14 C 65/2022-146

Rubrum

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudkyní Mgr. Vladimírou Fikkerovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalovaným: 1. [celé jméno žalovaného], [IČO] sídlem [adresa žalovaného] zastoupený advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] 2. [titul] [celé jméno žalovaného], [IČO] sídlem [adresa žalovaného] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] pro 1.022.500 Kč smlouva o dílo takto:

Výrok

I. Žaloba na zaplacení částky 1.022.500 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 23. 12. 2021 do zaplacení se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému [číslo] náhradu nákladů řízení částku 192.571,50 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému [číslo] náhradu nákladů řízení částku [číslo], do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovaným uložena povinnost zaplatit žalobci společně a nerozdílně částku 1.022.500 Kč s příslušenstvím představující cenu uhrazenou žalobcem žalovaným za vadně provedené dílo dle smlouvy uzavřené mezi účastníky dne 20. 10. 2009, jejímž předmětem bylo vypracování projektové studie a dokumentace pro územní řízení s názvem„ [obec], [část obce] – výstavba rezidenčního bydlení“ (dále jen„ dílo“) za cenu 1.020.000 Kč bez DPH a od níž žalobce pro neodstranění vad žalovanými v dodatečně stanovené lhůtě odstoupil. Žalobce zadával žalovaným dílo tak, že mělo jít o stavbu v maximálním možném rozsahu v souladu s předpisy.

2. Žalovaní popírali existenci vad a namítali jejich pozdní notifikaci, neboť dílo bylo žalobci protokolárně předáno dne 29. 4. 2011 a žalobce uplatnil vady až po 10 letech od předání díla. 1. žalovaný dále namítal neurčitost vytčení vad a vznesl námitku promlčení.

3. Mezi účastníky bylo nesporné: Dne 20. 10. 2009 byla mezi žalobcem a žalovanými uzavřena smlouva o dílo, jejímž předmětem bylo vypracování projektové studie a dokumentace pro územní řízení s názvem„ [obec], [část obce] – výstavba rezidenčního bydlení“ za částku 1.020.000 Kč bez DPH, a žalobce žalované písemně zmocnil k zastupování ve stavebním řízení. Žalobce žalovaným postupně zaplatil na základě smlouvy do data 18. 7. 2011 částku 1.022.500 Kč. Dne 29. 4. 2011 byl mezi účastníky sepsán předávací protokol o předání projektu v úrovni studie stavby a dále projekt v úrovni územního řízení, CD ve formátu PDF a DWD předáno nebylo. V březnu 2017 zpracoval žalovaný [číslo] dodatek [číslo] 2017 projektu pro územní řízení. Dne 28. 5. 2010 byla v zastoupení žalobce na Magistrát města Karlovy Vary, Úřad územního plánování a stavebního úřadu (dále jen„ stavební úřad“) podána žádost o vydání územního rozhodnutí o umístění stavby„ [obec], [ulice] – bytového domu [příjmení] [jméno]“ na pozemcích parc. [číslo] v katastrálním území Drahovice (dále jen„ stavba“). Rozhodnutím stavebního úřadu ze dne 28. 7. 2010 sp. zn. [spisová značka] [číslo] byla žalobci povolena výjimka z ust. § 25 odst. 4 vyhl. č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území (dále jen„ vyhláška“) pro„ stavbu“ na pozemku parc. [číslo] v katastrálním území Drahovice ohledně odstupové vzdálenosti mezi navrhovanými bytovými domy (právní moc 28. 8. 2010). Dne 18. 2. 2012 byla v zastoupení žalobce podána u stavebního úřadu další žádost o povolení výjimky z § 25 odst. 4 vyhlášky pro umístění stavby ve vztahu k výškovým limitů pater projektované stavby a odstupové vzdálenosti podle územního plánu města Karlovy Vary. Rozhodnutím stavebního úřadu ze dne 22. 11. 2012 sp. zn. [číslo] [spisová značka] byla povolena výjimka o umístění stavby ve vztahu k sousedním nemovitostem, toto rozhodnutí bylo potvrzeno rozhodnutím Krajského úřadu pro Karlovarský kraj (dále jen„ odvolací stavební úřad“) ze dne 20. 3. 2013, č. j. [anonymizováno] [spisová značka]. Dne 20. 12. 2013 vydal stavební úřad rozhodnutí o umístění stavby sp. zn. [spisová značka], č. j. [číslo] [spisová značka], které bylo potvrzeno rozhodnutím odvolacího stavebního úřadu ze dne 4. 6. 2014, č. j. [anonymizováno] [spisová značka]. Toto rozhodnutí bylo napadeno žalobou [právnická osoba] Vary s.r.o. u Krajského soudu v Plzni, který rozsudkem ze dne 31. 8. 2015, č. j. 30A92/2014-61 územní rozhodnutí zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení, žalobce v tomto řízení vystupoval jako vedlejší účastník. Rozhodnutím stavebního úřadu ze dne 11. 7. 2016 sp. zn. [spisová značka] [číslo], č. j. [číslo] [spisová značka] povolena opětovně výjimka z ust. § 25 odst. 4 vyhlášky o umístění stavby ve vztahu k sousedním nemovitostem, toto rozhodnutí bylo z části změněno a z části potvrzeno rozhodnutím odvolacího stavebního úřadu ze dne 14. 11. 2016, č. j. [číslo] [spisová značka]. Dne 14. 11. 2017 vydal stavební úřad rozhodnutí o umístění stavby sp. zn. [spisová značka], č. j. [číslo] [spisová značka], které bylo potvrzeno rozhodnutím odvolacího stavebního úřadu ze dne 19. 6. 2018, č. j. [anonymizováno] [spisová značka]. Toto rozhodnutí bylo napadeno žalobou [právnická osoba] Vary s.r.o., MUDr. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] u Krajského soudu v Plzni, který rozsudkem ze dne 15. 7. 2020, č. j. 30A200/2018-190 územní rozhodnutí zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení, žalobce v tomto řízení vystupoval jako vedlejší účastník. Dne 5. 5. 2021 zaslal stavební úřad žalobci výzvu k odstranění a doplnění nedostatků žádosti o vydání územního rozhodnutí ve lhůtě do 1. 10. 2021. Dne 4. 1. 2021 a 9. 5. 2021 zaslal žalobce žalovaným e-maily obsahující výzvu k odstranění vad v projektové dokumentaci. Dne 30. 6. 2021 zaslal žalobce žalovanému [číslo] písemnou výzvu k odstranění vad dokumentace pro územní rozhodnutí s tím, že pokud vady ve lhůtě 15 dnů neodstraní, žalobce uplynutím 15 denní lhůty od doručení výzvy od smlouvy odstoupí. Usnesením ze dne 6. 10. 2021 sp. zn. [spisová značka], č. j. [číslo] [spisová značka] stavební úřad zastavil územní řízení z důvodu neodstranění vad žádosti dle výzvy ze dne 5. 5. 2021. Dne 15. 11. 2021 zaslal žalobce žalovanému [číslo] výzvu k plnění – vrácení částky 894.000 Kč ve lhůtě 15 dnů od doručení. Dne 7. 12. 2021 zaslal žalobce žalovanému [číslo] odstoupení od smlouvy o dílo a zároveň předžalobní výzvu k vrácení částky 894.000 Kč ve lhůtě 15 dnů od doručení výzvy.

