14 C 82/2020-238

Rubrum

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudkyní JUDr. Irenou Šolínovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o určení vlastnického práva takto:

Výrok

I. Určuje se, že žalobce je vlastníkem části pozemku parc. [číslo] v k. ú. [anonymizováno] a obci [obec], zapsaném na listu vlastnictví [číslo] [stát. instituce], [stát. instituce], na němž je vybudována část zděné přístavby, a to v rozsahu dle geometrického plánu [číslo] [rok] zhotovitele [právnická osoba] [obec] ověřeného dne 15. 7. 2020 [anonymizováno] [jméno] [příjmení] v části vymezené body [anonymizována čtyři slova], který je jako příloha [anonymizováno] součástí rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 49.566 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno].

III. Žalovaný je povinen nahradit České republice na účet Okresního soudu v Trutnově náklady řízení ve výši 2.095 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou soudu dne 14. 4. 2020 se žalobce domáhal určení, že je vlastníkem části pozemku parc. [číslo] o výměře 6,5 x 11,5 m, na němž je vybudována část zděné přístavby sousedící s pozemkem [anonymizována dvě slova], vše v k. ú. [anonymizováno] a obci [obec]. K odůvodnění žaloby žalobce uvedl, že je od [datum] výlučným vlastníkem pozemku [anonymizována dvě slova], jehož součástí je stavba [adresa] – objekt k bydlení v k. ú. [anonymizováno]. Žalobce po celou dobu nemovitosti užíval, udržoval stavbu a prováděl terénní úpravy. Okolo celého pozemku žalobce je pozemek žalovaného [anonymizováno] [číslo] (ostatní plocha) o výměře 1396 m2. Pro zvelebení a funkčnost stavby se žalobce rozhodl přistavit přízemní zděnou stavbu s pultovou střechou, která obsahuje 2 sklady dřeva. Žalobce požádal [datum] o stavební povolení, které bylo vydáno [datum] a byla jím povolena stavba„ Přístavba kolny – [anonymizována dvě slova]“ na stavební parcele [číslo] o rozměrech 11,5 x 3 m. Stavbu budoval žalobce svépomocí. I po dokončení prací byla majitelem pozemku [anonymizováno] [číslo] osoba odlišná od žalovaného, se stavbou nebyl žádný problém. Žalovaný se stal vlastníkem pozemku parc. [číslo] ke dni [datum], kdy mj. odkoupil i několik dalších okolních pozemků. Měl zájem i o odkup nemovitostí žalobce, což žalobce odmítl. Po tomto nevydařené obchodu podal žalovaný dne [datum] na stavební úřad podnět k zahájení řízení o odstranění stavby, terénních úprav a zařízení. Řízení není doposud skončeno. Žalobce je přesvědčen, že jednal v dobré víře. Je možné, že chybou měření došlo k přestavku, nicméně to bylo na místě, které rodina žalobce dlouhou dobu v dobré víře užívala a toto užívání nebylo nikdy nikým napadeno. Žalobce během času danou část nemovitosti vydržel, že se část jeho stavby nachází na pozemku žalovaného [anonymizováno] [číslo] zjistil až v roce 2017 od [stát. instituce]. S předmětnou nemovitou věcí nakládal jako s vlastní, byl v dobré víře, že mu věc patří a věc držel po dobu více než 10 let. S ohledem na přechodná ustanovení občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (§ 3028 o. z.) se pro držbu a vydržení vlastnického práva v daném případě použije občanský zákoník č. 40/1964 Sb.

