14 C 316/2021 - 273

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudcem Mgr. Petrou Královou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], narozená [Datum narození žalobkyně] bytem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalované: [Jméno žalované], narozená [Datum narození žalované] bytem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] na určení, že je dědičkou ze závěti takto:

Výrok

I. Žaloba na určení, že žalobkyně [Jméno žalobkyně], narozená [Datum narození žalobkyně] je dědičkou ze závěti zůstavitelky [jméno FO], narozené [datum], zemřelé [datum], se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 10 náhradu nákladů řízení státu v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] domáhala určení, že je dědičkou zůstavitelky [jméno FO], nar. [datum], zemřelé dne [datum] (dále jen „zůstavitelka“), ze závěti ze dne [datum]. Žalobu podala žalobkyně na podkladě výzvy zdejšího soudu ze dne [datum] pod č.j. [spisová značka], která jí byla doručena dne [datum], jíž bylo žalobkyni uloženo, aby ve lhůtě 3 měsíců podala tuto určovací žalobu. Žalobu odůvodnila tím, že je dědičkou zůstavitelky z holografní závěti ze dne [datum]. Žalovaná v dědickém řízení předložila alografní závěť zůstavitelky ze dne [datum], která nemůže být platná neboť nesplňuje zákonné požadavky na projev vůle, a to: 1) zůstavitelka nebyla způsobilá právně jednat s ohledem na její zdravotní stav, kdy trpěla stařeckou demencí či jinou obdobnou poruchou, neorientovala se v čase a prostoru a měla poruchu zraku a další nemoci, z důvodu špatného zdravotního stavu tak zůstavitelku (a jejího manžela, jehož zdravotní stav byl obdobný) již od května 2015 pravidelně (2 × až 3 × týdně) navštěvovala zdravotní sestra [jméno FO]. V dubnu 2016 pak zůstavitelku a jejího manžela navštívil vnuk žalobkyně [jméno FO] spolu se svou manželkou [jméno FO], přičemž zůstavitelka se velice špatně pohybovala, nebyla schopna držet se tématu rozhovoru a pravidelně se ujišťovala o tom, s kým hovoří. Zůstavitelka se pro svůj špatný zdravotní stav ani neúčastnila soudních jednání v řízení, ve kterém přitom byla žalující stranou, 2) v případě svědkyně [jméno FO] bylo porušeno ustanovení § 1540 o. z., když svědkyně je osobou blízkou žalované, čemuž předložila zejména příspěvky ze sociální sítě Facebook a odkázala na nález ÚS ze dne 9. 7. 2018, sp. zn. II. ÚS 955/18, 3) svědkyně [tituly před jménem] [jméno FO] při podpisu alografní závěti zůstavitelkou vůbec nebyla přítomna, jak sama uvedla v rámci výslechu před soudním komisařem dne [datum]

2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby. Bránila se tím, že zůstavitelka byla plně svéprávná až do svého skonu, po stránce mentální byla plně způsobilá přiměřeně svému věku a v čase a místě i co do důsledků svého jednání se orientovala dobře, trpěla pouze problémy s mobilitou. Se svědkyní závěti [jméno FO] má žalovaná přátelský vztah, znají se již od školky, nejsou si však natolik blízké, aby mohla svědkyně újmu žalované pociťovat jako újmu vlastní. Způsob, jakým žalobkyně v tomto ohledu iinterpretuje komunikaci žalované s uvedenou svědkyní na sociální síti Facebook, označila za „generační nepochopení způsobu komunikace.“ Dále poukázala na řízení vedené u zdejšího soudu pod sp.zn. [spisová značka], v němž zůstavitelka mimo jiné učinila čestné prohlášení o okolnostech celé věci, opatřené ověřeným podpisem, které svým obsahem podporuje alografní závěť.

3. Soud v řízení provedl rozsáhlé dokazování a učinil tak následující skutková zjištění:

4. Ze spisu vedeného zdejším soudem pod sp. zn. [spisová značka] týkajícího se řízení o pozůstalosti Zůstavitelky soud zjistil následující skutečnosti: Zůstavitelka zemřela dne 26. 21. 2018, dědické řízení je vedeno zdejším soudem pod sp.zn. [spisová značka]. Manžel zůstavitelky [jméno FO] zemřel dne [datum], dědické řízení je vedeno u zdejšího soudu pod sp.zn. [spisová značka]. Zůstavitelka měla jednoho syna, který zemřel v roce 2007 a jednu vnučku, kterou je žalovaná. Dědictví po synovi zůstavitelky nabyla žalovaná (usnesení Obvodního soudu pro [adresa] o dědictví po [jméno FO] na č.l. [Anonymizováno] a [Anonymizováno]). Žalobkyně je sestrou zůstavitelky. Zůstavitelka pořídila dne [datum] holografní závěť, tedy závěť sepsanou vlastní rukou, kterou veškerý svůj movitý a nemovitý majetek pro případ své smrti odkázala žalobkyni (Holografní závěť ze dne [datum] na č. l. 44 uvedeného spisu). V rámci dědického řízení žalovaná předložila alografní závěť zůstavitelky ze dne [datum], sepsanou na počítači (Protokol sepsaný soudní komisařkou dne [datum] na č. l. 34 uvedeného spisu ). V této závěti je uvedeno, že zůstavitelka veškerý svůj movitý a nemovitý majetek pro případ své smrti odkazuje své vnučce, žalované [Jméno žalované]. Závěť je opatřena podpisem zůstavitelky a dvou svědků, jimiž jsou [jméno FO] [Anonymizováno] a [tituly před jménem] [jméno FO] (Alografní závěť ze dne [datum] na č. l. 35 uvedeného spisu). V řízení o pozůstalosti zůstavitelky a rovněž v řízení o pozůstalosti jejího manžela byly dne [datum] vyslýchány svědkyně alografní závěti [tituly před jménem] [jméno FO] a [jméno FO]. [jméno FO] dne [datum] zaslal notářce email v němž ji informoval o výměně zámků v domě zůstavitelky a jejího manžela (email na č.l. 55)

5. Usnesením Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka] byla žalobkyni uložena povinnost, aby do 3 měsíců od právní moci uvedeného usnesení podala proti žalované coby dědičce zůstavitelky z titulu alografní závěti žalobu na určení, že (žalobkyně) je dědičkou zůstavitelky z titulu holografní závěti (usnesení č.j. [spisová značka]).

6. Ze spisu vedeného zdejším soudem pod sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že jeho předmětem je řízení o pozůstalosti po manželovi zůstavitelky [jméno FO], který zemřel dne [datum] a dne [datum] bylo zahájeno uvedené dědické řízení. V rámci něho bylo zjištěno, že v době smrti zůstavitele trvalo společné jmění manželů, zákonný manželský majetkový režim nebyl změněn smlouvou nebo rozhodnutím soudu. Zůstavitel měl jednoho syna, který zemřel v roce [Anonymizováno], a vnučku, tj. žalovanou. Zůstavitel učinil dne [datum] závět formou notářského zápisu a dále dne [datum] závěť sepsanou na počítači a podepsanou zůstavitelem a dvěma svědky, [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO]. Zůstavitel závětí ze dne [datum] odkázal veškerý svůj majetek žalované (obsahem spisu vedeného Obvodním soudem pro [adresa] pod sp. zn. [spisová značka] – protokolem o předběžném šetření ze dne [datum], protokolem o zjištění stavu a obsahu závěti, listiny o vydědění nebo listiny o odvolání těchto úkonů soudem ze dne [datum], notářským zápisem sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka] ze dne [datum], protokolem o jištění stavu a obsahu listiny o pořízení pro případ smrti ze dne [datum], kopií závěti ze dne [datum]).

7. U zdejšího soudu je pod sp.zn. [spisová značka] vedeno řízení, kde na straně žalobců vystupuje více účastníků, mezi nimi žalobkyně a na straně žalované je účastníkem řízení žalovaná [Jméno žalované], předmětem řízení je žaloba na určení, že žalobci jsou dědici zůstavitele [jméno FO], manžela zůstavitelky, narozeného [datum], zemřelého [datum] ze závěti ze dne [datum]. Rozsudkem ze dne [datum] pod č.j. [spisová značka] byla žaloba zamítnuta, rozsudkem byl napaden odvoláním žalobců, o odvolání dosud nebylo rozhodnuto.

