14 C 72/2020-95

Rubrum

Okresní soud ve Vsetíně – pobočka ve Valašském Meziříčí rozhodl samosoudkyní Mgr. Ludmilou Gerlovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátkou [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] pro zaplacení 251 718 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 25 168 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 25 168 Kč od 11. 5. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobci částku 226 550 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 251 718 Kč od 31. 5. 2018 do 10. 5. 2019 a z částky 226 550 Kč od 11. 5. 2019 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku ve výši 60 800 Kč, k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta, ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou podanou dne 28. 6. 2020 domáhal po žalované zaplacení částky 251 718 Kč s příslušenstvím. Tvrdil, že žalovaná si od žalobce dne 10. 12. 2017 ústně objednala zpracování dat z vodního zdroje [číslo] prameniště [obec] pro účely zpracování matematického modelu proudění vody v území. Bylo dohodnuto, že cena bude účtována jako obvyklá, žalobce sdělil tehdejšímu starostovi žalované cenu za jeden datový bod, která byla akceptována. Žalobce požadavek žalované splnil, za provedenou činnost vystavil fakturu č. [spisová značka] ze dne 15. 5. 2018 splatnou 30. 5. 2018 na částku 251 718 Kč, která však byla žalobci opakovaně vrácena se sdělením, že plnění faktury nebylo řádně projednáno a výše plnění nebylo řádně zahrnuto do rozpočtu. Na zasedání zastupitelstva žalované dne 27. 6. 2018 žalovaná uznala jako oprávněné náklady žalobce částku 20 800 Kč, ani tato částka nebyla dosud žalobci zaplacena. U jednání žalobce tvrdil, že elektronický platební rozkaz vydaný soudem nabyl právní moci, jelikož plná moc udělená právnímu zástupci žalované je neplatná pro nedostatek zmocnění zastupitelstvem, případně radou obce. Zastupitelstvo žalované tím, že projednávalo fakturu žalobce, si vyhradilo právo pověřovat starostu k udělení plné moci. V podání ze dne 16. 12. 2020 žalobce změnil svá tvrzení ohledně data uzavření ústní smlouvy s žalovanou tak, že ústní smlouva s žalovanou byla uzavřena 18. 12. 2017. U sjednání smlouvy byl přítomen pouze on a starosta žalované [příjmení] [jméno] [jméno]. Žalobce opakovaně odmítal poskytnutí dat prokazatelně i e-mailem ze dne 15. 12. 2017 a až po dohodě se starostou na ceně a rozsahu dat a faktickém uzavření smlouvy započal vyvíjet aktivní činnost směřující ke zpracování a předání datových bodů. Dne 26. 1. 2018 e-mailem poskytl zpracovatelce studie Ing. [jméno] [příjmení] 1 369 380 bodů, dne 18. 2. 2018 poskytl 557 756 bodů. Žalobce musel data zpracovat, vyhodnotit grafové křivky a zpracovat je do číselné podoby. I kdyby datové body poskytl a nezpracovával je, byla by cena naprosto stejná.

2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby. Upozornila na existenci smluv uzavřených mezi žalobcem a žalovanou, a to nájemní smlouvy z 22. 10. 2008, smlouvy o dodávce pitné vody z 22. 10. 2008 a příkazní smlouvy o výkonu činnosti odpovědného zástupce ze dne 24. 4. 2002, na základě kterých žalovaná pronajala žalobci pozemek parc. [číslo] ([anonymizováno] [rok]) v k.ú. [obec] se studnou [číslo] za účelem odběru podzemní vody pro výrobu pitné vody, žalobce se zavázal uskutečňovat dodávku pitné vody ze studny [číslo] do vodovodu žalované a zároveň vykonával činnost odpovědného zástupce pro provoz obecního vodovodu u žalované. Tyto smlouvy byly používány k využívání zpracovaných dat z vodního zdroje [číslo] prameniště [obec], a to žalobcem i žalovanou, kteří měli tato data souběžně monitorované u žalobce i žalované. Monitoring dat žalobce i žalované byl vzájemně propojený, žalobce jej pro žalovanou sám zprovoznil. Žalovaná plánovala z důvodu bezpečnosti silničního provozu výstavu křižovatky u [příjmení] mostu, žalobce jako zastupitel navrhl zhotovení matematického modelu proudění podzemních vod a případného šíření kontaminace na akci [obec] – [anonymizováno] [obec] [právnická osoba] zdroje [obec] dle nabídky za částku 51 138 Kč vč. DPH. Jako odpovědný zástupce pro provoz vodovodu připravil objednávku na tuto společnost, kterou zaslal paní [jméno] [příjmení], odpovědné pracovnici [právnická osoba] zdroje [obec]. Společnost [ulice] zdroje [právnická osoba] se v mezidobí dostala do úpadku a konkurzu, dne 14. 2. 2018 mezi žalovanou a Ing. [jméno] [příjmení] došlo k uzavření nové objednávky na vypracování předmětného matematického modelu za stejnou cenu, pouze bez DPH, tj. cenu 42 300 Kč. Žalobce měl v rámci své pravomoci dodat data potřebná ke zhotovení matematického modelu, žalovaná si u žalobce zpracování těchto dat neobjednala a už vůbec nedošlo ke vzájemné dohodě o ceně za tato data. Žalobce data poskytl zhotoviteli matematického modelu Ing. [příjmení]. Žalovaná byla přesvědčena, že poskytnutí dat je bezplatné s ohledem na provázanost se zmíněnými smlouvami a s ohledem na to, že žalobce nikdy žalovanou neinformoval o tom, že by měla žalovaná něco platit. Kdyby žalovaná věděla o částce 251 718 Kč, nikdy by na vypracování matematického modelu nepřistoupila. Žalobce fakturu na částku 251 718 Kč předložil žalované třikrát, poprvé 3 měsíce po vyhotovení matematického modelu. To si žalobce celou záležitost vyříkal s bývalým starostou žalované [příjmení] [jméno] [jméno], žalobce sdělil, že ji nepožaduje uhradit a fakturu roztrhali. Znovu předložené faktury mu byly vráceny dopisy z 30. 5. 2018 a 14. 6. 2018, rada obce rozhodla o vrácení faktury žalobci 13. 6. 2018 a zastupitelstvo dne 27. 6. 2018. Částka 20 800 Kč bez DPH za přípravu podkladů pro paní [příjmení], místní šetření, geodetické zaměření výšek v terénu a zpracování měření a cestovní výlohy dle žalované odpovídá vícenákladům ze shora uvedených smluv, tuto částku určilo zastupitelstvo k zaplacení, ale nebyla žalobcem řádně vyfakturována fakturou přímo na tuto částku a bez takovéto faktury žalované není schopna ji řádně uhradit, což žalobci několikrát sdělovala. K námitkám ohledně nedostatku zmocnění právního zástupce žalované doložila, že starostou obce je Ing. [jméno] [příjmení], odpor i následné vyjádření k žalobě podepsali žalovaná zastoupená starostou i právní zástupce žalované. Odkázala na právní úpravu a judikaturu, podle níž je starosta oprávněn udělit procesní plnou moc k zastupování obce v řízení před soudem, aniž by potřeboval předchozí rozhodnutí orgánů zastupitelstva.

3. Soud po podání žaloby vydal dne 13. 8. 2020 v této věci elektronický platební rozkaz, který však byl zrušen včas podaným odporem žalované. Soud proto ve věci nařídil ústní jednání.

