14 C 7/2013-1080

Rubrum

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Szkanderovou ve věci žalobců: a) [celé jméno žalobce], [datum narození] bytem [adresa žalovaného, žalované, žalobce a žalobce] b) [celé jméno žalobce], [datum narození] bytem [adresa žalovaného, žalované, žalobce a žalobce] oba zastoupeni advokátem [titul] [jméno] [příjmení], [titul]. sídlem [adresa] proti žalovaným: 1. [celé jméno žalovaného], [datum narození] bytem [adresa žalovaného, žalované, žalobce a žalobce] zastoupený obecným zmocněncem [jméno] [příjmení] bytem [adresa] 2. [celé jméno žalované], [datum narození] bytem [adresa žalovaného, žalované, žalobce a žalobce] zastoupená advokátkou [titul] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení částky 110 231 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaní 1., 2. jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně žalobcům a), b) částku ve výši 110 231 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 110 231 Kč od 12.10.2011 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaní 1., 2. jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně žalobcům a), b) na náhradě nákladů řízení částku ve výši 593 743,22 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobců a), b).

III. Žalovaní 1., 2. jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně České republice náklady státu ve výši 13 729 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám Okresního soudu ve Frýdku-Místku.

Odůvodnění

1. Žalobci se žalobou ze dne 9.1.2013 domáhali u zdejšího soudu zaplacení částky ve výši 132 808 Kč s příslušenstvím představující poměrnou část nákladů na opravu cesty, která slouží jako přístupová komunikace k nemovitostem žalovaných.

2. Žalobci žalobu zdůvodnili tím, že žalobce je výlučným vlastníkem pozemku parc. [číslo] v kat. území [obec], zapsaný na [list vlastnictví] a jeho bratr [titul] [jméno] [celé jméno žalobce] vlastníkem pozemků parc. [číslo] zapsaných na [list vlastnictví] v kat. území [obec], na těchto pozemcích se nachází cesta, neboť pozemky jsou zatíženy věcným břemenem chůze a jízdy ve prospěch pozemků ve vlastnictví žalovaných. Věcné břemeno vzniklo smlouvou o rozdělení spoluvlastnictví ze dne 24.8.1951, původně se jednalo o prašnou cestu, která prošla první opravou v letech 1991 a 1992. Od roku 2002 byla každoročně opravována, nebyla odvodněna, byla ve špatném stavu, proto byla opravena opětovně v roce 2010. Za opravu uhradili žalobci, kteří mají společné jmění manželů, částku ve výši 318 882 Kč Technickým službám [obec], přičemž opraveno bylo 85 metrů stávající cesty, zbývající část cesty v rozsahu 24 metrů byla opravena tak, že zde byla položena dlažba, byl proveden přepočet na standardní opravu za cenu 1 metru po 3 252,50 Kč s DPH. Vzhledem k tomu, že cesta byla užívána čtyřmi uživateli, a to [jméno] [příjmení], bratrem žalobce [příjmení] [jméno] [celé jméno žalobce], rodinou žalobců a žalovaných, připadá na žalované poměrná část nákladů ve výši 132 808 Kč, když propočet na jednotlivé uživatele a vlastníky byl proveden dle rozsahu užívání odpovídající délce, která je každým uživatelem užívána.

3. Žalobci navrhli k důkazům výpisy z katastru nemovitostí, kopie katastrální mapy, smlouvu o rozdělení spoluvlastnictví, oznámení katastrálního úřadu, rozpočet ze dne 8.9.2010, objednávku, protokol o předání prací z 30.11.2010, faktury, doklady o zaplacení, dopisy, předžalobní výzvu, doklady o odeslání a navrhli ke svědecké výpovědi bratra žalobce [jméno] [celé jméno žalobce].

4. Žalovaní se k žalobě vyjádřili podáním ze dne 28.3.2013 a uvedli, že jim svědčí právo cesty přes pozemky parc. [číslo] St. [číslo], [číslo] a [číslo]. S nárokem bezdůvodného obohacení nesouhlasí, k žádné opravě v roce 2010 nedošlo, byla vybudována zcela nová cesta, žalobci zvýšili hodnotu svého majetku, k obohacení došlo na straně žalobců, výpočet shledávají nespravedlivým, když opravy nebyly nutné, cesta byla v dobrém stavu. Současně v roce 1991 cesta prošla první rekonstrukcí, která byla provedena nesprávně. Oblast kolem cesty nebyla odvodněna, předem žalobci žalované neinformovali o nákladech, navíc žalobce jim přislíbil přístupovou cestu z jiné strany. Na přiměřených nákladech jsou ochotni se podílet částkou 14 000 Kč.

5. Žalobci k důkazům navrhli smlouvu o rozdělení spoluvlastnictví, kupní smlouvu, výpisy z katastru nemovitostí, stavební povolení, korespondence, fotografie a příslib.

6. Žalobci se ke stanovisku žalovaných vyjádřili podáním ze dne 6.6.2013 a uvedli, že ve prospěch rodinného domu [adresa] nemohlo být zřízeno věcné břemeno, neboť v době vzniku věcného břemene na základě smlouvy rodinný dům na pozemku nestál, byl postaven až v roce 1960. Žalovaní nemají právo užívání cesty, i přesto cestu užívají, žalovanou částku požadují žalobci z titulu bezdůvodného obohacení.

7. Žalobci k důkazům navrhli navíc dědické rozhodnutí ve věci D 544/99, kupní smlouvu, souhlasné prohlášení ze dne 12.6.2001, vyrozumění o zápisu do katastru nemovitostí, oznámení o opravě, kopie chatu, dopisy, spisy [stát. instituce], hlavičkový papír spol. [právnická osoba], stavební povolení a k výslechu účastnickou výpověď žalobce a svědecké výpovědi [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], navíc rozpočet.

8. K doplněným skutkovým tvrzením žalobců žalovaní v podání ze dne 20.9.2013 uvedli, že žalobci vlastní nemovitosti od roku 1992, žalovaní jsou oprávněni z věcného břemene, jehož obsahem je právo chůze a jízdy. Toto věcné břemeno vzniklo smlouvou o rozdělení spoluvlastnictví ze dne 24.8.1951, původně se jednalo o prašnou cestu, která byla místy vyložena kameny. Původní prašná cesta byla lepší než asfaltová, nejedná se o soukromou, ale o veřejnou komunikaci, nic žalobcům platit nebudou, protože si nic neobjednali, na opravu nebyli předem upozorněni, žalobce je na žádnou schůzku ohledně opravy nepozval, je třeba v daném případě zohlednit rozsah užívání, délku užívání i další spoluvlastnictví k předmětné cestě. Žalovaní zakoupili nemovitosti v roce 2001, od té doby cestu užívají na rozdíl od žalobců, kteří cestu užívají mnohem delší dobu, požadovaná částka není přiměřená, cena za opravu je vysoká.

9. Žalovaní k důkazům navrhli nad rámec již označených a předložených důkazů svědeckou výpověď [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], dále fotodokumentaci a podání žalobců ze dne 6.6.2013.

10. Žalovaní se dále k žalobě vyjádřili podáním ze dne 18.12.2013, uplatnili námitku nedostatku aktivní i pasivní legitimace, vyjadřovali se k existenci a rozsahu věcného břemene, potvrdili, že žádná dohoda o opravě mezi účastníky neexistovala, naopak bylo mezi účastníky domluveno, že žalovaní budou mít zajištěn přístup ke svým nemovitostem z jiné strany, žalobce slíbil vybudování nové cesty pro žalované, vynaložené náklady na opravu v roce 2010 byly nepřiměřené, byl to žalobce, který jako vlastník sám rozhodoval o rozsahu, charakteru i nákladech opravy, měl smluvní volnost, neboť je vlastníkem nemovitosti, žalobce zhodnotil vlastní nemovitosti, žalovaní jsou v pozici slabších osob, protože nejsou vlastníci, ale pouze oprávněnými z věcného břemene, žalovaní v minulosti přispívali k udržování cesty a její opravě. Žalobci neprokázali nepoužitelnost cesty a nutnost opravy, cesta byla opotřebována běžným způsobem, navíc žalobci opotřebovávali cestu ve větším rozsahu, než žalovaní, cesta byla dobrá, žalovaní neovlivnili opravu v roce 1991, cesta byla v roce 2010 vybudována nově, byly použity nadstandardní prvky a žalobci použili špatný výpočet a zohlednili špatnou míru spoluužívání. Žaloba je v celém rozsahu dle žalovaných 1., 2. nedůvodná.

11. Žalovaní nad rámec označených a předložených důkazů navrhli k dokazování rozhodnutí ONV ze dne 16.12.1964, stavební spisy [stát. instituce], fotodokumentaci, ohledání na místě samém, písemné vyjádření stavebního úřadu, znalecký posudek k posouzení přiměřenosti nákladů, výslech žalobce, souhlasné prohlášení z roku 2010, oznámení katastrálního úřadu o opravě, povolení městského úřadu o existenci stavby, stavební povolení, kupní smlouvu, znalecký posudek [titul] [příjmení], podmínky pro zřízení přístupové cesty, návrh na opravu komunikace a svědeckou výpověď [jméno] [příjmení], [příjmení], [příjmení], [příjmení], [příjmení], [příjmení], žalovaných, [jméno] [celé jméno žalovaného], [jméno] [celé jméno žalovaného], [příjmení], [příjmení] a [jméno] [příjmení].

12. Žalobci podáním ze dne 20.12.2013 navrhli k důkazům nad rámec označených a předložených důkazů svědecké výpovědi [jméno] [celé jméno žalobce] a [jméno] [příjmení], [titul] [jméno] [celé jméno žalobce], [jméno] [příjmení], pozemkové mapy, fotodokumentace, svědeckou výpověď [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [příjmení] a [jméno] [příjmení], spisy [stát. instituce] sp. zn. [číslo] [číslo], svědecké výpovědi [jméno] [jméno], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], zprávy z archivu, dohodu o vypořádání.

13. K námitkám žalovaných se žalobci vyjádřili podáním ze dne 3.3.2014, když uvedli, že oprava komunikace byla provedena po dohodě vlastníků a uživatelů, této dohody byli účastni nejen majitelé pozemků, ale i [jméno] [příjmení] a žalovaní. Komunikaci užívají [jméno] [příjmení], [jméno] [celé jméno žalobce], žalobci a žalovaní, nikdo další cestu neužívá. Aktivní legitimace je dovozována z toho, že žalobci vynaložili finanční prostředky na opravu cesty. Pasivní legitimace je dovozována ze skutečnosti, že jsou to žalovaní 1., 2., kteří dlouhodobě cestu užívají a opotřebovávají.

14. Žalovaní se k doplněným skutkovým tvrzením žalobců vyjádřili podáním ze dne 7.6.2014, když uvedli, že na obsah a rozsah věcného břemene je třeba pohlížet v kontextu historického a technického vývoje, nepochybně tedy žalovaní po cestě jezdili motorovými vozidly oprávněně.

15. V dalším vyjádření se žalovaní k žalobě vyjádřili dne 26.2.2016 tak, že nárok může být důvodný pouze za podmínky, že se účastníci nedohodli jinak, žalovaní 1., 2. mají za to, že se účastníci dohodli jinak, neboť žalobci jim přislíbili přístup k nemovitostem z jiné strany.

16. S ohledem na změnu soudce byli účastníci vyzváni, aby doplnili skutková tvrzení, shrnuli své požadavky i námitky, k této výzvě žalobci shrnuli svá skutková tvrzení v podání ze dne 26.9.2019, když uvedli, že předmětem řízení s ohledem na rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě je částka 110 231 Kč s příslušenstvím. Znalec [celé jméno znalce] v průběhu řízení zodpověděl požadovanou odbornou otázku, tedy to, že oprava byla přiměřená, každé jiné řešení by nevyhovovalo požadavkům na provoz komunikace, případně by bylo mnohem nákladnější.

17. U jednání ze dne 16.10.2019 se žalobcům dostalo poučení soudu dle § 118a odst. 1., 3. o.s.ř. Žalobci a), b) byli poučeni, aby doplnili skutková tvrzení v tom směru, oprava jaké komunikace je předmětem řízení, kde se cesta nachází, odkud a kam vede, jaká je délka, šířka a charakter komunikace, jaké je využití komunikace, přes jaké pozemky komunikace vede, kdo je vlastníkem pozemků, ve prospěch jakých pozemků jsou zatížené pozemky, jaký byl charakter komunikace a jak cesta vypadala při započetí užívání cesty, v době vzniku věcných břemen, v průběhu opravy v letech 1991 1992, před opravou v roce 2010 a po opravě, kdo komunikaci užívá, jakým způsobem, v jakém rozsahu, zejména jak cestu užívají žalovaní, od kdy, v jaké intenzitě a jakým způsobem, o jakou služebnost na zatížených pozemcích se jedná a ve prospěch jakých pozemků, zejména, zda se jedná o služebnost ve prospěch pozemků ve vlastnictví žalovaných, na základě čeho a kdy vznikly služebnosti, jaký byl stav komunikace po celé období od počátku užívání až doposud, k jakému účelu komunikace sloužila a slouží, jak intenzivně je komunikace užívána ze strany žalovaných, z jakého důvodu žalovaní komunikaci užívají, jak žalovaní komunikaci užívali od počátku, tedy při nastěhování, před opravou a po opravě v roce 2010, jaký byl rozsah opravy, cena, způsob, zda došlo k nejběžnějšímu a standardnímu způsobu opravy nezbytně nutnému, kdo opravu zaplatil, z jakého důvodu, jaká byla dohoda mezi účastníky o opravě komunikace, pokud nebyla dohoda, kdy a jak žalobci žalované vyzvali k zaplacení částky, jaké částky a z jakého důvodu, jaký je důvod žaloby a titul nároku, jak žalobci dospěli k vyčíslení žalované částky, zda na žalovanou částku bylo cokoli ze strany žalovaných zaplaceno, jednoznačně popsali míru užívání žalovaných 1., 2. po celé rozhodné období a vyjádřit se k přiměřenosti nákladů a spravedlivému rozdělení nákladů na opravu cesty a v tomto směru označit a navrhnout důkazy.