8. Ze spisu vedeného zdejším soudem pod sp. zn. [spisová značka] soud zjistil že zůstavitelka a její manžel darovali dne [datum] žalobkyni nemovité věci, a to pozemek parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a rodinný dům č. p. [Anonymizováno], který je postaven na pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], vše v katastrálním území. [adresa]. Dne [datum] pak žalobkyni darovali také pozemek parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] – zahrada, v katastrálním území [adresa] (darovacími smlouvami ze dne [datum] a ze dne [datum]). Zůstavitelé mimo jiné uvedli, že druhá darovací smlouva byla sepsána na popud žalobkyně, neboť v první darovací smlouvě byla opomenuta zahrada (replikou ze dne [datum]).

9. Dne [datum] podala zůstavitelka a její manžel žalobu proti žalobkyni [Jméno žalobkyně] na určení vlastnictví k výše uvedeným pozemkům, žalobu odůvodnili tím, že předmětné nemovitosti darovali [Jméno žalobkyně] jednak z důvodu špatného chování jejich vnučky [Jméno žalované] (žalované v tomto řízení), resp. její závislosti na návykových látkách a jednak z důvodu příslibu, že se paní [jméno FO] bude o dárce starat, pravidelně je navštěvovat a pomáhat jim ve stáří a nemocech. Obě darovací smlouvy byly uzavřeny s podmínkou, že nemovité věci budou vráceny, pokud jejich vnučka [Jméno žalované] nebude mít v budoucnu daný problém. Vzhledem k tomu, že se [Jméno žalované] ze své závislosti vyléčila, zůstavitelka a její manžel dne [datum] požádali paní [jméno FO] o vrácení daru, ta dar vrátit odmítla a hodila jim klíče na stůl s tím, že se o ně už nebude starat (žalobou sp. zn. [spisová značka], odstoupením od darovací smlouvy ze dne [datum]). Zůstavitelka a její manžel byli v řízení zastoupeni advokátem [tituly před jménem] [jméno FO] (plnou mocí založenou ve spise sp. zn [spisová značka]). V dopise ze dne [datum] paní [Jméno žalobkyně] prostřednictvím svého právního zástupce [Jméno advokáta A] sdělila, že se dárci svobodně rozhodli darovat jí nemovité věci a motivace dárců jí nebyla známa. Manžel zůstavitelky paní [jméno FO] dne [datum] nevybíravým způsobem z domu vyhodil (dopisem ze dne [datum], vyjádřením k žalobě ze dne [datum], protokolem o výslechu [Jméno žalobkyně] ze dne [datum]).

10. Při prvním jednání konaném dne [datum] právní zástupce zůstavitelky a jejího manžela sdělil soudu, že s ohledem na jejich zdravotní stav bude muset zjistit, zda bude možné provést účastnický výslech u soudu, případně bude navrhovat výslech v místě jejich bydliště (protokolem ze dne [datum]). Následně právní zástupce zůstavitele a jeho manželky sdělil, že s ohledem na věk účastníků a jejich zdravotní stav je více než vhodné, případně i nutné provést výslech v místě jejich bydliště (sdělením [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum]). Žalobkyně na toto reagovala návrhem zadání znaleckého posudku, za účelem posouzení zdravotního stavu zůstavitelky a jejího manžela, a to i zpětně ke dni udělení plné moci [tituly před jménem] [jméno FO] a ke dni podání žaloby (vyjádřením [Jméno žalobkyně] ze dne [datum], replikou ze dne [datum]).

11. K dotazu soudu pak praktická lékařka zůstavitelky [tituly před jménem] [jméno FO] sdělila, že zdravotní stav zůstavitelky nedovoluje zúčastnit se soudního řízení, jde o stav trvalý, nelze očekávat zlepšení (lékařskou zprávou ze dne [datum], založena a provedena k důkazu i samostatně v tomto řízení při jednání dne [datum]). Původ daného stavu však není z této listiny zřejmý, což namítali i žalobci (zůstavitelka a její manžel, viz vyjádření ze dne [datum]). Následně však soudu dne [datum] sdělili, že nejsou schopni se dostavit k účastnickému výslechu a trvají na jeho provedení v místě jejich bydliště (vyjádřením ze dne [datum]). Následně mezi soudem a účastníky probíhala domluva na termínech provedení účastnického výslechu v domě žalobců, k výslechu však již nedošlo, neboť zůstavitelka i její manžel zemřeli (přípisem soudu ze dne [datum], sdělením [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum], e-mailovou komunikací mezi soudem a zástupci účastníků).

12. V řízení též žalobci – zůstavitelka a její manžel založili čestná prohlášení ze dne [datum] v němž uvádí důvody převodu nemovitých věcí na paní [jméno FO], tedy že k darování přistoupili s ohledem na životní situaci a problémy jejich vnučky a v případě, že se její situace srovná, obdarovaná dar vrátí. To se však nestalo, poté, co požádali o vrácení daru, žalobkyně na ně začala křičet, že nic vracet nebude, že si dům odpracovala, byla vulgární a nechala je bez pomoci. Čestná prohlášení jsou psaná na počítači a obsahují podpis (2x čestným prohlášením ze dne [datum]). Ohledně zdravotního stavu zůstavitelky soud učinil následující zjištění:

13. Z lékařské zprávy týkající se Zůstavitelky ze dne [datum] od [tituly před jménem] [jméno FO] soud zjistil, že [tituly před jménem] [jméno FO] je praktickou lékařkou zůstavtelky. V dané lékařské zprávě lékařka uvedla, že zůstavitelka se nemůže účastnit soudního jednání a „jde o stav trvalý, nelze očekávat zlepšení“. Původ daného stavu není z této listiny zřejmý.

14. Ke zdravotnímu stavu zůstavitelky soud opatřil celou řadu listin, jež byly podkladem pro zpracování znaleckého posudku, proto se jimi soud podrobněji nezabýval, přičemž žádný z účastníků tyto listiny jakožto podklady pro znalecký posudek co do pravosti a správnosti nezpochybnil. Přes dotazy na účastníky i na ošetřující lékařku nebylo zjištěno, že by se zůstavitelka s nějakými problémy léčila u specializovaných lékařů.

15. Znalec [tituly před jménem] [jméno FO] zpracoval znalecký posudek (č.l. [Anonymizováno] a násl.) v němž dospěl k závěru, že u zůstavitelky k datu k datu [datum] nezjistil žádnou závažnou a forenzně určující chronickou či akutní duševní poruchu, jež by měla podstatný vliv na rozpoznávací a ovládací schopnosti Zůstavitelky a činila by ji tak zároveň neschopnou právně jednat; znalec v této souvislosti uvedl, že daný závěr učinil na základě dostupné lékařské dokumentace, ze které nebylo možné dovodit opak. V rámci výpovědi tyto závěry stvrdil a plně na ně odkázal. K dotazu pak dále doplnil, že je teoreticky možné, že Zůstavitelka mohla docházet ke specialistovi bez doporučení praktické lékařky, ale z předložených podkladů toto dovodit nelze, u praktického lékaře by se mala sejít veškerá dokumentace, včetně zpráv od specialistů, zde žádné takové zprávy evidovány nebyly, sám pak po další zdravotnické dokumentaci u jiných lékařů nepátral. Dále zdůraznil, že dezorientace Zůstavitelky byla zjištěna až v listopadu [Anonymizováno], tedy po rozhodném období, kdy mezi roky [Anonymizováno] a [Anonymizováno], kdy nastalo toto zhoršení, znalec zaznamenal celkem [hodnota] kontrolních vyšetření, i ošetřující lékařka [tituly před jménem] [jméno FO] v rámci pohovoru se znalcem uvedla, že do předmětného data žádné zásadní zhoršení u zůstavitelky nepozorovala. Zde se zřejmě skutečně jednalo o progres arteriosklerózy mozku, když nemoc typu Alzheimerova choroba má progres postupný, kdežto v případě Zůstavitelky se jednalo o rychlý progres pro vaskulární záležitosti typický. Pokud jde o depresivní stavy zůstavitelky v dokumentaci zmiňované, tak zde deprese nebyla až tak těžká, aby to mělo vliv na kognitivní funkce zůstavitelky, léčiva byla zůstavitelce po celou dobu předepisována s nejnižší možnou účinnou dávkou., takové dávky léků nemohou mít vliv na kvalitu vnímání a vědomí, nezpůsobují dezorientaci.

