku navštívil doktora pouze jednou, a obstaral si tak pouze jednu novou lékařskou zprávu, nelze znalkyni vytýkat, že do dodatku znaleckého posudku zahrnula pouze tuto jednu zprávu. Na věrohodnosti dané lékařské zprávy pak nic nemění ani žalovanou akcentovaná skutečnost, že tato byla vypracována na žádost žalobce. Z dané lékařské zprávy plyne, že lékař žalobce vyšetřil a zjistil, že žalobce má zatuhlé svaly v oblasti krční páteře a nepředkloní plně hlavu k hrudníku. Přítomnost uvedených příznaků, dle znalkyně typických pro diagnózu žalobce, svědčí o tom, že i v době daného vyšetření bylo u žalobce identifikovatelné poškození zdraví spočívající v distorzi krční páteře a navazujícím nefyziologickém postavení páteře (k tomu blíže viz dále).

53. Soud pak nepřisvědčil ani tvrzení žalované, že nepřezkoumatelnost znaleckého posudku by měla být způsobena tím, že znalkyně nezkoumala, na kolik jsou žalobcem uváděné obtíže oprávněné a nakolik tyto odpovídají lékařským zprávám, a namísto toho posudek zpracovala dotazníkovou metodou u jednotlivých domén, a to na základě subjektivních stesků žalobce a za účelem určení co nejvyšší částky odškodnění.

54. Soud dotazy na znalkyni ověřil, že znalkyně vyšetření poškozeného provádí tak, že poškozeného fyzicky vyšetří, současně pozoruje i jeho chování, následně jej nechá popsat jeho subjektivní obtíže a případně se doptává. Tvrzené obtíže pak porovná s diagnózou zjištěnou z lékařských zpráv. Uvedenému postupu nelze nic vytknout. Má-li znalkyně zjistit, jakou měrou je poškozený (žalobce) omezen v budoucím životě, musí se jistě zajímat o to, jaká omezení poškozený subjektivně pociťuje. Na tom však jistě nelze ustat (znalec nemůže přiznat váhu veškerým tvrzeným obtížím poškozeného); je nutno tyto subjektivně pociťované obtíže konfrontovat s osobním vyšetřením a taktéž s diagnózou uvedenou v lékařských zprávách. V tomto ohledu lze dodat, že každá osoba bude stejné zdravotní postižení pociťovat subjektivně různě intenzivně; je tak nutno mj. zjišťovat i to, jaké obtíže (a v jaké intenzitě) poškozený subjektivně pociťuje – tyto subjektivní stesky je pak nutno posoudit optikou objektivně zjištěné diagnózy plynoucí z lékařských zpráv.

55. Znalkyně postupovala popsaným způsobem.

56. Žalobce osobně vyšetřila, zjišťovala jím pociťované hendikepy a tyto porovnala s diagnózou žalobce vyplynuvší z lékařských zpráv. Dospěla přitom k závěru, že žalobcova diagnóza spočívá v distorzi (podvrtnutí) krční páteře. Při nehodě došlo k prudkému pohybu hlavou dopředu a dozadu, na svalech a vazech držících krční páteř se proto vytvořily mikrotrhlinky. Tyto nejsou z tohoto důvodu schopny držet páteř ve fyziologické poloze, a žalobce tak má nepřiměřenou krční lordózu. Jde o tzv. whiplash syndrom.

57. Znalkyně pak k dotazu soudu odkázala na konkrétní lékařské zprávy, které danou diagnózu potvrzují. Soud v tomto ohledu ve shodě se znalkyní odkazuje například na lékařskou zprávu Fakultní nemocnice [obec] ze dne [datum] (strany 3 až 5 znaleckého posudku), ve které je jako diagnóza uvedena diagnóza S134 spočívající v podvrtnutí a natažení krční páteře (distorzi krční páteře), a ve které je v závěru uvedeno, že žalobce trpí nepřiměřenou krční lordózou. V lékařské zprávě ze dne [datum] (strana 6 posudku) je pak taktéž uvedeno, že žalobce trpí distorzí krční páteře (distorsionem columnae cervicis). Ve zprávě z toho stejného dne z ambulance urgentního příjmu Fakultní nemocnice [obec] (strana 7 posudku) je uvedeno, že při CT vyšetření byla zjištěna nepřiměřená krční lordóza. Z lékařské zprávy [nemocnice] [právnická osoba] (strana 11 znaleckého posudku) pak plyne, že při vyšetření magnetickou rezonancí bylo zjištěno blokové (tzn. nefyziologicky rovné) postavení krčních obratlů C2 až C5.

