14 C 342/2019- 153

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Evy Pořízové a přísedících Ing. Karla Kužílka a Karla Hořáka ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] [PSČ], [obec a číslo] - [část obce] zastoupen JUDr. [jméno] [příjmení], advokátem se sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] [číslo], [PSČ], [obec a číslo], [IČO] zastoupena Mgr. [jméno] [příjmení], advokátem se sídlem [adresa] o určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá určení, že okamžité zrušení pracovního poměru ze dne 5.11.2019, dané žalovanou žalobci je neplatné, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 34 848 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalované.

Odůvodnění

1. Podáním doručeným zdejšímu soudu dne 11.12.2019, doplněné podáním ze dne 28.5.2020 se žalobce domáhal určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru ze dne 5.11.2019 dané žalovanou žalobci s odůvodněním, že mezi žalobcem a žalovanou byl jmenováním s účinností ode dne 1.1.2001 založen pracovní poměr, na dobu neurčitou. Žalobce vykonával funkci provozního ředitele, z níž mohl být dle dohody stran ze dne 1.1.2007 odvolán nebo jíž se mohl vzdát. Dodatkem č. 2 ke jmenování do funkce ze dne 30. 4. 2008 byl změněn název funkce, do které byl žalobce jmenován, na titul„ [anonymizováno 6 slov]“. Dne 5. 11.2019 bylo osobně žalobci předáno okamžité zrušení pracovního poměru dle § 55 odst. 1 písm. b) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Žalovaná v této předmětné listině uvedla následující důvody okamžitého zrušení pracovního poměru: Žalobce měl poskytnout finanční prostředky společnosti [právnická osoba], se sídlem [adresa žalované], [IČO] (dále jen„ [právnická osoba]) za účelem financování nabytí podílů v jejích dceřiných společnostech poskytujících služby žalované za úplatu, a to ve výši minimálně 10.000.000 Kč. Žalobce měl povolit společnosti [právnická osoba] a jejím dceřiným společnostem umístit svá sídla v rámci nemovitosti žalované a využívat kancelářských prostor v této nemovitosti k podnikatelským účelům, a to bez nároku na úhradu nájemného či jiné podobné úplaty. Žalobce se měl účastnit obchodních transakcí se společností [právnická osoba], se sídlem [adresa žalované], [IČO], (dále jen„ [právnická osoba]), které v důsledku sjednané odměny významně přesahující odměnu skutečného poskytovatele dotčených služeb měly poškozovat žalovanou. Žalobce měl pobírat významných finančních a dalších neoprávněných výhod, jež byly v rozporu s právními předpisy a jež byly poskytovány společností [právnická osoba] a jejími dceřinými společnostmi, přestože musel být žalobce srozuměn s původem těchto výhod, jež poškozovaly žalovanou. V reakci na tuto listinu žalobce žalovanou dopisem ze dne 6.11.2019 informoval, že považuje důvody, pro které byl jeho právní poměr rozvázán, i samotné okamžité zrušení pracovního poměru za neplatné a pracovní poměr za nadále trvající a vyzval žalovanou vyzval k dalšímu zaměstnávání. Žalovaná ve svém okamžitém zrušení pracovního poměru uvedla, že žalobce svými výše uvedenými jednáními porušil povinnosti vyplývající z § 301 písm. c) zákoníku práce, tedy porušil povinnost dodržovat právní předpisy vztahující se k práci jím vykonávané a dodržovat ostatní předpisy vztahující se k práci jím vykonávané, pokud s nimi byl řádně seznámen, a povinnosti vyplývající z § 301 písm. d) zákoníku práce, tedy porušil povinnost řádně hospodařit s prostředky svěřenými mu žalovanou a střežit a ochraňovat majetek žalované před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím a nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy žalované. Dále žalobce dle žalované jednal v rozporu s § 304 zákoníku práce, tedy vykonával výdělečnou činnost, jež má shodný předmět činnosti jako žalovaná, a to bez jejího předchozího písemného souhlasu. Žalobce má však za to, že žalovanou tvrzená jednání, u nichž není prokázáno, že se jich opravdu dopustil, nemají žádnou souvislost s předmětným pracovním poměrem. Z absence souvislosti mezi tvrzenými jednáními a pracovním poměrem vyplývá, že se žalobce nemohl dopustit porušení výše vyčtených a jemu uložených povinností. Dále je žalobce přesvědčen, že u důvodů obsažených v okamžitém zrušení pracovního poměru žalovaná v rozporu s § 60 zákoníku práce nedostatečně skutkově vymezila důvody okamžitého zrušení pracovního poměru, neboť důvody musí být uvedeny tak, aby bylo zřejmé, jaké skutečné důvody vedly žalovanou k rozvázání pracovního poměru. Dané okamžité zrušení však neobsahuje žádné teritoriální či temporální vymezení skutků a vymezení věcné je natolik neurčité, že nelze zjistit, jaké konkrétní jednání je spatřováno žalovanou jako hrubé porušení povinností vyplývajících z právních předpisů. Žalobce pochybení spatřuje zejména ve dvou posledně uvedených důvodech, z nichž nelze zjistit jednotlivá jednání, jež by dle žalované zdůvodňovala okamžité zrušení pracovního poměru (tedy nelze např. zjistit, jaké konkrétní výhody měl v souvislosti se společností [právnická osoba] získat, jaké konkrétní transakce se společností [právnická osoba] žalovanou měly poškodit či jakou škodu měly způsobit). Žalobce dále odkázal na nález Ústavního soudu, který konstatoval, že nelze dovozovat neplatnost pracovního poměru v případě souběhu funkcí zaměstnance s členstvím ve statutárním orgánu (viz nález I ÚS 190/15, ze dne 13.09.2016, kde vyjadřuje Ústavní soud zásadní nesouhlas s dosavadní rozhodovací praxí obecných soudů). V prvé řadě je třeba uvést, že výše popsaný zákaz nebyl nikdy na úrovni zákona výslovně zakotven. Tento zákaz dovodily ve své judikatorní činnosti až obecné soudy. K argumentaci žalované judikáty Nejvyššího soudu ČR žalobce uvádí, že tyto jsou staršího data a jejich závěry nerespektují výše citovaný nález Ústavního soudu ČR ze dne 13. 9. 2016, sp. zn. I. ÚS 190/15, přičemž obecné soudy jsou povinny ústavněprávní výklady Ústavního soudu respektovat. Předmětné právní závěry Nejvyššího soudu ČR jsou v dané věci tedy obsoletní a neudržitelné pro další aplikaci soudy nižších stupňů. Navíc jsou objektivně špatné i proto, protože odporují principu smluvní volnosti účastníků soukromoprávních vztahů, nejen proto, že to konstatuje Ústavní soud ČR. Žalobce dále namítal, že závěry žalované vytvořené z citovaných rozsudků Nejvyššího soudu, nejsou přesné. Nejvyšší soud totiž částečně moderoval svůj postoj k tzv. souběhu funkce člena statutárního orgánu a pracovněprávního vztahu a připustil, že nelze bez dalšího automaticky dovozovat nepřípustnost souběhu funkcí zaměstnance. Nepřípustnost souběhu zaměstnaneckého poměru s funkcí statutárního orgánu lze dovodit pouze v případě, kdy náplň pracovněprávního poměru je shodná s náplní práce člena statutárního orgánu společnosti. Na tento logický závěr upozornil Nejvyšší soud ve svém rozsudku pod spis. zn. 21 Cdo 2525/2015, ze dne 12.01.2017. Žalobce uvádí, že náplň práce, kterou vykonával pro žalovanou v pracovněprávním vztahu, nebyla shodná s předmětem činnosti funkce jednatele. Žalobce jako jednatel žalované společnosti měl generální jednatelské oprávnění a mohl společnost samostatně zastupovat ve všech věcech. Činnost, kterou vykonával v pracovněprávním vztahu, byla zcela odlišná.

