14 C 88/2020-127

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní JUDr. Otílií Hrehovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastupování státu ve věcech majetkových sídlem [adresa] o zaplacení 1 649 070,91 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku ve výši 1 649 070,91 Kč s úroky z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády číslo 351/2013 Sb. z částky 1 649 070,91 Kč od 19.5.2020, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na nákladech řízení částku 1 200 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se domáhá zaplacení částky ve výroku I. tohoto rozsudku uvedené a jejího příslušenství jako náhrady majetkové škody. Namítá postup v řízení u Městského soudu v Praze, kdy v rámci insolvenčního řízení dlužníka [právnická osoba] vedeného Městským soudem v Praze pod sp.zn. [spisová značka] přihlásil žalobce své pohledávky ve výši 620 962 405,73 Kč za dlužníkem jako pohledávky zajištěné majetkem dlužníka - zástavním právem k nemovitostnímu areálu v [obec] prvním v pořadí. Navzdory tomu, že zástava (nemovitostní areál) byla zpeněžena v květnu 2019 a rozhodnutí o vydání výtěžku ve výši 282 304 164,41 Kč nabylo právní moci 1.8.2019, neobdržel žalobce výtěžek zpeněžení včas - namísto 1.8.2019 mu byl výtěžek zpeněžení vyplacen až 3.10.2019. Žalobce má za to, že se na straně soudu jednalo o nesprávný úřední postup, neboť nedošlo k formálnímu zrušení nezákonného rozhodnutí (rozhodnutí o pozastavení). Z procesní opatrnosti, jak žalobce uvádí, též tvrdí existenci nezákonného rozhodnutí, přičemž je na úvaze soudu, zda pochybení insolvenčního soudu posoudí jako vydání nezákonného rozhodnutí či nesprávný úřední postup. Žalobce tvrdí, že v případě řádné činnosti insolvenčního soudu by obdržel výtěžek zpeněžení o 56 dnů dříve a mohl dříve splatit úvěry poskytnuté na nákup pohledávek, současně by žalobce nemusel vynakládat prostředky na právní zastoupení. Žalobce je přihlášeným věřitelem v insolvenčním řízení dlužníka [právnická osoba] Za tu dobu běžely žalobci úroky z úvěrů, které měly být splaceny z výtěžku zpeněžení, a zároveň musel žalobce vynaložit náklady na právní služby, aby dosáhl výplaty výtěžku zpeněžení, které bránilo nezákonné usnesení konkursního soudu.

2. Průběh řízení, z něhož mu vznikla škoda žalobce popsal tak, že přihlásil do insolvenčního řízení dlužníka [právnická osoba] pohledávky v celkové výši 620 962 405,73 Kč, které byly jako zajištěné pohledávky na přezkumném jednání dne 24.4.2019 zjištěny. Zajištění pohledávek bylo ve formě zástavního práva k veškerému majetku dlužníka - nemovitostnímu areálu v [obec]. Dne 9.5.2019 se konala veřejná dražba dobrovolná, jejímž předmětem byl prodej veškerého majetku insolvenčního dlužníka. Cena dosažená vydražením byla vydražitelem uhrazena. Dne 26.6.2019 vydal nadepsaný soud pod č.j. [spisová značka] usnesení, kterým oznámil, že došlo ke zveřejnění návrhu na vydání výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli a že účastníci řízení mohou proti návrhu na vydání výtěžku podat námitky ve lhůtě 7 dnů (ty nebyly podány). Dne 15.7.2019 vydal Městský soud v Praze pod č.j. [spisová značka] usnesení, kterým bylo rozhodnuto o vydání výtěžku zpeněžení ve výši 282 304 164,41 Kč zajištěnému věřiteli - žalobci. V zákonné lhůtě proti rozhodnutí o výtěžku nebylo podáno odvolání. Dne 31.7.2019 byla panem [jméno] [příjmení] podána žaloba na určení neplatnosti veřejné dražby dobrovolné u Okresní soudu ve Frýdku-Místku, kterou došlo ke zpeněžení věcí dlužníka. Dne 7.8.2019 žalobce zažádal o vyznačení doložky právní moci a vykonatelnosti na rozhodnutí o výtěžku, přičemž na rozhodnutí o výtěžku byla vyznačena doložka právní moci s datem 1.8.2019 až dne 29.8.2019 (po podání návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu ze strany žalobce); důvodem pro nevyznačení byly údajně technické důvody na straně soudu. Dne 22.8.2019 byl vydáno rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 22.8.2019, č.j. [spisová značka], kterým se insolvenčnímu správci ukládá, aby pozastavil vyplacení peněžních prostředků zajištěnému věřiteli, neboť je nutné postavit na jisto otázku platnosti veřejné dražby, řešenou v řízení o žalobě na určení neplatnosti dražby. Rozhodnutím Vrchního soudu v Praze ze dne 18.9.2019 č.j. [spisová značka], [spisová značka], kterým bylo odmítnuto odvolání proti Rozhodnutí o zastavení z důvodu nepřípustnosti odvolání. Vrchní soud v Praze konstatoval, že není na místě blokovat vydání výtěžku zpeněžení a že soud prvního stupně má sám při výkonu dohlédací činnosti odklidit Rozhodnutí o pozastavení, neboť pro jeho vydání nebylo zákonného podkladu. Dne 3.10.2019 vydal Městský soud v Praze usnesení v dohlédací činnosti č.j. [spisová značka], kterým odklidil účinky Rozhodnutí o pozastavení, když uložil insolvenčnímu správci, aby vyplatil zajištěnému věřiteli - žalobci výtěžek zpeněžení. Dne 3.10.2019 vydal insolvenční správce zajištěnému věřiteli žalobci výtěžek zpeněžení. Dne 15.10.2020 vydal Městský soud v Praze usnesení č.j. [spisová značka], kterým vyslovil souhlas s tím, aby insolvenční správce vydal žalobci úroky z uložení finančních prostředků získaných zpeněžením předmětu zajištění na bankovních účtech, které přirostly v době od úhrady vydražené ceny předmětu zajištění do jejího vydání zajištěnému věřiteli. Dne 22.5.2020 v návaznosti na usnesení o vydání úroků vyplatil insolvenční správce žalobci částku 464 784,74 Kč. Žalobce vynaložil v souvislosti se snahou dosáhnout výtěžku zpeněžení za měsíce srpen a říjen 2019 náklady na právní zastoupení ve výši 278 874,75 Kč a 223 904,75, Kč, které mu vyúčtovala [právnická osoba] advokátní kancelář ve fakturách č. 190100102 a 190100118.

