14 C 306/2024 - 142

Rubrum

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Ottou Plachým ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený dne [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] proti žalované: [Jméno žalované], narozená dne [Datum narození žalované] bytem [Adresa žalované] o vypořádání společného jmění manželů takto:

Výrok

I. Do výlučného vlastnictví žalované se přikazuje televizor [značka televizoru] a obývací stěna, obojí v držení žalované.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na vyrovnání podílů částku 500 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobce domáhal vypořádání společného jmění manželů (dále jen „SJM“). Uvedl, že manželství s žalovanou bylo uzavřeno dne [datum] a bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v [adresa], který nabyl právní moci dne [datum]. Za manželství nabyli movité věci nacházející se v bytě na adrese [adresa], jmenovitě lednici [značka], kombinovaný sporák, mikrovlnná trouba, obývací stěna, postel, televize [značka], kuchyňský jídelní stůl a židle, mobilní telefony, psa. Za dobu manželství byly brány půjčky na věci v různých hodnotách a například i na dovolenou v zahraničí za 40 tisíc, to vše bylo placeno žalobcem, nikoliv žalovanou. Za dobu soužití žalobce hradil ze svého příjmu v zaměstnání veškeré náklady a poplatky za bydlení a veškeré úvěry a půjčky. Žalované byla svěřena do péče nezletilá dcera [jméno FO], nar. [datum], otec se zavázal platit výživné ve výši 3 000 Kč měsíčně. Žalobce opustil byt s taškami a vozidlem, veškerý majetek byl ponechán v bytě. Žalobce uváděl, že požaduje televizi [značka] do jeho vlastnictví a dále aby žalovaná uhradila vypořádací podíl za dobu trvání manželství, jehož výši určí soud.

2. Jelikož z žaloby nebylo zřejmé, co (jaké součásti jmění) žalobce požaduje vypořádat, soud usnesením ze dne [datum], č. j. [spisová značka], vyzval žalobce, aby zcela jasně uvedl, co přesně požaduje vypořádat (označil jednotlivé položky navržené k vypořádání), uvedl, zda uplatňuje něco k vypořádání ohledně úvěrů a půjček, které měl hradit, označil konkrétní úvěry a půjčky, které takto hradil, a zda něco z toho hradil ze svých výlučných prostředků. Dále aby navrhl důkazy k prokázání těchto tvrzení. Na tuto výzvu žalovaný nijak nereagoval. Žalobce se nedostavil k prvnímu jednání, takže nemohl být vyzván k doplnění v tomto směru na jednání (§ 118a odst. 1, 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu - dále jen "o.s.ř."). Nezbývá tak než uzavřít, že jedinou položkou jasně navrženou k vypořádání je televizor [značka], u kterého žalobce uvedl, že jej požaduje přikázat do svého vlastnictví. Ačkoliv žalobce zmiňoval i další majetek, který se měl nacházet v SJM, není zřejmé, zda jej navrhuje k vypořádání. A ačkoliv se žalobce zmiňoval o úvěrech a půjčkách, které měl za trvání manželství hradit, žádnou konkrétní půjčku či úvěr neoznačil ani neuvedl, že by některé z nich hradil ze svých výlučných prostředků (k významu těchto skutečností viz dále). Pro úplnost soud uvádí, že ve věci nebylo možné postupovat dle § 43 o.s.ř. (výzva k odstranění vad neurčitého podání a příp. odmítnutí žaloby pro vady). Jelikož bylo jasné přinejmenším to, že se žalobce domáhá vypořádání SJM k televizi [značka], nebylo by možné žalobu odmítnout. Důsledkem nedoplnění žaloby je však to, že pokud snad žalobce chtěl vypořádat nějaký další majetek, z žaloby to nevyplývá, a proto nemohl být vypořádán (viz dále).

3. Žalovaná se k věci vyjádřila tak, že ona navrhuje k vypořádání televizi [značka], kterou označil žalobce, obývací stěnu a automobil [značka automobilu]. Televizi [značka] má v držení ona, byla pořízena za trvání manželství asi v roce [rok] nebo [rok], kupní cena mohla být asi 23 000 Kč. Její současná cena je asi 5 000 Kč. Obývací stěnu pořizovali asi v roce [rok], není na míru, kupovali ji v obchodě a určitě nestála více než 6 000 Kč, má ji v držení ona, je v dobrém stavu, její současná hodnota je asi 3 000 Kč. Televizor i obývací stěnu by si chtěla ponechat. Automobil [značka automobilu] se kupoval v roce [rok]

4. Soud věc projednal dle § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti žalobce, když ten se k prvním dvěma jednáním bez omluvy nedostavil a před třetím jednáním požádal o dořešení věci v jeho nepřítomnosti (tedy fakticky se z jednání omluvil a souhlasil s rozhodnutím v jeho nepřítomnosti).

5. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutečnosti:

6. Z oddacího listu bylo zjištěno, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne 16. 2. 2013.

7. Z rodného listu [jméno FO] bylo zjištěno, že se jedná o dceru účastníků a že se narodila dne [datum].

8. Z rozsudku zdejšího soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka], bylo zjištěno, že tímto rozsudkem bylo rozvedeno manželství účastníků uzavřené dne [datum]. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum], tedy k tomuto datu manželství zaniklo. V rozsudku se konstatuje, že manželé žili odděleně od [měsíc] [rok], před rozvodem bylo rozhodnuto o úpravě poměrů k nezl. [jméno FO], kdy byla schválena dohoda rodičů o tom, že se nezletilá [jméno FO] svěřuje do péče matky a otec se zavazuje přispívat na výživu měsíčně částkou 3 000 Kč. Dle rozsudku byla příčinou rozvratu skutečnost, že si manželé postupem doby přestali rozumět ve všech oblastech společného soužití.

9. Z potvrzení zaměstnavatele pro soud, vystaveného společností [právnická osoba]., bylo zjištěno, že žalovaný měl v období [období] průměrný čistý měsíční příjem 27 557,80 Kč.

10. Ze smlouvy o hotovostním úvěru "[název úvěru]" ze dne [datum] bylo zjištěno, že podle této měla společnost [právnická osoba]. poskytnout žalovanému neúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 40 000 Kč. Předložená smlouva není žalovaným podepsaná, je podepsaná pouze za pracovníky banky. Na první straně je rukou připsaná poznámka "[poznámka]".

11. Žalovaný dále k žalobě připojil výpis ze svého účtu u [právnická osoba]., č.ú. [č. účtu], za období od [datum] - [datum]. Není zřejmé, k prokázání jakých skutečností žalobce tento důkaz předložil, nic bližšího k tomu neuvedl. Soud jej přesto provedl k důkazu. Z výpisu bylo zjištěno, že v něm byly ručně dopsány poznámky, např. splátka, elektřina, nájem, ale není zřejmé, jaký význam mají takto označené platby pro věc. [datum] je tam příchozí platba 40 000 Kč označená jako poskytnutí úvěru s rukou připsanou poznámkou "[poznámka]". Dne [datum] je tam příchozí platba 130 000 Kč označená jako poskytnutí úvěru s rukou připsanou poznámkou "[poznámka]". Dne [datum] je tam odchozí platba kartou 107 500 Kč hrazená na účet společnosti [právnická osoba]. s rukou připsanou poznámkou "[poznámka]". Dne [datum] je tam příchozí platba 12 000 Kč označená jako poskytnutí úvěru s rukou připsanou poznámkou "pořízení pejska". Nic dalšího podstatného pro věc z tohoto výpisu zjištěno nebylo (jak bylo uvedeno, není zřejmé, co chtěl žalobce tímto výpisem prokázat).

12. Ze zprávy registru vozidel bylo zjištěno, že žalobce byl od [datum] do [datum] evidován jako vlastník a provozovatel vozidla [značka automobilu], RZ [SPZ], VIN: [VIN kód], první zaevidování vozidla [datum], druh: nákladní automobil skříňový, objem motoru 1582 cm3. Od [datum] do současnosti je jako vlastník a provozovatel vozidla evidován [jméno FO], nar. [datum].

13. Z fotografií televizoru bylo zjištěno, že se jedná o televizor značky [značka], model [hodnota].

14. Z fotografií obývací stěny bylo zjištěno, že tato se skládá ze skříňky pod televizi, dvou nižších skříní a jedné úzké vysoké skříně s vitrínou.

15. Z fotografií automobilu bylo zjištěno, že se jednalo o vůz značky [značka automobilu], RZ [SPZ], červené barvy, typ kombi.

16. Z internetových stránek www.kontrolatachometru.cz, provozovaných Ministerstvem dopravy, bylo zjištěno, že vozidlo VIN: [VIN kód] (tj. číslo vozidla dle sdělení registru vozidel) bylo na technické kontrole naposledy před rozvodem dne [datum], k tomuto dni byl stav tachometru 241 437 km, bylo shledáno způsobilé k provozu, zjištěny jen drobné závady. Po rozvodu bylo vozidlo na technické kontrole dne [datum], k tomuto datu byl stav tachometru 255 138 km, taktéž bylo způsobilé k provozu, zjištěny jen drobné závady.

17. Ze zprávy [jméno FO] ze dne [datum] bylo zjištěno, že ten na žádost soudu sdělil, že automobil [značka automobilu] RZ [SPZ] zakoupil od žalobce za cenu 10 000 Kč. Vozidlo bylo pojízdné, ale s vadou motoru a bourané na pravé straně (dveře u spolujezdce i zadní dveře), vozidlo hlásilo nouzový režim. Mechanik odhadl opravu na 30 - 40 tisíc Kč. Proto byla cena za vozidlo 10 000 Kč. Konečná cena opravy byla 54 000 Kč, byla prasklá hlava motoru, nafta v oleji, dva střiky, rozvod a řemen včetně filtrů a olejů. K tomu přiložil kopii kupní smlouvy a fotografie vozidla.

