14 C 356/2020 - 974

Rubrum

Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudcem JUDr. Ivanem Šišmou ve věci žalobce: [Jméno žalobce]., IČO [IČO žalobce] sídlem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalovanému: [Anonymizováno] [Anonymizováno], IČO [Anonymizováno] sídlem nám. [Jméno žalovaného]. [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] zastoupený advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o náhradu škody [Anonymizováno].[Anonymizováno].[Anonymizováno] Kč s příslušenstvím, takto:

Výrok

I. Žaloba o zaplacení částky 320.000.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení za dobu od 15.5.2019 do zaplacení se zamítá.

II. Žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou doručenou Obvodnímu soudu pro Prahu 1, dne [datum], domáhal proti žalovanému zaplacení částky 320.000.000 Kč, se zákonným úrokem z prodlení od 15. 5. 2019, do zaplacení a náhrady nákladů řízení. Žalobce tvrdil, že žalovaný dne [datum], na základě předcházejícího usnesení Zastupitelstva ze dne [datum], vyhlásil „Záměr pronájmu a následného prodeje vybraných pozemků, staveb a ideálních podílů na pozemcích v centru města [adresa] autoru (předkladateli) nejvhodnějšího architektonicko urbanistického investorského návrhu rozvoje území části centra města [adresa], ve kterém se nachází [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]“ (dále jen Záměr). V rámci čl. 2.1.5 zadávacích podmínek Záměru, bylo obsaženo ustanoven pod písmenem e) „že součástí navržené výstavby bude [právnická osoba], kapacitou sálu minimálně 500 lidí“ (dále jen [Anonymizováno] [Anonymizováno]). Žalobce dne [datum] podal svůj architektonicko urbanistický návrh a dne [datum] byl jeho návrh vyhodnocen jako vítězný. Na základě výsledku nabídkového řízení, bezprostředně poté žalobce zahájil se žalovaným kontraktační jednání o uzavření smlouvy. Předmětem připravované smlouvy byl v souladu s pravidly nabídkového řízení budoucí prodej předmětných pozemků a ideálních podílů na pozemcích ve vlastnictví žalovaného, za účelem přípravy a výstavby [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] ve středu města ze strany žalobce. Tato jednání probíhala jak do konce roku 2009, tak i v první polovině roku 2010, kdy návrh budoucí smlouvy byl dále upravován podle připomínek žalovaného. V rámci jednání o znění smlouvy, a to v pokročilé fázi, žalovaný změnil své stanovisko k otázce [Anonymizováno] [Anonymizováno] a rozhodl se po interní analýze realizovat [Anonymizováno] [Anonymizováno] samostatně, ve vlastní režii, což pak bylo zahrnuto i do písmene D) Preambule budoucí smlouvy. Dne [Anonymizováno]. a [datum], včetně znění Preambule, byla smlouva projednána městskou Radou žalovaného, která ho usnesením č. [hodnota] doporučila ke schválení a dne [datum] zastupitelstvo žalovaného usnesením č. [hodnota] schválilo návrh smlouvy. Na základě této procedury dne [datum] žalobce a žalovaný uzavřeli Smlouvu o budoucích smlouvách, ve znění schváleném zastupitelstvem žalovaného (dále jen Smlouva). Žalobce na základě Smlouvy zahájil kroky k přípravě a budoucí realizaci projektu, v čemž pokračoval při vynakládání významných finančních časově organizačních nákladů a výdajů na své straně. Na základě Smlouvy žalobce uzavřel se žalovaným dne [datum] nájemní smlouvu k příslušným pozemkům ve vlastnictví žalovaného. Účelem této nájemní smlouvy byla příprava realizace [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] na dotčených pozemcích v centru města [adresa], a to do doby převodu vlastnictví k pozemkům ve prospěch žalobci. Žalobce tvrdil, že zahájil přípravu projektu, včetně důkladných projekčních architektonických, průzkumných, archeologických a dalších přípravných prací a činností, na kterých v následujících letech vynakládal finanční prostředky v řádově desítek milionů korun. V průběhu této činnosti dne [datum] uzavřel žalobce se žalovaným ke Smlouvě Dodatek, který upravoval smluvní ustanovení o [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Dne [datum] podala společnost „[Anonymizováno]“, jako neúspěšný účastník nabídkové řízení, žalobu na určení neplatnosti Smlouvy, o které Okresní soud v Prostějově navzdory obraně žalobce, podporované žalovaným, rozhodl rozsudkem ze dne [datum] tak, že určil, že Smlouva je neplatná. Žalobce popsal průběh soudního řízení v této věci, které vedlo k pravomocnému rozhodnutí tohoto rozsudku. Žalobce tvrdil, že žalovaný odpovídá za neplatnost Smlouvy, a tedy i za škody vzniklé žalobci s poukazem na ustanovení § 268 obch. zákoníku a § 579 odst. 2 obč. zákoníku ve znění platném ke dni uzavření Smlouvy. Žalobce vyšel ze závěru odůvodnění nalézacích soudů, ohledně neplatnosti Smlouvy, spočívající na rozporu ustanovení písm. D) Preambule Smlouvy se Záměrem. Do Smlouvy bylo toto ustanovení vloženo na základě jednostranného požadavku, a rozhodnutí žalovaného, proto neplatnost Smlouvy nemohl způsobit nikdo jiný než žalovaný. Z tohoto titulu pak žalobce požadoval předmětnou částku sestávající se z náhrady nákladů na přípravu projektu v celkové výši 21 000 000 Kč a ušlého zisku v celkové výši 299 000 000 Kč. Žalobce současně požádal o osvobození od soudních poplatků, s ohledem na výsledky hospodaření za účetní období roku 2017, kdy činil účetní ztrátu přesahující 4 000 000 Kč.

2. Obvodní soud pro Prahu 1 usnesením ze dne [datum] žalobci přiznal osvobození od soudních poplatků ve výši 90% a toto rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum].

3. Obvodní soud pro Prahu 1 usnesením ze dne [datum], č.j. [spisová značka] ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze, č.j. [spisová značka] vyslovil svoji místní nepříslušnost s tím, že po právní moci tohoto usnesení bude věc postoupena místně příslušnému Okresnímu soud v Prostějově.

4. Žalovaný se k žalobě vyjádřil písemně v podání ze dne [datum] a navrhoval, aby žaloba byla v celém rozsahu zamítnuta a žalovanému přiznána plná náhrada nákladů řízení. Žalovaný nesouhlasil s žalobou do základu i výše tvrzeného nároku. Žalovaný tvrdil, že žalobce nemá žádné oprávněné nároky vůči žalovanému z titulu odpovědnosti žalovaného za škodu způsobenou žalobci, v důsledku neplatnosti Smlouvy a pro případ jiného názoru soudu namítl promlčení těchto nároků. Shodně se žalobcem žalovaný rekapituloval historii jednání mezi účastníky. Nesporným mezi účastníky se stalo dle vyjádření žalovaného, že dne [datum] žalobce se žalovaným uzavřel Smlouvu o budoucích smlouvách a to kupní, nájemní a zřízení věcného břemene, za účelem zřízení developerských projektů obchodně – společenského centra (tj. Smlouva). V čl. 4.1 Smlouvy se smluvní strany zavázaly uzavřít okamžitě po jejím uzavření nájemní smlouvu na předmětné pozemky, s výjimkou pozemku p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno][Anonymizováno]a p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], jejichž vlastnictví mělo být dořešeno později. Součástí Smlouvy byl rovněž text budoucí nájemní smlouvy, který předpokládal sjednání nájmu na dobu určitou, která počne běžet dnem nabytí účinnosti smlouvy a skončí pro jednotlivé projektové nemovitosti. Konečný termín byl definován v čl. 1 textu nájemní smlouvy, jako den [datum] s tím, že Smlouva pak ve svém čl. 1 konečný termín definovala jako den [datum]. Samotná nájemní smlouva po schválení radou žalovaného, usnesením č. [hodnota], ze dne [datum] byla uzavřena dne [datum], když její text v části sjednané doby nájmu nerespektoval Záměr a usnesení rady žalovaného. Doba nájmu byla totiž sjednána na dobu určitou. Ke Smlouvě byly uzavřeny Dodatek č. [hodnota] ze dne [datum] měnil výši kupní ceny a úplaty za věcné břemeno a Dodatek č. [hodnota] ze dne [datum] měnil některá ujednání, mimo jiné i definici konečného termínu, na který měla být nájemní smlouva uzavřena. Žalovaný tvrdil, že ke změně původního obsahu Záměru, aby [Anonymizováno] [Anonymizováno] vybudoval žalobce, jak byl tento Záměr nakonec formulován ve Smlouvě, vedla vzájemná jednání mezi účastníky. Výsledkem jednání byl návrh žalobce, který zaslal žalovanému dne [datum], v němž žalobce navrhnul tři varianty řešení [Anonymizováno] [Anonymizováno], z nichž každá byla v rozporu s původním Záměrem. Žalobce měl k dispozici všechny materiály pro to, aby mohl posoudit soulad textu Smlouvy se zveřejněným Záměrem. Smlouvu odporující Záměru žalobce podepsal, proto o důvodu neplatnosti Smlouvy věděl, nebo měl vědět. Žalovaný tvrdil, že hned po uzavření Smlouvy vznikly pochybnosti o její platnosti, když roce 2012 podal [tituly před jménem] [jméno FO] první žalobu o neplatnost Smlouvy a předtím na jednání Zastupitelstva žalovaného dne [datum], byl předložen návrh k projednání s názvem „Určení platnosti smlouvy se společností [Jméno žalobce].“. Žalovaný měl za to, že i když tady tento návrh nebyl odsouhlasen k projednání, svědčí to o pochybnostech, o souladu Smlouvy se zákonem. Žalovaný zdůraznil rovněž skutečnost, že dne [datum] bylo Zastupitelstvo žalovaného seznámeno se závěrem šetření kontrolního výboru žalovaného, které dospělo k závěru, že usnesení Zastupitelstva o schválení Smlouvy není v souladu s usnesením o vyhlášení Záměru a existuje rozpor mezi Smlouvou a požadavkem Záměru. Postup při uzavírání Smlouvy, nesoulad postupu a Smlouvy se zákonem byl z podnětu různých subjektů řešen Policií ČR v roce 2011, Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže v roce 2011 a [právnická osoba] v roce 2012, rovněž Okresním státním zastupitelstvím v Prostějově v roce 2013. Neúspěšný účastník výběrového řízení společnost [právnická osoba]., podal dne [datum] žalobu k Okresnímu soudu v Prostějově, o určení absolutní neplatnosti Smlouvy, které soud vyhověl. Nakonec po odvoláních a dovoláních bylo v tomto řízení pravomocně určeno, že Smlouva je absolutně neplatná. Soudy uzavřely, že Smlouva ve znění Dodatku č. [hodnota] a [Anonymizováno] neodpovídá již v její úvodní části Preambule, podstatné části účelu Záměru a svým obsahem a účelem odporuje zákonu o obcích, ve znění účinném do [datum]. Jedním ze závazných požadavků vyhlašovatele Záměru bylo, že součástí navržené výstavby bude [Anonymizováno] [Anonymizováno], minimálně pro 500 lidí. Tato podmínka neměla pouze doporučující povahu, ale šlo o jeden ze závazných požadavků, který měl být podstatnou náležitostí Smlouvy a v rozporu s tímto již v Preambuli Smlouvy v bodě D) je uvedeno, že po dokončení výběrového řízení se žalovaný na základě interních analýz rozhodl realizovat výstavbu [Anonymizováno] [Anonymizováno] samostatně, ve vlastní režii s tím, že případně využije určité konkrétní pozemky. Žalovaný, jako vyhlašovatel Záměru byl obsahem Záměru vázán, smluvní strany se od něho odchýlily, což odporuje zákonné úpravě, tj. obč. zákoníku a zákonu o obcích. Žalovaný rovněž tvrdil, že žalobce byl po uzavření Smlouvy a navazující nájemní smlouvy „prakticky nečinný“ a to zřejmě z finančních důvodů a na Projekt rezignoval. Žalobce pozemky, které byly předmětem nájemní smlouvy od roku [Anonymizováno] do prosince 2017 nevyužíval, po celou dobu od uzavření nájemní smlouvy do prosince 2017 byly nezastavěné pozemky veřejností využívány jako parkoviště. Žalobce až v prosinci 2017, kdy získal informace o posunu v právním názoru žalovaného, v otázce platnosti Smlouvy, účelově pozemky zatarasil betonovými prefabrikáty a skružemi zalitými beton a znemožnil přístup na ně. Ze všech činností žalobce, které tvrdil, že vykazoval za účelem splnění povinností vyplývající ze Smlouvy je zřejmé, že faktickou aktivitu vyvinul až v prosinci 2017 a s ohledem na uvedenou souvislost jen účelově. Žalovaný postupně dospěl k právnímu názoru, že Smlouva je absolutně neplatná. Kromě toho v roce 2017, od zveřejnění Záměru v roce 2008 a uzavření Smlouvy v roce [Anonymizováno] uplynula doba, kdy s ohledem na judikaturu, by už ani při platnosti Smlouvy, nebylo možno podle původních ujednání účastníků postupovat. V mezidobí došlo ke změnám v územních plánovacích podkladech žalovaného a v roce 2014 byl vydán nový územní plán [adresa], k němuž žalobce neměl v době jeho projednávání, ani po jeho vydání žádné námitky. V roce 2013 došlo novele stavebního zákona, která neumožňovala, aby žalobce postupoval při žádosti o vydání regulačního plánu podle původních předpokladů. Žalobce na výzvu žalovaného k podpisu prohlášení, kterým by smluvní strany v zájmu právní jistoty deklarovaly neplatnost Smlouvy nereagoval, proto žalovaný zahájil řízení o vyklizení pronajatých nemovitostí, které byly předmětem nájemní smlouvy a žalobě bylo vyhověno. Naproti tomu žalobce vedl proti žalovanému u Okresního soudu v Prostějově žalobu na ochranu oprávněné držby, kterou soud rozsudkem ze dne [datum], pod sp.zn. [spisová značka] zamítl a posléze Krajský soud v Brně rozsudek okresního soudu zrušil a řízení zastavil. Žalovaný na rozdíl od tvrzení žalobce zastával právní stanovisko, že potenciální žalobní nároky nelze posuzovat podle obch. zákoníku, popř. § 579 odst. 2 obč. zákoníku č. 89/2012 Sb., neboť Smlouva nebyla uzavřena mezi podnikateli, v souvislosti s jejich obchodní činností a nebyla uzavřena za účinnosti nového obč. zákoníku. Žalovaný setrval na stanovisku, že Smlouva byla uzavřena v režimu obč. zákoníku č. 40/1964 a zák. č. 128/200 Sb. o obcích a soudy ve shora uvedených řízení posouzena její absolutní neplatnost. Žalovaný tvrdil, že podle judikatury (rozh. Nejvyššího soudu ČR, sp.zn. 25Cdo 1097/2022), vznikne-li jedné ze smluvních stran škoda v důsledku absolutní neplatnosti smlouvy, je třeba posuzovat porušení povinnosti při jejím uzavření na obou smluvních stranách; zde je protiprávní jednání předpokladem nejen odpovědnosti za škodu podle § 420 a násl. obč. zák., ale i spoluúčasti poškozeného na vzniku škody. Žalovaný na základě těchto tvrzení uzavřel, že není naplněna ani jedna z podmínek pro vznik jeho odpovědnosti za případnou škodu způsobenou žalobci. Text Smlouvy se dostal do rozporu se zveřejněným Záměrem, byl vytvořen žalobcem a jako takový byl projednán v orgánech žalovaného. Žalobce měl všechny informace, které mu umožňovaly připravit návrh smluv a posoudit je tak, aby odpovídaly zákonům a byly platné. Žalovaný tvrdil, že žalobce souhlasil se zněním Smlouvy, sám ji připravil a podepsal. Jednání zastupitelstva žalovaného jsou veřejná, usnesení rady i zastupitelstva jsou zveřejňovány a žalobce byl v kontaktu s představiteli města, o všech jednání orgánů města, tedy žalovaného a jejich výstupech byl informován. Jestliže tedy žalobce předložil a uzavřel se žalovaným absolutně neplatné smlouvy, pak za tuto nezákonnost odpovídá sám žalobce a nemůže se dovolávat odpovědnosti za náhradu škody. Žalovaný tvrdil, že i po uzavření Smlouvy, z objektivní i subjektivních důvodů nebylo a nemohlo být jisté, že budou naplněny všechny podmínky pro to, aby byla uzavřena předpokládaná kupní smlouva o převodu nemovitosti do vlastnictví žalobce, že budou splněny územně plánovací předpoklady pro přípravu projektu žalobce, že bude vydáno územní rozhodnutí a stavební povolení, aby vůbec projekt mohl být realizován. Podle názoru žalovaného, smlouva o smlouvě budoucí nemůže zakládat odpovědnost za vznik škody v rozsahu, jak ji žalobce uplatňuje. Žalovaný měl za to, že žalobce kroky k realizaci Záměru nečinil a byl do konce roku 2017 nečinný. Žalovaný měl za to, že ve všech souvisejících řízení bylo prokázáno, že neplatnost Smlouvy je založena na skutečnostech, které mohly a měly být známy oběma účastníkům řízení, neboť vyplývají z obsahu publikovaného Záměru a uzavřené Smlouvy. Pokud žalobce si i při vědomosti této skutečnosti činil kroky, které měly směřovat k realizaci Smlouvy a v souvislosti s touto činností mu vznikaly výdaje, které představují jemu vzniklou škodu, tak to činil ke svému riziku s vědomím, že Smlouva je neplatná a sám vznik případné škody zapříčinil.