4. Soud ve věci provedl listinné důkazy, z nichž zjistil následující skutečnosti: ze zápisu z ustavujícího zasedání zastupitelstva z 30. 10. 2018, že starostou žalované byl zvolen Ing. [jméno] [příjmení], místostarosty Ing. [jméno] [příjmení] a Ing. [jméno] [příjmení]; ze zápisu ze 7. zasedání zastupitelstva z 15. 5. 2019, že zastupitelstvo vzalo na vědomí přijetí předžalobní výzvy žalobce a informaci starosty, že věc byla předložena právnímu zástupci obce JUDr. [příjmení]. Zastupitelstvo rovněž pověřilo starostu k prověření možnosti ukončení spolupráce se správcem vodovodu – žalobcem dle příkazní smlouvy ze dne 24. 4. 2002; z příkazní smlouvy o výkonu činnosti odpovědného zástupce z 24. 4. 2002, že žalovaná jako příkazce a žalobce jako příkazník uzavřeli na dobu neurčitou smlouvu, kterou se žalobce zavázal k výkonu funkce odpovědného zástupce pro provoz obecního vodovodu v obci [obec]. Výkon této funkce spočíval v zajištění dohledu nad správným a včasným zajištěním odečtu spotřeby vody u odběratelů i ve vodohospodářských dílech, dohledu na správný provoz vodovodu a vodohospodářských děl, poskytnutí příslušné technické, materiálové a logistické pomoci provozovali, která povede ke správnému provozování vodovodu. Ve smlouvě byla sjednána hodinová odměna 300 Kč/hodinu; z dodatku [číslo] příkazní smlouvy o dílo z 10. 12. 2007, že strany se dohodly s platností od 1. 1. 2008 na podrobnější specifikaci prováděných prací odpovědného zástupce tak, že bylo vymezeno, co se rozumí činností spočívající v dohledu nad správným provozem vodovodu a vodohospodářských děl a co se rozumí technickou, materiálovou a logistickou pomocí; ze smlouvy o dodávce pitné vody ze dne 22. 10. 2008, že žalobce jako dodavatel vody a žalovaná jako odběratel vody uzavřeli na dobu 34 let smlouvu, na základě které se žalobce zavázal uskutečňovat dodávku pitné vody z vodního zdroje, tj. studny [číslo] – prameniště [obec] do vodovodu žalované v předávacím místě v množství sjednaném ve smlouvě a žalovaná se zavázala dodanou vodu odebrat a zaplatit za ni žalobci dohodnutou cenu. Podle smlouvy je žalovaná vlastnicí studny [číslo] v prameništi [obec] na pozemku parc. č. [rok] v k.ú. [obec] a má platné povolení k odběru podzemní vody, zatímco žalobce je vlastníkem potrubního vystrojení studny, elektroinstalace, propojovacího vodovodního řádu 2-1, přípojky NN a ovládacího kabelu podél řadu 2-1, systému [příjmení] a EZS. Žalovaná se pro účely smlouvy zavázala zřídit ve prospěch žalobce nájemní právo; z nájemní smlouvy ze dne 22. 10. 2008, že žalovaná jako pronajímatel a žalobce jako nájemce uzavřeli na dobu 34 let nájemní smlouvu, jejímž předmětem byla obslužná komora studny a studna [číslo] nacházející se na pozemku parc. č. 1903 v k.ú. [obec] a pozemek parc. č. 1903 v k.ú. [obec] Tyto nemovité věci byly nájemci pronajaty za účelem odběru podzemní vody pro výrobu pitné vody, umístění zařízení pro dopravu a hygienické zabezpečení pitné vody ze studny [číslo] do vodovodu žalované. Odpovědnost za dodržování příslušných předpisů nese nájemce; z nabídky [číslo] že [právnická osoba] zdroje [právnická osoba] zaslala nabídku na akci [obec], prameniště [obec] – matematický model na částku 42 300 Kč bez DPH, tj. 51 183 Kč vč. DPH. Součástí nabídky bylo terénní šetření 3 hodiny po 450 Kč, dopravné 95 km po 10 Kč, získání vstupních údajů, podkladových dat 5 000 Kč a zpracování matematického modelu proudění podzemních vod a případného šíření kontaminace 35 000 Kč. Nabídka je datována říjnem 2017, jako objednatel je označen žalobce, jako zpracovatel Ing. [jméno] [příjmení]; ze zápisu z 26. zasedání zastupitelstva z 15. 11. 2017, že jedním z bodů jednání byla křižovatka u [anonymizováno] mostu a zadání hydrogeologického posudku. Proběhlo bouřlivé jednání mezi zastupiteli. Žalobce jako jeden z přítomných zastupitelů vysvětloval dopad výstavby křižovatky na vodní zdroj studny [číslo]. Dva předchozí posudky ho nepřesvědčily, že se nic nestane, ale po konzultacích s odborníky na hydrogeologii přednesl možnost vypracování matematického modelu území s tím, že je to vlastně jeho právní ochrana, jelikož zodpovídá za kvalitu vody dodávané do obce. Výsledkem jednání bylo vyvolat jednání s Ředitelstvím silnic a dálnic ČR a zadat vypracování matematického modelu území. Zastupitelstvo pověřilo starostu Ing. [jméno] zadáním vypracování matematického modelu území dle zaslané nabídky; z e-mailu žalobce ze dne 22. 11. 2017 adresovaného [jméno] [příjmení], že tento zaslal objednávku [jméno] [příjmení] a žádal o její potvrzení, v kopii byl uveden [jméno] [jméno]. Přílohou e-mailu byla objednávka žalované adresovaná [právnická osoba] zdroje [právnická osoba] datovaná dne 22. 11. 2017 vyřizovaná žalobcem jako odpovědným zástupcem pro provoz vodovodu, podle níž bylo objednáno vypracování matematického modelu proudění podzemních vod a případného šíření kontaminace na akci [obec] – prameniště [obec] – matematický model dle nabídky [číslo] z října 2017 v celkové ceně 51 183 Kč vč. DPH; z dopisu žalobce adresovaného žalované, konkrétně starostovi Ing. [jméno], z 15. 12. 2017, že žalobce sdělil Ing. [jméno], že nehodlá dále spolupracovat na vypracování jakýchkoli posudků a dokladů, které by mohly vést k účelovému zúžení řádně vyhlášeného a schváleného ochranného pásma II. stupně vodního zdroje [číslo] v prameništi [obec] a jako jeho provozovatel nebude poskytovat jakékoli provozní údaje, které mohou být překrucovány nebo zneužity k chybné interpretaci provozu vodního zdroje. Odůvodňoval to tím, že byl na zastupitelstvu předchozího dne nařčen místostarostou [příjmení] z ovlivňování zadání objednaného matematického modelu tak, že zadá hodnoty, aby posudek nevyšel a křižovatka se nemohla realizovat. Žádal o stornování objednávky vypracování matematického modelu, jelikož nabyl dojmu, že žalovaná má zájem ovlivnit posudek, aby vyšel ve prospěch křižovatky. Pokud chce zaříznout křižovatku, nepotřebuje posudek za obecní peníze v hodnotě 50 000 Kč a mohl to dávno udělat. Přiložen je e-mail z 15. 12. 2017, kterým byl dopis odeslán; z e-mailu [jméno] [příjmení] adresovaného žalobci z 14. 1. 2018, že [jméno] [příjmení] upozorňovala žalobce, že nedostala žádné další podklady k vypracování matematického modelu, jak se domlouvali na schůzce před Vánocemi. Nemohla tak na modelu začít pracovat a žádala o jejich zaslání; z přehledu e-mailů z e-mailové schránky žalobce a e-mailů žalobce ze dne 26. 1. 2018 adresovaných [jméno] [příjmení], že žalobce zaslal [jméno] [příjmení] data z let 2009, 2010, 2014, 2015, 2016, 2017; z e-mailů žalobce ze dne 18. 2. 2018 adresovaných [jméno] [příjmení], že žalobce zaslal [jméno] [příjmení] uvedenými e-maily data z roku 2011, 2012 a 2018; z objednávky z 14. 2. 2018, že žalovaná jednající starostou Ing. [jméno] [jméno] adresovala Ing. [jméno] [příjmení] objednávku zn. 158/ 2018 s tím, že žalovaná objednává vypracování matematického modelu proudění podzemních vod a případného šíření kontaminace na akci [obec] – prameniště [obec] – matematický model za cenu 42 300 Kč, k ceně nebude účtováno DPH. Termín vypracování 28. 2. 2018. Přiložen byl doklad o odeslání objednávky z 14. 2. 2018; z faktury č. [spisová značka], že žalobce vyúčtoval žalované fakturou vystavenou dne 15. 5. 2018 splatnou dne 30. 5. 2018 částku 251 718 Kč za data z vodního zdroje - studny [číslo] prameniště [obec] pro zapracování matematického modelu proudění vody v území dle ústní objednávky ze dne 10. 12. 2018, a to za přípravu podkladů pro paní [příjmení] a místní šetření částku 18 000 Kč (tj. 40 hodin x 450 Kč), za hodnoty hladin ve stupni [číslo] za roky 2009 – 2018 částku 187 231,50 Kč (tj. 1 872 315 bodů x 0,10 Kč), za geodetické měření výšek v terénu a zpracování měření částku 2 550 Kč (tj. 3 hodiny po 850 Kč) a za cestovní výlohy 250 Kč (tj. 25 km x 10 Kč), DPH činila 43 686,62 Kč. Jako datum uskutečnění zdanitelného plnění je faktuře datum 15. 5. 2018; ze seznamu vydaných faktur žalobce za rok 2018 a přehledu fakturovaných položek, že tento obsahuje přehled faktur vystavených žalobcem žalované s uvedením částek a data zaplacení. Faktura č. [spisová značka] není mezi těmito fakturami uvedena. Dne 15. 5. 2018 byla dle tohoto přehledu vystavena pouze faktura č. [spisová značka] na částku 8 059 Kč vč. DPH za opravu a ověření vodoměrů, dopravné a balné a zajištění ověření. Z přehledu faktur je také evidentní, že mezi žalobcem a žalovanou kromě smluv předložených v tomto řízení existovala ještě smlouva o dílo č. [anonymizováno] [číslo], na jejímž základě žalobce žalované rovněž fakturoval; z dopisů žalované adresovaných žalobci zn. [anonymizováno] 2018, že žalovaná opakovaně vrátila žalobci fakturu č. [spisová značka] s tím, že plnění nebylo řádně projednáno a nebylo zahrnuto do rozpočtu obce za rok 2018. První dopis je datován dnem 30. 5. 2018, druhý dnem 14. 5. 2018, ale zjevně se jedná o písařskou chybu, jelikož dopis obsahuje informaci, že tuto záležitosti projednala rada obce 13. 6. 2018. Oba dopisy podepsal starosta Ing. [jméno] [jméno]; ze zápisu a usnesení z 32. zasedání zastupitelstva ze dne 27. 6. 2018 soud zjistil, že zastupitelstvo rozhodlo o vrácení faktury č. [spisová značka] za poskytnutí dat žalobci, jako oprávněné byly shledány poklady příprava podkladů pro paní [příjmení] a místní šetření 18 000 Kč, geodetické zaměření výšek v terénu a zpracování měření 2 550 Kč a cestovní výlohy 250 Kč. Zápis je podepsán i starostou žalované, přítomen na zasedání zastupitelstva byl i žalobce; z dodatku [číslo] ke smlouvě o dodávce pitné vody z 22. 8. 2018, že jím došlo ke zvýšení ceny pitné vody s ohledem na změnu právní úpravy ukládající provozovateli zavedení monitorovacího programu za účelem zvýšení bezpečnosti vodních zdrojů a udržení kvality pitné vody. Kromě toho bylo sjednáno, že žalobce bude žalované vedle výsledků analýz kvality pitné vody dodávat jednou ročně nebo na vyzvání i hodnoty monitorovaných hodnot určených pro analýzu rizik vodního zdroje. Dodatek byl schválen zastupitelstvem žalované dne 8. 8. 2018; z předžalobní výzvy ze dne 25. 4. 2019, že žalobce prostřednictví své právní zástupkyně vyzýval žalovanou k zaplacení částky 251 718 Kč. K předžalobní výzvě je přiložen podací lístek svědčící o jejím odeslání ze dne 3. 5. 2019; z odpovědi žalované na dopis žalobce doručený dne 14. 5. 2019, že tento se týká výstavby křižovatky a s tím souvisejícího ochranného pásma. Tento dopis obsahuje informaci, že matematický model byl vypracován na popud žalobce; z odpovědi na předžalobní výzvu ze dne 25. 8. 2019, že žalovaná reagovala na předžalobní výzvu, uváděla shodné argumenty jako v tomto řízení s tím, že je ochotna uhradit částku 20 800 Kč za přípravu podkladů pro paní [příjmení] a místní šetření, geodetické zaměření výšek v terénu a zpracování měření a cestovní výlohy; z repliky k reakci na předžalobní výzvu ze dne 19. 8. 2019, že žalobce prostřednictvím své právní zástupkyně reagoval na dopis z 25. 8. 2019, tato obsahuje rovněž shodná tvrzení, jaké žalobce uplatňuje v rámci tohoto řízení; z rozhodnutí Ministerstva zemědělství ČR, oboru státní správy ve vodním hospodářství ze dne 17. 2. 2020, že tento orgán rozhodl o odvolání žalobce proti rozhodnutí Krajského úřadu Zlínského kraje, odboru životního prostředí [číslo jednací] sp.zn. KUSP [číslo] [anonymizováno] ze dne 21. 9. 2019 tak, že jej zrušil a vrátil k novému projednání a rozhodnutí. Jednalo se o rozhodnutí, jímž byl jako odborný zástupce provozovatele vodovodu pro veřejnou potřebu označen Ing. [jméno] [příjmení]. Rozhodnutí bylo zrušeno mimo jiné proto, že smlouva o činnosti odpovědného zástupce vodovodu uzavřená mezi žalovanou a Ing. [příjmení] ze dne 8. 10. 2019 neměla žádnou doložku o tom, že byla projednána orgány obce a žalovaná netvrdila ani nedoložila, že k tomu došlo.

