14 C 6/2023 - 48

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Zuzanou Marethovou ve věci žalobkyně: [Anonymizováno] [Jméno zainteresované společnosti 0/0], IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] vykonávajícím advokacii ve [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], advokáti sídlem [Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0] proti žalovanému: [Jméno zainteresované osoby 0/0], IČO [Anonymizováno] [Adresa zainteresované osoby 0/0] zastoupený advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0] pro zaplacení 77 142,49 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku [částka], náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši [částka] a úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně náhradu nákladů řízení v částce [částka].

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, který by soud uložil žalovanému uhradit žalobkyni [částka] s příslušenstvím (úrokem z prodlení v zákonné výši 11,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a částkou [částka] představující náklady spojené s uplatněním pohledávek). Uvedla, že na základě Smlouvy o sdružených službách dodávky plynu ze dne [datum] (dále též „Smlouva“) a souvisejících Obchodních podmínek (dále též „OP“) dodávala žalovanému plyn pro potřeby podnikání do odběrného místa na adrese [adresa].

2. Ve Smlouvě bylo sjednáno, že cena plynu bude stanovena ceníkem žalobkyně splatným pro dané fakturační období a že splatnost vyúčtované ceny za spotřebovaný plyn bude stanovena ve faktuře za příslušné zúčtovací období.

3. Žalobkyně dne [datum] vyúčtovala žalovanému fakturou s variabilním symbolem [var. symbol] částku [částka] splatnou dne [datum] představující cenu za odebraný plyn a související služby za období od [datum] do [datum]. Žalovaný na tuto fakturu neprovedl žádnou úhradu.

4. Žalovaný nadto písemností ze dne1 [datum] svůj dluh písemně uznal co do důvodu a výše a zavázal se jej splatit v 17 splátkách s tím, že pokud nebude sjednaný závazek plnit, pozbývá výhody splátek a žalobkyně je oprávněna po něm požadovat jednorázové splnění dluhu. Žalovaný pak dluh písemně uznal znovu dne [datum].

5. Žalobkyně proto požadovala, aby jí žalovaný uhradil [částka] a úrok z prodlení v zákonné výši jdoucí ode dne [datum] do zaplacení. Žalobkyně dále požadovala, aby jí žalovaný uhradil [částka] jako náklady spojené s uplatněním dané pohledávky.

6. Kromě uvedeného nároku pak žalobkyně po žalovaném nárokovala částku [částka] představující žalobcem neuhrazenou smluvní pokutu. Žalobkyně konstatovala, že ve Smlouvě bylo sjednána smluvní pokuta pro případ, že žalovaný opakovaně poruší platební povinnosti dle Smlouvy, ve výši [částka] za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení dodávky plynu od žalobkyně do konce doby trvání smlouvy (včetně případné prolongace). Smlouva byla uzavřena na dobu určitou v délce 22 měsíců od data [datum] s možností automatické prolongace. K prolongaci o dalších 22 měsíců došlo a smlouva měla trvat až do [datum]. Žalovaný neplnil platební povinnosti plynoucí ze Smlouvy; neuhradil zálohy za měsíce leden a únor roku 2022. Žalobkyně proto dne [datum] ukončila dodávku plynu dle Smlouvy. Dopisem ze dne [datum] pak žalobkyně od Smlouvy odstoupila. Žalobkyni proto vzniklo právo na uhrazení smluvní pokuty. K tomuto právu žalobkyně v obecné rovině uvedla, že v případě smlouvy na dobu určitou (to je přitom i případ nynější Smlouvy) je zákazníkovi garantována určitá cena plynu, zákazník tak má jistotu sjednané neměnné ceny, čímž je chráněn proti růstu cen, a dále taktéž získává plyn za nižší cenu. Tyto benefity žalobkyně v případě smluv na dobu určitou utvrzuje smluvní pokutou, že závazek zákazníka bude po sjednanou dobu dodržen. Uvedená smluvní pokuta nadto představuje paušalizovanou náhradu škody žalobkyně, neboť žalobkyně u smluv na dobu určitou plyn pro zákazníka nakupuje předem pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy na volatilních velkoobchodních trzích, a to na základě tzv. důvodně předpokládané spotřeby. Jen tak lze zaručit zákazníkovi pevnou cenu po sjednanou dobu.

7. Žalobkyně byla proto názoru, že jí vzniklo právo na uhrazení smluvní pokuty ve výši [částka] (jedná se o patnáct měsíců v období od [datum] do [datum]). Smluvní pokuta byla žalovanému vyfakturována fakturou splatnou dne [datum]. Na uvedenou fakturu byla provedena částečná úhrada ve výši [částka], zbývá tak uhradit [částka]. Žalovaný přitom tento dluh (stejně jako dluh z faktury ze dne [datum]) uznal písemnými uznání dluhu ze dne [datum] a [datum]. Žalobkyně proto žádala, aby jí žalovaný uhradil [částka] a dále [částka] jako náklady spojené s uplatněním dané pohledávky.

8. Žalobkyně pak konečně požadovala, aby soud uložil žalovanému uhradit jí smluvní pokutu za prodlení s úhradou faktury ve výši [částka]. Ve Smlouvě bylo sjednáno, že žalovaný je žalobkyni povinen uhradit smluvní pokutu ve výši [částka] za každý jednotlivý případ prodlení s platbou přesahující 10 dní. Žalovaný neuhradil fakturu variabilní symbol č. [var. symbol] splatnou dne [datum]. Žalobkyně proto žalovanému vyúčtovala předmětnou smluvní pokutu přípisem ze dne [datum].

9. Žalobkyně se tedy celkově domáhala uhrazení [částka] s příslušenstvím představovaným úrokem z prodlení v zákonné výši 11,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a částkou [částka] reprezentující náklady žalobkyně s uplatněním pohledávky na uhrazení částky vyfakturované fakturou ze dne [datum] a pohledávky na uhrazení doposud neuhrazené části smluvní pokuty ve výši [částka].