5. Žalobce v replice k vyjádření žalovaného, v podání ze dne [datum] vyslovil zásadní nesouhlas s procesní obranou žalovaného. Poukázal na to, že to byl žalovaný, který formuloval a schválil podmínky Záměru. Poukázal na to, že Záměr formulovaný v čl. 2.1.5 zadávacích podmínek, jehož součástí byl návrh výstavby [Anonymizováno] [Anonymizováno], s kapacitou sálu minimálně 500 lidí, byl nejasný, zda se jedná přímo o požadavek, či toliko doporučení pro účastníky nabídkového řízení. V souvislosti s tímto žalobce poukázal i na chování žalovaného. Žalovaný k této části projektu evidentně přistupoval jako k požadavku právně a věcně nezávaznému v rámci Záměru, což také po mnoho let prezentoval a obhajoval před soudy. Žalobce poukázal na znění prvního návrhu Smlouvy, ze dne [datum], kde je v Preambuli uváděno, že investor plánuje realizaci mimo ostatního, též [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Další jednání o definitivním konečném znění Smlouvy pokračovala a v první polovině roku 2010 reflektovala připomínky žalovaného, kdy žalovaný v pokročilé fázi jednání o návrhu Smlouvy, o své vůli změnil stanovisko k otázce [Anonymizováno] [Anonymizováno] a došlo ke změně znění Preambule. Žalovaný, jak vyplývá z historického vývoje sporu, trval na právním režimu [Anonymizováno] [Anonymizováno] v rámci Smlouvy a jejich dodatků, pro který soud o řadu let později určil Smlouvu za neplatnou. Žalobce v této souvislosti poukázal na činnost orgánů žalovaného, které Smlouvu a související nájemní smlouvu ze dne [datum], ve světle Záměru posoudili, schválili a odsouhlasili. Po dobu od roku 2010 od závěru roku 2017, kdy začal žalovaný nově prezentovat zcela opačná stanoviska popírající platnost a závaznost Smlouvy a nájemní smlouvy, žalobce postupoval k přípravě projektu a vynakládal, respektive hradil s tím spojené významné finanční náklady, které v tomto soudním řízení doložil. Žalobce se netotožnil s názorem žalovaného, že zjištěný skutkový stav této věci se nemá posuzovat podle zák. č. 513/1991 Sb. obch. zákoníku a poukázal přitom na čl. 11.1 Smlouvy, který stvrzuje dohodu stran, že Smlouva je podřízena obchodnímu zákoníku. Žalobce rovněž nesouhlasil s námitkou žalovaného, že nebyl v dobré víře ohledně platnosti Smlouvy. Žalobce poukázal na to, že veškerá řízení, která proběhla ohledně Smlouvy po jejím uzavření a jejímž předmětem byl přezkum podmínek jejího uzavření a plnění, žádné z těchto řízení nedospělo k závěru, že Smlouva nebyla uzavřena po právu. Navíc žalovaný sám až do závěru roku 2017 platnost Smlouvy před soudy obhajoval a podporoval. Žalobce se neztotožnil s argumentací žalovaného o údajné absenci příčinné souvislosti mezi žalovaným, vyvolanou a způsobenou neplatností Smlouvy a vzniklou škodou na straně žalobce. Žalobce se neztotožnil ani s námitkou promlčení, neboť tato námitka by vedla k závěru, že nárok žalobce na náhradu škody by se promlčel ještě předtím, než by byla v roce 2014 podána žaloba na určení neplatnosti Smlouvy ze strany společnosti [právnická osoba]. Námitka promlčení podle názoru žalobce byla uplatněna v rozporu s dobrými mravy a jako taková je nepřípustná.

6. V dané věci se konalo dne [datum] přípravné jednání, jehož výsledkem byla dohoda účastníků o smírném vyřešení sporu v rámci mediace, se závěrem, který plyne ze zprávy žalovaného (jeho zástupce) ze dne [datum], kdy žalobce předložil žalovanému návrh na smírné řešení, který byl projednán v orgánech žalovaného se závěrem, že zastupitelstvo žalovaného s tímto návrhem nesouhlasilo a nevznikl ani protinávrh, o němž by bylo možno dále jednat. Proto byl mediátor požádán o ukončení mediace.

7. Soud proto na základě výsledků mediace věc projednal na jednáních dne [datum], [datum], [datum] a [datum], provedl dokazování listinami označenými účastníky řízení, a to pouze v rozsahu, kterým má být prokázáno, zda žaloba je co do základu důvodná, proto škody z důvodu procesní ekonomie, s ohledem na rozsah tohoto dokazování, neprováděl dokazování ohledně výše tvrzené škody. Kromě listinných důkazů provedl dokazování výslechem svědka [tituly před jménem] [jméno FO] a dále statutárního orgánu žalovaného [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO], tj. fyzické osoby, která měla vypovídat o okolnostech týkajících se právnické osoby – žalovaného, nastalých v době, kdy byla jejím statuárním orgánem, nebo členem tohoto orgánu (§ 126a o.s.ř.), z nichž zjistil následující skutečnosti.

8. Z oznámení [adresa] (příloha označená žalobce jako č. l. 4), že Zastupitelstvo města [adresa] usnesením č. [hodnota], ze dne [datum] vyhlásilo Záměr o pronájmu a následného prodeje pozemků, které byly v záměru konkrétně specifikovány výměrou, druhem pozemku a parc. číslem, vše v k.ú. [adresa], autoru (předkladateli) nejvhodnějšího architektonicko-urbanistického investičního návrhu rozvoje územní části centra [adresa], ve kterém se nachází obchodně – společenské centrum, za dodržení zadávacích podmínek uvedených v příloze tohoto oznámení. Toto oznámení bylo vyvěšeno dne [datum] a sňato [datum]. Přílohy k tomuto záměru obsahovala zadávací podmínky, kde bylo mimo v bodě 2.1.5 „Závazné požadavky a doporučení vyhlašovatele“! pod písmenem e) uvedeno „součástí navržené výstavby bude společenské centrum s kapacitou sálu minimálně 500 lidí“ ([Anonymizováno] [Anonymizováno]). Z architektonicko – urbanistického investorského návrhu rozvoje územní části centra [adresa], z [datum], že účastníkem a autorem této studie je žalobce a součástí tohoto návrhu je i výstavba [Anonymizováno] [Anonymizováno] v režii žalobce. Ze záznamu hodnotící komise pro výběr nejvhodnější nabídky z návrhu na zpracování architektonicko urbanistického investorského návrhu rozvoje územní části centra [adresa], ve které se nachází [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] ze dne [datum] podepsaného [tituly před jménem] [jméno FO], že v nabídce č. [hodnota] společnosti [právnická osoba]. (žalobce) je navrženo před uzavřením kupní smlouvy oddělit pozemky na komerční a nekomerční, Město je nebude prodávat, zřídí se právo bezúplatného věcného břemene a financování bude vlastních a úvěrových zdrojů. Komise uzavřela, že všechny tři předložené návrhy se liší architektonickou koncepcí, zejména však stupněm zpracování, rozsahem zpracování (dodržení) územního plánu, zóny nebo regulačního plánu, řešení parkování a dopravního napojení, včetně možnosti jejich podrobnějšího rozpracování využití jednotlivých pozemků a budoucích staveb a z hlediska komplexnosti řešeného území z pohledu architektonického a urbanistického, historického a zájmu památkové péče nejvíce vyhovuje nabídka č. [hodnota]. Z emailové komunikace od [jméno FO] (advokát žalobce), že žalobce zasílá návrhy smluvní dokumentace pro projekt [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [adresa]. Součástí přílohy je návrh Smlouvy, kde v části Smlouvy Preambule, v bodě D) je uvedeno, že investor plánuje realizaci projektu ve čtyřech etapách a v 1. etapě bude výstavba [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Z dopisu místostarosty [adresa] [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum], určené [jméno FO] (statutární orgán žalobce), že obsahuje požadavky na doplnění a konkretizaci smluv souvisejících s realizací developerského projektu [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [adresa], kde žalovaný žádá o doplnění a konkretizaci jednotlivých oblastí, vzájemných vztahů investora a pod čtvrtou odrážkou je uvedena úprava přechodu vlastnictví, včetně termínu realizace budovy stávajícího společenského domu ([Anonymizováno] [Anonymizováno]), který je dotčen první etapou výstavby, město očekává, že v případě demolice tohoto objektu, bude objekt prodán investorovi před zahájením demolice. Ze smlouvy o budoucích smlouvách ve znění návrhu ze dne [datum] Preambule, pod písmenem D je uvedeno, že po dokončení výběrového řízení se město (tj. žalovaný), na základě interních analýz rozhodlo realizovat výstavbu stávajícího společenského domu ([Anonymizováno] [Anonymizováno]) a tržnice samostatně ve vlastní režii s tím, že případně využije určité pozemky, které byly předmětem výběrového řízení a které se podle návrhu nachází ve 3. etapě/C a investor (tj. žalovaný) s tímto případným zúžením rozsahu pozemků využitelných pro jeho projekt souhlasí. Ze smlouvy o budoucích smlouvách ze dne [datum], tj. Smlouva, která je opatřena úředně ověřenými podpisy osob jednajících za žalobce ([jméno FO], člen představenstva) a za žalovaného [jméno FO] (starosta města), že Preambule bod C) obsahuje pod písmenem i) znění: „I. etapa/a1, a2 – [právnická osoba], [Anonymizováno] [Anonymizováno] (Obchodní galerie mezi ulicemi [Anonymizováno] – [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] dům přiléhající k [adresa], vjezd do parkingu a [Anonymizováno] ulice, pozemní parking)“. V bodě D), že k návrhu investor předkládal výstavbu [Anonymizováno] a [Anonymizováno] [Anonymizováno] (tj. [Anonymizováno] [Anonymizováno]), kde byla blíže popsána jeho předběžná podobě a jeho následný prodej, či pronájem žalovanému ([adresa]). Po dokončení výběrového řízení se však Město na základě interních analýz rozhodlo analyzovat výstavbu [Anonymizováno] [Anonymizováno] samostatně a ve vlastní režii s tím, že případně využije určité pozemky, které byly předmětem výběrového řízení a které se podle návrhu nachází ve 3. etapě/C – bytový dům, tržnice (objekt podél klášterní zdi, včetně parkovacího suterénu tržnice za věžemi kostela a kaplí. Investor s tímto případným zúžením rozsahu pozemků využitelných pro jeho projekt souhlasí. Za zněním Preambule je uvedeno: Nyní proto, strany tímto v souladu s § 289 a násl. zák. č. 513/1991 Sb., obch. zák. v platném znění, sjednávají následující:“. Dle čl. 9 Ukončení smlouvy, v bodě 9.4 strany se dohodly, že pro odstoupení od této Smlouvy se nepoužijí ust. § 345-348, 352 odst. 3 a 356 obch. zákoníku. Strany se také dohodly, že pro uzavření smluv podle této Smlouvy se nepoužije její ust. § 292 odst. 5 obch. zákoníku. Dle čl. 11 Rozhodné právo, řešení sporů, že tato Smlouva se řídí a bude vykládána v souladu s českým právem, zejména obchodním zákoníkem. Dle čl. 12 Závěrečná ustanovení, že Město potvrzuje a prohlašuje vůli investorovi, že záměr pronajmout a prodat Projektové nemovitosti v souladu s touto Smlouvou, byl řádně zveřejněn v souladu se zákonem č. 128/2000 Sb. v platném znění a uzavření této Smlouvy, všech kupních smluv, Nájemních smluv a Smluv o VB a realizaci dalších transakcí předpokládaných touto Smlouvou, bylo schváleno usnesením Rady Města Prostějov č. 1552, přijatém na schůzi konané dne 15. a [datum][Anonymizováno]a usnesením Zastupitelstva [adresa] ze dne [datum], to vše s výjimkou pronájmu spoluvlastněných pozemků a jejich následného prodeje nad rámec ideálního spoluvlastnictví podílu ve výši [Anonymizováno]/[Anonymizováno], vlastněného [adresa] ke dni uzavření této Smlouvy, na něž se uplatní ustanovení odst. 2.