18. Žalobci a), b) k žádosti soudu v průběhu řízení doplnili skutková tvrzení, uvedli, že cesta vede přes pozemky parc. [číslo] v kat. území [obec]. První tři pozemky jsou ve vlastnictví bratra žalobce [jméno] [celé jméno žalobce] a pozemek parc. [číslo] je ve výlučném vlastnictví žalobce, jde o soukromou komunikaci, kterou užívají žalobci, žalovaní, rodina [jméno] [celé jméno žalobce] a [jméno] [příjmení], nikdo jiný cestu neužívá. Věcné břemeno vzniklo v roce 1951, a to ve prospěch pozemků parc. č. St. [číslo] a [číslo], jeho obsahem bylo právo pěší chůze, hnaní dobytka a vozů. Až do roku 1991 se jednalo o hliněnou prašnou polní cestu v šířce 3,54 metrů, která byla zpevněna kameny. Cesta byla ve svahu, z polí stékala voda po cestě a podmáčela okolní pozemky. V roce 1991 proběhla první oprava, cesta byla vyhloubena do hloubky 50 – 60 cm, rozšířena do šířky 3,5 metrů, byl proveden výkop, zhutněna kamenivem, uválcována a prolita makadamem. V roce 2001 panující pozemky zakoupili žalovaní, cestu běžně užívali, jezdili osobními motorovými vozidly, po cestě k jejich domu [anonymizováno] nákladní vozidla, vozila se tuhá paliva, uhlí, jezdilo auto s fekálním odpadem.

19. Žalobci dále doplnili skutková tvrzení v písemném podání ze dne 27.1.2020, uvedli, že délka opravené komunikace je 109 metrů, šířka 3,5 metrů, oprava v roce 1991 1992 proběhla vybagrováním do hloubky 50 – 60 cm, cesta byla vysypána struskou, zaválcována, byl položen makadam prolitý asfaltem se zaprášeným kamenivem a nebyla odvodněna. Stav komunikace před opravou v roce 2010 byl takový, že asfalt byl rozdrobený, cesta byla nefunkční, erodovala, makadam byl odstraňován, zůstalo tam kamení, mrazy ničily povrchovou vrstvu, docházelo k destrukci vozovky, byly tam nerovnosti, defekty, byla bez odvodnění, na cestě stála voda, tvořily se kaluže, v zimě voda zamrzala a způsobovala destrukci vozovky, byly tam vyjeté koleje. V roce 2010 proběhla oprava nejběžnějším možným způsobem, cesta byla srovnána, došlo ke zhutnění podkladových vrstev, byly osazeny obrubníky a přídlažba, na cestu bylo položeno obalované kamenivo, cesta byla odvodněna, byly vynaloženy přesně takové náklady, které slouží k zachování věci. Žalovaní 1., 2. byli vyzváni předžalobní výzvou ze dne 3.10.2011, doručenou dne 7.10.2011, aby se na nákladech poměrnou částkou podíleli. Žalobci a), b) se domáhají nároku z titulu věcného břemene, v průběhu řízení vyčíslili žalovanou částku a uvedli před soudem, jak k této částce dospěli, dle žalobců se jedná o přiměřené náklady.

20. Nad rámec označených a předložených důkazů žalobci a), b) navrhli k důkazům rozhodnutí o dodatečném povolení brány, spisovou dokumentaci [stát. instituce], čestné prohlášení z 21.10.2015, mapu a rozhodnutí [stát. instituce] ve věci P [číslo] 9, [číslo] ze dne 1.8.2019.

21. U jednání ze dne 28.1.2020 žalobci doplnili skutková tvrzení k výzvě soudu a uvedli, že při opravě v roce 2010 zůstal zachován půdorys původní cesty, výška i šířka, zopakovali, že cestu užívají výlučně čtyři uživatelé, a to [jméno] [příjmení], rodina [jméno] [celé jméno žalobce], žalobci a žalovaní.

22. Žalovaní 1., 2. se k doplněným skutkovým tvrzením žalobců vyjádřili podáním ze dne 9.2.2020, doručeným soudu dne 13.6.2021, podáním ze dne 15.5.2020, doručeným soudu dne 15.6.2021 a podáním ze dne 29.5.2020, doručeným soudu dne 16.6.2021. Ve svých podáních žalovaní 1., 2. shrnuli námitky, tyto zopakovali a upozornili soud na projednací zásadu, koncentraci řízení, namítali, že v průběhu řízení nebylo prokázáno, že vynaložené náklady jsou přiměřené, znovu upozornili na to, že žalobci mají silnější postavení jako vlastníci, žalovaní jsou pouze oprávněni k užívání cesty, opravou došlo ke zhodnocení majetku na straně žalobců, závadný stav cesty byl zaviněn rozsáhlou rekonstrukcí nemovitostí ve vlastnictví žalobců, žalobce jako vlastník měl smluvní volnost v tom, koho k opravě přizve a sám jako vlastník rozhodl o znovuvybudování cesty. Žalovaní se na opotřebení podíleli běžným způsobem a v mnohem kratším časovém úseku než jiní oprávnění a vlastníci cesty. Podle žalovaných 1., 2. byla vybudována nová moderní cesta, došlo k rozšíření cesty, zlepšení mechanicko-fyzikálních vlastností povrchu vozovky. V tomto směru žalovaní 1., 2. odkázali na závěry znaleckého posudku [titul] [jméno] [příjmení] ze dne 31.3.2016 a rovněž na odborné posouzení [titul] [jméno] [příjmení]. Dle výpočtu žalovaných 1., 2. představuje poměrná část nákladů na zachování cesty jinou částku, než jakou požadují žalobci a), b). Žalovaní 1., 2. se jednoznačně odmítli podílet na zhodnocení majetku ve vlastnictví žalobců.

23. U dalšího jednání ze dne 14.12.2020 k výzvě soudu žalobci a), b) doplnili skutková tvrzení, když uvedli, že pasivní legitimace účastníků je dovozována z vlastnictví nemovitostí, které jsou zatíženy právem cesty. Aktivní legitimace žalobců je dovozována z dohody o postoupení pohledávek ze dne 20.3.2011, nutnost opravy cesty vyvstala cca 15 let po první opravě z roku 1991, cesta byla ve špatném stavu, nedalo se po ní chodit ani jezdit. Žalobci měli snahu se už v roce 2009 se žalovanými na opravě a nákladech za opravu domluvit, žalovaní byli seznámeni s rozpočtem. Žalovaní s opravou cesty souhlasili, ale odmítli se na nákladech podílet. Oprava v roce 2010 proběhla prostřednictvím [právnická osoba] ve [obec], trvala dva měsíce, jednalo se o nezbytnou opravu.

24. U jednání ze dne 1.12.2020 shrnuli žalovaní 1., 2. své procesní námitky proti žalobě, trvali na nedostatku pasivní legitimace, měli za to, že na nákladech opravy by se měli podílet i ostatní oprávnění z věcného břemene, podle žalovaných cestu užívá řada dalších osob, kromě [jméno] [příjmení], bratrů [příjmení], žalovaných se jedná rovněž o Ing. [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [jméno], [právnická osoba] [anonymizováno], [titul] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], dále žalovaní namítali nedostatek aktivní legitimace, když žalobkyně b) není vlastníkem zatíženého pozemku, nemá žádná práva a povinnosti z věcného břemene, cesta vede po dalších pozemcích, které jsou ve vlastnictví bratra žalobce. Ze strany žalovaných 1., 2. byla zpochybněna délka cesty, šířka cesty, vynaložené náklady, nepřiměřenost nákladů, podle žalovaných se nejednalo o náklady na zachování a opravu cesty. Mezi účastníky byla dle žalovaných jiná dohoda, nebyly splněny zákonné předpoklady ust. § 151n odst. 3 obč. zákona, byla rozporována míra spoluužívání, cestu šlo opravit mnohem levněji, žalobce se podílel na opotřebení cesty v mnohem větším rozsahu, neboť prováděl rekonstrukci, cesta byla od počátku špatně odvodněna, toto nelze přičítat k tíži žalovaných, cesta má řadu nadstandardních prvků, měly být zohledněny cesty v místě a okolí, žalovaní mají slabší právo, než je právo žalobce coby právo vlastnické, došlo ke zhodnocení majetku žalobce, který si vybral dodavatelskou firmu, měl smluvní volnost, rozhodl, se že cestu vybuduje a kdo ji vybuduje. Vybudováním cesty žalobce omezil užívací právo žalovaných, zakázal jim jezdit po cestě těžkými vozidly, žalobce cestu užíval mnohem frekventovaněji, neboť má ve své nemovitosti zřízenou firmu, žalobci rekonstruovali své nemovitosti, jezdila k nim těžká stavební technika. Žalovaní 1., 2. namítali historický vývoj cesty, charakter komunikace, využití komunikace, stav komunikace před rokem 2010, stav komunikace v letech 1991 1992, stav po roce 2010, omezení užívacího práva postavení brány, namítali svůj způsob užívání, neboť mají pouze jedno vozidlo, zpochybňovali vznik služebnosti i právní důvod, užívání služebnost, její účel, podle žalovaných nebyla zdůvodněna nutnost opravy komunikace a stav komunikace před opravou, není zřejmé, proč nebyla opravena komunikace až k nemovitostem žalovaných, nebyla prokázána přiměřenost nákladů ani to, že žalobci před opravou předložili žalovaným rozpočet a sdělili jim, jak se na opravě budou podílet, v neposlední řadě není zřejmé, jak žalobci dospěli k žalované částce a to, že částka byla rozdělena mezi všechny uživatele.

25. U jednání ze dne 22.3.2021 se rovněž žalovaným 1., 2. dostalo procesního poučení podle § 118a odst. 1 o.s.ř. zejména v tom směru, aby označili soudu důkazy ke svým námitkám, a to nedostatku pasivní legitimace, rozsahu cesty, nepřiměřenosti nákladů, míry spoluužívání, případné dohody o přístupové cestě mezi účastníky, stavu a charakteru komunikace v roce 1991 a v roce 2010, nepřiměřenosti a nedůvodnosti opravy v roce 2010.

26. Na základě poučení soudu žalovaní 1., 2. u jednání doplnili námitky a uvedli, že nedostatek aktivní legitimace shledávají v tom, že žalobce je pouze vlastníkem dílčí části cesty, větší část cesty vlastní jeho bratr [jméno] [celé jméno žalobce]. Podle žalovaných může pouze vlastník cesty požadovat přiměřené náklady za opravu cesty. Dle žalovaných 1., 2. šlo cestu opravit levněji a při zachování základních nezbytných požadavků a nároků na cestu bez odvodnění a vybagrování, položení obrubníků a bez asfaltu. Žalobci měli zvolit levnější variantu dosypáním strusky a prolití makadamem, tedy opravit cestu tak, jako v roce 1991, což jednoznačně vyplývá z odborného vyjádření [příjmení], znaleckého posudku [příjmení], cenové nabídky štěrkovny [obec], svědecké výpovědi [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [jméno]. Podle žalovaných 1., 2. se žalobci výrazněji podíleli na poškození cesty, neboť v letech 2000 – 2007 prováděli rekonstrukci rodinného domu a přilehlých nemovitostí, stavěli bazén, zvedali dům do výšky, přistavěli jedno patro, provedli novou střechu. Z toho dovozují, že k domu musela jezdit stavební technika. Tato větší míra poškození vozovky vyplývá ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení], výpovědí žalovaných, svědecké výpovědi [jméno] [příjmení], [jméno] [celé jméno žalobce]. Žalovaní 1., 2. navrhli stavební spisy [st. instituce] úřadu ve [st. instituce] nad [st. instituce]. Žalovaní 1., 2. trvali na tom, že cesta byla v rozhodném období užívána i jinými osobami a mezi účastníky skutečně žádná dohoda o úhradě nákladů za opravu cesty uzavřena nebyla, naopak žalobci jim slibovali přístup z jiné strany. Nelze dovodit, že oprava byla nezbytná, na cestě byly vyjeté koleje, cesta však byla sjízdná, průchozí, bezpečná a nebyla hlučná, splňovala veškeré požadavky cesty a sloužila svému účelu, umožňovala přístup k rodinným domům. Po opravě z roku 2010 bylo omezeno jejich právo služebnosti, neboť žalobce jim zakázal po cestě jezdit těžkými vozidly. Zbudováním nové cesty došlo k omezení oprávnění žalovaných 1., 2.

27. Žalovaní 1., 2. doplnili svá skutková tvrzením podáním ze dne 11.9.2021 a uvedli, že je třeba respektovat relevantní judikaturu Nejvyššího soudu, z něhož plynou obecné závěry, že právo odpovídající věcnému břemeni má jiný (užší obsah než právo vlastnické, respektive spoluvlastnické), tuto skutečnost zákon zohledňuje nejen v tom, že oprávněný z věcného břemene je povinen nést jen přiměřené náklady, ale i v tom, že nese náklady pouze na zachování věci a její opravu, nikoli tedy náklady jiné sledující například vyšší kvalitu věci, než byla dosavadní, k důkazům navrhli technologické příručky.