10. Žalobkyně pak konečně uvedla, že žalovaný byl k uhrazení dané částky a příslušenství před podáním žaloby vyzván výzvami ze dne [datum] a ze dne [datum].

11. Žalovaný nárok žalobkyně neuznal. Tvrdil, že podnikatelskou činnost v odběrném místě prováděl a plyn odebíral pouze do [datum]. Od [datum] prostor pronajal třetí osobě a pověřil nového nájemce k přehlášení odběru plynu na jeho osobu. Dne [datum] pak žalovaný dané prostory prodal. Žalovaný tedy tvrdil, že odebral pouze část plynu, a to konkrétně plyn dodaný do odběrného místa do [datum] – tento plyn byl přitom plně uhrazen žalovaným zaplacenými zálohami.

12. K nároku žalobkyně na smluvní pokutu ve výši [částka] žalovaný taktéž odkázal na to, že prostor, ve kterém se nachází odběrné místo, ke dni [datum] pronajal jiné osobě a následně jej prodal. Nelze mu tedy dávat k tíži, že nedošlo k uhrazení záloh za období ledna a února roku 2022. Odstoupením od smlouvy žalobkyní nadto došlo k zániku povinnosti odebírat a hradit plyn. Nárok na smluvní pokutu za dané období je tak neoprávněný. Žalovaný dále tvrdil, že žalobkyně si nárokuje smluvní pokutu za měsíce do budoucna, tedy do [datum]. Smluvní pokuta tak v toto části nemůže být splatná. Smluvní pokutu nelze přiznat coby opětující se plnění do budoucna. Žalovaný pak konečně smluvní ujednání o smluvní pokuta považoval za neplatné z důvodu jeho rozporu s § 1800 odst. 2 zákona č. 89/2021 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném pro rozhodní období (dále též „o.z.“).

13. Co se týče uznání dluhu, žalovaný konstatoval, že s žalobkyní předjednal v obecné rovině splácení ve splátkách, neboť se mylně domníval, že se jedná o dluh vzniklý za odebraný plyn, tedy že je dlužen za plyn, který skutečně odebral při svém podnikání. Žalovaný však uvedl, že si není vědom, že by podepsal uznání duhu. Žalovaný proto z procesní opatrnosti namítl, že pokud uznání dluhu existuje, tak podpis na něm není podpisem žalovaného.

14. Žalovaný byl proto názoru, že žaloba by měla být v celém rozsahu zamítnuta.

15. V rekci na vyjádření žalovaného žalobkyně uvedla, že obranu žalovaného, že nemovitost, ve které se nachází odběrné místo přestal ke konci roku 2022 užívat, tuto pronajal a následně prodal, považuje za irelevantní. Žalobkyně dodávala plyn do odběrného míst na základě účinné smlouvy. Není rozhodné, kdo tento plyn spotřeboval. Žalovaný měl hradit sjednané zálohy. Žádný právní předpis nespojuje s ukončením užívání odběrného místa ukončení smlouvy o sdružených sužbách dodávky plynu. Žalobkyni pak nelze dávat k tíži, pokud snad třetí osoba (případný nový nájemce) nedodržela svůj závazek zajistit přepis odběru plynu. Žalobkyně nepožaduje smluví pokutu do budoucna, tuto požaduje ve výši určené dle sjednaného vzorce dle Smlouvy. Splatnost smluvní pokuty přitom byla určena dle čl. 5.3 OP. Pro nárok na smluvní pokutu není rozhodné, že žalobkyně od Smlouvy odstoupila. Aktuální judikatura nadto umožňuje, aby si smluvní strany ujednaly smluvní pokutu navázanou jednak na porušení smluvní povinnosti, a jednak na právní jednání věřitele. Je přitom povinností žalobkyně v případě neplnění povinností zákazníkem ukončit dodávky plynu a návazně od smlouvy odstoupit. Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, ve znění účinném pro rozhodné období (dále též „energetický zákon“) považuje odebírání plynu zákazníkem, který i přes výzvu nehradí své platební povinnosti, za neoprávněný odběr a současně stanovuje, že neoprávněný odběr je zakázán.

16. Soud učinil následující skutková zjištění:

17. Žalobkyně a žalovaný (v postavení osoby samostatně výdělečně činné) uzavřeli dne [datum] Smlouvu o sdružených službách dodávky plynu (Smlouva). Předmětem Smlouvy byl závazek žalobkyně dodávat žalovanému plyn a zajistit na vlastní jméno a účet pro takto dodaný plyn službu skladování, službu přepravy a službu distribuční soustavy a závazek žalovaného zaplatit žalobkyni za dodaný plyn a související služby cenu stanovanou žalobkyní a za služby distribuční soustavy a ostatní regulované služby cenu regulovanou stanovenou cenovými rozhodnutími Energetického regulačního úřadu pro příslušné období. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou 22 měsíců ode dne její účinnosti. Současně bylo sjednáno, že pokud ani jedna ze smluvních stran písemně neoznámí druhé straně nejpozději 40 dnů před uplynutím doby trvání Smlouvy, že trvá na jejím ukončení, prodlužuje se doba trvání Smlouvy o 22 měsíců, a to i opakovaně. Cena za odebraný plyn a ostatní služby dodávky byla stanovena v Ceníku a cena služeb v Ceníku služeb. Pro Smlouvu platily ceníky zveřejněné v den podpisu Smlouvy na webu žalobkyně. V případě prolongace Smlouvy pak byly účinné ceníky platné v kalendářním měsíci předcházejícím kalendářnímu měsíci, jenž předchází kalendářní měsíc, do něhož spadá poslední den příslušného období trvání smlouvy. Výše záloh byla ve Smlouvě určena na [částka] měsíčně. V části Smlouvy nazvané Ostatní ujednání bylo sjednáno, že v případě, že žalobce opakovaně (tj. dva a vícekrát) poruší kteroukoliv platební povinnost vyplývající ze Smlouvy, je žalobkyně oprávněna účtovat žalovanému pokutu zahrnující též případnou náhradu škody vzniklé žalobkyni neodebráním nasmlouvaného množství plynu ve výši [částka], a to za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení nebo přerušení dodávky od žalobkyně v důsledku daného jednání žalovaného do konce sjednané doby trvání Smlouvy (včetně případné prolongace). Dále pak bylo sjednáno, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni pokutu ve výši [částka] za každý jednotlivý případ prodlení s jakoukoliv platbou dle Smlouvy přesahující 10 dní. Splatnost smluvních pokut byla upravena tak, že tyto byly splatné ve lhůtě platné pro splatnost vyúčtování dle Obchodních podmínek sdružených služeb dodávky plynu č. 12/2018, které byly nedílnou součástí Smlouvy. Co se pak týče vztahu zániku Smlouvy a smluvní pokuty, ve Smlouvě bylo sjednáno, že odstoupením od Smlouvy nezaniká právo žalobkyně na pokutu vzniklou porušením povinnosti žalovaným před odstoupením. (Smlouva o sdružených službách dodávky plynu ze dne [datum], č. [hodnota])