1. Smlouvy. Dle čl. 12 bodu 12.7 Smlouva není závislou smlouvou ve smyslu § 275 obch. zákoníku, že žádné smlouvě, jejíž uzavření se v této Smlouvě předpokládá, včetně jakékoliv kupní smlouvy, Nájemní smlouvy, nebo Smlouvy o věcném břemeni. Z dodatku ke smlouvě o budoucích smlouvách (tj. Smlouvě), že tato listina byla opatřena dne [datum] za žalovaného podpisem [jméno FO] (starosty), [tituly před jménem] [jméno FO] (místostarosty) a dne [datum] za žalobce [jméno FO] (předsedy představenstva), [tituly před jménem] [jméno FO], a [tituly před jménem] [jméno FO] (členové představenstva), dodatkem došlo mimo ostatní ke změně odstavce 1.

1. Smlouvy tak, že konečný termín je [datum] a tento termín bude automaticky prodloužen o lhůtu mezi dnem uzavření Smlouvy a dnem, kdy budou splněny všechny podmínky uvedené v bodech (i, ii a iii) odstavce 2.2 Smlouvy. V odstavci 2.3 Smlouvy bod b) zní tak, že po odsouhlasení architektonické studie [Anonymizováno] [Anonymizováno] oběma stranami (která bude obsahovat i případné umístění [Anonymizováno] [Anonymizováno] na pozemcích tvořících nemovitosti 3. etapy a rozsah věcných břemen podle následujících ustanovení tohoto odstavce 2.3), nejpozději však do [datum], je Město (tj. žalovaný), oprávněno oznámit investorovi (tj. žalobci), že má v úmyslu pozemky tvořící nemovitosti 3. etapy a rozsah věcných břemen, podle následujících ustanovení tohoto odstavce 2.3), nejpozději však do [datum], je Město (tj. žalovaný) oprávněno oznámit investorovi (tj. žalobci), že má v úmyslu pozemky tvořící nemovitosti 3. etapy (pouze v plném rozsahu a nikoliv jejich část) využít pro potřeby výstavby [Anonymizováno] [Anonymizováno] v souladu se schválenou architektonickou studií. Z usnesení 94. Schůze Rady města [adresa], konané dne 15. a [datum], že obsahuje bod 16.20 Smlouvu o budoucích smlouvách se společností [právnická osoba]., kde Rada města [adresa] po projednání doporučuje Zastupitelstvu [adresa], v souvislosti s výběrem nejvhodnějšího architektonicko urbanistického investorského návrhu rozvoje území části centra města [adresa], ve které se nachází [Anonymizováno] [Anonymizováno], schválit uzavření Smlouvu ve znění přílohy usnesení. Ze zápisu z 28. Zasedání Zastupitelstva [adresa], konaného dne [datum] v [adresa], že k bodu 18.13 Schválení Smlouvy, v rozpravě vystoupili, mimo ostatní [tituly před jménem] [jméno FO] se sdělením, že vedení žalovaného svolalo seminář pro zastupitele, který se týkal Smlouvy a Zastupitelstvo by mělo případně o prodeji investorovi rozhodnout do konce roku 2011. Vážné připomínky stran platnosti Smlouvy jako celku u diskutujících nezazněly. Z nájemní smlouvy č. 2010/50/274, která je podepsána žalobcem ([jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO], členy představenstva) a žalovaným ([jméno FO], starostou), že mezi smluvními stranami a účastníky předmětného řízení byla uzavřena nájemní smlouva v souvislosti s realizací developerského projektu [Anonymizováno] [Anonymizováno], jejíž součástí je rovněž i v čl. 4 Stanovení nájemného, kde nebylo mezi stranami sporu o tom, že na základě této Smlouvy bylo hrazeno nájemné žalobcem a žalovaný nájemné přijímal až nejspíše do roku 2017. Z rozsudku Krajského soudu v Brně, ze dne [datum], č.j. [spisová značka], že krajský soud potvrdil rozsudek Okresního soudu v Prostějově, ze dne [datum], pod č.j. [spisová značka], kdy odvolací soud shodně se soudem I. stupně dospěl k názoru, že žalovaný 1., (v projednávané věci žalovaný) je jako vyhlašovatel Záměru jeho obsahem vázán, neboť je nepřípustné nakládat s obecným majetkem, jakož i s finančním prostředky obce účelově a odchýlená od Záměru. Je výslovně poukázáno na znění Preambulel. Bylo poukázáno na to, že žalovaný po zrušujícím rozsudku Nejvyššího soudu, ze dne [datum], č.j. [spisová značka] změnil své procesní stanovisko a po provedeném právním rozboru hodnotí Smlouvu shodně se žalobcem (tj. v tomto případě [právnická osoba].), jako smlouvu absolutně neplatnou, neboť mezi jeho zveřejněným záměrem a obsahem Smlouvy je zásadní rozpor spočívající v absenci [Anonymizováno] [Anonymizováno], která je podstatnou náležitostí záměru. Z dopisu žalobce ze dne [datum], určenému žalovanému, že žalobce děkuje žalovanému za pozitivní schůzku ohledně pokračování projektu žalobce v [adresa], která se uskutečnila [datum] s ujištěním, že žalobce považuje Smlouvu za platnou a účinnou a má zájem realizovat tento projekt a pokračuje v přípravě projektu i přes žalobu společnosti [Anonymizováno]. Z dopisu žalobce ze dne [datum] určenému žalovanému – [tituly před jménem] [jméno FO], primátorce, že součástí přípisu jsou příloha č. [hodnota] Základní obchodní podmínky, je v něm poděkováno za konstruktivní jednání ze dne [datum] a součástí dopisu je upravený návrh základních obchodních podmínek nájmu [Anonymizováno] [Anonymizováno], ze dne [datum] a to v návaznosti na nabídku žalobce, ze dne [datum] a požadavek žalovaného na prodloužení doby nájmu na 20 let. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] podle § 142a o.s.ř., že je v ní odkázáno na rozhodnutí nalézacích soudů a konstatováno, že odpovědnost za neplatnost Smlouvy a tím vzniklé škody, je na straně žalovaného, a proto žalobce požaduje částku 320.000.000 Kč k úhradě, ve lhůtě 7 dnů na konkrétní účet žalobce. Z dopisu žalovaného ze dne [datum], že se jedná o reakci na předžalobní výzvu z důvodu nerealizace projektu dle Smlouvy s tím, že požadavku se nevyhovuje, neboť nelze dovodit odpovědnost žalovaného za škodu, pokud by vůbec nějaká vznikla. Z vyjádření žalovaného č. [hodnota] k žalobě (tj. žalovaný), že se jedná o vyjádření ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp.zn. [spisová značka], ve které žalovaný se vyjadřuje k žalobě žalobce [právnická osoba]., o vyslovení neplatnosti Smlouvy a z tohoto vyjádření je zřejmé, že žalovaný zastává stejné stanovisko jako druhý žalovaný (v projednávané věci žalobce,) považuje ke dni sepisu tohoto vyjádření, tj. [datum], Smlouvu za platnou, namítá nedostatek aktivní věcné legitimace žalobce, naléhavého právního zájmu. Z dopisu žalobce ze dne [datum], že je adresován žalovanému a to konkrétně [tituly před jménem] [jméno FO], primátorce města [adresa], přílohou dopisu jsou č. [hodnota] Základní obchodní podmínky a č. [hodnota] Orientační a situační nákres, žalobce se obrací na žalované s ohledem na předcházející komunikaci dopis žalobce ze dne [datum] v souvislosti s pravomocným rozhodnutím Krajského soudu v Brně a ujišťuje žalovaného, že jeho cílem je projekt v co nejkratší době, se snahou nalézt konsens na straně žalovaného ohledně využití prostor [Anonymizováno] [Anonymizováno], jejich vybavení a materiálových detailů, s rozhodnutím o finálním uspořádání a stavebním dokončení interiéru a výběru dodavatele vybavení [Anonymizováno] [Anonymizováno], s platností této nabídky do [datum]. Z vyjádření zástupce žalovaného 1. (v projednávané věci žalovaný), v řízení před Krajským soudem v Brně, pod sp.zn. [spisová značka], ze dne [datum], že poukazuje na stanovisko Nejvyššího soudu ČR, vyslovené v rozhodnutí ze dne [datum], sp.zn. [spisová značka] a uznává, respektuje naléhavý právní zájem žalobce, tj. společnosti [Anonymizováno], na určení platnosti, či neplatnosti Smlouvy a sděluje, že v právním hodnocení Smlouvy a dodatku došlo u žalovaného ke změně, kdy se domnívá, že je Smlouva včetně dodatku absolutně neplatná. Z tiskové zprávy [Anonymizováno] [Anonymizováno], z [datum], že radnice (žalovaný) představuje studii [Anonymizováno] [adresa] (tj. [Anonymizováno] [Anonymizováno]), že žalovaný zveřejnil studii žalobce, představující podobu [Anonymizováno] a [Anonymizováno] [Anonymizováno], v prostoru mezi [Anonymizováno] ulicí a nám. [Jméno žalovaného]. [Anonymizováno].

9. Soud následujícími důkazy navrženými žalobcem a vedenými pod přílohami č. [hodnota]-[Anonymizováno] neprováděl dokazování, neboť tyto důkazy se týkaly prokázání vzniku škody a její výše.