18. Z kopie kupní smlouvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že tuto uzavřel žalobce jako prodávající se [jméno FO] jako kupujícím. Předmětem prodeje bylo vozidlo [značka automobilu] červené barvy, RZ [SPZ], VIN: [VIN kód], rok výroby [rok]. Vozidlo bylo prodáváno za částku 10 000 Kč, která měla být zaplacena v hotovosti při podpisu smlouvy. Bylo uvedeno, že je bouraná pravá strana dveří, vadný střik + vada motoru.

19. Z fotografie automobilu zaslané [jméno FO] bylo zjištěno, že na této je vidět promáčklá a poškrábaná pravá strana dveří automobilu. Nejde vidět, o jaký typ automobilu se jedná (jde o detail na dveře), ale barva odpovídá barvě automobilu dle fotografií předložených žalovanou.

20. Ze stránek internetového srovnávače cen www.heureka.cz bylo zjištěno, že televizor typ [značka televizoru] byl naposledy v prodeji v roce [rok], průměrná cena se pohybovala mezi 15 000 Kč a 17 000 Kč.

21. Z internetových stránek www.lg.com bylo zjištěno, že televizor typ [značka televizoru] byl modelová řada [rok], s úhlopříčkou 164 cm (65"), rozlišením 3840x2160 px.

22. Z internetových stránek www.datart.cz bylo zjištěno, že nové televizory značky [značka televizoru] obdobných parametrů (úhlopříčka, rozlišení) se v současnosti prodávají za cenu od 11 990 Kč výše.

23. Z internetových stránek www.sbazar.cz a www.bazos.cz, kde se nabízejí k prodeji použité věci, bylo zjištěno, že starší (použité) televizory značky [značka] obdobných parametrů (úhlopříčka, rozlišení) se nabízely za částky 5 000 Kč až 9 999 Kč.

24. Z internetových stránek www.bazos.cz bylo dále zjištěno, že starší obývací stěny se nabízejí za různé částky, a to od zcela zdarma (za odvoz) asi do 15 000 Kč (ve vyšších částkách ovšem většinou vyrobené z masivu), nejčastěji kolem částky 2 000 Kč - 3 000 Kč.

25. O pravosti a správnosti provedených důkazů nebyl důvod pochybovat. Soud nemá žádný důvod pochybovat ani o pravdivosti sdělení [jméno FO] ohledně prodeje vozidla, to ostatně odpovídá tomu, co uvedla žalovaná (že žalobce vozidlo prodal za 10 000 Kč). Za situace, kdy proti pravdivosti jeho sdělení nikdo nic nenamítal, lze považovat za věrohodné i jeho tvrzení ohledně vad vozidla, které odůvodňovaly kupní cenu. Každopádně tato otázka není pro věc podstatná, jak bude vysvětleno dále.

26. Soud neprovedl důkaz rozsudkem zdejšího soudu o úpravě poměrů k nezl. [jméno FO] (rozsudek ze dne [datum], č. j. [spisová značka]), který patrně žalobce navrhoval k důkazu (v žalobě uváděl, že navrhuje důkaz rozsudkem o placení alimentů), když žalobce neuvedl, k prokázání jakých skutečností by měl být proveden, a soudu není zřejmé, co podstatného pro tuto věc (vypořádání SJM) by z něj mohlo být zjištěno. Soud neprovedl ani žalovanou navrhovaný výslech účastníků řízení, příp. svědků (ve vyjádření blíže neoznačených), a to pro nadbytečnost, když má za to, že vše podstatné pro věc již vyplynulo z provedeného dokazování a shodných tvrzení účastníků. Pro úplnost soud uvádí, že neprovedl ani důkaz textovou komunikací účastníků, kterou žalobce připojil ke svému vyjádření ze dne [datum], když tuto ani k důkazu nenavrhl a soudu opět není jasné, co podstatného pro věc by z ní mělo vyplývat. Pokud tím snad chtěl žalobce doložit, že žalobu podal na popud žalované (jak uvedl v podání ze dne [datum]), tak to by ostatně pro věc nemělo žádný význam.

27. Na základě provedeného dokazování a shodných tvrzení účastníků (§ 120 odst. 3 o.s.ř.) soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

28. Manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] a bylo rozvedeno rozsudkem ze dne [datum], který nabyl právní moci dne [datum] (oddací list, rozsudek o rozvodu). Dle rozvodového rozsudku byla příčinou rozvratu manželství skutečnost, že si manželé postupem doby přestali rozumět ve všech oblastech společného soužití.