28. Žalovaní 1., 2. doplnili skutková tvrzení podáním ze dne 25.9.2021 a navrhli k důkazům katalog vozovek a normy. Závěrem těchto vyjádření je skutečnost, že z odborné publikace plyne závěr, že při roztřídění dle dopravního zatížení cesta IV. – VI. (nulová denní zátěž vozidly těžšími než 3,5 tuny) má charakter účelové komunikace sloužící pouze jako přístupová komunikace výhradě pro potřeby vlastníků a že cestu šlo v takovém případě opravit mnohem levněji a jiným technickým postupem.

29. Žalobci a), b) na námitky žalovaných 1, 2. reagovali podáním ze dne 12.10.2021 a setrvali na svém procesním stanovisku, že se jednalo o přiměřenou a nutnou opravu, přičemž odvodnění bylo nezbytné.

30. Pokud jde o další podání žalobců a), b) datované dnem 13.10.2021, podání ze dne 14.10.2021 a podání ze dne 18.10.2021 včetně označených a předložených důkazů, k těmto podáním soud nepřihlížel, neboť je obdržel až po skončení jednání a vyhlášení rozhodnutí.

31. Žalobce [celé jméno žalobce] ve své účastnické výpovědi před soudem uvedl, že žalovaní 1., 2. cestu užívají, žádným způsobem na údržbu a opravy cesty nepřispívají. V roce 1991 – 1992 během první opravy bylo vybagrováno lože cesty do hloubky půl metru, vyplněno struskou, cesta byla rozšířena na 4 metry, byla zpevněna v délce 110 metrů a položen živičný povrch. Od roku 2002 byla každoročně opravována, nebyla odvodněna, docházelo k vymílání vozovky, vozovka se propadala, byly tam vyjeté koleje. Nutnost opravy byla nezbytná, rekonstrukce cesty proběhla v roce 2010, a to na základě dohody spoluuživatelů. Žalovaní jednání o opravě odmítli, náklady na opravu žalobce uhradil se svou manželkou z prostředků SJM, ve své výpovědi popsal způsob rozúčtování nákladů, popsal způsob, rozsah a míru užívání účastníků, v každém případě se jednalo o opravu cesty, nikoli o vybudování cesty nové. Opravovaná cesta respektovala míru užívání a reflektovala to, jakým způsobem bude cesta užívána do budoucna, oprava byla důkladná a hospodárná, závěrem žalobce uvedl, že cestu nikdo jiný než účastníci [jméno] [příjmení] a [jméno] [celé jméno žalobce] neužívá.

32. Žalovaný 1. [celé jméno žalovaného] ve své účastnické výpovědi před soudem uvedl, že byl od žalobců informován o opravě, řešil s žalobci přístup k nemovitostem z jiné strany, nemovitosti užívá od roku 2001, kdy se do domu nastěhoval, oprava nebyla nezbytná, cesta byla v dobrém stavu a nepotřebovala údržbu, i když byla popraskaná, ale nebyly vyjeté koleje. Podle žalovaného 1. došlo v roce 2010 k vybudování nové cesty. Ve své výpovědi dále popsal rozsah užívání a to, že se nikdy na údržbě cesty nepodílel, potvrdil, že svůj rodinný dům rekonstruoval, to však cestu nijak nepoškodilo.

33. Žalobkyně b) ve své účastnické výpovědi před soudem uvedla, jaký byl stav cesty před opravou, že tam byly vyjeté koleje, drolila se, byly tam díry, žalovaní 1., 2. byli s opravou seznámeni, byla schůzka, na které byli jak žalobci, tak žalovaný 1. a [jméno] [příjmení], žalovaní se na opravě odmítli podílet přesto, že cestu užívali stejně jako bratr žalobce a rodina [příjmení].

34. Žalovaná 2. [celé jméno žalované] ve své účastnické výpovědi před soudem uvedla, že schůzky o opravě cesty se zúčastnil žalovaný 1., ona na schůzce nebyla, na opravě se odmítli podílet, chtěli přístup k nemovitostem z jiné strany.

35. Svědek [příjmení] [jméno] [celé jméno žalobce] ve své svědecké výpovědi před soudem uvedl, že cesta se opravovala dvakrát, první oprava proběhla v roce 1991, byla provedena špatně, byl položen špatný podklad, cesta se propadala, byly tam vyjeté koleje, byla vystouplá, proto bylo nezbytné provést opravu v roce 2010, potvrdil, že své nemovitosti rekonstruoval, podle svědka cestu užívají žalobci, žalovaní, [příjmení] a on. Oprava cesty byla provedena tak, aby cesta byla bezúdržbová. Žalovaní 1., 2. se nikdy na opravě cesty nepodíleli.

36. Svědek [jméno] [příjmení] ve své svědecké výpovědi před soudem uvedl, že se konala schůzka o opravě, před opravou byla cesta vydutá, byly tam vyjeté koleje, poškozena byla asi z 25 %, on se na opravě finančně podílel, cesta mohla být opravena jednodušeji, mohlo se ušetřit, na druhé straně však cesta po takové opravě bude sloužit mnohem déle. Ve své výpovědi popsal rozsah spoluužívání s ohledem na to, kde který uživatel cesty bydlí. Podle svědka žalobci i žalovaní cestu užívají ve stejném rozsahu. V roce 2010 nebyla vybudována nová cesta, šlo o opravu stávající cesty.

37. Svědek [jméno] [příjmení] ve své svědecké výpovědi před soudem uvedl, že je bratrem [jméno] [příjmení], oprava v roce 1991 byla nezbytná, o opravě v roce 2010 neví ničeho.

38. Svědek [jméno] [jméno] ve své svědecké výpovědi před soudem uvedl, že menší oprava cesty proběhla v roce 1996, rekonstrukce cesty byla proto, že byly na ní vyjeté koleje, stála voda, koleje průběžně dosypávali, smetla je vždy voda.

39. Svědek [příjmení] [celé jméno žalobce] ve své svědecké výpovědi před soudem uvedl, že je synem žalobců a), b), rekonstrukce v roce 2010 byla nezbytná, stav byl neúnosný, na cestě byly vyjeté koleje, cesta byla nerovná, zvednutá, na cestě byly výmoly, při deštích a erozi voda vyplavovala místa, podklad nebyl dostačující, na cestě byly výmoly a koleje, které bylo nutné objíždět. Technické služby nabídly nejlevnější variantu opravy, před opravou byla schůzka i se žalovanými. Žalovaní 1., 2. se na opravě odmítli podílet, cestu kromě žalovaných 1., 2. a žalobců a), b) užívá i [jméno] [příjmení] a [jméno] [celé jméno žalobce].

40. Svědek [jméno] [příjmení] ve své svědecké výpovědi před soudem uvedl, že před opravou v roce 2010 byla cesta vyhovující, opravy nebylo třeba, opravou v roce 2010 byla vybudována nová cesta, mezi účastníky byla uzavřena dohoda o přístupu k jejich nemovitostem z jiné strany. Uvedl, že mezi účastníky proběhla schůzka ohledně opravy cesty, na schůzce byl žalovaný 1. a [jméno] [příjmení], byli seznámeni s nutností opravy a podílu na opravě ve výši 300 000 Kč, toto odmítli, 90 % poškození cesty způsobili žalobci, neboť rekonstruovali své nemovitosti.

41. Svědek [jméno] [příjmení] ve své svědecké výpovědi před soudem uvedl, že se aktivně angažoval v opravě cesty, která je předmětem řízení v roce 2010, pracoval pro [právnická osoba], [obec], v současné době je místopředseda představenstva [právnická osoba], [obec], v oboru pracuje 20 let, zabývá se opravami komunikací. Oprava předmětné komunikace probíhala cca 11 let zpátky, na Technické služby se obrátil někdo z rodiny žalobců, žádali opravit soukromou komunikaci. Nebyl předložen žádný konkrétní návrh, způsob opravy ponechali žalobci na Technických službách. [právnická osoba], [část obce] [město] komunikaci opravili, vycházeli ze stavu komunikace, primárně to byly Technické služby, které usoudily, jakým způsobem je třeba opravu provést, aby cesta splňovala veškeré požadavky, tedy aby byla sjízdná, schůdná, nebyla hlučná a prašná. Svědek uvedl, že před opravou v roce 2010 byl stav cesty takový, že vyžadoval opravu, oprava byla provedena tak, aby cesta sloužila 25 – 30 let a byla bezúdržbová, tedy aby se opakovaně nemusela doopravovat a udržovat. Způsob opravy byl řádný a přiměřený. Před opravou na komunikaci byly vyježděné koleje, byl narušen příčný profil, na cestě byl hrb, nebyla odvodněná. Cesta byla opotřebená, byly tam díry. Původní cesta byla pokryta penetračním materiálem – kamenivo prolité asfaltem, směřovala ke krajské komunikaci, nebyla odvodněna, přičemž pokud má být soukromá cesta napojena na veřejnou komunikaci, měla by být odvodněna, avšak šlo po ní chodit i jezdit. Jízdní vlastnosti byly snížené, užíváním se cesta opotřebovávala. Při opravě v roce 2010 byla zachována původní komunikace ve své šířce, délce i hloubce. Při opravě se cesta nebagrovala, zachoval se původní rozměr cesty, nově se dělaly obrubníky, vyrovnával se povrch, zasypaly se díry, vyrovnal se vyčnívající hrb a povrch se finálně prolil asfaltovou vrstvou o tloušťce 5-6 cm, byl zachován původní makadam, obrubníky byly nezbytné, zabránily tomu, aby voda z cesty stékala na soukromé pozemky a umožnily stékání vody do žlábků dole pod svahem. V neposlední řadě obrubníky udržují tvar cesty a zpevňují komunikaci. Pokud by cesta byla opravena provizorním způsobem, výtluky by se zasypaly kamenivem, cesta by se zalila asfaltem a uválcovala, musely by se opravy do budoucna dělat opakovaně, podle svědka náklady na opravu byly přiměřené.

42. Znalec [celé jméno znalce] ve své výpovědi před soudem v celém rozsahu odkázal na písemně vypracovaný znalecký posudek, na tomto nechtěl ničeho změnit, doplnit ani upřesnit. Před vypracováním znaleckého posudku byl na místě samém, čerpal informace ze spisu a hovořil se žalobcem. Podle znalce jde o soukromou komunikaci v [obec], vede k rodinnému domu žalobců, jeho bratra, na konci cesty žijí žalovaní. Základy komunikace byly položeny v minulosti, kdy se jednalo o polní cestu, pokud na ní byla díra, zasypala se kamenivem. Cesta prošla rekonstrukcí v roce 1991, kdy byla zpevněna makadamem, makadam je prosakující materiál, není vodotěsný, přičemž základními technologickými požadavky cesty je to, aby byla odvodněna, aby na ní nestála voda. Pokud makadam není vodotěsný, dochází k prosakování vody, která zůstává v cestě, zamrzá a dochází k napínání a tím k destrukci cesty. V současné době se od použití makadamu v cestě ustupuje. Po opravě v roce 1991 byla cesta užívána dalších 19 let a musela být zcela zničená, oprava proto byla nezbytná. Opravu prováděly [právnická osoba], [obec], opravu provedly v minimálním nezbytném rozsahu za náklady, které byly adekvátní a přiměřené, respektovaly technologické normy a předpisy, podle kterých musí být cesty odvodněny. Provedlo se osázení obrubníků, odvodnění žlábkem, zalití asfaltem, podle znalce nešlo o žádný nadstandardní způsob opravy nebo zbytečné rozhazování peněz, zachovaly se rozměry původní cesty z roku 1991 Cena vynaložená za opravu v roce 2010 odpovídá hodnotě opravy cesty a nikoli vybudování nové komunikace, pokud by mělo jít o vybudování nové cesty, cena by byla cca 726 192 Kč bez DPH. Oprava v roce 2010 byla provedena řádně a odpovídajícím způsobem, životnost cesty je 30 – 50 let. Při zachování stávajících požadavků, aby se cesta neničila, byla bez vyjetých kolejí, nestála na ní voda, netvořily se díry, aby byla možná zimní údržba a aby se nemusela každoročně opravovat, nebylo možné opravu provést jiným způsobem, než jak byla zrealizována. Pokud by se cesta opravila provizorně, vysypaly se díry kamenivem, zalily asfaltem, taková oprava by dle znalce nevydržela a„ záplatování„ by se opakovalo dokola.

43. Znalkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] ve své výpovědi před soudem uvedla, že ve věci vypracovala znalecký posudek, na závěrech tohoto posudku trvá, nechce ničeho změnit, upřesnit ani doplnit. O vypracování znaleckého posudku byla požádána svědkem [jméno] [příjmení], je znalcem z oboru stavebnictví, obor dopravní stavby, znalecký posudek [číslo] 2016 vyhotovila v roce 2016. Před zhotovením posudku vycházela z ohledání na místě samém v roce 2016 a z fotodokumentace, kterou jí předložil svědek. Znalkyně dospěla k závěru, že se jedná o soukromou cestu, která je veřejně přístupná, cesta má délku 150 metrů, šířku 3,25 metrů po rekonstrukci, odhadem dospěla k hloubce 35 cm. Při vypracování znaleckého posudku neměla k dispozici spisový materiál, neposuzovala cestu od zřízení věcného břemene z roku 1951, neposuzovala ani charakter a kvalitu cesty do roku 1991, neví nic o tom, že cesta byla opravována v letech 1991 – 1992. Ví pouze to, že byla rekonstruována v roce 2010. Ve svém znaleckém posudku dospěla k závěru, že cesta je ve spoluvlastnictví bratrů [příjmení], na cestě se nachází věcné břemeno, právo chůze a pojezdu, v daném případě nebyla dodržena platná legislativa. Pokud by byla dodržována, byl by oprávněný z věcného břemene předem upozorněn na rekonstrukci cesty, seznámen s rozpočtem, věděl by dopředu, k jaké rekonstrukci dojde a mohl by se na vynaložení finančních prostředků připravit. Znalkyně nevěděla, jaký byl stav před rekonstrukcí v roce 2010, neměla k dispozici stavební deníky, nemohla říct, jak probíhala rekonstrukce, ví pouze to, že původně před rekonstrukcí byla cesta ohraničena terénem a u vjezdu do garáže majitele [příjmení] je betonový obrubník. Cesta byla vysypána asfaltovou drtí, spíše recyklátem. Důvodem rekonstrukce byla skutečnost, že cesta byla úzká cca 2,7 metrů, proto se před rekonstrukcí rozšířila na 3,5 metrů. V roce 2010 se jednalo o rekonstrukci cesty, nešlo o vybudování nové cesty, kromě vyhloubení cesty byly osázeny obrubníky. Cesta navazuje na krajskou komunikaci, jako napojovaná cesta by měla být odvodněna. Cesta je odvodněna žlabem. Osazením obrubníků se zhoršilo odvodnění cesty. Pokud by při rekonstrukci cesty byla použita udržovací varianta, při délce 85 metrů by oprava stála 39 852 Kč bez DPH, při dlouhodobé variantě by oprava stála 332 172,19 Kč bez DPH, znalkyně znovu před soudem zopakovala, že se v daném případě nejednalo o budování nové cesty, ale o rekonstrukci cesty stávající. Vliv na životnost cesty má odvodnění, použité materiály, zhutnění, počasí hraje roli již při samotném vybudování cesty. Při rekonstrukci nepochybně hrálo roli i to, jak bude do budoucna cesta užívána, zda bude zatěžována osobními motorovými vozidly, případně těžkou technikou. V případě, že je cesta opravována, je třeba se předem domluvit s odborníkem, který vyhodnotí stav věci a navrhne řešení. V daném případě byla dle znalkyně dostačující oprava pouze asfaltovým postřikem, protože cesta neměla vyjeté koleje, podloží bylo dostačující.

44. Podle výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] pro kat. území [obec] u [obec] je žalobce výlučným vlastníkem pozemku parc. [číslo] o výměře 167 m2 – ostatní plocha.

45. Z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] pro kat. území [obec] u [obec] je zřejmé, že Ing. [jméno] [příjmení] ve výlučném vlastnictví pozemky parc. č. St. [číslo], [číslo] a [číslo].

46. Podle výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] pro kat. území [obec] u [obec] k datu podání žaloby (dne 9.1.2013) žalovaní [celé jméno žalovaného] a [celé jméno žalované] měli ve společném jmění manželů pozemek parc. č. St. [číslo], jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa] a pozemek parc. [číslo] o výměře 711 m2 – zahrada.

47. Z aktuálního výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] pro kat. území [obec] u [obec] k datu 12.10.2021 je zřejmé, že předmětné nemovitosti jsou ve společném jmění [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] (dcera a zeť žalovaných)

48. Z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] pro kat. území [obec] u [obec] je zřejmé, že ve výlučném vlastnictví svědka [jméno] [příjmení] je pozemek parc. č. St. [číslo], jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa].

49. Dle katastrální mapy cesta, která je předmětem řízení, vede z veřejné krajské komunikace přes pozemky parc. [číslo] tedy podél pozemku [jméno] [příjmení], [jméno] [celé jméno žalobce], k žalobcům až k žalovaným.

50. Ze smlouvy o rozdělení spoluvlastnictví ze dne 24.8.1951 soud zjistil, že majitelé pozemků v [katastrální uzemí] [část obce] si rozdělili pozemky a vzájemně zřídili věcná břemena zahrnující práva cesty pěší, vozové a hnaní dobytka, konkrétně v článku IV. [jméno] [příjmení] jako vlastník pozemků uvedených v odst. III. bod 1 zřídila pro [jméno] [příjmení] jako vlastníka pozemku uvedeného v odst. 3 bod 2 smlouvy a [jméno] [příjmení] jako vlastníka pozemků uvedených v odst. III. bod 3 smlouvy věcné právo cesty pěší, vozové a hnaní dobytka mimo jiné přes pozemek parc. [číslo] v šířce 4 metrů.

51. Z usnesení Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 27.9.2000 vyplývá schválení dohody o vypořádání dědictví ze dne 13.1.2000.

52. Z kupní smlouvy ze dne 16.7.2001 vyplývá, že vlastníci [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] prodali žalovaným 1., 2. každý ideální 1/3 nemovitostí zapsaných u Katastrálního úřadu ve [obec] pro kat. území a obec Janovice, na LV [číslo] to stavbu rodinného domu [adresa] na pozemku parc. č. St. [číslo] a pozemek parc. č. St. [číslo] – zastavěná plocha a pozemek parc. [číslo] – zahrada.

53. Z rozhodnutí [stát. instituce] ze dne 6.2.2013 vyplývá, že žalovaní 1., 2. se domáhali rozhodnutí obecního úřadu v tom směru, že komunikace, která je předmětem tohoto řízení, je veřejně účelová komunikace, návrh byl zamítnut a potvrzen rozhodnutím Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, odboru dopravy a silničního hospodářství ze dne 30.5.2013.

54. Z hlavičkového papíru spol. [právnická osoba] [část obce] [právnická osoba] (společnost vlastněna žalobcem a.) je zřejmé, že sídlem společnosti jsou [obec a číslo], provozovna je na adrese [adresa].

55. Z kolaudačního rozhodnutí [stát. instituce] vyplývá, že bylo povoleno stavebním úřadem užívání hospodářské budovy na pozemku parc. [číslo] užívání stavby, přístavby, nástavby a stavební úpravy rodinného domu [adresa] – bazén.

56. Ze stavebního povolení Městského úřadu ve Frýdlantě nad Ostravicí vyplývá, že stavební úřad povolil přístavbu venkovního schodiště na severní straně rodinného domu.

57. Z daňového dokladu [číslo] 2010 vystaveného dne 7.12.2010 je zřejmé, že dodavatel - [právnická osoba] fakturoval odběrateli [celé jméno žalobce] (žalobci) za zakázku opravy příjezdové komunikace v [adresa] částku - 318 882 Kč s DPH.

58. Fakturou č. 2011 vystavenou dne 3.5.2011 fakturoval žalobce a) žalovaným 1., 2. adekvátní část opravy příjezdové komunikace k domu [adresa] ve výši 93 780 Kč.

59. Z protokolu o předání a převzetí provedených prací ze dne 30.11.2010 vyplývá, že zhotovitel (Technické služby, [obec], a.s) objednateli předal provedené dílo, a to opravu příjezdové komunikace k domu [adresa] v [obec].

60. Z fotodokumentace, která je součástí spisového materiálu, vyplývají poměry na místě samém, zejména je znázorňována cesta.

61. Podle dohody o vypořádání byla oprava v roce 2010 provedena na základě dohody, oprava příjezdové komunikace byla provedena firmou [právnická osoba], vystavenou fakturovanou částku ve výší 318 882 Kč zaplatili ze společných prostředků žalobci a), b). Vzhledem k tomu, že [jméno] [příjmení] provedl na cestě opravy v hodnotě 20 000 Kč, byla jeho poměrná část nákladů snížena s tím, že zbytek [jméno] [příjmení] uhradí žalobcům.

62. Dle potvrzení o zaplacení ze dne 27.2.2011 že žalobci a), b) převzali od [jméno] [celé jméno žalobce] částku ve výši 102 049 Kč dle dohody o provedení opravy cesty.

63. Z potvrzení o zaplacení vyplývá, že [jméno] [příjmení] uhradil poměrnou část nákladů na opravy.

64. Z korespondence mezi účastníky je zřejmé, jak probíhala korespondence ohledně nákladů na opravu cesty.

65. Z rozpočtu vystaveného dne 30.11.2010 je zřejmé, jak oprava v roce 2010 proběhla.

66. Z kopie stavebního deníku vyplývá průběh stavby – rekonstrukce cesty v roce 2010.

67. Z odborného vyjádření [titul] [jméno] [příjmení] ze dne 14.6.2001 vyplývá ocenění nemovitostí, které byly předmětem koupě v roce 2001 mezi [příjmení] a žalovanými 1., 2. v hodnotě 900 000 Kč. Při stanovení ceny [titul] [příjmení] vycházela i ze skutečnosti, že nemovitost má omezené vlastnosti užívání spočívající v příjezdu k nemovitosti přes pozemky jiného vlastníka, avšak na základě zřízeného a zaknihovaného věcného břemene.

68. Z odborného vyjádření Ing. [jméno] [příjmení] ze září 2015 vyplývá, že předmětem posouzení je příjezdová komunikace k rodinnému domu [adresa] na pozemku parc. č. St. [číslo] a pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí] [část obce], které nemají samostatnou příjezdovou cestu. V odborném vyjádření je uvedeno, že vozovka s povrchem zdrceného kameniva a cementovou stabilizací s neprokazatelnou skladbou konstrukční vrstvy po více jak 10 letech užívání může vykazovat vyjeté koleje, příčné i podélné deformace, místy ztrátu kameniva s výtluky do podkladu. V odborném vyjádření je uvedeno, že opravy mají charakter modernizace, vznikly zcela nové stavební prvky, asfaltobetonový povrch, betonová zámková dlažba, je zde uveden předpoklad, že předchozích 17 let používání vedlo k poškození cesty z 30 %, při lokální opravě poškozených míst udržovací variantou by činily náklady na opravu asi 59 442,10 Kč včetně DPH, při dlouhodobější variantě s celkovou reprofilací s doplněním, zesílením a stabilizací povrchu v kvalitě penetračního makadamu, by činily náklady cca 78 854,99 Kč včetně DPH. Pro daný případ málo zatížené účelové komunikace lze aproximovat hranici penetračního makadamu na víc jak 25 let. Dle [příjmení] oprava, kterou vlastník pozemku a účelové komunikace použil, je opravou a zesílením konstrukce.

69. Z protokolu o místním šetření ze dne 18.3.2021 vyplývá, že komunikace byla soudem zhlédnuta na místě samém, první část cesty od veřejné komunikace je v délce 85 metrů, druhá část v délce 24 metrů. Ze strany účastníků nebyly žádné námitky k tomu, že k rodinnému domu [jméno] [příjmení] se jedná o délku 36 metrů, dále k rodinnému domu [jméno] [celé jméno žalobce] dalších 28 metrů a dalších 21 metrů k rodinnému domu žalobců a žalovaných 1., 2. První část cesty v rozsahu 85 metrů je pokryta asfaltem, na druhé část v délce 24 metrů je položena zámková dlažba. Na místě samém byla řešena otázka případných dalších uživatelů, žalovaní 1., 2. prostřednictvím svého právního zástupce i obecného zmocněnce konstatovali, že k datu místního šetření nikdo další než rodina [příjmení], [příjmení] a žalovaných předmětnou cestu neužívá. K dotazu soudu, zda v minulosti užívali, se nijak nevyjádřili. Z šetření je zřejmé, že podél cesty nejsou žádné jiné pozemky jiných uživatelů a vlastníků, než osob uvedených ve spise. Zástupce žalovaného 1. k dotazu soudu sdělil, že žalovaní 1,2 nikdy v minulosti cestu o délce 109 metrů neopravovali, neudržovali, nevypomáhali s údržbou ani se nijak finančně na údržbě nepodíleli. Žalobce a) soudu uvedl, že od opravy v roce 2010 cesta nevyžaduje žádnou údržbu, v zimě je technikou obce odhrnován sníh, finančně vše hradí žalobce a). Na místě samém byli účastníci opětovně vyzváni ke smírnému vyřešení sporu.

70. Z předžalobní výzvy ze dne 3.10.2011 a dokladu o doručení vyplývá, že žalobci se obrátili na žalované s žádostí o zaplacení žalované částky, upozornili je na možnost soudního vymáhání pohledávky, předmětná výzva byla doručena dne 7.10.2011.