58. Zjištěnou diagnózu žalobce pak znalkyně porovnala s žalobcem tvrzenými obtížemi a zjistila, že tyto obtíže odpovídají zjištěné diagnóze (k tomu viz dále).

59. Znalkyni tudíž není v ohledu jejího postupu při zjišťování rozhodných okolností týkajících se ztížení společenského uplatnění žalobce co vytknout.

60. Soud pak na rozdíl od žalované nepovažuje znalecký posudek ani za zpracovaný předčasně.

61. Ke zranění žalobce došlo dne [datum]. Znalkyně posudek vypracovala dne [datum]; dodatek znaleckého posudku pak vypracovala dne [datum]. Při výslechu znalkyně přezkoumatelným způsobem vysvětlila, že k ustálení zdravotního stavu žalobce došlo nejpozději dne [datum], což dovodila z toho, že v lékařské zprávě z daného dne je uvedeno, že rehabilitace byly již ukončeny. Znalkyně pak akcentovala i to, že od daného data (až do doby zpracování znaleckého posudku) nedošlo ke změně léčby či ke změně zdravotního stavu žalobce. Uvedené posouzení přitom soud považuje za zcela odpovídající. Má-li být posouzeno, kdy došlo k ustálení zdravotního stavu, je nutno zohlednit, jestli dochází k výkyvům ve zdravotním stavu či v navazující léčbě. Stejně tak má jistě relevanci skutečnost, že došlo k ukončení pravidelných rehabilitací a že žalobci nebyly další pravidelné rehabilitace lékařem doporučeny. Dodat lze, že znalkyně k dotazu soudu vysvětlila, že diagnóza žalobce (distorze krční páteře a navazující whiplash syndrom) není vyléčitelná. Žalobce bude dle znalkyně jím pociťovaná postižení pociťovat již celý život.

62. Soud tak dospěl k závěru, že znalecký posudek nebyl zpracován předčasně. Nepřisvědčil tak odkazu žalované na to, že její lékař, MUDr. [příjmení], byl opačného názoru, když konstatoval, že následky a potíže se budou upravovat 2 až 3 roky. Ačkoliv je soud dalek toho zpochybňovat erudici lékaře žalované, nemůže neupozornit na fakt, že výstup MUDr. [příjmení] není znaleckým posudkem. Dále pak soud k danému tvrzení opakuje, že považuje za přiléhavé a přesvědčivé určení ustálení zdravotního stavu provedené MUDr. [celé jméno znalkyně]. Dále soud dodává, že k vypracování znaleckého posudku došlo až po více jak roce po dopravní nehodě. K vypracování dodatku znaleckého posudku pak došlo více jak dva a půl roku po nehodě. Konečně pak soud akcentuje, že pro určení data ustálení zdravotního stavu nelze využít obecně platná pravidla. Každý jedinec je do jisté míry specifický a reaguje na zranění specifickým způsobem (někdo se hojí lépe, někdo hůře). Nelze tak vycházet z obecných východisek, je naopak nutno posoudit nastalou konkrétní situaci, a to zejména se zaměřením na zdravotní stav poškozeného a jeho léčbu. Tímto způsobem MUDr. [celé jméno znalkyně] postupovala. [jméno] [příjmení] ostatně uvádí, že k hodnocení trvalých následků má být přistoupeno teprve poté, co se zdravotní stav relativně ustálí; přesné časové období nelze obecně určit, zpravidla jde o jeden rok, ve výjimečných případech lze uvažovat i s dobou delší, až do dvou let.