10. Z dodatku č. [hodnota] ke Smlouvě, ze dne [datum], že v Preambuli je konstatováno, že žalobce a žalovaný uzavřeli dne [datum] Smlouvu a v souladu s návrhem předloženým žalobcem ve výběrovém řízení. Součástí Smlouvy je změna kupní ceny pozemků tvořících Projektové nemovitosti a odstavec 5.5 se nahrazuje novým zněním s konstatováním, že s výjimkou uvedených změn výslovně uvedených v dodatku, zůstávají ustanovení Smlouvy nadále plně platná a účinná. V bodě 3.5 závěrečných ustanovení je uvedeno, že pro vyloučení pochybností se stanoví, že případná neplatnost dodatku, či kteréhokoliv jeho ustanovení z jakéhokoliv důvodu neohrozí a nijak se nedotkne Smlouvy Z dodatku č. [hodnota] ke Smlouvě, ze dne [datum], že čl. 2 Změny smlouvy je odstavec 2.1 nahrazen tak, že konečný termín je stanoven na [datum] a bude automaticky prodloužen o lhůtu mezi dnem uzavření Smlouvy a dnem, kdy budou splněny všechny podmínky uvedené v bodech (i, ii, iii) odstavce 2.2 Smlouvy. Odstavec 2.3 Smlouvy se nahrazuje zněním, že Město (tj. žalobce), zvažuje výstavbu [Anonymizováno] [Anonymizováno] na pozemcích tvořících nemovitosti 3. etapy. Bod B) obsahuje, že po odsouhlasení architektonické studie [Anonymizováno] [Anonymizováno] oběma smluvními stranami, nejpozději však do [datum], je žalovaný oprávněn oznámit žalobci, že má v úmyslu pozemky tvořící nemovitosti 3. etapy využít pro potřeby výstavby [Anonymizováno] [Anonymizováno] v souladu se schválenou architektonickou studií. Z emailové zprávy odeslané dne [datum] od [jméno FO], určené v kopiích [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO], že žalovaný zasílá v příloze návrh Dodatku č. [hodnota] ke Smlouvě, se změnami, s nimiž předběžně vyslovil žalobce souhlas. Pro případ, že budou k návrhu jakékoliv připomínky, je stanovena lhůta k jejich sdělení. Z emailové zprávy ze dne [datum] od [jméno FO], vedoucí oddělení nakládání s majetkem žalobce, určené [jméno FO], jednajícímu za žalobce, že v příloze je zasílán návrh žalovaného na změnu ve smlouvách uzavřených mezi žalobcem a žalovaným s požadavkem, že žalobce žádá o doplnění Smlouvy, o povinnost žalobce nabídnout předmětné nemovitosti zpět k prodeji žalobci v případě, že nebude plánovaný projekt žalobce zrealizován (míněno pravomocně zkolaudován) v nějakém termínu, který si smluvní strany dohodnou s tím, že důvodem tohoto požadavku žalovaného, je snaha minimalizovat riziko, že předmětné pozemky budou dle podmínek dohodnutých ve Smlouvě převedeny na žalobce a následně nebude plánovaný projekt společnosti buď vůbec zahájen, nebo v celém rozsahu, v určitém časovém úseku dokončen. Z oznámení o novém výběru vhodnějšího návrhu ze dne [datum], že Zastupitelstvo [adresa] dne [datum] usnesením č.[hodnota] vybralo s ohledem na doporučení komise usnesením č. [hodnota], jako nejvhodnější architektonicko urbanistický investorský návrh rozvoje části centra žalovaného, nabídku žalobce a tím byla soutěž ukončena. Z usnesení č. [hodnota] Schůze Rady žalovaného, konané dne [datum], že Rada po projednání vyhlásila záměr o pronájmu jednotlivých uvedených pozemků žalobci, za účelem realizace developerského projektu [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] za následujících podmínek, že nájemní smlouva bude uzavřena na dobu určitou, do doby uzavření kupní smlouvy na prodej pronajatých nemovitostí, nejdéle však do [datum], stanoveného dohodnutého nájemného. Z usnesení 100. Schůze Rady žalovaného konané dne [datum], že usnesením č. [hodnota] Rada žalovaného po projednání schválila pronájem uvedených nemovitostí, shodujících se s nemovitostmi vyhlášenými na Schůzi Rady konané dne [datum], žalobci s tím, že nájemní smlouva bude uzavřena na dobu určitou, nejdéle však do [datum]. Z usnesení ze 101. Schůze Rady žalovaného konané dne 14. a [datum], že Rada žalovaného po projednání doporučuje Zastupitelstvu žalovaného, schválit uzavření dodatku č. [hodnota] ke Smlouvě, ve znění dle této přílohy. Ze zápisu z jednání konaného dne [datum] mezi [tituly před jménem] [jméno FO] a zástupci Odboru správy majetku města (žalobce), ve věci posouzení právních rizik vyplývajících z návrhu smluv předložených žalobcem, za účasti [tituly před jménem] [jméno FO], vedoucího Odboru správy majetku města – žalobce, [tituly před jménem] [jméno FO] informoval o potřebě vyjasnit ve vlastním textu smluv, soulad projektu s územním plánem [adresa], v případě, že záměr je v rozporu s platným územním plánem [adresa], je třeba o této skutečnosti informovat investora, do návrhu budoucí smlouvy tuto skutečnost doplnit a zahájit kroky vedoucí ke změně územního plánu, včetně stanovení časového rámce pro dokončení změny a je doporučeno vyčkat s podpisem budoucí smlouvy (Smlouvy) do doby změny územního plánu [adresa]; dle předloženého návrhu budoucí smlouvy žalobce se žalovaný zavazuje do [datum] uzavřít budoucí smlouvu ve věci pronájmu, či prodeje nového objektu [Anonymizováno] [Anonymizováno] žalobci a v případě neuzavření budoucí smlouvy nemusí investor realizovat výstavbu [Anonymizováno] [Anonymizováno], tato problematika není vůbec řešena; s ohledem na text smlouvy a smluvní pokutu proti žalovanému, je třeba povinnost výkup zbylých předmětných spoluvlastnických podílů přenést na investora. Z usnesení z 28. Zasedání Zastupitelstva města [adresa], ze dne [datum], že Zastupitelstvo schválilo usnesení č. [hodnota] Uzavření Smlouvy, s vítězem soutěže o nejvhodnější architektonicko urbanistický investorský návrh, tj. žalobcem. Z usnesení z 29. Zasedání Zastupitelstva města [adresa], konaného dne [datum], že bylo schváleno usnesení č. [hodnota] Uzavření dodatku č. [hodnota] ke Smlouvě. Ze Zprávy o posouzení vlivu stavby na oslunění a denní osvětlení okolních budov, z října 2011, že ji vyhotovila [tituly před jménem] [jméno FO] vyhotovené na žádost žalobce, jedná se o posouzení vlivu nové zástavby [Anonymizováno] [Anonymizováno] na okolí. Z Inženýrsko – geologická rešerše [tituly před jménem] [jméno FO] z října 2011, zadavatele [právnická osoba]., že tato rešerše se týká výstavby [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Z [Anonymizováno] [Anonymizováno] ze dne [datum], že byl publikován článek „[adresa] města: Na místě tržnice vyroste polyfunkční dům, kousek vedle parčík.“ Z [Anonymizováno] deníku ze dne [datum], že byl publikován článek „[Anonymizováno]: [Anonymizováno] je nejlepší, shodli se radní“, s informací o tom, že studie žalobce řeší zastavění 15 000 m2 plochy [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [Anonymizováno] ulici v [adresa] a byla vybrána jako nejlepší. Z Přírodovědného průzkumu pro [Anonymizováno] [Anonymizováno], vypracovaný na základě objednávky ze dne [datum] zhotovitelem [tituly před jménem] [jméno FO], na základě objednávky [Anonymizováno]-[právnická osoba]., že se týká [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Z rozptylové studie č. 989/12/RS/02, ze dne [datum], že ji zpracoval [Anonymizováno]-[Anonymizováno], spol. s.r.o., že je vyhotovena pro potřeby realizace [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Z odvolání žalovaného 1. (tj. žalovaný v projednávané věci) proti rozsudku Okresního soudu v Prostějově ze dne [datum], č.j. [spisová značka], že žalovaný k datu vyhotovení této listiny, tj. [datum] zastával shodné stanovisko se žalobcem, proti společnosti [právnická osoba]., tudíž považoval Smlouvu za platnou a účinnou. Z dopisu žalovaného ze dne [datum] určeného žalobci, že se jedná o reakci na dopis žalobce ze dne [datum], ve kterém je žalobci sděleno s ohledem na probíhající soudní spor, že žalovaný bude pokračovat v přípravě zadání podrobnějších podkladů pro realizaci kulturního sálu v rámci projektu. V dopisu je konstatováno, že na základě odvolání žalovaného 1. a 2. (tj. žalobce a žalovaný v tomto řízení), krajský soud zamítl žalobu společnosti [Anonymizováno], na určení neplatnosti Smlouvy a toto rozhodnutí již nebude možné zvrátit žádným řádným opravným prostředkem, proto je žalobce požádán o přehodnocení postoje a poskytnutí součinnosti při přípravě projektu, zejména k vyjasnění podmínek a technických parametrů umístění kulturního sálu v rámci projektu. Ze zprávy v elektronické podobě na webových stránkách žalovaného dne [datum], že Rada města [adresa] (žalovaný), souhlasí s vypracováním studie dispozičního uspořádání kulturního sálu, v prostorách budoucí obchodní galerie. Žalobce nabídl v loňském roce žalovanému možnost vybudování [Anonymizováno] [Anonymizováno] v rámci projektu Obchodní galerie. Nejprve byla dána k dispozici půdorysná plocha jednopodlažního sálu cca 1 800 m2, koncem roku byla plocha upravena na 1 000m2, s možností dvoupodlažní stavby. Z dendrologického průzkumu a ocenění dřevin [Anonymizováno] [adresa], že ji v září 2017 vyhotovila pro žalobce, za účelem realizace [Anonymizováno] [Anonymizováno] společnost [právnická osoba]. Z posouzení dopravního napojení [Anonymizováno] [adresa] na vnitřní městský okruh, že na základě objednatele [právnická osoba]., tuto studii zhotovila společnost [právnická osoba]., v [adresa] v roce 2017, pro realizaci [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Ze závěrečné zprávy – doplňující hydrologické studie k odvodnění stavební jámy, že ji vyhotovila společnost [právnická osoba]. v březnu 2018 pro žalobce, za účelem realizace [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Ze sdělení Krajského úřadu Olomouckého kraje, Odboru životního prostředí a zemědělství, č.j. [Anonymizováno] [č. účtu], ze dne [datum], pro žalobce, že se jedná o sdělení k záměru realizace [Anonymizováno] [Anonymizováno] z hlediska zákona č. 100/2001 Sb., žalobce podáním ze dne [datum] požádal o vyjádření ke změně v projektové přípravě záměru [Anonymizováno] [Anonymizováno], z hlediska posuzování vlivu na životní prostředí. Z podnětu pořízení regulačního plánu, ze dne [datum], že byl zpracován podle přílohy č. [hodnota] k vyhlášce č. 500/2006 Sb., je určen Stavebnímu úřadu Magistrátu města [adresa], týká se ploch komerčních zařízení vymezených v centrální zóně IX. změnou územního plánu sídelního útvaru [adresa], výstavby, která bude realizována žalobcem a zahrnuje polyfunkční objekty a související dopravní a technickou infrastrukturu (tj. Kulturní centrum). Ze žádosti žalobce ze dne [datum] o poskytnutí územně plánovací informace doručené Magistrátu města [adresa] (žalovaný) dne [datum], že žalovaný má zájem realizovat na území [adresa] záměr, který je definován v příloze č. [hodnota] žádosti s tím, že záměr vychází z návrhu zadání regulačního plánu, který byl přílohou podnětu pořízení regulačního plánu podaného dne [datum] s tím, že pořízení regulačního plánu dle podnětu bylo schváleno Zastupitelstvem [adresa] dne [datum], opakovaně byl podnět návrhu zadání regulačního plánu podán dne [datum]. Ze žádosti žalobce o poskytnutí územně plánovací informace podané na Magistrátu města [adresa] dne [datum], že je konstatován zájem žalobce realizovat na území města záměr ([Anonymizováno] [Anonymizováno]) s m, že aktuálně platný [právnická osoba] [adresa] neumožňuje realizaci Záměru z hlediska navazujících povolovacích procesů. Žalobce konstatuje, že je mu známo, že záměr je zřejmě v rozporu s územním plánem, kde pro plochy Záměru jsou mj. stanoveny limity pro zastavitelnou strukturu zástavby a zákaz podzemního parkování. Z připomínek k návrhu zadání 2. změny územního plánu [adresa], ze dne [datum], že žalobce konstatuje, že od druhé poloviny roku 2010 byla v rámci přípravy Záměru vypracována architektonická