2. Žalovaný navrhnul zamítnutí žaloby s tím, k vydržení vlastnického práva žalobce nedošlo. Stavebním povolením ze dne [datum] byla povolena stavba o rozměrech 11,5 x 3 m s tím, že stavba bude umístěna na stavební parcele [číslo]. V rozporu se stavebním povolením zrealizoval žalobce stavbu o rozměrech cca 11,5 x 7 m. Žalovaný je přesvědčen, že žalobce nemohl být nikdy v dobré víře ohledně oprávněného užívání dotčené části pozemku [anonymizováno] [číslo]. Žalobce měl povolenu přístavbu dosahující až k samé hranici mezi pozemky [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] [číslo] přístavba však byla realizována ve více než dvojnásobné šířce, a to z výrazně větší části na pozemku [anonymizováno] [číslo]. Ohledně dobré víry v oprávněnost držby pozemku a omluvitelnosti omylu držitele existuje poměrně bohatá judikatura, podle které hlediskem pro posouzení dobré víry a omluvitelnosti omylu jsou poměry ploch vlastněného a užívaného pozemku. Rozhodujícím kritériem by proto neměl být poměr výměr a hodnoty pozemků [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] [číslo] ale poměr mezi povolenými rozměry stavby, skutečnými rozměry stavby a rozměry stavby zasahující na pozemek [anonymizováno] [číslo]. Pokud žalobce realizoval stavbu ve více než dvojnásobné šířce, a to z výrazně větší části na pozemku žalovaného, případný omyl, byl-li žalobce v takovém omylu, není omluvitelný a žalobce nemohl být v dobré víře ohledně oprávněnosti užívání části pozemku žalovaného. Žalovaný dále vznesl námitky k projednatelnosti žaloby s tím, že pokud by byl navrhovaný petit převzat do výroku rozsudku, byl by takový výrok nevykonatelný.

3. Žalobce následně doplnil svá tvrzení tak, že podle žalobce začala vydržecí doba běžet v roce 1992, kdy žalobce společně s tehdejší manželkou nabyl do společného jmění notářským zápisem ze dne [datum] nemovitost, která je v notářském zápise specifikována, přičemž součástí popisu nemovitosti je i nedokončená stavba kolny, která tam v té době stála. Od roku 1992 tak byla dána dobrá víra žalobce a počala běžet vydržecí doba, která uplynula v roce 2002. Žalobce dodatečně předložil soudu vyhotovený geometrický plán a upřesnil petit žaloby dle tohoto geometrického plánu. Žalobce nezměnil žalobu (domáhal se stále téhož), pouze konkretizoval určení, v jakém rozsahu žádá určení svého vlastnického práva s odkazem na geometrický plán.

4. Ve věci byly provedeny listinné důkazy výpisy z katastru nemovitostí – listy vlastnictví [číslo] [číslo] pro [územní celek] a k. ú. [anonymizováno], notářským zápisem [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum], výzvou žalovaného ze dne 20. 5. 2016, odpovědí žalobce ze dne 30. 6. 2016, zprávou [stát. instituce], [anonymizována dvě slova] [územní celek] a obsahem spisu [stát. instituce] [anonymizováno] [číslo] [rok] [spisová značka], zprávou [stát. instituce], [anonymizováno] [obec] a Finančního úřadu [anonymizováno] [územní celek], územní pracoviště [obec]. Dále byl proveden důkaz fotodokumentací, místním ohledáním a výslechem svědků [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] a [jméno] [příjmení].

5. Z provedených důkazů byly zjištěny tyto skutkové okolnosti:

6. Z výpisu z katastru nemovitostí – [list vlastnictví] bylo zjištěno, že žalobce je vlastníkem [anonymizována tři slova], zastavěné plochy a nádvoří o výměře 132 m2, jejíž součástí je stavba objektu bydlení [adresa] v obci [obec] a k. ú. [anonymizováno]. Jako nabývací titul je zapsána dohoda o vypořádání SJM ze dne [datum].

7. Z výpisu z katastru nemovitostí – [list vlastnictví] bylo zjištěno, že žalovaný je mj. vlastníkem parcely [číslo], ostatní plocha (neplodná půda) o výměře 1396 m2 v obci [obec] a k. ú. [anonymizováno]. Jako nabývací titul je zapsána kupní smlouva ze dne [datum].