4. Mezi účastníky byla sporná vadnost díla, tj. zda a jakými vadami mělo dílo trpět v době předání.

5. Žalobce uváděl, že zadával žalovaným dílo tak, aby šlo o stavbu v maximálním možném rozsahu v souladu s předpisy. Žalobce žalovaným předal vyjádření stavebního úřadu opatřené v minulosti prostřednictvím realitní kancelář [právnická osoba], podle něhož mohla být v dané lokalitě postavena stavba o výšce až 10 pater. Žalovaní následně sami oslovili stavební úřad a v souladu s jeho aktuálním vyjádřením zpracovali studii na 8 pater, kterou následně přepracovali, stavbu snížili na 6 pater. V průběhu řízení u stavebního úřadu byla sice vydána celkem 2 pravomocná územní rozhodnutí o umístění stavby, obě rozhodnutí však byla zrušena rozsudky Krajského soudu v Plzni, mimo jiné z důvodu vad dokumentace pro územní řízení (DUR byla zhotovená v rozporu s územním plánem města Karlovy Vary a v rozporu s příslušnými právními předpisy). Vady spočívaly v překročení maximální zastavěnosti pozemku stanovené územním plánem (62,4 % oproti 60 % maximální zastavěnosti dle čl. 41a územního plánu), vadném výpočtu ozelenění pozemku (minimální ozelenění má být dle čl. 41a územního plánu 40 %), překročení limitu koeficientu podlažní plochy stanovené územním plánem (koeficient podlažní plochy ve výši 1,87 dle dodatku k DÚR z roku 2017, oproti 1,8 dle čl. 41a územního plánu), neřešení odstupu stavby od stavby bytového domu [adresa] (plánované stavby měly být ve vzdálenosti 14,5 m, ač dle § 25 odst. 4 vyhlášky č. 501/2006 Sb. by to mělo 23 m), nezajištění podkladů potřebných pro vydání územního rozhodnutí v důsledku vyhotovení dodatku. V tomto směru odkazoval žalobce na rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp., zn. 23 Cdo 5117/2009, podle něhož je vadným dílem projektová dokumentace pro územní rozhodnutí, která nevyhovuje obecným technickým požadavkům na výstavu, z nichž nebyla stavebním úřadem povolena výjimka, vadou díla je v takovém případě nesoulad projektové dokumentace s předpisy veřejného práva (stavebním zákonem). K prokázání svých tvrzení navrhoval důkaz výzvou k odstranění nedostatku podání ze dne 5. 5. 2021, rozsudky Krajského soudu v Plzni č.j. 30 A 200/2018-190 a 30 A 92/2014-61, námitky účastníka řízení v územním řízení ze dne 28. 4. 2021, které žalobce žalovaným zaslal jako přílohu předžalobní výzvy ze dne 9. 5. 2021. 6. 1 žalovaný uváděl, že dílo bylo provedeno řádně a dne 29. 4. 2011 bylo žalobci protokolárně předáno. Popíral žalobcem tvrzenou vadnost díla (projektová dokumentace pro územní rozhodnutí nevyhovovala obecným technickým požadavkům na výstavbu, z nichž nebyla stavební úřadem povolena výjimka) s tím, že žalovaní výjimku získali, avšak výjimka byla dodatečně zrušena rozhodnutím Krajského soudu v Plzni ze dne 31. 8. 2015. Uváděl, že namítaná neexistence výjimky ve vztahu k budově [adresa] uplatněná ve správním řízení vlastníky budovy [adresa] nebyla výslovně uvedena ve vytčení vad ze dne 9. 5. 2021 ani v odstoupení od smlouvy, navíc nejednoznačnost výkladu vyhlášky ve vztahu k odstupové vzdálenosti k budově [adresa] vylučuje vědomost žalovaných o nutnosti podání žádosti o výjimku. Závazek zajistit právní moc územního rozhodnutí nebyl sjednán jako předmět díla, takový závazek naplňuje znaky smlouvy příkazní a žalovaní nemohou být odpovědní za výsledek, případný nedostatek právní moc nezpůsobuje vadnost díla. 7. 2. žalovaný namítal nesprávnost argumentace žalobce ohledně existence vad díla poukazem na odůvodnění rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 25. 7. 2020, sp. zn. 30 A 200/2018, neboť krajský soud přistoupil ke zrušení rozhodnutí o umístění stavby nikoliv z důvodů vad dokumentace, ale z důvodu procesního pochybení stavebních úřadů obou stupňů, na dokumentaci vyhotovené žalovanými pro účely vydání územního rozhodnutí správní soud žádné vady neshledal. Z důvodu procesních vad v řízení o vydání územního souhlasu před stavebními úřady obou stupňů došlo ze strany správního soudu i ke zrušení předchozích rozhodnutí stavebního úřadu rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 31. 8. 2015, č. j. 30 A 92/2014-61, který rovněž žádné vady díla konstatoval.. [příjmení] toho vada týkající se vzdálenosti k domu [adresa] nebyla výslovně vytčena v dopise žalobce ze dne 2. 5. 2021 (v tomto podání nebyl ani odkaz na vyjádření [právnická osoba] (námitky)) . 2. žalovaný navrhoval k prokázání svých tvrzení o neexistenci vad usnesení Dozorčí rady [obec] komory architektů ze dne 8. 1. 2022, disciplinární spis.

8. Mezi účastníky byla sporná otázka vytčení vad a včasnost tohoto vytčení.

9. Žalobce uváděl, že vyzval žalované k odstranění vad e-maily ze dne 4. 1. 2021 a ze dne 9. 5. 2021, a dopisem ze dne 30. 6. 2021 (vady specifikovány odkazem na e-mail 4. 1. 2021 a výzvu stavebního úřadu ze dne 5. 5. 2021). Vady byly vytýkány v průběhu plnění díla, hned poté, co měl k dispozici údaje, z nichž bylo možné vadnost díla dovodit, námitka opožděnosti vytčení vad tedy není důvodná. K pozdní notifikaci vad nemohlo dojít již kvůli tomu, že dílo žalobci nebylo předáno úplně, žalobci nebyla nikdy předána elektronická podoba díla a dodatek k DUR zpracovaný v roce 2017, námitka žalovaných týkající se pozdní notifikace vad je tedy v rozporu s dobrými mravy. K prokázání tohoto tvrzení navrhoval důkaz e-maily ze dne 4. 1. 2021, 9. 5. 2021, dopisem ze dne 30. 6. 2021 a odstoupeními od smlouvy. Dílo, respektive dodatek [číslo] nebyl žalobci nikdy předán, žalobci nepočala běžet lhůta k vytčení vad. Vady byly vytýkány v průběhu plnění díla, hned poté, co měl k dispozici údaje (poslední rozsudek Krajského soudu v Plzni, námitky [právnická osoba] s.r.o., výzva stavebního úřadu), z nichž bylo možné vadnost díla dovodit, námitka opožděnosti vytčení vad tedy není důvodná. 10. 1. žalovaný uváděl, že vady byly vytčeny opožděně, podle § 562 obchodního zákoníku je měl žalobce vytknout bez zbytečného odkladu poté, poté, kdy je zjistil nebo kdy je měl zjistit při vynaložení odborné péči při prohlídce uskutečněné podle ust. § 562 odst. 1 obchodního zákoníku nebo bez zbytečného odkladu poté, kdy mohly být zjištěny později při vynaložení odborné péče, nejpozději do 2 let od předání díla, tj. do 29. 4. 2013.

11. Žalovaný [číslo] uváděl shodně jako 1. žalovaný, že vady vytčeny opožděně. [příjmení] toho ve výzvě k odstranění vad ze dne 30. 6. 2021 nebyly žalobcem nyní tvrzené vady nijak konkretizovány. Pokud žalobce odkazoval na vady specifikované v rozsudku krajského soudu, tak v tomto rozsudku žádné vady projektu konstatovány nebyly. Pokud jde o zpracování dodatku k DÚR, jednalo se pouze o projev dobré vůle 2. žalovaného doplnit projektovou dokumentaci, zpracování dodatku nemohl způsobit změnu nároku žalobce z vad díla či obnovení běhu promlčecí lhůty k uplatnění nároků z vad díla.

12. Sporná mezi účastníky byla otázka platnosti a důvodnosti odstoupení.

13. Žalobce uváděl, že žalovaní v dodatečně poskytnuté lhůtě neodstranili vady DÚR, stavební úřad usnesením ze dne 6. 10. 2021, sp. zn. [spisová značka], č. j. [číslo] [spisová značka] územní řízení pro neodstranění vad zastavil a tím byl definitivně zmařen žalobcův stavební záměr v podobě realizace stavby. Žalobce nezískal pravomocné územní rozhodnutí o umístění stavby, na základě kterého by mohl zažádat o stavební povolení, a nemohl si s ohledem na ochranu díla žalovaných autorským zákonem nechat vady DUR odstranit jinou osobou k tomu oprávněnou. Žalobce proto od smlouvy odstoupil. Odstoupení od smlouvy bylo 2. žalovanému zasláno dne 15. 11. 2021 a žalovanému [číslo] dne 7. 12. 2021. K prokázání svého tvrzení žalobce navrhl k důkazu výzvu k odstranění vad s podmíněným odstoupením ze dne 30. 6. 2021, odstoupení ze dne 15. 11. 2021 a 7. 12. 2021 včetně podacích lístků.