5. Ve věci byl jako účastník řízení podle § 131 odst. 1 o.s.ř. vyslechnut žalobce, který vypověděl, že před 6 lety v obci vznikl záměr zřídit křižovatku v blízkosti vodního zdroje – podzemní studny, který provozuje od roku 2009. Zjistil, že křižovatka má zasahovat do ochranného pásma vodního zdroje. Dle hydrogeologických posudků zadaných obcí bylo možné snížit ochranné pásmo vodního zdroje, on nesouhlasil. Obrátil na zpracovatele původního posudku ochranného pásma Ing. [příjmení], který mu doporučil zpracování matematického modelu, který bude popisovat proudění vod a doporučil mu Ing. [příjmení]. Obrátil jsem se na ni, tato vypracovala nabídku a zastupitelstvo ji schválilo. Ing. [jméno] jej pověřil jako odpovědného zástupce pro provoz vodovodu k zaslání objednávky. V obci vystupoval jako občan, zastupitel, podnikatel, který dodává vodu a jednak jako odpovědný zástupce pro provoz vodovodu. Když se zadal matematický model, Ing. [příjmení] do toho začal mluvit, slovně jsme se střetli a on zaslal žalované své stanovisko, že nehodlá dále spolupracovat a vyzval ji, ať zruší objednávku na matematický model. Poté jej navštívil v kanceláři Ing. [jméno], ten mu sdělil, že jsou potřebná data povrchových a podzemních vod, jde o relevantní informace z řídicího systému, který v roce 2008 a 2009 instaloval a který provádí trvalý monitoring čerpání vody a hladiny ve studni. Ten monitoring nebyl zahrnut do cen vody a on jej prováděl ze svého zisku. Ve studni jsou čidla v jeho vlastnictví a pořídil si k tomu počítač. V roce 2008 došlo k pořízení obdobného systému pro žalovanou, ta si od něj zakoupila řídicí systém a on žalované zařídil vizualizaci do [anonymizováno] počítače. Když jej Ing. [jméno] navštívil u něj v kanceláři, tak se dohodli na ceně 10 haléřů za jeden datový bod. Ing. [jméno] s tím neměl problém, byli u toho jen oni dva. Začátkem ledna jej Ing. [jméno] urgoval o předání dat, žalobce data poslal v několika souborech Ing. [příjmení] e-mailem. Předal o 100 až 200 tisíc datových bodů více, než fakturoval. Po tom předání došlo ke zpracování modelu a byla dohoda, že bude fakturováno až po ukončení modelu. V polovině března mu Ing. [jméno] řekl, ať s vystavením faktury ještě chvíli posečká. Někdy v té době se dozvěděl, že běží termín pro prodloužení územního rozhodnutí na křižovatku a on se proti prodloužení odvolal, a to kvůli matematickému modelu a také proto, že projektová dokumentace byla v rozporu se zákazem výstavby v ochranném pásmu. V důsledku toho se jednání o předání faktury ocitlo na mrtvém bodě. Fakturu vystavil a předal Ing. [jméno] a on ji roztrhal. Jeho reakce byla taková, že má vše v ceně vody a on si nic neobjednal. Má za to, že nezaplacení je pomstou za jeho kroky proti stavbě křižovatky. Zastupitelstvo fakturu vrátilo a schválilo pouze částku za předání podkladů Ing. [příjmení], a to bez DPH. Ani tuto část zastupitelstvo dosud neuhradilo. [příjmení] body byly o hladinách a průtocích ve studni. Jeden datový bod je jeden řádek, který obsahuje datum, čas, průtok a hladinu vody. Data se archivují ve speciálním programu v podobě grafů. [příjmení] je vyexportovat a dostat do číselné podoby, časová náročnost je jeden rok asi za hodinu. Cena za datový bod obsahuje i to zpracování, to není součástí vyfakturované přípravy podkladů. [příjmení] body se načítají v intervalu dvou minut, byly poskytnuty za 10 let. [příjmení] nemohl nakládat s daty obce a stejně tak obec nemohla poskytnout jeho data. Smlouvu řešil se starostou a nepamatuje si, že by ji schvalovalo zastupitelstvo. Ing. [jméno] říkal, že cena bude asi 25 000 Kč za jeden rok.

6. K návrhu žalované byli vyslechnuti bývalý starosta žalované [příjmení] [jméno] [jméno], a to podle § 126a o.s.ř. po poučení podle § 131 odst. 2 věty druhé o.s.ř., a místostarostové žalované [příjmení] [jméno] [příjmení] a Ing. [jméno] [příjmení]. Ing. [jméno] [příjmení] a Ing. [jméno] [příjmení] byli sice navrženi žalovanou k výslechu a předvoláni jako svědci, ovšem u jednání byli vyslechnuti v pozici statutárního orgánu žalované podle § 126 odst. 4 o.s.ř. po poučení podle § 131 o.s.ř., jelikož se ukázalo, že oba z nich jsou aktuálně místostarosty žalované. Soud při jejich výslechu vycházel z rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1397/2006, v němž Nejvyšší soud dovodil, že statutárním orgánem obce pro účely výslechu v civilním řízení je místostarosta, a proto u něho přichází do úvahy účastnická výpověď podle § 131 o.s.ř., nikoli svědecká výpověď podle § 126 o.s.ř. (ke shodným závěrům dospěl Nejvyšší soud i v rozsudku ze dne 6. 10. 2015, sp. zn. 22 Cdo 3512/2013).