8. Z notářského zápisu [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že prodávající [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] uzavřeli s kupujícími [celé jméno žalobce] a [jméno] [příjmení] kupní smlouvu ohledně nemovitostí uvedených v článku za prvé notářského zápisu, tj. domku [adresa] se stavební parcelou [číslo] v k. ú. [anonymizováno], [územní celek]. Prodávající prodali uvedené nemovitosti kupujícím se vším příslušenstvím a součástmi, zejména s nedokončenou stavbou kolny, zpevněnými plochami, žumpou, vodovodní přípojkou, domácí vodárnou a venkovními úpravami.

9. Ze zpráv [stát. instituce], [anonymizována dvě slova] [územní celek] a ze spisu [stát. instituce] sp. zn. [číslo] [rok] [spisová značka] bylo zjištěno, že dne [datum] podal žalobce [příjmení] úřadu v [obec] žádost o vydání stavebního povolení na přístavbu kolny u hájenky v [adresa], ke které připojil dokumentaci na přístavbu kolny, podle které se mělo jednat o přízemní stavbu o velikosti 11,5 x 6,5 m. Z protokolu o ústním jednání a místním šetření ze dne [datum] bylo zjištěno, že dle stavebního úřadu přístavba zasáhne cca 2,5 metru na pozemek [parcelní číslo]. Žalobce následně předložil stavebnímu úřadu upravenou projektovou dokumentaci a stavebním povolením ze dne [datum rozhodnutí] [anonymizováno] [spisová značka] [rok] byla žalobci povolena stavba„ Přístavba kolny – [anonymizována dvě slova]“ na stavební parcele [číslo] v k. ú. [anonymizováno] o rozměrech 11,5 x 3 m. Dne [datum] podal žalovaný [stát. instituce] podnět k zahájení řízení o nařízení odstranění stavby, terénních úprav a zařízení s tím, že žalobce provedl stavební úpravy i na pozemku [číslo] ve vlastnictví žalovaného. Dne [datum] vydal [stát. instituce], odbor výstavby, územního plánování a životního prostřední oznámení o zahájení řízení o odstranění stavby zděné přístavby ke stávajícímu objektu bydlení [adresa]. Ve věci bylo provedeno několik místních šetření, rozhodnutím [stát. instituce] [anonymizována dvě slova] [rok] [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] bylo žalobci nařízeno odstranění stavby. Proti rozhodnutí podal žalobce odvolání, o kterém bylo rozhodnuto [anonymizována dvě slova] [územní celek] dne [datum] tak, že napadené rozhodnutí bylo zrušeno a věc byla vrácena k novému projednání. Věc doposud není skončena.

10. Z výzvy žalovaného žalobci ze dne 20. 5. 2016 bylo zjištěno, že žalovaný jako vlastník pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [anonymizováno] vyzval žalobce k odstranění stavebních úprav provedených na pozemku [parcelní číslo]. Z odpovědi žalobce ze dne 30. 6. 2016 bylo zjištěno, že žalobce sděluje žalovanému, že stavba byla realizována na základě stavebního povolení, které bylo vydáno mj. po souhlasném prohlášení tehdejšího vlastníka pozemku [parcelní číslo]. Informace, že část stavby se nachází na pozemku žalovaného, je pro žalobce nová. Žalobce sděluje, že by rád řešil věc smírnou cestou.