3. Ke škodě, která žalobci vznikla uvedl, že získal prostředky na nákup pohledávek za insolvenčním dlužníkem prostřednictvím úvěru od [právnická osoba]; dále byla [právnická osoba] úvěrována od [právnická osoba] [anonymizováno] a.s., [právnická osoba], [právnická osoba] ([právnická osoba]).

4. Žalobce jako úvěrovaný a [právnická osoba], [IČO], uzavřeli dne 22.3.2017 úvěrovou smlouvu č. 124585 2017, na základě které žalobce čerpal dne 22.3.2017 úvěr 180 000 000 Kč na nákup pohledávek za výše uvedeným insolvenčním dlužníkem. Dne 28.7.2017 uhradil žalobce na jistině úvěru částku 25 000 000 Kč. Jistina úvěru byla splatná podle dodatku č. 2 dne 30.9.2019, přičemž dne 30.9.2019 žalobce uhradil z dlužné částky 155 000 000 Kč toliko částku 95 616, neboť neměl prostředky z výtěžku zpeněžení na úhradu úvěru, a dostal se do prodlení s placením částky 154 904 384 Kč. Podle čl. IX. bodu 2. uvedené úvěrové smlouvy se pro případ prodlení sjednal úrok z prodlení ve výši 0,1% denně z částky peněžitého dluhu, s jehož úhradou je žalobce v prodlení. Když žalobce inkasoval dne 3.10.2019 výtěžek zpeněžení, použil jej dne 3.10.2019 k úhradě dluhu. [právnická osoba] však k tíži žalobce uplatnila úroky z prodlení ve výši 464 713,15 Kč Smluvní úrok z prodlení byl vypočítán v souladu se smlouvou o úvěru (bod IX.) z celkové výše jistiny po splatnosti, tj. 154 904 383,55 Kč a počtu dnů, kterými byl žalobce v nepovoleném debetu, tj. 3 dny. Pro výpočet byl použit vzorec: 154 904 383 * 3 * 0,365 / 365 (365 je počet dnů v roce a 0,365 je roční sankční sazba).

5. Žalobce jako úvěrovaný a [právnická osoba], [IČO], uzavřeli dne 21.3.2017 úvěrovou smlouvu s úvěrovým rámcem 45 000 000 Kč a úrokem 6% p.a., na základě které žalobce čerpal dne 25.2.2019 částku 30 000 000 Kč, dne 21.5.2019 částku 1 000 000 Kč, dne 25.6.2019 částku 2 000 000 Kč, dne 1.7.2019 částku 75 000 Kč, dne 2.7.2019 částku 277 000 Kč a dne 1.10.2019 částku 50 000 Kč, celkem tedy 33 402 000 Kč. Úvěr bylo možné podle dohody stran splatit kdykoliv bez smluvní sankce. Žalobce chtěl splatit dluh z úvěru již 8.8.2019, kdy očekával vyznačení doložky právní moci na rozhodnutí o výtěžku a vyplacení výtěžku zpeněžení. Žalobce však mohl úvěr splatit nejdříve až 3.10.2019, kdy soud uložil správci vyplatit výtěžek zpeněžení. K tíži žalobce tak šly smluvní úroky (představující poplatek za užívání jistiny žalobcem) za dny 8.8.2019 až 2.10.2019 (tj. 56 dnů) ve výši 6 % p.a. z částky 33 402 000 Kč, což činí 307 481 Kč.

