14 C 83/2025 - 50

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudcem Mgr. Petrou Královou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČO [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] zastoupený advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalovaným: 1. [Jméno žalované A], narozená [Datum narození žalované A] bytem [Adresa žalované A] 2. [Jméno žalované B], narozený [Datum narození žalované B] bytem [Adresa žalované B] oba zastoupeni advokátem [Anonymizováno] sídlem [Anonymizováno] o zaplacení 18 283,16 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Zamítá se žaloba, kterou se žalobkyně domáhala na žalované 1. zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a na žalovaném 2. zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovaným náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaných.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se návrhem na vydání platebního rozkazu doručeným soudu dne [datum] domáhala na žalované 1) zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná na základě podnájemní smlouvy č. [hodnota], uzavřené mezi účastníky dne [datum] užívala bytovou jednotku č[Anonymizováno] adrese [adresa], smlouva byla uzavřena na dobu určitou a následně dodatky prodloužena do [datum]. Předmět pronájmu byl předán zpět žalobkyni dne [datum]. Žalovaná se uvedenou smlouvou zavázala hradit žalobkyni měsíčně podnájemné ve výši [částka], později dodatky zvýšených na [částka], zálohy za služby ve výši [částka] a poplatek za asistenci ve výši [částka], následně zvýšených na [částka]. Žalovaná částka pak měla představovat nedoplatek vyúčtování energií a služeb, a to za období od [datum] do [datum] ve výši [částka] splatný [datum], za období [datum] až [datum] ve výši [částka] splatný [datum], za období od [datum] do [datum] ve výši [částka] splatný [datum], za období od [datum] do [datum] ve výši [částka] se splatností [datum], za období od [datum] do [datum] ve výši [částka] se splatností [datum], a za období [datum] až [datum] ve výši [částka] se splatností [datum]

2. Téhož dne podala žalobkyně u zdejšího soudu obsahově zcela totožnou žalobu vůči žalovanému 2., řízení bylo vedeno pod [Anonymizováno].

3. V zájmu hospodárnosti řízení soud výše uvedená řízení usnesením ze dne [datum] pod č.j[datum]

4. Žalovaní s nárokem žalobkyně zcela nesouhlasili a navrhli, aby soud žalobu zamítl. Namítli, že nárok žalobkyně je zčásti promlčený, když žalobkyně měla mohla vyúčtování energií provést dříve a bez relevantního důvodu s tímto několik let vyčkávala. Dále namítli, že jim byly účtovány položky, které nájemce vůbec nemá hradit, jako poplatky za činnost SVJ, fond oprav a pojištění nemovitosti, kdy tyto náklady má nést vlastník nemovitosti a nikoliv nájemce. Dále vznesla námitku započtení na složenou jistotu ve výši [částka], která žalované dosud nebyla vrácena, jakož i na neoprávněně účtované poplatky a na pokutu a prodlení žalobkyně s předložením vyúčtování ve smyslu § 13 zákona č. 67/2013 Sb. Ohledně platby za asistenci namítala, že přijetí této částky ze strany žalobkyně bylo rovněž neoprávněné, neboť žádná taková služba nebyla žalované poskytována.

5. Vzhledem k tomu, že žalovaní jsou státními příslušníky Ukrajina a v řízení je tak dán cizí prvek, zabýval se soud otázkou pravomoci českých soudů věc projednat a rozhodnout. Pro určení pravomoci a rozhodného práva soud vycházel z toho, že předmětem řízení je závazkový vztah, smlouva byla uzavřena v České republice s místem plnění v České republice, účastníci si ohledně pravomoci a příslušnosti ničeho nesjednali a žalovaní mají faktické bydliště v České republice na adrese v záhlaví. Soud aplikoval Smlouvu mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských a obchodních věcech zveřejněnou pod č. 123/2002 Sb. m. s. (dále jen „Smlouva“) a dospěl k závěru, že mezinárodní příslušnost zdejšího soudu je dána bydlištěm žalovaných v souladu s čl. 48 odst. 5 Smlouvy.

6. Mezi účastníky bylo nesporné že mezi nimi byla dne [datum] uzavřena smlouva označená jako „Podnájemní smlouva č. [hodnota]“ jejímž předmětem byl závazek žalobkyně přenechat žalované do užívání bytovou jednotku č. [Anonymizováno] adrese [adresa] a závazek žalované hradit žalobkyni podnájemné a zálohy na služby spojené s užíváním bytu.

