14 C 50/2024 - 146

Rubrum

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Tankó ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], IČO [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] zastoupená [Jméno Zástupce] sídlem [Adresa Zástupce] proti žalované: [Jméno žalované]., IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] o 320 542 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 320 542 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 127 140 Kč od 18. 11. 2023 do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 130 000 Kč od 1. 12. 2023 do zaplacení, a zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 63 402 Kč od 21. 3. 2024 do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 136 363 Kč, k rukám zástupce žalobkyně, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

Úvod a základní stanoviska účastníků 1. Žalobkyně se domáhá žalobou po žalované uhrazení částky v celkové výši 320 542 Kč (tj. 127 140 Kč + 130 000 Kč + 63 402 Kč) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 127 140 Kč od 18. 11. 2023 do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 130 000 Kč od 1. 12. 2023 do zaplacení, a zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 63 402 Kč od 1. 12. 2023 do zaplacení, a to z důvodu že pro žalovanou provedla tzv. „finišerové práce“ na stavbě „[adresa], [Anonymizováno] [Anonymizováno]“, a „[adresa]“ a žalovaná ji za tyto práce řádně nezaplatila.

2. Žalovaná s žalobou uplatněnými nároky nesouhlasila. K tomu uvedla, že nárok na úhradu částky 63 402 Kč s příslušenstvím vyúčtovaný fakturou č. [hodnota] z titulu prací na stavbě „[adresa], [Anonymizováno] [Anonymizováno]“ není důvodný a při nejmenším by byl předčasně uplatněn, když žalobkyně nesplnila jeden ze základních předpokladů pro případný vznik nároku na úhradu prací, když nepřipojila k faktuře soupis provedených prací podepsaný stavbyvedoucím žalované. Dále pak uvedla, že žalobkyně porušila dohodu účastníků o tom, že v období ode dne [datum] až do dne [datum] zajistí žalované pronájem své pokládkové – finišerové čety, a proto žalované vznikla škoda ve formě ušlého zisku ze zakázek, které žalovaná nebyla schopna realizovat. Žalovaná tak proti případným nárokům žalobkyně vznesla jako obranu část svého nároku na náhradu ušlého zisku ve výši 424 958,09 Kč bez DPH ze zakázky „[Anonymizováno] [adresa]“ pro zadavatele [právnická osoba], IČO: [IČO], na které se měla žalobkyně podílet při pokládce živičných směsí.

3. Podáním ze dne [datum], které bylo upřesněno podáním ze dne [Anonymizováno] [Anonymizováno]. [Anonymizováno], vzala žalobkyně svou žalobu částečně zpět, a to v rozsahu zákonného úroku ve výši 15 % ročně z částky 63 102 Kč od 1. 12. 2023 do 20. 3. 2024. Usnesením č. j. [spisová značka] ze dne [datum] soud řízení zastavil v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 63 102 Kč od 1. 12. 2023 do 20. 3. 2024. Předmětem řízení tak zůstala nadále žaloba o zaplacení částky v celkové výši 320 542 Kč (tj. 127 140 Kč + 130 000 Kč + 63 402 Kč) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 127 140 Kč od 18. 11. 2023 do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 130 000 Kč od 1. 12. 2023 do zaplacení, a zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 63 402 Kč od 21. 3. 2024 do zaplacení. Skutková zjištění 4. Soud ve věci provedl na několika jednáních dokazování a na základě toho má za prokázané následující skutečnosti, přičemž k těmto skutkovým zjištěním soud uvádí i důkazy, z kterých byly zjištěny. O hodnocení jednotlivých důkazů bude pojednáno níže v jednotlivostech.

5. Účastníci měli mezi sebou obchodní vztahy, které navázali na obchodní vztahy žalované a pana [Anonymizováno] [Anonymizováno], kdy žalobkyně poskytovala žalované za úplatu finišerovou četu na jednotlivé zakázky. K zakázkám se pořizovaly soupisy provedených prací, které podepisoval a odsouhlasoval za žalovanou [jméno FO] (důkaz: objednávka ze dne [datum], objednávka č. [hodnota], objednávka č. [hodnota], soupis provedených prací pro žalovanou – pronájem finišerové čety na stavbě [adresa] dne [datum], soupis provedených prací pro žalovanou – pronájem finišerové čety celoroční objednávka ze dne [datum] stavba [adresa] dne [datum], soupis provedených prací pro žalovanou – pronájem finišerové čety celoroční objednávka ze dne [datum] stavba [adresa] dne [datum], soupis provedených prací pro žalovanou – pronájem finišerové čety celoroční objednávka ze dne [datum] stavba [jméno FO] [Anonymizováno] ve dnech [Anonymizováno]. – [datum], výslech [jméno FO])

6. Účastníci si mezi sebou dohodli, že žalobkyně v období od [datum] do [datum] poskytne na základě potřeb žalované svou finišerovou četu za cenu 60 000 Kč/den, případně s příplatkem za přístavné/odstavné dle vzdálenosti přidělené zakázky, max. však ve výši 10 000 Kč, přičemž ke každé jednotlivé zakázce, na kterou bude vystavena zvláštní objednávka, bude vyhotoven soupis prací, který k fakturaci musí být podepsán stavbyvedoucím konkrétní stavby, a že splatnost vystavených faktur bude 14 dní. (důkaz: celoroční objednávka pronájmu finišerové čety ze dne [datum])