6. Žalobce jako vydlužitel a [právnická osoba], [IČO], uzavřeli dne 12.12.2018 smlouvu o zápůjčce, ke které byl uzavřen dodatek č. 1 dne 25.3.2018 zvyšující rámec zápůjčky na 20 000 000 Kč. Na základě uvedené smlouvy byla žalobci dne 13.12.2018 poskytnuta částka 10 190 111 Kč, dne 23.1.2019 částka 600 000 Kč, dne 27.3.2019 částka 2 600 000 Kč, dne 2.5.2019 částka 50 000 Kč a dne 20.9.2019 částka 2 750 000 Kč, celkem tedy částka 16 190 111 Kč. Zapůjčitel vyjádřil souhlas s předčasným vrácením zápůjčky. Žalobce chtěl splatit dluh ze zápůjčky (ve výši 13 440 111 Kč) již 8.8.2019, kdy očekával vyznačení doložky právní moci na rozhodnutí o výtěžku a vyplacení výtěžku zpeněžení. Žalobce však mohl tuto část zápůjčky splatit nejdříve až 3.10.2019, kdy soud uložil správci vyplatit výtěžek zpeněžení. Navíc si musel žalobce zapůjčit další částku 2 750 000 Kč dne 20.9.2019. K tíži žalobce tak šly smluvní úroky (představující poplatek za užívání jistiny žalobcem) za dny 8.8.2019 až 2.10.2019 (tj. 56 dnů) ve výši 6 % p.a. z částky 13 440 11 Kč, což činí 123 723 Kč, a dále smluvní úroky za dny 20.9.2019 až 2.10.2019 (tj. 13 dnů) ve výši 6% p.a. z částky 2 750 000, což činí 5 877 Kč.

7. Žalobce jako úvěrovaný a [právnická osoba], [IČO], uzavřeli dne 27.11.2017 úvěrovou smlouvu s úvěrovým rámcem 77 050 000 Kč a úrokem 6% p.a., na základě které žalobce čerpal dne 28.11.2017 částku 77 050 000 Kč. Úvěr bylo možné s ohledem na absenci ujednání a ust. § 2399 občanského zákoníku splatit kdykoliv bez smluvní sankce. Pohledávka z úvěru byla následně smluvně dne 19.12.2018 postoupena na [právnická osoba], [IČO]. Žalobce chtěl splatit dluh z úvěru již 8.8.2019, kdy očekával vyznačení doložky právní moci na Rozhodnutí o výtěžku a vyplacení výtěžku zpeněžení. Žalobce však mohl úvěr splatit nejdříve až 3.10.2019, kdy soud uložil správci vyplatit výtěžek zpeněžení. K tíži žalobce tak šly smluvní úroky (představující vlastně poplatek za užívání jistiny žalobcem) za dny 8.8.2019 až 2.10.2019 (tj. 56 dnů) ve výši 6 % p.a. z částky 77 050 000 Kč, což činí 709 282 Kč.

8. Žalobce je přesvědčen, že nesprávný úřední postup soudu se projevil zejména ve vydání rozhodnutí o pozastavení, kterým bylo společnosti žalobce upřeno právo na vydání výtěžku zpeněžení ve výši cca 280 mil. Kč. Nesprávný úřední postup Městského soud v Praze jako soudu insolvenčního v řízení [spisová značka] spatřuje v tom, že soud nevyznačil bez zbytečného odkladu doložku právní moci na rozhodnutí o výtěžku, dále, že soud vydal rozhodnutí o pozastavení, ačkoliv tím zasáhl do pravomocného rozhodnutí o výtěžku, čímž znemožnil [právnická osoba] získat výtěžek ze zpeněžení. Vlivem nesprávného úředního postupu soudu však mohlo k výplatě prostředků dojít až 3.10.2019 (den vydání rozhodnutí, kterým Městský soud v Praze odklidil účinky Rozhodnutí o pozastavení, když uložil insolvenčnímu správci, aby vyplatil zajištěnému věřiteli [anonymizováno] výtěžek zpeněžení). Došlo tedy ke zpoždění ve výplatě výtěžku zpeněžení (v důsledku činnosti soudu) o 56 dnů.

9. Žalobce je též toho názoru, že právě rozhodnutí o pozastavení představuje nezákonné rozhodnutí ve smyslu zákona. Žalobce byl jako přihlášený věřitel účastníkem insolvenčního řízení, v němž bylo rozhodnutí o pozastavení vydáno. Rozhodnutí o pozastavení napadl žalobce odvoláním, které bylo Vrchním soudem v Praze odmítnuto pro nepřípustnost, ovšem v odůvodnění odmítavého rozhodnutí byl vyjádřen jednoznačný právní názor, že insolvenční soud není oprávněn cestou dohledové činnosti zadržovat výplatu výtěžku ze zpeněžení a že své pochybení musí v rámci dohledové činnosti napravit. Podmínka nezákonnosti rozhodnutí je splněna, pokud rozhodnutí bylo změněno či zrušeno, změna či zrušení bylo z důvodu nezákonnosti. Nezákonnost jako důvod změny rozhodnutí o pozastavení vyplývá jednak z rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 18.9.2019 č.j. [spisová značka], [spisová značka] a jednak z rozhodnutí o vyplacení. Obě zmiňovaná rozhodnutí konstatují v odůvodnění neexistenci zákonného podkladu, a tedy i nezákonnost, rozhodnutí o pozastavení.