7. Z provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění:

8. Dne [datum] byla mezi žalobkyní a žalovanými označenými jako „podnajímající strana“ uzavřena smlouva označená jako „podnájemní smlouva č. [hodnota] dle ust. § 2215 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „občanský zákoník“)“ dle níž se žalobkyně zavázala přenechat žalovaný k užívání bytovou jednotku [Anonymizováno] [adresa] na dobu od [datum] do [datum] s tím, že jako spolubydlící osoby budou společně s žalovanými bytovou jednotku užívat dva nezletilí. Žalovaní se zavázali hradit žalobkyni nájemné [částka] měsíčně a zálohy ve výši [částka] měsíčně, zahrnující odpad, provoz výtahu, elektřinu ve společných prostorách, teplou vodu, teplo, úklid společných prostor, vodné stoční, činnost SVJ, pojištění domu, poplatek za správu, rozhlas a ČT a elektřinu a dále doplňkové služby ve výši [částka] měsíčně. V článku V.bodu 5.8 je uvedeno, že „Účastnící se výslovně dohodli, že ve vztazích podle této smlouvy vylučují jako celek zákon č. 67/2013 Sb. dle čl. VI.bodu 6.1 se žalovaní zavázali složit žalobkyni jistotu ve výši [částka]. Dle čl. VI. bodu 6.5 V případě ukončení podnájmu před obdržením vyúčtování od dodavatelů služeb může společnost u sebe ponechat jistotu nebo její část na případnou úhradu nedoplatků služeb, a to až do obdržení vyúčtování od dodavatelů (podnájemní smlouvou č. [hodnota]).

9. Žalovaní byt převzali dne [datum], o čemž byl sepsán protokol (protokolem o předání bytu).

10. Dodatkem č. [hodnota] ze dne [datum] bylo sjednáno prodloužení podnájmu do [datum] a zvýšená podnájemného na [částka] měsíčně (dodatkem číslo [hodnota]).

11. Dodatkem č. [hodnota] ze dne [datum] bylo sjednáno prodloužení podnájmu do [datum] (dodatkem č. [hodnota]).

12. Dodatkem č. [hodnota] ze dne [datum] došlo k upravení vztahů mezi účastníky s tím, na určení obsahu smlouvy se použijí ustanovení VOP žalobkyně a podnájem byl prodloužen do [datum] (dodatkem č. [hodnota]).

13. Dodatkem č. [hodnota] bez uvedení data došlo k ujednání o prodloužení podnájmu do [datum] a navýšení nájemného na [částka] měsíčně a poplatku za pojištění a asistenci na částku [částka] měsíčně (dodatkem č. [hodnota]).

14. Dne [datum] byl mezi účastníky sepsán předávací protokol, v němž vystupuje žalovaná jako předávající a žalobkyně jako přebírající a předmětem bylo předání předmětného bytu s poznámkou, že žalovaná si má vyklidit zbytek věci do druhého dne a zanechat klíče na stole (předávacím protokolem).

15. Dne [datum] zaslala žalobkyně žalovaným předžalobní výzvu (předžalobní výzvou, podacím archem).

16. Pokud jde o žalobkyní předložený dokument označený jako „obratová historie,“ pak z něj soud má za prokázané, že žalovaní složili dne [datum] jistotu ve výši [částka], za rok 2018 uhradili žalobkyni částku [částka] (jistotu, 4 x podnájemné včetně záloh a poplatku a poměrnou část podnájemného a záloh za srpen ve výši [částka] a [částka] a poplatku [částka]), za rok 2019 uhradili celkem [částka], za rok 2020 uhradili celkem [částka], za rok 2021 částku [částka], za rok 2022 částku [částka], a za rok 2023 částku [částka] (obratovou historií, shodně také transakční historie založená žalovanou).

17. Žalobkyně provedla vyúčtování elektřiny, a to dne [datum] za období od [datum] do [datum] s nedoplatkem [částka] splatným [datum], dne [datum] za období [datum] až [datum] s nedoplatkem [částka] splatným [datum], dne [datum] za období od [datum] do [datum] s nedoplatkem [částka] se splatností [datum], dne [datum] za období od [datum] do [datum] s nedoplatkem [částka] se splatností [datum], dne [datum] za období od [datum] do [datum] s nedoplatkem [částka] se splatností [datum], a dne [datum] za období [datum] a6 [datum] s nedoplatkem [Anonymizováno]. [částka] se splatností [datum] (vyúčtováními). Uvedená vyúčtování byla zaslána žalovaným po jejich vystavení emailem, kdy žalovaná při jednání výslovně potvrdila, že ji v uvedeném období kolem července až září byla předmětná vyúčtování doručena (viz protokol z ÚJ dne [datum]). Vyúčtování energií a služeb za období od [datum] do [datum] s datem vystavení [datum].