7. Žalovaná si objednala u žalobkyně finišerovou četu na zakázky „[adresa], [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno]“, a „[adresa]“, přičemž za zakázku „[adresa]“ si žalobkyně vyúčtovala částku 127 140 Kč a ta měla být zaplacena do dne 17. 11. 2023, za zakázku „[adresa], [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno]“ si vyúčtovala částku 130 000 Kč a ta měla být zaplacena do dne 30. 11. 2023, a za zakázku „[adresa]“ si vyúčtovala částku 63 402 Kč a ta měla být zaplacena do dne 30. 11. 2023. K těmto vyúčtováním byly i soupisy provedených prací, avšak pouze soupis provedených prací k zakázce „[adresa]“ byl podepsán a odsouhlasen za žalovanou [jméno FO]. Zakázky „[adresa], [Anonymizováno] [Anonymizováno]“, a „[adresa]“ byly žalobkyní fakticky realizovány. (důkaz: faktura č. [hodnota], faktura č. [hodnota], faktura č. [hodnota], soupis provedených prací žalovanou – pronájem finišerové čety celoroční objednávka ze dne [datum] stavba [adresa] ve dnech [Anonymizováno]. + [datum], soupis provedených prací žalovanou – pronájem finišerové čety celoroční objednávka ze dne [datum] stavba [adresa] ve dnech [Anonymizováno]. – [datum], soupis provedených prací žalované – pronájem finišerové čety celoroční objednávka ze dne [datum] stavba [adresa]. [Anonymizováno]. [Anonymizováno], nesporné tvrzení účastníků, výpověď [jméno FO])

8. Žalovaná plánovala provést pro své klienty mimo jiné v listopadu [Anonymizováno] zakázky „[Anonymizováno]/[adresa]“, „Oprava silnice [Anonymizováno]/[adresa] [Anonymizováno]/[Anonymizováno] – přejezd“, „[Anonymizováno] [adresa] – [Anonymizováno] [Anonymizováno]“, „[Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno].[Anonymizováno]. – [adresa] cyklostezka“, „[Anonymizováno] [adresa]“. Zakázka „[Anonymizováno] [adresa]“, jejíž konkrétním předmětem byla pokládka asfaltových ploch byla objednána u žalované dne [datum] společností [právnická osoba], IČO [IČO], dle cenové nabídky ze dne [datum], kde byla cena zakázky vyčíslena na částku 1 625 845 Kč bez DPH. Žalovaná plánovala na zakázce „[Anonymizováno] [adresa]“, zisk 424 958,09 Kč, když své náklady odhadla na částku 1 200 886,91 Kč. Zakázka však nebyla provedena žalovanou z důvodu, že žalovaná sama bez finišerové čety žalobkyně neměla kapacitu pro její provedení. (důkaz: podkladové materiály k zakázkám „Oprava silnice [Anonymizováno]/[adresa] [Anonymizováno]/[Anonymizováno] – přejezd“, „[Anonymizováno] [adresa] – [Anonymizováno] [Anonymizováno]“, „[Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno].[Anonymizováno]. – [adresa] cyklostezka“, objednávka od [právnická osoba] ze dne [datum], cenová nabídka žalované ze dne [datum], kalkulace nákladů žalované na zakázku „[Anonymizováno] [adresa]“, vyjádření společnosti [právnická osoba], email ze dne [datum], harmonogram žalované na listopad [Anonymizováno], výpověď [jméno FO], výpověď [jméno FO])

9. Žalovaná se ústně domluvila s žalobkyní, že žalobkyně jí poskytne svou finišerovou četu na zakázkách, které měly být realizovány od [datum] do [datum], avšak žalobkyně nejprve oddalovala poskytnutí finišerové čety a poté žalované finišerovou četu neposkytla, neboť ta pracovala pro firmu [Anonymizováno]. (důkaz: výpověď [jméno FO], výpověď [jméno FO])

10. Žalobkyně e-maily a pak i předžalobní výzvou ze dne [datum] vyzývala žalovanou k uhrazení částky 320 542 Kč, přičemž tato předžalobní výzva byla žalované doručena dne [datum] do její datové schránky. (důkaz: emailová komunikace ze dne [datum], předžalobní výzva ze dne [datum] s doručenkou) Neprovedené důkazy 11. V dané věci nebyly z důvodu nadbytečnosti provedeny tyto důkazy: stavební deníky k zakázkám uplatněných žalobou („[adresa], [Anonymizováno] [Anonymizováno]“, a „[adresa]“), zprávy od objednatelů zakázek u žalované (zakázka [adresa] cyklostezka, [Anonymizováno] [adresa] „[Anonymizováno] [adresa] – [Anonymizováno] [Anonymizováno] atd.), mailová komunikace účastníků za období od září do prosince [Anonymizováno], sdělení od společnosti [Anonymizováno], upřesnění kalkulace nákladů na zakázku „[Anonymizováno] [adresa]“, znalecký posudek na ocenění ušlého zisku, výslech [jméno FO], výslech [jméno FO], výslech [jméno FO].