29. Za trvání manželství účastníci nabyli mj. obývací stěnu a televizor [značka televizoru], obojí v současnosti v držení žalované (shodná tvrzení účastníků). Vzhled obývací stěny i televizoru byl doložen fotografiemi předloženými žalovanou, z těchto také vyplývá, že v případě televizoru se jedná o model [značka televizoru], jehož parametry byly zjištěny na internetu (stránky www.lg.com)[Anonymizováno]

30. Za trvání manželství bylo také zakoupeno vozidlo [značka automobilu], RZ [SPZ], a to v [měsíc] [rok]. To dokládá zpráva registru vozidel, podle které byl žalobce evidován jako vlastník a provozovatel vozidla od [datum], a dokládá to i výpis z účtu žalobce, kde sám žalobce označil úvěr připsaný dne [datum] ve výši 130 000 Kč poznámkou "auto [značka automobilu]" a odchozí platbu dne [datum] ve výši 107 500 Kč na účet společnosti [právnická osoba]. poznámkou "[značka automobilu]", zjevně se tedy jednalo o úvěr na tento automobil a zaplacení kupní ceny za tento automobil prodejci. Žalovaný toto vozidlo prodal dne [datum] (tedy ještě před rozvodem) [jméno FO] za částku 10 000 Kč (to dokládá sdělení [jméno FO], kupní smlouva a zpráva registru vozidel, podle které je [jméno FO] od [datum] evidován jako vlastník a provozovatel vozidla).

31. Z hlediska vypořádání je podstatná také hodnota věcí, které mají být vypořádány, v tomto případě obývací stěny a televizoru [značka televizoru] (k automobilu viz dále). Ke stanovení hodnoty věcí je třeba odborných znalostí, proto tuto otázku zásadně nemůže posuzovat soud sám, ale k jejímu zodpovězení by bylo namístě ustanovit znalce (§ 127 odst. 1 o.s.ř.). Podle § 136 o.s.ř. však soud může určit výši nároku podle úvahy v případě, kdy lze výši nároku zjistit jen s nepoměrnými obtížemi nebo kdy ji nelze zjistit vůbec. Nepoměrné obtíže přitom mohou být dány i nepřiměřenými náklady na zjišťování výše nároku (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 9. 2010, sp. zn. 23 Cdo 2510/2010). Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě poukázala na to, že by cena znaleckého posudku na zjišťování hodnoty věcí nemusela být přiměřená hodnotě těchto věcí. Je pravdou, že se obecně nejedná o věci velké hodnoty, a skutečně je zde předpoklad, že by náklady na vypracování znaleckého posudku mohly představovat značný podíl hodnoty těchto věcí (ne-li ji dokonce přesáhnout). K ověření toho soud provedl šetření ke zjištění možné hodnoty věcí.

32. Z internetu (viz výše) bylo zjištěno, že tento model televizoru se jako nový prodával naposledy v roce 2020 a průměrná cena tohoto televizoru (nového) byla 16 000 Kč. V současnosti lze nový televizor obdobných parametrů zakoupit od částky asi 12 000 Kč. Dle inzertních stránek se použité televizory obdobných parametrů nabízejí za částky 5 000 Kč až 9 999 Kč. Vzhledem k tomu lze odhadnout, že současná cena předmětného televizoru (coby staršího, použitého) mohla dosahovat asi částky 6 000 Kč, když se jedná o polovinu částky, za kterou lze zakoupit nový televizor obdobných parametrů, a v tomto rozmezí se pohybují i nabídkové ceny použitých televizorů (sice by byl průměr vyšší, ale jsou nabízeny i za nižší částku, navíc se jedná o ceny nabídkové, nikoliv finální).

33. V případě obývací stěny bylo z inzertních stránek zjištěno, že tyto (použité) se nejčastěji nabízejí za částky 2000 Kč až 3 000 Kč (i za částky vyšší, ale zároveň i nižší, někdy i zcela zdarma). Žalovaná, která ji má v držení a chce si ji ponechat, odhadovala její cenu na částku 3 000 Kč, k tomu se lze přiklonit, když se jedná o horní hranici uvedených nejčastějších nabídkových cen.

34. Lze tedy odhadovat, že hodnota těchto dvou věcí dohromady činí asi 9 000 Kč. Podle vyhlášky č. 504/2020 Sb., o znalečném, náleží znalci za každou hodinu práce při výkonu znalecké činnosti odměna ve výši 800 Kč až 1 000 Kč (§ 2 odst. 1 vyhlášky). Tato se navíc zvyšuje o daň z přidané hodnoty, pokud je znalec jejím plátcem (§ 10 odst. 3 písm. e) vyhlášky). I kdyby tak případný znalec stihl vypracovat znalecký posudek na ocenění těchto věcí (včetně jeho písemného vyhotovení) za pouhých 5 hodin, což by byla značně krátká doba, přesáhly by náklady na znalecký posudek polovinu předpokládané hodnoty těchto věcí. Spíše je zde ale předpoklad, že by náklady byly ještě vyšší. Avšak i náklady dosahující poloviny hodnoty vypořádávaných věcí jsou značně vysoké a pro účastníky by z tohoto důvodu vypracování znaleckého posudku ztrácelo ekonomický smysl, v podstatě by při vypořádání těchto věcí přišli o značnou část jejich hodnoty, ne-li dokonce o více (neboť by samozřejmě museli náklady na znalecký posudek uhradit dle § 141 odst. 1, § 148 odst. 1 o.s.ř.).