14. Žalovaní shodně uváděli, že k odstoupení došlo opožděně po uplynutí promlčecí doby ke vztahu k předání díla (ust. § 324 obchodního zákoníku), čtyřletá promlčecí doba v souladu s ust. § 393 a § 397 obchodního zákoníku uplynula nejpozději ke dni 29. 4. 2015. [příjmení] toho je odstoupení neurčité, vady jsou specifikovány odkazem na rozhodnutí krajského soudu, kde však vady projektu shledány nebyly, a nekoresponduje s výzvou k odstranění vad, v níž jsou uvedeny jiné vady, než pro které je odstupováno.

15. Sporná byla mezi účastníky otázka promlčení.

16. Žalovaní uváděli, že ve vztahu k vytýkaným vadám počala čtyřletá promlčecí doba běžet od předání díla (29. 4. 2011), právo žalobce odstoupit od smlouvy z důvodu vad je již promlčeno.

17. Žalobce uváděl, že žalobce odstupoval pro vadné plnění v průběhu provádění díla (v průběhu plnění), promlčecí lhůta tedy nepočala běžet.

18. Ze smlouvy o dílo uzavřené dne 20. 10. 2009 mezi žalobcem jako objednatelem a žalovanými jako zhotoviteli soud zjistil, že předmětem bylo vypracování projektové studie a dokumentace pro územní řízení (STS a DUR) s názvem„ [obec], [část obce] – výstavba rezidenčního bydlení“ (dále jen„ stavba“) za cenu 1.020.000 Kč bez DPH (1.213.800 Kč včetně DPH), z toho STS 390.000 Kč bez DPH a DUR 630.000 Kč bez DPH. V čl. II smlouvy bylo ujednáno, že hmotné výstupy díla budou provedeny v následujících počtech vyhotovení: v počtu 6 paré a 1 x CD ve formátu PDF a DWG, a že dílo bude provedeno v rozsahu, způsobem a v jakosti stanovené smlouvou, obecně závaznými právními předpisy, ČSN a ČN, veškerými písemnými pokyny a podklady předanými objednatelem zhotoviteli podle smlouvy, rozhodnutími, resp. vyjádřeními veřejnoprávních orgánů, a dle detailní specifikace tvořící nedílnou součást smlouvy (viz příloha [číslo]) s tím, že případné změny díla musí být specifikovány v písemném dodatku ke smlouvě a pro zhotovitele se stanou závaznými vždy ode dne účinnosti příslušného písemného dodatku smlouvy. Žalovaní se v čl. III a IV. smlouvy zavázali dílo provést a protokolárně předat žalobci tak, že do 23. 11. 2009 bude předán studie stavby – STS, do 18. 12. 2009 projekt pro územní řízení – DUR, do 28. 12. 2009 předání PD DUR na DO a SIS, do [číslo] (předpl. pol.) podání žádosti na SU v KV a do [číslo] (předpl. konec) nabytí právní moci projektu DUR. V čl. VI. Smlouvy bylo ujednáno právo žalobce od smlouvy odstoupit písemnou formou. V čl. 8 smlouvy se účastníci dohodli, že právní vztahy založené smlouvou o dílo se budou řídit dle ust. § 262 obchodního zákoníku obchodním zákoníkem.

19. Z dodatku 01/ 2017 z května 2017 soud zjistil, že 2. žalovaný zpracoval dodatek k dokumetnaci pro územní řízení„ [obec], [ulice], bytový dům [příjmení] [jméno]“, v němž jsou provedeny úpravy původní dokumentace (text označený žlutě je nahrazen textem červeným) zejména ve vztahu ke koeficientu zastavění.

20. Z předávacích protokolů soud zjistil, že žalobce dne 29. 4. 2011 převzal od žalovaných 4 paré projektu dle smlouvy o dílo na stavbu, a to projektu v úrovni studie stavby a v úrovni územního řízení s tím, že do 4. 5. 2011 bude žalobci předáno 1x CD s formátem PDF a OWG + dokladová část.

21. Z předávacího protokolu na finanční zálohu ze dne 23. 10. 2009 soud zjistil, že žalobce předal žalovaným zálohu ve výši 100.000 Kč na projektovou dokumentaci dle smlouvy o dílo na akci„ [obec], [část obce] – výstavba rezidenčního bydlení! A dále zálohu na geodetické práce ve výši 5.000 Kč.

22. Z faktury [číslo] ze dne 30. 12. 2009 soud zjistil, že 1. žalovaný vyúčtoval žalobci zálohovou platbu na základě smlouvy o dílo ve výši 89.250 Kč. Z faktury [číslo] ze dne 30. 12. 2009 soud zjistil, že 2. žalovaný vyúčtoval žalobci zálohovou platbu na studii zástavby na pozemku [číslo] v k. ú. [část obce] ve výši 89.250 Kč. Z faktury [číslo] ze dne 12. 8. 2010 soud zjistil, že 1. žalovaný vyúčtoval žalobci na základě smlouvy platbu studie stavby ve výši 288.000 Kč. Z potvrzení ze dne 20. 11. 2010 soud zjistil, že 1. žalovaný potvrdil převzetí 20 % zálohy za projektovou dokumentaci v DUR na bytový dům [příjmení] [jméno] ve výši 126.000 Kč bez DPH. Z výpisu z účtu žalobce soud zjistil, že dne 18. 7. 2011 poukázal žalobce k úhradě částku 258.000 Kč a dne 21. 12. 2010 částku 120.000 Kč.

23. Z rozhodnutí povolení výjimky ze dne 28. 7. 2010, sp. zn.: [spisová značka] [číslo] soud zjistil, že stavební úřad povolil žalobci výjimku z ust. § 25 odst. 4 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území pro umístění stavby„ na pozemcích par. [číslo] v katastrálním území Drahovice (zkrácení vzájemné odstupové vzdálenosti navrhovaných staveb bytových domů).

24. Z výzvy stavebního úřadu ze dne 5. 9. 2011 soud zjistil, že žalobce byl vyzván k doplnění žádosti o vydání územního rozhodnutí o umístění stavby, a to aby dal projektovou dokumentaci na uvedenou stavbu do souladu s platným Územním plánem města Karlovy Vary, včetně doložení stanovisek dotčených orgánů k upravenému návrhu s tím, že nebudou-li nedostatky ve stanovené lhůtě odstraněny, bude řízení zastaveno.

25. Z rozhodnutí ze dne 20. 12. 2013, sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že stavební úřad vydal rozhodnutí o umístění stavby, rozhodnutí nabylo právní moci dne 24. 6. 2012.

26. Z rozsudku Krajského soudu v Plzni, ze dne 31. 8. 2015, č. j. 30 A 92/2014-61 soud zjistil, že rozhodnutí Krajského úřadu Karlovarského kraje ze dne 4. 6. 2014, č. j. [anonymizováno] [spisová značka] (dále jen„ odvolací stavební úřad“) a rozhodnutí stavebního úřadu ze dne 20. 12. 2013, sp. zn. [spisová značka], č. j. [číslo] [spisová značka] o umístění stavby byla zrušena a věc byla vrácena k dalšímu řízení. Z odůvodnění vyplynulo, že správní orgány povolily výjimku ze vzájemných odstupů staveb, mimo jiné ve vztahu k pozemkům parc. [číslo] avšak z výrokové části rozhodnutí Magistrátu města Karlovy Vary ze dne 22. 11. 2012, sp. zn. [číslo] [spisová značka], č. j. [číslo] [spisová značka] o povolení výjimky nebylo zřejmé, o jakou délku či délky byly stanovené minimální vzájemné odstupy staveb (rovné alespoň výšce vyšší z protilehlých stěn) výjimečně dále zmenšeny a nebylo to možné zjistit ani z odůvodnění rozhodnutí stavebního úřadu ani z rozhodnutí odvolacího stavebního úřadu ze dne 20. 3. 2013, č. j. 112/ [spisová značka], jímž bylo rozhodnutí Magistrátu města Karlovy Vary potvrzeno. Rozhodnutí stavebního úřadu o povolení výjimky z ust. § 25 odst. 4 vyhlášky č. 501/2006 Sb. tak bylo zatíženo nepřezkoumatelností spočívající v nesrozumitelnosti a vzhledem k tomu, že toto nesrozumitelné rozhodnutí bylo vzato za závazný podklad pro rozhodnutí o umístění stavby správní soud rozhodnutí správních orgánů obou stupňů, aniž by se zabýval žalobními body.

27. Z rozhodnutí ze dne 14. 11. 2017, sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že stavební úřad vydal rozhodnutí o umístění stavby, rozhodnutí nabylo právní moci dne 6. 7. 2018.