7. Bývalý starosta žalované [příjmení] [jméno] [jméno] vypověděl, že byl starostou žalované od roku 1994 do roku 2018. Řešila se otázka zřízení křižovatky u [anonymizováno] mostu zasahující do ochranného pásma vodního zdroje pitné vody [číslo]. Byly zadány dva hydrogeologické průzkumy, které nezamítly možnost zřízení křižovatky podle projektu ŘSD. Žastupitelstvo 15. 11. 2017 mělo hlasovat o souhlasu se zúžením ochranného pásma, ale žalobce namítal, že hydrogeologické posudky nejsou přesvědčivé a je třeba udělat matematický model území, ať se zjistí proudění spodních vod do studny. Zastupitelstvo s tímto záměrem vyslovilo souhlas. Žalobce měl kontakty s Ing. [příjmení] a došlo k objednání toho modelu. Po dalším zastupitelstvu 14. 12. 2017 žalobce dopisem z 15. 12. 2017 odmítl spolupráci. Byl proto asi 18. 12. 2017 za žalobcem, ať spolupracuje, byli u toho jen oni dva. Na poskytnutí dat se s ním nedomluvil, o ceně se nebavil, neznal objem dat, která budou poskytnuta. Nikdo na zastupitelstvu 15. 11. 2017 ani 14. 12. 2017 nevěděl o tom, že žalobce bude požadovat jinou částku než tu, která mu byla hrazena jako správci vodovodu, že bude chtít 250 000 Kč za odeslaná data. Faktura byla žalobcem předložena 30. 5. 2018, byl z toho překvapen, žalobce ani on nedali návrh na zařazení částky 250 000 Kč do rozpočtu obce. Kdyby zastupitelstvo vědělo, že kromě matematického modelu 50 000 Kč se bude hradit dalších 250 000 Kč za datové body, obec by k zadání vypracování matematického modelu nepřistoupila. Při předání faktury žalobce došlo k hodinové výměně názorů a žalobce mu řekl, ať fakturu roztrhá, on ji natrhl. Týden po prvním roztržení první faktury žalobce přinesl další fakturu, ta byla vrácena radou obce, a poté přinesl další, ta byla vrácena 14. 6. 2018. Vystavení faktury považuje za nátlakovou akci, žalobce musel vědět, jak funguje rozpočet obce, že on nemůže slíbit 250 000 Kč bez usnesení zastupitelstva a nikdy to neudělal. Na obci měli v počítači program nainstalovaný žalobcem, ale nevyužívali jej a nebyli upozornění na potřebu data zálohovat. Dne 27. 6. 2018 bylo na zastupitelstvu schváleno vrácení faktury žalobci, ale zároveň schválili zaplacení přípravy podkladů a geometrické měření. Žalobce měl vystavit fakturu, dodnes tak však neučinil. Žalovaná má radu obce, ta může schvalovat smlouvy asi do 150 000 Kč, vždy je dává na vědomí zastupitelstvu. Větší částky muselo vždy schvalovat zastupitelstvo a musely se promítnout do rozpočtu. Data byla patrně ve vlastnictví obce, šlo o obecní vodu. Zařízení studny měl v pronájmu žalobce, datové body sbíralo zařízení žalobce. Jeho vztah s žalobcem se vyvíjel, aktuálně nemají žádné spory, ale nerozešli se v dobrém. Poslední dva roky se s ním nestýká, ale neměl proti němu nic jako odborníkovi. V lednu urgoval poskytnutí dat po žalobci na základě domluvy s Ing. [příjmení], bylo potřeba provést ten model, který žalobce prosadil a on dělal vše, aby se to povedlo.

8. Místostarosta žalované [příjmení] [jméno] [příjmení] vypověděl, že je u žalované zastupitelem šesté období a neuvolněným místostarostou. Řešili stavbu křižovatky, byl předložen hydrogeologický posudek i oponentský hydrogeologický posudek, který stál 22 500 Kč a nebyl zájem jej objednávat, ale žalobce měl ke křižovatce výhrady. V listopadu 2017 přišel žalobce s tím, že je potřeba matematický model, ten byl nakonec schválen. Žalobce donesl cenovou nabídku [právnická osoba] zdroje [obec] z října 2017 na 42 500 Kč + DPH, celkem kolem 51 000 Kč. Zastupitelstvo řeklo, že je to poslední věc, co je obec ochotna udělat, všichni vycházeli z toho, že je to konečná částka. Kdyby žalobce řekl, že kromě 51 000 Kč za matematický model se mu bude platit dalších 250 000 Kč tj. celkem 300 000 Kč, nikdy by to neprošlo zastupitelstvem. Žalobce byl tři volební období členem zastupitelstva a věděl, že je třeba nejprve předložit nabídku, musí být zápis ze zastupitelstva, musí být schválena kupní smlouva nebo objednávka. Dne 13. 3. 2018 byla prezentace matematického modelu, pak zjistili, že žalobce vystavil fakturu s datem 15. 5. 2018, bylo to pro ně překvapivé. Starosta jim řekl, že se dohodli, že to roztrhá. Pak žalobce vystavil další fakturu, tu vrátila rada a pak další fakturu, tu vrátilo zastupitelstvo. Poté přišly dvě předžalobní výzvy a pak elektronický platební rozkaz. [ulice] [anonymizováno] [obec] skončily v úpadku a tak model zpracovala Ing. [příjmení] jako fyzická osoba, pro obec to bylo levnější o DPH. V té nabídce byly přímo uvedeny podkladové materiály. Ví, že žalobce data poskytl. Žalobce nikdy nesdělil, v jakém rozsahu bude data poskytovat a že bude něco zpoplatňovat. Jeho vztah k žalobci je nulový, konflikty měli na zastupitelstvu.

9. Místostarosta žalované [příjmení] [jméno] [příjmení] vypověděl, že v době projednávané kauzy byl zastupitelem žalované, od roku 2018 je místostarostou. S žalobcem byli dříve přátelé, ale byl jím verbálně napaden, nyní se mu nyní snaží vyhnout. V projednávané době se řešila stavba křižovatky ve [obec], byla zakreslena do ochranného pásma vodního zdroje [číslo]. Obec nechala vyhotovit dva hydrogeologické posudky, podle nichž bylo možné zúžení ochranného písma. Na podzim 2017 žalobce sdělil, že v úvahu přichází ještě model proudění spodních vod a kontaminace, říkali tomu matematický model. Zastupitelstvo zhotovení tohoto modelu projednalo dle cenové nabídky, kterou měl žalobce k dispozici, a rozhodlo se, že se matematický model nechá zpracovat. Žádné další náklady v souvislosti s matematickým modelem nebyly řešeny. Na předvánočním zastupitelstvu došlo k tomu, že Ing. [příjmení] chtěl v matematickém modelu variantní řešení a žalobce prohlásil, že se mu jeho výstupy nelíbí, došlo tam k výměně názorů, žalobce odešel. Následně napsal dopis starostovi Ing. [jméno], podle nějž odmítl vydat data k matematickému modelu. Starosta se snažil žalobce přesvědčit, a to se povedlo. Kdyby starosta žalobce k poskytnutí dat nepřesvědčil, na dalším zastupitelstvu by se asi hlasovalo o zúžení ochranného pásma i bez zhotovení matematického modelu. Během února 2018 žalobce data předal a matematický model byl odprezentován. Na zastupitelstvu v listopadu se bouřlivě debatovalo o modelu za 50 000 Kč [anonymizováno 18 slov] [částka]. [anonymizována dvě slova] [rok] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], kde chtěl žalobce obnovit střelnici, na lesní půdu a to je důvod, proč se rozhodl, že bude chtít peníze za ta data. V červnu 2018 se konalo zastupitelstvo, kde se projednávala faktura žalobce a bylo rozhodnuto o jejím vrácení. Pokračovalo se v debatě o tom, že žalobce si má vyfakturovat práci, kterou odvedl. [územní celek] měla v té době patnáctičlenné zastupitelstvo a pětičlennou radu. Smlouvu s manžely [příjmení] projednávalo zastupitelstvo a není tak logické či možné, aby objednání dat schválil jen starosta či rada. Takovou smlouvu by také muselo projednat zastupitelstvo a žalobce to věděl. Na červnovém zastupitelstvu v roce 2018 řekl žalobce asi Ing. [jméno] [příjmení], že chce data zaplatit, protože se dostaly k třetí osobě. Stalo se to, že matematický model byl předán ŘSD. Data jsou podle něj žalované, žalobce byl odpovědný za provoz vodovodu a v té pozici data zpracovával. Cenu za data nepovažuje za přiměřenou, pokud jsou podklady pětinásobně dražší než samotná studie.