11. Místním ohledáním a z fotodokumentace bylo zjištěno, že k domu [adresa] se přichází směrem do kopce ke vstupu, který je zachycen na [anonymizováno] [číslo listu], vedle vstupu je napravo patrná hrana původního domu, od které je provedena přístavba kolny, za vstupem je zastřešený průchod, napravo je vstup do domu, nalevo do kolny. Bezprostředně za kůlnou je opěrná zeď, nad ní svah, který je porostlý křovím, není na něm patrno žádné využívání. Nedokončená stavba kolny uváděná v notářském zápise ze dne [datum] byla v místech nynější kolny, sestávala ze dvou rozestavěných kostek a dosahovala cca do 560 cm průchodu směrem od zadní části domu. Průchod v té době nebyl zastřešen. Rozestavěné původní kolny jsou na fotografiích [číslo]. Původně nebyla na místě opěrná zeď a svah se sesouval až ke kůlnám. Opěrná zeď byla vybudována na hraně původních kůlen, které byly pak zbourány. Umístění opěrné zdi ve vztahu k původní kůlně je na fotografii [číslo listu].

12. Z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] bylo zjištěno, že v notářském zápise ze dne [datum] je označen jako druhý prodávající, prvním prodávajícím byl jeho otec, který již zemřel. Na chalupu v [anonymizováno] jezdil nejprve s rodiči, po jejich rozvodu tam jezdil za otcem. Spoluvlastníkem se stal v souvislosti s vypořádáním rodičů po rozvodu. [příjmení] využíval především jeho otec, sice jako rekreační objekt, ale byla období, kdy tam pobýval delší dobu. K chalupě ke vchodu vedla cesta kolmo na spádnici a mezi chalupou a svahem stála kůlna, která zadržovala, aby svah nesjížděl a otec ji využíval ke skladování. Rodiče kupovali nemovitost od lesů někdy v šedesátých letech, svědek má za to, že stráň směrem nahoru nad chalupou patřila dál lesům, kde byla přesně hranice pozemků, neví, nikdo jiný tam tenkrát nehospodařil, otec sázel stromy a keře i směrem ke svahu. Fotografie [číslo listu] zachycují části zděné kůlny mezi chalupou a svahem.

13. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení], bývalé manželky žalobce, bylo zjištěno, že s žalobcem byli manželé od roku 1982 do roku 2004. Za trvání manželství kupovali chalupu v [anonymizováno], kam během manželství jezdila, naposled tam byla cca 2 roky před rozvodem. V době koupě byla kůlna naproti vchodu do chalupy. Chalupa stojí ve svahu a kůlna byla mezi vchodem do chalupy a svahem. Užívali celý prostor až ke svahu, včetně kůlny až ke studánce, která tam byla. Nikdy se nestalo, že by jim někdo vytýkal, že užívají něco, co není jejich.

14. Ze zprávy [stát. instituce], KP [obec] bylo zjištěno, že [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] nabyli vlastnictví k domu [adresa] v [anonymizováno] na základě kupní smlouvy v roce 1967, [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] nabyl vlastnictví darovací smlouvou v roce 1977.

15. Ze zprávy Finančního úřadu [anonymizováno] [územní celek], územní pracoviště [obec] žádné podstatné skutečnosti zjištěny nebyly.

16. Dle § 80 o. s. ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

17. Žalobce se domáhá určení svého vlastnického práva k části pozemkové parcely [číslo] v obci [obec] a k. ú. [anonymizováno], jde tedy o určovací žalobu dle § 80 o. s. ř., u které je třeba prokázat naléhavý právní zájem na určení. Z listu vlastnictví [číslo] bylo prokázáno, že v katastru nemovitostí je zapsán jako vlastník předmětné pozemkové parcely [číslo] v obci [obec] a k. ú. [anonymizováno] žalovaný. Pokud žalobce tvrdí, že je vlastníkem části pozemku, nemá jinou možnost docílit změny zápisu v katastru nemovitostí než žalobou na určení vlastnictví. Před stavebním úřadem probíhá řízení ohledně odstranění stavby, která se částečně nachází na části pozemku, která je předmětem sporu. Pro rozhodnutí ve stavebním řízení může být důležité, kdo je vlastníkem této části pozemku. Naléhavý právní zájem na požadovaném určení je dán a soud se proto žalobou zabýval věcně.