2. Podáním ze dne 3.3.2020, ve znění doplnění ze dne 25.6.2020 žalovaná navrhla žalobu, jako nedůvodnou, zamítnout s odůvodněním, že žalobce v žalobě uvádí, že s účinností ode dne 1. ledna 2001 vznikl mezi žalobcem a žalovanou pracovní poměr, v rámci něhož žalobce u žalované působil na pozici provozního ředitele. Na základě dodatku č. 2 ze dne 30. dubna 2008 byla změněna pracovní funkce žalobce, a to tak, že byl povýšen do funkce [anonymizováno 6 slov]. Jak se podává ze samotného názvu této pracovní pozice, žalobce působil ve vrcholové funkci generálního manažera žalované [právnická osoba] [anonymizováno] ([příjmení]), s.r.o („ [anonymizována dvě slova] [příjmení]). V rámci popisu skutkového stavu věci žalobce ovšem zcela opomíjí uvést zásadní informaci, a tou je skutečnost, že žalobce byl dne 1. září 2008 jmenován do funkce jednatele žalované a tuto funkci kontinuálně zastával až do 5. listopadu 2019, kdy byl rozhodnutím jediného společníka z této funkce odvolán. Žalobce nadto byl v naprosto převažující době, tj. od 1. září 2008 do 27. srpna 2019, jediným jednatelem žalované, tedy jedinou osobou v postavení statutárního orgánu žalované v režimu právní úpravy zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů („ ObchZ“) a později zákona č. 90/2012 Sb., zákona o obchodních korporacích, ve znění pozdějších předpisů („ ZOK“). Žalobce odvolání z funkce jednatele žádným způsobem nerozporoval a zánik jeho funkce byl řádně zapsán do obchodního rejstříku. K otázce právních důsledků jmenování do funkce statutárního orgánu pro souběžnou, resp. dříve uzavřenou pracovní smlouvu dotčené fyzické osoby u příslušné obchodní společnosti Nejvyšší soud ČR opakovaně judikoval a ve své rozhodovací praxi recentně potvrdil, že„ ve vztahu k otázce konkludentní dohody o rozvázání pracovního poměru Nejvyšší soud v rozsudku sp. zn. 21 Cdo 3250/2012 dovodil, že vykonává-li zaměstnanec v pracovním poměru ke kapitálové obchodní společnosti činnost, kterou po svém zvolení má (musí) vykonávat jako statutární orgán (nebo jeho člen) společnosti, zaniká jeho pracovní poměr (neujednají-li si strany něco jiného) konkludentní dohodou o rozvázání pracovního poměru (srov. například též rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 7. 2. 2014, sp. zn. 21 Cdo 3910/2012, ze dne 5. 4. 2016, sp. zn. 21 Cdo 2310/2015, či ze dne 28. 4. 2016, sp. zn. 21 Cdo 3839/2015, nebo v poměrech družstev např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2018, sp. zn. 27 Cdo 4479/2017)“. S ohledem na výše uvedenou judikaturu Nejvyššího soudu ČR platí, že pracovní poměr žalobce u žalované společnosti právně skončil jmenováním do funkce jednatele dne 1. září 2008 a dále se právní vztah mezi žalobcem a žalovanou řídil příslušnými ustanoveními ObchZ a později ZOK o výkonu funkce statutárního orgánu (jednatele) žalované společnosti. Za tohoto stavu věci proto nelze, podle názoru žalované, ani teoreticky žalobě vyhovět, když pracovní poměr žalobce u žalované společnosti právně skončil v roce 2008, tedy více než deset let před podanou žalobou. Nadto žalovaná doplnila, že i pokud by pracovní poměr žalobce u žalované společnosti právně existoval, bylo by okamžité zrušení pracovního poměru důvodné a platné. Důvody uvedené v okamžitém zrušení pracovního poměru přitom představovaly pouze základní zjištění žalované společnosti o závažných porušeních povinností žalobce a jeho jednání poškozujícího žalovanou společnost, které byly odhaleny v rámci interního šetření v rámci [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. Je přitom paradoxní, a z pohledu žalované společnosti těžko pochopitelné, že žalobce závažnost uplatněných důvodů a výhrad proti výkonu funkce žalobce v žalobě zcela ignoruje a v rámci své argumentace se zaměřuje prakticky výlučně na námitky poukazující na údajné formální nedostatky oznámení. Žalovaná odkázala na § 301 psím. c), d), ust. § 304 zákoníku práce. Nadto povinnosti zaměstnanců a osob v obdobném postavení v rámci žalované společnosti, resp. v rámci skupiny [jméno] [příjmení], zahrnující sesterské a mateřské společnosti žalované, byly dále rozvedeny v interních předpisech, jak předvídá mimo jiné § 306 odst. 1 zákoníku práce. Na základě informací, vzbuzujících pochybnosti o řádnosti výkonu svěřené funkce ze strany žalobce, bylo v druhé polovině roku 2019 zahájeno podrobné interní šetření a prověrka transakcí realizovaných žalobcem s významnými dodavateli žalované [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. K tomuto šetření byla ze strany mateřské společnosti žalované přizvána profesionální investigativní a forenzně-analytická poradenská [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] („ [anonymizováno]“), která od září 2019 provedla detailní analýzu korporátní emailové komunikace, elektronických dat, dokumentace a dalších dostupných podkladových materiálů a informací. Na základě této důkladné analýzy [právnická osoba] identifikovala