63. Za vadu posudku, resp. jeho doplňku, vedoucí k diskvalifikaci daných důkazů, pak soud nepovažuje ani to, že znalkyně dodatek vypracovala bez osobního vyšetření žalobce. Znalkyně k tomuto vysvětlila, že s žalobcem komunikovala a dotazovala se na jeho obtíže telefonicky. Vyšla pak i z nové lékařské zprávy ze dne [datum]. I v této jsou přitom, jak již bylo výše uvedeno, popisovány příznaky odpovídající diagnóze žalobce. V tomto ohledu je pak nutno akcentovat i to, že diagnóza žalobce je dle tvrzení znalkyně nevyléčitelná. Žalobce bude obtíže spojené s whiplash syndromem pociťovat do konce života. Nezmínit pak konečně nelze ani to, že k adekvátnímu posouzení ztížení společenského uplatnění žalobce postačil původní znalecký posudek, neboť tento byl, jak již bylo uvedeno výše, zpracován po ustálení zdravotního stavu žalobce.

64. Ze všech uvedených důvodů tedy soud neposoudil znalecký posudek MUDr. [celé jméno znalkyně] ani jeho doplněk jako nepřezkoumatelné, předčasné, či jinak vadné. Dané důkazy (ve spojení s výslechem znalkyně) naopak soud považuje za dostatečně zdůvodněné, plně přezkoumatelné a vypracované způsobem umožňujícím adekvátní posouzení rozsahu ztížení společenského uplatnění žalobce. Jako takové tyto důkazy představují dostatečný skutkový podklad pro rozhodnutí soudu ohledně výše náhrady za ztížení společenského uplatnění. Není tak důvodu přistoupit k zadání vypracování revizního znaleckého posudku, jak navrhovala žalovaná.

65. Soud se dále zabýval tvrzením žalované, že některé položky obsažené ve znaleckém posudku MUDr. [celé jméno znalkyně] neodpovídají diagnóze a lékařským zprávám.

66. Žalovaná v tomto ohledu odkázala na vyjádření MUDr. [příjmení] ze dne [datum]. Z toho plyne, že MUDr. [příjmení] byl názoru, že je namístě odečíst položky D230 (Vykonávání běžné denní povinnosti), D415 (Udržení pozice těla), D470 (Používání dopravy), D475 (Řízení), D620 (Získání nezbytných věcí), D630 (Příprava jídla) a D650 ([příjmení] o předměty v domácnosti). Všechny uvedené položky dle MUDr. [příjmení] neodpovídají diagnóze žalobce a lékařským zprávám.

67. Znalkyně [příjmení] [celé jméno znalkyně] ve vztahu k položce D230 ([příjmení] o předměty v domácnosti) v posudku (resp. v jeho doplňku) uvedla, že tato je hendikepována, neboť žalobce cítí bolet hlavy a krční páteře po fyzické námaze či při pohybu. K položce D415 (Udržení pozice těla) znalkyně uvedla, že žalobce nevydrží sedět ani stát ve vynucené pozici. K ohodnocení položky D470 (Používání dopravy) znalkyně konstatovala, že žalobce nevydrží sedět a stát a vadí mu otřesy. K položce D475 (Řízení) znalkyně odkázala na to, že pro žalobce jsou problém delší cesty autem a jízda na kole. Znalkyně pak konečně ohodnotila i položky D620 (Získání nezbytných věcí), D630 (Příprava jídla) a D650 ([příjmení] o předměty v domácnosti). K první položce znalkyně uvedla, že pro žalobce představuje těžký nákup problém; k druhé, že žalobce nevydrží stát a je pro něj problém mít skloněnou hlavu. K poslední položce pak znalkyně akcentovala, že pro žalobce je problém fyzická námaha, vadí mu vynucené pozice – má problém spravit auto, vodovodní odpad apod.