18. Dle § 3028 odst. 1, 2 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. účinného od 1. 1. 2014 (dále jen o. z.) tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

19. Žalobce se domáhá určení svého vlastnického práva s tím, že jej nabyl vydržením poté, kdy se stal oprávněným držitelem od roku 1992. Věc je proto třeba po právní stránce posoudit dle právní úpravy účinné do 31. 12. 2013, tj. dle občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. (dále jen obč. zák.).

20. Dle § 134 odst. 1, 3 obč. zák. oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost. Do doby podle odstavce 1 se započte i doba, po kterou měl věc v oprávněné držbě právní předchůdce.

21. Dle § 130 odst. 1 obč. zák. je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným. V pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná.

22. Právní předchůdci žalobce, tehdejší manželé [příjmení], nabyli vlastnictví domu [adresa], tzv. hájenky v [anonymizováno], na základě kupní smlouvy z roku 1967. V roce 1977 byl spoluvlastnický podíl na nemovitosti darován svědku [příjmení] [příjmení]. Podle jeho výpovědi objekt užíval především jeho otec, který jej upravoval, vysazoval stromy a keře a to i směrem mezi chalupou a svahem nad ní. V roce 1992 nabyli vlastnictví domu [adresa] a [anonymizována dvě slova] kupní smlouvou sepsanou formou notářského zápisu ze dne [datum] do společného jmění žalobce a svědkyně [jméno] [příjmení]. Po rozvodu jejich manželství se na základě dohody o vypořádání SJM ze dne [datum] stal výlučným vlastníkem nemovitostí žalobce. Dům je vybudován ve svahu, v roce 1992 byly mezi domem a svahem nad ním rozestavěny zděné kolny, které dosahovaly až k zvedajícímu se svahu. V kupní smlouvě ze dne [datum] je nedokončená stavba kolny uváděna jaké součást převáděné nemovitosti. Z výpovědi svědkyně [příjmení] bylo prokázáno, že žalobce a svědkyně po koupi nemovitostí užívali celý prostor až ke svahu, včetně kůlny, aniž by jim kdokoliv vytýkal, že užívají něco, co není jejich. To odpovídá výpovědi svědka [příjmení] [příjmení] o tom, že jeho otec užíval prostor kolem chalupy rovněž až ke svahu (sázel tam keře a stromy). Místním ohledáním bylo prokázáno, že okolí domu [adresa] až po svah je sourodým celkem, kdežto svah je spíše pustý a zjevně nevyužívaný. Žalobce a jeho tehdejší manželka byli od koupě nemovitosti dle názoru soudu v dobré víře, že předmětem kupní smlouvy je pozemek až ke svahu, jak byl využíván jejich právními předchůdci. Pozemek nebyl využíván pouze v místech zastavěných rozestavěnou zděnou kůlnou, ale po celé délce domu, kde prostor tvořil logický celek.