a popsala řadu informací a dokladů o závažných pochybeních žalobce při výkonu jeho funkce v rámci žalované společnosti. Zjištění [právnická osoba] byla dále ověřena a doplněna v rámci forenzní analýzy relevantních finančních dat a údajů, provedené ze strany renomované [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] („ [anonymizováno]“), která rovněž své závěry shrnula v přiloženém podrobném odborném vyjádření. Zjištění a závěry [právnická osoba] a [anonymizováno] svědčí o zřejmých závažných pochybeních žalobce, která nelze označit za nic jiného, než za porušení pracovněprávních povinností zaměstnance zvláště hrubým způsobem zakládajícím právo zaměstnavatele na okamžité zrušení pracovního poměru ve smyslu § 55 odst. 1, písm. b) zákoníku práce. V tomto smyslu žalovaná konstatuje, že podrobný popis a zdůvodní pochybení žalobce přesahuje rámec vyjádření k žalobě, proto toliko v maximální stručnosti rekapituluje hlavní informace a zjištění, která jsou podrobně popsaná a doložená v příslušných částech Zprávy [anonymizováno] a Odborného vyjádření [anonymizováno]. Zejména se mělo jednal o osobní účast žalobce na založení a obchodních aktivitách významných dodavatelských společností žalované (skupina [anonymizováno] a spřízněné dodavatelské společnosti). Při poskytování pozemních [anonymizováno] služeb v rámci [příjmení] [jméno] [jméno] v [obec] se žalovaná opírala, resp. nadále opírá o síť dodavatelských služeb poskytovaných mimo jiné ze strany společností [právnická osoba] („ [anonymizováno]“), [právnická osoba] („ [anonymizováno]“) a [anonymizována dvě slova] spol. s r.o. („ [anonymizováno]“), které jsou dceřinými společnostmi společnosti [právnická osoba] („ [anonymizováno]“), a dále s těmito společnostmi spřízněnými subjekty [právnická osoba] („ [anonymizováno]“) a [právnická osoba] („ [anonymizováno]“). Ze zjištění obsažených ve Zprávě [anonymizováno] a Odborném vyjádření [anonymizováno] přitom vyplývá, že žalobce byl osobně účasten procesu přípravy založení [právnická osoba] a vytvoření právní struktury zastřešující její dceřiné společnosti, které byly a jsou klíčovými dodavateli žalované společnosti. Bez vědomí žalované společnosti přitom žalobce v rámci vytvoření této korporátní struktury, krom jiného, poskytl ze svých zdrojů finanční půjčku významné výše 10.000.000 Kč a dále se aktivně jménem těchto dodavatelských společností účastnil vyjednávání s poskytovateli mimo jiné telekomunikačních a účetních služeb, během nichž se označoval za jednu z kontaktních osob [právnická osoba]. Dále Povolení bezplatného umístění sídla a bezplatného využívání prostor ze strany dodavatelských společností (skupiny [anonymizováno] a spřízněných společností). Žalobce dále povolil společnostem v rámci skupiny [anonymizováno] - jejíhož založení a dalšího podnikání se, ve flagrantním rozporu se svými povinnostmi, osobně účastnil, jak výše uvedeno - a společnostem [anonymizováno] a [anonymizováno] umístění sídla a využívání nebytových prostor žalované v budově na adrese [adresa], [PSČ] [obec a číslo], a to bez uzavření nájemních smluv a poskytnutí jakéhokoliv peněžitého protiplnění ve prospěch žalované. Pokud se dále týká obchodní spolupráce mezi společnostmi [anonymizováno] a žalovanou společností pod manažerským vedením žalobce, žalovaná pouze ve stručnosti uvádí, že Odborné vyjádření [anonymizováno] i v tomto případě potvrzuje poškozující povahu dotčené transakce pro žalovanou společnost. Odborná zpráva [anonymizováno] pak v neposlední řadě jednoznačně popisuje a dokládá další závažná zjištění o zcela nestandardním jednání žalobce ve vztahu k čerpání neoprávněných výhod od dodavatelských společností (skupiny [anonymizováno] a spřízněných společnosti), mimo jiné v podobě užívání luxusních vozidel, motocyklů a rezidenčních nemovitostí. Důvody uvedené v oznámení, s ohledem na význam a postavení žalobce v rámci [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], zcela nepochybně zdůvodňovaly a opravňovaly žalovanou k závěru o porušení povinností žalobce zvláště hrubým způsobem a k doručení oznámení žalobci, společně s listinami o odvolání z funkce jednatele žalované, což bylo žalovanou učiněno z opatrnosti, jak shora uvedeno. Žalovaná doplnila, že pokud žalobce odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne září 2019, sp. zn. 31 Cdo 1993/2019, pak se jednalo o skutkově i právně odlišný případ. Podle žalované je evidentní, že okruh činností spadající do kompetence vrcholné manažerské pozice [anonymizováno 6 slov], odpovídající za, tehdy i dnes, finančně nejvýznamnější a zaměstnanecky nejobsazenější část podnikatelských aktivit žalované [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] na [anonymizována dvě slova], byla velmi široká a zahrnovala jak důležité vedoucí, organizační a manažerské činnosti směřující dovnitř společnosti (vůči zaměstnancům), tak vně společnosti (vůči zákazníkům, leteckým společnostem, dodavatelům).