35. Vzhledem k tomu tedy soud dospěl k závěru, že hodnotu těchto věcí by bylo možné zjistit jen s nepřiměřenými náklady, a proto je namístě určit jejich hodnotu úvahou dle § 136 o.s.ř. Soud tedy odhaduje, že současná cena televizoru [značka televizoru] činí 6 000 Kč a obývací stěny 3 000 Kč, jak bylo uvedeno výše.

36. K právnímu hodnocení:

37. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.

38. Podle § 3028 odst. 2 o. z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

39. Z citovaných ustanovení vyplývá, že jelikož k zániku SJM došlo po [datum], je třeba rozhodovat o vypořádání SJM podle současné právní úpravy, neboť se jedná o právní poměr týkající se věcných práv. Podle dosavadních předpisů by se posuzovala pouze otázka, zda se věci staly součástí SJM před [datum], neboť dosavadními předpisy se řídí i vznik práva a povinností (§ 3028 odst. 2 o. z.). Přitom automobil byl nabyt v roce [rok], televize nepochybně nejdříve v roce [rok], když to byl model z tohoto roku. Pouze u obývací stěny není zcela jisté, kdy ji účastníci nabyli (dle žalobkyně v roce [rok]). Pokud by snad byla zakoupena před rokem [rok], posuzovala by se otázka jejího nabytí do SJM podle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku. Avšak vzhledem k tomu, že mezi účastníky nebylo sporu o tom, že tato věc náleží do SJM, považuje soud za dostatečné v tomto směru uvést, že dřívější právní úprava nabytí věcí do SJM byla obdobná té současné.

40. Podle § 708 odst. 1 o. z. to, co manželům náleží, má majetkovou hodnotu a není vyloučeno z právních poměrů, je součástí společného jmění manželů (dále jen „společné jmění“). To neplatí, zanikne-li společné jmění za trvání manželství na základě zákona.

41. Podle § 709 odst. 1 o. z. součástí společného jmění je to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co a) slouží osobní potřebě jednoho z manželů, b) nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl, c) nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech, d) nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví, e) nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku.

42. Podle § 710 o. z. součástí společného jmění jsou dluhy převzaté za trvání manželství, ledaže a) se týkají majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku, nebo b) je převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny.

43. Podle § 711 odst. 2 o. z. částky výdělku, platu, mzdy, zisku a jiných hodnot z pracovní a jiné výdělečné činnosti se stávají součástí společného jmění v okamžiku, kdy manžel, který se o jejich získání přičinil, nabyl možnost s nimi nakládat.

44. Podle § 714 odst. 1 o. z. v záležitostech týkajících se společného jmění a jeho součástí, které nelze považovat za běžné, právně jednají manželé společně, nebo jedná jeden manžel se souhlasem druhého. Odmítá-li manžel dát souhlas bez vážného důvodu a v rozporu se zájmem manželů, rodiny nebo rodinné domácnosti, či není-li schopen vůli projevit, může druhý manžel navrhnout, aby souhlas manžela nahradil soud.

45. Podle § 714 odst. 2 o. z. jedná-li právně manžel bez souhlasu druhého manžela v případě, kdy souhlasu bylo zapotřebí, může se druhý manžel dovolat neplatnosti takového jednání.

46. Podle § 736 o. z. je-li společné jmění zrušeno nebo zanikne-li, anebo je-li zúžen jeho stávající rozsah, provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním. Dokud zúžené, zrušené nebo zaniklé společné jmění není vypořádáno, použijí se pro ně ustanovení o společném jmění přiměřeně.

47. Podle § 740 o. z. nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění.

48. Podle § 742 o. z. nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění.

49. Manželství účastníků zaniklo dne [datum], kdy nabyl právní moci rozsudek o rozvodu manželství. Tímto dnem tedy také zaniklo SJM účastníků. Účastníci se tak mohou domáhat, aby soud provedl vypořádání SJM (§ 740 o. z.).

50. Soud se nejprve zabýval tím, jaký je rozsah vypořádávaného jmění.

51. Předmětem vypořádání může být pouze ten majetek či závazky, který byl v okamžiku zániku SJM jeho součástí a který existuje jako společný v době vypořádání, neboť pokud přestane být součástí SJM, již samozřejmě nemůže být vypořádán (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 8. 2011, sp. zn. 22 Cdo 3110/2010 – jelikož je současná právní úprava obdobná, jsou tam uvedené právní závěry plně použitelné i nyní; to platí i o dalších rozhodnutích, na která bude odkazováno).