23. Žalobce opíral svou dobrou víru, že je oprávněným držitelem pozemku až po svah o kupní smlouvu ze dne [datum]. Jeho dobrou víru je nutno hodnotit z objektivního hlediska. Žalobce kupoval rekreační objekt zasazený ve svahu, ve kterém byla v okolí umístěna jen tato nemovitost. Jeho právní předchůdci užívali nemovitost až ke svahu, započali tam se stavbou zděných kůlen. [příjmení] pozemku [parcelní číslo] žádným způsobem rozsah užívání nezpochybňoval. Dle názoru soudu prodávající [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] měli za to, že jimi prodávaný pozemek sahá až ke svahu, který začínal za zděnou kůlnou. Původní vlastník se k této části [anonymizováno] [parcelní číslo] (od svahu po hranici pozemku [anonymizována dvě slova]) jako vlastník nechoval, své vlastnické právo neuplatňoval, nedomáhal se odstranění rozestavěné kůlny na svém pozemku ani pozemek neužíval. V terénu, v němž se nemovitost nachází, je nutno dospět k závěru, že žalobce mohl být i objektivně v dobré víře, že jeho pozemek sahá až ke svahu. Nebylo zjištěno nic, co by mělo u žalobce až do doby stavebního řízení zahájeného žádostí žalobce o vydání stavebního povolení na přístavbu kolny doručené stavebnímu úřadu [datum], konkrétně do místního šetření ze dne [datum], vyvolat důvodné pochybnosti o tom, zda mu pozemek patří až ke svahu. V rámci místního šetření bylo stavebním úřadem konstatováno, že dle stavebního úřadu přístavba v rozsahu plánovaném žalobcem (11, 5 x 6,5 metru) zasáhne cca 2,5 metru na pozemek [parcelní číslo]. Žalobce následně nechal upravit projektovou dokumentaci pro stavební úřad a stavební povolení bylo vydáno dne [datum] na zděnou stavbu o rozměrech 11,5 x 3 m. Žalobce fakticky postavil stavbu v rozsahu dle původní projektové dokumentace. Jeho dobrá víra tak dle názoru soudu nebyla narušena až výzvou žalovaného ze dne 20. 5. 2016, ale výsledkem šetření stavebního úřadu v roce 2004.

24. Žalobce byl na základě kupní smlouvy v dobré víře, že pozemek koupil až po hranu rozestavěných kůlen směrem ke svahu. Aniž by bylo přihlíženo k dobré víře jeho právních předchůdců, stal se tak nejpozději od [datum] oprávněným držitelem, oprávněná držba trvala více než 10 let, neboť až v roce 2004 byly v rámci řízení před stavebním úřadem činěny úkony, které mohly dobrou víru narušit. Předmětný pozemek je způsobilý být předmětem vydržení (není dán žádný z důvodů dle § 134 odst. 2 obč. zák.), proto se žalobce stal uplynutím vydržecí lhůty vlastníkem části předmětného pozemku v rozsahu, jaký je vymezen body [anonymizována čtyři slova] geometrického plánu [číslo] [rok] zhotovitele [právnická osoba] [obec] ověřeného dne [datum] [anonymizováno] [jméno] [příjmení], který je přílohou [číslo] rozsudku. Žaloba je tak důvodná a bylo jí vyhověno.

25. S ohledem na skutečnost, že v době zahájení řízení před stavebním úřadem ohledně přístavby kůlny byl již žalobce vlastníkem sporné části pozemku, když vlastnické právo nabyl vydržením, není důvodu zabývat se při hodnocení dobré víry žalobce rozsahem, ve kterém přístavbu kolny fakticky provedl.