68. Soud dotazy na znalkyni ověřil, že uvedené hendikepy, které vedly znalkyni k zohlednění daných položek, jsou typickými příznaky diagnózy žalobce spočívající v distorzi krční páteře a navazujících problémech s postavením krční páteře (whiplash syndrom). Dané hendikepy přitom soud hodnotí jako odůvodňující přiznání odškodnění v jednotlivých položkách dle Metodiky. Žalobce je jistě omezen v udržení pozice těla tím, že nevydrží stát ani sedět ve vynucené pozici. Nemožnost delšího sezení (a případně i stání – např. v MHD) a problém snášet otřesy pak žalobce omezuje v možnosti používání dopravy jako spolujezdec, či využívání jiných forem dopravy, například MHD. Jmenovaná omezení pak žalobce logicky limitují i v možnosti řídit dopravní prostředky (auto, kolo). Vzhledem k tomu, že žalobci činí problém nošení těžších břemen (a zejména pak v jedné ruce, jak znalkyně vysvětlila), je ovlivněna i položka týkající se získání nezbytných věcí. Nemožnost stát delší dobu a mít delší dobu skloněnou hlavu pak žalobce významným způsobem limituje i v položce týkající se přípravy jídla. Závěry znalkyně jsou pak konečně odpovídající i v tom ohledu, že pokud má žalobce problém vykonávat fyzicky náročné činnosti a setrvávat ve vynucených pozicích, je zasaženo i do položky zabývající se péčí o předměty v domácnosti. Žalobce je omezen například při opravě auta, čištění vodovodního odpadu atd.

69. K výhradě MUDr. [příjmení], že žalobce je v případě některých položek pouze omezen (tj. není z výkonu předmětných činností zcela vyloučen), pak soud uvádí, že není názoru, že pro ohodnocení položek dle Metodiky by bylo nutno, aby byla daná činnost pro poškozeného zcela znemožněna. Naopak, Metodika operuje s tím, že zjištěným obtížím poškozeného jsou přiřazeny určité stupně, a to mj. právě podle toho, nakolik tyto omezují činnost dle té které položky Metodiky. Pokud je pak možnost provádět činnost spadající pod položku vyloučena zcela, bude položce přiznána maximální váha, a návazně pak i maximální procentní ohodnocení. Pokud je pak naopak provádění činnosti dle položky pouze omezeno, promítne se tento fakt do posouzení věci tak, že dané položce bude přiznáno nižší procentní ohodnocení. Takovému postupu odpovídá posouzení věci MUDr. [celé jméno znalkyně], která předmětným položkám přiznala pouze nižší bodové ohodnocení (odpovídající kvalifikátoru 1 – lehká obtíž). K dotazu soudu pak vysvětlila, že tomu tak bylo právě proto, že činnosti spadající pod dané položky nejsou pro žalobce znemožněny; žalobce je v těchto„ pouze“ limitován. Pro úplnost pak soud dodává, že pokud znalkyně přiznala relativně vyšší váhu položce D650 ([příjmení] o předměty v domácnosti), učinila tak dle soudu se zcela adekvátního důvodu spočívajícího v tom, že po žalobci jako po muži je obecně vyžadován větší objem takových prací (opravy auta, opravy počítačové techniky, opravy a údržba domácích spotřebičů atd.). Ohodnocení ztráty možnosti vykonávat danou činnost ve výši 14,5 % (provedené MUDr. [celé jméno znalkyně]) tak soud hodnotí jako odpovídající posuzovanému případu.

70. Konečně se pak soud zabýval i tvrzením žalované (převzatým od MUDr. [příjmení]), že znalkyní provedené určení procentní výše překážky lepší budoucnosti žalobce je nesprávné, neboť žalobcův objektivně zjištěný zdravotní stav odpovídá lehkému poúrazovému omezení páteře. Žalovaná v tomto ohledu uvádí, že vyšetření magnetickou rezonancí a opakované vyšetření neurologem byla nadto více méně negativní.