10. Pokud by k vyplacení výtěžku zpeněžení došlo již 1.8.2019, pak by žalobce nebyl nucen vynakládat prostředky a současně by mohl splatit své úvěry před termínem splatnosti. Na druhou stranu by žalobce neobdržel částku 464 784,74 Kč podle usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15.4.2020 č.j. [spisová značka] představující úroky z uložení finančních prostředků získaných zpeněžením předmětu zajištění na bankovních účtech, které přirostly v době od úhrady vydražené ceny předmětu zajištění do jejího vydání zajištěnému věřiteli - žalobci. Žalobci ubyla z jejího majetku částka 1 611 076,15 Kč; o tuto částku by jeho majetek nebyl ponížen, pokud by soud postupoval řádně. Celkově žalobce vyčísluje škodu na částku 1 649 070,91 Kč (1 611 076,15 Kč + 278 874,75 Kč + 223 904,75 Kč – 464 784,74 Kč (posledně uvedená částka představuje přirostlé úroky z uloženého výtěžku zpeněžení a musí být odečtena od částky 1 611 076,15 Kč, neboť žalobci byla vyplacena částka 464 784,74 Kč podle usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15.4.2020 č.j. [spisová značka] představující úroky z uložení finančních prostředků získaných zpeněžením předmětu zajištění na bankovních účtech, které přirostly v době od úhrady vydražené ceny předmětu zajištění do jejího vydání zajištěnému věřiteli žalobci).

11. Žalovaná se žalobou nesouhlasila. Učinila nespornou skutečnost, že u ní žalobce dne 18.11.2019 (žádostí ze dne 18.11.2019) uplatnil z důvodů v žalobě popsaných nárok na náhradu škody ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., spočívající v nákladech právního zastoupení ve výši 502 779,50 Kč, a úroků z prodlení úvěrů ve výši 1 611 076,15 Kč. K projednání žádosti žalobkyně došlo dne 6.4.2020. Žalovaná konstatovala, že nejsou splněny podmínky odpovědnosti státu za škodu. Ačkoli zákon č. 82/1998 Sb. neobsahuje zákonnou definici nesprávného úředního postupu, je za něj soudní praxí považováno porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu při jeho činnosti, přičemž zpravidla jde o postup, který nesouvisí s rozhodovací činností. Pro tuto formu odpovědnosti je určující, že úkony tzv. úředního postupu samy o sobě k vydání rozhodnutí nevedou a je-li rozhodnutí vydáno, bezprostředně se v jeho obsahu neodrazí. Režim odpovědnosti za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem dopadá na úkony učiněné mimo rozhodovací činnost, nebo sice v jejím rámci, avšak za podmínky, že se v obsahu rozhodnutí neprojeví (usnesení Ústavního soudu České republiky sp. zn. I. ÚS 799/10 ze dne 16.2.2012, rozsudek Nejvyššího soud ČR pod čj. 29 Cdo 2778/2010-102 ze dne 30.8.2012). V postupu soudu nelze spatřovat nesprávný úřední postup dle ustanovení § 13 zákona č. 82/1998 Sb., neboť se jednalo o rozhodovací činnost. Zároveň Rozhodnutí o pozastavení vydané Městským soudem v Praze dne 22.8.2019 [číslo jednací] [spisová značka] nevykazuje základní znak nezákonného rozhodnutí dle § 8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., představovaný tím, že takové rozhodnutí dojde právní moci a následně je zrušeno či změněno k tomu příslušným orgánem. Žalovaná po podrobném posouzení věci dospěla k závěru, že nejsou splněny podmínky odpovědnosti státu za škodu. Co se týče nákladů právního zastoupení, tyto nejsou účelně vynaložené, jelikož proti Rozhodnutí o pozastavení vůbec nebyl přípustný řádný opravný prostředek, tudíž žalobkyně si tyto náklady zavinila sama, když podala odvolání. Co se týče úroků z prodlení z úvěrů, žalovaná uvádí, že žalobkyně si za tuto skutečnost také odpovídá sama, jelikož se jedná o soukromou věc, za kterou žalovaná nenese odpovědnost. Vzhledem k absenci nezákonného rozhodnutí a nesprávného úředního postupu soudu lze uzavřít, že v projednávaném případě nebyly naplněny podmínky pro vznik nároku dle zákona č. 82/1998 Sb., proto tvrzený nárok nebyl uznán a náhrada škody žalobkyni nebyla přiznána.