18. Účinnost Smlouvy, tj. zahájení dodávky plynu, byla stanovena na [datum]. (dokument žalobkyně nazvaný Souhrn údajů evidovaných ke smlouvě o sdružených službách dodávky plynu)

19. Dle čl. 5.3 Obchodních podmínek byly jiné platby vyplývající ze Smlouvy splatné na základě jejich vyúčtování, a to ve lhůtě stanovené žalobkyní (jinak ve lhůtě 7 dnů). (Obchodní podmínky sdružených služeb dodávky plynu č. 12/2018)

20. V období od [datum] do [datum] byla výše záloh stanovena na [částka] měsíčně. (písemnost žalobkyně nazvaná [adresa] záloh a plateb na budoucí období ze dne [datum])

21. Žalobkyně žalovanému oznámila dopisem ze dne [datum], že jí dluží [částka] (zálohu ve výši [částka] splatnou dne [datum], zálohu ve výši [částka] splatnou dne [datum], smluvní pokutu ve výši [částka] splatnou dne [datum] a smluvní poutu ve výši [částka] splatnou dne [datum]). Žalovaný byl vyzván, aby danou částku uhradil nejpozději do [datum]. V opačném případě dá žalobkyně pokyn provozovateli distribuční soustavy k ukončení dodávky zemního plynu a odstoupí od Smlouvy. Uvedená písemnost byla žalovanému odeslána dne [datum]. (dopis žalobkyně nazvaný Oznámení o přerušení dodávky ze dne [datum] a související poštovní podací arch)

22. Žalobkyně žalovanému dne [datum] vyúčtovala smluvní pokutu za předčasné ukončení Smlouvy ve výši [částka], a to za 15 měsíců za období od [datum] do [datum] ve výši 2 [Anonymizováno]/[Anonymizováno], tj. celkově [částka]. Splatnost smluvní pokuty byla stanovena na [datum]. (písemnost žalobkyně nazvaná vyúčtování smluvní pokuty č. [hodnota] ze dne [datum])

23. Žalobkyně fakturou vystavenou dne [datum] vyúčtovala v souvislosti s ukončením Smlouvy žalovanému [částka], a to za dodaný plyn a související služby za období od [datum] do [datum]. Splatnost byla stanovena na [datum]. Současně žalobkyně odstoupila od Smlouvy, a to se zdůvodněním, že žalovaný i přes opakované upomínky neuhradil pohledávky žalobkyně. Žalobkyně dodala, že odstoupením od Smlouvy není dotčeno právo žalobkyně uplatnit vůči žalovanému finanční či jiné nároky vzniklé nebo vyplývající z ukončené smlouvy jakož i povinnost žalovaného k úhradě takových závazků ze Smlouvy a sankčních plateb za její porušení. Uvedená faktura i vyrozumění o odstoupení od smlouvy bylo žalovanému odesláno dne [datum]. (daňový doklad č. [tel. číslo] ze dne [datum], písemnost žalobkyně nazvaná Odstoupení od smlouvy o sdružených službách dodávky plynu ze dne [datum] a související poštovní podací arch)

24. Dne [datum] žalobkyně žalovanému vyúčtovala smluvní pokutu ve výši [částka] za pozdní úhradu smluvených plateb; konkrétně za pozdní úhradu platby dle faktury ze dne [datum] splatné dne [datum]. (písemnost žalobkyně ze dne [datum] nazvaná Vyúčtování smluvních pokut, poplatků a příslušenství pohledávky, faktura č. [tel. číslo])

25. Žalovaný dluh plynoucí z faktury ze dne [datum] ve výši [částka] a dluh ve výši [částka] představující smluvní pokutu za neplacení záloh a následné ukončení dodávek plynu písemně uznal co do důvodu a výše, a to písemností ze dne [datum] a písemností ze dne [datum]. Uvedené plyne jednak ze samotných listin, kterými k tomuto uznání došlo, ale i z dalších soudem provedených důkazů. Uznání dluhu ze dne [datum] je součástí listiny, ve které žalobkyně a žalovaný uzavřeli dohodu o splátkách daného dluhu. Bylo sjednáno sedmnáct měsíčních splátek po [částka]. Ze souvisejícího záznamu z interního systému žalobkyně přitom plyne, že dne [datum] (v [Anonymizováno]:[Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno]) žalovaný volal na zákaznickou linku žalobkyně s tím, že žádá o SD (dohodu o splátkách) na celkovou částku [částka]. Žalovaný uvedl, že je schopen hradit [částka] měsíčně, první splátku žádal dne [datum]. Vše chtěl zaslat na e-mail [e-mail]. Žalovaný měl smlouvu vytisknout, podepsat a poslat zpět žalované. Ze záznamu z interního systému dále plyne, že odpovědná pracovnice povolila sjednání dohody ohledně rozložení úhrady dluhu na 17 splátek. Dále uvedla, že smlouvu zaslala k podpisu žalovanému na e-mail s tím, že tato by se měla žalobkyni navrátit do dne [datum]. Z dokumentu nazvaného Akceptace dohody o splátkách přitom plyne, že žalovanému byly zaslány 2 kopie dané dohody s tím, aby jedno podepsané vyhotovení zaslal obratem zpět žalobkyni. Dne [datum] pak byla interní komunikace ohledně dané dohody o splátkách uzavřena s tím, že dohoda je ve [Anonymizováno].