10. Důkaz znaleckým posudkem na obvyklou cenu datových bodů navrhovaný žalobcem soud pro nadbytečnost neprovedl, protože se v řízení nepodařilo prokázat, že by žalobce uzavřel smlouvu s dohodou na ceně obvyklé a soud dospěl po provedeném závěru k názoru, že žalobce nemá nárok ani na vydání bezdůvodného obohacení za poskytnutá data, což je odůvodněno níže. Stejně tak soud neprovedl důkaz výslechem svědka [příjmení] [příjmení] navrhovaný žalovanou a důkaz výslechem svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] navrhovaný žalobcem. Žalovaná výslech Ing. [příjmení] navrhovala k prokázání skutečnosti, že žalobce datové body poskytl přímo Ing. [příjmení], žalobce hodlal prokazovat poskytnutí datových bodů Ing. [příjmení] jejím výslechem. V řízení však bylo e-maily předloženými žalobcem prokázáno, že žalobce datové body poskytl elektronickou formou Ing. [jméno] [příjmení] a výpovědi navržených svědků se tak staly nadbytečnými.

11. Podle § 84 odst. 1 zákona o obcích zastupitelstvo obce rozhoduje ve věcech patřících do samostatné působnosti obce (§ 35 odst. 1).

12. Podle § 35 odst. 1, 2 zákona o obcích do samostatné působnosti obce patří záležitosti, které jsou v zájmu obce a občanů obce, pokud nejsou zákonem svěřeny krajům nebo pokud nejde o přenesenou působnost orgánů obce nebo o působnost, která je zvláštním zákonem svěřena správním úřadům jako výkon státní správy, a dále záležitosti, které do samostatné působnosti obce svěří zákon. Do samostatné působnosti obce patří zejména záležitosti uvedené v § 84, 85 a 102, s výjimkou vydávání nařízení obce. Obec v samostatné působnosti ve svém územním obvodu dále pečuje v souladu s místními předpoklady a s místními zvyklostmi o vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče a pro uspokojování potřeb svých občanů. Jde především o uspokojování potřeby bydlení, ochrany a rozvoje zdraví, dopravy a spojů, potřeby informací, výchovy a vzdělávání, celkového kulturního rozvoje a ochrany veřejného pořádku.

13. Podle § 41 odst. 1 zákona o obcích podmiňuje-li tento zákon platnost právního jednání obce předchozím zveřejněním, schválením nebo souhlasem, opatří se listina o tomto právním jednání doložkou, jíž bude potvrzeno, že tyto podmínky jsou splněny. Je-li listina touto doložkou obcí opatřena, má se za to, že povinnost předchozího zveřejnění, schválení nebo souhlasu byla splněna. Podle odst. 2 téhož ustanovení právní jednání, která vyžadují schválení zastupitelstva obce, popřípadě rady obce, jsou bez tohoto schválení neplatná. Podle odst. 3 téhož ustanovení k neplatnosti právního jednání z důvodů stanovených v odstavci 2 a v § 38 odst. 4 a § 39 odst. 1 a 2 přihlédne soud i bez návrhu.

14. Podle § 103 odst. 1 zákona o obcích starosta zastupuje obec navenek.

15. Podle nálezu Ústavního soudu III. ÚS 721/2000 starosta obce podle dřívější ani současné úpravy nemohl a nemůže vytvářet sám vůli obce, ale pouze mohl a může tuto vůli navenek sdělovat a projevovat. Rozhodnutí obecního zastupitelstva podle § 36a zákona č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, je třeba v daných souvislostech považovat za zákonem stanovenou podmínku právního úkonu (condicio legis). Jakkoli tedy obecné právní vědomí přisuzuje starostovi obce rozsáhlá oprávnění, opak byl a je skutečností. Starosta obce tedy nemohl platně učinit úkon závažným způsobem ohrožující majetek obce bez platného rozhodnutí obecního zastupitelstva, případně rady obce. Obce jsou veřejnoprávními korporacemi a pokud jednají ve věcech práva soukromého, nelze tvoření a projevy jejich vůle mechanicky posuzovat stejně, jako by šlo např. o obchodní společnosti. Vzhledem k tomu, že oprávnění obecního zastupitelstva podle § 36a zákona č. 367/1990 Sb. bylo zákonem taxativně vymezené a zároveň výhradní, nemohou být třetí osoby při právních úkonech dle uvedeného ustanovení na pochybách, že o takovém právním úkonu musí napřed kladně rozhodnout obecní zastupitelstvo. A protože již od dob starých Římanů platí, že„ ignorantia iuris non excusat“, je v bytostném právním zájmu třetích osob, aby si ověřily, že při daném právním úkonu byla splněna jedna ze zákonem stanovených podmínek jeho vzniku.

16. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2015, sp. zn. 25 Cdo 1329/2014 vyplývá-li z právního předpisu podmínka pro platnost smlouvy a smluvní strana si splnění této podmínky ani dodatečně neprověří, ač to pro ni nepředstavuje žádné podstatné obtíže, jedná se o zjevné porušení požadavku náležité péče – obecné prevenční povinnosti ve vztahu k případné škodě z neplatnosti smlouvy vzniklé; zároveň se tato smluvní strana následně nemůže s úspěchem dovolávat své dobré víry v platnost smlouvy.

17. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

18. Podle § 2992 občanského zákoníku byl-li splněn dluh, a to i předčasně, nebylo-li uplatněno právo, ač uplatněno být mohlo, nebo učinila-li jedna osoba něco ve svém výlučném a osobním zájmu či na vlastní nebezpečí, nevzniká povinnost obohacení vydat; to platí i v případě, že jedna osoba obohatí druhou s úmyslem ji obdarovat nebo obohatit bez úmyslu právně se vázat.

19. Podle § 2997 odst. 1 věta druhá občanského zákoníku právo na vrácení nemá ani ten, kdo jiného obohatil s vědomím, že k tomu není povinen, ledaže plnil z právního důvodu, který později nenastal nebo odpadl.

20. Podle § 3001 odst. 1 občanského zákoníku zcizil-li poctivý příjemce předmět bezdůvodného obohacení za úplatu, může podle své volby vydat buď peněžitou náhradu, anebo co utržil. Zcizil-li jej poctivý příjemce bezúplatně, nemá vůči němu ochuzený právo na náhradu; může ji však požadovat po osobě, která předmět od obohaceného nabyla a nebyla v dobré víře. Podle § 3001 odst. 2 občanského zákoníku získal-li obohacený předmět obohacení v dobré víře nebo bez svého svolení a nelze-li jej dobře vydat, není povinen k náhradě, ledaže by tím vznikl stav zjevně odporující dobrým mravům.

21. Podle § 2053 občanského zákoníku uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

22. Soud v prvé řadě uvádí, že neshledal důvodné námitky žalobce, že elektronický platební rozkaz nabyl právní moci, protože odpor proti němu byl podán právním zástupcem žalované, který nebyl žalovanou řádně zmocněn kvůli absenci předchozího schválení udělení plné moci zastupitelstvem či radou obce. V řízení byl k důkazu proveden zápis z ustavujícího zasedání zastupitelstva žalované z 30. 10. 2018, na němž byl zvolen starostou žalované [příjmení] [jméno] [příjmení]. Odpor podaný za žalovanou právním zástupcem žalované byl podepsán jak starostou žalované [příjmení] [jméno] [příjmení], tak právním zástupcem žalované. Plná moc udělená právním zástupci žalované podepsaná starostou žalované [příjmení] [jméno] [příjmení] byla k odporu řádně přiložena. Podání odporu není hmotněprávním úkonem, k němuž by bylo třeba předchozího souhlasného rozhodnutí orgánů obce a nejde ani o žádný jiný z případů, kdy je rozhodování svěřeno zákonem orgánům obce. Starosta je oprávněn k zastupování obce navenek a je tedy oprávněn činit úkony, které se vztahují k zastupování obce jako právnické osoby v soudním řízení včetně podání odporu jménem obce či udělení plné moci právnímu zástupci jménem obce. Soud v této souvislosti odkazuje na usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 2158/2009, podle nějž„ v postupu starosty, který udělil plnou moc k zastupování obce v občanskoprávním řízení, nelze spatřovat pochybení, jež by znamenalo neplatnost plné moci, popř. podání žaloby bez právoplatného zmocnění, a tedy nedostatek podmínky řízení.“ Ani námitky žalované, že zastupitelstvo žalované si vyhradilo právo pověřovat starostu k udělení plné moci, protože projednávalo fakturu žalobce, o niž se v tomto řízení jedná, nemají žádné opodstatnění. Takovýto extenzivní výklad soud hodnotí jako nedůvodný, nemající žádný reálný základ. Podaným odporem byl tedy elektronický platební rozkaz zrušen.