71. K danému povšechnému a obecnému tvrzení soud předně uvádí, že mu není zcela zřejmé, co by na věci mělo měnit to, že žalobcům zdravotní stav by případně odpovídal lehkému poúrazovému omezení páteře. Soud v tomto ohledu (ve shodě s MUDr. [celé jméno znalkyně]) konstatuje, že pro určení náhrady za ztížení společenského uplatnění dle Metodiky je nutno vycházet a priori z toho, jaké dopady mají hendikepy poškozeného (odpovídající jeho diagnóze) do jeho schopností a možností. V nyní posuzovaném případě z lékařských zpráv plyne, že žalobce trpí tzv. whiplash syndromem způsobeným při dopravní nehodě. Bylo tak nutno tuto skutečnost a z ní plynoucí obtíže žalobce promítnout do jednotlivých položek Metodiky. Tak MUDr. [celé jméno znalkyně] učinila. Tvrzení žalované, že žalobce trpí lehkým poúrazovým omezením páteře na správnosti postupu znalkyně nic nemění. Co se pak týče tvrzení o výsledcích vyšetření neurologem a magnetickou rezonancí, i zde soud akcentuje, že žalovaná nespecifikovala, o jaká konkrétní vyšetření se má jednat, a jaké konkrétní výsledky z nich plynoucí by snad měly odporovat odbornému závěru MUDr. [celé jméno znalkyně]. Pro úplnost však soud dotazem na znalkyni ověřil, zda z lékařských zpráv plyne, že vyšetření neurologa a vyšetření magnetickou rezonancí by byla negativní, tj. svědčila by proti přítomnosti whiplash syndromu. Znalkyně s tímto nesouhlasila a odkázala na lékařskou zprávo obsaženou na straně 11 jejího posudku, ze které plyne, že při magnetické rezonanci páteře bylo zjištěno blokové postavení 2 až 5 krčního obratle. Takové postavení obratlů je nefyziologickým postavením svědčícím o správnosti diagnózy žalobce určené znalkyní. Ohledně vyšetření neurologem pak znalkyně odkázala na lékařskou zprávu na straně 9 znaleckého posudku, ze které plyne, že neurolog doporučil rehabilitace zaměřené na krční páteř a pravé rameno. Zjistil tudíž u žalobce nějaký zdravotní problém, kterýžto bylo namístě řešit pomocí rehabilitací. Uvedené vysvětlení znalkyně soud považuje za správné a za vyvracející tvrzení žalované, že výsledky vyšetření magnetickou rezonancí a vyšetření neurologem byly více méně negativní.

72. Soud tak uzavírá, že po zhodnocení závěrů znalkyně [příjmení] [celé jméno znalkyně] optikou pravidel nastavených Metodikou a po vypořádání námitek žalované dospěl k tomu, že znalkyně postupovala správně, určila-li výši celkového procentního omezení žalobce (vyřazení ze společenského uplatnění) na 2,4328703704 %. V tomto ohledu soud dodává, že žalovaná nezpochybňovala výši korigovaných procent přiřazených jednotlivým položkám znalkyní. Žalovaná byla názoru, že některé položky nemají být odškodněny vůbec. S tímto názorem se však soud neztotožnil, jak popsal výše. Dospěl naopak k názoru, že bylo namístě odškodnit veškeré položky uvedené ve znaleckém posudku, resp. v jeho doplňku. Co se týče jednotlivých procentních hodnot přiřazených jednotlivým položkám, i zde soud vyšel ze závěru znalkyně. Znalkyní přiznané (nízké) procentní vyjádření obtíží dle názoru soudu odpovídá stavu žalobce, který je ve výkonu činností dle sporných položek omezen; jejich výkon je pro něj nadále obecně možný (i když s obtížemi). Jak již přitom bylo uvedeno, žalovaná výši jednotlivých procentních ohodnocení předmětných položek nerozporovala.

73. Při výchozí rámcové částce ve výši 13 650 000 Kč ([číslo] průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za kalendářní rok předcházející roku, v němž se ustálil zdravotní stav žalobce, tj. za rok 2019, ve kterém činila průměrná hrubá měsíční nominální mzda na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství celkem 34 125 Kč) a při zohlednění navýšení o 20 % kvůli věku žalobce (které je dle názoru soudu zcela namístě, neboť věk představuje relevantní kritérium, ke kterému je nutno při určení výše náhrady za ztížení společenského uplatnění přihlédnout) tak činí peněžitá náhrada za ztížení společenského uplatnění žalobce zaokrouhlená na celé koruny 398 504 Kč. Žalobci již bylo žalovanou vyplaceno 220 986 Kč. Žalobce se domáhá, aby mu žalovaná doplatila zbývajících 177 518 Kč; jeho nárok je tak nutno posoudit jako oprávněný v celém rozsahu. Nad rámec věci pak soud dodává, že žádné jiné skutečnosti, ze kterých by měla plynout potřeba zvýšení (či snížení) částky odškodnění žalobce ani žalovaná netvrdili a soud z provedeného dokazování žádné takové skutečnosti nezjistil.