52. Řízení o vypořádání SJM je řízením, ve kterém způsob vypořádání právního vztahu mezi účastníky vyplývá z právního předpisu (§ 742 o. z.), proto soud ohledně způsobu vypořádání není vázán návrhem (§ 153 odst. 2 o.s.ř.). Soud je však vázán rozsahem majetku, který je mu předložen k vypořádání, tj. který manželé k vypořádání navrhnou. Soud tedy může vypořádat pouze ty hodnoty a případné investice (vnosy) tvořící součást majetkového společenství manželů, které účastníci učiní předmětem řízení (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 5. 2007, sp. zn. 22 Cdo 1112/2006, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 1. 2013, sp. zn. 22 Cdo 3395/2012, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 7. 2022, sp. zn. 22 Cdo 1869/2022). Řízení o vypořádání SJM je svou povahou tzv. iudicium duplex, ve kterém mohou navrhovat věci k vypořádání oba účastníci (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 12. 2012, sp. zn. 22 Cdo 3000/2011).

53. Jak již bylo uvedeno, žalobce jasně označil k vypořádání pouze televizor [značka televizoru], neboť z žaloby nebylo možné dovodit, zda se domáhá vypořádání i dalších věcí. I když žalobce zmiňoval další věci v SJM, pouhá zmínka o věci není sama o sobě způsobilá učinit z takové věci předmět vypořádání, pokud z podání nevyplývá, že účastník chtěl takovou věci učinit předmětem vypořádání (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2025, sp. zn. 22 Cdo 439/2025).

54. Žalovaná je také oprávněna v tomto řízení navrhovat věci k vypořádání, ta navrhla k vypořádání kromě předmětného televizoru také obývací stěnu a automobil [značka automobilu].

55. V případě televizoru [značka televizoru] a obývací stěny bylo nesporné, že byly součástí SJM. Jedná se o věci, které byly nabyty za trvání manželství, proto se staly součástí SJM (§ 709 odst. 1 o. z.). Jednalo se tedy o součásti SJM a je namístě je vypořádat.

56. Pokud jde o automobil [značka automobilu], ten byl zakoupen v roce [rok], tedy také za trvání manželství, proto i ten se stal součástí SJM (§ 709 odst. 1 o. z.). Zde pro úplnost soud zdůrazňuje, že je nerozhodné, zda jej snad zakoupil sám žalobce nebo oba účastníci společně. Jak totiž vyplývá z § 709 odst. 1 o. z., součástí společného jmění je i to, čeho nabyl jen jeden z manželů, leda že by byla dána některá z výjimek uvedených v tomto ustanovení. Taková výjimka nebyla ani tvrzena, proto je namístě vycházet z toho, že se jednalo o součást SJM.

57. Tento automobil však žalobce ještě před rozvodem manželství (zánikem SJM) prodal. Prodej vozidla zjevně nelze považovat za běžnou záležitost týkající se společného jmění, proto byl k prodeji vozidla (resp. uzavření kupní smlouvy) potřebný souhlas žalované (§ 714 odst. 1 o. z.). Je namístě vycházet z toho, že žalovaná s prodejem nesouhlasila, když se jedná o tvrzení negativní, které se neprokazuje – bylo na žalobci, aby případně tvrdil a prokázal, že žalovaná dala souhlas k prodeji. Nedostatek souhlasu žalované s prodejem však sám o sobě nečiní prodej neplatným, pouze je zde právo žalované dovolat se neplatnosti (§ 714 odst. 2 o. z.). Jedná se tedy o tzv. relativní neplatnost, kdy se právní jednání považuje za platné, pokud se oprávněná osoba nedovolá neplatnosti (§ 586 odst. 2 o. z.). Jelikož se žalovaná neplatnosti kupní smlouvy nedovolala, je třeba ji považovat za platnou. V důsledku této smlouvy tedy došlo k prodeji vozidla a předmětné vozidlo nebylo součástí SJM k datu jeho zániku.