studie, jejímž výsledkem byla zejména koncepce řešení Záměru optimálně řešící plochu záměru z pohledu fungování města, architektonického řešení, ekonomických parametrů a také praktického fungování realizovaného Záměru. Proces regulačního plánu nebyl dokončen vzhledem k přijetí nového územního plánu [adresa], který je aktuálně v platnosti, když podmínky obsažené v novém územním plánu zcela znemožňují realizaci Záměru a úprava Záměru dle nového územního plánu by znamenala takovou koncepční změnu, která je dle názoru žalobce komerčně nerealizovatelná. Je konstatováno, že v případě, že Záměr nebude realizován, vznikne žalobci další škody přesahující 500.000.000 Kč, představující skutečnou škodu a ušlý zisk z důvodu nerealizace Záměru. Ze zprávy Stavebního úřadu Magistrátu města [adresa], ze dne [datum], jehož přílohou je dopis společnosti [právnická osoba]., ze dne [datum], že na základě dopisu žalobce a uzavřené Smlouvy, požaduje [tituly před jménem] [jméno FO], zastupitel určený pro spolupráci při pořizování druhé změny územního plánu, aby při projednání zadání druhé změny územního plánu byly uplatněny požadavky žalobce na prověření možnosti změn. Žalobce jako účastník Smlouvy má zájem, aby v rámci projednávání druhé změny územního plánu, byly prověřeny možnosti takové změny v územním plánu, které by umožnily realizaci Záměru v takové podobě, jaké byl navržen. Z dopisu žalobce ze dne [datum] určeného žalovanému, že žalobce poukazuje na pozitivní závěry schůzky ze dne [datum], ujišťuje žalovaného, že považuje Smlouvu za platnou a účinnou a má zájem realizovat projekt [Anonymizováno] [Anonymizováno] a pokračuje v přípravě i přes žalobu společnosti [Anonymizováno]. Z dopisu žalobce ze dne [datum], adresovanému žalovanému, že poukazuje na konstruktivní jednání, které proběhlo dne [datum] v návaznosti na nabídku ze dne [datum] a požadavek žalovaného na prodloužení doby nájmu na 20 let, je zasílán upravený návrh Základních obchodních podmínek nájmu [Anonymizováno] [Anonymizováno] ze dne [datum]. Z dopisu žalobce podepsaného [jméno FO] (předseda představenstva) ze dne [datum], adresovanému žalovanému, že děkuje za zaslání návrhu parametrů [Anonymizováno] [Anonymizováno] a ostatních souvisejících prostor ([Anonymizováno] [Anonymizováno]) s tím, že dalším potřebným krokem je podrobnější prověření konkrétního umístění navrhovaných kapacit tak, aby odpovídaly požadavkům žalovaného a proto je v příloze zaslán výřez ze studia projektů, kde je vymezena plocha, která byla předpokládána pro umístění [Anonymizováno] [Anonymizováno] a ostatních souvisejících prostor. Z dopisu žalobce ze dne [datum], určenému žalovanému, že je poukazováno na schůzku s panem [jméno FO], další komunikaci a je zaslán v příloze půdorys plochy prvního nadzemního podlaží, umístěné jižně od [Anonymizováno] ulice, které je v rámci projektu uvažováno jako [právnická osoba] a tyto materiály byly odeslány emailem dne [datum]. Po potvrzení velikosti plochy a základních parametrů uvažovaného [Anonymizováno] [Anonymizováno], je žalobce připraven vypracovat indikativní návrh obchodních podmínek nájmu. Z dopisu [tituly před jménem] [jméno FO] (primátorka žalovaného) ze dne [datum], označeného „Podklady pro [právnická osoba] v rámci projektu [Anonymizováno] [adresa]“ (tj. [Anonymizováno] [Anonymizováno]), že potvrzuje, že náměstek primátorky [tituly před jménem] [jméno FO] obdržel dopis ze dne [datum], kterým žalobce seznamuje s půdorysem plochy prvního nadzemního podlaží, kde byl měl být umístěn uvažovaný [právnická osoba]. Žalovaný konstatuje, že i kdyby bylo odhlédnuto od skutečnosti, že platnost Smlouvy je napadena v dovolacím řízení, které probíhá u Nejvyššího soudu ČR, existuje zde jiná překážka. K tomuto závěru vede žalovaného skutečnost spočívající v povaze nájmu nemovitosti, respektive její části, jež zákon považuje za veřejnou zakázku, spojenou s povinností města jako veřejného zadavatele, zadat veřejnou zakázku v příslušném zadávacím řízení, podle zák. č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek. S ohledem na to, že by se jednalo o nadlimitní veřejnou zakázku, k uzavření platné smlouvy zákon neumožňuje žádnou výjimku z dané povinnosti. Ze zápisu ze 17. Zasedání Zastupitelstva města [adresa], konaného dne [datum], že bod 22.1 zněl: Podnět k pořízení regulačního plánu pro společnost [právnická osoba]. K tomuto bodu v rámci diskuse uvedl [tituly před jménem] [jméno FO], že ve Smlouvě je ustanovení, že žalobce vytvoří základ pro tržnici, k tomu [jméno FO] připomenul, že ve studii architekta [Anonymizováno], se s tržnicí v daném prostoru nepočítá. Nakonec Zastupitelstvo města schválilo pořízení regulačního plánu na Záměr stavby funkčních objektů v části lokality vymezené IX. Změnou územního plánu, dle předloženého podnětu žalobce. Z podnětu pořízení regulačního plánu ze dne [datum], že žalobce požaduje po žalovaném, aby ve vymezené ploše řešené regulačním plánem nahradil dosud platný územní plán, a to v souladu s vydanou IX. Změnou územního plánu. Ze zprávy žalovaného, ze dne [datum] určené Magistrátu města [Anonymizováno], na základě jeho požadavku na určení dalšího postupu při pořizování regulačního plánu, po konzultaci s Odborem Strategického rozvoje Krajského úřadu Olomouckého kraje, že se žalovaný přiklání k názoru, pokračovat v projednání postupu dle úpravy stavebního zákona v době zahájení pořizování regulačního plánu. Řešení, kdy by Zastupitelstvo města [adresa] usnesením rozhodlo o ukončení pořizování regulačního plánu a opakovaně rozhodlo o novém pořízení téhož regulačního plánu, se jeví vzhledem k různorodosti názorů Zastupitelstva jako nereálné. Ze zprávy Magistrátu města [Anonymizováno], Odboru koncepce a rozvoje, ze dne [datum] určené žalovanému, že se týká určení dalšího postupu při projednání návrhu zadání Regulačního plánu pro [adresa]. Ze zprávy Magistrátu města [Anonymizováno], ze dne [datum] určené žalovanému, že se jedná o opakované schválení pořízení regulačního plánu, v reakci na zprávu ze dne [datum]. Z výzvy žalobce k novému rozhodnutí o pořízení regulačního plánu, ze dne [datum] adresované žalovanému, že je poukazováno na závazek žalovaného k součinnosti a podpoře „Projektu dle Smlouvy“. Ze smlouvy ze dne [datum], uzavřené mezi žalovaným (pořizovatelem) a žalobcem (příjemcem), že se jedná o dohodu ohledně úhrady nákladů na pořízení územního plánu žalovaného, a to na návrh žalobce, kdy usnesením Zastupitelstva žalovaného č. [hodnota], ze dne [datum] bylo schváleno Pořízení 9. změny [právnická osoba] žalovaného. Ze zprávy žalovaného 14. 10. 204 určené Magistrátu města [Anonymizováno], že se jedná o odpověď na opakovaný požadavek na revokování původního usnesení Zastupitelstva, na pořizování regulačního plánu komerčních ploch, vymezených 9. změnou [právnická osoba] žalovaného. Pokud došlo k průtahům jednání, tak všechny kroky v procesu pořizování byly konzultovány se zástupcem nadřízeného orgánu a nedošlo k žádnému pochybení v rámci stavebního zákona. Z usnesení z 36. Zasedání Zastupitelstva města [adresa], konaného dne [datum], že k bodu 3 Zastupitelstvo města [adresa] pod bodem 1 se schvaluje pořízení 2. změny [právnická osoba] [adresa]. Ze zápisu z 15. Zasedání Zastupitelstva města [adresa], konaného dne [datum], k bodu 15.1 vydání II. změny [právnická osoba] města [adresa] bylo schváleno usnesení č. [hodnota], že Zastupitelstvo města [adresa] vydává 2. změnu [právnická osoba] [adresa], formou opatření obecné povahy č. 1/2016. Z materiálu pro zasedání Zastupitelstva města [adresa], konané dne [datum], že Rada města [adresa] na svém zasedání usnesením č. [hodnota] doporučuje Zastupitelstvu města [adresa], rozhodnout o záměru zrušit [právnická osoba] zóny části centra města [adresa]. Z materiálu pro Zasedání Zastupitelstva města [adresa], konané dne [datum], že Rada města [adresa] usnesením č. [hodnota] ze své schůze konané dne [datum], doporučila Zastupitelstvu města [adresa], zrušit [právnická osoba] zóny části centra města [adresa], schválit pořízení regulačního plánu centra města [adresa], kdy je odkazováno na Zastupitelstvo města [adresa], ze dne [datum], kde schválilo záměr zrušit [právnická osoba] zóny části centra města [adresa], s důvodem uvést nový územní plán v souladu s platnou legislativou. Z žádosti žalobce, o poskytnutí součinnosti a podmíněném zpětvzetí podnětu k pořízení regulačního plánu, ze dne [datum] určenému žalovanému, že žalobce žádá s odkazem na Smlouvu, aby Zastupitelstvo města [adresa] formálně zrušilo obecně závaznou vyhlášku žalovaného č. 23/1995, o závazných částech územního plánu zóny města [adresa] (jinak [Anonymizováno]). Z 25. Zasedání Zastupitelstva města [adresa], konaného dne [datum], že Zastupitelstvo schválilo program pod bodem č. [hodnota] Zrušení územního plánu zóny centra města [adresa], pod bodem č. [hodnota] Ukončení pořizování regulačního plánu pořizovaného dle podnětu žalobce, ze dne [datum]. Z usnesení 29. Zasedání Zastupitelstva města [adresa], konaného dne [datum], že k bodu 7 Zastupitelstvo města [adresa] rozhodlo, že ukončuje pořizování regulačního plánu pro společnost žalobce, dle podnětu ze dne [datum] a k bodu 8.2 bere na vědomí informaci o právním stanovisku advokátní kanceláře [Anonymizováno] – [Anonymizováno], o absolutní neplatnosti Smlouvy, schválené usnesením Zastupitelstva č. [hodnota], ze dne [datum]. Ze sdělení k dopisu ze dne [datum] žalovaného, určeného žalobci, že se týká Smlouvy, žalovaný potvrzuje, že došlo k zatížení pozemků, patřící do zájmového území žalobce s ohledem na uzavřenou Smlouvu, uzavřením několika smluv o smlouvách budoucích o zřízení věcného břemene ve prospěch různých subjektů. Z dopisu žalovaného ze dne [datum] „Upozornění na nečinnost pořizovatele Regulačního plánu komerčních zařízení, vymezených v centrální zóně IX. Změnou ÚPSÚ [adresa]“ adresovanému Krajskému úřadu Olomouckého kraje, že je v něm odkazováno na obsah předžalobní výzvy, ve které žalobce bude uplatňovat po žalovaném náhradu škody a plnění povinnosti ze Smlouvy z důvodu údajného porušování povinnosti spolupráce a jedním z důvodů je porušení povinnosti poskytnout žalobci součinnosti při pořizování regulačního plánu a škoda způsobená žalobci pomalým postupem, která má přesahovat 3.000.000 Kč. Ze sdělení k podnětu, ze dne [datum], Krajského úřadu Olomouckého kraje, adresovanému Statutárnímu městu [adresa], že se jedná o vyřízení podnětu žalovaného, ze dne [datum], ve kterém je upozorňován na nečinnost Magistrátu města [Anonymizováno]. Ze zprávy ze dne [datum] primátorky žalovaného, že sděluje Zastupitelstvu města [adresa], program 25. Zasedání Zastupitelstva města [adresa], konaného dne [datum], kdy pod bodem 7, je rovněž zrušení [právnická osoba] zóny části centra města [adresa]. Z výpisu usnesení ze Zasedání Zastupitelstva města [adresa], ze dne [datum], pořízeného dne [datum], že Zastupitelstvo města [adresa], stahuje z programu materiály pod bodem č. [hodnota] Zrušení územního plánu zóny části centra města [adresa] a č. [hodnota] Ukončení pořizování regulačního plánu pořizovaného dle podnětu žalobce. Z rozhodnutí Krajského úřadu Olomouckého kraje, ze dne [datum], č.j. [Anonymizováno] [č. účtu], které nabylo právní moci dne [datum] tak, že se deklaruje budoucí využití předmětných pozemků v zájmovém okruhu (tj. pozemků k využití dle potřeb žalobce), které není nijak omezeno obecně závaznou vyhláškou [adresa], o závazných částech územního plánu zóny části centra Města Prostějova, ze dne [datum].