12. K tomu soud poznamenává, že Nejvyšší soud ve své rozhodovací praxi vyložil, že podle § 120 odst. 1 o. s. ř. není povinností soudu provést všechny navržené důkazy, vysvětlí-li současně v souladu s ustanovením § 157 odst. 2 o. s. ř. v odůvodnění rozhodnutí, proč se rozhodl některé z navrhovaných důkazů neprovést (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 4. 2013, sp. zn. 28 Cdo 3674/2012, a ze dne 29. 10. 2008, sp. zn. 26 Cdo 4258/2007, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 2. 2016, sp. zn. 30 Cdo 785/2015, uveřejněný pod číslem 116/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo nález Ústavního soudu ze dne 13. 6. 2006, sp. zn. I. ÚS 50/03, uveřejněný pod číslem 120/2006 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu).

13. K odůvodnění soud uvádí, že zprávy od objednatelů zakázek u žalované nesouvisí přímo s tímto řízením, a proto by jejich vyžádání bylo nadbytečné. Stejně tak nadbytečným by bylo i provádění stavebních deníků k zakázkám uplatněných žalobou, když skutečnost, že zakázky byly provedeny, vyplývá již z nesporného shodného tvrzení účastníků. Mailová komunikace účastníků, sdělení od společnosti [Anonymizováno], výslech [jméno FO], výslech [jméno FO] a výslech [jméno FO], jsou nadbytečné důkazy, když skutkový stav byl dostatečně zjištěn z jiných důkazů, a proto není v souladu se zásadou ekonomie a rychlosti tyto důkazy vyžadovat a je provádět. Pokud jde o provádění navrženého důkazu, kterým měla být upřesněná kalkulace nákladů na zakázku „[Anonymizováno] [adresa]“, znalecký posudek na ocenění ušlého zisku, tak upřesněná kalkulace nebyla soudu doložena ve lhůtě, který ji soud na to dal, a znalecký posudek nemůže být řádně zadán a zpracován, když ve spise není ničeho ohledně tvrzené výše škody (ušlého zisku), kromě cenové nabídky a odhadované kalkulace nákladů. Závěr o skutkovém stavu 14. Účastníci měli mezi sebou obchodní vztahy, které navázali na obchodní vztahy žalované a pana [Anonymizováno] [Anonymizováno], kdy žalobkyně poskytovala žalované za úplatu finišerovou četu na jednotlivé zakázky. K zakázkám se pořizovaly soupisy provedených prací, které podepisoval a odsouhlasoval za žalovanou [jméno FO]. Účastníci si mezi sebou dohodli, že žalobkyně v období od [datum] do [datum] poskytne na základě potřeb žalované svou finišerovou četu za cenu 60 000 Kč/den, případně s příplatkem za přístavné/odstavné dle vzdálenosti přidělené zakázky, max. však ve výši 10 000 Kč, přičemž ke každé jednotlivé zakázce, na kterou bude vystavena zvláštní objednávka, bude vyhotoven soupis prací, který k fakturaci musí být podepsán stavbyvedoucím konkrétní stavby, a že splatnost vystavených faktur bude 14 dní. Na základě této dohody si žalovaná objednala u žalobkyně finišerovou četu na zakázky „[adresa], [Anonymizováno] [Anonymizováno]“, a „[adresa]“, které žalovaná fakticky realizovala a za zakázku „[adresa]“ si žalobkyně vyúčtovala částku 127 140 Kč a ta měla být zaplacena do dne 17. 11. 2023, za zakázku „[adresa], [Anonymizováno] [Anonymizováno]“ si vyúčtovala částku 130 000 Kč a ta měla být zaplacena do dne 30. 11. 2023, a za zakázku „[adresa]“ si vyúčtovala částku 63 402 Kč a ta měla být zaplacena do dne 30. 11. 2023. K těmto vyúčtováním byly i soupisy provedených prací, avšak pouze soupis provedených prací k zakázce „[adresa]“ byl podepsán a odsouhlasen za žalovanou [jméno FO].

15. Žalovaná se ústně domluvila s žalobkyní, že žalobkyně jí poskytne finišerovou četu, na zakázky, které měly být realizovány v termínu od [datum] do [datum], avšak žalobkyně nejprve oddalovala provedení poskytnutí finišerové čety, a poté vůbec žalované neposkytla finišerovou četu, neboť ta pracovala pro firmu [Anonymizováno]. Žalovaná plánovala provést pro své klienty mimo jiné v listopadu [Anonymizováno] zakázky „[Anonymizováno]/[adresa]“, „Oprava silnice [Anonymizováno]/[adresa] [Anonymizováno]/[Anonymizováno] – přejezd“, „[Anonymizováno] [adresa] – [Anonymizováno] [Anonymizováno]“, „[právnická osoba]. – [adresa] cyklostezka“, „[Anonymizováno] [adresa]“. Zakázka „[Anonymizováno] [adresa]“, jejíž konkrétním předmětem byla pokládka asfaltových ploch, byla objednána u žalované dne [datum] společností [právnická osoba], IČO [IČO], dle cenové nabídky ze dne [datum], kde byla cena zakázky vyčíslena na částku 1 625 845 Kč bez DPH, přičemž žalovaná plánovala na zakázce „[Anonymizováno] [adresa]“, zisk 424 958,09 Kč, když své náklady odhadla na částku 1 200 886,91 Kč. Zakázka však nebyla provedena žalovanou z důvodu, že žalovaná sama bez finišerové čety žalobkyně neměla kapacitu pro její provedení.