28. Z rozsudku Krajského soudu v Plzni, ze dne 15. 7. 2020, č. j. 30 A 200/2018-190 soud zjistil, že rozhodnutí odvolacího stavebního úřadu ze dne 19. 6. 2018, č. j. 393/ [spisová značka] a stavebního úřadu ze dne 14. 11. 2017, sp. un. [číslo] [spisová značka] o umístění stavby byla zrušena a věc byla vrácena k dalšímu řízení. V odůvodnění krajský soud pod bodem 90 ve vztahu k namítanému překročení limitů maximálního zastavění pozemku uvedl, že v řízení bylo postupováno správně a záměr žalobce vyhovuje limitu stanovenému v čl. 41a odst. 8 OZ pro území bydlení městského typu pro maximální procento zastavění pozemku, a to 60 % Ohledně namítaného nedodržení limitů minimálního ozelenění pozemku uvedl, že v řízení bylo postupováno správně a záměr žalobce vyhovuje limitu stanovenému v čl. 41a odst. 8 OZ pro území bydlení městského typu pro minimální procento ozelenění pozemku, a to 40 %. K namítanému překroční limitů koeficientu podlažní plochy uvedl, že žalobkyně a) nepřesvědčila soud o tom, že by eventuálním překročením koeficientu podlažní plochy mohl dojít k přímému dotčení jejího vlastnického práva k průmyslovému objektu na pozemku parc. [číslo] průmyslovému objektu na pozemku parc. [číslo] manipulační ploše parc. [číslo] či stavbě technického vybavení na pozemku parc. [číslo]. K namítanému nedodržení vzájemného odstupu umisťovaného stavby a stávajícího bytového domu [adresa] v bodě 74 uvedl, že stavební úřad tímto odstupem nezabýval, resp. se s námitkami žalobců vypořádala způsobem naprosto nedostatečným, neboť měl buď přesvědčivě odůvodnit, že předmětné ustanovení se na sporovanou vzdálenost nevztahuje, anebo odstupovou vzdálenost posoudit na základě tohoto ustanovení. Dále správní soud shledal v bodě 81 rozsudku důvodnou námitku žalobkyně týkající se krácení práv v řízení – nahlížení do spisu. V bodě 88 rozsudku ve vztahu k námitce týkající se parametrů stavby uvedl, že s ohledem na finální verzi projektové dokumentace, podle které je budova B snížena o jedno podlaží oproti původně podané projektové dokumentaci, se stavba objemově zmenšuje a parametry stavy se zásadním způsobem nemění, naproti tomu měl stavební úřad v případě nejistoty nechat verifikovat dosavadní vyjádření dotčených orgánů, nebo je nahradit novými. K námitce ohledně nepřehlednosti a zmatečnosti projektové dokumentace uvedl, že studiem správního spisu lze dosáhnout přehledu o tom, kdy a jakým způsobem k úpravě dokumentů formou postupného doplňování došlo.

29. Z výzvy k odstranění nedostatků podání ze dne 5. 5. 2021, sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že stavební úřad vyzval žalobce, aby ve lhůtě do 1. 10. 2021 odstranil a doplnil nedostatky podání: 1. splnil podmínky uvedené ve vyjádření odboru životního prostředí Magistrátu města Karlovy Vary ze dne 26. 4. 2021 pod sp. z. 2013 OŽP/21 (týká se zejména kácení dřevina nového souhlasu k odnětí zemědělské půdy), 2. předložil nové rozhodnutí o připojení sousední nemovitosti k místní komunikaci odboru dopravy Magistrátu města Karlovy Vary (původnímu rozhodnutí ze dne 3. 1. 2018 pod sp. zn. [číslo] OD/16 skončila jeho platnost), 3. splnil požadavek uvedený ve sdělení ze dne 22. 4. 2021 od č. j. HSKV-833-3/2021-PCNP Hasičského záchranného sboru KK předložit ke schválení nově upravenou dokumentaci k posouzení z hlediska požární bezpečnosti stavby. S ohledem na požadavek Hasičského záchranného sboru KK dále požadoval předložit 2x kompletní projektovou dokumentací, v níž budou uvedeny aktuální údaje bez škrtů a ručně doplňovaných oprav, a to za účelem, aby byla projektová dokumentaci pro účastníky řízení, dotčené orgány a veřejnost při nahlížení přehlednější a kontrolovanější.

30. Z usnesení ze dne 5. 5. 2021, sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že stavební úřad rozhodl o přerušení územního řízení o vydání územního rozhodnutí o umístění do doby doplnění žádosti, nejpozději do 1. 10. 2021.

31. Z usnesení ze dne 6. 10. 2021, sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že Magistrát města Karlovy Vary, Úřad územního plánování a stavební úřad zastavil územní řízení zahájené dne 28. 5. 2010 na základě žádosti o vydání územního rozhodnutí o umístění stavby„ [obec], [ulice] – bytový dům [příjmení] [jméno]“ z důvodu, že žalobce neodstranil vady žádosti uvedené ve výzvě ze dne 5. 5. [číslo] pod body 1. - 3.

32. Z e-mailu ze dne 11. 2. 2019 soud zjistil, že žalobce sdělil 2. žalovanému, že obdržel informaci, že projektová dokumentace je opět u soudu a požadoval osobní setkání.

33. Z e-mailu ze dne 13. 2. 2019 soud zjistil, že 1. žalovaný žalobci sdělil, že od roku 2013 neměl přístup k projektu a že na konci roku 2015 vypověděl žalobci plnou moc.

34. Z e-mailu ze dne 4. 1. 2021 soud zjistil, že žalobce žalovaným sdělil, že bude opakováno územní řízení a že na stavebním úřadě zjistil nesrovnalosti s dokumentací a objevil dodatek z 14. 11. 2017, se kterým nebyl seznámen a který je zmatečný a nepřehledný. Ohrazoval se proti vyřešení fatální chyby ve výpočtu koeficientu podlažní plochy, kdy nejprve bylo sundáno patro na objektu A a po několika letech na objektu B, aniž by bylo vráceno patro na objekt A. a vyzval k včasné a konstruktivní opravě.

35. Z e-mailu ze dne 4. 1. 2021 soud zjistil, že 1. žalovaný žalobci sdělil, že odkazuje na e-mail ze dne 13. 2. 2019 s tím, že od té doby se ničeho nezměnilo.

36. Z e-mailu ze dne 15. 2. 2021 sdělil 2. žalovaný žalobci, že smlouva již byla naplněna, rozhodnutí nabylo právní moci před dvěma lety. Odmítl požadavek přepracovat projekt ohledně ploch s tím, že žalobce žalované dotlačil do předimenzovaných kapacit a doložil to neplatnými doklady, což vyvolalo řadu úprav a prodlužovalo proces.

37. Z e-mailu ze dne 9. 5. 2021 soud zjistil, že žalobce žalovaným sdělil, že dopisem ze dne 4. 1. 2021 žádal o dopracování chyb projektu a že je dle posouzení stavebního úřadu nutné především dopracovat nejen chyby ve vztahu k územnímu plánu, ale i novelizaci požadavků hasičského sboru, a to koeficienty ozelenění, vynětí z půdního fondu, novelizaci požárních předpisů podle požadavku hasičského sboru. Současně zaslal v příloze sdělení hasičského sboru ze dne 22. 4. 2021 a námitky [právnická osoba] s.r.o. ze dne 28. 4. 2021 v územním řízení sp. zn. [spisová značka], které mají být shodné s dopisy odborů magistrátu.

38. Z e-mailové komunikace žalobce a 1. žalovaného ze dne 11. 5. 2021 soud zjistil, že 1. žalovaný žalobci sdělil, že je ochoten podílet se na dopracování projektové dokumentace, pokud obdrží veškeré podklady k autorském dílu 2. žalovaného, a upozornil ho, že není nositelem autorských práv k dílu. Současně žalobce vyzval, aby vzniklou situaci řešil se [právnická osoba], která námitkovala územní rozhodnutí, a aby společně nalezli kompromis. Dále žalobci sdělil, že bylo řádně vydáno územní rozhodnutí a že za odvolatele v e správním řízení nenese odpovědnost. Práci žalovaných kontroloval pro žalobce [příjmení] [příjmení], který práci žalovaných převzal, zkontroloval a potvrdil, teprve poté byla uhrazena faktura žalovaných.