12. Soud provedl dokazování, přičemž z důkazů níže uvedených zjistil:

13. Z Usnesení Městského soudu v Praze č.j. [spisová značka] (na č.l. 16), datovaného dne 15.7.2019 se podává předmět řízení insolvenčního, ve věci dlužníka [právnická osoba], o vydání výtěžku ze zpeněžení majetkové podstaty zajištěnému věřiteli, když bylo rozhodnuto tak, že pod bodem I. soud vyslovuje souhlas s tím, aby insolvenční správce Mgr. [jméno] [příjmení], vydal zajištěnému věřiteli [právnická osoba] ze zpeněžení nemovitého majetku dlužníka, který je sepsán v soupisu majetkové podstaty dlužníka z 24.1.2018, pod položkou [číslo] výtěžek ve výši 282 304 164,41 Kč a pod bodem II. soud uložil insolvenčnímu správci, aby za a) - provedl vydání výtěžku podle upraveného seznamu přihlášek pouze u zajištěných pohledávek zjištěných nebo pravomocně určených do 5 dnů ode dne právní moci rozhodnutí a dále pod bodem b) - zapsal do upraveného seznamu přihlášek ke každé zajištěné pohledávce zajištěného věřitele, jaká částka na ni byla vyplacena, nebo jaká zbývají část se vypořádá při rozvrhu, a za c) - podal soudu písemnou správu o provedeném vydání do 10 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí.

14. Z Dopisu Městského soudu v Praze, adresovaného žalobci a jeho právnímu zástupci ve věci dlužníka [právnická osoba], se podává, že jde o vyjádření se k návrhu na určení procesní lhůty ve smyslu ust. § 174a zákona [číslo] Sb o soudech a soudcích ze dne 28.8.2019, jehož účelem bylo vyznačení doložky právní moci a vykonatelnosti na usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15.7.2019 č.j. [spisová značka], když je sdělováno, že právní moc na předmětném usnesení s datem 1.8.2019 byla vyznačena dne 29.8.2019. Uvádí se dále, že při vyznačení právní moci uvedeného usnesení došlo k technické chybě. Insolvenční soudce v referátu k usnesení na č.d. B 110 dal pokyn kanceláři [anonymizována dvě slova] k vyznačení právní moci na usnesení na č.d. B 102 s datem 1.8.2019. Kancelář v referátu označila provedení tohoto úkonu, nicméně právní moc tohoto usnesení nebyla řádně zanesena do elektronického systému ISIR. Městský soud v Praze se za toto pochybení omlouvá.

15. Z Usnesení Městského soudu v Praze MSPH č.j. [spisová značka] ve věci dlužníka [právnická osoba] se podává, že při výkonu dohledací činnosti se insolvenčnímu správci Mgr. [jméno] [příjmení] ukládá, aby částku ve výši 282 304 164,41 Kč, která má být vydána oddělenému věřiteli [číslo] [právnická osoba], uložil na zvláštní účet odděleně od ostatních prostředků majetkové podstaty a nenakládal s ní bez souhlasu insolvenčního soudu. Insolvenční správce současně sdělí soudu banku a číslo účtu, na kterém jsou předmětné finanční prostředky vedeny s tím, že bude každé tři měsíce předkládat tomuto soudu výpis z účtu.

16. Z Usnesení Vrchního soudu v Praze č.j. [spisová značka] ze dne 18.9.2019 se podává, že bylo vydáno ve věci dlužníka [právnická osoba] o odvolání věřitele [číslo] [právnická osoba] proti usnesení Městského soudu v Praze z 22.8.2019 č.j. [spisová značka], jímž bylo rozhodnuto tak, že se odvolání odmítá. V odůvodnění tohoto usnesení odvolací soud považoval za nezbytné dodat, že rozhodnutím vydaným při výkonu dohlédací činnosti nelze zasahovat do práv třetích osob a že pravomocným usnesením ze dne 15.7.2019 o vydání výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli je vázán též soud I. stupně a nemůže je eliminovat postupem podle § 11 insolvenčního zákona. K tomu odvolací soud připomíná též právní závěry vyjádřené ve svých dřívějších usneseních ze dne 29.2.2012, č. j. [spisová značka], nebo ze dne 18.6.2012, č. j. [spisová značka], dle nichž podání žaloby nebrání insolvenčnímu správci nakládat s výtěžkem zpeněžení ani soudu vydat usnesení o jeho vydání zajištěnému věřiteli dle § 298 odst. 2, insolvenčního zákona. Blokovat vydání výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli jen pro případ vyslovení neplatnosti veřejné dražby, není žádným způsobem opodstatněno. Bude proto na soudu 1. stupně, aby napadené usnesení sám odklidil rozhodnutím vydaným při výkonu dohlédací činnosti, neboť pro jeho vydání nebylo žádného zákonného podkladu.

17. Z Usnesení Městského soudu v Praze č.j. [spisová značka] ze dne 3.10.2019 ve věci dlužníka [právnická osoba] při výkonu dohledací činnosti se podává rozhodnutí, že insolvenčnímu správci Mgr. [jméno] [příjmení] se ukládá, aby v souladu s usnesením č.j.: [spisová značka] ze dne 15.7.2019 (nabylo právní moci dne 1.8.2019), vydal zajištěnému věřiteli [číslo]: [právnická osoba], výtěžek ze zpeněžení ve výši 282 304 164,41 Kč.