16. Ke vztahu mezi žalovanou a svědkyní [jméno FO] (dříve [jméno FO]) soud nad rámec skutečností uvedených ve výpovědích svědků zjistil následující skutečnosti:

17. Žalovaná sdílela na sociální síti Facebook několik příspěvků, na nichž je označena svědkyně [jméno FO], tak - dne [datum] sdílela odkaz na video z filmu Kouř, ve kterém označila [jméno FO] [Anonymizováno], v komentáři pod příspěvkem oslovila svědkyni „[Anonymizováno],“ - dne [datum] zveřejnila příspěvek, ve kterém označila [jméno FO], dle komentářů pod příspěvkem se jednalo o reakci na proběhlou společnou akci - dne [datum] příspěvek, v němž je označena svědkyně, kde je mimo jiné uvedeno „[Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]… A to i díky Tobě, že jsem Tě měla na okně i na drátě. o to naráz. Moc děkuji andílku [jméno FO]….“ - dne [datum] sdílela fotografii z [Anonymizováno], na které je vyfocena spolu se [jméno FO] - dne [datum] zveřejnila příspěvek, v němž poukázala na skutečnost, že se před třemi lety staly přítelkyněmi, svědkyni žalovaná oslovuje „NejKo moje nezlatíčkovatější“ a svědkyně ji v komentáři odepsala „Forever best friend! Mám Tě ráda Nejko“ - dne [datum] jedna ze 4 fotografií je tzv. „selfie“ žalované a svědkyně, dne [datum] sdílela žalovaná fotografii se svědkyní v sushi restauraci s popiskem „Miluji Tě [Anonymizováno].“ 18. Žalobkyně [Jméno žalobkyně]

19. Dne [datum] byl v řízení sp. zn. [spisová značka] proveden účastnický výslech žalobkyně [Jméno žalobkyně]. V rámci projednávané věci nebyl osobní výslech žalobkyně proveden, ale se souhlasem obou účastníků byl pouze přečten protokol o výslechu žalobkyně, kdy k tomuto soud přistoupil s ohledem na věk a zdravotní stav žalobkyně, jakož i povahu a předmět řízení, a jeho emocionální náročnost. K tomu dodává, předmět výslechu a okruh zjišťovaných okolností byl v obou řízeních prakticky totožný, žalobkyně se zejména vyjadřovala ke vztahům se zůstavitelkou a jejím manželem panem [jméno FO], okolnostem darování a pořízení závěti, jakož i k osobě svědkyně [jméno FO].

20. Žalobkyně [Jméno žalobkyně] v rámci svého účastnického výslechu uvedla, že jí manželé [jméno FO] darovali nemovitost, neboť nechtěli, aby připadla žalované. Nejprve jí darovali dům, pak se zjistilo, že chybí zahrada, přičemž [jméno FO] jí to chtěli dát celé, tak jí řekli, ať zavolá doktoru [jméno FO], tak se s ním domluvila schůzka a u [jméno FO] doma se podepsala druhá darovací smlouva. Žalobkyně se o manžele [jméno FO] starala, každý den k nim docházela, nosila nákup, vařila, zajišťovala, aby si brali léky. V roce [Anonymizováno] k [jméno FO] občas začala docházet žalovaná. V roce [Anonymizováno] jí manželé [jméno FO] sdělili, že by chtěli kus zahrady pro žalovanou, aby jí ho tedy dala. Žalobkyně sdělila, že si tam mohou dělat, co chtějí, ale část zahrady dát žalované odmítla. Poté ji pan [jméno FO] vyhodil. Následně se viděli jen při odečtu stavu vodoměru, přitom se jí pan [jméno FO] zdál zmatený, chtěl, aby odemkla branku, ačkoliv neměla klíče, rovněž ji oslovil jako „[Anonymizováno], běž otevřít“, ačkoliv v domě byla žalovaná, tedy [jméno FO]. [jméno FO] je kamarádka nebo spolužačka žalované, u manželů [jméno FO] její jméno občas zaznělo, viděla ji na promoci žalované (účastnickým výslechem žalobkyně učiněným v řízení [spisová značka]).

21. Svědkyně [jméno FO] (dříve [jméno FO]) – svědkyně závěti 22. Svědkyně v rámci dědického řízení při výslechu dne [datum] vypověděla, že je rodinná přítelkyně, žalovanou zná od školky, zůstavitelé ji občas vyzvedávali ze školky, později se s nimi vídala zhruba čtyřikrát do roka, rovněž se viděli na promoci žalované. Se žalovanou se vídá, na dovolené společně byly jednou. K podpisu závěti došlo v kuchyni zůstavitelů po obědě v odpoledních hodinách, přítomna byli manželé [jméno FO] (zůstavitelé, notář, a obě svědkyně. Zůstavitelka byla orientována, měla zhoršenou pohyblivost, zůstavitelé uváděli, že žalobkyni požádali o vrácení daru a chtěli, aby vše získala žalovaná (protokolem ze dne [datum], č. j. [spisová značka]). Dne [datum] svědkyně [jméno FO] zaslala e-mail notáři, v němž sdělila, že si zpětně uvědomila, že chybně uvedla jméno právníka jako [tituly před jménem] [jméno FO], ovšem jednalo se o [tituly před jménem] [jméno FO] (e-mailem ze dne [datum] sp. zn. č. j. [spisová značka]).

23. Dne [datum] byl proveden výslech svědkyně v řízení [spisová značka], při němž svědkyně sdělila, že zůstavitel a jeho manželka dali žalobkyni dar, poté chtěli, aby ho vrátila, což však odmítla. Proto následně svědkyni požádali, aby svědčila při pořízení závěti, nejprve v této záležitosti svědkyni kontaktovala žalovaná telefonicky od manželů [jméno FO], kteří byli hovoru přítomni, neboť je svědkyně slyšela pozdravit. Poté se svědkyně osobně zastavila u zůstavitele. Při podpisu byla přítomna [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO], svědkyně a manželé [jméno FO]. Svědkyně seděla proti manželce zůstavitele, [tituly před jménem] [jméno FO] seděla vlevo, zůstavitel seděl zády ke kuchyni v křesle. [tituly před jménem] [jméno FO] je seznámil se závětí, následně ji pročítal, poté ji oni pročetli a poté je [tituly před jménem] [jméno FO] vyzval k podpisu. Se žalovanou předem nemluvila o tom, že má závěť podepsat, a za podpis jí nebylo nic přislíbeno. Žalovanou zná ze školky, občas je hlídali společně, proto se vídaly i mimo školku. Na základní škole se jejich cesty postupně rozcházely, neboť nechodily do stejné školy, při studiích se vídaly zřídka, občas spolu vyrazily za zábavou, jednou spolu byly na dovolené v [Anonymizováno] v roce [Anonymizováno], ovšem svědkyně jela se svým přítelem, proto s žalovanou trávily čas nezávisle na sobě a nazpět jela každá zvlášť. V době, kdy si žalovaná procházela závislostí, spolu nebyly vůbec v kontaktu. Výsledek dědického řízení nebude mít na svědkyni žádný vliv. Nejlepší kamarádkou svědkyně je osoba odlišná od žalované, tuto kamarádku svědkyně pořádala, aby ji svědčila na svatbě. Zůstavitel a jeho manželka se s žalovanou v době její závislosti nebavili, během léčení následně obnovili a upevnili svůj vztah (protokol o jednání ).