23. Co se týče samotného uplatněného nároku, žalobce se domáhal zaplacení částky 251 718 Kč vyúčtované žalované fakturou č. [spisová značka] z titulu ústně uzavřené smlouvy. Fakturou byly vyúčtovány příprava podkladů pro paní [příjmení] a místní šetření v částce 18 000 Kč, hodnoty hladin ve stupni [číslo] za roky 2009 – 2018 v částce 187 231,50 Kč, geodetické měření výšek v terénu a zpracování měření v částce 2 550 Kč a cestovní výlohy v částce 250 Kč, vše navýšeno o DPH v celkové výši 43 686,62 Kč. Žalovaná činila v řízení sporným nárok žalobce na zaplacení částky 187 231,50 Kč + DPH za datové body – hodnoty hladin ve studni [číslo] za roky 2009 až 2018, v případě dalších částek vyúčtovaných fakturou č. [spisová značka] v celkové výši 20 800 Kč bez DPH pouze namítala, že dosud nejsou splatné, protože na ně nebyla vystavena samostatná faktura, s tím, že se jedná o vícenáklady ze smluv uzavřených mezi žalobcem a žalovanou, a to smlouvy o dodávce pitné vody ze dne 2. 10. 2008 a příkazní smlouvy o výkonu činnosti odpovědného zástupce ze dne 24. 4. 2002, nikoli nárok z ústně uzavřené smlouvy.

24. Soud má za prokázáno, že žalovaná na zasedání zastupitelstva dne 27. 6. 2018 částku vyúčtovanou žalobcem fakturou č. [spisová značka] v rozsahu 20 800 Kč uznala jako oprávněnou, k čemuž byl proveden důkaz zápisem ze zasedání zastupitelstva z 27. 6. 2018 a tato skutečnost nebyla mezi stranami ani sporná. V zápisu se zasedání uvedeného zastupitelstva je uveden důvod účtovaných částek i jejich výše celkem 20 800 Kč, zápis obsahuje i podpis tehdejšího starosty žalované [příjmení] [jméno], na zasedání zastupitelstva byl jako jeden ze zastupitelů přítomen i žalobce. Zápis mu byl zjevně předán, protože jej v tomto řízení předložil k důkazu. Žalovaná v odpovědi na předžalobní výzvu žalobce ze dne 28. 5. 2018 uvedla, že uvedenou částku považuje za vícenáklady podle smlouvy o dodávce pitné vody a je ochotna tuto částku zaplatit žalobci na základě samostatné faktury. Soud prvního stupně je tedy toho názoru, že žalovaná dluh vůči žalobci ve výši 20 800 Kč písemně uznala ve smyslu § 2053 občanského zákoníku. Soud proto vycházel z domněnky existence tohoto dluhu žalované v částce 20 800 Kč. Z provedených důkazů je zároveň zřejmé, že žalobce je plátcem daně z přidané hodnoty, tuto účtoval nejen ve vystavené faktuře č. [spisová značka], ale podle seznamu faktur vystavených žalobcem žalované i v případě jiných faktur vystavovaných na základě smluv o dodávce pitné vody či smlouvy příkazní. Soud proto uložil žalované povinnost zaplatit žalobci na jistině částku 20 800 Kč navýšenou o 21 % DPH, tj. částku 25 168 Kč, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

25. Vedle jistiny 25 168 Kč soud uložil žalované zaplatit žalobci i zákonné úroky z prodlení z této částky. Žalobce svůj požadavek na úroky z prodlení odvíjel od data splatnosti faktury č. [spisová značka]. Žalovaná však tuto fakturu žalobci opakovaně vrátila jako neoprávněnou, mimo jiné o tom rozhodla i na zasedání zastupitelstva dne 27. 6. 2018, což shodně vypověděly všechny slyšené osoby a je to zachyceno i v zápisu ze zasedání zastupitelstva z 27. 6. 2018. Žalovaná tedy s částkou 20 800 Kč neuznala i nárok žalobce na úroky z prodlení z této částky od 31. 5. 2018, uznání jistiny neznamená zároveň uznání úroku z prodlení. V řízení nebylo prokázáno, že by mezi stranami došlo k dohodě na splatnosti uvedené částky, tato se tak v souladu s § 1958 odst. 2 občanského zákoníku stala splatnou na výzvu žalobce. Požadavek žalované na vystavení samostatné faktury na uvedenou částku nemá žádný zákonný podklad a takovýmto jednostranným požadavkem žalované nemohlo pouze z vůle žalované dojít ke stanovení či podmínění splatnosti uvedené částky. Soud má za prokázáno odeslání předžalobní výzvy žalobcem žalované zahrnující částku 25 168 Kč dne 3. 5. 2019, za doručenou ji v souladu s § 573 občanského zákoníku považuje 3. pracovní den po odeslání, tj. 9. 5. 2019. Uvedená částka se tak stala splatnou dne 10. 5. 2019 a ode dne 11. 5. 2019 je žalovaná s jejím zaplacením v prodlení. Soud proto podle § 1970 občanského zákoníku žalobci přiznal úroky z prodlení z částky 25 168 Kč od 11. 5. 2019 do zaplacení. Žalobce by měl podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. nárok na úroky z prodlení ve výši 9,75 % ročně, předmětem řízení však byly učiněny úroky z prodlení pouze ve výši 8,05 % ročně, soud proto přiznal žalobci úroky z prodlení pouze v této uplatněné výši.

26. Odlišná situace nastala ohledně částky 187 231,50 Kč bez DPH, tj. 226 550 Kč včetně DPH, za datové body obsahující hodnoty hladin ve studni [číslo] za roky 2009 až 2018. Tuto částku žalovaná neuznala, naopak ji po celou dobu činila spornou. Žalobce tvrdil nárok na zaplacení ceny datových bodů z titulu ústně uzavřené smlouvy, kterou měl uzavřít s tehdejším starostou žalované [příjmení] [jméno] [jméno] dne 18. 12. 2017 (původně tvrdil 10. 12. 2017, jak je uvedeno ve faktuře č. [spisová značka]) bez přítomnosti dalších osob. Žalovaná uzavření takové ústní smlouvy popírala, důkazní břemeno ohledně jejího prokázání leželo na žalobci. Jediný důkaz, který k prokázání této smlouvy žalobce navrhl, byla jeho účastnická výpověď. Touto jeho výpovědí se však žalobcem tvrzenou smlouvu nepodařilo prokázat, jelikož jeho výpověď byla v rozporu s výpovědí bývalého starosty žalované [příjmení] [jméno] [jméno], který byl vyslechnut v souladu s § 126a o.s.ř. jako osoba vypovídající o okolnostech týkajících se žalované v době, kdy byl statutárním orgánem žalované, i jeho výpověď tak měla pouze důkazní sílu účastnické výpovědi. Stojí-li proti sobě dvě účastnické výpovědi, které jsou v rozporu, nepředstavuje účastnická výpověď žalobce důkaz způsobilý prokázat jeho tvrzení. To by bylo možné jen tehdy, pokud by soud hodnotil výpověď žalobce jako věrohodnou, zatímco výpověď Ing. [jméno] jako nevěrohodnou, k čemuž však nedošlo. Soud naopak výpovědi žalobce ohledně uzavření tvrzené ústní smlouvy neuvěřil z důvodů uvedených níže v odůvodnění tohoto rozsudku.

27. V případě výpovědí všech slyšených osob, a to žalobce, Ing. [jméno], Ing. [příjmení] a Ing. [příjmení] není možno žádnou z výpovědí hodnotit jako nevěrohodnou jako celek, jelikož tyto výpovědi byly v podstatném rozsahu shodné. Rozcházely se právě jen výpovědi žalobce a Ing. [jméno] ohledně otázky uzavření ústní smlouvy v prosinci 2017, čemuž nebyl nikdo další přítomen. Zároveň však žádnou z výpovědí uvedených osob není možno přeceňovat, jelikož všechny měly důkazní sílu pouze účastnických výpovědí, a z jejich výpovědí vyplynulo, že vztahy mezi slyšenými osobami nejsou dobré. Soud proto z účastnických výpovědí vycházel pouze v tom rozsahu, v jakém byly ve vzájemném souladu či v jakém nebyly vyvráceny výpovědí osob stojících na druhé straně sporu či listinnými důkazy.