74. Výrokem I tohoto rozsudku proto soud rozhodl tak, že uložil žalované, aby žalobci uhradila 177 518 Kč. Soud pak žalobci přiznal i právo na uhrazení souvisejícího úroku z prodlení z dané částky v zákonné výši jdoucího ode dne [datum] (tj. ode dne následujícího po dni, kdy uplynula patnáctidenní lhůta od skončení šetření žalovanou – § 9 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti) do zaplacení.

75. Výrok II rozsudku se pak opírá o § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Soud proto přiznal žalobci právo na plnou náhradu nákladů řízení, a to ve výši 18 734 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů na zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč (viz právní větu usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 2021, sp. zn. 25 Cdo 3771/2020, publikovanou ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod [číslo]:„ Ve věcech peněžité náhrady nemajetkové újmy při ublížení na zdraví podle § 2958 o. z., jež představuje zásah do osobnostního práva, činí tarifní hodnota 50 000 Kč podle § 9 odst. 4 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb.“) sestávající z částky 3 100 Kč za každý ze čtyř úkonů dle § 11 odst. 1 a. t. (1. příprava a převzetí zastoupení; 2. předžalobní výzva se základním právním a skutkovým rozborem věci ze dne [datum]; 3. sepis žaloby ze dne [datum]; 4. účast na jednání soudu dne [datum]), tj. 12 400 Kč, a to včetně 4 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč, tj. 1 200 Kč. Úspěšnému žalobci pak náleží i náhrada jízdních výdajů jeho zástupce v souvislosti s cestou na soudní jednání dne [datum] na trase [obec] – [obec] – [obec] – v celkové délce trasy 190 Základní náhrada za použití silničního motorového vozidla činí 5,20 Kč (vyhláška č. 467/2022 Sb.) za 1 km jízdy, celkově tedy 988 Kč. Náhrada za spotřebované pohonné hmoty pak činí po zaokrouhlení 295 Kč (spotřeba 4,4 litrů motorové nafty na 100 km, při ceně za litr motorové nafty ve výši 34,40 Kč). Celkově tedy jde o 1 283 Kč. V souvislosti s cestou zástupce žalobce na soudní jednání pak soud žalobci přiznal i související náhradu za promeškaný čas zástupce ve výši 600 Kč (6 půlhodin, každá za 100 Kč) podle § 14 a. t. K uvedeným částkám pak konečně soud připočetl i související daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z 15 483 Kč, tj. 3 251 Kč. Celková výše náhrady nákladů řízení žalobce tudíž tvoří částku 18 734 Kč.

76. Co se pak týče výroku III rozsudku, tento vychází z § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále též„ zákon o soudních poplatcích“), dle kterého v případech, kdy je navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatku osvobozen. Žalobce je od soudního poplatku osvobozen (§ 11 odst. 2 písm. d) zákona o soudních poplatcích), je tedy nutno přistoupit k přenesení poplatkové povinnosti na žalovanou, která je tak povinna uhradit na soudním poplatku 2 000 Kč (položka 3 písm. a) Sazebníku soudních poplatků).

77. Konečně pak ve vztahu k výroku IV rozsudku soud konstatuje, že bylo třeba, co do základu, rozhodnout o náhradě nákladů řízení na straně státu, který bude platit znalečné (za výslech [celé jméno znalkyně]). Soud o těchto nákladech rozhodl podle § 148 o. s. ř. tak, že jejich náhradu uložil podle výsledků řízení žalované. Protože přesná výše těchto nákladů nebyla v době vyhlášení tohoto rozsudku známa, soud vydal pouze mezitimní rozhodnutí s tím, že výše částky bude konkretizována rozhodnutím, které soud vydá v návaznosti na zaplacení očekávaných nákladů (§ 152 odst. 2 a § 167 odst. 2 o. s. ř.).

78. O lhůtách k plnění rozhodl soud u výroků I, II, III a IV podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (resp. od právní moci usnesení o nákladech státu). Soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.

Poučení