3. Soud po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů podle ust. § 132 o.s.ř. vzal za prokázaný tento skutkový stav:

4. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku žalované vzal soud za prokázané, že vnikla 24.5.1991 pod názvem [právnická osoba], od 8.6.2005 po názvem [anonymizována dvě slova] ([příjmení]), s.r.o. V období od 29.10.2001 do 12.8.2008 působil jako jednatel společnosti [příjmení] [příjmení], od 1.9.2008 do 5.11.2019 působil jako jednatel společnosti žalobce. Skutečnost, že byl žalobce odvolán z místa jednatele společnosti žalované, účastníci učinili jako nesporné. Téhož dne žalobce obdržel od žalované okamžité zrušení pracovního poměru dle § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce (prokázáno z listiny označené jako okamžité zrušení pracovního poměru ze dne 5.11.2019).

5. Z listiny označené jako založení pracovního poměru jmenováním [anonymizováno] – [právnická osoba] bez data, vzal soud za prokázané, že žalobce byl jmenován do funkce provozního ředitele [právnická osoba] – [právnická osoba], když uvedená funkce je vedoucí funkcí a je v přímé řídící působnosti statutárního orgánu zaměstnavatele (kterým byl [příjmení] [příjmení], jednatel společnosti). Pracovní poměr byl uzavřen na dobu neurčitou od 1.1.2001. Účastníci smlouvy se dohodli, že dosud existující pracovně-právní vztah založený pracovní smlouvou ze dne 14.9.1992 zaniká ke dni 31.12.2000.

6. Z dohody uzavřené mezi žalobcem a žalovanou ze dne 1.1.2007 vzal soud za prokázané, že byla uzavřena dohoda v souvislosti s pracovním poměrem existujícím mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem podle pracovní smlouvy ze dne 14.9.1992 a dále podle jmenování do funkce [ulice] ředitel ze dne 1.1.2001. Podle čl. 1 má zaměstnavatel právo zaměstnance z jeho pracovního místa odvolat a zaměstnanec má právo se tohoto místa vzdát.

7. Z dodatku [číslo] ze dne 30.4.2008 ke jmenování do funkce ze dne 1.1.2001 vzal soud za prokázané, že s účinností od 1.5.2008 se mění název funkce, do které byl žalobce jmenován, z titulu„ manažera“ na titul„ [anonymizováno 6 slov]“. Dále strany dodatku prohlásily, že změna názvu nemá jakýkoliv vliv na sjednané podmínky jmenování do funkce včetně všech platných dodatků. Ostatní ustanovení jmenování do funkce a sjednaného pracovního vztahu tak zůstávají beze změny.

8. Z listiny ze dne 6.11.2019 označené jako nesouhlas s okamžitým zrušením pracovního poměru vzal soud za prokázané, že žalobce sdělil žalované, že okamžité zrušení pracovního poměru považuje za neplatné a žádá o další zaměstnávání v souladu s pracovní smlouvou. Žalovaná žalobci dopisem ze dne 29.11.2019 sdělila, že na okamžitém zrušení pracovního poměru žalobce trvá (prokázáno z dopisu ze dne 29.11.2019).