18. Žalobkyně vyúčtovala zálohy (vyjma elektřiny) za období za období od [datum] do [datum] s nedoplatkem ve výši 31 872, [částka] dne [datum] se splatností [datum], za období [datum] do [datum] s nedoplatkem za rok 2022 ve výši [částka] dne [datum] se splatnost9 [datum] (vyúčtováními).

19. Žalovaní, ač hradili žalobkyni zálohy za elektřinu, řešili situaci, kdy elektřina nebyla majitelem bytu hrazena a [datum] uhradili částku [částka] společnosti [Anonymizováno], aby zabránili odpojení elektřiny (sdělení společnosti [Anonymizováno] o přerušení dodávky elektřiny ze dne [datum], zakázkový list a zjednodušený daňový doklad číslo [hodnota] ze dne [datum], tedy potvrzuje úhradu částky [částka] a zakázkový list ze dne [datum]).

20. Z uvedených skutkových zjištění soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Účastníci dne [datum] uzavřeli smlouvu, kterou se žalobkyně zavázala přenechat žalovaným k užívání výše specifikovanou bytovou jednotku, kterou měli žalovaní zjevně užívat k zajištění bytové potřeby společně s dvěma nezletilými dětmi. Žalovaní se zavázali hradit za to žalobkyni nájemné, zálohy za služby a asistenční poplatek a dne [datum] složili jistotu ve výši [částka]. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou do [datum] a následně čtyřmi dodatky prodloužena až do [datum], dodatky též bylo sjednáno navýšení nájemného z původních [částka] až na [částka] a poplatku za pojištění a asistenci z [částka] na [částka] od září 2022, zálohy celou dobu činily [částka] dle podrobného rozpisu ve smlouvě zahrnovaly odpad, provoz výtahu, elektřinu ve společných prostorách, teplou vodu, teplo, úklid společných prostor, vodné stoční, činnost SVJ ([částka]), pojištění domu ([částka]), poplatek za správu ([částka]), rozhlas a ČT a elektřinu. Žalobkyně svou povinnost umožnit žalovaným užívání bytu po sjednanou dobu splnila, když byt byl žalovaným předán dne [datum] a žalovaní jej užívali do [datum], kdy jej předali zpět žalobkyni. Žalobkyně provedla vyúčtování záloh za elektřinu vyúčtováními ze dne [datum] za období od [datum] do [datum] s nedoplatkem [částka] splatným [datum], dne [datum] za období [datum] až [datum] s nedoplatkem [částka] splatným [datum], dne [datum] za období od [datum] do [datum] s nedoplatkem [částka] se splatností [datum], dne [datum] za období od [datum] do [datum] s nedoplatkem [částka] se splatností [datum], dne [datum] za období od [datum] do [datum] s nedoplatkem [částka] se splatností [datum], a dne [datum] za období [datum] a6 [datum] s nedoplatkem 16. [částka] se splatností [datum], vyúčtování zaslala žalované emailem a žalovaná tato vyúčtování v době jejich vystavení obdržela, jak sama výslovně potvrdila. Před podáním žaloby žalobkyně zaslala žalovaným předžalobní výzvu.

21. Jako rozhodné právo soud určil právo české, a to dle čl. 48 odst. 1 Smlouvy vycházeje z ujednání účastníků v článku XI. bodu 11.1., v němž si toto práva účastníci jako rozhodné výslovně sjednali.

22. Dle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

23. Dle § 2235 odst. 1 o.z., zavazuje-li nájemní smlouva pronajímatele přenechat nájemci k zajištění bytových potřeb nájemce a popřípadě i členů jeho domácnosti byt nebo dům, který je předmětem nájmu, nepřihlíží se k ujednáním zkracujícím nájemcova práva podle ustanovení tohoto pododdílu.

24. Dle § 2247 odst. 3 o.z. způsob rozúčtování cen a úhrady služeb stanoví jiný právní předpis. (4) Strany si ujednají způsob rozúčtování cen a úhrady případných dalších služeb, není-li stanoven jiným právním předpisem nebo rozhodnutím cenového orgánu. Způsob rozúčtování musí být určen před poskytováním služby.