16. Žalobkyně e-maily a pak i předžalobní výzvou ze dne [datum] vyzývala žalovanou k uhrazení částky 320 542 Kč, přičemž tato předžalobní výzva byla žalované byla doručena dne [datum] do její datové schránky. Hodnocení důkazů 17. Při hodnocení důkazů soud postupoval v souladu s § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“), kdy hodnotil každý důkaz jednotlivě, jakož i ve vzájemné souvislosti a přihlížel ke všemu, co vyšlo v průběhu řízení najevo.

18. K odstavci 5 a 6 – zde vyšel soud jak z mnoha listinných důkazů, tak z výslechu svědka, přičemž důkazy jsou ve vzájemné souvislosti a nebyly zde ani žádné rozpory.

19. K odstavci 7 – zde vyšel soud jak z nesporných tvrzení účastníků, tak z listinných důkazů a z výpovědi [jméno FO], ze kterých nezjistil žádný rozpor – zakázky byly objednány, byly realizovány, a byly vyúčtovány, současně k vyúčtováním byly i soupisy provedených prací, avšak pouze soupis provedených prací k zakázce „[adresa]“ byl podepsán a odsouhlasen za žalovanou [jméno FO]. Pokud jde o jednotlivé objednávky na zakázky, má soud za to, že tyto objednávky byly učiněny. Nejen, že žalovaná nesporovala, že zde objednávky na zakázky byly, ale dokonce i potvrdila jejich realizaci. I bez doložení jednotlivých objednávek tak z faktur, soupisů provedených prací a nesporných skutečností, bez důvodných pochyb udělat závěr o tom, že zakázky byly i řádně objednány, což ostatně i koresponduje se sdělením [jméno FO], který uvedl, že na realizované akce určitě byly objednávky.

20. K odstavci 8 – z listin předložených žalovanou soud učinil závěr o tom, že žalovaná plánovala pro své klienty provádět od listopadu [Anonymizováno] různé zakázky, které následně neprovedla. Toto neprovedení zakázek potvrzoval ve výslechu i [jméno FO] a tedy nebylo sporu o skutkových zjištěních. Pokud jde o plánovaný zisk žalované ze zakázky „[Anonymizováno] [adresa]“, má soud za prokázané z listin, že jde pouze o odhadovaný zisk, nikoliv o skutečnou výši. Soud sice rozumí tomu, že prokázání skutečné výše ušlého zisku je v praxi problematické, avšak ušlý zisk musí být vždy konkrétně specifikován a nemůže jít jen o hypotetickou možnost dosáhnutí tohoto zisku, přičemž pro zjištění výše není rozhodné pouze plnění, jehož se mělo žalované dostat, leč nedostalo, ale též výdaje, které by při pravidelném běhu věcí, musela žalovaná vynaložit, aby takové plnění obdržela. Z doložené cenové nabídky se sice podává plnění, které by žalovaná měla dostat, avšak z doložené kalkulace nákladů nemá soud za to, že tato kalkulace obsahovala přesné a konkrétní vyčíslení všech nákladů žalované, které by při pravidelném běhu věcí musela vynaložit. Respektive možná obsahuje, ale samotné uvedení nákladů je nepřezkoumatelné, když ani není rozlišené jaké částky se například vztahují k materiálu a jaké k lidské práci. Toto pak ani nelze bez dalšího znalecky přezkoumat. Žádné další důkazy k určení výše zisku nebyly soudu ve lhůtě dané žalované soudem předloženy. Proto soud v rámci svého volného hodnocení důkazů kalkulaci považuje za pouhý odhad ušlého zisku a nemá za prokázanou skutečnou výši ušlého zisku.