58. Judikatura v těchto případech dospěla k závěru, že pokud dojde k platnému převodu věcí (v případech, kdy je věc převedena oběma manžely nebo jedním z manželů bez souhlasu druhého a tento se nedovolá relativní neplatnosti takového právního úkonu), je předmětem vypořádání nikoliv tato převedená věc, ale částka získaná za převod vlastnického práva k takové věci (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 10. 2012, sp. zn. 22 Cdo 172/2012). V takovém případě se vypořádání dříve společné věci promítne toliko do výroku o částce, kterou je jeden z účastníků povinen zaplatit druhému (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 12. 2011, sp. zn. 22 Cdo 4002/2011). Z toho tedy vyplývá, že nehraje roli, zda např. manžel prodal věc za částku nepřiměřeně nízkou, v každém případě se vypořádává jen částka, kterou za platný prodej věci obdržel (případný nesouhlas by druhý z manželů musel řešit dovoláním se neplatnosti). Proto soud nevypořádává předmětné vozidlo, ale pouze částku 10 000 Kč, kterou žalobce za prodej vozidla obdržel. Lze poznamenat, že žalobce ani netvrdil, že by tyto peněžní prostředky použil ve prospěch SJM, resp. že byly spotřebovány ve prospěch SJM (příp. povinnost tvrzení v tomto směru leží na žalobci, viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 1. 2022, sp. zn. 22 Cdo 3824/2020). Proto je namístě tyto prostředky vypořádat.

59. Jak bylo uvedeno výše, žalobce se patrně chtěl domáhat i vypořádání nějakých půjček a úvěrů, žádné však k vypořádání neoznačil, proto nemohly být předmětem vypořádání. Přesto soud považuje za vhodné uvést k tomu několik poznámek. Žalobce se patrně domnívá, že by mu mělo být něco v této souvislosti nahrazeno, když – dle svých slov v žalobě – výhradně on hradil půjčky na různé věci nebo dovolenou, a že ze svého příjmu v zaměstnání hradil veškeré úvěry a půjčky. S tím však souhlasit nelze. Veškeré příjmy žalobce ze zaměstnání totiž byly také součástí SJM (§ 709 odst. 1 o. z., § 711 odst. 2 o. z.); stejně jako příjmy žalované. Pokud tedy byly hrazeny společné půjčky, bylo tak činěno ze společných prostředků (nehraje roli, který z manželů je vydělal). Zákon neumožňuje manželům požadovat jakoukoliv náhradu za to, čím přispívali do SJM, neboť to je povahou SJM a společného hospodaření manželů. Srov. pravidla vypořádání dle § 742 o. z. Jediný případ, kdy některý z manželů může požadovat náhradu, je situace, kdy na společný majetek vynaložil něco ze svého výhradního majetku (§ 742 písm. c) o. z.). To však nebyl tento případ, neboť jak bylo vysvětleno, příjmy ze zaměstnání jsou součástí SJM, nikoliv výhradním majetkem. Žalobce pak ani netvrdil, že by měl nějaký výhradní majetek, ze kterého hradil společné dluhy.

60. Pokud tedy žalobce dokládal úvěr u [právnická osoba]. ze dne [datum] (patrně půjčka na dovolenou v [stát]), ačkoliv z žaloby nevyplývá, že by něco v tomto směru navrhoval k vypořádání, soud zcela pro úplnost uvádí, že žalobce ani netvrdil, že by k datu zániku SJM trval dluh z tohoto úvěru (přitom lze vypořádat jen závazky, které existovaly k datu zániku SJM, jak bylo uvedeno výše), ani netvrdil, že by něco na tento úvěr hradil ze svých výlučných prostředků (jen v takovém případě by měl nárok na náhradu). Pokud byl tento úvěr hrazen z jeho příjmů ze zaměstnání, žádný nárok na náhradu mu vzniknout nemohl, jak bylo vysvětleno.

61. K vypořádání:

62. Podle § 742 písm. a) o. z. se při vypořádání zásadně vychází z toho, že podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné. Soud v tomto případě neshledal důvod se od rovnosti podílů odchýlit, žádné takové důvody nebyly ani tvrzeny.

63. Lze poznamenat, že pro vypořádání SJM nemá žádný význam to, kdo má v péči společné nezl. dítě nebo zda na ně druhý z bývalých manželů hradí výživné. Případné potřeby dítěte by mohly hrát roli jen při úvaze o rozdělení majetku (§ 742 písm. d) o. z.).

64. Jak již bylo uvedeno výše, soud je při vypořádání SJM vázán jen rozsahem majetku, který je mu předložen k vypořádání. Ohledně způsobu vypořádání není vázán návrhem, neboť ten vyplývá z právního předpisu (§ 742 o. z., § 153 odst. 2 o.s.ř.). Při vypořádání SJM se obecně vychází ze zásady, že věci se mají mezi manžele rozdělit tak, aby částka, kterou je jeden z manželů povinen zaplatit druhému na vyrovnání jeho podílu, byla pokud možno co nejnižší. Za další kritérium rozhodné pro přikázání lze považovat účelné využití věci, do jisté míry lze přihlédnout i k tomu, který z účastníků po rozvodu manželství věci užívá (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 11. 2011, sp. zn. 22 Cdo 1280/2011).

65. Při vypořádání se vychází z obvyklé ceny a stavu věcí v době rozhodování soudu (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 4. 2020, sp. zn. 22 Cdo 1205/2019).