26. Výrok o nákladech řízení účastníků se opírá o § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, jde o žalobu na určení, nikoliv o žalobu na plnění, u které se předpokládá předžalobní výzva dle § 142a o. s. ř. Žalobci proto přísluší náhrada vynaložených nákladů řízení. Žalobce na nákladech řízení vynaložil částku 5.000 Kč za zaplacený soudní poplatek a hradil náklady právního zastoupení dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen a. t.). Odměna za 1 úkon právní pomoci dle § 9 odst. 4 a § 7 a. t. činí 3.100 Kč, režijní paušál dle § 13 odst. 4 a. t. činí 300 Kč. Ve věci bylo zástupcem žalobce učiněno 7 úkonů právní pomoci (1. převzetí a příprava zastoupení, 2. sepis žaloby, 3. vyjádření k námitkám žalovaného, 4. účast u jednání [datum], 5. doplnění skutkových tvrzení ze dne 3. 9. 2020, 6. účast na místním ohledání, 7. účast u jednání [datum]), proto odměna včetně paušálu činí 23.800 Kč. Za ztrátu času advokáta cestou k jednáním soudu a na místní ohledání přísluší náhrada za 36 započatých půlhodin (3 x 12) po 100 Kč, tj. 3.600 Kč. Dále hradil žalobce jízdné právního zástupce k jednáním soudu a na místní ohledání. V roce 2020 bylo celkem ujeto 968 km (jednání [datum] + místní ohledání) vozidlem o průměrné spotřebě dle technického průkazu 7,6 litru nafty na 100 km, o ceně dle vyhlášky č. 358/2019 Sb. 31,80 Kč za litr. Náklady na pohonné hmoty tak činí 9,68 x 7,6 x 31,80, tj. 2.339,40 Kč. Paušální náhrada 4,20 Kč za 1 km dle § 157 odst. 4 zákoníku práce (ve spojení s § 13 odst. 5 a. t. a vyhláškou č. 358/2019 Sb.) činí 4.065,60 Kč. V roce 2021 bylo k jednomu jednání ujeto 468 km stejným vozidlem. Cena nafty dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. činí 27,20 Kč za litr. Náklady na pohonné hmoty tak činí 4,68 x 7,6 x 27,20, tj. 967,40 Kč. Paušální náhrada 4,40 Kč za 1 km dle § 157 odst. 4 zákoníku práce (ve spojení s § 13 odst. 5 a. t. a vyhláškou č. 589/2020 Sb.) činí 2.059,20 Kč. Žalobce na jízdném celkově vynaložil částku 9.431,60 Kč. Zástupce žalobce doložil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Dle § 137 odst. 3 o. s. ř. proto patří k nákladům řízení rovněž částka odpovídající DPH ve výši 21 %. Základem daně jsou odměna za zastupování a náhrady, tj. částka 36.831,60 Kč (23.800 + 3.600 + 9.431,60 Kč). Daň činí 7.734,60 Kč. Celkově žalobce na nákladech právního zastoupení vynaložil po zaokrouhlení částku 44.566 Kč a na nákladech řízení včetně soudního poplatku celkem 49.566 Kč. S ohledem na výsledek řízení je žalovaný povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 49.566 Kč, které jsou dle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatné k rukám zástupce žalobce. Požadavek žalobce, aby mu byla za jednání [datum] přiznána náhrada za 2 úkony právní pomoci, není důvodný, neboť jednání trvalo necelé 2 hodiny (od 12,30 hodin do 14,20 hodin), nikoliv 3 hodiny, jak uvádí žalobce ve vyúčtování nákladů řízení.

1. Výrok o nákladech řízení státu se opírá o § 148 odst. 1 o. s. ř. Stát z rozpočtových prostředků na nákladech řízení za svědečné vynaložil částku 588 Kč svědku [příjmení], částkuVýrok o nákladech řízení státu se opírá o § 148 odst. 1 o. s. ř. Stát z rozpočtových prostředků na nákladech řízení za svědečné a znalečné nekryté zálohou vynaložil částku 3.594 Kč. Účastníci jsou povinni podle výsledku řízení nahradit státu náklady v rozsahu, ve kterém neměli ve věci úspěch. Žalobce je proto povinen nahradit státu náklady řízení ve výši 431 Kč (12 % z částky 3.594 Kč) a žalovaný ve výši 3.163 Kč (88 % z částky 3.594 Kč).

2. Lhůta k zaplacení přisouzené částky a k náhradě nákladů řízení byla stanovena dle § 160 odst. 1 věta prvá o. s. ř., když soud neshledal důvody pro delší lhůtu splatnosti. 27. 1.382 Kč svědkyni [příjmení] a částku 125 Kč jako 9 % odvod z vyplacené náhrady mzdy svědkyni [příjmení]. Celkové náklady státu činí 2.095 Kč. S ohledem na výsledek řízení je státu povinen nahradit náklady řízení v této výši žalovaný, který neměl ve věci úspěch.

28. Lhůta k náhradě nákladů řízení byla stanovena dle § 160 odst. 1 věta prvá o. s. ř., když soud neshledal důvody pro delší lhůtu splatnosti.

Poučení