24. V rámci svědecké výpovědi při jednání dne [datum] svědkyně vypověděla, že žalovanou zná již od dětství, kdy obě navštěvovaly stejnou mateřskou školu. V téže době rovněž poznala Zůstavitelku a jejího manžela, neboť ti občas obě dívky z mateřské školy vodili domů příp. je i hlídali. Svůj vztah k žalované svědkyně charakterizovala jako přátelský, avšak do okruhu svých nejbližších přátel ji neřadí (např. věci osobnější povahy si prakticky vzájemně nesdělují a nesdělovaly si je ani v minulosti). To je dáno odlišnými životními cestami, které se počaly rozcházet již ve chvíli, kdy každá z nich nastoupila do jiné základní školy. Některá období byl jejich vztah ve smyslu kontaktu a komunikace prakticky minimální; v letech [Anonymizováno] až [Anonymizováno] se vídaly spíše zřídka během vysokoškolských studií (na odlišných školách, ale v témže městě) spolu ovšem občas navštívily nějakou kulturní akci a posléze absolvovaly společnou zahraniční dovolenou (společnou ovšem toliko ve smyslu, že tam společně odcestovaly, svědkyně tam byla primárně se svým partnerem a s žalovanou na sebe nebyly vázány i zpáteční cestu podnikali každý zvlášť). Bližší vztah, než s žalovanou měla svědkyně se Zůstavitelkou a jejím manželem (vzhledem k výše uvedenému je vnímala tak trochu jako své prarodiče), když je cca 4 × do roka navštěvovala. Při jedné z návštěv se pak dozvěděla o hádce mezi zůstavitelkou a žalobkyní, kterou požádali o vrácení daru, jak měli domluveno, ta to však odmítla, z toho byla zůstavitelka velmi smutná, své sestře věřila. Za účelem poskytnutí svědectví při pořizování alografní závěti pak svědkyni někdy zjara 2016 oslovila žalovaná, a to telefonicky za přítomnosti Zůstavitelky a jejího manžela (ti svědkyni do telefonu zdravili), při této příležitosti též nadiktovala žalované své osobní údaje, při podpisu závěti pak předkládala svůj občanský průkaz. Bylo to někdy v roce [Anonymizováno] zjara. Samotného pořízení závěti se vyjma Zůstavitelky a jejího manžela (ten daného dne rovněž pořídil alografní závěť) účastnila svědkyně, druhá svědkyně [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO], který závěť koncipoval, všichni byli v jedné místnosti. V den podpisu závěti byly zmiňovány důvody jejího sepisu, pan [jméno FO] závěť představil a pročetl ji, pak se přistoupilo k podpisu. [jméno FO] závěť podepisovali jeden po druhém, kdo dříve si již nepamatuje, k podpisu došlo někdy po obědě, kolem 13 nebo 14 hodiny, jistě to nebylo ani brzy ráno ani pozdě odpoledne. Kdo jí řekl kdy a kam se má dostavit si již nepamatuje. V domě byla přítomna i žalovaná, která je pustila do domu, při podpisu závěti žalovaná nebyla. Dále svědkyně uvedla, že pro ni nebylo nijak významné, komu zůstavitelé odkáží svůj majetek. Starší závěť zůstavitelů zmiňována při této příležitosti nebyla, ale svědkyně o ní věděla z minulosti. K věci vypovídala též v dědickém řízení a též u zdejšího soudu ve věci závěti manžela zůstavitelky, kdy v dědickém řízení před notářem chybně označila [tituly před jménem] [jméno FO] jako notáře pana [jméno FO], což si následně uvědomila a zaslala notáři vysvětlující email. [jméno FO] zmiňovali doktora [jméno FO], jako ho znali a zda znali též doktorku [jméno FO] svědkyně nevěděla. K výrazu „nejka“ uvedla, že se jedná o vtip ze seriálu Teorie velkého třesku a říkají si tak kamarádky, jejichž vztah je zvláštní.

25. Svědkyně [tituly před jménem] [jméno FO] – svědkyně závěti 26. Svědkyně [tituly před jménem] [jméno FO] při výslechu v rámci dědického řízení dne [datum] mimo jiné 2 × uvedla, že byla při pořízení alografní závěti přítomna, dále uvedla, že podpis závěti proběhl v kuchyni zůstavitele za přítomnosti zůstavitele, jeho manželky, obou svědkyň a [tituly před jménem] [jméno FO]. Přímo v místnosti nebyla přítomná žalovaná. Text závěti připravil [tituly před jménem] [jméno FO], zůstavitel se s obsahem seznámil, souhlasil s ním a závěť podepsal. Během výslechu se zástupce žalobců [tituly před jménem] [jméno FO] mj. dotázal „Jaký byl fyzický stav obou pořizovatelů? Chodili o berlích nebo byli třeba na vozíčku?“ a [tituly před jménem] [jméno FO] odpověděla „Hovořili s námi, přesunuli se, dokonce nám nabízeli koláč“. Následovala otázka „Ale jak se pohybovali? Já to nevím, já tam nebyl“, na což [tituly před jménem] [jméno FO] odpověděla „Já taky ne“. K dotazu zástupce žalobců „Počkejte, to snad nemyslíte vážně?“, [tituly před jménem] [jméno FO] odpověděla „to byl vtip“ (Protokol sepsaný pracovníkem soudního komisaře dne [datum] na č. l. 97 uvedeného spisu).

27. V rámci výslechu v řízení sp.zn. [spisová značka] dne [datum] svědkyně uvedla, že zůstavitele neznala, kolega a partner [tituly před jménem] [jméno FO] ji požádal, aby svědčila při podpisu závěti, kterou připravoval pro své klienty. Závěť podepsala v červnu [Anonymizováno] kolem poledne v domě zůstavitelů, konkrétně v kuchyni a jídelním koutem. V místnosti byla přítomna ona, druhá svědkyně, zůstavitelé a [tituly před jménem] [jméno FO]. Ona seděla vedla druhé svědkyně proti zůstavitelům. V domě byla přítomna žalovaná, ale v místnosti s nimi neseděla. Zůstavitel si závět přečetl a potvrdil, že se jedná o jeho vůli, [tituly před jménem] [jméno FO] rovněž přečetl závěť nahlas. Její výpověď v dědickém řízení, že při podpisu závěti „nebyla přítomna“ byla míněna jako žert a byla pronesena v reakci na otázku právního zástupce, která se jí zdála nepřiměřená. Byla si vědoma toho, že podává svědeckou výpověď a byla v tom směru poučena (protokol o jednání ze dne [datum] na č.l. [Anonymizováno] a násl. spisu sp.zn. [spisová značka]).

28. Dne [datum] svědkyně [tituly před jménem] [jméno FO] v plném rozsahu odkázala na svou výpověď učiněnou u zdejšího soudu dne [datum] v řízení [spisová značka]. Uvedla, že její přítel [tituly před jménem] [jméno FO], ji požádal, aby svědčila podpisu závěti. Podpisu byla přítomna též druhá svědkyně paní [jméno FO] a vnučka zůstavitelů, která ale s nimi při podpisu závěti nebyla v jedné místnosti. Listina se podepisovala v přízemí domu, kde se nacházel kuchyňský kout, stůl, židle, časově to bylo někdy po poledni. [tituly před jménem] [jméno FO] přečet závěť, která byla velmi stručná a následně došlo k jejímu podpisu. Druhou svědkyni vůbec neznala a nezná, pokud je jí známo, zvolila si ji paní [jméno FO]. K výpovědi z pozůstalostního řízení vysvětlila tak, že se jednalo o bezprostřední reakci, když byla dotazována na podrobnosti po více než šesti letech. Svědkyně vyslovila lítost nad touto svou reakcí, když ve skutečnosti pořízení závětí přítomná byla; výslech v notářské kanceláři však pro ni tehdy byl velmi stresující, otázky jí kladené byly zavádějící a ona sama byla po operačním zákroku.

29. Svědek [tituly před jménem] [jméno FO] – advokát, zpracovatel textu závěti a darovacích smluv 30. [tituly před jménem] [jméno FO] v rámci výslechu v dědickém řízení dne [datum] vypověděl, že s manželem zůstavitelky byli přátelé, v roce [Anonymizováno] manželům [jméno FO] pomohl sepsat darovací smlouvu ve prospěch žalobkyně, neboť si přáli, aby se jejich majetek nedostal do rukou žalované, která byla v té době závislá na drogách. Později projevili zájem testovat ve prospěch žalované, která se závislosti dokázala zbavit a starala se o ně namísto žalobkyně. Vzhledem k tomu, že hůře chodili, k podpisu došlo u nich doma. Svědek jim sdělil, ať si zajistí jednoho svědka, druhého zajistí sám. Schůzka proběhla kolem 12. hodiny, oba byli orientovaní, listinu přečetl nahlas, prohlásili, že se jedná o jejich poslední vůli (protokolem ze dne [datum], č. j. [spisová značka]).

31. V rámci výslechu v řízení sp.zn. [spisová značka] dne [datum] svědek učinil obdobnou výpověď, doplnil, že k podpisu došlo v místnosti vedle kuchyně, manželka zůstavitele seděla na sedací soupravě, která je umístěna vpravo od stolu (protokol o jednání ze dne [datum] na č.l. 131 a násl. spisu sp.zn. [spisová značka] ).