26. Uvedené svědčí o tom, že žalovaný danou listinu obsahující jak dohodu o splátkách, tak i uznání dluhu, podepsal. Žalovaný kontaktoval dne [datum] žalobkyni s tím, že chtěl úhradu dluhu rozložit na splátky. Žádal výši splátek 4 500 měsíčně a první splátku od června roku 2022. S tímto zcela koreluje obsah vlastní dohody o splátkách – tato byla žalovaným podepsána dne [datum] (den po uskutečnění hovoru dle interního záznamu žalobkyně) a je v ní uvedeno sedmnáct měsíčních splátek, každá po [částka]; první splátka ke dni [datum]. Dle interního záznamu žádal volající o zaslání smlouvy na e-mail [e-mail], což je kontaktní e-mail žalovaného dle Souhrnu údajů evidovaných ke Smlouvě. Na základě uvedeného má soud za prokázané, že žalovaný dne [datum] kontaktoval žalobkyni a na základě jeho žádosti mu byla zaslána dohoda, která obsahovala uznání dluhu, žalovaný tento dokument podepsal dne [datum]. Soud přitom nepovažuje záznam z interního systému žalobkyně za nevěrohodný. Jen to, že se jedná o interní záznam žalobkyně, daný důkaz nečiní automaticky nevyužitelným. Žalovaný přitom nevznesl žádnou konkrétní argumentaci, která by měla o nevěrohodnosti daného důkazu svědčit. Předmětný interní záznam přitom koreluje s dalšími důkazy, a to s vlastním dokumentem ze dne [datum] a s nahrávkou telefonického hovoru žalovaného ze dne [datum]. Z této nahrávky plyne, že žalovaný dne [datum] opět kontaktoval zákaznickou linku žalobkyně s tím, že má u žalobkyně dluh, ohledně kterého mu byl povolen splátkový kalendář. Žalovaný potvrdil, že jde o dluh ve výši [částka]. Po sdělení, že původní splátkový kalendář byl deaktivován, sdělil, že na nej neuhradil žádnou platbu. Žalovaný žádal o novou dohodu, resp. o obnovení původního splátkování, s tím, že prodal nemovitost, dostal zálohu a následně by měl mít finanční prostředky. Byl pracovnicí žalobkyně odkázán na to, aby danou věc řešil na pobočce a aby si tam sjednal nový splátkový kalendář. Po sdělení, že žalovaný je z Třebíče, byl odkázán na pobočku v jihlavském obchodním centru City park. Žalovaný se dále dotazoval, zda má daná pobočka otevřeno dnes, tj. dne [datum] – bylo mu sděleno, že ano. Žalovaný pak při hovoru potvrdil, že jeho kontaktním e-mailem je e-mail [e-mail]. O tom, že daný telefonický hovor proběhl dne [datum], pak svědčí i výpis z interního systému žalobkyně o daném telefonickém hovoru; z něj plyne, že žalovaný dne [datum] volal žalobkyni, a to ve 13 hodin 29 minut. Soud přitom nemá pochyb o tom, že osobou, která uskutečnila daný hovor, je právě žalovaný; nevidí totiž jediný důvod, proč by jiná osoba kontaktovala žalobkyni a předstírala, že je žalovaný a žádala o rozložení dluhu na splátky. O tom, že to byl žalovaný, kdo dne [datum] kontaktoval telefonicky žalovanou, svědčí i to, že volající znal e-mail žalobce, věděl o dluhu, o jeho předchozím rozložení na splátky, o tom, že na dluh nebylo hrazeno, o tom, že žalovaný měl v rozhodné době prodat nemovitost (což žalovaný sám v řízení před soudem tvrdil) atd. Obsah daného hovoru pak potvrzuje jednak to, že žalovaný podepsal uznání dluhu ze dne [datum] (žalovaný hovořil o předchozím rozložení dluhu na splátky), a jednak to, že žalovaný podepsal i druhé uznání dluhu obsažené v listině ze dne [datum]. Tato listina obsahuje kromě prohlášení o uznání dluhu i žádost o dohodu o splátkách týkající se dluhu z faktury ze dne [datum] a dluhu ze smluvní pokuty vyúčtované žalobkyní na [částka]. Je v ní dále uvedeno, že je požadována měsíční výše splátek [částka]. Dokument je pak podepsán dne [datum], tj. dne, kdy se uskutečnil telefonický hovor, na pobočce v [adresa], tj. v místě, kam byl žalovaný pracovnicí žalobkyně odeslán. V tomto ohledu je namístě dodat i to, že daný dokument obsahuje žádost o rozložení dluhu na splátky. Samotný žalovaný přitom v odporu uvedl, že s žalobkyní předjednal v obecné rovině splácení ve splátkách. (dokument nazvaný Dohoda o splátkách dluhu a prohlášení o uznání dluhu č. [tel. číslo] ze dne [datum], dokument nazvaný Uznání dluhu a žádost o dohodu o splátkách ze dne [datum], záznam z interního systému žalobkyně ohledně hovoru ze dne [datum], dokument nazvaný Akceptace dohody o splátkách ze dne [datum], záznam z interního systému žalobkyně ohledně hovoru ze dne [datum], nahrávka telefonního hovoru ze dne [datum] a dokument žalobkyně nazvaný Souhrn údajů evidovaných ke smlouvě o sdružených službách dodávky plynu)

27. Soud tedy uzavírá, že z provedených důkazů (k využitelnosti zvukové nahrávky telefonického hovoru a interních záznamů žalobkyně přitom viz níže) vyplynulo, že žalovaný písemně uznal co do důvodu a výše svůj dluh vůči žalobkyni ve výši [částka] (tj. dluh z faktury ze dne [datum] a dluh na smluvní pokutě ve výši [částka]).