21. K odstavci 9 – soud uvěřil výpovědi [jméno FO] o tom, že se žalobkyně domluvila s žalovanou na poskytnutí finišerové čety v období od [datum] do [datum], ale poté četu neposkytla. Důvod neposkytnutí čety pak vyplývá rovněž z výslechu [jméno FO], který uvedl, že na zakázky měla nastoupit žalobkyně, která tak neučinila, protože pracovala pro někoho jiného (společnost [Anonymizováno]) a v důsledku toho žalovaná sama nemohla realizovat zakázky. Soud posuzoval věrohodnost výpovědi [jméno FO], zohlednil přitom, že je zaměstnancem žalované, avšak nedošel k závěru, že by věrohodnost svědka byla nějakým způsobem zpochybněna. Tento svědek vypovídal konzistentně, souvisle a veškeré otázky soudu jasně zodpověděl a vysvětlil. Současně soud z bezprostředního dojmu z jeho výslechu neusoudil, že by chtěl lhát či vypovídat ve prospěch žalované, pouze sděloval to, co si zapamatoval. Důvod neposkytnutí finišerové čety je také v souladu s výpovědí [jméno FO], který soudu sdělil, že žalobkyně v tomto období pracovala pro firmu [Anonymizováno]. Pokud jde však o výpověď [jméno FO], soud jí taktéž bral jako věrohodnou, avšak v rámci hodnocení důkazů jí přikládá menší váhu, a to z toho důvodu, že pan [jméno FO] některé věci nevěděl, případně si je nepamatoval (např. zda byly sjednány nějaké zakázky pro žalovanou, jestli docházelo k posunu termínů či k nerealizaci zakázek). Pokud jde o rozpory v tom, zda mezi účastníky bylo domluveno poskytnutí finišerové čety na listopad [Anonymizováno], uvěřil soud výpovědi [jméno FO], který sice stručně, ale uvěřitelně a přesvědčivě vylíčil proces sjednávání termínu poskytnutí finišerové čety (schůzka jeho, pana [jméno FO] a žalobkyně, poté volání panu [jméno FO]) a dopady neposkytnutí finišerové čety.

22. K odstavci 10 – zde soud vyšel opět z listin, jež nebyly sporovány. Relevantní právní úprava a právní hodnocení 23. Dle § 98 o.s.ř. vzájemným návrhem je i projev žalovaného, jímž proti žalobci uplatňuje svou pohledávku k započtení, avšak jen pokud navrhuje, aby bylo přisouzeno více, než co uplatnil žalobce. Jinak soud posuzuje takový projev jen jako obranu proti návrhu.

24. Dle § 10 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.z.“), nelze-li právní případ rozhodnout na základě výslovného ustanovení, posoudí se podle ustanovení, které se týká právního případu co do obsahu a účelu posuzovanému právnímu případu nejbližšího.

25. Dle § 513 o.z. příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním.

26. Dle § 1746 odst. 2 strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.

27. Dle § 1958 odst. 1 o.z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele.

28. Dle § 1982 odst. 1 a 2 o.z. dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. Započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.

29. Dle § 1987 odst. 2 o.z. pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není.

30. Dle § 2201 o.z. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

31. Dle § 2951 o.z. škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.

32. Dle § 2952 o.z. hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu.

33. Z rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 2839/2015 ze dne 20. 6. 2017 se mimo jiné podává, že: „K tzv. rámcové smlouvě, která je smlouvou nepojmenovanou, leč v obchodní praxi běžně užívanou, Nejvyšší soud ve své rozhodovací praxi vysvětlil, že taková smlouva nezakládá závazkový vztah, pohledávky a závazky smluvních stran z ní tudíž nevznikají. Význam rámcové smlouvy spočívá v tom, že strany tam, kde předpokládají dlouhodobější obchodní vztah, stanoví jejím prostřednictvím základní pravidla, jimž budou podléhat všechny konkrétní (tzv. realizační) smlouvy na jejím základě v budoucnu uzavřené, nebude-li v té či oné realizační smlouvě ujednáno jinak. Rámcová smlouva tak nemá jiný význam (jinou funkci), než že stanoví smluvní podmínky následně uzavíraných konkrétních, realizačních smluv, tj. v tom či onom rozsahu předurčuje jejich obsah. Při vzniku realizační smlouvy uzavřené na základě rámcové smlouvy se tedy v rozsahu, v němž strany nesjednaly v realizační smlouvě jinak, stávají pravidla (smluvní podmínky) sjednaná v rámcové smlouvě součástí obsahu realizační smlouvy (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 8. 2012, sp. zn. 32 Cdo 3488/2010, uveřejněný v časopise Soudní judikatura č. 6, ročník 2013, pod číslem 79, k jehož závěrům se Nejvyšší soud dále přihlásil např. v rozsudku ze dne 19. 12. 2013, sp. zn. 29 Cdo 4463/2011, a rozsudku ze dne 29. 9. 2014, sen. zn. 29 ICdo 26/2012, uveřejněném pod číslem 25/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). V rozsudku ze dne 31. 5. 2016, sp. zn. 29 Cdo 5105/2014, však Nejvyšší soud zdůraznil, že samotná skutečnost, že smlouvu její smluvní strany označily jako „rámcovou“, nevylučuje, aby smlouva upravovala (vedle smluvních podmínek následně uzavíraných realizačních smluv) i povinnost jednoho z účastníků uzavřít na základě žádosti (příkazu) druhého účastníka (následné) dílčí smlouvy.“ 34. Zjištěný skutkový stav soud právně zhodnotil následovně: Účastníci si mezi sebou uzavřeli rámcovou inominátní (v zákoně nepojmenovanou) smlouvu dle § 1746 odst. 2 o.z. a na základě ní i jednotlivé inominátní smlouvy, přičemž v souladu s § 10 odst. 1 o.z. se smlouvy skoro shodují se smlouvami nájemními dle § 2201 o.z., když prakticky jediným důvodem, proč jde o smlouvy inominátní je skutečnost, že nájemní smlouva míří na přenechání pouze věcí jinému k dočasnému užívání, nikoliv přenechání věcí a osob – zde celé finišerové čety. Dle hodnocení soudu je tedy dohoda nazvaná „celoroční objednávka pronájmu finišerové čety“ smlouvou rámcovou, na základě které vznikají jednotlivé smlouvy, kterými dochází k nájmu finišerové čety za úplatu. Ostatně to vyplývá i z doplnění napsaného na smlouvě, že „na jednotlivé dny s použitím finišerové čety musí být vystavena zvláštní objednávka“. Nicméně dle názoru soudu účastníky sjednaná rámcová smlouva, v sobě obsahuje mimo jiné i povinnost žalobkyně uzavřít jednotlivé smlouvy s žalovanou v daném období v souladu s výše citovanou judikaturou Nejvyššího soudu. Jinak řečeno pokud si žalovaná zamluvila možnost pronájmu finišerové čety žalobkyně v období od [datum] do [datum] a žalobkyně s tímto souhlasila, když si pouze vyhradila objednávky na jednotlivé dny, pak žalobkyně měla závazek poskytnout na základě jednotlivých objednávek svou finišerovou četu žalovaná jí měla za to hradit sjednané nájemné, které má fixní (částku 60 000 Kč za den) i variabilní složku (tzv. přístavné dle vzdálenosti zakázky).