71. Okresní soud ve Frýdku-Místku všechny důkazy posoudil jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a dospěl ke zjištění skutkového stavu věci: Dne 24.8.1951 byla mezi vlastníky pozemků [katastrální uzemí] [část obce] uzavřena smlouva o rozdělení spoluvlastnictví. Účastníci smlouvy si rozdělili pozemky v [katastrální uzemí] a vzájemně si zřídili věcná břemena, jejichž obsahem bylo právo cesty pěší, vozové a hnaní dobytka v šířce 4 metrů. Podle článku IV. předmětné smlouvy bylo zřízeno mimo jiné věcné břemeno přes pozemek parc. [číslo] ve prospěch pozemku p. [číslo] ve vlastnictví [jméno] [příjmení]. V současné době (rovněž k datu podání žaloby) cesta vede přes pozemky parc. [číslo] všechny čtyři pozemky jsou služebnými zatíženými pozemky, první tři pozemky jsou ve výlučném vlastnictví bratra žalobce- [titul] [jméno] [celé jméno žalobce] a pozemek parc. [číslo] ve výlučném vlastnictví žalobce. Aktuálně věcné břemeno svědčí ve prospěch pozemku parc. č. St. [číslo], jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa] a pozemku parc. [číslo] (panující pozemky). Důvodem zřízení věcných břemen v roce 1951 byla skutečnost, aby se jednotliví majitelé pozemků dostali ke svým nemovitostem, tyto mohli obhospodařovat, odvážet seno, hnát dobytek. V roce 1951 těmto potřebám odpovídalo to, že šlo o polní prašnou cestu, která byla zpevňována kameny. V 60 letech na pozemku parc. č. St. [číslo] byl postaven rodinný dům [adresa]. V roce 1991 až 1992 proběhla první oprava cesty, při které došlo k vyhloubení cesty do hloubky 50 – 60 cm, podkladová vrstva byla z makadamu, vrchní vrstva byla prolitá asfaltem se zaprášeným jemným kamenivem. V roce 2001 panující pozemky parc. č. St. [číslo] a [číslo] na základě kupní smlouvy nabyli žalovaní 1., 2. do společného jmění manželů a od roku 2001 předmětné nemovitosti včetně rodinného domu [adresa], který je součástí pozemku p.č. [číslo], užívají. Cestu k rodinnému domu [adresa] a k pozemkům žalovaných zajišťují služebné pozemky shora uvedené, cesta je žalovanými 1., 2. užívána standardně, výjimečně těžkou technikou, a to z důvodů rekonstrukce rodinného domu, dovozu tuhých paliv nebo odvozu odpadu. Přesto, že žalovaní 1., 2. standardně cestu užívali, jezdili po ní autem, chodili pěšky, od přistěhování v roce 2001 se žádným způsobem na údržbě, zachování nebo opravě cesty, případně odklízení sněhu a zimní údržbě nijak nepodíleli, cestu sami neudržují, neopravují, finančně se na nákladech údržby nepodílejí. Cesta byla v zimě špatně udržovatelná, těžká technika na cestu vjížděla složitě, zimní pluh vozovku poškozoval, cesta je napojena na krajskou komunikaci, přesto nebyla odvodněna. Před opravou v roce 2010 byla cesta zdeformovaná, byly na ní nerovnosti, vyjeté koleje, drolila se a rozpadala, střed cesty byl vyvýšený, cesta nebyla odvodněna. Po 18 letech od poslední opravy v roce 1991 - 1992 byla cesta opotřebovaná, proto se žalobce jako spoluvlastník cesty a majitel jednoho z pozemků, na kterém se cesta nachází, rozhodl cestu opravit, před opravou se pokusil na podmínkách opravy dohodnout s dalšími majiteli a spoluuživateli, schůzky byl přítomen jak žalovaný 1., tak jeho zeť [jméno] [příjmení], tito neměli výhrady k opravě cesty, na nákladech za opravu se odmítli podílet. Žalobce žalovaným 1., 2. přislíbil, že se pokusí zajistit přístup k jejich nemovitostem z jiné strany, k čemuž však nedošlo. Opravu cesty v roce 2010 organizoval žalobce a), způsob a charakter opravy ponechal na [právnická osoba], které opravu přizpůsobili aktuální stavu poškozené vozovky. Oprava byla nezbytná, provedla se zhutněním podkladových vrstev komunikace včetně podélného a příčného spárování, osazením obrubníků a přídlažbou, příčným odvodněním, povrchová úprava byla z asfaltobetonu o tloušťce 5 cm, přičemž byl zachován původní půdorys cesty. [právnická osoba] provedly opravu na podzim 2010, cenu vyúčtovali fakturou [číslo] 2010 v částce 318 882 Kč za opravu cesty v délce 85 metrů, zbývající část v rozsahu 24 metrů byla pokryta zámkovou dlažbou, tuto opravu cesty provedl [jméno] [jméno], za opravu vyúčtoval fakturou [číslo] částku 83 450 Kč. Obě faktury byly vystaveny na odběratele – žalobce a), který obě částky zaplatil z prostředků ve společném jmění manželů. Fakturou č. [číslo] ze dne 3.5.2011 žalobce a) vyúčtoval žalovaným 1., 2. poměrnou část nákladů ve výši 93 780 Kč a následně fakturou č. 2011 ze dne 15.6.2011 zbývající náklady za opravu v délce 24 metrů. Žalovaná částka 132 810,50 Kč vychází z vynaložených nákladů opravy ve výši 318 882 Kč ponížené o 42 420 Kč (zaplaceno [právnická osoba]), tedy z částky 276 462 Kč. Při opravě cesty v délce 85 metrů se jedná o 3 252,50 Kč za metr, tato cena za metr byla požadována i za opravu délky 24 metrů (24 x 3 252,50 Kč, tj. 78 060 Kč), dohromady k rozdělení byla částka 354 522 Kč. Celkové vynaložené náklady ve výši 354 522 Kč byly rozúčtovány mezi čtyři uživatele cesty - [jméno] [příjmení], [jméno] [celé jméno žalobce], žalobce a), b) a žalované 1., 2., a to dle rozsahu užívání s ohledem na délku cesty, která je každým konkrétním uživatelem užívána, tedy k domu [jméno] [příjmení] vede cesta v délce 36 metrů, k domu [jméno] [celé jméno žalobce] v délce 64 metrů a k žalobcům a), b) a žalovaným v délce 85 metrů, přičemž cestu ke [jméno] [příjmení] užívají všichni čtyři uživatelé, cestu ke [jméno] [celé jméno žalobce] tři uživatelé a cestu k žalobcům a žalovaným pouze žalobci a žalovaní, proto poměrná část nákladů u [jméno] [příjmení] činí 29 272,50 Kč, u [jméno] [celé jméno žalobce] 29 272,50 Kč + 30 356,70 Kč, dohromady 59 629,20 Kč a u žalobců a), b) a žalovaných 1., 2. částku 132 810,50 Kč. Předžalobní výzva ze dne 3.10.2011 je výzvou se základním, skutkovým a právním rozborem věci. I přes doručení předžalobní výzvy žalovaní 1., 2. dlužnou částku nezaplatili.

72. Tato skutková zjištění učinil soud v prvé řadě na základě závěru znaleckého posudku [titul] [celé jméno znalce], soud tento znalecký posudek považuje za pravdivý a věrohodný, dle závěru soudu závěry znalce nebyly zpochybněny odborným vyjádřením [titul] [příjmení] ani znaleckým posudkem [titul] [příjmení], která v podstatě dospěla ke stejnému závěru, neboť uvedla, že rekonstrukce cesty v roce 2010 nebyla vybudováním nové cesty, ale opravou původní komunikace a pokud vyčíslila udržovací variantu opravy cesty, dostala se k obdobné částce, která byla za opravu v roce 2010 skutečně žalobci a), b) vynaložena. Znalec [příjmení] [celé jméno znalce] byl opakovaně před soudem vyslechnut, v celém rozsahu odkázal na písemně zpracovaný znalecký posudek. Soud nemá žádný důvod pochybovat o závěrech znalce, neboť tento znalecký posudek koresponduje s řadou dalších důkazů, a to zejména svědeckou výpovědí pracovníka [právnická osoba], [jméno] [příjmení], který fakticky opravu v roce 2010 prováděl, koresponduje rovněž s dalšími důkazy, zejména účastnickou výpovědí žalobců a), b), svědeckou výpovědí [jméno] [příjmení], [jméno] [jméno], [jméno] [celé jméno žalobce], konečně i [titul] [příjmení] v odborném vyjádření potvrdil, že cesta po 18 letech užívání musela být opotřebovaná a opravu vyžadovala.

73. Pokud jde o znalecký posudek [titul] [celé jméno znalce], znalecký posudek byl vypracován v době, kdy znalec disponoval znaleckým oprávněním, k výslechu znalce došlo před soudem až poté, co již znaleckým oprávněním nedisponoval, soud s ohledem na judikaturu Nejvyššího soudu, a to zejména jeho nález 25 Cdo 2719/2005 ze dne 21.11.2007 má za to, že i v takovém případě, kdy znalec po vypracování znaleckého posudku již nedisponuje znaleckým oprávněním, je povinen svůj znalecký posudek přednést před soudem, a to jako znalec, nikoli jako svědek. Proto v daném případě byl znalec vyslýchán jako znalec, a to přesto, že v době výpovědi již nedisponoval znaleckým oprávněním.

74. Pokud jde o odborné vyjádření [titul] [příjmení], soud se velmi pečlivě zabýval tímto odborným vyjádřením a s jeho závěry nesouhlasí, v prvé řadě [titul] [jméno] [příjmení] jako zpracovatel neměl k dispozici spisový materiál na rozdíl od znalce [celé jméno znalce], který vycházel z výpovědi [jméno] [příjmení], ze stavebního deníku, který je součástí spisového materiálu, zpracovatel [titul] [příjmení] zcela pominul, že větší část cesty byla zalitá asfaltem a nikoli položenou zámkovou dlažbou, hovořil o hypotetických nákladech, ačkoli nevysvětlil, jak k nim dospěl, odhadoval 30 % poškození vozovky přesto, že vozovku nikdy před opravou v roce 2010 neviděl na rozdíl od svědka [jméno] [příjmení], který byl na místě přítomen, seznámil se se stavem vozovky a tomuto aktuálnímu stavu vozovky přizpůsobil opravu a rekonstrukci cesty v roce 2010. Navíc zpracovateli odborného vyjádření nebylo ničeho známo o tom, jakým způsobem byla komunikace užívána, když odborné vyjádření bylo zpracováno dříve, než došlo k doplnění skutkových tvrzení, označení a předložení důkazů právě ohledně charakteru, způsobu a rozsahu užívání komunikace. I vzhledem k charakteru tohoto důkazu, kdy se jedná pouze o odborné vyjádření, se soud se přiklonil k znaleckému posudku, který znalec vypracoval vědom si trestně právních následků poskytnutí vědomě nepravdivého znaleckého posudku.

75. V dané věci nebylo pochyb o tom, že zatížené pozemky ve vlastnictví žalobce a) a jeho bratra jsou služebné pozemky, že věcné břemeno vzniklo na základě smlouvy o rozdělení spoluvlastnictví ze dne 24.8.1951, přičemž se jednalo o právo cesty pěší, vozové a hnaní dobytka o šířce 4 metrů. Tyto skutečnosti vyplývají z předložené smlouvy o rozdělení spoluvlastnictví nebo výpisů z katastru nemovitostí. V současné době dle platného občanského zákona č. 89/2012 Sb. se jedná o služebnost, jejímž obsahem v tomto případě je právo průchodu a průjezdu. Pokud žalobci v průběhu řízení zpochybňovali existenci věcného břemene, namítali, že žalovaní 1., 2. nejsou oprávněni užívat cestu, neboť obsahem věcného břemene nebylo oprávnění pro rodinný dům, který byl na nemovitosti vystaven až v 60 letech, s tímto názorem se zdejší soud v žádném případě neztotožňuje, dle závěru soudu ze smlouvy o rozdělení spoluvlastnictví jednoznačně vyplývá, přes jaké pozemky a ve prospěch jakých pozemků bylo věcné břemeno zřízeno, v katastru nemovitostí je zřízeno ve prospěch pozemků parc. č. St. [číslo] a [číslo], je zcela irelevantní, že v době zřízení věcného břemene na pozemku parc. č. St. [číslo] žádný rodinný dům nestál, v současné době dle platné právní úpravy je rodinný dům nedílnou součástí pozemku parc. č. St. [číslo] a zcela nepochybně cesta slouží k tomu, aby se majitelé rodinného domu, respektive pozemku, na kterém dům stojí, k této nemovitosti dostali, a to právě přes služebné zatížené pozemky ve vlastnictví bratrů [příjmení].

76. Pokud žalobci a), b) zpochybňovali obsah a rozsah věcného břemene, ze smlouvy o rozdělení spoluvlastnictví ze dne 24.8.1951 jednoznačně vyplývá, že cesta byla zřízená v šířce 4 metrů a že obsahem tohoto věcného břemene je právo cesty pěší, vozové a hnaní dobytka. V řízení nebylo důvod pochybovat o pravdivosti a věrohodnosti této smlouvy. To, že v roce 1951 se jednalo o právo, jehož obsahem byl průchod, průjezd vozem nebo hnaní dobytka, nic nemění na tom, že samotné věcné břemeno se v čase vyvíjí a reflektuje společenské, historické a technické změny, reaguje na vývoj společnosti. Je-li v současné době zcela běžné vlastnictví motorových vozidel, nikdo nemůže žalovaným 1., 2. bránit v tom, aby po cestě jezdili autem, neboť obsahem služebnosti je v současné době nepochybně i právo jízdy motorovým vozidlem i přes to, že toto nemuselo být v roce 1951 zamýšleno.

77. V průběhu řízení nebylo sporu o tom, že v 50 letech se jednalo o prašnou polní cestu, která byla občas vysypána kameny, nebylo ani sporu o tom, že v roce 1991 1992 proběhla první oprava cesty. První spornou otázkou mezi účastníky bylo to, jakým způsobem byla provedena oprava cesty v roce 1991. Na základě účastnických výpovědí žalobců a), b), výpovědi [jméno] [celé jméno žalobce], [jméno] [příjmení], [jméno] [jméno], ale i [jméno] [příjmení] bylo v průběhu řízení nepochybně prokázáno, že první oprava v 90 letech proběhla vyhloubením komunikace do hloubky až 60 cm, byla položena podkladová vrstva z makadamu, vrchní vrstva byla prolitá asfaltem se zaprášeným jemným kamenivem. Žalovaní 1., 2. v průběhu řízení zpochybňovali nekvalitní opravu a provedení cesty v roce 1991 – 1992. V rozporu s tímto tvrzením byl závěr jimi předloženého znaleckého posudku i výslechu znalkyně [příjmení] [příjmení], která potvrdila, že oprava v roce 1991 byla provedena řádně, že podloží cesty bylo dobré, protože na cestě po opravě z roku 1992 nebyly žádné vyjeté koleje. V průběhu řízení nebylo prokázáno tvrzení žalovaných 1,2 o tom, že oprava v 90 letech nebyla provedena řádně a vedla k poškozování vozovku a následně k rekonstrukci a vybudování nové cesty v roce 2010.