32. Dne [datum] svědek [tituly před jménem] [jméno FO] v plném rozsahu odkázal na svou výpověď učiněnou v řízení [Anonymizováno] C a uvedl, že jej zůstavitelka kontaktovala s tím, že s manželem chtějí sepsat závěť ve prospěch své vnučky, tedy žalované a chtějí jí odkázat veškerý svůj majetek. Obě závěti se podepisovaly společně. K podpisu závětí došlo za přítomnosti svědkyně [tituly před jménem] [jméno FO] a druhé svědkyně, kterou si zajistili [jméno FO], neznal ji jménem, jednalo se o mladší osobu, sám jako svědek vystupovat nechtěl, s ohledem na to, že připravoval text závěti. Samotný podpis probíhal tak, že nejprve byl přečten text závěti, která byla velice stručná, poté byla pomocí občanských průkazů ověřena totožnost zůstavitelky a jejího manžela, jednalo se o formalitu. Žalovaná také byla v domě přítomna, zajistila pohoštění, ale samotného podpisu se neúčastnila. Manžele [jméno FO] znal již z dob, kdy sepisovali darovací smlouvu ve prospěch žalobkyně, jelikož žalovaná tehdy nevedla řádný život, svědek upozorňoval na rizika s tímto spojená, nicméně zůstavitelka své sestře věřila, žalobkyně si byla vědoma, že se jedná toliko o úhybný manévr, aby nedědila vnučka a potvrzovala, že je připravena na případnou žádost zůstavitelů dar vrátit. Následně jej paní [jméno FO] oslovila s tím, že v darovací smlouvě byla opomenuta zahrada, načež se u [jméno FO] podepisovala dodatečná darovací smlouva, podrobnosti podpisu si již nepamatuje, nic nenasvědčovalo tomu, že by se [jméno FO] žalobkyně obávali nebo něco podobného. V době podpisu této závěti byla zůstavitelka na žalobkyni rozlícená, že nechce vrátit dar. Důvodem nové závěti bylo, že vnučka začala vést normální život, starala se o ně, dokonce vystudovala vysokou škodu, čímž se [jméno FO] chlubili a zřejmě tedy žalobkyně odmítla vrácení daru. Ohledně přesného popisu místnosti, v níž došlo k podpisu závěti odkázal na výpověď z [datum] a nakreslený plánek, kdy se jednalo o kuchyň s jídelním koutem, kde byl stůl, okno do zahrady a lavice, kde sedávala zůstavitelka.

33. Svědek [jméno FO] – vnuk žalobkyně 34. Svědek [jméno FO], který je vnukem žalobkyně vypověděl, že zůstavitelku a jejího manžela navštěvoval asi 2 × měsíčně, vídal zde příležitostně žalovanou a několikrát souseda, který chodil kvůli veteránovi pana [jméno FO], jiné osoby ne, [jméno FO] nezná, [jméno FO] o ní nemluvili. Zůstavitelka měla s žalobkyní vřelé vztahy, žalobkyně k [jméno FO] chodila pomáhat od roku [Anonymizováno] prakticky denně, kromě víkendů na chalupě, starala se o ně, naopak [jméno FO] zase pomáhali na chalupě, když pan [jméno FO] ještě řídil. Ohledně zdravotního stavu Zůstavitelky uvedl, že ta měla potíže s chůzí, její manžel měl problémy s pamětí, např. se ztratil cestou na nákup, místo u lékaři dojel do hasičárny (byl původní profesí hasič). Žalobkyně ke [jméno FO] přestala docházet poté, co ji vyhodili s nařčením, že je okrádá. Obdobně svědek vypovídal i v řízení [Anonymizováno] C.

35. Svědkyně [jméno FO] – manželka [jméno FO], vnuka žalobkyně 36. Svědkyně [jméno FO] vypověděla, že zůstavitele navštěvovali zhruba jednou měsíčně, v roce [Anonymizováno] dvakrát měsíčně, žalobkyně byla vždy u zůstavitelů, měli spolu hezký, blízký vztah, a to až do března [Anonymizováno], kdy strejda (zůstavitel) žalobkyni slovně napadl, že ji už nepotřebují, poté již žalobkyně ke [jméno FO] nechodila. Zůstavitelka chodila o berlích, často nosila límec a nosila brýle. Pravidelně u zůstavitelů nikoho nepotkávala, občas sousedy, například pana [jméno FO], který bydlel přes ulici. [jméno FO] osobně nezná, ví, že je kamarádkou žalované, [jméno FO] o ní hovořili v souvislosti s žalovanou, například, že někde spolu byly apod.

37. Svědkyně [jméno FO] – neteř žalobkyně 38. Svědkyně [jméno FO] vypověděla, že [jméno FO] navštěvovala od dětství, vždy tam potkávala žalobkyni, někdy i žalovanou, do roku [Anonymizováno] jezdila na návštěvy cca 2-3 měsíčně, poté jezdit prakticky přestala. Bylo období, kdy žalovaná ke [jméno FO] nesměla chodit, měla nějaké problémy, [jméno FO] o ní příliš často nemluvili. [jméno FO] nezná, zůstavitelé o ní nikdy nemluvili, jednou jí viděla u notáře pana [Anonymizováno]. Dále [jméno FO] zmiňovali ukrajinského souseda, který k nim chodil na návštěvy. Někdy kolem roku [Anonymizováno] se [jméno FO] s žalobkyní rozkmotřili, což jí přijde nepochopitelné, žalobkyně jí říkala, že to bylo kvůli nějaké zahradě ví o nějakém rozporu mezi žalobkyní a žalovanou, ale podrobnosti jí známy nejsou.

39. Svědkyně [jméno FO] – sestřenice zůstavitelky 40. Svědkyně [jméno FO] vypověděla, že zůstavitelku znala od mládí a vídala se s ní zhruba každý 6 týdnů u zůstavitelky doma. Žalovaná původně se Zůstavitelkou a jejím manželem neměla dobré vztahy, jelikož užívala návykové látky. Tato situace vyústila v darování nemovitosti patřící Zůstavitelce a jejímu manželovi žalobkyni. Dodatečně se pak sepisovala darovací smlouva na zahradu. Žalovaná se však ze své závislosti vyléčila a se Zůstavitelkou a jejím manželem se postupně opět sblížila. Žalobkyně se o Zůstavitelku a jejího manžela starala po celé roky a péčí o ně trávila nemalé množství času, chodila k nim denně, a měli velmi dobré vztahy, dokud jí nebylo z jejich strany řečeno, že o její pomoc již nestojí, jelikož se o ně stará žalovaná; toto žalobkyně těžce nesla, k tomu došlo v roce [Anonymizováno]. [jméno FO] nezná, nikdy ji u [jméno FO] neviděla a ani oni o ní nikdy nemluvili. Na promocích žalované nebyla, [jméno FO] ano, zůstavitelka jí poté sdělovala, že byli zklamaní, že čekali, že je žalovaná vezme někam na oběd nebo na kávu, ale ona šla s maminkou a přítelem po Praze a oni jeli domů.

41. Svědek [jméno FO] – známý a bývalý soused manželů [jméno FO]

42. Z výslechu [jméno FO] soud zjistil, že tento svědek se s manželi [jméno FO] znal od r. [Anonymizováno], měl s nimi velmi dobré vztahy a téměř každý týden je navštěvoval (zběžně se přitom vídali prakticky denně). V roce [Anonymizováno] se však odstěhoval, a poté již s nimi nebyl v osobním kontaktu, pouze několikrát telefonicky hovořil s panem [jméno FO] (asi právě v roce [Anonymizováno]). Svědek uvedl, že mu pan [jméno FO] řekl, že má Alzheimera, paní [jméno FO] pak měla od mládí problémy s koleny a pohybovala se za pomoci berlí. Dále z jeho výpovědi vyplynulo, že vztah manželů [jméno FO] s žalovanou byl špatný, když ta jim dokonce vyhrožovala zbavením svéprávnosti. Vztah manželů [jméno FO] s žalobkyní byl potom pravým opakem, tak krásné příbuzenské vztahy nezažil, vše dělali spolu, jezdili na nákupy, na chatu žalobkyně, S žalovanou později telefonicky hovořil, když ta jej informovala o úmrtí obou manželů. [jméno FO] pak svědek z předložené fotografie nepoznal a s absolutní jistotou uvedl, že ji u manželů [jméno FO] nikdy neviděl.