28. Žalobkyně žalovaného předžalobně upomenula k uhrazení žalobou požadované částky [částka] výzvou ze dne [datum] (odeslanou žalovanému dne [datum]) a výzvou ze dne [datum] (odeslanou dne [datum]). (dokument právního zástupce žalobkyně ze dne [datum], sp. zn. [Anonymizováno], nazvaný Výzva k úhradě pohledávky před podáním žaloby a související poštovní podací arch a dokument ze dne [datum] nazvaný Předžalobní upomínka a související poštovní podací arch)

29. Na zjištěný skutkový stav aplikoval soud následující zákonná ustanovení:

30. Podle § 50 odst. 2 energetického zákona se smlouvou o sdružených službách dodávky plynu zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související služby v plynárenství a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za související služby cenu uplatňovanou v souladu s cenovou regulací. Zahájením dodávky plynu podle smlouvy o sdružených službách dodávky plynu dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku na výrobce plynu nebo na obchodníka s plynem. Smlouva o sdružených službách dodávky plynu musí dále obsahovat obdobné podstatné náležitosti jako smlouva o dodávce plynu se zákazníkem.

31. Podle § 74 odst. 1 písm. b) energetického zákona je neoprávněným odběrem plynu odběr při opakovaném neplnění platebních povinností nebo platebních povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem plynu, které nejsou splněny ani po předchozím upozornění.

32. Podle § 74 odst. 6 energetického zákona se neoprávněný odběr plynu zakazuje.

33. Podle § 2053 o.z.: Uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

34. Podle § 2048 věta prvá odst. 1 o.z.: Ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.

35. Podle § 2049 o.z.: Zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený.

36. Podle § 1800 věta prvá odst. 2 o.z.: Obsahuje-li smlouva uzavřená adhezním způsobem doložku, která je pro slabší stranu zvláště nevýhodná, aniž je pro to rozumný důvod, zejména odchyluje-li se smlouva závažně a bez zvláštního důvodu od obvyklých podmínek ujednávaných v obdobných případech, je doložka neplatná.

37. Podle § 2004 odst. 3 o.z.: Zavazuje-li smlouva dlužníka k nepřetržité či opakované činnosti nebo k postupnému dílčímu plnění, může věřitel od smlouvy odstoupit jen s účinky do budoucna. To neplatí, nemají-li již přijatá dílčí plnění sama o sobě pro věřitele význam.

38. Soud při aplikaci daných zákonný ustanovení dospěl k následujícím závěrům:

39. Předně je nutno se vypořádat s námitkou žalovaného, že interní záznamy žalobkyně o telefonických hovorech žalovaného a záznam nahrávky telefonického hovoru žalovaného nelze využít, neboť tyto obsahují projevy osobní povahy žalovaného, a nejsou přitom splněny judikaturou nastavěné podmínky pro využitelnost takových důkazních prostředků.

40. Dle žalovaným odkazované judikatury platí, že zvukový nebo obrazový záznam, který se týká člověka nebo jeho projevů osobní povahy a který byl pořízen soukromou osobou bez vědomí nahrávané osoby, lze použít jako důkaz v občanském soudním řízení pouze tam, kde má vést k prokázání skutečnosti, kterou není možné prokázat jinak (pomocí důkazů, které nezasahují do absolutních osobnostních práv dotčené osoby), a kde i další okolnosti případu vedou k závěru, že nelze upřednostnit právo na ochranu osobnosti dotčené osoby před právem na spravedlivý proces toho, komu je použití důkazu zvukovým či obrazovým záznamem týkajícím se této osoby nebo jejích projevů osobní povahy na prospěch (rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 1774/14 a rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]).

41. Soud k danému uvádí, že interní záznamy žalobkyně nelze považovat za zvukové nebo obrazové záznamy, které se týkají člověka nebo jeho projevů osobní povahy. V daných záznamech je uvedeno pouze to, kdy proběhl hovor s žalovaným, a co bylo jeho obecným obsahem. Na dané důkazy se tudíž nevztahuje ochrana dle výše odkazované judikatury.

42. K samotné nahrávce telefonického hovoru je pak namístě předně uvést, že se jedná o hovor na zákaznické lince žalobkyně, významného poskytovatele elektřiny a plynu. Z uvedeného plyne, že lze vyjádřit silnou domněnku, že žalovaný byl na počátku hovoru upozorněn na to, že hovor je nahráván. V takovém případě by se na nahrávku nevztahovala ochrana dle předmětné judikatury.