25. Dle § 2274 o.z. nájemce může dát třetí osobě do podnájmu část bytu, pokud v bytě sám trvale bydlí, i bez souhlasu pronajímatele. Ustanovení § 2272 se použije přiměřeně.

26. Dle § 547 o.z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

27. Dle § 555 o.z. (1) právní jednání se posuzuje podle svého obsahu. (2) Má-li být určitým právním jednáním zastřeno jiné právní jednání, posoudí se podle jeho pravé povahy.

28. Dle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

29. Dle § 1813 odst. 1 o.z. zneužívající jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem poctivosti významnou nerovnováhu práv, nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o hlavním předmětu závazku ani pro posouzení přiměřenosti vzájemného plnění, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

30. Dle § 609 o.z. nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil.

31. Dle § 619 odst. 1 o.z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé.

32. Dle § 610 odst. 1 o. z. k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Vzdá-li se někdo předem práva uplatnit námitku promlčení, nepřihlíží se k tomu.

33. Dle § 629 odst. 1 o. z. trvá promlčecí lhůta tři roky.

34. Dle § 2254 odst. 2 o. z. při skončení nájmu pronajímatel vrátí jistotu nájemci; započte přitom, co mu nájemce případně z nájmu dlužní. Nájemce má právo na úroky z jistoty od jejího poskytnutí alespoň ve výši zákonné sazby.

35. Dle § 7 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb., není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období.

36. Dle § 13 zákona č. 67/2013 Sb., jestliže poskytovatel služeb nebo příjemce služeb nesplní svoji povinnost stanovenou tímto zákonem, zejména nesplní-li příjemce služeb povinnost oznámit změnu počtu osob, nebo nedoručí-li poskytovatel služeb včas vyúčtování nebo nesplní povinnosti spojené s právem příjemce služeb nahlížet do podkladů k vyúčtování a povinnosti spojené s vypořádáním námitek, je povinen zaplatit druhé straně pokutu, ledaže by splnění povinností ve stanovené lhůtě nebylo spravedlivé požadovat nebo k nesplnění lhůty došlo zaviněním druhé strany. (2) Výši pokuty poskytovatel služeb ujedná alespoň s dvoutřetinovou většinou nájemců v domě, nebo o ní rozhodne družstvo, anebo společenství. Ujednaná výše pokuty nesmí přesáhnout [částka] za každý započatý den prodlení. Nedojde-li k ujednání s nájemci nebo rozhodnutí družstva anebo společenství, činí výše pokuty [částka] za každý započatý den prodlení.

37. Právnická osoba může uzavřít nájemní smlouvu k bytu, pokud tento byt chce užívat k jiným účelům než k vlastnímu bydlení (§ 2201 a násl. o.z.) nebo podle zvláštních ustanovení o nájmu prostoru sloužícího k podnikání (§ 2302 a násl. o.z.) (srov. 26 Cdo 1973/2006).

38. Podle odborné literatury vzhledem k tomu, že nájem je pouhým závazkem, může být pronajímatelem kterýkoliv subjekt. Závazek vzniká pronajímateli, neváže se na pronajatou věc. Vztah pronajímatele k věci má význam pouze pro možnost splnění jeho povinnosti. Ta je dána možností faktického nakládání s věcí, bez ohledu na práva k ní. Skutečnost, že strana nebyla při uzavření smlouvy oprávněna nakládat s tím, co má být podle smlouvy plněno, nemá samo o sobě vliv na platnost smlouvy (§ 1760). Nevzniká ani počáteční nemožnost plnění (§ 588), pokud pronajímatel objektivně může plnit, a to i za použití třetí osoby. Vznik platného závazku není dotčen tím, že pronajímatel nemá právo nakládat s pronajatou věcí, není dotčen ani jiným právem třetí osoby, např. věcným břemenem, nájmem (§ 1763). Skutečnost, zda pronajímatel je vlastník pronajaté věci, resp. zda odvozuje své právo od vlastníka věci (stejně i držitele vlastnického práva podle § 1043), má význam pro možnost ochrany nájemce vůči zásahům třetích osob do užívacího práva, zejména vůči vlastníkovi, oprávněným z věcných práv či dalším nájemcům. Nic to však nemění na povinnosti pronajímatele zajistit nájemci nerušený výkon užívacího práva. Skutečnost, zda byla věc přenechána k užívání oprávněně, či nikoliv, se projevuje také v právu vlastníka na náhradu vůči takovému nájemci podle § 2994. Jestliže dal někdo neoprávněně věc k užívání nebo požívání jinému, aniž ten byl v dobré víře, má vlastník nebo spoluvlastník věci vůči uživateli nebo poživateli právo na náhradu (HULMÁK, Milan. § 2201 [Základní ustanovení]. In: HULMÁK, Milan a kol. Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055–3014). 1. vydání. [adresa]: [právnická osoba]. Beck, 2014, s. 220, marg. č. [hodnota]–52.).