43. Svědek [jméno FO] – soused a známý zůstavitelů 44. Z výslechu [jméno FO] soud zjistil, že ten manžele [jméno FO] dobře znal, když je velmi často navštěvoval; při těchto návštěvách pak potkával jak žalobkyni, tak žalovanou. Asi kolem roku 2011 pak při jedné z návštěv potkal i [jméno FO], dle jeho názoru v ní manželé [jméno FO] viděli vnučku, resp. takový vzor. O žalované manželé [jméno FO] mluvili hezky, avšak trápily je její problémy, když žalovaná měla svá „telecí léta“. Ohledně vztahu paní [jméno FO] k žalobkyni svědek uvedl, že poté co manželé [jméno FO] vyzvali žalobkyni k vrácení daru (nemovitosti) vzniklo napětí. Mluvilo se přitom o tom, že převod nemovitosti byl pouze dočasný, žalobkyně naopak poukazovala na svoji péči o manžele [jméno FO]. Ohledně zdravotního stavu manželů [jméno FO] pak svědek uvedl, že mentálně na tom byli dobře a věděli co dělají, oba však měli problémy s chůzí.

45. Svědek [jméno FO] – bývalý partner žalované 46. Svědek [jméno FO] vypověděl, že s žalovanou byl ve vztahu zhruba šest let zpátky, resp. od roku [Anonymizováno] do roku [Anonymizováno], možná [Anonymizováno], po dobu vztahu s žalovanou navštěvovali s žalovanou manžele [jméno FO] cca 3 x měsíčně, u [jméno FO] se setkal s žalobkyní, a asi 20 x se u nich též setkal se [jméno FO] Mařšálovou, kterou označil za známou žalované. Naposledy jí viděl na promocích žalované, kde dělala fotografku, na promocích byli přítomni také zůstavitelé a žalobkyně a matka žalované. S žalobkyní měli [jméno FO] pěkné vztahy, později se projevily negativní věci, které se týkaly toho, proč tu dnes jsme, byly to takové rodinné hádky, kterým se vyhýbal. Kdy přesně [jméno FO] zemřeli si již nepamatuje, mohlo to být tak 6 měsíců poté, co se s žalovanou rozešli. Asi před deseti lety se žalovaná léčila ze závislosti, na dovolené v Keni spolu nebyli. Soud na tomto místě podotýká, že svědek měl problémy s časovým zařazením jednotlivých událostí, jinak však jeho výpověď působila věrohodně, detaily si vybavoval přiměřeně časovému odstupu událostí.

47. Soud zamítl návrh na provedení důkazu čestnými prohlášeními sousedů založených stranou žalovanou a výslech dalších svědků navržených žalovanou v podání ze dne [datum] (č.l. 189 zrubu a č.l. 190), a to [jméno FO], [Anonymizováno] [Anonymizováno], [jméno FO] [Anonymizováno], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO] [Anonymizováno], a to pro nadbytečnost, když uvedení svědci měli vypovídat zejména k objasnění vztahů zůstavitelů s žalovanou, přičemž však ke zjištění skutkového stavu byly dostačující již provedené a výše popsané svědecké výpovědi.

48. Pro nadbytečnost soud zamítl také návrh na opětovný výslech svědkyně [jméno FO], když výslech svědkyně byl proveden podrobně, svědkyně vypovídala shodně jako v řízení [Anonymizováno] C a jako v dědické řízení, z výslechů a důkazů provedených následně nevyplynuly žádné nové skutečnosti nebo rozpory, ze kterých by vyvstala potřeba na opětovný výslech svědkyně.

49. Dále soud zamítl důkazy dotazem na společnost META ke zpřístupnění facebookového profilu žalované a svědkyně [jméno FO], jakož i zpřístupnění instagramového účtu žalované a poskytnutí všech údajů z těchto profilů, a to jednak proto, že takový návrh je zcela neurčitý ohledně vymezení okruhu zjišťovaných skutečností, ale zejména z důvodu, že takový zásah do soukromí dotčených osob považuje za zcela nepřiměřený a nadto jak vysvětluje níže, soud nepovažuje projevy na sociálních sítích za způsobilé samy o sobě prokázat intenzitu vztahu mezi žalovanou a svědkyní, naplňující definici osoby blízké, kdy je obecně známo, že způsob, jakým se zpravidla osoby prezentují na sociálních sítích a jak prezentují své vztahy, neodpovídá zcela realitě.

50. Rovněž soud zamítl i další důkazy dosud neprovedené, zejména fotografie, jež byly stranou žalující založeny do spisu, neboť byly založeny po koncentraci řízení. Fotografie z promocí žalované měla žalobkyně jistě k dispozici již dříve a nic jí nebránilo je soudu včas předložila, ohledně fotografií z interiéru bytu zůstavitelů soud konstatuje, že z nich není zřejmé, kdy byly pořízeny a zda před jejich pořízením nebylo s předmětným prostorem manipulováno.

51. Všechny důkazy soud hodnotil dle ustanovení § 132 o.s.ř. a to jednotlivě i ve vzájemné souvislosti. Současně přihlédl i k tomu, co uvedli a jak se chovali účastníci řízení. Ohledně pravosti předložených listinných důkazů soud neměl žádné pochybnosti, ani účastníky nebylo v tomto ohledu ničeho namítáno. Pokud jde o výpovědi svědků, tak zde nutno říci, že svědci [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO] a [jméno FO] byli vyslýcháni již v dědickém řízení, jakož i v souvisejícím řízení [Anonymizováno] C, jejich výpovědi jsou konzistentní, v průběhu času se v podstatných detailech nezměnily a obstojí i ve vzájemné souvislosti, kdy událost podpisu závěti popisují zásadně shodně, včetně časových a místních okolností (podrobněji viz níže).

52. Na základě provedeného dokazování, kdy soud důkazy zhodnotil podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž pečlivě přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, učinil následující skutkový závěr:

53. Zůstavitelka a její manžel [jméno FO] činili zásadní úkony společně, takto dne [datum] pořídili každý svou holografní závěť totožného obsahu, kterou veškerý svůj movitý a nemovitý majetek pro případ své smrti odkázali žalobkyni, tedy sestře zůstavitelky, téhož dne jí darovali rodinný dům s pozemkem v [adresa], kde bydleli, a v roce [Anonymizováno] i příslušnou zahradu. V roce [Anonymizováno] pak oba podali žalobu proti žalobkyni, dle níž požadovali vrácení daru pro nevděk, žalobu odůvodnili tím, že darování mělo být pouze dočasné, došlo k němu v době, kdy vnučka žalobců (zůstavitelů) byla závislá na návykových látkách a bylo domluveno, že dar bude vrácen, pokud se vnučka (žalovaná) ze závislosti vyléčí. To se nakonec stalo a žalobkyně byla vyzvána k vrácení daru, to však odmítla, začala se k zůstavitelům chovat hrubě a odmítla o ně dále pečovat.

54. Dne [datum] zůstavitelé pořídili každý vlastní alografní závěť, téhož znění, kterou veškerý svůj majetek odkázali žalované. Text závěti je velice stručný, připravoval jej [tituly před jménem] [jméno FO], který již pro zůstavitele v minulosti zpracovával výše uvedené darovací smlouvy. [tituly před jménem] [jméno FO] zajistil jednu svědkyni závěti, svou přítelkyni [tituly před jménem] [jméno FO], druhou svědkyni si zajistili zůstavitelé, kdy takto prostřednictvím své vnučky žalované oslovili [jméno FO]. Výpovědi svědků [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO] i [jméno FO] se shodovaly v tom, že k samotnému podpisu závěti došlo u [jméno FO] doma někdy po poledni, přítomni podpisu byl [tituly před jménem] [jméno FO], který přečetl text závěti, oba zůstavitelé a svědkyně [tituly před jménem] [jméno FO] a [jméno FO], žalovaná byla v domě, ale ne přímo u podpisu. K podpisu závěti došlo v místnosti vedle kuchyně, kde se nacházel stůl, lavice a židle, svědkyně se lehce rozcházely v tom, kdo kde seděl a zda v místnosti bylo křeslo nebo židle, v obecných rysech ale místnost popsaly shodně. Svědkyně [tituly před jménem] [jméno FO] v rámci výslechu v dědickém řízení po sérii dotazů zástupce žalobkyně uvedla, že podpisu závěti přítomna nebyla, následně však vysvětlila, že se jednalo o vtip, resp. stresovou reakci na otázku zástupce žalobkyně, která se jí zdála nepřiměřená a zavádějící.