18. Z Usnesení Městského soudu v Praze č.j. [spisová značka] ze dne 15.4.2020 ve věci insolvenční, dlužníka [právnická osoba] v rámci dohledací činnosti se podává výrok, že soud vyslovuje souhlas s tím, aby insolvenční správce Mgr. [jméno] [příjmení], vydal zajištěnému věřiteli [číslo]: [právnická osoba], ze zpeněžení nemovitého majetku dlužníka, který je sepsán v soupisu majetkové podstaty dlužníka ze dne 24.1.2018 pod položkou č. 1 a 2, v závorce uvedené nemovitosti, úroky z uložení finančních prostředků získaných zpeněžením výše specifikovaného předmětu zajištění na bankovních účtech, které přirostly v době od úhrady vydražené ceny předmětu zajištění do jejího vydání zajištěnému věřiteli. Pod bodem II. soud ukládá insolvenčnímu správci, aby podal soudu písemnou zprávu o provedeném vydání do 10 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí.

19. Ze Smlouvy o úvěru mezi [právnická osoba] a žalobcem uzavřené dne 22.3.2017 se podává, že se jedná o poskytnutí úvěru, kdy banka poskytuje klientovi úvěr, jako účelový, a to k částečné úhradě úplaty za postoupení pohledávky za [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], jako dlužníkem, [jméno] [příjmení] a [právnická osoba] s.r.o., jako spoludlužníky, v souladu se Smlouvou o postoupení pohledávky uzavřenou mezi [právnická osoba] s.r.o., jako postupitelem a klientem jako postupníkem ze dne 8.3.2017, a to bezhotovostním převodem na účet postupitele, zde uvedený, s tím, že klient složí na běžný účet peněžité prostředky ve výši rozdílu mezí celkovou výši úplaty a výši úvěru poskytnutého za tímto účelem tak, aby mohla být řádně realizována celková úhrada úplaty v souladu se Smlouvou o PP nebo prokáže bance, že vlastní zdroje již postupiteli uhradil. Pod bodem IX. (sankce) je uveden bod 2., který zní:„ V případě neuhrazení splatného peněžitého dluhu vyplývajícího z této smlouvy, je klient povinen uhradit bance smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1% z částky peněžitého dluhu, s jehož úhradou je klient v prodlení, za každý i započatý den prodlení až do úplného uhrazení, a to v případě neuhrazení splatné splátky úvěru, místo úrokové sazby sjednané v této smlouvě za poskytnutí úvěru. Smluvní úrok z prodlení je splatný měsíčně, vždy k poslednímu dni v kalendářním měsíci, kromě poslední splátky, která je splatná vždy v den konečného doplacení peněžitých dluhů vyplývajících z této smlouvy.“ Pod bodem I., 1. se uvádí, že se banka zavazuje poskytnout klientovi na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky ve formě investičního úvěru do celkové výše 180 000 000 Kč. Z Přílohy č. 1 Smlouvy o úvěru č. 124585 2017 se podává, že klient je povinen doručit bance žádost o čerpání na níže uvedeném formuláři. Detail úvěru - běžný úvěr, úvěrový rámec je 180 000 000 Kč (č.l. 40), čerpaná částka 180 000 000 Kč, 5,1%, a splácená jistina 0 Kč, jistina před splatností 180 000 000 Kč, jedná se o [právnická osoba] a.s. k tomuto splátky úroků splátkového kalendáře (na č.l. 41) s uvedenými daty k 31.3.2017, s úroky 251 506,48 Kč, mimořádná splátka 0 Kč, celkem 251 506,48 Kč, když jsou uvedena i další data 30.6.2017, 28.7.2017, 30.9.2017, 31.12.2017, 31.3.2018, 30.6.2018, 30.9.2018, 31.12.2018 a 31.3.2019, když celkem se jedná o částku 180 000 000 Kč. Z Přehledu splátek (na č.l. 42) [příjmení] [jméno], v březnu 2017 poskytnutý úvěr 180 000 000 Kč, pak 22.3.2017 účtován poplatek 540 000 Kč, dále 12.3.2017 částka 251 506,84 Kč splatný úrok, dále červen 2017 částka 2 288 712,33 Kč, úrok 2 miliony, tatáž částka, dále v červenci 2017 splátka 25 000 000 Kč, splatná jistina 25 000 000 Kč, dále září 2017 splátka 2 086 808,22 Kč, splacené úroky v této výši, dále prosinec 2017 částka 1 992 493,15 Kč úrok v této výši, dále březen 2018 částka 1 949 178,08 Kč, jedná se o splatný úrok v této výši, dále červen 2018 částka 1 970 835,62 Kč, jedná se o splatný úrok v této výši, září 2018 splátka 1 992 493,15 Kč jedná se o splatný úrok v této výši, díle prosinec 2018 částka 1 992 493,15 Kč jedná se o splatný úrok, dále březen 2019 jedná se o částku 25 000 Kč, což je poplatek, dále březen 2019 splátka 1 949 178,08 Kč, což je splatný úrok, dále červen 2019 částka 2 357 273,98 Kč splatný úrok, a září 2019 částka 157 357, 273,98 Kč, je to splátka jistiny a úrok 2 357 273,98 Kč, je to datováno 8.7.2019.