11. Z výpovědi svědka [tituly před jménem] [jméno FO] soud zjistil, že v době uzavírání Smlouvy a následující až dosud, je právním zástupcem žalobce, a to od roku 2009, od začátku projektu. Svědek osobně vykonával právní služby v letech 2009-2010. Než byla uzavřena Smlouva, jednal žalobce za účasti pověřených osob, včetně svědka. Svědek se osobně zúčastnil jednoho významného zasedání v březnu 2010 a následujícího semináře v červnu 2010, kde vysvětloval zastupitelstvu žalovaného souvislosti s projektem a potvrdil, že mezi těmito dvěma významnými jednáními probíhala celá řada neformálních jednání. V březnu 2010 se jednalo jednání na Magistrátu města [adresa], za osobní účasti vyjednávacího týmu žalovaného, pamatuje si na jména [jméno FO], [Anonymizováno], [jméno FO], [jméno FO] a tehdy starosta pan [jméno FO]. Osoby, které vyjmenoval, byly přítomny tohoto jednání. Kromě těchto osob byla přítomna právní podpora žalovaného konkrétně [tituly před jménem] [jméno FO]. Předmětem jednání v březnu 2010 byl konečný obsah Smlouvy, na tomto jednání byla nastavena otázka, jakým způsobem bude žalobce využívat [Anonymizováno] [Anonymizováno]. V březnu 2010 nebylo sporu o tom, že žalobce bude realizovat celý Záměr včetně [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Svědek si vzpomněl na počátek problémů s výstavbou samotného [Anonymizováno] [Anonymizováno] a v této souvislosti, že revidoval dopis, který byl doručován žalovanému dne [datum], který obsahoval ekonomické podmínky a tři varianty, na základě kterých by žalovaný prostor [Anonymizováno] [Anonymizováno] mohl využívat. Až do [datum] dostával instrukce od žalobce, ten ho informoval, že žalovaný se rozhodl žádnou z navržených variant nevyužít a že se rozhodl tuto část projektu výstavbu [Anonymizováno] [Anonymizováno] realizovat sám. Na základě rozhodnutí žalovaného svědek připravil pro žalobce třetí verzi znění Smlouvy. Svědek vyslovil domněnku, že i tato verze se několikrát opravovala, pokračovali v jednáních za žalovaným a to s [tituly před jménem] [jméno FO]. Od vypracování třetí verze se pracovalo s tím, že oproti Záměru bude [Anonymizováno] [Anonymizováno] (myšleno v užším slova smyslu) bude realizovat žalovaný. Svědek potvrdil, že změna stanoviska žalovaného, ohledně výstavby [Anonymizováno] [Anonymizováno] nastala v období od [datum] do dubna roku 2010. Svědek, jako důvody, které k tomu vedly žalovaného, zejména jako ekonomické. Pro žalovaného bylo přitom velmi složité se zapojit do projektových prací, a proto měl žalobce dodat projektové práce v dohodnutém rozsahu a žalovaný si měl stanovit, co vlastně uvnitř [Anonymizováno] [Anonymizováno] chce. Z tohoto důvodu také konečné znění Smlouvy obsahovalo ustanovení, že žalobce bude poskytovat žalovanému veškerou součinnost. Na základě těchto jednání byla uzavřena Smlouva se dvěma dodatky s tím, že ve druhém dodatku byl uveden termín [datum], jako konečné datum a byla tam také stanovena nějaká lhůta 2011-2012, kdy žalovaný měl činit nějaká rozhodnutí, která neučinil. Svědek vnímal datum [datum] jako termín konečný, kdy obě strany mají povinnost uzavřít Smlouvu a návazné smlouvy. Svědek vnímal neochotu žalovaného pokračovat v kontraktačních jednáních ohledně uzavření Smlouvy poté, co společnost [Anonymizováno] vyvolala soudní spor o neplatnost Smlouvy. Takže žalovaný při různých činnostech a jednáních používal argument obav z existujícího soudního sporu a uchyloval se často k nečinnosti. Svědek potvrdil, že do [datum] byla uzavřena pouze nájemní smlouva, která byla uzavřena ihned, protože byla pro žalovaného výhodná, žalovaný získával platby nájemného od žalobce. Potom se mělo o plnění lhůt, které směřovaly ve stavebním řízení k nějakému předvídanému postupu, v plnění těchto lhůt docházelo ke komplikacím. Žalovaný měl za úkol dát do souladu s plánovaným projektem územně plánovací dokumentaci, a to se nedařilo. Na uzavření Smlouvy bylo navázáno uzavření dalších kupních a nájemních smluv, které však byly vázány na získání nějakých povolení a v tom původním Záměru měl žalovaný striktně dané lhůty, ve kterých měly smluvní strany postupovat, ale k tomuto nedošlo. Svědek vnímal vždycky snahu žalobce se s žalovaným dohodnout a vyjít vstříc jeho požadavkům, proto uplatňování smluvních pokut z důvodu liknavosti žalovaného by nevedlo k úspěšnému dokončení projektu. Stanovisko žalovaného k projektu žalobce se zásadně změnilo v roce 2018 nastoupením nového vedení žalovaného. Svědek potvrdil, že vždy přicházely v úvahu dohody o narovnání, když v roce 2017 již poté, co probíhal spor se společností [Anonymizováno], najali projektanty, kteří pracovali na tom, jakým způsobem vybavit [Anonymizováno] [Anonymizováno] (dům), který stojí uprostřed projektu připravovaného žalobcem. [právnická osoba] práva, kterým se proces uzavírání Smlouvy řídí svědek uvedl, že ze znění Smlouvy vyplývala aplikace obchodního zákoníku. Pokud se týká čl. 12.1 Doložky o splnění zákonných povinností Smlouvy, svědek potvrdil, že tato doložka se dávala do obdobných smluv s veřejnoprávními subjekty vždy a smyslem bylo, aby v kontraktačním procesu veřejnoprávní subjekt kontroloval všechny svoje zákonné procesy a aby věděl, že si má dát pozor na to, aby Smlouvu uzavřel v souladu se všemi předpisy, které jsou vyžadovány od veřejnoprávních subjektů. Při podpisu Smlouvy v červenci 2010 žalobce nemohl mít žádnou pochybnost o platnosti Smlouvy. Svědek po předložení přílohy důkaz č. [hodnota], obsahující Záměr, považoval obsah čl. 2.1.5 za článek, který obsahuje jak závazné požadavky, tak i doporučení vyhlašovatele, tj. žalovaného. Svědek z tohoto pohledu vnímal čl. 2.1.5 Záměru, písmeno E) výstavbu [Anonymizováno] [Anonymizováno] jako doporučení i pro to, že před podpisem Smlouvy žalovaný změnil názor. Pokud svědek měl posoudit soudní řízení, která probíhala, tak doporučoval žalobci, aby se snažil se žalovaným najít shodu, aby řešení tohoto sporu vyústilo v nějaké narovnání, k čemuž nedošlo. Svědek potvrdil, že až do roku 2018 žalovaný zastával názor, že Smlouva je platná. Měl tedy za to, že až do roku 2018 nejistota mezi smluvními stranami ohledně platnosti Smlouvy nebyla. Tam se jednalo pouze o to, jak ten [právnická osoba] ekonomicky pojmout. Žalobce potvrdil rovněž to, že Smlouva se nějakým způsobem plnila, zejména co se týká podoby plnění nájemného. Pokud se týká nápravy námitek ohledně platnosti Smlouvy a včlenění [Anonymizováno] [Anonymizováno] do Smlouvy, tak svědek měl za to, že do roku 2017, po celou dobu [Anonymizováno] [Anonymizováno] ve Smlouvě nějakým způsobem fungovalo tak, že vlastně ho má postavit žalobce a žalovaný si ho má nějakým způsobem vybavit a převzít. Svědek potvrdil, že dne [datum] žalovaný přišel s tím, že provádí nějaké interní analýzy, potřebuje znát ekonomické řešení a toto pak vedlo ke změně stanoviska žalovaného. Povinnost žalobce předložit výzvu žalovanému k uzavření následujících smluv na základě Smlouvy, svědek nepovažoval za reálnou, neboť tam byly smluvní povinnosti na jedné i druhé straně a projekt se definitivně zastavil na nesplnění povinnosti ze strany žalovaného ohledně územního plánu. Žalovaný nedal územně plánovací dokumentaci do souladu se Záměrem, nastal problém, který vedl k tomu, že se musel znovu předělávat územní plán. Z výpovědi [jméno FO], jako účastníka řízení, že byl v době probíhajících kontraktačních jednání a uzavření Smlouvy, a je dosud předsedou představenstva žalobce. Potvrdil, že existovala jednání v únoru roku 2010 a počátkem března 2010, jejichž předmětem byla diskuse o parametrech fungování [Anonymizováno] [Anonymizováno], který měl být součástí celého projektu, realizovaného v [adresa] žalobcem. Byly navrženy nějaké návrhy, které pak žalovaný v dubnu neakceptoval, proto byl připraven žalobcem nový návrh Smlouvy. V souvislosti se změnou stanoviska žalovaného byl pak na požádání představitelů žalovaného uspořádán seminář pro zastupitele, kterého byl účastník osobně přítomen a na konci června 2010 zastupitelstvo Smlouvu schválilo. Za žalovaného v březnu 2010, při jednání ohledně definitivního znění Smlouvy byl přítomni [jméno FO], [jméno FO] a také [Anonymizováno], včetně pana [jméno FO]. Za žalovaného tam také „možná“ byla přítomna paní [jméno FO], jako právník. Účastník potvrdil, že žalobce vždy připravil návrh, ten byl doručen žalovanému, který ho nějakým způsobem okomentoval, dal k němu připomínky. Byl to tedy žalobce, který byl právně aktivní, využíval právních služeb své advokátní kanceláře a žalovaný ho připomínkoval prostřednictvím právního odboru, za který vystupovala paní [jméno FO]. Za žalobce bylo vykonáváno všechno tak, aby došlo k naplnění a k realizaci záměru. Účastník potvrdil, že ke změně chování žalovaného došlo při změně primátora, kdy se primátorkou žalovaného stala [tituly před jménem] [jméno FO]. Od té doby žalovaný odstoupil od společného postupu se žalobcem v soudních řízeních týkající se platnosti Smlouvy a čekal, jak rozhodne soud. Na základě jednání s žalovaným žalobce předložil tři varianty fungování [Anonymizováno] [Anonymizováno], ale nakonec žalovaný jednostranně rozhodl, že si otázku výstavby [Anonymizováno] [Anonymizováno] bude řešit po své vlastní linii. Účastník poukázal na to, že žalobce ještě v roce [Anonymizováno] uzavřel smlouvu s olomouckou společností [Anonymizováno] [Anonymizováno], aby zhotovil projekt dispozičního řešení [Anonymizováno] [Anonymizováno] (domu) v původním místě, kde byl naplánován. V podstatě akce na území [adresa] je jedinou akcí, která se nepodařila realizovat. Účastník popřel, že by existovala varianta, kdy by žalobce vybudoval [Anonymizováno] [Anonymizováno] a předal je jako formou daru žalovanému. Někdy v dubnu roku 2010 za žalovaného pánové [jméno FO] a [jméno FO] vznesli požadavek, že si část pozemků určených k realizaci Záměru žalobcem, žalovaný ponechá. Účastník potvrdil, že žádné pochybnosti o platnosti Smlouvy v té době nebyly. Účastník nepotvrdil, že by v roce 2017-2018 žalobce žalovaného vyzýval, aby smluvní strany problém vzniklý s platností Smlouvy vyřešily. Spíše žalobce vyzýval žalovaného k nějaké součinnosti k plnění ze Smlouvy. Účastník připustil, že poté, co se primátorkou žalovaného stala [tituly před jménem] [jméno FO], došlo k návrhu žalovaného, že zaplatí určitou částku, aby se Smlouva nerealizovala. Žalobce považoval toto narovnání za „směšné“, setrval na stanovisku, že Smlouva se má dodržet a ctít. Účastník potvrdil schopnost žalobce, jeho projektového týmu, aby paralelně připravoval projekt [Anonymizováno] [adresa], vedle probíhající přípravy na realizaci [Anonymizováno] [adresa]. Z výpovědi [tituly před jménem] [jméno FO], poučeného podle § 126a o.s.ř., soud zjistil, že tento byl místostarostou žalovaného v letech 2006-2010, od té doby nemá žádný vztah k žalobci, ani k žalovanému, nezúčastňuje se žádných aktivit žalovaného, jako člen politické strany a není ani členem politické strany. [tituly před jménem] [jméno FO] potvrdil, že byl přítomen jednání se žalobcem v roce 2010, až do října 2010, kdy byly volby do obecního. Členem skupiny, která jednala se žalobcem v březnu 2010 byl určitě radní [jméno FO], tehdejší starosta pan [jméno FO] a právnička žalovaného paní [jméno FO]. Žalobcem byly předkládány verze Smluv a návrhy, jakou formou se bude budovat a postupovat. Pracovní skupina zajišťovala výstupy ze strany žalovaného. [tituly před jménem] [jméno FO] nebyl seznámen do detailů s průběhem výběrového řízení, to šlo po tzv. úřednické linii. Šlo skutečně o záměry, které se měly komunikovat napříč žalovaným, samozřejmě i politicky, aby jednotlivé strany, v té době zastoupené v zastupitelstvu, byly s tímto postupem srozuměny. To byl hlavní cíl pracovní skupiny. Byl k tomu určen i seminář, kde se obšírněji vystupovalo a žalobce vysvětloval zastupitelstvu, jakým způsobem bude Smlouva realizována. To podle [tituly před jménem] [jméno FO] bylo poslední, co zastupitelstvo ve volebním období probralo, někdy v létě 2010 a znění Smlouvy bylo většinově schváleno napříč politickým spektrem. Nejvyšším záměrem žalovaného bylo zachovat kulturní sál, a proto vznikly připomínky k navrhovanému znění Smlouvy a hledaly se způsoby, zda zhotovitelem bude žalobce, zůstane v jeho vlastnictví, nebo se přeprodá žalovanému, nebo se postaví něco menšího. Jednalo se o konec volebního období a byla snaha tuto věc nějakým způsobem uzavřít. Pokud se týká návrhu znění jednotlivých smluv, tak tyto návrhy vypracovávala pro žalobce advokátní kancelář v Praze. Pracovní skupina, jak uvedl [tituly před jménem] [jméno FO], připravovala podklady pro úpravu smluv, návrhy smlouvy byly předávány oficiální cestou a [tituly před jménem] [jméno FO] byl přesvědčen, že je to v souladu se zájmy obou stran a bylo pro i celé zastupitelstvo. Pokud se týká navržených třech variant realizace [Anonymizováno] [Anonymizováno] žalobcem, [tituly před jménem] [jméno FO] poukázal na to, že žalovaný pohlížel na tyto varianty ze dvou rovin, jednak finanční, kolik by to stálo a jednak ty následky, ten právní náhled, že není možno stavět něco za městské prostředky v budově, nebo areálu někoho jiného, takže tam byla výtka a obava, aby ten kulturní sál existoval i do budoucna. [tituly před jménem] [jméno FO] již přesně nereagoval na výsledek těchto jednání a poukázal na znění uzavřených smluv, když vždycky v tom hrály roli peníze, když celý projekt byl značně finančně náročný.