28. Ani v případě, že by žalobce prokázal uzavření ústní smlouvy s tehdejším starostou žalované, k čemuž nedošlo, nevedlo by to k platnému uzavření smlouvy mezi žalobcem a žalovanou, jelikož starosta žalované nebyl oprávněn sám bez souhlasu zastupitelstva takovou smlouvu spadající do samostatné působnosti obce uzavřít. Žalobce byl v předmětné době jedním ze zastupitelů žalované, musel si tak být dobře vědom pravomocí orgánů obce, zejména úlohy zastupitelstva a postavení starosty obce, který nemůže vytvářet vůli obce, může ji jen navenek sdělovat a projevovat. Zároveň žalobce jako jeden z členů zastupitelstva věděl, že zastupitelstvo žádnou smlouvu mezi ním a žalovanou neschválilo ani o této nejednalo, ani toto v řízení netvrdil. Vznik jakéhokoli nároku žalobce z titulu ústně uzavřené smlouvy mezi ním a starostou žalované je tak zcela vyloučen. Žalobce zároveň nemohl být ve smyslu shora citovaného rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2015, sp. zn. 25 Cdo 1329/2014 ani v dobré víře ohledně uzavření platné smlouvy, právě proto, že dobře věděl, že zastupitelstvo žalované uzavření žádné smlouvy mezi ním a žalovanou neschválilo.

29. Poukazoval-li žalobce na to, že mezi stranami vznikla praxe, kdy po něm starosta žalované požadoval určité činnosti za cenu obvyklou a žalovaná následně žalobci za jím vykonané činnosti platila, tak žalovaná v řízení připouštěla, že některé činnosti žalobci hradila jako vícenáklady ze smluv o dodávce pitné vody a příkazní smlouvy o výkonu činnosti odpovědného zástupce uzavřených mezi stranami, což odpovídá i tomu, že uznala jako oprávněné náklady žalobce ty uplatněné částky, které byly žalobci přiznány výrokem I. tohoto rozsudku. V případě datových bodů však žalobce po žalované nepožadoval zaplatit samotnou činnost spojenou se zpracováním datových bodů, ale požadoval uhradit cenu datových bodů, což je zcela odlišný případ, kdy se i žalobcem účtovaná částka zcela vymyká částkám, které žalobce žalované dle seznamu jím vystavených faktur obvykle fakturoval. Argumenty žalobce ohledně zavedené praxe mezi stranami jsou tak v případě poskytnutí datových bodů zcela nepřípadné a ani zavedená praxe ve smyslu tvrzeném žalobcem by neměla vliv na závěr soudu o neplatnosti smlouvy, pokud by byla uzavřena. Naopak ohledně datových bodů vznikla mezi stranami praxe, že tyto byly průběžně poskytovány žalované bezplatně, jelikož žalobce za úplatu naistaloval žalované na obecní počítač program, pomocí nějž měla žalovaná k datovým bodům průběžně přístup, což shodně vypověděli žalobce i Ing. [jméno]. Žalovaná však poskytovaná data neuchovávala, proto vznikla potřeba je po zadání matematického modelu poskytnout opětovně i za období minulé.

30. Soud se tak zabýval i tím, zda bylo možno žalobci jím uplatněný nárok přiznat z titulu bezdůvodného obohacení, které by v daném případě mohlo mít povahu plnění za jiného, a dospěl k závěru, že nikoli.

31. Mezi stranami bylo nesporné, že žalobce datové body za účelem zpracování matematického modelu skutečně poskytl, nikoli však k rukám žalované. Tato data byla žalobcem za žalovanou poskytnuta k rukám Ing. [příjmení], která s žalovanou jednala za [právnická osoba] zdroje [právnická osoba], což žalobce prokázal svou výpovědí a e-maily zaslanými Ing. [příjmení]. Žalovaná se mylně domnívala, že data byla poskytnuta Ing. [příjmení], který byl konečným zpracovatelem matematického modelu, navrhovala k tomu jeho výpověď, nicméně tato nebyla pro nadbytečnost provedena. Žalobce doložil, že data zasílal Ing. [příjmení] e-maily z 26. 1. 2018 a 18. 2. 2018, schází pouze e-mail o poskytnutí dat za rok 2013, žádná ze stran však netvrdila, že data za tento rok nebyla dodána a soud tak tuto skutečnost nepovažuje za spornou. Žalobce chybně poskytoval data Ing. [příjmení] i dne 18. 2. 2018, tedy poté, co žalovaná poslala dne 14. 2. 2018 novou objednávku na vypracování matematického modelu Ing. [příjmení], což bylo prokázáno touto objednávkou, ovšem data byla Ing. [příjmení] [jméno] [příjmení] evidentně předána, jelikož všechny slyšené osoby vypověděly, že matematický model zpracován byl.

32. Množství datových bodů zaslaných žalobcem [příjmení] [příjmení] není z e-mailů provedených k důkazu seznatelný. Žalovaná v řízení učinila sporným množství poskytnutých datových bodů, nicméně žalobce při své účastnické výpovědi vypověděl, že předal o 100 000 až 200 000 datových bodů více, než fakturoval, přičemž v této části nebyla výpověď žalobce vyvrácena výpověďmi jiných osob. Skutečnost, že žalobce poskytl Ing. [příjmení] datové body v množství uvedeném ve faktuře č. [spisová značka], t.j. v množství 1 872 315 datových bodů, tak má soud za prokázanou.

33. Poskytnutí datových bodů žalobcem za žalovanou [příjmení] [příjmení] jednající za [právnická osoba] zdroje [právnická osoba] však není bezdůvodným obohacením na straně žalované, jelikož z provedeného dokazování bylo zjištěno, že strany neměly úmysl se vázat a na straně žalované tak nelze hovořit o tom, že se na úkor žalobce obohatila bez spravedlivého důvodu, jak vyžaduje generální klauzule bezdůvodného obohacení podle § 2991 občanského zákoníku.

34. Jak je již uvedeno shora, vůli obce tvoří zastupitelstvo obce. Zastupitelstvo obce se poprvé dozvědělo o možnosti vypracování matematického modelu od žalobce na zasedání dne 15. 11. 2017, což je prokázáno zápisem ze zasedání tohoto zastupitelstva a výpověďmi všech slyšených osob. Možnost vypracování uvedeného modelu na jednání zastupitelstva přednesl žalobce, který jeho vypracování prezentoval tak, že by to byla i jeho právní ochrana, jelikož je odpovědný za kvalitu vody, což je zachyceno v zápisu ze zasedání zastupitelstva. Žalobce také již před tímto zasedáním zastupitelstva vstoupil do jednání s Ing. [jméno] [příjmení] jednající za [právnická osoba] zdroje [právnická osoba] a předložil zastupitelstvu nabídku uvedené společnosti na vypracování matematického modelu na částku 42 300 Kč bez DPH, tj. 51 183 Kč vč. DPH, jejíž součástí bylo i získání vstupních údajů, podkladových dat v částce 5 000 Kč, což je zjevné ze samotné nabídky. Za těchto podmínek bylo po bouřlivé debatě zastupitelstva vypracování matematického modelu schváleno a zastupitelstvo pověřilo starostu Ing. [jméno] zadáním vypracovaní matematického modelu území dle zaslané nabídky, což je zachyceno v zápisu ze zasedání zastupitelstva z 15. 11. 2017. Uzavření žádné smlouvy s žalobcem schváleno nebylo, žádný takový údaj v zápisu ze zasedání zastupitelstva obsažen není a sám žalobcem v řízení tvrdil uzavření ústní smlouvy až v následujícím období 18. 12. 2017. Zastupitelstvo žalované tak při schválení zadání vypracování matematického modelu zcela důvodně vycházelo z toho, že žalobce poskytne součinnost pro vypracování matematického modelu včetně potřebných dat, vůle žalované se vázat tak zjevně nebyla dána.

35. Soud má za prokázanou i původní vůli žalobce datové body za účelem vypracování matematického modelu [právnická osoba] zdroje [právnická osoba] bezplatně poskytnout. Kromě toho, že žalobce na zastupitelstvu dne 15. 11. 2017 požadoval zadání matematického modelu i v jeho zájmu a nepřednesl žádný požadavek na platby pro něj, to plyne i z jeho dopisu z 15. 12. 2017, jímž sdělil tehdejšímu starostovi žalované [příjmení] [jméno], že nehodlá„ dále spolupracovat“ na vypracování matematického modelu, nechť je objednávka stornována, a také že jako provozovatel nebude poskytovat jakékoliv provozní údaje. Uvedl také, že pokud chce překazit křižovatku, nepotřebuje posudek za obecní peníze v hodnotě 50 000 Kč, žádné další náklady s ním spojené nezmínil. Z toho je evidentní, že až do daného dne byl žalobce ochoten spolupracovat na vypracování matematického modelu, poskytovat součinnost a data potřebná pro jeho vypracování, jednal jako provozovatel vodovodu žalované, v té pozici také zaslal [právnická osoba] zdroje [právnická osoba] objednávku na vypracování matematického modelu, neměl v úmyslu uzavírat s obcí jakoukoli smlouvu či se právně vázat, přičemž podle § 2992 občanského zákoníku plněním bez tohoto úmyslu nevzniká bezdůvodné obohacení.