9. Z popisu pracovní pozice [příjmení] [jméno] [země] (kterému je nadřízen [příjmení] [příjmení] [jméno] pro severní, východní a západní Evropu) vzal soud za prokázané, že jde o pracovní pozici která je primárně zodpovědná za podrobný výkon a každodenní vedení a řízení pobočky v Praze, s dozorem nad různými obchodními jednotkami – [anonymizována tři slova] a [anonymizováno]. Jako člen širšího evropského vedoucího týmu je zodpovědný za: zajištění bezpečného provozu v souladu s nejvyššími možnými normami v oblasti zdraví, bezpečnosti, ochrany a zákonných požadavků, dosažení ziskovosti každé stanice, vytváření a poskytování plánů pro zvýšení výkonu a zlepšování služeb prostřednictvím (standardizace a řízení procesů, vypracování a implementování obchodní dokumentace, přesného vykazování obchodních metrik, a opatření, přijetí nástrojů a systémů k zajištění konzistentnosti operací a efektivních obchodních kontrol), vedení implementace a přijímání procesů, nástrojů a reportingu, které zajišťují koherentní a konzistentní řízení napříč obchodními jednotkami. Vedení osvojování a osvědčených postupů a podávání zpráv k zajištění bezpečného pracovního prostředí pro zaměstnance a zákazníky. Vedení rozvoje schopnost lidí v týmu ČR k zajištění jak vynikající kvality služeb, tak odolnosti, úzká spolupráce s evropskými kolegy a kolegy z ústřední za účelem účasti a podpory přijímání osvědčených postupů pro poskytování provozní dokonalosti v celém regionu, vedení regionálních operací v rámci přispívání ke kontrolám, iniciativám a procesům [příjmení] [jméno], úzká spolupráce s finančními a komerčními obchodními funkcemi na konkrétních obchodních projektech a pracovních proudech v regionu, účastní v měsíčním [příjmení] pro kontrolu incidentů a vedení procesů a programů v oblasti zdraví, bezpečnosti a dodržování předpisů, vedení vytváření a provádění konkrétních iniciativ na zlepšení výkonu.

10. Z čestného prohlášení [příjmení] [příjmení] (generálního provozního ředitele) a [jméno] [příjmení] (výkonné [anonymizováno] pro zaměstnance), kteří jsou zároveň členy výkonné správní rady [právnická osoba] [anonymizováno] a [právnická osoba], 2 [anonymizována dvě slova], [příjmení] [příjmení], Skotsko, [anonymizována dvě slova], [příjmení] [jméno] („ [anonymizována dvě slova]), opatřeného úředním překladem, vzal soud za prokázané, že [jméno] [příjmení] je vlastníkem a konečnou mateřskou společností řady společností a subjektů operujících na více než [anonymizována dvě slova] po celém světě, včetně [anonymizována dvě slova] ([příjmení]). [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], jako člen skupiny [jméno] [příjmení], obsluhuje své zákazníky na [příjmení] [jméno] [jméno] [příjmení] (dříve [příjmení] [anonymizováno] [obec] [část obce]) od roku 2000. Oba se vyjádřili k rozsahu pracovní pozice nazvané [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] ve [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] v roce 2008. Do května 2008 byla tato pozice nazývána [anonymizováno] of [anonymizováno] (česky: [anonymizována dvě slova]). Pan [celé jméno žalobce] (žalobce) tuto pozici ve [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] vykonával před tím, než byl dne 1. září 2008 jmenován do funkce jednatele. Následně pan [celé jméno žalobce] vykonával funkci jediného jednatele společnosti [příjmení] [jméno] [příjmení], a to od 1. září 2008 do 27. srpna 2019, tedy téměř jedenáct (pan [celé jméno žalobce] poté působil jako jeden ze tří jednatelů [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] do 4. listopadu 2019). Název pracovní pozice [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] byl vytvořen jako výsledek procesu standardizace názvů pracovních pozic napříč celou sítí společností patřících do skupiny [jméno] [příjmení] [jméno]. Jednalo se o pozici ve vrcholném vedení [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] a tato osoba byla odpovědná za celkové řízení služeb pozemního odbavení, které byly a stále jsou nejvýznamnější částí obchodních aktivit [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] na [anonymizováno] [obec] z hlediska příjmů a počtu zapojených zaměstnanců. [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] byl zodpovědný za organizaci a management jak vnějších (vůči zákazníkům, leteckým společnostem, dodavatelům), tak vnitřních (vůči zaměstnancům) vztahů. Rozsah práce na pozici [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] zahrnoval mimo jiné každodenní vedení a dohled nad pracovníky pozemního odbavení [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] na [anonymizováno] [obec] a jejich hodnocení, organizaci práce a udělování pokynů zaměstnancům pozemního odbavení, komunikaci a jednání se správou [ulice] [obec], zajišťování a správu smluv se zákazníky a dodavateli a další povinnosti nezbytné pro řízení služeb pozemního odbavení společnosti na [anonymizováno] [obec]. Žalobce byl s účinností od 1. září 2008 jmenován do funkce jednatele společnosti [příjmení] [jméno] [příjmení], v důsledku čehož se stal zodpovědným za řízení a organizaci veškerých obchodních aktivit [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] na [anonymizováno] [obec], a to včetně výše popsaných služeb a činností. Následně byl jmenován na pozici [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], v rámci které odpovídal za dohled nad obchodními aktivitami a službami skupiny [jméno] [příjmení] na [anonymizováno] ve střední a východní Evropě, včetně [anonymizováno] v [země] a [anonymizováno] v [země]. Jako takový, na rámec pozice jednatele společnosti [příjmení] [jméno] [příjmení], byl žalobce jedním z nejdůležitějších manažerů skupiny [jméno] [příjmení] ve střední a východní Evropě.