78. Žalovaní 1,2 po celé řízení zpochybňovali v prvé řadě nutnost opravy v roce 2010, stav cesty a její poškození, provedeným dokazováním však dle závěru soudu bylo naopak nepochybně prokázáno, že stav komunikace před opravou v roce 2010 byl špatný, že cesta byla opotřebovaná a oprava byla nezbytná, špatný stav vozovky popsal znalec [příjmení] [celé jméno znalce], jeho závěry korespondují se svědeckou výpovědí [jméno] [příjmení], který se na opravě v roce 2010 podílel, který posuzoval stav komunikace a vyhodnocoval, jakým způsobem bude oprava provedena. Ve své svědecké výpovědi opakovaně před soudem potvrdil, že stav komunikace nebyl dobrý, že se komunikace rozpadala, vlivem vody byla deformovaná, byly tam vyjeté koleje, díry, v části byla vystouplá, nebyla odvodněná, proto na ní stála voda, přičemž jak z výpovědi znalce [celé jméno znalce], tak výpovědi znalkyně [příjmení] i svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] vyšlo najevo, že má-li být soukromá komunikace napojena na veřejnou komunikaci, v daném případě krajskou komunikaci vedoucí centrem obce Janovice, měla by taková komunikace být odvodněna. Dále bylo v řízení prokázáno, že na cestě byly nerovnosti, že se drolila, že voda vymílala podkladové vrstvy, byla zdeformovaná a přestávala sloužit svému účelu. V neposlední řadě i z odborného vyjádření [jméno] [příjmení] vyplývá, že nepochybně cesta po 18 letech užívání od opravy z roku 1992 musela být opotřebovaná a opravu vyžadovala. O tom, jaký byl skutečný stav komunikace před opravou v roce 2010, se shodně vyjadřovali žalobci a), b), [jméno] [celé jméno žalobce], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [příjmení] uvádí, že cesta vykazovala nerovnosti a měla znaky poškození. Pokud tedy žalovaný 1. nebo [jméno] [příjmení] jako svědek před soudem vypovídali, že cesta byla dobrá, nevyžadovala žádné opravy, soud jejich výpovědím neuvěřil, protože v celém řízení se jedná o zcela osamocené výpovědi v rozporu s dalšími důkazy.

79. V průběhu řízení nebylo sporu o tom, že v roce 2010 skutečně proběhla rekonstrukce předmětné komunikace, podle žalobců se jednalo o opravu původní cesty, dle žalovaných o vybudování nové cesty. Soud neuvěřil tvrzením žalovaných, že v roce 2010 žalobce postavil novou cestu. Pokud tato tvrzení žalovaní 1,2 prokazovali svými účastnickými výpověďmi, případně výpovědí [jméno] [příjmení], jedná se o osamocené a nevěrohodné důkazy, které navíc v rozporu s řadou dalších důkazů, které naopak vzájemně korespondují. V roce 2010 se skutečně dle závěru soudu jednalo o rekonstrukci cesty v délce 109 metrů, prvních 85 metrů bylo opraveno tak, že povrchovou vrstvou byl asfaltobeton, na zbývající části komunikace v rozsahu 24 metrů byla položena zámková dlažba. První část opravy v délce 85 metrů prováděly Technické služby, [obec], cestu zhutnily podkladovou vrstvou komunikace, provedli podélné a příčné spádování, osazení obrubníků a přídlažby, příčné odvodnění, vrch zalili asfaltobetonem o tloušťce 5 cm. Zachovali původní komunikaci v délce, šířce i hloubce. Nedošlo k žádnému vybagrování podloží, byl použit původní makadam, cesta byla zhutněna. Oprava byla provedena tak, že vycházela ze stavu komunikace před opravou, z poškození komunikace, opravu organizoval žalobce a) jako vlastník cesty a tyto náklady Technickým službám uhradil ve výši 318 882 Kč ze společného jmění manželů, po všech uživatelích (včetně sebe) požadoval z částky 318 882 Kč pouze částku 276 462 Kč. Zbývající opravu provedl [jméno] [jméno], fakturoval částku 83 450 Kč, kterou žalobce uhradil ze společných prostředků s manželkou. K rozdělení mezi spoluuživatele byla při propočtu na jeden metr částka 354 522 Kč, (částka ve výši 3 252,50 Kč za jeden m).

80. Pokud jde o charakter opravy komunikace v roce 2010, soud má za to, že způsob této opravy byl v průběhu řízení zcela nepochybně prokázán, a to nejen výpovědí znalce, znaleckým posudkem [titul] [celé jméno znalce], odborným vyjádřením [příjmení], svědeckými výpověďmi, účastnickou výpovědí žalobců. Pokud žalovaní namítali, že cesta byla vybudována jako nová v roce 2010, byla vybagrována, došlo k vyhloubení podloží, soud těmto tvrzením neuvěřil, neboť byla prokazována pouze svědeckou výpovědí [jméno] [příjmení], naopak svědek [jméno] [příjmení], který opravu prováděl, zcela vyloučil, že by byla vybudována nová cesta, že by cestu hloubil, bagroval, před soudem potvrdil, že zachoval obrysy původní komunikace z roku 1991. Cestu nerozšiřoval, nehloubil podloží, vycházel z původní komunikace, zachoval původní vrstvu makadamu. Soud této svědecké výpovědi uvěřil, koresponduje se závěry znalce [celé jméno znalce], jeho svědecká výpověď koresponduje i s předloženými kopiemi stavebního deníku, ze kterého je zřejmé, jaké činnosti na stavbě cestě byly prováděny a rozsah těchto prací koresponduje s tím, jak způsob opravy popisovali žalobci a), b).

81. V neposlední řadě nebylo v řízení prokázáno, že by kdokoli jiný než [jméno] [příjmení], [jméno] [celé jméno žalobce], žalobci a žalovaní předmětnou cestu užíval. Pokud toto žalovaní 1,2 po celé řízení tvrdili, svá tvrzení před soudem neprokázali, naopak v průběhu místního šetření, jak vyplývá z protokolu o místním šetření ze dne 18.3.2021 svá tvrzení zpochybnili tím, když uvedli, že nikdo jiný skutečně v současné době cestu neužívá.

82. Pokud jde o znalecký posudek [titul] [příjmení], soud se se závěry znalkyně neztotožnil. Znalkyně se zaměřila na právní hodnocení a posouzení, které jí nepřísluší, neobjektivně posuzovala cestu v délce 150 m, přesto, že nepochybně byla v řízení prokázána cesta v délce 109 m, neměla k dispozici spisový materiál a potvrdila, že neví nic o stavu komunikace před opravou v roce 2010. Sotva se tedy dle závěru soudu mohla objektivně vyjádřit k charakteru a nutnosti rekonstrukce v roce 2010, v neposlední řadě navíc její závěry podporují skutková tvrzení žalobců o dlouhodobé udržovací variantě opravy. Znalkyně uvedla před soudem, že nešlo o žádné vybudování nové cesty, ale opravu stávající. Potvrdila nutnost odvodnění, pokud žalobci zpochybňovali její podjatost, nešlo dle závěru soudu o zpochybnění nezávislosti znalkyně, ale odborných závěrů, a v tomto směru se soud k stanovisku žalobců přiklonil.

83. Podle § 151n odst. 3 zákona č. 40/1964 Sb. pokud se účastníci nedohodli jinak, je ten, kdo je na základě práva odpovídajícího věcnému břemeni oprávněn užívat cizí věc, povinen nést přiměřeně náklady na její zachování a opravy; užívá-li však věc i její vlastník, je povinen tyto náklady nést podle míry spoluužívání.

84. Podle § 3028 odst. 1 občanského zákona č. 89/2012 Sb. se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.

85. Podle § 3028 odst. 2 občanského zákona č. 89/2012 není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných, jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

86. V projednávaném případě se soud zabýval nárokem na zaplacení částky ve výši 132 808 Kč s příslušenství, respektive s přihlédnutím k rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě nárokem ve výši 110 231 Kč s příslušenství představující přiměřené náklady na opravu komunikace zajišťující přístup k nemovitostem ve vlastnictví žalovaných. Soud po provedení dokazování, vyhodnocení důkazů a zjištění skutkového stavu věci posoudil žalobu po právní stránce ve smyslu ust. § 151n odst. 3 obč. zákona č. 40/1964 Sb. s přihlédnutím k přechodným ustanovením nového občanského zákona a dospěl k závěru, že žaloba byla ke zdejšímu soudu podána důvodně. Nárok žalobců vznikl vynaložením finančních prostředků za opravu cesty za účinnosti občanského zákona č. 40/1964 Sb., jedná se tedy o práva a povinnosti vzniklé z právního vztahu v době platnosti občanského zákona č. 40/1964 Sb. Jak vyplývá ze shora zjištěného skutkového stavu věci, v průběhu řízení bylo nepochybně prokázáno, že žalovaným 1., 2. svědčí právo cesty, nově služebnost, jejímž obsahem je právo chůze a jízdy přes pozemky ve vlastnictví bratrům [příjmení] a že toto věcné břemeno vzniklo na základě smlouvy o rozdělení spoluvlastnictví z roku 1951. Soud nemá pochybnosti o tom, že věcné břemeno platně vzniklo, že zajišťuje přístup k nemovitostem žalovaných 1., 2., zejména k rodinnému domu, který je součástí pozemku parc. [číslo] v kat. území [obec] u [obec]. Není pochyb o tom, že na věcné břemeno nemá žádný vliv skutečnost, že rodinný dům v době vzniku věcného břemene v roce 1951 se na pozemku nenacházel a byl vystavěn až v 60 letech, na charakter a rozsah věcného břemene nemá ani vliv to, že v době vzniku věcného břemene se jednalo o právo chůze, hnaní dobytka a povozu, s ohledem na historický a technologický vývoj je nepochybné, že v současné době obsahem tohoto věcného břemene je i právo jízdy motorovým vozidlem, neboť i samotný rozsah věcného břemene, respektive služebnosti se vyvíjí v čase a je třeba na charakter věci věcného břemene pohlížet v historických souvislostech. V neposlední řadě soud námitky žalobců a), b) o tom, že žalovaným snad nesvědčí věcné břemeno odmítl, neboť nárok, jehož se v tomto řízení žalobci domáhali, vyplývá z ust. § 151n odst. 3 obč. zákona a je nárokem, který směřuje vůči oprávněným z věcného břemene.

87. V průběhu řízení nebylo sporu o tom, že v roce 1951 se jednalo o polní prašnou cestu, která byla místy vysypaná kameny, nebylo sporu o tom, že první oprava cesty proběhla v letech 1991 – 1992. Základní spornou otázkou mezi účastníky bylo to, jaký byl stav komunikace před opravou v roce 2010, zda komunikace byla natolik zničená, že oprava byla nezbytná, a dále zda oprava, která v roce 2010 proběhla prostřednictvím Technických služeb a [jméno] [jméno], byla opravou stávající komunikace či zda se jednalo o vybudování nové cesty. Dle závěru soudu v průběhu řízení bylo nepochybně prokázáno, že stav komunikace před opravou byl špatný, že cesta byla rozdrolená, drobila se, byly tam díry, vyjeté koleje, místy byla vystouplá, stála na ní voda, nebyla odvodněna. Přesto, že žalovaní 1., 2. i svědek [příjmení] popisovali stav komunikace jako dobrý, sotva si lze představit, že by Technické služby přistoupily k opravě komunikace, která by to nevyžadovala, ze stavebních deníků je jednoznačně zřejmé, jak byla cesta opravována, tedy že v žádném případě nebyla budována cesta nová, ale byl zachován původní tvar komunikace, tedy v šířce 3,5 metrů, v hloubce [číslo] cm, že byla pouze zpevněna, zhutněna, že byly použity původní podkladové vrstvy - makadam, že došlo navíc pouze k odvodnění, osazení obrubníků a přídlažby, k příčnému odvodnění a položení povrchové úpravy z asfaltobetonu o tloušťce 5 cm. Soud neuvěřil odbornému posouzení [titul] [příjmení], který popisoval opravu v roce 2010 jako modernizaci komunikace, tento závěr byl zcela osamocený vzhledem ke znalecké výpovědi Ing. [celé jméno znalce], svědecké výpovědi [jméno] [příjmení], který samotnou opravu prováděl, stejně vypovídali další svědci [jméno] [celé jméno žalobce], [jméno] [jméno], [jméno] [příjmení], v neposlední řadě i znalkyně [příjmení] potvrdila, že při udržovací dlouhodobé variantě se náklady na opravu vyšplhají až přes 300 000 Kč, znalec [příjmení] [celé jméno znalce] před soudem potvrdil, že pokud by šlo o vybudování nové cesty, náklady by se nepohybovaly v rozsahu 350 000 Kč, jak je tomu v projednávaném případě, ale dosáhly by minimálně částky 720 000 Kč. Proto má soud za to, že v roce 2010 se v žádném případě nejednalo o vybudování nové cesty, ani o žádnou modernizaci cesty, ale cesta byla opravena, protože přestala sloužit svému účelu, přičemž základními požadavky cesty je, aby se po ní dalo chodit a jezdit, aby nebyla hlučná a prašná. Je-li navíc cesta napojena na veřejnou krajskou komunikaci, musí být odvodněna, to potvrdili jak svědek [příjmení], tak znalec [celé jméno znalce] [příjmení]. V daném případě tak žalobci postupovali správně, pokud provedli odvodnění cesty, které zabrání stékání vody na krajskou komunikaci, stékání do okolních domů a navíc zabrání destrukci komunikace, zejména v zimě voda v cestě mrzne a způsobuje deformaci vozovky.