55. Ohledně zdravotního stavu zůstavitelky nebylo zjištěno, že by se zůstavitelka léčila u specializovaného lékaře, svou praktickou lékařkou byla pravidelně sledována, trpěla zejména fyzickými obtížemi pohybového aparátu. Veškerou dostupnou zdravotní dokumentaci, jakož i materiály související s přiznaným příspěvkem na péči podrobil podrobnému zkoumání znalec [tituly před jménem] [jméno FO], který ve znaleckém posudku učinil jednoznačný závěr, že zůstavitelka v době podpisu alografní závěti netrpěla žádnou duševní poruchou, která by měla vliv na její rozpoznávací a určovací schopnosti, byla plně orientovaná v čase a prostoru. Zůstavitelka byla dne [datum] a dne [datum] vyšetřována svou praktickou lékařkou; ta znovu nediagnostikovala žádné problémy týkající se mentálního stavu zůstavitelky, tyto byly diagnostikovány, až během vyšetření dne [datum], kdy bylo konstatováno, že Zůstavitelka „orientovaná osobou, časem a místem není – neví, kdo jsem“, což bylo přisuzováno progresi arteriosklerózy mozku. Demence jako taková však zůstavitelce diagnostikována nikdy nikým nebyla. Ani z výpovědi svědků nevyvstaly žádné pochybnosti stran mentálního stavu zůstavitelky, naopak svědci zmiňovali toliko problémy pohybového aparátu, nikoliv problémy s pamětí či kognitivních funkcí.

56. Ke vztahu mezi žalovanou a druhou svědkyní závěti [jméno FO] má soud za prokázané, že jsou kamarádky od dětství, ze nejlepší kamarádky se nepovažují, stejně na intenzitu jejich vztahu nazírá i okolí, po ukončení základní školy se jejich cesty rozešly, scházely se příležitostně na akcích v době studií vysoké školy, byly spolu na dovolené v Keni, kde [jméno FO] byla s přítelem a žalovaná se k nim přidala, program a cestu zpět realizovaly každá zvlášť. Na sociální síti Facebook se v několika příspěvcích z let [Anonymizováno]-[Anonymizováno] vzájemně označují a emotivně oslovují jako nejlepší kamarádky. V říjnu [Anonymizováno] se uskutečnila promoce žalované, kde byla přítomna matka žalované, tehdejší přítel žalované [jméno FO], zůstavitelé a žalobkyně a rovněž [jméno FO], která zejména pořizovala fotografie dané události.

57. Podle § 1534 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) závěť, kterou zůstavitel nenapsal vlastní rukou, musí vlastní rukou podepsat a před dvěma svědky současně přítomnými výslovně prohlásit, že listina obsahuje jeho poslední vůli.

58. Podle § 1540 odst. 1 o. z. dědic nebo odkazovník není způsobilý svědčit o tom, co se mu zůstavuje. Stejně není způsobilá být svědkem osoba dědici nebo odkazovníkovi blízká, ani zaměstnanec dědice nebo odkazovníka.

59. Podle § 22 odst. 1 o. z. osoba blízká je příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel nebo partner podle jiného zákona upravujícího registrované partnerství (dále jen „partner“); jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké, pokud by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní. Má se za to, že osobami blízkými jsou i osoby sešvagřené nebo osoby, které spolu trvale žijí.

60. Podle § 1525 o. z. nesvéprávný není způsobilý pořizovat, nejedná-li se o případy uvedené v § 1526 až 1528.

61. Podle § 581 věty druhé o. z. neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat.

62. Podle § 565 věty první o. z. je na každém, kdo se dovolává soukromé listiny, aby dokázal její pravost a správnost.

63. Podle § 574 o. z. na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné.

64. V dědickém řízení po zůstavitelce [jméno FO] došlo ke sporu o dědické právo, kdy žalobkyně nárokovala dědictví po zůstavitelce z titulu holografní závěti ze dne [datum], žalovaná v dědickém řízení předložila alografní závěť ze dne [datum]. Žalobkyně tuto závěť zpochybnila a v návaznosti na to byla vyzvána v souladu s ustanovením § 1672 o. z., aby své právo ve lhůtě 3 měsíců uplatnila žalobou. Žalobkyně pak ve stanovené lhůtě podala tuto žalobu, ve které se domáhala určení, že je dědičkou po zůstavitelce ze závěti ze dne [datum] s odůvodněním, že alografní závěť ze dne [datum] je neplatná.

65. Jelikož se jednalo o alografní závěť, tedy závěť nesepsanou vlastní rukou zůstavitelky, v souladu s § 1534 o. z. je pro platnost takové závěti nutné, aby byla zůstavitelkou vlastnoručně podepsána a aby dva svědci svými podpisy na závěti osvědčili, že zůstavitelka před nimi výslovně prohlásila, že listina obsahuje její poslední vůli. Jedná se o soukromou listinu, a bylo na žalované, aby ve smyslu § 565 o. z. prokázala její pravost a správnost (srovnej rozsudek NSČR sp.zn. 24 Cdo 2592/2021). Této povinnosti však žalovaná dostála a tuto svou procesní povinnost splnila[Anonymizováno]

66. Žalobkyně namítala, že alografní závěť nesplňuje zákonné požadavky na projev vůle zůstavitelky, kdy jednak zůstavitelka nebyla způsobilá právně jednat neboť trpěla stařeckou demencí a neorientovala se v čase a prostoru, svědkyně [tituly před jménem] [jméno FO] nebyla přítomna podpisu závěti a v případě svědkyně [jméno FO] bylo porušeno ustanovení § 1540 odst. 1 o. z., neboť se jednalo o nejlepší kamarádku žalované, tedy osobu blízkou žalované jako povolané dědičce.

67. Ke způsobilosti zůstavitelky právně jednat bylo prokázáno, že v době podpisu sporné závěti byla plně způsobilé se rozhodovat, porozumět textu závěti a chápat důsledky plynoucí z jejího podpisu. Závěry znalce jsou v tomto směru zcela jednoznačné, mají oporu v opatřených důkazech, kdy znalec zejména vycházel ze zdravotní dokumentace ošetřující lékařky a posudků úřadu práce ohledně posuzovaní zůstavitelky v souvislosti s příspěvkem na péči. Vlivem věku u zůstavitelky docházelo k oslabení kognitivních funkcí, to však nemělo vliv na její rozpoznávací a ovládací schopnosti k datu podpisu závěti, v letech [Anonymizováno]-[Anonymizováno] byla zůstavitelka opakovaně vyšetřena ošetřující lékařkou a žádné významné změny zjištěny nebyly, zhoršení zdravotního stavu bylo zjištěno až v listopadu [Anonymizováno], což odpovídá progresi arteriosklerózy. Tento závěr je podporován i výpověďmi svědků, kteří hovořili toliko o problémech zůstavitelky s pohybovým aparátem.