35. Za situace, kdy předmětem žaloby je uhrazení nájemného za poskytnutí finišerové čety na zakázky „[adresa], [Anonymizováno] [Anonymizováno]“, a „[adresa]“ a dokazováním bylo zjištěno, že tyto zakázky byly objednány i realizovány, má žalobkyně právo na úhradu sjednaného nájemného, které bylo žalobkyní vyúčtováno fakturami a ke kterým byly i doloženy soupisy prací. I když bylo mezi účastníky dohodnuto, že soupisy prací musí být podepsány stavbyvedoucím žalované, má soud za to, že tyto podpisy nejsou podstatnou náležitostí, bez které by nenastala splatnost faktur. Kdyby tomu tak nebylo, bylo by totiž zcela na vůli žalované, kdy by nastala splatnost. Lze tedy shrnout, že žalobou uplatněné částky 127 140 Kč, 130 000 Kč, 63 402 Kč jsou žádány důvodně. Pokud jde o zákonné úroky z prodlení, jsou tyto úroky příslušenstvím pohledávky v souladu s § 513 o.z., a nárok na jejich zaplacení je dán dle § 1958 odst. 1 občanského zákoníku ve výši určené v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., přičemž nárok na ně je ode dne následujícího po splatnosti jednotlivých částek, kdy částka 127 140 Kč je splatná dne 17. 11. 2023, částka 130 000 Kč je splatná 30. 11. 2023, a částka 63 402 Kč je splatná 30. 11. 2023. Pokud byl tedy žalobou žádaný zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 127 140 Kč od 18. 11. 2023 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 130 000 Kč od 1. 12. 2023 do zaplacení, a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 63 402 Kč od 21. 3. 2024 do zaplacení, je žaloba i v tomto ohledu důvodná.

36. Pokud žalovaná tak nárokům žalobkyně vznesla jako obranu část svého nároku na náhradu ušlého zisku ve výši 424 958,09 Kč bez DPH ze zakázky „[Anonymizováno] [adresa]“ pro zadavatele [právnická osoba], IČO: [IČO], na které se měla žalobkyně podílet při pokládce živičných směsí, a kdy žalobkyně zavinila nerealizaci této zakázky tím, že neposkytnula žalované svou finišerovou četu dle dohody, pak k tomu soud uvádí, že tento úkon posuzoval jako námitku započtení dle § 98 o.s.ř., kdy námitka započtení je procesní obrana mající povahu jednání hmotného práva (dle § 1982 o.z.), jejímž prostřednictvím chce žalovaná dosáhnout úplného zamítnutí žaloby, nikoliv však přiznání plnění ve svůj prospěch. Bylo třeba vyřešit otázku, zda má žalovaná pohledávku, která je započitatelná vůči nárokům žalobkyně.