39. V posuzované věci bylo prokázáno, že žalobkyně je právnickou osobou, která není vlastníkem předmětné bytové jednotky, své právo přenechat ji žalovaným do užívání odvozuje ze smlouvy uzavřené s vlastníkem bytu, jak konstatuje v úvodu podnájemní smlouvy uzavřené s žalovanými. Žalobkyně jako právnická osoba přitom nemohla uzavřít s vlastníkem bytu smlouvu o nájmu bytu ve smyslu § 2235 a násl., neboť ze své podstaty nemohlo být účelem nájmu zajištění bytových potřeb žalobkyně, což znamená, že nemohla následně uzavřít s žalovanými smlouvu podnájemní ve smyslu § 2274 a násl. o.z., když úprava podnájmu je akcesorická k nájmu bytu. S ohledem na závěry uvedené v přechozím odstavci nemá však pro posouzení této věci vztah k žalobkyně k pronajímané věci význam z hlediska práva žalobkyně uzavřít s žalovanými nájemní smlouvu a povinnosti z této smlouvy plnit. Smlouvu žalobkyně s žalovanými tak soud posoudil dle jejího obsahu (§ 555 o.z.) jako smlouvu nájemní ve smyslu § 2235 a násl. a na žalované se vztahují všechna ustanovení určená k ochraně nájemce. Jiný výklad by aproboval obcházení zákona a takové jednání nemůže požívat právní ochrany.

40. V řízení pak bylo prokázáno, že žalobkyně splnila svou povinnost pronajímatele a poskytla žalovaným k užívání předmětnou bytovou jednotku a žalovaní za její užívání hradili žalobkyni nájemné a zálohy za služby.

41. Soud dále vycházel z toho, že žalobkyně ve vztahu vystupovala ve smyslu § 420 o.z. jako podnikatel, který při uzavírání a plnění smlouvy jednal v rámci své výdělečné činnosti prováděné soustavně, samostatně na vlastní účet a odpovědnost živnostenským způsobem za účelem dosažení zisku, a žalovaní vystupovali ve smyslu ustanovení § 419 o.z. jako spotřebitelé, jednající mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu jejich povolání, tedy se dle ustanovení § 1810 o.z. jedná o spotřebitelskou smlouvu.

42. Dle § 2247 odst. 3 o.z. žalobkyni jako pronajímateli vznikla povinnost žalovaným rozúčtovat ceny a úhrady služeb dle zákona č. 67/2013 Sb., přičemž toto ustanovení zákona s ohledem na dikci odst. 4 tohoto § je ustanovením kogentním, když smluvní autonomie vůle je zachována pouze v případě dalších služeb. Ujednání účastníků o vyloučení aplikace zákona č. 67/2013 Sb. v rámci článku V.bodu 5.8 je ujednáním neplatným, když odporuje kogentnímu ustanovení zákona a zjevně narušuje pořádek v případě spotřebitelské smlouvy, kterou tato smlouva je, se jedná i o ujednání zneužívající, když toto ustanovení zakládá nepřiměřeně významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch žalovaného dle § 1813 o.z., jakož i nepřiměřeně zkracující práva nájemce ve smyslu § 2235 o.z. (26 Cdo 287/2015).

43. Žalobkyně tak byla povinna v souladu s § 7 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb., vyúčtovat žalovaným ceny a úhrady služeb za rok 2020 do [datum], za rok 2021 do [datum], za rok 2022 do [datum], za rok 2023 do [datum]. Žalobkyně však toto vyúčtování však provedla až v roce 2024, konkrétně dne [datum] za období od [datum] do [datum], dne [datum] za období [datum] až [datum], dne [datum] za období od [datum] do [datum], dne [datum] za období od [datum] do [datum], dne [datum] za období od [datum] do [datum] a dne [datum] za období [datum] až [datum].