36. Změnu svého postoje poskytovat součinnost dal žalobce najevo ve zmíněném dopise ze dne 15. 12. 2017 zaslaném žalobcem tehdejšímu starostovi žalované [příjmení] [jméno], kdy odmítl nejen spolupracovat, ale žádal i zrušení objednávky na matematický model, jehož vypracování původně inicializoval. Na tento dopis reagoval tehdejší starosta žalované [příjmení] [jméno] tak, že v pondělí 18. 12. 2017 v ranních hodinách navštívil žalobce v jeho kanceláři, aby s ním tuto záležitost projednal, což shodně vypověděli žalobce i Ing. [jméno]. Na této schůzce opět došlo ke změně postoje žalobce, jelikož tento po této schůzce data poskytl, smlouva mezi [právnická osoba] zdroje [právnická osoba] a žalovanou na vypracování matematického modelu zrušena nebyla. Jak je již uvedeno výše, uzavření žalobcem tvrzené smlouvy mezi žalobcem a žalovanou na schůzce dne 18. 12. 2017 nebylo prokázáno. Soud má zároveň za to, že žalobce po této schůzce data opětovně poskytl bez úmyslu se právně vázat, protože byl zároveň členem zastupitelstva a z této pozice věděl, že nemůže uzavřít žádnou smlouvu pouze se starostou žalované bez jejího předchozího schválení zastupitelstvem. Kdyby měl žalobce v úmyslu se právně vázat, jistě by požadavek na uzavření smlouvy mezi ním a žalovanou přednesl na některém z dalších zasedání zastupitelstva žalované, což však neučinil a až s časovým odstupem v květnu 2018 předložil fakturu za jím poskytnutá data, a to přesto, že jiné faktury žalované průběžně vystavoval. Žalobce zároveň věděl, že problematické bylo již schválení vypracování matematického modelu za částku 51 183 Kč, což má soud za prokázáno z výpovědí Ing. [jméno], Ing. [příjmení] a Ing. [příjmení], a nemohl tak očekávat, že zastupitelstvo schválí smlouvu mezi ním a žalovanou na pouhé poskytnutí podkladů k matematickému modelu za částku několikanásobně vyšší. S ohledem na to soud ani neuvěřil tomu, že tehdejší starosta žalované [příjmení] [jméno] odsouhlasil žalobci cenu datového bodu 0,10 Kč za jeden datový bod a přibližně 25 000 Kč ročně, jak vypověděl žalobce. 37. [příjmení] to, i kdyby žalobce měl v úmyslu se právně vázat a skutečně jednal s Ing. [jméno] o uzavření smlouvy o poskytnutí datových bodů, což soud nemá za prokázáno, musel jako člen zastupitelstva vědět, že žádná platná smlouva nemohla být uzavřena, nevznikla mu tak žádná povinnost datové body poskytnout a pokud je s tímto vědomím přesto poskytl, neměl by na vydání bezdůvodného obohacení nárok podle § 2997 odst. 1 věta druhá občanského zákoníku. Nedostatkem dobré víry ohledně platného uzavření smlouvy na straně žalobce se soud zabýval již výše v tomto rozsudku.

38. Vedle toho by bylo potřeba v případě vzniku bezdůvodného obohacení přihlížet i k ust. § 3001 odst. 1 občanského zákoníku věta druhá. Žalobce věděl, že [právnická osoba] zdroje [právnická osoba] za data potřebná k vypracování matematického modelu žalované ničeho neplatí a že jsou jí pro účely vypracování matematického modelu poskytována bezplatně, sám takto smlouvu se [právnická osoba] zdroje [právnická osoba] dojednal. Žalovaná byla ohledně poskytnutých dat poctivým příjemcem, jelikož vůli obce tvoří zastupitelstvo žalované a poslední postoj žalobce, který byl znám zastupitelstvu žalované, byl takový, že žalobce data v rámci součinnosti poskytne, protože měl sám zájem na vypracování matematického modelu dle předložené nabídky. [obec] víra se navíc předpokládá a žalobce ani netvrdil v řízení nic, co by vyvrátilo dobrou víru na straně žalované. O požadavku žalobce na zaplacení datových bodů se žalovaná dozvěděla až zpětně v květnu 2018, kdy žalobce datové body vyúčtoval fakturou č. [spisová značka], což shodně vypověděli Ing. [jméno], Ing. [příjmení] i Ing. [příjmení]. Byla-li tak žalovaná v dobré víře ohledně přijetí datových bodů a datové body byly zcizeny, tedy poskytnuty [právnická osoba] zdroje [právnická osoba], bezúplatně, nemá žalobce nárok na bezdůvodné obohacení po žalované ani podle § 3001 odst. 1 občanského zákoníku. V takovém případě by mohl žalobce požadovat náhradu po [právnická osoba] zdroje [právnická osoba] jako subjektu, jemuž byla data poskytnuta, ovšem i tato byla v dobré víře, že jsou jí poskytována bezplatně.

39. V neposlední řadě je třeba uvést, že požadavek žalobce na finanční náhradu za datové body soud považuje za rozporný s dobrými mravy. Byl to totiž žalobce, který vznesl požadavek vypracování matematického modelu, chtěl, aby jej žalovaná z veřejných prostředků nechala vypracovat i v jeho vlastním zájmu, měla to být i jeho právní ochrana. Sám vypracování matematického modelu dojednal se [právnická osoba] zdroje [právnická osoba], na zastupitelstvu jeho vypracování prezentoval jako náklad ve výši cca 50 000 Kč, jenž obsahoval i získání vstupních údajů a podkladových dat. I vynaložení tohoto nákladu bylo těžko průchodné a žalobce tak musel vědět, že zastupitelstvo by nikdy nevyslovilo souhlas s vypracování matematického modelu, kdyby samotné podklady k tomuto matematickému modelu přesáhly čtyřnásobně částku tohoto modelu. Požadavek na zaplacení této částky, byť z titulu bezdůvodného obohacení, je tak rozporný s dobrými mravy.

40. Ze shora uvedených důvodů soud proto výrokem II. tohoto rozsudku žalobu žalobce co do částky 226 550 Kč s příslušenstvím zamítl, protože žalobci nárok na zaplacení uplatněné částky nevznikl ani z titulu uzavřené smlouvy ani z titulu bezdůvodného obohacení. Součástí zamítavého výroku je také zamítnutí uplatněného nároku na úroky z prodlení z částky 25 168 Kč, která byla žalobci přiznána výrokem I. tohoto rozsudku, za dobu od 31. 5. 2015 do 10. 5. 2019, jelikož soud má nárok žalobce na úroky z prodlení z této částky prokázán až od 11. 5. 2019, jak je uvedeno shora.

41. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení, postupoval soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř., tedy podle kritéria úspěchu ve věci. Žalobce požadoval na jistině celkem částku 251 718 Kč, soud jeho nárok shledal důvodným pouze co do částky 25 168 Kč, co do částky 226 550 Kč žalobu zamítl. Za této situace má nárok na náhradu nákladů řízení žalovaná. Tato byla úspěšná v 90 % a neúspěšná v 10 %, vznikl jí tak nárok na náklady řízení v rozsahu 80 % (tj. 90 % - 10 %). Tyto náklady řízení sestávají z: a) odměny advokáta za sedm úkonů právní služby, tj. příprava a převzetí dle § 11 odst. 1 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. (dále jako „advokátní tarif“), sepis odporu a zdůvodnění odporu ze dne 17. 9. 2010 podle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, účast u ústního jednání dne 25. 11. 2020 podle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu, dva úkony účast u ústního jednání dne 25. 2. 2021 podle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu, účast u ústního jednání dne 12. 4. 2021 podle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu, účast u ústního jednání dne 16. 4. 2021 ve výši poloviny mimosmluvní odměny podle § 11 odst. 2 písm. f) advokátního tarifu, tj. ve výši 6,5 x 9 340 Kč = 60 710 Kč dle § 8 a § 7 bod 6 advokátního tarifu (za písemné podání ze dne 7. 12. 2020 žalovaná náhradu nákladů řízení nepožadovala a soud ji nepřiznal ani z moci úřední, jelikož se nejedná o písemné podání ve věci samé, žalovaná tímto podáním pouze předložila listinné důkazy, k jejichž předložení byla vyzvána, a další text tohoto vyjádření se týká se pouze procesních otázek, a soud jej proto nevyhodnotil jako účelně učiněný úkon právní služby, za nějž by náležela odměna); b) paušální náhrady hotových výdajů za úkony uvedené ad b) ve výši 7 x 300 Kč = 2 100 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu (za účast u ústního jednání dne 25. 2. 2021 žalovaná vyúčtovala pouze jeden režijní paušál, soud jí však z moci úřední přiznal režijní paušál za dva úkony právní služby, jelikož žalovaná zřejmě pouze nedopatřením dané ústní jednání přesahující dvě hodiny započetla ohledně režijního paušálu pouze za jeden úkon právní služby); c) náhrady DPH ve výši 21% z částek ad a), b), tj. 13 190 Kč; tj. celkem 76 000 Kč Náklady řízení v rozsahu 80 % z této částky náležející žalované tak činí 60 800 Kč a byly jí přiznány výrokem III. tohoto rozsudku.