37. K tomu soud připomíná, že rozhodovací praxe Nejvyššího soudu je ustálena v závěru, že likvidita pohledávky užité k započtení je hmotněprávním předpokladem započtení; není-li taková pohledávka „jistá a určitá“, odporuje započtení ustanovení § 1987 odst. 2 o.z. a je zpravidla (relativně) neplatné (srov. R 37/2011, rozsudek Nejvyššího ze dne 19. 7. 2022, sp. zn. 26 Cdo 845/2022, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 10. 2022, sp. zn. 33 Cdo 2301/2022). Nejistou nebo neurčitou ve smyslu § 1987 odst. 2 o. z. je (zásadně) pohledávka ilikvidní, tj. pohledávka, která je co do základu a/nebo výše sporná (nejistá), a jejíž uplatnění vůči dlužníku (věřiteli pasivní pohledávky) formou námitky započtení vyvolá (namísto jednoznačného, tj. oběma dotčenými stranami akceptovaného zániku obou pohledávek v rozsahu, v jakém se kryjí) spory o existenci či výši aktivní pohledávky, tj. místo uspokojení pasivní pohledávky bude mezi stranami veden spor o existenci a výši aktivní pohledávky (srov. R 37/2021, též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 10. 2020, sp. zn. 23 Cdo 900/2020, ze dne 25. 1. 2021, sp. zn. 23 Cdo 3908/2020, či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2020, sp. zn. 26 Cdo 564/2020). Míru nejistoty ohledně aktivní pohledávky je potřeba posuzovat relativně ve vztahu k pohledávce pasivní. Za nejistou či neurčitou lze aktivní pohledávku považovat zpravidla tehdy, je-li míra nejistoty ohledně ní vyšší, než je tomu v případě pasivní pohledávky (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 1. 10. 2018, sp. zn. 28 Cdo 5711/2017). Pro posouzení, zda jednostranné započtení odporuje § 1987 odst. 2 o.z., jsou přitom rozhodné toliko okolnosti, které tu byly v okamžiku, kdy je započtení (projev vůle dlužníka pasivní pohledávky) účinné. Vychází-li obě pohledávky (aktivní i pasivní) ze stejného právního vztahu (založeného např. stejnou smlouvou uzavřenou mezi stranami), nelze přehlížet, že proti právu věřitele pasivní pohledávky na její uhrazení zde stojí právo dlužníka (a věřitele aktivní pohledávky) na to, aby dříve, než bude nucen uhradit svůj dluh (plnit na pasivní pohledávku), byly spravedlivě posouzeny i širší souvislosti, za kterých vznikl (okolnosti celého vztahu). Vznikne-li z téhož vztahu více vzájemných pohledávek, odpovídá zpravidla rozumnému (spravedlivému) uspořádání poměrů mezi stranami, aby tyto pohledávky byly vzájemně započitatelné. Při posuzování, zda je aktivní pohledávka „neurčitá či nejistá“ ve smyslu § 1987 odst. 2 o.z., je proto třeba vzít v úvahu i tuto skutečnost. Lze-li s ohledem na okolnosti konkrétního případu považovat za spravedlivé, aby dříve, než dojde k uhrazení (resp. přiznání) pasivní pohledávky, bylo posouzeno, zda je její věřitel povinen plnit dluh z aktivní pohledávky, vzniklé ze stejného vztahu, není na místě poskytovat takovému věřiteli ochranu prostřednictvím § 1987 odst. 2 o.z. (R 37/2021).

38. Promítnuto na tento případ to znamená, že vůči nárokům žalobkyně se žalovaná snažila započíst v souladu s § 1982 o.z. pohledávku z titulu náhrady škody, respektive ušlého zisku dle § 2951 a 2952 o.z. Tento ušlý zisk je v tomto případě ilikvidní pohledávkou, jejíž výše je sporná, a proto je pohledávkou nezpůsobilou k započtení dle § 1987 odst. 2 o.z. V průběhu dokazování totiž žalovaná neprokázala přesnou výši ušlého zisku, když prokázala pouze svůj odhad její výše, nikoliv její reálnou výši. A tu neprokázala ani po poučení soudem. Soud sice vzal v potaz, že by bylo žádoucí vyřešit jak pohledávku aktivní a pasivní, když svým způsobem vychází ze stejné dohody účastníků, a dal tedy možnost žalované doložit svou pohledávku, jenž určuje k započtení, avšak marně. Lze tedy konstatovat, že obrana žalované, která chtěla učinit započtení nebyla úspěšnou, neboť k započtení nedošlo. Zůstává zde tedy pouze důvodně žalovaný nárok žalobkyně a soud proto žalobě vyhověl v plném, rozsahu. Náklady řízení 39. Dle ust. § 142 odst. 3 o.s.ř. náleží žalobkyni, která měla neúspěch pouze v nepatrné části, plná náhrada nákladů řízení ve výši určené dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif).

40. Nepatrný neúspěch žalobkyně tkví pouze v tom, že vzala svou žalobu částečně zpět v rozsahu zákonného úroku ve výši 15 % ročně z částky 63 102 Kč od 1. 12. 2023 do 20. 3. 2024. Ve zbylém rozsahu nadále uplatňovaném žalobou pak byla úspěšná, proto jí náleží plná náhrada nákladů řízení.