66. V dané věci představují majetek k vypořádání televizor [značka televizoru] model [značka televizoru] v odhadované ceně 6 000 Kč a obývací stěna v odhadované ceně 3 000 Kč, obojí v držení žalované. Předmětem vypořádání je dále částka 10 000 Kč, kterou žalobce obdržel za prodej automobilu.

67. Soud dospěl k závěru, že je namístě přikázat televizor i obývací stěnu do vlastnictví žalované. Žalovaná měla o přikázání obou věcí zájem, tyto po rozvodu zůstaly v držení žalované, bude tak zajištěno jejich trvalé účelné využití. Přikázáním těchto věcí do vlastnictví žalované bude vypořádací podíl nejnižší.

68. Oba účastníci by při rovnosti podílů měli obdržet polovinu vypořádávaného jmění. Na straně žalobce se jedná o částku 10 000 Kč za prodej automobilu, žalovaná získává majetek v hodnotě celkem 9 000 Kč. Proto soud žalobci uložil povinnost zaplatit žalované na vyrovnání podílů částku 500 Kč tak, aby podíly obou byly stejné.

69. Lhůtu k zaplacení vypořádacího podílu určil soud třídenní dle § 160 odst. 1 o.s.ř., když pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.

70. Náhrada nákladů řízení:

71. Podle § 142 odst. 1 o.s.ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

72. Podle § 142 odst. 2 o.s.ř. měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.

73. Podle § 142 odst. 3 o.s.ř. i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu.

74. Při rozhodnutí o nákladech řízení soud vyšel především ze závěrů vyslovených ve stanovisku pléna Ústavního soudu ze dne 13. 9. 2023, sp. zn. Pl. ÚS-st. 59/23. V něm Ústavní soud uvedl, že v řízeních s povahou iudicii duplicis (tj. řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví a řízení o vypořádání SJM) lze úspěch či neúspěch procesních stran ve smyslu § 142 odst. 1 o.s.ř. poměřovat pouze tehdy, zamítá-li soud návrh. Pokud soud rozhoduje o způsobu vypořádání, je na procesní úspěch jednotlivých účastníků třeba pohlížet jako na částečný (stejný) a zpravidla nepřiznat náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků podle § 142 odst. 2 o.s.ř., neodůvodňují-li konkrétní okolnosti věci výjimečně postup podle § 142 odst. 3 o.s.ř.; ve fázi rozhodování o způsobu vypořádání je plný úspěch ve věci kteréhokoli z účastníků (a tedy i aplikace § 142 odst. 1 o.s.ř.) pojmově vyloučen. To vychází z toho, že každý ze spoluvlastníků (nebo každý z manželů) může podat žalobu a úspěch nelze dovozovat jen z toho, že soud žalobě vyhoví (což bude ostatně pravidlem). Ostatní účastníky nelze sankcionovat za to, že nepodali (jako první) příslušný návrh. V řízení tohoto druhu není původce, který by svým protiprávním jednáním zapříčinil zahájení řízení. V tomto druhu řízení mají všichni účastníci obdobné procesní postavení, soud ale není vázán jejich návrhy na způsob vypořádání. Vzhledem k tomu ani nelze stanovit úspěch ve věci. Rozhodne-li soud o vypořádání, odcházejí procesní strany z řízení zásadně s tou majetkovou hodnotou, se kterou do něj vstoupily, jejich úspěch ve věci je proto z majetkového hlediska srovnatelný. V řízení tak není vítěz ani poražený. V odůvodněných a spíše výjimečných případech pak lze některému z účastníků přiznat právo na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 3 o.s.ř. (neboť způsob vypořádání závisí na úvaze soudu), těmito zvláštními okolnostmi může být např. obstrukční chování některého ze spoluvlastníků, nezájem o konstruktivní vyřešení věci nebo šikanózní výkon práva.

75. Z toho tedy vyplývá, že v řízení o vypořádání SJM se zásadně nepřiznává náhrada nákladů řízení žádnému z účastníků. Výjimkou je, pokud jsou zde zvláštní okolnosti, které by výjimečně odůvodňovaly přiznání náhrady nákladů řízení některému z účastníků.

76. Soud dospěl k závěru, že takové zvláštní okolnosti v této věci dány nebyly. Není podstatné, zda žalobce podával žalobu čistě ze svého rozhodnutí nebo zda ho k tomu nějak motivovala žalovaná, neboť oba účastníci mohli takovou žalobu podat a nelze nikomu dávat k tíži, že právě on žalobu podal či nepodal. Lze připustit, že jednání žalobce v této věci nebylo příliš konstruktivní, když se po podání žaloby řízení nijak neúčastnil. Na druhou stranu nelze předjímat, že by jeho účast při jednání vedla k urychlení či zjednodušení řízení (např. zda by se účastníci na něčem dohodli). Přitom žalovaná ani náhradu nákladů řízení nepožadovala.

77. Proto soud dospěl k závěru, že je namístě rozhodnout o nákladech řízení tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.

Poučení