12. Soud z důkazů, kterými též provedl dokazování, ale nejsou uvedeny ve výčtu shora uvedeném, nečinil žádná pro rozhodnutí této věci významná skutková zjištění, neboť měl za to, že z důkazů shora označených a uvedených zjištění byl zjištěn skutkový stav v takovém rozsahu, aby bylo možno o základu této věci rozhodnout.

13. Soud proto na základě uvedených skutkových zjištění zjistil tento skutkový stav projednávané věci.

14. Žalovaný usnesením Zastupitelstva města [adresa], ze dne [datum], č. [hodnota] vyhlásil Záměr týkající se návrhu rozvoje územní části centra [adresa] ([Anonymizováno] [Anonymizováno]) za dodržení zadávacích podmínek uvedených v příloze tohoto oznámení. Dle záznamu hodnotící komise pro výběr nejvhodnější nabídky na zpracování architektonicko urbanistického investorského návrhu rozvoje územní části centra města [adresa] ([Anonymizováno] [Anonymizováno]) ze dne [datum] byl vybrán návrh žalobce a Zastupitelstvo města [adresa] usnesením č. [hodnota], ze dne [datum] schválilo po projednání uzavření Smlouvy. Dne [datum] mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena Smlouva, v jejíž Preambuli bylo mimo jiné uvedeno, že investor (žalobce), v návrhu předloženém ve výběrovém řízení předpokládá výstavbu [Anonymizováno] a [Anonymizováno] [Anonymizováno] ([Anonymizováno] [Anonymizováno]), kde byla blíže popsána jeho předběžná podoba a jeho následný prodej, či pronájem žalovanému. Po dokončení výběrového řízení žalovaný na základě interních analýz rozhodl realizovat výstavbu [Anonymizováno] [Anonymizováno] samostatně, ve vlastní režii s tím, že případně využije určité pozemky, které byly předmětem výběrového řízení a které se podle návrhu investora nachází v 3. etapě/C. Žalobce jako investor s tímto zúžením rozsahu pozemků využitelných pro jeho projekt souhlasí (D). Dále žalobce v investorském návrhu v investorském návrhu rozvoje území části centra města [adresa] předpokládá využití určitých pozemků pro potřeby veřejné tržnice města [adresa]. Po dokončení výběrového řízení začal žalovaný uvažovat o umístění tržnice mimo pozemky, které byly předmětem výběrového řízení. Bez ohledu na konečné rozhodnutí žalovaného o umístění tržnice, žalobce vyslovil připravenost konzultovat se žalovaným přepracování návrhu a další zásadní otázky rozvoje projektu, především změny jednotlivých částí etap, či funkcí a hmotných řešení projektu. Předtím, než došlo k uzavření Smlouvy, a tedy k dohodě o definitivní podobě Smlouvy, dne [datum], jak již bylo shora uvedeno, došlo ke změně stanoviska žalovaného s tím, že [Anonymizováno] [Anonymizováno] bude realizovat ve vlastní režii. Došlo k jednáním, která potvrdil ve své výpovědi, jak svědek [Anonymizováno], tak i účastník řízení [tituly před jménem] [jméno FO], která vedly k odchýlení znění Smlouvy od Záměru a také návrhu žalobce, který byl vybrán komisí, jako nejvhodnější a tímto společným jednáním vyvolaného aktivitou žalovaného, došlo k uzavření Smlouvy, která byla shledána v řízením vedeném před Okresním soudem v Prostějově, pod sp.zn. [spisová značka], absolutně neplatnou. Soud zdůrazňuje, že řízení bylo zahájeno v roce 2014 a rozsudek Okresního soudu v Prostějově ze dne [datum], č.j. [spisová značka], ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Brně, sp.zn. [spisová značka], ze dne [datum], nabyl právní moci dne [datum]. Soud s ohledem na námitky žalobce poukazuje na to, že vychází důsledně z obsahu odůvodnění tohoto pravomocného rozhodnutí, kterým byla deklarována absolutní neplatnost Smlouvy ve znění dodatku č. [hodnota] a 2. To znamená, že podle Záměru předmětem smluvních ujednání mezi žalobcem a žalovaným musela být (aby byly smlouvy navazující a vycházející z obsahu Záměru platné) rovněž nová výstavba, jejíž součástí bude [Anonymizováno] [Anonymizováno] ([právnická osoba] s kapacitou sálu minimálně 500 lidí), když bod 2.1.5 přílohy k Záměru nemá pouze „doporučující“ povahu, ale jde o závazné požadavky, a proto jím byl zadavatel (žalovaný) vázán. Pokud došlo k uzavření Smlouvy, ve které nebyla součástí výstavba [Anonymizováno] [Anonymizováno], je takovýto postup nepřípustný a na vzniku této právní vady Smlouvy, která vedla k její absolutní neplatnosti, se podílely rukou společnou a nerozdílnou obě smluvní strany (žalobce i žalovaný) tak, jak vyplynulo z prokázaného průběhu kontraktačních jednání v březnu 2010, která vedla dne [datum] k uzavření absolutně neplatné Smlouvy. Žalobce v průběhu těchto jednání reagoval na změnu stanoviska žalovaného k výstavbě [Anonymizováno] [Anonymizováno] a navrhl tři varianty dalšího postupu, které ve všech navržených případech počítaly s tím, že [Anonymizováno] [Anonymizováno] nebude realizovat žalobce, nýbrž žalovaný, kterému žalobce poskytne součinnost. Bylo také prokázáno, že na základě žalovaným vyhlášeného Záměru žalobce vypracoval návrh, který se ukázal jako vítězný a na základě něhož byla uzavřena absolutně neplatná Smlouva, i když v době uzavření Smlouvy dne [datum], nebyly z pohledu stávajícího [právnická osoba] města [adresa] a na něj navazujícího regulačního plánu zajištěny základní předpoklady pro úspěšnou realizaci návrhu žalobce. [právnická osoba] i regulační plán byly ke dni uzavření Smlouvy v zásadním rozporu s vítězným návrhem žalobce. Ze shora uvedených listinných důkazů je jisté, že až dne [datum] bylo postaveno na jisto, že budoucí využití pozemků v centru města [adresa], které byly určeny k realizaci vítězného návrhu žalobce, není nijak omezeno Obecně závaznou vyhláškou města [adresa], o závazných částech územního plánu zóny v části centra města [adresa]. Soud podotýká, že toto rozhodnutí bylo vyvoláno procesní aktivitou žadatele (žalobce). Bylo tedy prokázáno, že žalobce vyhotovil návrh, který komise žalovaného vyhodnotila jako vítězný a který jako vítězný posléze byl schválen Zastupitelstvem města [adresa], na základě něhož došlo k uzavření Smlouvy za situace, kdy žalobce i žalovaný museli vědět, že uzavírají Smlouvu, aniž byly pro realizaci návrhu vytvořeny základní podmínky. O tom, že územní plán města [adresa] a na něj navazující regulační plán bez jejich podstatné změny neumožňují zahájení stavebního řízení o povolení stavby musely vědět obě smluvní strany. Žalovaný jako zadavatel Záměru, musel, pokud postupoval s odbornou péčí, kterou lze po něm vyžadovat, znát územní plán a autor vítězného návrhu žalobce musel vědět jako odborník a úspěšný realizátor obdobných projektů, že pokud jeho návrh uspěje bude třeba změnit územní plán města [adresa], aby mohlo dojít k jeho úspěšné realizaci. Účastníci tedy se stejnou měrou podíleli na nerealizaci vítězného návrhu. Vzhledem k tomuto zásadnímu problému, který nereflektoval rozhodnutí Zastupitelstva žalovaného, schváleným usnesením č. [hodnota], o návrhu Smlouvy, ze dne [datum] a který nereflektoval ani architektonicko urbanistický investorský návrh žalobce ze dne [datum], zůstala realizace úspěšného návrhu pouze na úrovni uzavřené absolutně neplatné Smlouvy a jediné následující konkrétní nájemní smlouvy dne [datum]. Žádné další smlouvy, které měly býti uzavřeny na základě Smlouvy v původně stanoveném termínu do [datum], již nebyl uzavřeny. Na straně žalobce do konečného, tedy pravomocného rozhodnutí soudu, týkajícího se platnosti Smlouvy zůstala aktivita (kromě urgování žalovaného k prosazení změny územního plánu a nového regulačního plánu) založená na obstarávání jednotlivých potřebných rozhodnutí, vyjádření, která však byla marginální proti tomuto základnímu problému, který vyvstal mezi smluvními stranami a to uvedení uspořádání urbanisticko architektonického centra města [adresa] dle vítězného návrhu a z návrhu vycházejícího do souladu s územním plánem a navazujícím regulačním plánem této části města. Z jednotlivých rozhodnutí Zastupitelstva města [adresa] soud zjistil, jak se vyvíjelo stanovisko kolektivního orgánu žalobce zastupitelstva v průběhu času v souvislosti se změnou složení zastupitelstva, odrážejícího výsledky voleb do obecních zastupitelstev. Soud v rámci dokazování nezjistil, že by až do roku 2018, kdy došlo k seznámení Zastupitelstva města [adresa] s právním rozborem s ohledem na výsledky probíhajícího řízení o neplatnosti Smlouvy, k zásadní změně stanoviska. Do té doby nebylo zjištěno, že by žalobce neprojevoval součinnost při zajišťování realizace záměru, včetně aktivní podpory v soudních řízeních o určení platnosti Smlouvy, kde zastávali shodné stanovisko, když podporoval ekonomický zájem žalobce na realizaci Smlouvy. Soud rovněž zjistil komplikace při prosazování změny regulačního plánu pro centrum města [adresa] při jednání z nadřízeným orgánem, který nevykazoval patřičnou součinnost, což nelze přičítat k tíži žalovaného (např. podnět Krajského úřadu Olomouckého kraje ze dne [datum] adresovanému Statutárnímu městu [adresa], že se jedná o vyřízení podnětu žalovaného ze dne [datum], ve kterém je upozorňován na nečinnost Magistrátu města [Anonymizováno] stran změny regulačního plánu, která je bezpodmínečně nutná k realizaci vítězného návrhu žalobce). Soud zjistil, že velká část aktivity žalobce směřujícího k realizaci Smlouvy byla zjištěna z roku 2016 a zejména 2017 v době, kdy již bylo zřejmé z rozhodnutí nalézacích soudů, v řízení o určení platnosti Smlouvy, že se jejich stanovisko mění v neprospěch žalobce, tedy určení, že Smlouva je absolutně neplatná. Soud též zjistil, že stavební řízení, jako správní řízení, které vede k vydání stavebního povolení a začíná podáním žádosti o stavební povolení u příslušného stavebního úřadu a končí jeho vydáním, nikdy nebylo zahájeno. Ze strany žalobce se po celou dobu od uzavření Smlouvy až po rozhodnutí soudu v této věci, jednalo pouze o přípravné práce spočívající ve vydání jednotlivých dílčích rozhodnutí nezbytných pro úspěšné zahájení stavebního řízení pro případ, že Smlouva je platná. Důvodem tohoto závěru bylo, jak již bylo výše uvedeno, zásadní nepřipravenost žalobce i žalovaného při výběrovém řízení, které vedlo k přijetí návrhu žalobce, jako návrhu vítězného, i když byl v příkrém rozporu se stávajícím uzemním plánem v historické části – centra města [adresa], kde žalobce měl vítězný návrh realizovat.

15. Podle ustanovení § 262 odst. 1,2 zák. č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění platném a účinném k [datum] (dále jen Obch. Z.), strany si mohou dohodnout, že jejich závazkový vztah, který nespadá pod vztahy uvedené v § 261, se řídí tímto zákonem. Jestliže taková dohoda směřuje ke zhoršení právního postavení účastníka smlouvy, který není podnikatelem, je neplatná. Dohoda podle odstavce 1 vyžaduje písemnou formu.

16. Podle ustanovení § 268 Obch. Z., kdo způsobil neplatnost právního úkonu, je povinen nahradit škodu osobě, které byl právní úkon určen, ledaže tato osoba o neplatnosti právního úkonu věděla. Pro náhradu této škody platí obdobně ustanovení o náhradě škody způsobené porušením smluvní povinnosti (§ 373 a násl.).

17. Podle ustanovení § 376 Obch. Z., poškozená strana nemá nárok na náhradu škody, pokud nesplnění povinnosti povinné strany bylo způsobeno jednáním poškozené strany, nebo nedostatkem součinnosti, ke které byla poškozená strana povinna.

18. Podle ustanovení § 394 odst. 3 Obch. Z., u práva na náhradu škody podle § 268 počíná promlčecí doba běžet ode dne, kdy se právní úkon stal neplatným.