39. Z výzvy ze dne 30. 6. 2021 soud zjistil, že žalobce 2. žalovanému sdělil, že DÚR, zejména dodatek z roku 2017, vykazuje jasné vady a že z důvodu vad DÚR bylo Krajským soudem v Plzni zrušeno rozhodnutí o umístění stavby ze dne 14. 11. 2017, sp. zn [spisová značka], přičemž veškeré nedostatky DÚR (vady), které vedly ke zrušení původního územního rozhodnutí jsou explicitně vyjmenovány v rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 15. 7. 2020, č. j. 30 A 200/2018-190 a dále ve výzvě k odstranění nedostatků podání stavebního úřadu ze dne 5. 5. 2021, sp. zn. [spisová značka]. Podle výzvy stavebního úřadu ze dne 5. 5. 2021 je nutné dopracovat nejen vady ve vztahu k územnímu lánu, ale je nutné obstarat nová stanoviska příslušných orgánů, která již expirovala, a s ohledem na novelizaci právních předpisů je potřeba vyžádat nové posouzení od hasičského sboru. V DÚR dle stavebního úřadu musí být uvedeny aktuální údaje a případné nové výpočty musí být bez škrtanců a ručně prováděných oprav. K odstranění vad DÚR byla 2. žalovanému stanovena lhůta 15 dnů od doručení výzvy s tím, že pokud kroky vedoucí k odstranění vad DÚR nebudou podniknuty či pokud žalobce odmítne předat všechny podklad k DÚR 1. žalovanému, žalobce uplynutím patnáctidenní lhůty od smlouvy odsupuje a bude požadovat vrácení příslušné části ceny dle smlouvy o dílo.

40. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne 15. 11. 2021 odeslané dne 15. 11. 2021 soud zjistil, že žalobce 2. žalovanému sdělil, že dnem 15. 7. 2021 došlo k odstoupení žalobce od smlouvy, neboť nebyly odstraněny vady DÚR dle výzvy ze dne 30. 6. 2021, a žalobce 2. žalovaného vyzval k úhradě části ceny za dílo ve výši 894.000 Kč ve lhůtě 15 dnů od doručení výzvy.

41. Z odstoupení od smlouvy a předžalobní výzvy ze dne 7. 12. 2021 odeslané dne 7. 12. 2021 soud zjistil, že žalobce 1. žalovanému sdělil, že odstupuje od smlouvy o dílo ze dne 20. 10. 2009 z důvodu vad předmětu díla, neboť vady díla vykazovala projektová studie, která byla zpracována v rozporu s územním plánem města, a dokumentace pro územní řízení. Závěry o vadnosti díla lze dovodit z rozhodnutí Krajského soudu v Plzni, neboť rozhodnutí o umístění stavby zrušil a vrátil stavebnímu úřadu k dalšímu řízení. Jelikož 1. žalovaný neodstranil nedostatky dokumentace dle výzvy žalobce, došlo k zastavení územního řízení a žalobce již nepožaduje odstranění prokazatelných vad dokumentace a odstupuje od smlouvy o dílo pro jeho vadnost, a současně vyzval 1. žalovaného k vrácení části ceny za dílo ve výši 894.000 Kč do 15 dnů.

42. Z dopisu ze dne 8. 12. 2021 soud zjistil, že 2. žalovaný žalobci sdělil, že od smlouvy již nelze odstoupit, neboť dílo bylo ukončeno, smlouva naplněna, územní rozhodnutí v roce 2017 nabylo právní moci.

43. Soud jako nadbytečné neprovedl důkazy navržené 2. žalovaným – usnesení Dozorčí rady [obec] komory architektů ze dne 8. 1. 2022 o zastavení disciplinárního zjišťování s 2. a disciplinárním spisem, k posouzení odpovědnosti 2. žalovaného za případné vady díla je oprávněn v tomto řízení pouze soud, závěry učiněnými v odůvodnění rozhodnutí není vázán.