88. V neposlední řadě bylo nepochybně prokázáno, že od opravy v roce 1991 - 1992 byla opakovaně cesta každým rokem udržována, opravována, veškeré opravy, údržby i finanční náklady hradil žalobce, žalovaní 1., 2. opakovaně před soudem potvrdili, že od nastěhování v roce 2001 se na žádné opravě sami fyzicky nepodíleli, žádné náklady na opravu a udržení cesty nevynaložili, cestu dlouhodobě od svého nastěhování užívali, tedy od roku 2001, aniž by se jakýmkoli způsobem na zachování a údržbě cesty, která je předmětem služebnosti, podíleli. Zdejší soud tedy požadavek žalobce, aby cesta byla bezúdržbová, aby oprava byla provedena tak, že nebude třeba cestu každým rokem udržovat, opravovat, zajišťovat jako průjezdnou, považuje soud za zcela legitimní ve světle toho, že je to právě žalobce, který cestu opravuje, udržuje a vynakládá finanční prostředky. V neposlední řadě bylo v průběhu řízení také prokázáno, že pokud cesta nebyla opravena, byly na ní díry, drolila se a rozpadala, byl problém se zimní obsluhou, kdy těžká technika odklízející sníh na takovou komunikaci vjíždět nemohla, případně pokud vjela, cestu dál ničila. Ve světle všech těchto okolností považuje soud rekonstrukci cesty v roce 2010 za opravu, která je přiměřená, adekvátní, reflektuje stav vozovky a že se jedná o minimum možné opravy tak, aby cesta byla sjízdná, schůdná, odvodněná, aby splňovala požadavky, které jsou na cestu kladeny, aby byla řádně napojena na veřejnou komunikaci a byla bezúdržbová. Pokud jde o vynaložené náklady opravy ve výši 354 522 Kč, považuje je soud za adekvátní a přiměřené náklady, náklady, které sloužily k opravě a udržení cesty tak, aby se po ní v roce 2010 dalo chodit a jezdit, aby sloužila svému účelu a byla bezúdržbová a aby tento účel zachovávala další desetiletí, neboť jak svědci a znalci potvrdili, cesta při provedené opravě a způsobu a charakteru opravy z roku 2010 vydrží až 50 let bez jakékoli dalších zásahů. V řízení bylo nepochybně prokázáno, že finanční prostředky za opravu byly vynaloženy, každá faktura na opravu cesty byla vystavena, částky byly vyúčtovány a proplaceny, dohromady se jedná o částku 354 522 Kč, faktury byly vystaveny na žalobce a), přičemž fakturovaná částka [právnická osoba] ve výši 318 882 Kč byla ponížena o 42 320 Kč, tedy k rozdělení mezi spoluuživatele připadla částka 276 462 Kč, zbytek představoval výdaje za dodatečnou opravu 24 m v ceně 78 060 Kč.

89. Vzhledem k tomu, že finanční prostředky za opravu cesty v délce 109 metrů vynaložil žalobce a) ze společného jmění manželů, toto bylo v řízení nepochybně prokázáno účastnickou výpovědí žalobce a), žalobkyně b), žalovaní 1., 2. toto ani nezpochybňovali, z dokladu vyplývá, že žalobce a) finanční prostředky uhradil, je ženatý, majetek má ve společném jmění manželů, je nepochybně naplněna aktivní legitimace žalobců, neboť jsou to ti, kteří finanční prostředky na opravu a udržení cesty vynaložili.

90. Pokud jde o pasivní legitimaci účastníků, v řízení bylo nepochybně prokázáno, a to účastnickými výpověďmi žalobců a), b), výpovědí svědků [jméno] [příjmení], [jméno] [celé jméno žalobce], [jméno] [jméno], ale i skutkovým tvrzením žalovaných 1., 2., že skutečně nikdo jiný v době podání žaloby a v současné době než [jméno] [příjmení], [jméno] [celé jméno žalobce], žalobci a), b) a žalovaní 1., 2. cestu neužívají. Z předložených listinných důkazů, potvrzení o provedení platby vyplývá, že [jméno] [celé jméno žalobce] i [jméno] [příjmení] náklady na opravu již uhradili, i když pro posouzení důvodnosti žaloby tato skutečnost vliv nemá. Naopak pokud žalovaní 1., 2. tak neučinili, ač vyzváni byli, nic z vynaložených prostředků nezaplatili, odmítli se na nákladech opravy podílet, jak vyplývá ze vzájemné korespondence mezi účastníky a předžalobní výzvy ze dne 3.10.2011, zcela nepochybně jsou žalovaní 1,2 pasivně legitimováni, jsou tedy oněmi oprávněnými z věcného břemene, kteří jsou ve smyslu ust. § 151n odst. 3 obč. zákona povinni podílet se na nákladech zachování a opravy věci, která je předmětem věcného břemene, respektive služebnosti. Nikdo jiný než uživatelé cesty, tedy [jméno] [příjmení], [jméno] [celé jméno žalobce], žalobci a), b) a žalovaní 1., 2. cestu neužívají a nikdo jiný se tedy na nákladech na zachování cesty nemusí a nemůže podílet.

91. Žalovaní 1., 2. v průběhu celého řízení zpochybňovali nárok i proto, že měli za to, že mezi účastníky existovala jiná dohoda, dohoda o tom, že se na nákladech nebudou muset podílet, neboť žalobce jim zajistí přístup z jiné nemovitosti. I kdyby taková případná dohoda mezi účastníky uzavřena byla, s odkazem na závěr odvolacího soudu nemá žádné právní účinky, neboť sotva se žalobce a) mohl zavázat zřízením přístupové cesty přes pozemky, které nebyly v jeho vlastnictví. Dle závěru soudu, i kdyby takový příslib byl učiněn, nic to nemění na povinnosti žalovaných v případě, že se nepodaří zřídit jinou přístupovou cestu, žalovaní jsou povinni podílet se na nákladech stávající cesty, kterou řadu let užívali a doposud užívají, navíc bylo prokázáno ze všech výpovědí, ale i účastnických výpovědí žalovaných 1., 2., že se žalovaní účastnili schůzky, že byli obeznámeni s tím, že bude probíhat oprava cesty, že bude třeba vynaložit náklady a že se na těchto nákladech určitým způsobem musí podílet. Žalovaní však od počátku jakýkoli podíl odmítali, byli připraveni maximálně uhradit 14 000 Kč, což ani do dnešního dne neučinili stejně jako částku, která byla přisouzena rozhodnutím Krajského soudu v Ostravě.

92. Z důvodů shora uvedených je zřejmé, že služebnost platně vznikla, že obsahem služebnosti je právo chůze a jízdy přes pozemky ve vlastnictví bratrů [příjmení], že žalobce vynaložil finanční prostředky na opravu ze společných prostředků SJM, že je aktivně legitimován spolu s manželkou domáhat se po ostatních spoluuživatelích přiměřené náhrady za tyto vynaložené prostředky, že v roce 1991 – 1992 proběhla první oprava cesty a cesta dostala konkrétní obrysy, které byly zachovány i při rekonstrukci cesty v roce 2010, jak vyplývá i ze znaleckých posudků, svědecké výpovědi, listinných důkazů, v žádném případě se nejedná o vybudování nové cesty, ale o opravu stávající komunikace a tato oprava byla nezbytná, neboť cesta již přestávala sloužit svému účelu, byla poškozená. Pokud za opravu byly vynaloženy finanční prostředky, jedná se o přiměřené účelně vynaložené náklady, které v žádném případě nesměřují k bezdůvodnému zhodnocení věci. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] vyplývá, že žalobci měli zájem ušetřit, nejednalo se o plýtvání penězi, že se jednalo o hospodárnou opravu komunikace, která do budoucna měla sloužit řadu let až desetiletí svému účelu. Nepochybně je dána pasivní legitimace účastníků, neboť oprávněný z věcného břemene je povinen se podílet na zachování a opravě věci, která je předmětem služebnosti, v daném případě se jedná o opravu komunikace, je povinen nést podle občanského práva přiměřeně náklady na její zachování, nelze se ztotožnit se stanoviskem žalovaných 1., 2., že se má jednat o zachování cesty ve stavu, v jakém byla služebnost zřízena. Nelze po žalobcích požadovat, aby se jednalo o zachování komunikace v podobě polní cesty odpovídající charakteru zřízení z roku 1951, věcné břemeno odráží historický, kulturní a technologický vývoj ve všech směrech, na jedné straně umožňuje žalovaným v kontextu historického a technologického vývoje jezdit po vozovce motorovými vozidly, na druhé straně musí cesta splňovat požadavky technologických norem aktuálních v době užívání, čili platných v současné době a z těchto normami předepsaných požadavků vycházela oprava z roku 2010, všechny tyto požadavky splňovala.

93. Následně se soud pečlivě zabýval tím, zda se na vynaložených nákladech opravy cesty mají žalovaní 1,2 jako oprávnění z věcného břemene (služebnosti) podílet ve stejném rozsahu jako vlastníci cesty. Soud si je vědom ustálené judikatury Nejvyššího soudu, zejména jeho nálezu č. 22 Cdo 1577/2004 ohledně přiměřenosti nákladů. Nárok žalobců proto posuzoval ve světle této judikatury a dospěl k závěru, že žalovaní se musí na vynaložených nákladech podílet rovnoměrně spolu s ostatními spoluuživateli bez ohledu na to, komu navíc svědčí vlastnické právo k cestě. Tento závěr opírá soud o skutečnost, že se v žádném případě nejednalo o vybudování nové cesty, byla opravena cesta stávající, žalobce opravou nesledoval žádné zajištění vyšší kvality věci (cesty), účelem opravy a vynaložených nákladů bylo zajištění základních požadavků cesty, aby byla odvodněna, neničila se, byla bezúdržbová, dalo se po ní bezpečně chodit a jezdit, nehrozilo poškození vozidel a v zimě mohla být udržována těžkou technikou. Žalobce veden tímto záměrem dle soudu nesledoval obohacení na své straně, náklady za zámkovou dlažbu přeúčtoval na asfaltový povrch, při opravě šetřil a opravu provedl vynaložením nezbytně nutných nákladů, jak bylo prokázáno. Proto vynaložené prostředky dle závěru soudu představují právě ty přiměřené náklady, které slouží k zachování věci a byly vynaloženy na opravu věci z důvodů nezbytně nutných, jak bylo prokázáno. Proto jakékoli jiné přerozdělení nákladů mezi uživatele (oprávněné z věcného břemene a vlastníky služebné věci) než dle rozsahu užívání stejným způsobem by představovalo nikoli spravedlivou úpravu poměrů mezi účastníky.

94. Pokud jde o charakter rozúčtování nákladů, který byl žalovanými zpochybňován, zdejší soud nastíněný způsob vyúčtování tak, jak ho žalobci a), b) prezentovali, považuje za logický a rozumný způsob vypořádání nároku ve výši 354 522 Kč. Byla-li fakturou [číslo] 2010 vyúčtována částka 318 882 Kč ponížená o 42 420 Kč, zbývalo k zaplacení opravy cesty v délce 85 metrů 276 462 Kč, což představuje 3 252,50 Kč za jeden délkový metr (276 462 Kč: 85). Zbývající část cesty v délce 24 metrů byla opravena jiným způsobem. Žalobci a), b) však propočetli tuto délku s cenou 3 252,50 Kč, tudíž na tuto část připadá částka 78 060 Kč, dohromady 354 522 Kč. Vzhledem k tomu, že se na zachování cesty mají podílet jak majitelé cesty, tak uživatelé, byly náklady rozpočítány mezi všechny čtyři uživatelé, tedy [jméno] [příjmení], [jméno] [celé jméno žalobce], žalobce a), b) a žalované 1., 2. [jméno] skulina užívá komunikaci v délce 36 metrů, tuto jeho část však užívají všichni další uživatelé, proto na něho připadá částka ve výši 29 272,50 Kč (36 metrů x 3 252,50 Kč = 117 090 Kč: 4). [příjmení] [jméno] [celé jméno žalobce] při zachování stejného principu 29 272,50 Kč + 30 356,70 Kč, na žalobce a), b) a žalované 1., 2. částka 132 810,50 Kč.

95. Žalovaní 1., 2. celé řízení namítali, že tento způsob výpočtu je nespravedlivý, že žalovaní 1., 2. cestu užívali mnohem v kratším rozsahu od roku 2001, nikoli od roku 1992 jako žalobci a), b), namítali, že v menším rozsahu než žalobci rekonstruovali rodinný dům, že cestu užívali v mnohem menším poměru než ostatní spoluuživatelé. K tomu navrhli důkazy, například stavební spisy Městského úřadu ve Frýdlantě nad Ostravicí ohledně toho, že žalobci rekonstruovali rodinný dům, stavěli bazén a podobně. Není pochyb o tom, že každý ze spoluuživatelů mohl předmětnou cestu po celou dobu užívání užívat v jiném rozsahu. Není však v možnostech soudu, aby dovodil, v jakém konkrétním rozsahu cestu užíval [jméno] [příjmení], [jméno] [celé jméno žalobce], žalobci a), b) nebo žalovaní 1., 2., tj. jak se na opotřebení cesty podílel každý ze spoluuživatelů a jak vysoký bude proto jeho podíl na nákladech opravy. Proto soud i z důvodu absence takových tvrzení a důkazů považuje užívání všech oprávněných za rovnocenné, proto přistoupil na propočet žalobců, který považuje za rozumný, logický a odůvodněný. Soud je přesvědčen, že pro odstup času nemůže učinit jiný závěr, než ten, že každý užíval cestu stejně. V průběhu řízení bylo z účastnických i svědeckých výpovědí nepochybně prokázáno, že své nemovitosti rekonstruovali všichni od [jméno] [celé jméno žalobce] přes žalobce a), b) až k žalovaným 1., 2. Jak dlouho rekonstrukce probíhaly, kolik aut těžké techniky po cestě jezdilo a ke komu, se nemůže podařit prokázat, navíc v tomto směru, jak soud znovu připomíná, absentují konkrétní skutková tvrzení a konkrétní důkazy ze strany žalovaných 1., 2, vzhledem k absenci tvrzení soud neprováděl k důkazům stavební spisy, jak žalovaní požadovali, neboť mu není známo, co by měly spisy prokazovat.