20. Z přípisu [příjmení] [jméno], adresovaného [právnická osoba] a.s. se podává sdělení banky, že klient neuhradil splatné peněžité dluhy vyplývající ze Smlouvy o úvěru v souladu s čl. V Smlouvy o úvěru a je povinen uhradit [anonymizována dvě slova] smluvní úrok z prodlení v souladu s čl. IX Smlouvy o úvěru, který činil ke dni doplacení peněžitých dluhů z titulu Smlouvy o úvěru, tj. k 03.10.2019 částku 464 713,15 Kč Smluvní úrok z prodlení byl vypočítán v souladu se Smlouvou o úvěru z celkové výše jistiny po splatnosti, tj. 154 904 383,55 Kč a počtu dnů, kterým byl klient v prodlení s úhradou splatných peněžitých dluhů, tj. 3 dny. Pro výpočet smluvního úroku z prodlení byl použit vzorec: 154 904 383 x 3 x 0,365 /365 (a 0,365 je roční sankční sazba).

21. Z Dodatku č. 1 k Úvěrové smlouvě ze dne 6.1.2017 mezi společností [právnická osoba] a [právnická osoba] ze dne 20.3.2017 se podává dodatek, že se navyšuje jistina úvěru až do výše 75 000 000 Kč, aby ji dlužník dlužil dle libosti.

22. Z Úvěrové smlouvy mezi společností [právnická osoba] a [právnická osoba] uzavřené dne 6.1.2017 (č.l. 45) se podává, že se jedná o úvěrované peněžní prostředky až do výše 1 000 000 Kč, bod I., 1.1.; dále bod II., bod 2.1 úvěr je poskytován se smluvním úrokem ve výši 6% p.a., je splatný jednorázově spolu s jistinou úvěru; bod III., 3.1 úvěrovaný je povinen splatit úvěr do 10 let od jeho načerpání.

23. Z Dodatku č. 2 ke Smlouvě o úvěru č. 124585 2017 (na čísle listu 47), uzavřeného mezi [právnická osoba] a [právnická osoba], ze dne 29.3.2019 se podává, že na základě smlouvy byl klientovi ze strany banky poskytnut úvěr ve formě investičního úvěru do celkové výše částky 180 000 000 Kč s úrokovou sazbou 5,1% p.a. a se splatností 31.3.2019. Ve smlouvě se strany dohodly, že závazek ze smlouvy bude zajištěn způsobem popsaným ve smlouvě. Smluvní strany se tímto Dodatkem 2 dohodly na změně smlouvy tak, jak je popsaná v čl. II tohoto Dodatku 2 a jde o změněné ustanovení prolongace dne konečné splatnosti úvěru, kdy novým dnem konečné splatnosti bude den 30.9.2019. Dále došlo ke změně úrokové sazby, kdy od 1.4.2019 za poskytnutý úvěr klient zaplatí bance úrok ve výši 6,1% p.a. a tato sazba je smluvními stranami dohodnuta jako sazba pevná.

24. Ze Smlouvy o zápůjčce mezi zapůjčitelem [právnická osoba] a vydlužitelem [právnická osoba] (č.l. 49) uzavřené 12.12.2018 se podává, že se strany dohodly o zápůjčce dle ust. § 2390 a násl. občanského zákoníku tak, že zapůjčitel na základě této smlouvy přenechává vydlužiteli zastupitelnou věc, a to peněžitou zápůjčku až do výše 11 000 000 Kč, aby jí vydlužitel užil dle libosti. Peněžitá zápůjčka je úročena úrokovou sazbou ve výši 6% p.a. Výpočet úroku bude proveden vždy za uplynulý kalendářní rok dle objemu a času čerpání jistiny. Po skončení roku bude provedeno vyúčtování a bude vystaven daňový doklad, jenž bude splatný do 1 roku od data vystavení. Smlouva se uzavírá na dobu do 31.12.2023, kdy je splatná celá peněžitá zápůjčka.

25. Z Dodatku č. 1 ke Smlouvě o zápůjčce ze dne 12.12.2018 (č.l. 50) ze dne 25.3.2019 mezi zapůjčitelem [právnická osoba] a vydlužitelem [právnická osoba] se podává, že zapůjčitel na základě této smlouvy přenechává vydlužiteli částku 11 000 000 Kč, tato peněžitá zápůjčka je úročena úrokovou sazbou ve výši 6 % p.a. Výpočet úroku bude proveden vždy za uplynulý kalendářní rok dle objemu a času čerpání jistiny. Po skončení roku bude provedeno vyúčtování a bude vystaven daňový doklad, jenž bude splatný do 1 roku od data vystavení. Tato smlouva se uzavírá na dobu do 31.12.2023, kdy je splatná celá peněžitá zápůjčka. Toto ustanovení se nahrazuje textem:„ Zapůjčitel na základě této smlouvy přenechává vydlužiteli zastupitelnou věc, a to peněžitou zápůjčku až do výše 20 000 000 Kč, aby ji vydlužitel užil dle libosti. Strany se dohodly na úročení dle skutečného čerpání 6% p.a. Vyúčtování úroku bude prováděno vždy k ultimu kalendářního čtvrtletí, a to k 31.3, 30.6, 30.9 a 31.