44. Na základě provedených důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Dne 20. 10. 2009 byla mezi žalobcem a žalovanými uzavřena smlouva o dílo, jejímž předmětem bylo vypracování projektové studie a dokumentace pro územní řízení s názvem„ [obec], [část obce] – výstavba rezidenčního bydlení“ za částku 1.020.000 Kč bez DPH, (1.213.800 Kč včetně DPH), z toho STS 390.000 Kč bez DPH a DUR 630.000 Kč bez DPH. V čl. II smlouvy bylo ujednáno, že hmotné výstupy díla budou provedeny v následujících počtech vyhotovení: v počtu 6 paré a 1 x CD ve formátu PDF a DWG, a že dílo bude provedeno v rozsahu, způsobem a v jakosti stanovené smlouvou, obecně závaznými právními předpisy, ČSN a ČN, veškerými písemnými pokyny a podklady předanými objednatelem zhotoviteli podle smlouvy, rozhodnutími, resp. vyjádřeními veřejnoprávních orgánů, a dle detailní specifikace tvořící nedílnou součást smlouvy (viz příloha [číslo]) s tím, že případné změny díla musí být specifikovány v písemném dodatku ke smlouvě a pro zhotovitele se stanou závaznými vždy ode dne účinnosti příslušného písemného dodatku smlouvy. Žalovaní se v čl. III a IV. smlouvy zavázali dílo provést a protokolárně předat žalobci tak, že do 23. 11. 2009 bude předán studie stavby – STS, do 18. 12. 2009 projekt pro územní řízení – DUR, do 28. 12. 2009 předání PD DUR na DO a SIS, do [číslo] (předpl. pol.) podání žádosti na SU v KV a do [číslo] (předpl. konec) nabytí právní moci projektu DUR.. V čl. 8 smlouvy se účastníci dohodli, že právní vztahy založené smlouvou o dílo se budou řídit dle ust. § 262 obchodního zákoníku obchodním zákoníkem. Žalobce žalovaným postupně zaplatil na základě smlouvy do data 18. 7. 2011 částku 1.022.500 Kč. Dne 29. 4. 2011 byl mezi účastníky sepsán předávací protokol, na základě kterého žalovaní žalobci předali projekt v úrovni studie stavby a dále projekt v úrovni územního řízení, každý ve čtyřech paré, CD ve formátu PDF a DWD předáno nebylo. V březnu 2017 zpracoval žalovaný [číslo] dodatek [číslo] 2017 projektu pro územní řízení. Žalobce žalované zmocnil k zastupování své osoby v územním řízení. Dne 21. 7. 2010 podal žalobce u stavebního úřadu žádost o povolení výjimky ust. § 25 odst. 4 vyhl. č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území (dále jen„ vyhláška“) pro„ stavbu“ na pozemcích parc. [číslo] v katastrálním území Drahovice - zkrácení odstupové vzdálenosti mezi navrhovanými stavbami bytových domů, rozhodnutím stavebního úřadu ze dne 28. 7. 2010 sp. zn. [spisová značka] [číslo] byla výjimka povolena (právní moc 28. 8. 2010). V souladu s výzvou stavebního úřadu ze dne 5. 9. 2011 podal žalobce dne 18. 2. 2012 u stavebního úřadu žádost o povolení výjimky z § 25 odst. 4 vyhlášky pro umístění stavby z důvodu nedodržení výškových limitů pater projektované stavby a odstupové vzdálenosti podle územního plánu města Karlovy Vary. Rozhodnutím stavebního úřadu ze dne 22. 11. 2012 sp. zn. [číslo] [spisová značka] byla povolena výjimka o umístění stavby ve vztahu k nemovitostem parc. [číslo] v katastrálním území Drahovice, toto rozhodnutí bylo potvrzeno rozhodnutím odvolacího stavebního ´řadu ze dne 20. 3. 2013, č. j. 112/ [spisová značka]. Dne 20. 12. 2013 vydal stavební úřad rozhodnutí o umístění stavby sp. zn. [spisová značka], č. j. [číslo] [spisová značka], které bylo potvrzeno rozhodnutím odvolacího stavebního úřadu ze dne 4. 6. 2014, č. j. 297/ [spisová značka] (právní moc 24. 6. 2012). Toto rozhodnutí bylo napadeno žalobou [právnická osoba] Vary s.r.o. u Krajského soudu v Plzni, který rozsudkem ze dne 31. 8. 2015, č. j. 30A92/2014-61 územní rozhodnutí zrušil z důvodu nepřezkoumatelnosti (nebylo zřejmé, o jakou délku či délky byly stanovené minimální vzájemné odstupy staveb výjimečně zmenšeny) a věc vrátil k dalšímu řízení, žalobce v tomto řízení vystupoval jako vedlejší účastník. Rozhodnutím stavebního úřadu ze dne 11. 7. 2016 sp. zn. [spisová značka] [číslo], č. j. [číslo] [spisová značka] byla opětovně povolena výjimka z ust. § 25 odst. 4 vyhlášky o umístění stavby ve vztahu k nemovitostem parc. [číslo] v katastrálním území Drahovice, toto rozhodnutí bylo z části změněno a z části potvrzeno rozhodnutím odvolacího stavebního úřadu ze dne 14. 11. 2016, č. j. [číslo] [spisová značka]. Dne 14. 11. 2017 vydal stavební úřad rozhodnutí o umístění stavby sp. zn. [spisová značka], č. j. [číslo] [spisová značka], které bylo potvrzeno rozhodnutím odvolacího stavebního úřadu ze dne 19. 6. 2018, č. j. 393/ [spisová značka]. Toto rozhodnutí bylo napadeno žalobou [právnická osoba] Vary s.r.o., MUDr. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] u Krajského soudu v Plzni, který rozsudkem ze dne 15. 7. 2020, č. j. 30A200/2018-190 územní rozhodnutí zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení, žalobce v tomto řízení vystupoval jako vedlejší účastník. Krajský soud v Plzni ve svém rozhodnutí shledal důvodnou žalobu ve vztahu k vzájemnému odstupu umisťovaného bytového domu a stávajícího bytového domu [adresa], neboť stavební úřad se námitkou nedodržení vzájemného odstupu vypořádal naprosto nedostatečným způsobem, kdy měl buď přesvědčivě odůvodnit, že se předmětné ust. § 25 odst. 4 vyhlášky na sporovanou vzdálenost nevztahuje, anebo měl odstupovou vzdálenost posoudit na základě tohoto ustanovení bez ohledu na to, že neexistuje příslušná metodika pro toto posouzení či že je ustanovení interpretačně obtížné. Dále shledal důvodnou žalobu ve vztahu k námitce krácení práv účastníků řízení – nahlížení do spisu. Námitku překročení limitů maximální zastavění pozemku a nedodržení limitů minimálního ozelenění krajský soud neshledal důvodnou s tím, že záměr vyhovuje limitům dle čl. 41a odst. 8 OZ, stejně tak neshledal důvodnou námitku nepřehlednosti a zmatečnosti projektové dokumentace, neboť studiem správního spisu lze dosáhnout přehledu, kdy a jakým způsobem k úpravě dokumentů formou postupného doplňování došlo.. Ve vztahu k námitce parametrů stavby uvedl, že se v důsledku finální verze projektové dokumentace stavba objemově zmenšuje a parametry stavby se tedy zásadním způsobem nemění, naproti tomu by měl stavební úřad vzít na vědomí, že některá vyjádření dotčených orgánů již s ohledem na časový odstup a změnu právní úpravy nemusí být vhodným podkladem pro rozhodnutí.. K námitce překročení limitů koeficientů podlažní plochy krajský soud uvedl, že eventuálním překročením koeficientu podlažní plochy nemohlo dojít k přímému dotčení vlastnického práva žalobkyně k nemovitostem – průmyslovému objektu na pozemku p. [číslo] průmyslovému objektu na pozemku p. [číslo] manipulační ploše p. [číslo] stavbě technického vybavení na pozemku [parcelní číslo]. Výzvou k odstranění a doplnění nedostatků žádosti o vydání územního rozhodnutí z dne 5. 5. 2021 vyzval stavební úřad žalobce, aby ve lhůtě do 1. 10. 2021 aby ve lhůtě do 1. 10. 2021 odstranil a doplnil nedostatky podání: 1. splnil podmínky uvedené ve vyjádření odboru životního prostředí Magistrátu města Karlovy Vary ze dne 26. 4. 2021 pod sp. z. 2013 OŽP/21 (týká se zejména kácení dřevina nového souhlasu k odnětí zemědělské půdy), 2. předložil nové rozhodnutí o připojení sousední nemovitosti k místní komunikaci odboru dopravy Magistrátu města Karlovy Vary (původnímu rozhodnutí ze dne 3. 1. 2018 pod sp. zn. [číslo] OD/16 skončila jeho platnost), 3. splnil požadavek uvedený ve sdělení ze dne 22. 4. 2021 od č. j. HSKV-833-3/2021-PCNP Hasičského záchranného sboru KK předložit ke schválení nově upravenou dokumentaci k posouzení z hlediska požární bezpečnosti stavby. S ohledem na požadavek Hasičského záchranného sboru KK dále požadoval předložit 2x kompletní projektovou dokumentací, v níž budou uvedeny aktuální údaje bez škrtů a ručně doplňovaných oprav, a to za účelem, aby byla projektová dokumentaci pro účastníky řízení, dotčené orgány a veřejnost při nahlížení přehlednější a kontrolovanější. Usnesením stavebního úřadu ze dne 5. 5. 2021, sp. zn. [spisová značka] bylo územní řízení o vydání územního rozhodnutí o umístění stavby přerušeno do doby doplnění žádosti, nejpozději do 1. 10. 2021. E-maily ze dne 4. 1. 2021 sdělil žalobce žalovaným, že bude opakováno územní řízení a že na stavebním úřadu zjistil nesrovnalosti v dokumentaci a objevil dodatek z 14. 11. 2017, ohradil se proti vyřešení chyby výpočtu koeficientu podlažní plochy, kdy žalovaní nejprve snížili objekt A o jedno patro, po několika letech snížili o jedno patro i objekt B, avšak již zpětně nezvýšili objekt A, a vyzval žalované k opravě. E-maily ze dne 9. 5. 2021 vyzval žalobce žalované k dopracování chyb projektu, když dle posouzení stavebního úřadu je nutné především dopracovat nejen chyby ve vztahu k územnímu plánu, ale i novelizaci požadavků hasičského sboru, a to koeficienty ozelenění, vynětí z půdního fondu, novelizaci požárních předpisů podle požadavku hasičského sboru. V příloze žalobce zaslal žalovaným sdělení hasičského sboru ze dne 22. 4. 2021 a námitky [právnická osoba] s.r.o. ze dne 28. 4. 2021 v územním řízení sp. zn. [spisová značka], které mají být shodné s dopisy odborů magistrátu. E-emailem ze dne 11. 5. 2021 sdělil 1. žalovaný žalobci, že není nositelem autorských práv k dílu a že je ochoten podílet se na dopracování projektové dokumentace, pokud obdrží veškeré podklady k autorském dílu 2. žalovaného, a dále žalobci sdělil, že bylo řádně vydáno územní rozhodnutí a že za odvolatele ve správním řízení nenese odpovědnost. Dne 30. 6. 2021 zaslal žalobce 2. žalovanému výzvu, v níž sdělil, že DÚR, zejména dodatek z roku 2017, vykazuje jasné vady, pro které bylo Krajským soudem v Plzni zrušeno rozhodnutí o umístění stavby, přičemž ohledně výčtu vad, které vedly ke zrušení původního územního rozhodnutí, odkázal na rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 15. 7. 2020, č. j. 30 A 200/2018-190 a výzvu stavebního úřadu k odstranění nedostatků podání ze dne 5. 5. 2021. Současně žalobce vyzval 2. žalovanéhoé k odstranění vad ve lhůtě 15 dnů od doručení výzvy tak, že dle výzvy stavebního úřadu ze dne 5. 5. 2021 je nutné dopracovat nejen vady ve vztahu k územnímu lánu, ale je nutné obstarat nová stanoviska příslušných orgánů, která již expirovala, a s ohledem na novelizaci právních předpisů je potřeba vyžádat nové posouzení od hasičského sboru, a v DÚR musí být uvedeny aktuální údaje a případné nové výpočty musí být bez škrtanců a ručně prováděných oprav. Ve výzvě dále upozornil, že pokud nebudou kroky vedoucí k odstranění vad DÚR podniknuty či pokud žalobce odmítne předat všechny podklad k DÚR 1. žalovanému, žalobce uplynutím patnáctidenní lhůty od smlouvy odsupuje a bude požadovat vrácení příslušné části ceny dle smlouvy o dílo. Usnesením ze dne 6. 10. 2021 sp. zn. [spisová značka], č. j. [číslo] [spisová značka] stavební úřad o zastavení územního řízení zahájeno dne 28. 5. 2010 z důvodu neodstranění vad žádosti dle výzvy ze dne 5. 5. 2021 pod body 1 - 3. Dne 15. 11. 2021 zaslal žalobce žalovanému [číslo] výzvu k plnění – vrácení částky 894.000 Kč ve lhůtě 15 dnů od doručení s tím, že z důvodu neodstranění vad DÚR a nepředání podkladů 1. žalovanému došlo uplynutím lhůty stanovené ve výzvě ze dne 30. 6. 2021 k odstoupení žalobce od smlouvy. Dne 7. 12. 2021 zaslal žalobce žalovanému [číslo] odstoupení od smlouvy o dílo a zároveň předžalobní výzvu k vrácení částky 894.000 Kč ve lhůtě 15 dnů od doručení výzvy z důvodu neodstranění vad předmětu díla (projektová studie a dokumentace pro územní řízení byla zpracována v rozporu s územním plánem města) s tím, že závěry o vadnosti díla lze dovodit z rozhodnutí Krajského soudu v Plzni, který rozhodnutí o umístění stavby zrušil a vrátil stavebnímu úřadu k dalšímu řízení.

45. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: V souladu s ust. § 3028 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. aplikoval soud v daném případě právní úpravu účinnou do 31. 12. 2013, t.j. obchodní zákoník č. 513/1991 Sb. a občanský zákoník č. 40/1964 Sb.

46. Podle ust. § 262 odst. 1 obchodního zákoníku si mohou dohodnout, že jejich závazkový vztah, který nespadá pod vztahy uvedené v § 261, se řídí tímto zákonem.

47. Podle ust. § 536 odst. 1 obchodního zákoníku se smlouvou o dílo zavazuje zhotovitel k provedení určitého díla a objednatel se zavazuje k zaplacení ceny za jeho provedení.

48. Podle ust. § 724 občanského zákoníku se příkazní smlouvou zavazuje příkazník, že pro příkazce obstará nějakou věc nebo vykoná jinou činnost.

49. Podle ust. § 554 odst. 1 obchodního zákoníku zhotovitel splní svou povinnost provést dílo jeho řádným ukončením a předáním předmětu díla objednateli v dohodnutém místě, jinak v místě stanoveném 50. Podle ust. § 560 odst. 1, 2, 3 obchodního zákoníku má dílo vady, jestliže provedení díla neodpovídá výsledku určenému ve smlouvě. Zhotovitel odpovídá za vady, jež má dílo v době jeho předání (§554); jestliže však nebezpečí škody na zhotovené věci přechází na objednatele později, je rozhodující doba tohoto přechodu. Za vady díla, na něž se vztahuje záruka za jakost, odpovídá zhotovitel v rozsahu této záruky. Zhotovitel odpovídá za vady díla vzniklé po době uvedené v odstavci 2, jestliže byly způsobeny porušením jeho povinností.

51. Podle ust. § 562 odst. 1, 2 obchodního zákoníku objednatel je povinen předmět díla prohlédnout nebo zařídit jeho prohlídku podle možnosti co nejdříve po předání předmětu díla. Soud nepřizná objednateli právo z vad díla, jestliže objednatel neoznámí vady díla a) bez zbytečného odkladu poté, kdy je zjistí, b) bez zbytečného odkladu poté, kdy je měl zjistit při vynaložení odborné péče při prohlídce uskutečněné podle odstavce 1, c) bez zbytečného odkladu poté, kdy mohly být zjištěny později při vynaložení odborné péče, nejpozději však do dvou let a u staveb do pěti let od předání předmětu díla.

52. Podle ust. § 428 odst. 2 obchodního zákoníku k účinkům odst. 1 (v daném případě k účinkům ust. § 562) přihlédne, jen jestliže prodávající namítne v soudním řízení, že kupující nesplnil včas svou povinnost oznámit vady zboží. Podle odst. 3 účinky odstavců 1 a 2 nenastávají, jestliže vady zboží jsou důsledkem skutečnosti, o kterých prodávající (v daném případě zhotovitel) věděl nebo musel vědět v době dodání zboží.

53. Podle ust. § 564 obchodního zákoníku při vadách díla platí přiměřené § 436 až 441.

54. Podle ust § 436 odst. 1 písm. b) a c) obchodního zákoníku je-li dodáním zboží s vadami porušena smlouva podstatným způsobem, může kupující požadovat odstranění vad opravou zboží, jestliže vady jsou opravitelné; odstoupit od smlouvy.

55. Podle ust. § 441 odst. 1 obchodního zákoníku nemůže kupující odstoupit od smlouvy, jestliže vady včas neoznámil prodávajícímu.

56. Podle ust. § 387 obchodního zákoníku se právo promočí uplynutím promlčecí doby stanovené zákonem.

57. Podle ust. § 393 obchodního zákoníku u práv vzniklých z porušení povinnosti počíná promlčecí doba běžet dnem, kdy byla povinnost porušena, jestliže není pro promlčení některých těchto práv stanovena zvláštní úprava.

58. Podle ust. § 397 obchodního zákoníku nestanoví-li zákon pro jednotlivá práva jinak, činí promlčecí doba čtyři roky.

59. V daném případě bylo na základě shodných tvrzení účastníků a provedených důkazů prokázáno, že mezi účastníky byla ve smyslu ust. § 536 a následujících obchodního zákoníku platně uzavřena smlouva o dílo, na základě které se žalovaní jako zhotovitelé zavázali provést pro žalobce jako objednatele v dohodnuté době dílo spočívající ve vypracování projektové studie a dokumentace pro územní řízení a žalobce se zavázal žalovaným uhradit za provedené dílo dohodnutou cenu. Pokud byly v čl. III smlouvy uvedeny termíny pro předání projektové dokumentace a zároveň termíny pro podání žádosti (zřejmě žádosti o vydání územního rozhodnutí) a pro nabytí právní moc projektu DUR, pak nelze dovodit, že by podání žádosti a nabytí právní moci bylo sjednáno jako předmět díla (není uvedeno v čl. I. – předmět smlouvy, ani v čl. II. – specifikace díla), ostatně ani s ohledem na vymezení předmětu díla jako„ výsledku činnosti, která je dílem, tj. určitá věci či změna věci či jiný hmotně zachycený výsledek činnosti“ (viz komentář C.H.Beck k § 536 obchodního zákoníku) být předmětem díla sjednáno nemohlo, uvedený závazek naplňuje znaky příkazní smlouvy dle ust. § 724 občanského zákoníku, podle níž se žalovaní jako příkazníci zavázali obstarat pro žalobce jako příkazce určitou činnost a podle níž riziko výsledku nesl příkazce – žalobce, žalovaní jako příkazníci odpovědnost za očekávaný výsledek nenesli.

60. V řízení bylo dále prokázáno, že k předání a převzetí díla došlo dne 29. 4. 2011 na základě písemného protokolu podepsaného všemi účastníky, přičemž v souladu s ust. § 554 odst. 1 obchodního zákoníku je třeba tímto okamžikem považovat závazek žalovaných provést díla za splněný. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že hmotný výstup díla byl žalobci předán v listinné podobě, v podobě elektronické (CD ve formátu PDF a DWG) žalobci nikdy předán nebyl, nicméně tato skutečnost na závěr soudu o předání díla nemá žádný vliv. Pokud totiž nebyl žalobci předmět díla předán v dohodnutých počtech (i ve smlouvě se hovoří o provedení v počtech vyhotovení: v počtu 6 paré a 1x CD), nelze uvažovat o tom, že dílo nebylo předáno, ale jedná se o vadu, kterou mohl žalobce vůči žalovaným v zákonem stanovených lhůtách uplatňovat. Žalobce však v době následující po sepsání předávacího protokolu žádné kroky vůči žalovaným nepodnikl, neuplatnil práva z titulu odpovědnosti za vady, ani nedal najevo, že by dílo nepovažoval za řádně převzaté.