96. Z důvodů shora uvedených proto soud žalobě v celém rozsahu vyhověl, vynaložené náklady ve výši 354 522 Kč považuje zdejší soud za náklady nezbytné k zachování a opravě cesty, která je předmětem služebnosti, cesty, která je užívána jak majiteli cesty (žalobci a), b) a [jméno] [celé jméno žalobce]), tak oprávněnými z věcného břemene [jméno] [příjmení] a žalovanými 1., 2. Dle závěru soudu se rovněž jedná o přiměřené náklady. Jakýkoli jiný levnější způsob opravy by opětovně vedl k tomu, že cesta by byla poškozována, nebyla by kvalitní, byla by opakovaně udržována, opravována a spěla by k další důkladné rekonstrukci. I přesto, že se nepochybně jedná o vysoké náklady, jsou to náklady, které jsou odrazem toho, jakým způsobem byla cesta opravena v roce 1991 – 1992, zejména jakým způsobem byla užívána od roku 1992, jakým způsobem byla i od roku 2001 užívána ze strany žalovaných 1., 2. a jak bude do budoucna po opravě užívána všemi uživateli, tedy jak vlastníky, tak oprávněnými z věcného břemene. Opravená cesta dle závěru soudu nevykazuje znaky žádné modernizace, žádných luxusních a nadbytečných prvků, cesta byla opravena dobře, účelně, bezúdržbově, reflektovala charakter poškození, zachovala původní stav vozovky a za opravu byly vynaložené prostředky v nezbytně nutném rozsahu. Vzhledem k tomu, že se jedná o cestu ve vlastnictví soukromých osob, jak bylo prokázáno mimo jiné rozhodnutím Městského úřadu, nepochybně došlo k zlepšení a zhodnocení majetku na straně soukromých vlastníků, zvýšila se kvalita předmětu vlastnického práva. Na druhé straně je třeba si uvědomit, že se jedná o předmět vlastnického práva, který slouží k užívání a opotřebení dalších osob než pouze vlastníků,, a to právě oprávněnými z věcného břemene. Proto jim zákon ukládá, aby nesli přiměřené náklady na zachování a opravu cesty, aby kompenzovali opotřebení cesty, na kterém se podílejí a to směrech k zachování a nezbytné opravě. Soud dospěl k závěru, že žalobci vynaložené prostředky byly přiměřenými náklady, které sloužily zachování cesty a její opravě, aby se po ní dalo do budoucna chodit a jezdit, pokud žalobce zvolil na část cesty zámkovou dlažbu, cenu přepočítal na asfaltový povrch. Soud dospěl k závěru, že na těchto přiměřených nákladech jsou žalovaní 1., 2. povinni se podílet, a to v plném rozsahu. Na závěru soudu o pasivní legitimaci účastníků nemění nic ani skutečnost, že v průběhu řízení, jak vyplývá z darovací smlouvy, žalovaní 1,2 nemovitosti, které jsou předmětem řízení, převedli na dceru a zetě. Změna vlastníka panujících nemovitostí po podání žaloby nemění ničeho na pasivní legitimaci účastníků, kteří v době podání žaloby byli oprávněnými z věcného břemene, cestu od roku 2001 užívali, opotřebovávali a řadu let po podání žaloby panující pozemky vlastnili. Soud tedy žalobě v celém rozsahu vyhověl, žalované 1,2 výrokem I. zavázal, aby společně a nerozdílně uhradili žalovanou částku poníženou o to, co bylo přiznáno rozhodnutím Krajského soudu v Ostravě, tedy částku ve výši 110 231 Kč včetně příslušenství představující zákonné úroky z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 110 231 Kč, a to od 12.10.2011 s ohledem na doručení předžalobní výzvy ze dne 3.10.2011, doručené dne 7.10.2011, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí podle § 160 odst. 1 o.s.ř.

97. V průběhu řízení vznikly náklady státu za vypracovaný znalecký posudek ve výši 13 729 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaní 1., 2. byli procesně neúspěšní, zavázal je soud jako procesně neúspěšné účastníky řízení k tomu, aby zaplatili náklady státu ve výši 13 729 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám Okresního soudu ve Frýdku-Místku.

98. Pokud jde o důkazní návrhy souhlasného prohlášení, zpráv z archivu, rozhodnutí o dodatečném povolení stavby, čestné prohlášení, rozhodnutí městského úřadu v Janovicích, cenovou nabídku, stavební spisy, podmínky pro zřízení pro zřízení přístupové cesty, technologickou příručku, katalog vozovek polních cest, diagnostiku a management vozovek, svědeckou výpověď [příjmení], [příjmení], [příjmení], [příjmení], [příjmení] [příjmení], [příjmení], [příjmení], [celé jméno žalovaného], [celé jméno žalované], [příjmení], tyto důkazní soud zamítl, neboť je nepovažoval za nezbytné.

99. U posledního jednání právní zástupce žalobců uvedl, že netrvá na svědecké výpovědi [příjmení], [příjmení], [příjmení], [příjmení], [příjmení], [příjmení], [příjmení], [příjmení] a [obec].

100. Výrok o nákladech řízení vyplývá z ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého procesně úspěšný účastník řízení má právo na zaplacení účelně vynaložených nákladů řízení. Žalobci a), b) byli zcela procesně úspěšní, mají proto právo na zaplacení účelně vynaložených nákladů řízení, které představuje zaplacený soudní poplatek za žalobu ve výši 6 640 Kč, zaplacený soudní poplatek za odvolání ve výši 6 641 Kč a zaplacený soudní poplatek za dovolání ve výši 20 000 Kč, dohromady 33 281 Kč, dále odměnu za právní zastoupení z tarifní hodnoty 132 808 Kč podle § 7 za použití § 12 odst. 4 adv. tarifu vyhl. č. 177/1996 Sb., dle kterého jde-li o společné úkony při zastupování nebo obhajobě dvou nebo více osob, náleží advokátovi za každou takto zastupovanou nebo obhajovanou osobu mimosmluvní odměna snížená o 20 %, proto 1 úkon po 10 272 Kč.

101. Pokud jde o úkony v první fázi řízení, tedy od podání žaloby do vyhlášení rozsudku u Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 13.6.2016, jedná se celkem o 22 úkonů po 10 272 Kč a polovinu úkonu za 5 136 Kč, celkem 231 120 Kč za převzetí věci, sepis žaloby, předžalobní výzvu, vyjádření ze dne 6.6.2013, jednání u Okresního sudu ve Frýdku-Místku ze dne 22.11.2013 za 2 úkony, vyjádření ze dne 3.3.2014, jednání u Okresního sudu ve Frýdku-Místku ze dne 15.4.2014 za 2 úkony, vyjádření k návrhu na vydání předběžného opatření ze dne 10.7.2014, místní šetření dne 4.8.2014, jednání u Okresního sudu ve Frýdku-Místku ze dne 17.2.2015 za 2 úkony, jednání u Okresního sudu ve Frýdku-Místku ze dne 24.4.2015 za 2 úkony, vyjádření ke znaleckému posudku, jednání u soudu ze dne 14.1.2016 za 2 úkony, jednání ze dne 6.4.2016 za 2 úkony, jednání ze dne 2.6.2016 za 2 úkony a dále polovina úkonu za účast u vyhlášení rozsudku ze dne 13.6.2016 ve výši 5 136 Kč, dohromady v této fázi řízení odměna právního zastoupení 231 120 Kč, dále 23 režijních paušálů po 300 Kč, celkem 6 900 Kč a dále náhrada za promeškaný čas a cestovné ve výši 7 555 Kč včetně DPH, a to cestu k jednání k Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku dle předloženého vyúčtování a shora uvedených úkonů osobním motorovým vozidlem při průměrné spotřebě 5,3 l /100 km a vyhláškové ceny 36 Kč za litr, opotřebení dle vyhlášky a ztrátu času za cestu u jednání u soudu + DPH ve výši 7 555 Kč včetně DPH.

102. Náklady v druhé fázi řízení, a to po podání odvolání ke Krajskému soudu v Ostravě do rozhodnutí KS v Ostravě po dovolání představují celkem odměnu za 4 úkony právní pomoci za sepis odvolání, jednání u Krajského soudu ze dne 4.5.2017 a sepis dovolání a jednání u KS Ostrava dne 6.5.2019, za 4 úkony po 10 272 Kč celkem 41 088 Kč a 4 režijní paušály po 300 Kč, celkem 1200 Kč, dohromady 42 288 Kč bez DPH a dále náhradu za promeškaný čas v souvislosti s poskytnutím právní služby a cestovné, účast na soudním jednání ze dne 4.5.2017 a 6.5.2019, dohromady 1568 Kč za náhradu cestovních výdajů do [obec] a zpět, celkem 65 km při průměrné spotřebě 5,3 l /100 km, cena paliva dle vyhlášky 36 Kč litr, dohromady 284 Kč, celkem 784 Kč při jedné cestě včetně DPH, obě cesty dohromady 1568 Kč.

103. Další náklady žalobců v poslední fázi po vrácení věci okresnímu soudu představuje odměna právního zastoupení za sdělení procesního stanoviska včetně doplnění ze dne 26.9.2019, jednání u Okresního soudu ve Frýdku-Místku 2 úkony dne 16.10.2019, doplnění skutkových tvrzení k žádosti soudu ze dne 27.1.2020, jednání dne 28.1.2020 2 úkony, vyjádření k žádosti soudu, jednání ze dne 14.12.2020 2 úkony, místní šetření ze dne 18.3.2021, jednání ze dne 22.3.2021 2 úkony, jednání ze dne 10.5.2021 2 úkony, námitka podjatosti znalkyně a jednání ze dne 18.10.2021 2 úkony, 16x 10 272 Kč, celkem 164 352 Kč bez DPH + 16 režijních paušálů po 300 Kč, dohromady 4 800 Kč, celkem 169 152 Kč a dále částku ve výši 6 192,30 Kč včetně DPH za náhradu za promeškaný čas v souvislosti s poskytnutím právní služby a cestové, a to vždy účast na soudním jednání specifikovaném shora, ujetých 23 km k Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku a zpět do sídla advokátní kanceláře při průměrné spotřebě 5,3 l /100 km vyhláškové ceny a opotřebení dle vyhlášky, náhrada za promeškaný čas cesty, celkem 54 půlhodin po 100 Kč, dohromady 5 400, jízdné vyhláškové ceny v roce 2020 po 27,80 Kč, opotřebení 4,20 na jeden km, dohromady 259,20 (2x 129,60 Kč) a v roce 2021 vyhláškové ceny po 31,50 Kč a opotřebení po 4,40 Kč, celkem 404,80 Kč (4x101, 20 Kč). Celkem za jízdné 792,30 Kč. Dohromady činí náklady 593 743,22 včetně DPH. Tyto náklady řízení dle výroku II. jsou žalovaní 1., 2. povinni zaplatit společně a nerozdílně žalobcům a), b) do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobců a), b). Pokud jde o další náklady představující odměnu právního zastoupení za úkony představující vyjádření žalobců a), b), které nebyly soudem přiznány, nejedná se v daném případě o účelně vynaložené náklady řízení, část vyjádření přiznána jako úkon účelně vynaložený byla, část vyjádření nikoli, a to vzhledem k tomu, že tato vyjádření nebyla ze strany soudu vyžadována, žalobci a), b) vždy reagovali pouze na doručené stanovisko protistrany, navíc v těchto vyjádřeních se opakovaly stěžejní skutková tvrzení i námitky žalobců a), b). Stejně tak soud nepřiznal jako účelně vynaložené náklady řízení jednotlivé porady právního zástupce s žalobci a), b), a to vzhledem k tomu, že řízení trvalo řadu let, nepochybně žalobci a), b) i zástupce byli s předmětem sporu důkladně obeznámeni a zdejší soud neshledává nutnost těchto konkrétních porad, které byly účtovány. Soud tedy dospěl k závěru, že účelně byly vynaloženy náklady právního zastoupení včetně zaplacených soudních poplatků, promeškaného času i jízdného jsou v celkové výši 593 743,22 Kč. Současně by si měli účastníci uvědomit, že předmětem řízení byla částka 132 808 Kč, respektive 110 231 Kč, přičemž náklady řízení za délku celého řízení mnohonásobně přesáhly předmět sporu, na což byly obě strany v průběhu celého řízení, zejména po zrušení rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě na základě rozhodnutí Nejvyššího soudu v Brně upozorňovány a opakovaně byly vedeny ke smírnému vyřešení sporu, stejně jako byli účastníci upozorňováni na nenavyšování dalších nákladů řízení, obě strany však žádaly ve sporném řízení pokračovat až do skončení věci rozhodnutím soudu.

Poučení