41. Náklady řízení žalobkyně tvoří: - zaplacený soudní poplatek ve výši 12 822 Kč, jehož výše byla určena dle položky 2 odst. 1 písm. c) Sazebníku soudních poplatků k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, - náklady zastoupení dle § 11 a § 7 bodu 6 advokátního tarifu, ve znění do 31. 12. 2024, ve výši 9 620 Kč (vypočteno z tarifní hodnoty 320 542 Kč) za každý ze 8 úkonů vykonané právní služby v období do 31. 12. 2024 (převzetí věci a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba, vyjádření ze dne [datum], účast na jednání dne [datum], vyjádření ze dne [datum], vyjádření žalobkyně ze dne [datum], účast na jednání dne [datum]), - ke každému z 8 výše uvedených úkonů vykonaných v období do 31. 12. 2024 paušální náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu, ve znění do 31. 12. 2024, - náklady zastoupení dle § 11 a § 7 bodu 6 advokátního tarifu, ve znění od 1. 1. 2025, ve výši 9 620 Kč za 2 úkony vykonané právní služby v období od 1. 1. 2025 (účast na jednání dne [datum], účast na jednání dne [datum]), - ke každému ze 2 výše uvedených úkonů vykonaných v období od 1. 1. 2025 paušální náhrada hotových výdajů ve výši 450 Kč dle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu, ve znění od 1. 1. 2025, - náhrada za zmeškaný čas při cestě na jednání k soudu a zpět ve dnech [datum] a [datum], kdy za cestu z [adresa] a zpět náleží 4 x 100 Kč za každou započatou půlhodinu dle ust. § 14 odst. 3 advokátního tarifu, ve znění do 31. 12. 2024, - náhrada za zmeškaný čas při cestě na jednání k soudu a zpět ve dnech [datum] a [datum], kdy za cestu z [adresa] a zpět náleží 4 x 150 Kč za každou započatou půlhodinu dle ust. § 14 odst. 3 advokátního tarifu, ve znění od 1. 1. 2025, - cestovné při cestě na jednání konané dne [datum] z [adresa] a zpět, kdy bylo použito osobní vozidlo Volvo, RZ: [SPZ], palivo benzín, kdy bylo při průměrné spotřebě 7,2 l/100 km ujeto 50 km, cena spotřebovaného paliva při ceně 38,2 Kč/l tak činila 138 Kč a sazba základní náhrady za použití dopravního prostředku dle § 1 písm. b) vyhlášky č. 398/2023 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad, pro rok 2024 činila 5,6 Kč/1 km, tedy v daném případě 280 Kč, - cestovné při cestě na jednání konané dne [datum] z [adresa] a zpět, kdy bylo použito osobní vozidlo Volvo, RZ: [SPZ], palivo benzín, kdy bylo při průměrné spotřebě 7,2 l/100 km ujeto 50 km, cena spotřebovaného paliva při ceně 38,2 Kč/l tak činila 138 Kč a sazba základní náhrady za použití dopravního prostředku dle § 1 písm. b) vyhlášky č. 398/2023 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad, pro rok 2024 činila 5,6 Kč/1 km, tedy v daném případě 280 Kč, - cestovné při cestě na jednání konané dne [datum] z [adresa] a zpět, kdy bylo použito osobní vozidlo Volkswagen, RZ: [SPZ], palivo nafta, kdy bylo při průměrné spotřebě 5,3 l/100 km ujeto 50 km, cena spotřebovaného paliva při ceně 34,7 Kč/l tak činila 92 Kč a sazba základní náhrady za použití dopravního prostředku dle § 1 písm. b) vyhlášky č. 475/2024 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad, pro rok 2025 činila 5,8 Kč/1 km, tedy v daném případě 290 Kč, - cestovné při cestě na jednání konané dne [datum] z [adresa] a zpět, kdy bylo použito osobní vozidlo Volkswagen, RZ: [SPZ], palivo nafta, kdy bylo při průměrné spotřebě 5,3 l/100 km ujeto 50 km, cena spotřebovaného paliva při ceně 34,7 Kč/l tak činila 92 Kč a sazba základní náhrady za použití dopravního prostředku dle § 1 písm. b) vyhlášky č. 475/2024 Sb., o změně o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad, pro rok 2025 činila 5,8 Kč/1 km, tedy v daném případě 290 Kč, - 21 % DPH (z nákladů zastoupení, paušální náhrady hotových výdajů, náhrady za promeškaný čas, cestovného) ve výši 21 441 Kč.

42. Celkové náklady řízení žalobkyně včetně uhrazeného soudního poplatku proto představují částku ve výši 136 363 Kč. Žalovaná je tedy povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 136 363 Kč, a to k rukám jejího zástupce dle 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůta k plnění žalobních nároků, jakožto i k úhradě náhrady nákladů řízení byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.

43. Na závěr soud podotýká, že dne 14. 5. 2025 ve 12:27 žalovaná sice zaslala do datové schránky soudu přesnější kalkulaci nákladů zakázky „[Anonymizováno] [adresa]“, avšak tento dokument byl předán z podatelny soudu na kancelář senátu 14 C a potažmo pak soudci až 15. 5. 2025 v 11:15, tj. po skončení jednání, které se konalo 15. 5. 2025 od 8:00 do 8:

41. Soudce tedy na jednání, při kterém byl vyhlášen rozsudek, nevěděl o nově příchozím dokumentu, neměl ho k dispozici, a při svém rozhodování ho tedy vůbec nemohl zohlednit.

Poučení