43. Dále je pak nutno uvést, že hovor se týkal obchodní činnosti žalobkyně a žalovaného, resp. jejich obchodního vztahu. Předmětem hovoru pak byla žádost žalovaného o rozložení jeho dluhu vzniklého ze Smlouvy uzavřené v rámci podnikatelské činnosti žalovaného na splátky. Soud v tomto ohledu odkazuje na rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 2299/17: „Nelze totiž přehlédnout, že komunikace se týkala obchodního případu mezi dvěma podnikatelskými subjekty a vedlejší účastnice měla o monitorování hovoru vědomost. Účelem provedení tohoto důkazu pak bylo právě prokázání toho, že došlo k uzavření smlouvy, jež byla předmětem hovoru. Nelze tedy uvažovat o tom, že snad měl tento důkaz zasahovat do soukromí jakékoliv osoby či měl být zneužit k jiným účelům. Z pohledu Ústavního soudu nepřekračuje provedení důkazu záznamem telefonického hovoru, jehož předmětem měla být obchodní nabídka, nepřijatelnou míru kontextuálního zásahu do základního práva na ochranu soukromí. Toto je podle názoru Ústavního soudu dostačující pro použitelnost takového důkazního prostředku v soudním řízení.“ I v nyní posuzované věci se hovor týkal obchodní činnosti žalobkyně a žalovaného a žalovaný měl jistě o monitorování hovoru povědomost. Uvedené přitom dle Ústavního soudu postačí pro závěr o využitelnosti daného důkazu v občanském soudním řízení. V tomto ohledu soud dále odkazuje i na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], podle něhož hovory fyzických osob, ke kterým dochází při výkonu povolání, při obchodní či veřejné činnosti, zpravidla nemají charakter projevů osobní povahy; důkaz zvukovým záznamem takového hovoru proto není v občanském soudním řízení nepřípustný. Nejvyšší soud tyto úvahy dále rozvinul v rozsudku [datum], sp. zn. [spisová značka], v němž uvedl, že „[p]rovedení důkazu zvukovým záznamem může být přípustné. Přípustnost takto navrženého důkazu je nutno posuzovat vždy s ohledem na individuální okolnosti daného případu. Ustanovení § 11 a § 12 obč. zák. poskytují ochranu jen těm projevům fyzických osob, jež mají osobní povahu. Osobní povahu proto zpravidla nemají projevy, ke kterým dochází při výkonu povolání, při obchodní či veřejné činnosti.“ 44. K tomu lze pro úplnost dodat, že uvedené, tedy obchodní povaha hovoru, pak svědčí i pro závěr, že při poměřování v kolizi stojících práv v nynější věci je nutno dát přednost právu žalobkyně na spravedlivý proces. V tomto ohledu pak soud považuje za podstatné i to, že daný telefonický hovor nebyl nahrán zákeřně či neočekávaně. Jak již bylo uvedeno, jednalo se o telefonický hovor na zákaznickou linku, kde žalovaný mohl a měl očekávat, že tento bude nahráván. Nadto to byl žalovaný, kdo telefonicky kontaktoval žalobkyni.

45. Je tak nutno uzavřít, že nahrávka telefonického hovoru představuje způsobilý důkaz. Na tomto místě je záhodno podotknout, že uvedený závěr založený na shodných argumentech by platil i pro důkazy spočívající v interních záznamech žalované o telefonických rozhovorech, bylo-li by nutno tyto posoudit jako záznamy týkající se člověka nebo jeho projevů osobní povahy (s čímž se však soud neztotožňuje, jak bylo uvedeno výše).

46. Soud k tomu však dodává, že i kdyby tomu tak nebylo, i v takovém případě by bylo nutno uzavřít, že v řízení bylo prokázáno, že žalovaný podepsal uznání dluhu ze dne [datum]. K uvedenému postačí interní záznam žalobkyně o daném hovoru a o procesu uzavírání dané dohody o splátkách (obsahující i uznání dluhu) ve spojení s listinou svědčící o odeslání dvou kopií dohody žalovanému a ve spojení s vlastní listinou ze dne [datum]. I z těchto plyne, že žalovaný dne [datum] žádal žalobkyni o uzavření dohody o splátkách, této žádosti bylo žalobkyní vyhověno, žalovanému byla dohoda obsahující i uznání dluhu zaslána s tím, aby tuto podepsal a vrátil žalované, což žalovaný učinil (k obsahu daných listin a jeho hodnocení soudem vizte i výše). Pro úplnost pak soud dodává, že žalovaný se co se týče zpochybnění pravosti jeho podpisu na uznání dluhu omezil pouze na zcela obecné a povšechné tvrzení, že si není vědom, že by uznání dluhu podepsal, a že podpis tedy není jeho.

47. Je tak nutno uzavřít, že žalovaný písemně uznal co do důvodu a výše svůj dluh za žalobkyní ve výši [částka] tvořený částkou [částka] představující neuhrazené platby za dodaný plyn a související služby dle faktury ze dne [datum] a částkou [částka] představující neuhrazenou část smluvní pokuty za opakované porušení platebních povinností a ukončení dodávky plynu.

48. Uplatní se tedy vyvratitelná domněnka, že oba dluhy v rozsahu uznání v době uznání trvaly. Bylo tudíž na žalovaném, aby prokázal, že dluhy neexistují.

49. To žalovaný neučinil. Žalovaný ani netvrdil (a logicky pak ani neprokázal), že by nedošlo k dodání ve faktuře uvedeného množství plynu a poskytnutí služeb dle faktury ze dne [datum], že by nedošlo k opakovanému porušení platební povinnosti dle Smlouvy či že by nedošlo k ukončení dodávek plynu.

50. Žalovaným v řízení uplatněnou obranu přitom soud důvodnou neshledal.

51. Pro věc je irelevantní, že žalovaný případně prostor, ve kterém se nacházelo odběrné místo, pronajal či prodal. Žalovaný byl nadále vázán smluvní povinností jednat dle Smlouvy, tj. mj. platit za služby žalobkyně a uhradit sjednané smluvní pokuty. Smlouva v případě pronájmu a prodeje předmětných prostor nezanikla. Bez významu je i tvrzení žalovaného, že měl pověřit nového nájemce přepisem odběru plynu na jeho osobu. K „přepisu“ Smlouvy ani k ukončení Smlouvy v souvislosti s pronájem a prodejem nedošlo, Smlouva tak byla nadále účinná, a žalovaný tak byl smluvně vázán povinnostmi plynoucími z dané Smlouvy. Obrana žalovaného týkající se údajného pronájmu a prodeje nemovitosti, ve které se nachází odběrné místo, je tedy pro povinnosti žalovaného plynoucí ze Smlouvy, tj. povinnost uhradit cenu za dodaný plyn a související služby, povinnost hradit ve sjednaných lhůtách zálohy a další platby a povinnost hradit smluvní pokuty, bez významu.