44. V kontextu žalovanými uplatněné námitky promlčení tak při posouzení otázky, kdy začala běžet subjektivní promlčecí lhůta podle § 629 odst. 1 o. z. ve spojení s ů§ 619 o. z. pro uplatnění nároku na zaplacení nedoplatku z vyúčtování, soud vycházel z toho, kdy mohla, respektive ze zákona měla žalobkyně právo uplatnit poprvé. Lhůty vyúčtování služeb jsou, jak je výše uvedeno, stanoveny kogentně zákonem, promlčecí doba tak začala žalobkyni běžet již okamžikem, kdy měla žalobkyně vyúčtování vystavit, bez ohledu na to, kdy bylo vyúčtování skutečně vystaveno (31 Cdo 3125/2022). Tedy v souladu s výše uvedeným nedoplatek za rok 2020 měl být žalobkyní vyúčtován do [datum]. Za situace, kdy žaloba byla podána [datum], je již nárok na zaplacení nedoplatku promlčen, tedy námitku promlčení vznesenou žalovanými soud shledal důvodnou.

45. Vyúčtování služeb za rok 2021 měla žalobkyně zaslat žalované do [datum], učinila tak až nejdříve [datum] (datum vystavení faktury za vyúčtování), tedy prodlení žalobkyně činilo 835 dnů, žalovaným tak vznikl nárok na pokutu ve výši [částka], vyúčtování služeb za rok 2022 měla žalobkyně zaslat žalované do [datum], učinila tak nejdříve [datum], tedy prodlení žalobkyně činilo 470 dní a žalovaným tak vznikl nárok na pokutu ve výši [částka], vyúčtování služeb za rok 2023 měla žalobkyně zaslat žalovaným do [datum], učinila tak však nejdříve [datum], resp. [datum] , prodlení žalobkyně tak činilo 104 dnů a žalovaným vznikl nárok na smluvní pokutu [částka].

46. V neposlední řadě pak žalobkyně od žalovaných přijala jistotu ve výši [částka], kterou žalovaným dosud nevrátila, přesto, že nájemní vztah již skončil (§ 2254 odst. 2 o.z.), tedy se na úkor žalovaný bez právního důvodu bezdůvodně obohatila (§ 2991 o.z.). Ujednání čl. VI. bodu 6.5 smlouvy, které upravuje právo žalobkyně v případě ukončení nájmu před obdržením vyúčtování dodavatelů služeb ponechat si jistotu na případnou úhradu nedoplatku služeb, a to až do obdržení vyúčtování od dodavatelů shledal soud rovněž nepřiměřeným ve smyslu § 1813 a § 2235 o.z. a tudíž neplatným, když vydání jistoty je vázáno na součinnost třetí osoby, kterou žalovaní nemohou nijak ovlivnit. Žalobkyně pak ani netvrdila, že by složená byla započtena na případný dluh žalovaných a jaký.

47. Pro úplnost soud uvádí, že článek V. smlouvy sice upravuje způsob vyúčtování služeb, nestanoví však žádné lhůty, v nichž by tak žalobkyně měla (mohla) činit, a vyúčtování ohledně lhůt i jeho způsobu ponechává zcela na libovůli žalobkyně, což soud rovněž považuje za ujednání nepřiměřeně zkracující práva nájemce jakož i žalovaných jako spotřebitelů (§ 1813 a § 2235 o.z.) a tedy je namístě použít obecné úpravy zákona č. 67/2013 Sb. Argumentace žalobkyně, že vyúčtování nemohlo být učiněno a žalovaným zasláno dříve, z důvodu nedostatečné součinnosti vlastníky bytové jednotky, nemá na uvedené posouzení věci žádný vliv. Bylo na žalobkyni, aby vyúčtování provedla řádně a včas a není rozhodné, zda tak neučinila z důvodu vlastního pochybení nebo pro pochybení třetí osoby – svého smluvního partnera.

48. S ohledem na uvedené skutečnosti, tak nárok žalobkyně je nižším, než nároky žalovaných (uplatněných toliko jako obrana) a tedy soud žalobu zamítl.

49. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal úspěšným žalovaným nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za 4 úkony právní služby pro žalovanou 1. (převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě a účast na jednání soudu dne [datum] a dne [datum]) a z částky [částka] za 2 úkony pro žalovaného 2. (převzetí zastoupení a účast při jednání dne [datum], kdy odměna je snížena v souladu s § 12 odst. 4 a.t.), včetně šesti paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t.

50. Lhůta k plnění byla stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. Povinnost nahradit náklady řízení k rukám zástupce žalovaných se opírá o ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř.

Poučení