19. Soud zjištěný skutkový stav posoudil podle citované právní úpravy a dospěl k tomuto právnímu závěru.

20. V předmětné se jedná o posouzení oprávněnosti nároků žalobce vyplývajících z absolutně neplatné Smlouvy, jak se ukázalo v řízení vedeném pod sp.zn. [spisová značka], na základě žaloby [právnická osoba]. (neúspěšného účastníka výběrového řízení, vyhlášeného žalovaným). Žalobce požaduje po žalovaném náhradu škody, která mu měla vzniknout z důvodu neúspěšné realizace návrhu žalobce, jako autora architektonického – urbanistického, investorského návrhu, který zvítězil ve výběrovém řízení na základě zadání žalovaného. Pro rozhodnutí v této věci bylo nezbytné určit právní charakter závazkového vztahu, který měl být založen na základě neplatné Smlouvy. Smlouva byla uzavřena mezi podnikatelem, který o sobě tvrdí, že je úspěšný v tomto oboru podnikání a dokládá to tím, že již několik podobných projektů realizoval (žalobce), na druhé straně stojí samosprávná územní jednotka (žalovaný). Šlo tedy o to posoudit, zda Smlouva se bude řídit zák. č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (Obch. Z.), nebo zák. č. 40/1964 Sb., obč. zákoník (dále O.Z.). Podle § 262 odst. 1 Obch. Z. si strany mohou dohodnout, že jejich závazkový vztah, který nespadá podle obsahu Smlouvy pod vztahy uvedené v § 261 (v tomto konkrétním případě tomu tak jistě je), se řídí tímto zákonem. Jestliže dohoda o použití tohoto zákona směřuje ke zhoršení právního postavení účastníka smlouvy, který není podnikatelem (žalovaný), je neplatná. Tato dohoda o použitém právním režimu vyžaduje zásadně písemnou formu. Soud i v této souvislosti zkoumal znění Preambule Smlouvy, kde se výslovně uvádí, že strany tímto v souladu s § 289 a násl. Obch. Z., sjednávají následující a dále již následuje znění Smlouvy. Podle názoru soudu opřeného o judikaturu (např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR, sp.zn. 32Cdo 4469/2010, sp.zn. 33Odo 15/2001), může dojít k uzavření dohody o podřízení smlouvy režimu Obch. Z. též tím, že smluvní strany v záhlaví smlouvy uvedou, podle kterých ustanovení obch. zákoníku se smlouva uzavírá. Znění Preambule tak nasvědčuje vůli smluvních stran, podřídit Smlouvu Obch. Z. Tomuto závěru soudu nasvědčuje i čl. 9.4 Preambule, týkající se vyloučení ustanovení zákona, když smluvní strany vyloučily výslovně ustanovení § 345-348, § 352 odst. 3 a § 356 Obch. Z., což znovu napovídá, že smluvní strany vylučují konkrétní ustanovení Obch. Z. a tedy ve zbývajícím rozsahu z tohoto ustanovení je též zřejmá vůle smluvních stran, podřídit Smlouvu Obch. Z. Tento závěr soudu není ani v rozporu s čl. 11.1, kde je výslovně uvedeno, že se Smlouva řídí a „bude vykládána v souladu s českým právem, zejména obchodním zákoníkem“. Pokud v čl., 12.7 smluvní strany vylučují konkrétní ustanovení obchodního zákoníku (§ 275), napovídá rovněž tento článek vůli smluvních stran podřídit smlouvu této právní úpravě (Obch. Z.). Navíc soud zdůrazňuje i znění ustanovení § 261 odst. 2 Obch. Z., kdy soud má za to, že nejde o tzv. relativní obchod, poněvadž obsahem Smlouvy je zabezpečování veřejných potřeb. Veřejné potřeby jsou běžně definovány jako zájmy v oblasti hospodářské, zdravotnictví, životního prostředí, sociální a kulturní, typické akce zajišťované veřejnými zakázkami. Pro posouzení, zda v konkrétních případech se jedná o tzv. relativní obchod je tedy nutné zkoumat povahu vzájemného vztahu účastníků, uzavřené smlouvy a účel, ke kterému předmět smlouvy směřoval. Zmíněným hlediskům by podle názoru soudu rovněž odpovídal i obsah vyhlášeného Záměru (resp. Zadávacích podmínek), kde je definován účel a poslání (čl. 2.2 Zadávacích podmínek), že účelem záměru je nalézt optimální architektonicko urbanistický investorský návrh rozvoje územní části centra města [adresa], ve kterém se nachází [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] a dle čl. 2.1.5. písm. e) mělo být součástí navržené výstavby [právnická osoba], s kapacitou sálu minimálně 500 lidí ([Anonymizováno] [Anonymizováno]). Stanovisko soudu o použití Obch. Z. pro tento případ vyplývá i z výpovědi svědka [tituly před jménem] [jméno FO], který se zúčastnil kontraktačních jednání za žalovaného (autora návrhu Smlouvy), který nepřímo potvrdil, že smluvní strany se v tomto případě měly řídit touto právní úpravou. I bez tohoto zjištění však platí, že pokud nejde o tzv. relativní obchod, mělo by jít o tzv. fakultativní obchod a proto stačí, pokud soud dospěje k jednoznačnému závěru o podřízení Obch. Z., buď dle § 261 odst. 2, nebo § 262 odst. 1 a to se v tomto případě stalo. Proto soud uzavírá, že zjištěný skutkový stav bude posuzovat podle této právní úpravy. Řídí-li se Smlouva právní úpravou Obch. Z., podle názoru soudu totéž platí pro náhradu škody vzniklé z důvodu absolutní neplatnosti Smlouvy, jak se stalo v tomto případě. K závěru, že uplatňovaný nárok žalobce na náhradu škody uplatněný proti žalovanému ze způsobené neplatnosti Smlouvy podle ust. § 268 Obch. Z., je obchodním závazkovým vztahem, postačí předchozí úsudek, že obchodní závazkový vztah by jinak založil onen neplatný právní úkon (např. rozh. Nejvyššího soudu, sp.zn. 29Odo 813/2001). Tak je tomu i v projednávané věci, jde-li tedy o speciální právní úpravu odpovědnosti za škodu v obchodním zákoníku, použije se v obchodních závazkových vztazích tato právní úprava odpovědnosti za škodu, před úpravou odpovědnosti za škodu v zákoníku občanském. Zatímco dle Obch. Z. je náhrada škody, vzniklé v důsledku neplatnosti právního úkonu právního jednání, založena na objektivním principu (bez ohledu na zavinění), dle O. Z. je předpokladem pro vznik odpovědnosti za škodu zavinění škůdce. Pokud by neplatnost zavinily obě strany, v režimu O.Z. se k tomu přihlédne jako k spoluzavinění poškozeného. Poškozenému tak vznikne právo na náhradu v rozsahu stanoveného spoluzaviněním. Zatímco v režimu Obch. Z. by skutečnost, že poškozený o neplatnosti věděl, vedla k úplné liberaci škůdce (zproštění se objektivní zodpovědnosti žalovaného). Podle právního názoru, který zastává soud, pokud by obě smluvní strany způsobily její neplatnost (tudíž o tom současně věděly), nebyly by povinny si navzájem hradit z toho vzniklou škodu. Situace, která je tak řešena v pro tento případ aplikací § 268 Obch. Z. předpokládá, že určitá osoba, jež se spoléhá důvodně na platnost právního jednání, které se následně ukáže jako neplatné, utrpí v důsledku toho škodu. Rozhodné je, že jen jedna ze smluvních stran způsobí neplatnost právního jednání (Smlouvy). Současně je nezbytný předpoklad, že opačná strana je v dobré víře ohledně platnosti toho, jak se později ukáže, vadného jednání (Smlouvy). Je-li neplatnost Smlouvy způsobena oběma stranami, nelze žádné z nich právo na náhradu škody podle § 268 Obch. Z. přiznat (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp.zn. 23Cdo 4421/2009). Vzhledem k tomu, že se jedná o náhradu škody, tj. plnění z neplatných smluv, lze s ohledem na požadavek konsensu, aby smlouva mohla být vůbec uzavřena, předpokládat, že neplatnost smlouvy způsobí obě smluvní strany, ať už z důvodů neurčitosti smlouvy, nesrozumitelnosti, nebo jak se stalo v tomto případě, v rozporu se zákonem. V tomto konkrétním případě je jisté, že žalobce vyhlášením výběrového řízení, a to ve formě vyhlášeného Záměru, bude obsahem takovéhoto Záměru vázán a jiné změny, než jaké vyhlášené podmínky dovolují, jsou nepřípustné. V rozporu s tímto předpokladem, který byl znám žalobci i žalovanému, když se jednalo o subjekty, kdy žalobce takovéto záměry vyhlašuje opakovaně z titulu toho, že je veřejnoprávním subjektem, který takto obecně postupuje a musí postupovat při obstarávání svých záležitostí a účastník výběrového řízení je, jak sám o sobě žalovaný tvrdil, zkušeným v tomto oboru a musel (jednání s odbornou péčí soud předpokládá s ohledem na zjištěný skutkový stav) z této podmínky vycházet. Pokud v rozporu s tímto základním předpokladem platnosti následujících právních jednání (včetně uzavření (Smlouvy) smluvní strany postupovaly v rozporu se zákonem a je jedno, kdo tento postup v rozporu se zákonem vyvolal, tak způsobily v důsledku těchto kontraktačních jednání následujících po zveřejnění výsledků výběrového řízení, absolutní neplatnost takového právního jednání (Smlouva). Z tohoto důvodu je třeba posuzovat porušení povinností při jejím uzavření na obou smluvních stranách (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp.zn. NS 23Cdo 174/2012). V tomto konkrétním případě bylo prokázáno, že žalovaný se po vyhlášení výsledků výběrového řízení, kdy součástí vítězného návrhu žalobce, bylo též mimo ostatní, v souladu se Záměrem, zbudování Společenského centra s kapacitou sálu minimálně 500 lidí ([Anonymizováno] [Anonymizováno]), tímto neřídil, což nalézací soudy, v řízení o určení neplatnosti Smlouvy, určily za podstatnou náležitost vyhlášeného Záměru. Žalovaný se rozhodl, bez ohledu na to, jaké důvody ho k tomu vedly, že [Anonymizováno] [Anonymizováno] zbuduje vlastními zdroji. Žalobce na změnu stanoviska žalovaného přistoupil, ač si byl vědom následků s tím spojených, a podle toho vypracoval v měsíci březnu 2010 tři možné způsoby řešení, které vycházely ze změny stanoviska žalovaného ohledně Kulturního centra, ani s těmi na konec žalovaný nesouhlasil. Od té doby již směřovala kontraktační jednání k uzavření Smlouvy, v rozporu se Záměrem, a nakonec tato Smlouva byla z tohoto důvodu neplatně uzavřena. Žalobce z těchto důvodů neunesl důkazní břemeno ve smyslu toho, že musel prokázat, že neplatnost Smlouvy způsobil žalovaný. Soud má za to, že bylo prokázáno, že žalovaný přišel se změnou stanoviska ohledně realizace návrhu tak, jak byl předložen a komisí žalovaného přijat a žalobce se této neočekávané změně s vidinou předpokládaného zisku, jak vyplývá ze žaloby, podvolil. Interní analýzou je dokument nazvaný „Přehled základních variant dalšího postupu, ve věci realizace nového [Anonymizováno] [Anonymizováno]“ (tj. [Anonymizováno] [Anonymizováno]), který zpracoval žalobce a zaslal je dne [datum] žalovanému (č.l. 77verte), který je v rozporu s původním Záměrem a vítězným návrhem žalobce. Zakomponování odchylky od Záměru do Smlouvy způsobilo absolutní neplatnost Smlouvy (stanovisko Nejvyššího soudu ČR uvedené např. v rozhodnutí sp.zn. 336Cdo 2887/2019) absolutní neplatnost Smlouvy, pro její rozpor s vyhlášeným Záměrem. Soud s ohledem na následné jednání žalobce, který, ač zkušený podnikatel v tomto oboru, na tuto změnu iniciovanou žalovaným přistoupil a který se na vyjmutí Kulturního centra za Smlouvy se žalovaným dohodl, hodnotit jako spolupůsobení při vzniku škody, jak bylo uvedeno shora. Sama skutečnost, že žalobce podepsal Smlouvu, nelze považovat za spolupůsobení vzniku škody, ale je nutno přihlédnout k tomu, že v tomto konkrétním případě bylo prokázáno, že žalobce byl v této věci aktivní a text Smlouvy připravil, což vyplynulo jak z listinných důkazů, tak i z výpovědi svědka [jméno FO]. V tomto aktivním přístupu žalobce ke vzniku Smlouvy, soud spatřuje spolupůsobení žalovaného na vzniku absolutní neplatnosti Smlouvy. Soud má za to, že na základě uvedených skutečností bylo prokázáno, že poškozený, tj. žalobce přispěl ke škodě, ač věděl, že je takto koncipovaná Smlouva neplatná. Soud s ohledem na zjištěné skutečnosti, které vedly podle žalobních tvrzení ke vzniku škody, poukazuje na ustanovení § 382 Obch. Z., který stanoví, že poškozená strana nemá nárok na náhradu téže škody, jež byla způsobena nesplněním její povinnosti stanovené právními předpisy, vydanými za účelem předcházení vzniku škody, nebo omezení jejího rozsahu. V tomto konkrétním případě je zřejmé, že nejméně již od roku 2014, kdy bylo zahájeno řízení ve věci sp.zn. [spisová značka], které vedlo k určení, že Smlouva je absolutně neplatná, vznikly zcela vážné a důvodné pochybnosti, o platnosti této Smlouvy přesto, a bez ohledu na následující rozhodovací činnost nalézacích soudů v této věci. Žalobce, ač si byl vědom tohoto potenciálního rizika neplatnosti Smlouvy, bez ohledu na svoji prevenční povinnost předcházet škodám, vynakládal další a další náklady v souvislosti se splněním jednotlivých dílčích a samo o sobě marginálních smluvních povinností, ač musel jako odborník v daném oboru, pokud jednal s odbornou péčí vědět, že základním předpokladem pro zahájení stavebního řízení, musel být dán do souladu s jeho vítězným návrhem, územní plán a regulační plán, týkající se této části centra města [adresa] a k tomu nedošlo. Soud zastává rovněž z těchto důvodů názor, že sama Smlouva, která má charakter smlouvy budoucí, nemohla ani způsobit vznik škody, když následující Smlouvy (kromě nájemní smlouvy), které měly býti uzavřeny a měly vést také ke stavebnímu povolení, uzavřeny už nebyly. Žalobce tak vychází při stanovení výše škody z fiktivního předpokladu, že jeho vítězný návrh bude realizován a bude mít z toho předpokládaný zisk. To, že riziko absolutní neplatnosti Smlouvy bylo oběma smluvním stranám známo, byly si tohoto vědomy, vyplývá nejen z podané žaloby v roce 2014, která vedla k určení absolutní neplatnosti této Smlouvy, ale již z předcházejících žalob, které byly v této věci podány, byť neúspěšně, jinými subjekty. Ostatně pochybnosti o platnosti Smlouvy vyplývají i ze zápisu z jednání Zastupitelstva města [adresa], které o této věci rovněž diskutovaly (např. zápis ze 17. Zasedání Zastupitelstva města [adresa], konaného dne [datum], zápis z jednání konaného dne [datum]). Soud má s ohledem na skutečnosti shora uvedené rovněž za to, že žalobce popsaným způsobem uzavíral Smlouvu jako odborník a měl si být vědom rizik, které souvisejí s uzavíráním Smlouvy, s účinností na delší časový úsek, než je funkční období obecního zastupitelstva, neboť se tímto vystavuje riziku, že nově zvolené obecní zastupitelstvo z různých politických, ekonomických a dalších důvodů nebude prokazovat maximální součinnost, jak tomu bylo zpočátku, kdy Smlouva byla uzavřena a tehdejším Zastupitelstvem města [adresa] schválena a její realizace podporována. S ohledem na obsah zjištění z jednotlivých rozhodnutí Zastupitelstva města [adresa], tak jak byly učiněny shora od roku 2010 až do roku 2018 je zřejmé, že se žalovaný součinnosti při prosazování a realizaci návrhu žalobce nevyhýbal, ale z důvodů vyplývající z rozhodnutí nalézacích soudů ve shora zmíněné věci postupně, aktivita žalovaného při prosazovaní realizace návrhu žalobce klesala. Přesto, že žalobce byl o činnosti žalovaného informován, věděl i o potížích s prosazováním a změny územního plánu a navazujícího regulačního plánu, přesto bez ohledu na prevenční povinnost předcházet škodám, dále vynakládal finanční prostředky na různé studie, které neřešily základní problém a to, že vůbec nebylo a ani nemohlo být od roku 2010 zahájeno stavební řízení. Již z tohoto důvodu soud má za to, že žaloba, co do základu, nebyla podána důvodně, a proto se soud nemusel zabývat oprávněností výše uplatněné škody.

21. Soud pro úplnost odůvodnění rozhodnutí považuje za vhodné se vyjádřit k námitce promlčení vznesené žalovaným. Soud se může důvodností námitky promlčení zabývat, tj. aby námitka soudu bránila o takovém právu věcně rozhodnout a přiznat žalobci promlčené právo, jedině pokud ze skutkových zjištění vyplývá, že k promlčení práva došlo a žalovanému tak vzniklo právo jednostranným právním úkonem v soudním řízení dosáhnout toho, že proti němu nelze promlčené právo uplatnit. Žalovaný má v tomto případě důkazní břemeno, povinnost tvrzení a dokazování ve smyslu § 120 odst. 1 o.s.ř. a k námitce promlčení musí uvést všechny okolnosti promlčení práva, to se podle obsahu této námitky dosud nestalo (blíže např. rozh. Nejvyššího soudu ČR, sp.zn. 32Cdo 4291/2007). I přesto soud považuje, pokud by žalovaný v průběhu tohoto řízení tuto námitku doplnil (zatím zůstala v obecné rovině a soud s ohledem na zastávaný právní názor v této věci neměl důvod jí doplňovat), za potřebné se vyjádřit i k obraně žalobce, založené na tvrzení, že je námitka promlčení v rozporu s dobrými mravy. Žalobce se v této souvislosti argumentuje tím, že žalobce je veřejnoprávní subjekt, který neplatnost způsobil a minimálně do konce roku 2017 spolupracoval, inkasoval nájemné a podporoval úsilí žalobce směřující k realizaci projektu. K těmto skutečnostem se soud již výše vyjádřil. Na druhou stranu je zřejmé, že z logických důvodů žalovanému po podpisu Smlouvy nezbylo nic jiného než po určitou dobu se žalobcem spolupracovat na prosazení realizace jeho vítězného návrhu, ale na druhé straně z provedeného dokazování nebyl zjištěn jakýkoliv příslib žalovaného se s žalobcem pro případ deklarování absolutní neplatnosti vypořádat. Soud za stávajícího stavu dokazování má za to, že námitka promlčení uplatněná žalovaným nemůže být v rozporu s dobrými mravy. Lze tedy tak (hypoteticky) připustit, že by alespoň v určitém rozsahu peněžního plnění, které žalobce vynaložil dříve než čtyři roky před podáním žaloby, mohl být nárok žalobce promlčen. Soud se však z důvodu procesní ekonomie podrobněji námitkou promlčení nezabýval, když zamítavé rozhodnutí ve věci založil na jiných důvodech a žalobu zamítl v celém rozsahu (odst. I. výroku).

22. Soud rozhoduje o náhradě nákladů řízení zásadně podle zásady procesního zavinění a § 150 o.s.ř., kterým je upraveno zmírňovací (moderační) právo soudu, se použije pouze ve výjimečných případech, kdy by aplikace § 142 odst. 1 o.s.ř. vedla k nepřiměřeným tvrdostem. Uvedené zmírňující právo soudu je totiž třeba vykládat nejen ve vztahu k účastníkovi, v jehož prospěch soud rozhoduje, ale zároveň ve vztahu k ostatním, zejména k tomu, který by jinak měl za normálního běhu události, právo na náhradu nákladů řízení. V tomto konkrétním případě byl žalobce procesně plně neúspěšný, proto žalovaný by měl právo na plnou náhradu nákladů řízení. V tomto konkrétním případě se však žalovaný podílel na vzniku okolností, pro které soud neuloží neúspěšnému účastníkovi, tedy žalobci, povinnost nahradit náklady řízení. Jak bylo shora uvedeno, důvodem pro zamítnutí žaloby byla skutečnost, že absolutní neplatnost Smlouvy, z jejíž nerealizace žalobce dovozoval své žalobní nároky, byla způsobena oběma smluvními stranami. Proto soud má za to, že bude spravedlivé, aby si každý z účastníků náklady řízení, které mu v souvislosti s tímto řízením vznikly, hradil ze svého. Soud proto rozhodl, že se žalovanému právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává (odst. II. výroku).

Poučení