52. Ve vztahu ke smluvní pokutě za opakované porušení platebních povinností a ukončení dodávky plynu pak není rozhodné ani to, že Smlouva byla ukončena odstoupením ze strany žalobkyně. Ve smlouvě bylo výslovně sjednáno, že případným odstoupením od smlouvy nezaniká právo žalobkyně na pokutu vzniklou porušením povinnosti zákazníkem před takovým odstoupením. Žalovaný přitom povinnosti dle Smlouvy před odstoupením porušil, když neuhradil zálohy za měsíc leden roku 2022 a únor roku 2022. Že k úhradě daných záloh nedošlo přitom žalovaný ani nerozporuje. Jeho obrana, že provozovna byla v rozhodné době pronajata třetí osobě, přitom není relevantní, jak bylo uvedeno výše. [právnická osoba] smluvní pokutu pak není zásadní ani to, že žalovaný neměl po konci účinnosti Smlouvy povinnost odebírat plyn. Rozhodné je, že žalovaný opakovaně porušil platební povinnosti, a došlo tak k ukončení dodávky plynu. Právo na smluvní pokutu tak vzniklo. Uvedeným způsobem sjednaná smluvní pokuta, tj. smluvní pokuta vázaná jak na porušení povinnosti dlužníkem, tak i na ukončení dodávek plynu věřitelem, přitom není dle právní úpravy aktuálně účinného občanského zákoníku zakázána (soud v tomto ohledu odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]). Dodat v tomto ohledu lze, že podle § 2004 odst. 3 o.z. v případech, kdy smlouva zavazuje-li smlouva dlužníka k nepřetržité či opakované činnosti nebo k postupnému dílčímu plnění, může věřitel od smlouvy odstoupit jen s účinky do budoucna. To neplatí, nemají-li již přijatá dílčí plnění sama o sobě pro věřitele význam. V projednávané věci tedy žalobkyně odstoupila od Smlouvy s účinky ex nunc, tj. do budoucna. Nárok na smluvní pokutu přitom vznikl před odstoupením od Smlouvy.

53. Soud pak ve shodě s žalobkyní poukazuje i na to, že žalobkyně v zásadě neměla jinou možnost, než ukončit dodávku plynu a následně od Smlouvy odstoupit. Podle energetického zákona je totiž odběr plynu při opakovaném neplnění platebních povinností po předchozím upozornění neoprávněným odběrem plynu, který je zakázán [§ 74 odst. 1 písm. b) a § 74 odst. 6 energetického zákona].

54. Není přitom přiléhavé ani tvrzení žalovaného, že smluvní pokutu za opakované porušení platebních povinností a ukončení dodávky plynu nelze přisoudit, neboť její část se týká období po podání žaloby, tj. do budoucna. Žalobkyně nepožaduje smluvní pokutu coby opakované plnění do budoucnosti, nýbrž žádá o smluvní pokutu za dopředu stanovené a jasným datem ukončení období (za období každého kalendářního měsíce i jeho části následující po dni ukončení dodávky plynu do konce sjednané doby trvání Smlouvy). Takový postup je dle soudu možný. Dodat lze, že vzhledem k tomu, že došlo k ukončení dodávek plynu a k odstoupení od smlouvy, nebylo možné, že by nárok na smluvní pokutu za některý měsíc nevznikl. Po odstoupení od smlouvy a ukončení dodávek plynu bylo nezměnitelné, že žalobkyni vznikl nárok na smluvní pokutu v jisté a nezměnitelné výši, tj. ve výši [částka] za každý měsíc (i jeho část) následující po ukončení dodávek plynu až do původního konce Smlouvy. Dodat lze, že smluvní pokuta byla splatná dne [datum] (tj. 10 dnů od vystavení vyúčtování) – to přitom odpovídá čl. 5.3 OP, dle kterých jsou jiné platby dle Smlouvy splatné na základě jejich vyúčtování ve lhůtě stanovené žalobkyní (jinak ve lhůtě 7 dnů).

55. Soud pak není ani názoru, že smluvní ujednání o smluvní pokutě za opakované porušení platebních povinností a ukončení dodávky plynu bylo neplatné, neboť by bylo pro slabší stranu (žalovaného) zvláště nevýhodné, aniž by pro to byl rozumný důvod (§ 1800 odst. 2 o.z.).

56. Žalovaný je podnikatelem, sjednal s žalobkyní dobrovolně Smlouvu, ve které byla sjednána právě i daná smluvní pokuta. Žalovaný měl právo volby dodavatele plynu. Uvedená smluvní pokuta přitom sama o sobě dle názoru soudu není zvláště (tj. se zvýšenou intenzitou) nevýhodná. Jakákoliv smluvní pokuta je obecně pro povinného nevýhodná. Předmětná smluvní pokuta je vázána [právnická osoba] na porušení povinnosti žalovaným. Toto porušení pak musí být opakované. Následkem tohoto porušení musí být ukončení nebo přerušení dodávky a až od tohoto okamžiku, tj. nikoliv již od okamžiku porušení smlouvy, je zákazníkovi účtována smluvní pokuta v předem jednoznačně stanové výši. Výše pokuty není ani nikterak nepřiměřená. V tomto ohledu soud akcentuje, že již v samotné Smlouvě měl žalovaný zálohy (jejichž výše byla odvozena od žalovaným uvedené plánované spotřeby plynu) nastaveny na [částka] měsíčně; pro období od [datum] do [datum] pak měl žalovaný zálohy (odvozené od spotřeby plynu) nastaveny ve výši [částka] měsíčně. Smluvní pokuta činí [částka] měsíčně. Soud dodává, že Smlouva byla sjednána na dobu určitou, což žalovanému zajišťovalo garantovanou a neměnnou cenu plynu a jistotu, že nebude ovlivněn výkyvy na trhu s plynem. Smlouva tedy pro žalovaného byla v zásadním ohledu (ceně plynu) výhodná, což má vliv i na další ujednání Smlouvy, která tak mohou daná pozitiva pro žalovaného do jisté míry vyvažovat.

57. Pro dané smluvní ujednání nadto dle soudu existuje rozumný důvod. Žalobkyně v tomto ohledu relevantně tvrdí, že neměnnou a nízkou cenu plynu je schopna u smluv na dobu určitou garantovat tak, že nakupuje plyn předem pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy na volatilních velkoobchodních trzích, a to na základě tzv. důvodně předpokládané spotřeby. Daná smluvní pokuta tak představuje i paušalizovanou náhradu škody, která žalobkyni vznikne tím, že zákazník v rozporu se smlouvu nebude plyn odebírat až do skončení smlouvy.