68. Námitku žalobkyně o nezpůsobilosti zůstavitelky chápat obsah závěti a uvědomovat si následky jejího podpisu tak soud shledal nedůvodnou. O vůli zůstavitelky odkázat svůj majetek žalované svědčí i podaná žaloba a obsah spisu sp.zn. [spisová značka]. Nadto i řada svědků potvrdila, že zůstavitelka a její manžel vyjádřili přání, aby po nich vnučka dědila, a byli jim též známy okolnosti darování nemovitostí žalobkyni tak, jak jsou ve zmíněné žalobě popsány[Anonymizováno]

69. Ohledně podpisu sporné závěti byli vyslechnuti svědci [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO] a [jméno FO], svědci shodně potvrdili, že byli přítomni sepsání sporné závěti, a shodně a konzistentně popsali časové a místní okolnosti a průběh podpisu tak, že k němu došlo po obědě v domě [jméno FO] v místnosti s jídelním koutem vedle kuchyně, u stolu s lavicí a židlemi, přičemž zůstavitelka seděla na lavici, svědkyně [jméno FO] a [jméno FO] se toliko rozcházely v drobných detailech, zejména kdo kde přesně seděl. To však soud přičítá delšímu časovému odstupu mezi podpisem závěti a svědeckou výpovědí, lze předpokládat, že svědkyně se spíše soustředily na samotný podpis závěti, nadto [tituly před jménem] [jméno FO] byla u [jméno FO] poprvé a osobně je neznala. Tyto drobné odlišnosti tak nezpochybňují jinak konzistentní výpovědi svědků, kteří vypovídali opakovaně jak v dědickém řízení, tak v řízení před zdejšímu soudem sp.zn. [Anonymizováno] C, jejich výpovědi soud hodnotí jako věrohodné. V kontextu uvedeného tak soud hodnotil i výpověď [tituly před jménem] [jméno FO] učiněnou v dědickém řízení, kdy na dotaz zástupce žalobců „Ale jak se pohybovali? Já to nevím, já tam nebyl“, odpověděla „Já taky ne.“ [Anonymizováno] následně uvedla, že se jednalo o vtip, v rámci své výpovědi před zdejším soudem pak vyjádřila lítost nad touto poznámkou a dodala, že takto reagovala po sérii nepříjemných otázek, kdy byla dotazována na drobné detaily a bylo jí to nepříjemné a stresující. K tomu soud uvádí, že taková poznámka při podání důležité svědecké výpovědi je jistě nevhodná a toto si mohla svědkyně uvědomit, zvlášť s ohledem na to, že se jedná o advokátku, na druhou stranu lze obecně říci, že podání svědecké výpovědi je stresující záležitost, a to i pro profesionála, kterým advokát nepochybně je, zde se však ocitá ve zcela jiné roli, kde se nemůže zaštítit svou rolí profesní, tedy i advokát může být při podání svědecké výpovědi nervózní a reagovat neadekvátně. Ve zbytku je však výpověď svědkyně konsistentní a věrohodná, svědkyně podrobně popsala okolnosti podpisu závěti, s přiléhavým množstvím detailů a podrobností, její přítomnost podpisu závěti je potvrzena výpovědí svědka [tituly před jménem] [jméno FO] a svědkyně [jméno FO].

70. Pokud jde o samotný průběh podpisu sporné závěti, tak výše uvedení svědci [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO] a [jméno FO] shodně vypověděli, že [tituly před jménem] [jméno FO] přítomné seznámil s obsahem závěti, která byla velmi stručná zůstavitelka ji stvrdila svým podpisem, byly tak splněny požadavky na projev vůle zůstavitele ve smyslu § 1534 o. z. (srovnej rozsudek NSČR [spisová značka]).

71. Konečně k námitce žalobkyně, že v případě svědkyně [jméno FO] bylo porušeno ustanovení § 1540 odst. 1 o. z., tedy že svědkyně nebyla způsobilá dosvědčit sepsání závěti, neboť se jednalo o osobu blízkou žalované jakožto povolané dědičce soud uzavřel, že v řízení bylo zjištěno, že žalovaná a svědkyně jsou sice kamarádky, jejich vztah však není natolik intenzivní, aby naplňoval definici osoby blízké ve smyslu § 22 o. z.

72. K tomuto závětu soud dospěl následujícími úvahami: Žalovaná s svědkyně [jméno FO] nebyly a nejsou vůči sobě v žádném rodinném poměru. Do úvahy tedy připadá posouzení jejich vztahu toliko jako poměru, který je obdobný rodinnému. Aby takový vztah naplňoval definici osoby blízké ve smyslu § 22 o. z., musel by mezi nimi existovat citový vztah tak silný, že by újmu, kterou by utrpěla jedna z nich, druhá považovala za újmu svou, tedy aby se jí taková újma osobně dotýkala (srovnej napři. rozsudek NSČR sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka]). I vztah přátel může naplňovat definici osob blízkých ve smyslu § 22 o. z. (viz. nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 955/18), je však třeba zkoumat intenzitu tohoto vztahu a zda skutečně oba přátelé považují za svoji každou újmu, která se přihodila tomu druhému, je tedy vyžadována vyšší intenzita tohoto vztahu a musí být dány objektivní skutečnosti, že kterých lze na intenzitu tohoto vztahu usuzovat.

73. Žalobkyně tvrzení o blízkém vztahu dokládá několika statusy ze sociální sítě Facebook, kde se svědkyně a žalovaná oslovovaly emotivně a označovaly se za nejlepší kamarádky a skutečností, že svědkyně byla na promoci žalované. Dle soudu však při posuzování naplnění definice osoby blízké ve smyslu § 22 o. z. nelze vycházet z toho, jakým způsobem se osoby prezentují na sociálních sítích. V intencích výše zmíněného nálezu Ústavního soudu soud zjišťoval intenzitu vztahu mezi žalovanou a svědkyní, zejména délkou trvání přátelského vztahu, společnými zážitky, zájmy, společně tráveným časem, zda si vzájemně sdílely své problémy, pomáhaly si v náročných životních situacích, sdílely významné životní události a podobně. Takto soud zjistil, že žalovaná a svědkyně jsou kamarádky od školky, zůstavitelé je příležitostně ze školky společně vyzvedávali a hlídali, následně se jejich cesty rozešly a vídaly se spíše příležitostně při studiích vysoké školy, kdy vyrazily za zábavou, jednou byly spolu na dovolené v Keni, kdy svědkyně [jméno FO] zde byla s přítelem a žalovaná se k nim přidala, neměli společný program. Svědkyně žalovanou vnímala spíše jako známou, nesvěřovaly se vzájemně s osobními věcmi a problémy, v době, kdy si žalovaná procházela závislostí spolu nebyly vůbec v kontaktu, svědkyně žalované neposkytovala v tomto náročném životním období žádnou podporu a pomoc, žalovaná nebyla svědkyni za svědka na svatbě. Svědkyně byla sice žalované na promocích, kde však spíše byla v roli fotografa.

74. S ohledem na uvedené, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, když v řízení bylo prokázáno, že zůstavitelka byla při sepsání sporné závěti plně způsobilá právně jednat a vyjádřit svou poslední vůli a zároveň byly splněny všechny předpoklady stanovené v § 1534 o. z. pro platné pořízení alografní závěti.

75. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý z 34 úkonů právní služby uvedených v § 11 odst. 1 a. t., včetně čtyřiatřiceti paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].

76. Konkrétně takto soud žalované přiznal náhradu za jeden úkon dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. spočívající v přípravě a převzetí zastoupení, dvanáct úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 písm. c) a. t., spočívajících v právní poradě s klientem přesahující jednu hodinu, jedenáct úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. za písemná podání ve věci samé (vyjádření ze dne [datum] na č.l. 16-18, vyjádření ze dne [datum] na č.l. 80, vyjádření ze dne [datum] na č.l. 84, vyjádření ze dne [datum] na č.l. 112, vyjádření ze dne [datum] na č.l. 181, vyjádření ze dne [datum] na č.l. 149-150, vyjádření ze dne [datum] na č.l. 154-155, vyjádření ze dne [datum] na č.l. 178, vyjádření ze dne [datum] na č.l. 187-190, vyjádření ze dne [datum] na č.l. 244-247, vyjádření ze dne [datum] na č.l. 256-257), a deset úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. za účast na jednáních soudu (jednání dne [datum] za 2 úkony, dne [datum], dne [datum] za 2 úkony, dne [datum] za 3 úkony, dne [datum] a dne [datum]).

77. Žalovaná je v řízení zastoupena advokátem, povinnost žalobkyně nahradit náklady řízení k rukám zástupce žalované se tak opírá o § 149 odst. 1 o. s. ř.

78. O nákladech státu (výrok III.) soud rozhodl dle § 148 o.s.ř., kdy dle uvedeného ustanovení se účastníci podílí na nákladech státu dle poměru úspěchu ve věci, tedy žalobkyni uložil náhradu nákladů v rozsahu 100 %, náklady státu pak sestávají ve znalečném v celkové výši [částka] ([částka] znalecký posudek a [částka] výslech znalce), přičemž po zohlednění žalobkyní složené zálohy ve výši [částka] činí náklady státu [částka]. Tuto částku nechť žalobkyně zašle na účet Obvodního soudu pro [adresa]-428031/0710 pod variabilním symbolem [RČ].

79. Lhůta k plnění byla stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.

Poučení