61. Žalobce svůj nárok na zaplacení žalované částky nárokoval z titulu odpovědnosti žalovaných za vady díla, které specifikoval v průběhu řízení podáním ze dne 3. 1. 2023 jako překročení maximální zastavěnosti pozemku stanovené územním plánem (62,4 % oproti 60 % maximální zastavěnosti dle čl. 41a územního plánu), vadný výpočet ozelenění pozemku (minimální ozelenění má být dle čl. 41a územního plánu 40 %), překročení limitu koeficientu podlažní plochy stanovené územním plánem (koeficient podlažní plochy ve výši 1,87 dle dodatku k DÚR z roku 2017, oproti 1,8 dle čl. 41a územního plánu), neřešení odstupu stavby od stavby bytového domu [adresa] (plánované stavby měly být ve vzdálenosti 14,5 m, ač dle § 25 odst. 4 vyhlášky č. 501/2006 Sb. by to mělo 23 m), nezajištění podkladů potřebných pro vydání územního rozhodnutí v důsledku vyhotovení dodatku. S ohledem na námitky žalovaných bylo nejprve nutné posoudit otázku včasnosti notifikace vad. Jelikož se jedná o dílo již předané (viz bod 60 odůvodnění rozsudku), aplikoval soud v tomto směru ust. § 562 odst. 1, 2 písm. c) obchodního zákoníku, podle něhož lze práva z vad díla přiznat pouze tehdy, jestliže žalobce jako objednatel oznámil vady díla bez zbytečného odkladu poté, kdy mohly být zjištěny později při vynaložení odborné péče, nejpozději do dvou let od předání předmětu díla, v daném případě do 29. 4. 2013. Za situace, kdy žalobce poprvé vady vytkl až v roce 2021, nelze uzavřít jinak, že žalobce tak učinil opožděně a nemůže být tedy se svým nárokem úspěšný. [příjmení] toho je nárok žalobce dle ust. § 387 obchodního zákoníku již promlčen, neboť čtyřletá promlčecí doba (§ 397 obchodního zákoníku) počala běžet v souladu s ust. § 393 odst. 2 obchodního zákoníku předáním díla a uplynula dnem 29. 4. 2015, avšak žalobce podal žalobu u soudu až v únoru 2022. Soud se neztotožnil s názorem žalobce, že by námitka promlčení byla vznesena v rozporu s dobrými mravy, neboť dle názoru soudu nelze dovodit, že by se jednalo o zneužití práva na úkor žalobce, který marné uplynutí promlčecí lhůty nezavinil a vůči němuž by zánik nároku byl nepřiměřeně tvrdým postihem ve srovnání s rozsahem a charakterem jím uplatňovaného práva a s důvody, pro které své právo včas neuplatnil (z tvrzení žalobce je zřejmé, že dne 8. 2. 2012 byl nucen podat žádost o udělení výjimky pro umístění stavby, neboť zjistil, že žalovaní zhotovili DÚR v rozporu s platnými územním plánem města, nelze tedy klást k tíži žalovaných tvrzenou vadnost díla nepočal řešit ihned a vyčkával výsledků stavebního řízení).

62. Nad rámec shora uvedeného právního posouzení považuje soud za nutné uvést, že žalobce by nebyl se svým nárokem úspěšný ani v případě, že by vady vytkl včas a jeho nárok nebyl promlčený. Předpokladem úspěšnosti uplatnění žalobcova nároku z odpovědnosti za vady je existence vadného plnění a dostatečně určitá notifikace vad. Žalobce uváděl, že vady vůči žalovaným vytkl jednak e-mailem ze dne 4. 1. 2021, e-mailem ze dne 9. 5. 2021 a ve vztahu k 2. žalovanému dopisem ze dne 30. 6. 2021, nicméně z uvedených listin nevyplývá, jaké konkrétní vady měla DÚR mít (v e-mailu ze dne 4. 1. 2021 pouze sděluje, že bude opakováno územní řízení, že objevil dodatek k dokumentaci z roku 2017 a ohrazoval se proti vyřešení fatální chyby při výpočtu koeficientu podlažní plochy; v e-mailu ze dne 9. 5. 2021 na e-mail ze dne 4. 1. 2021 a obecně uvedl, že je třeba dopracovat chyby ve vztahu k územnímu plánu a novelizaci požadavků hasičského sboru a v příloze zaslal sdělení hasičského sboru a námitky [právnická osoba] ze dne 28. 4. 2021, vady konkretizoval pouze co do koeficientu ozelenění, vynětí z půdního fondu a novelizaci požárních předpisů ve výzvě ze dne 30. 6. 2021 uvedl, že vady jsou specifikovány v pořadí druhém rozsudku krajského soudu a ve výzvě stavebního úřadu ze dne 5. 5. 2021), vytčení vad uvedenými e-maily a dopisy tak dle názoru soudu nelze považovat za dostatečné určité, vady byly určitě specifikovány až v průběhu řízení podáním ze dne 3. 1. 2023 (viz bod 61 odůvodnění rozsudku). Žalobci se nepodařilo prokázat ani existenci tvrzených vad DÚR, a to ani ve vztahu k dodatku z roku 2017 zpracovanému 2. žalovaným, tedy že by vydaná územní rozhodnutí byla zrušena pro vadnost DÚR. V pořadí prvním rozhodnutí se krajský soud rozhodnutí o umístění stavby zrušil z důvodu nepřezkoumatelnosti, tedy z důvodu pochybení správních úřadů. Ani z druhého rozhodnutí Krajského soudu v Plzni nelze dovodit, že by DÚR měla vady a že by z toho důvodu byla zrušena vydaná územní rozhodnutí. Vydané územní rozhodnutí bylo zrušeno nikoli z důvodu vad DÚR, jak se snažil tvrdit žalobce, nýbrž z důvodu, že byla krácena práva účastníků řízení – nahlížení do spisu a že se stavební úřady dostatečně nevypořádaly s uplatněnou námitkou týkající se nedodržení vzájemného odstupu umisťované stavby od stávajícího bytového domu [adresa], tedy zatížily rozhodnutí procesní vadou v podobě nepřezkoumatelnosti. Krajský soud navíc ve vztahu k namítané nepřehlednosti a zmatečnosti DÚR konstatoval, že studiem správního spisu lze dosáhnout přehledu, kdy a jakým způsobem k úpravě dokumentů formou postupného doplňování došlo. Ve vztahu k tvrzené vadě - nezajištění podkladů potřebných pro vydání územního rozhodnutí v důsledku vyhotovení dodatku – krajský soud uvedl, že by stavební úřad měl vzít na vědomí, že některá vyjádření dotčených orgánů již s ohledem na časový odstup a změnu právní úpravy nemusí být vhodným podkladem ro rozhodnutí a že v případě nejistoty by měl nechat původní vyjádření verifikovat nebo nahradit novými. S tím pak plně koresponduje výzva stavebního úřadu ze dne 5. 5. 2021, v níž jsou požadována nová rozhodnutí či vyjádření dotčených orgánů, přičemž pokud je požadováno předložení kompletní projektové dokumentace, je to pouze z důvodu, aby byla pro účastníky řízení, dotčené orgány a veřejnost při jejím nahlížení přehlednější a kontrolovanější.

63. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal 1. žalovanému, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 192.571,50 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1.022.500 Kč sestávající z částky 12.420 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 12.420 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 20. 4. 2022, z částky 12.420 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 14. 6. 2022, z částky 12.420 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 10. 11. 2022, z částky 12.420 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 16. 5. 2023, z částky 12.420 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 22. 9. 2022, z částky 24.840 Kč (2 x 12.420 Kč) za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 15. 11. 2022, z částky 12.420 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 10. 1. 2023, z částky 24.840 Kč (2 x 12.420 Kč) za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 7. 3. 2023, z částky 12.420 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 18. 4. 2023 a z částky 6.210 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 23. 5. 2023 včetně třinácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 159.150 Kč ve výši 33.421,50 Kč. Pokud 1. žalovaný požadoval i odměnu za dva úkony právní služby (právní stanovisko k nároku + další jednání s klientem 20. 9. 2022), soud tyto náklady 1. žalovanému nepřiznal, neboť nebyly nikterak doloženy, mimo to navíc právní stanovisku k nároku je kompenzováno v úkonu – převzetí a příprava zastoupení. Stejně tak nepřiznal soud 1. žalovanému náklady řízení za doplnění tvrzení dne 22. 9. 2022, neboť tyto náklady nepovažuje za účelně vynaložené (doplňovaná tvrzení měla být součástí vyjádření 1. žalovaného buď již v přecházejícím stanovisku či mohla být doplněna při ústním jednání, žalobci nelze klást k tíži, že právní zástupce 1. žalovaného nebyl schopen v rámci obrany proti žalobě dostatečně určitá tvrzení soudu poskytnout).

64. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal 2. žalovanému, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 177.180,30 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1.022.500 Kč sestávající z částky 12.420 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 12.420 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 21. 4. 2022, z částky 12.420 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 24. 5. 2022, z částky 12.420 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 12. 5. 2023, z částky 12.420 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 22. 9. 2022, z částky 24.840 Kč (2 x 12.420 Kč) za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 15. 11. 2022, z částky 12.420 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 10. 1. 2023, z částky 24.840 Kč (2 x 12.420 Kč) za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 7. 3. 2023, z částky 12.420 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 18. 4. 2023 a z částky 6.210 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 23. 5. 2023 včetně dvanácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 146.430 Kč ve výši 30.750,30 Kč.

Poučení