58. Soud tedy shrnuje, že smluvní ujednání týkající se smluvní pokuty za opakované porušení platebních povinností a následné ukončení dodávky plynu není neplatné podle § 1800 odst. 2 o.z. Nejedná se totiž o zvláštně nevýhodné ustanovení pro žalovaného, jehož existence by neměla rozumný důvod.

59. Na základě uvedeného je tak nutno uzavřít, že žalovaný uznal písemně svůj dluh co do důvodu i výše ve vztahu k dluhu za žalobkyní z faktury ze dne [datum] ve výši [částka] a dluhu na smluvní pokutě za porušení platebních povinností a ukončení dodávky plynu ve výši [částka]. Uplatní se tedy vyvratitelná domněnka, že oba dluhy v rozsahu uznání v době uznání trvaly. Žalovaný přitom tuto domněnku v řízení nevyvrátil.

60. Soud přitom uvádí, že i kdyby právě uvedené neplatilo, tj. pokud by nebylo lze dojít k závěru, že žalovaný písemně uznal své dluhy, na závěru soudu o důvodnosti žaloby by to nic neměnilo.

61. Oprávněnost nároku žalobkyně totiž plyne z provedených důkazů, ze kterých soud zjistil, že žalovaný uzavřel s žalobkyní Smlouvu, ze které mu vznikl dluh ve výši [částka], který žalovaný neuhradil v termínu splatnosti. Prokázáno pak bylo i to, že žalobkyni vznikl nárok na smluvní pokutu ve výši [částka], když došlo k ukončení dodávek plynu z důvodu neuhrazení záloh za měsíc leden roku 2022 a únor toho stejného roku. Výše daného nároku pak plyne ze skutečnosti, že k ukončení dodávky plynu došlo dne [datum] a Smlouva byla (po jedné prolongaci) uzavřena do [datum]. Podle Smlouvy přitom měla žalobkyně právo na smluvní pokutu ve výši [částka] za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení dodávky plynu do konce sjednané doby trvání Smlouvy. Žalobkyně přitom požaduje smluvní pokutu za 15 měsíců, jejímu nároku je tak nutno vyhovět. Soud v tomto ohledu opakuje, že žalovaný ani nerozporoval, že by došlo k odebrání plynu dle faktury ze dne [datum], že by došlo k neuhrazení záloh za leden a únor 2022, že by dne [datum] došlo k ukončení dodávek plynu, že by došlo k jedné prolongaci Smlouvy či že by Smlouva měla trvat do [datum] atd. Žalovaný pak ani netvrdil, že by kromě částky [částka] uhradil na dané dluhy jakoukoliv částku. Obranu žalovaného spočívající v tvrzení, že došlo k pronájmu a následujícímu prodeji nemovitosti, ve které se nachází odběrní místo, a v argumentaci ohledně nenaplnění podmínek vzniku smluvní pokuty za opakované neplnění platebních povinností a ukončení dodávky plynu a neplatnosti této smluvní pokuty, přitom soud důvodnou neshledal (vizte výše). I kdyby tedy v projednávané věci nebylo možno dospět k závěru, že žalovaný písemně uznal dluh co do důvodu a výše, i tak by bylo nutno žalobu žalobkyně posoudit jako důvodnou, co se týče jejího nároku na uhrazení [částka] a [částka].

62. To stejné, tj. závěr o důvodnosti žalobního nároku, je pak nutno učinit i ohledně posledního žalobkyní požadovaného nároku, tj. nároku na uhrazení smluvní pokuty ve výši [částka] za nedodržení lhůty k uhrazení částky dle faktury ze dne [datum]. Tohoto nároku se netýká uznání dluhu. Žalovaný však daný dluh v průběhu soudního řízení žádným způsobem nerozporoval (zaměřil se pouze na polemiku s nároky žalobkyně na uhrazení [částka] a [částka]). Soud je přitom názoru, že žalobkyně uplatnila i tento nárok důvodně. Podle Smlouvy byl žalovaný povinen zaplatit pokutu ve výši [částka] za každý jednotlivý případ prodlení s jakoukoliv platbou dle Smlouvy přesahující 10 dní. Žalobkyně tuto smluvní pokutu požaduje na základě skutečnosti, že žalovaný byl v prodlení delším než 10 dní s úhradou platby ve výši [částka] vyplynuvší z faktury ze dne [datum]. Žalovaný netvrdil, že by k danému prodlení nedošlo. Pro úplnost pak soud dodává, že daná smluvní pokuta se váže k období účinnosti Smlouvy, jde o smluvní pokutu za opožděné uhrazení (resp. neuhrazení) ceny za dodaný plyn a související služby za období od [datum] do [datum].

63. Soud proto posoudil všechny žalobou uplatněné nároky jako důvodné, a žalobě proto v plném rozsahu vyhověl. Jako oprávněný pak soud vyhodnotil i nárok žalobkyně na částku [částka] představující náklady na uplatnění pohledávky na smluvní pokutu ve výši [částka] a pohledávky na uhrazení částky dle faktury ze dne [datum] (§ 3 vyhlášky 351/2013 Sb., podle kterého jde-li o vzájemný závazek podnikatelů nebo je-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem podle zákona upravujícího veřejné zakázky povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli, činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky [částka]).

64. Žalobkyně pak oprávněně požadovala i úrok z prodlení v zákonné výši z částky [částka] za období od [datum] (den po datu splatnosti předmětné faktury ze dne [datum]) do zaplacení.

65. Soud proto rozhodl výrokem I tohoto rozsudku, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) [částka], náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši [částka] a úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení.

66. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky [částka] za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky [částka] za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky [částka] za písemné podání nebo návrh ve věci samé (replika ze dne [datum]) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky [částka] za účast na jednání soudu (účast na soudním jednání dne [datum]) dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně pěti paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].

67. Přiznaná náhrada nákladů řízení je pak splatná v obecné třídenní pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 o. s. ř.), k rukám právního zástupce žalobkyně (149 odst. 1 o. s. ř.).

Poučení