11. Z listiny označené jako revize mzdy – květen 2008 (datována 22.4.2008), opatřené úředně ověřeným překladem, vzal soud za prokázané, že žalobce byl informován ze strany [jméno] [příjmení] ([příjmení] vice [anonymizována dvě slova]) o tom, že [právnická osoba] [anonymizováno] nedávno zahájila každoroční proces revize mezd. V důsledku toto bylo žalobci potvrzeno, že jeho základní mzda bude navýšena na [částka], s účinností od 1.1.2008. Uvedené navýšení souvisí se zvýšením životních nákladů. Název pracovní pozice žalobce byl změněn na [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. Tato změna souvisí s procesem standardizace názvů pozic napříč celou sítí.

12. Z výpovědi [jméno] [příjmení] [příjmení] [jméno] vzal soud za prokázané, že začal pracovat pro skupinu [anonymizováno] v roce 2008 ve [země], v roce 2016 byl jmenován do pozice [anonymizováno] pro kontinentální Evropu, kdy v rámci této pracovní pozice měl dohled i nad Českou republikou. [ulice] spolupráce s žalobcem započala od roku 2016, když byl v nadřízeném postavení vůči žalobci. V roce 2016 působil žalobce u žalované na pozici generálního ředitele a jednatele v České republice.

13. Ze svědecké výpovědi [příjmení] [příjmení], zaměstnance skupiny [anonymizována dvě slova] (od roku 2001 na pozici výkonného viceprezidenta pro evropské teritorium, v období let 2007 až 2015 na pozici výkonného viceprezidenta pro celý svět, v období od 2015 – do dubna 2019 působil mimo společnost a následně od dubna 2019 vykonával pracovní pozici vrchního provozního ředitele [anonymizována dvě slova]) vzal soud za prokázané, že žalobce v roce 2008 měl odpovědnost za výsledovku, personální pravomoc nad všemi zaměstnanci (cca 500), odpovědnost za všechny smlouvy se zákazníky, aerolinkami, za veškeré dodavatelské smlouvy, odpovídal v ČR za nákupy a pronájmy strojního vybavení, za smlouvy s agenturami práce. Měl Českou republiku celou kompletně na starosti a zodpovídal za veškeré obchodní vedení v zemi. Na jaře 2008 žalobce vykonával funkci generálního ředitele pozemního odbavení v České republice, jednalo se o pozici [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. V České republice neměl žádného přímého nadřízeného, byl nejvýše postaveným zaměstnancem. Od září 2018, kdy byl jmenován do funkce jednatele společnosti žalované, nedošlo, pokud jde o odpovědnost žalobce, k žádné změně. Poté, co bývalý nadřízený žalobce [příjmení] [příjmení] na přelomu let 2007 2008 začal působit ve Spojených státech, žalobce defacto zastával jeho pracovní pozici (žalobce jako jednatel společnosti žalované byl do obchodního rejstříku, podle závěru svědka, zapsán s časovým odstupem).

14. Ostatní v řízení provedené důkazy (vztahující se k neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru) soud nehodnotil, neboť skutkový stav dostatečně zjistil z ostatních výše uvedených provedených důkazů.

15. Na souzenou věc dopadá režim zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku a následně zákona č. 90/2012 Sb., zákona o obchodních korporacích a družstvech, ve znění pozdějších předpisů.

16. Jednatel je podle § 44 odst. 5 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech, statutárním orgánem společnosti s ručením omezeným, tedy její výkonnou složkou.

17. V řízení bylo prokázáno, že pracovní poměr žalobce vznikl dnem 1.1.2001, když u žalované vykonával pracovní pozici – provozní ředitel. Následně na základě dodatku č. 2 ze dne 30.4.2008 byla ke dni 1.5.2008 změněna pracovní pozice žalobce na [anonymizováno 6 slov] a od 1.9.2008 byl jmenován do funkce jednatele žalované společnosti. V období od 1.9.2008 do 7.8.2019 byl žalobce jediným jednatelem žalované, tj. jedinou osobou v postavení statutárního orgánu. Dne 5. 11. 2019 byl žalobce odvolán z funkce jednatele žalované. Soud má za to, že došlo ke konkludentnímu zániku pracovního poměru žalobce u žalované ke dni 1.9.2008, tj. dnem jmenování žalobce do funkce jednatele žalované společnosti. V tomto směru soud odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 22.10.2019 sp.zn. 27 Cdo 5340/2017„ vykonává-li osoba v pracovním vztahu ke společnosti činnost, kterou po svém zvolení má vykonávat jako člen voleného orgánu společnosti, zaniká jeho pracovní vztah - neujednají-li si strany něco jiného – konkludentní dohodou o rozvázání pracovního poměru (viz i rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 18.12.2019, sp.zn. 27 Cdo 4777/2018, ze dne 29.1.2020, sp.zn. 27 Cdo 3443/2018). V řízení bylo prokázáno, že pracovní pozice žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] [anonymizováno] byla vrcholnou funkcí generálního manažera žalované společnosti, který byl zodpovědný za organizaci a management jak vnějších (ve vztahu k leteckým společnostem, dodavatelům, zákazníkům), tak vnitřních (ve vztahu k zaměstnancům) vztahů. V této pozici měl Českou republiku kompletně na starosti a neměl žádného přímého nadřízeného v ČR. Žalobce již před 1.9.2008 (tj. před svým jmenováním do funkce jednatele žalované) stál na vrcholu organizační hierarchie žalované společnosti a v této souvislosti byl zodpovědný za její vedení a řízení, když mu byly podřízeny veškeré aktivity a činnosti žalované v její klíčové oblasti podnikání na [anonymizována dvě slova], tj. pozemní odbavení. Lze souhlasit s žalovanou, že pojednávaný případ předpokládá judikatura Nejvyššího soudu ČR, kdy žalobce (v pozici vrcholného manažera – [anonymizováno 6 slov] vykonával u žalované společnosti před 1.9.2008 činnosti, které po svém zvolení má (musí) vykonávat jako člen statutárního orgánu společnosti. Poté pokračoval ve výkonu stejných činností coby jednatel žalované společnosti (tj. po 1.9.2008). Žalobce v pozici jednatele společnosti žalované převzal veškeré povinnosti, které dříve vykonával jako vrcholný manažer [anonymizováno 6 slov], který byl odpovědný za vedení klíčové části podnikání žalované. Ke konkludentnímu zániku pracovního poměru žalobce došlo v roce 2008. Pokud žalobce odkazoval na nález Ústavního soudu sp.zn. I. ÚS 190/15, pak závěry zde uvedené nedopadají na souzený případ.

18. Lze shrnout, že pracovní poměr žalobce u žalované skončil konkludentní dohodou ke dni 1.9.2008. Okamžité zrušení pracovního poměru ze dne 5.11.2019 pak nemohlo vyvolat žádné právní následky. Z pohledu práva takové jednání prostě neexistuje, ke zdánlivému právnímu jednání se tedy nepřihlíží (§ 554 občanského zákoníku). Žalobu nezbylo než zamítnout. S ohledem na shora uvedené se již soud nezabýval důvody tvrzené neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru.

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 34 848 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ze dne 31. 1. 2020, z částky 1 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 3. 3. 2020, z částky 1 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 25. 6. 2020, z částky 1 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 17. 8. 2020, z částky 1 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 10. 11. 2020, z částky 1 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 15. 3. 2021, z částky 1 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 8. 4. 2021, z částky 1 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 17. 6. 2021, z částky 1 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 20. 10. 2021, z částky 1 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 14. 2. 2022, z částky 1 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 31. 3. 2022, z částky 3 000 Kč (2 x 1 500 Kč) za účast na jednání soudu (jednání přesáhlo dvě hodiny) dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 21. 9. 2022, z částky 1 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 23. 11. 2022, z částky 1 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 13. 2. 2022 a z částky 1 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 15. 3. 2022 včetně šestnácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 28 800 Kč ve výši 6 048 Kč.

Poučení