12. Splatnost úroku je 365 dnů od data vyúčtování. Smlouva se uzavírá na dobu do 31.12.2024“ 26. Ze Smlouvy o úvěru mezi [právnická osoba] jako úvěrujícím a [právnická osoba] (č.l. 51) ze dne 27.11.2017 se podává, že se jedná o úvěrovanou peněžitou částku 77 050 000 Kč, když úvěrující poskytne částku sjednaného úvěru úvěrovanému, a to bankovním převodem do 5 dnů od podpisu této smlouvy. Úvěrovaný se zavazuje zaplatit úrok ve výši 6% p.a. a úvěr se sjednává na dobu určitou do 27.11.2024. Z článku V. se podává, že pokud úvěrovaný nevrátí dlužnou částku dle této smlouvy úvěrujícímu ve lhůtě splatnosti a nezaplatí současně sjednaný úrok, dostává se do prodlení a v případě prodlení dle předchozího bodu je úvěrující oprávněn požadovat po úvěrovaném smluvní pokutu ve výši 0,05% z dlužné částky, včetně úroku, a to za každý započatý den prodlení.

27. Ze Smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 19.12.2018 uzavřené mezi [právnická osoba] a.s. a [právnická osoba], tedy postupitelem a postupníkem se podává, že postupitel je věřitelem pohledávky za [právnická osoba] a.s., vyplývajícím ze smlouvy o úvěru z 27.11.2017, když ke dni uzavření této smlouvy činí pohledávka specifikovaná ve výše uvedeném bodě společně s příslušenstvím celkem částku 81 938 980,22 Kč a tato pohledávka společně s příslušenstvím a se všemi právy s pohledávkou souvisejícími je předmětem postoupení dle této smlouvy. V souladu s podmínkami této smlouvy postupitel postupuje za úplatu pohledávku na postupníka a postupník tuto pohledávku bez výhrad přijímá. Úplata je sjednána na 81 938 980,22 Kč.

28. Z Faktury – daňového dokladu číslo 190100118 vystavené dne 1.10.2019, splatné 15.10.2019, odběratele [právnická osoba], [příjmení] [anonymizována tři slova] advokátní kancelář, se podává fakturace poskytnuté právní služby v ceně za jednotku 185 075 Kč bez DPH, DPH je 38 865,75 Kč, celkem částka 223 940,75 Kč. Z Faktury [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], číslo 190100102, vystavené 9.9.2019, splatné 23.9.2019, fakturované odběrateli [právnická osoba] se podává, že jsou fakturovány poskytnuté právní služby dle přílohy, v ceně za jednotku bez DPH 230 475 Kč, k tomu DPH 48 399,75 Kč, celkem 278 874,75 Kč.

29. Z Přílohy k faktuře č.102/ 2019 z 31.8.2019 se podává, že jde o klienta [právnická osoba] a jedná se o období srpen 2019, kdy jsou uvedeny jednotlivé úkony s daty 5.8.2019, což je analýza žaloby na určení neplatnosti dražby a komunikace s klientem v trvání 4 hodiny, 6.8.2019, což je analýza žaloby na určení neplatnosti dražby a komunikace s klientem 6 hodin, 7.8.2019 sepsání žádosti o vyznačení doložky právní moci na usnesení o výtěžku 6,5 hodiny, 8.8.2019 sepsání vyjádření k vlivu žaloby na neplatnost dražby na rozdělení výtěžku 6,75 hodin, dále 7.8.2019 revize a doplnění vyjádření k žalobě na neplatnost dražby a k žádosti na vyznačení doložky právní moci 3,25 hodin, dále 13.8.2019 komunikace se soudem, reakce: vyznačení doložky PM 1,25 hodin, 22.8.2019 analýza rozhodnutí o pozastavení výplaty výtěžků, komunikace s klientem 5,5 hodiny, 23.8.2019 rešerše k sepsání odvolání proti rozhodnutí o pozastavení výplaty výtěžku 6,25 hodin, 23.8.2019 analýza rozhodnutí o pozastavení výplaty výtěžku komunikace s klientem 3 hodiny, 26.8.2019 rešerše k sepsání odvolání proti rozhodnutí o pozastavení výplaty výtěžku 4,25 hodin, 26.8.2019 sepsání návrhu na určení lhůty k provedení úkonu vyznačení právní moci 2,5 hodiny, 27.8.2019 sepsání odvolání proti rozhodnutí o pozastavení výplaty výtěžků 6,5 hodiny, 27.8.2019 sepsání návrhu na určení lhůty k provedení úkonu vyznačena právní moc 2 hodiny, 27.8.2019 analýza dalších možností postupu (ústavní stížnost, žaloba na náhradu škody, stížnost předsedovi soudu) 3,75 hodin, 28.8.2019 sepsání odvolání proti rozhodnutí o pozastavení výplaty výtěžku 5,5 hodiny, dále 28.8.2019 sepis návrhu dalšího postupu a podkladů pro banku 1,5 hodiny, 28.8.2019 jednání s klientem a dalšími právními zástupci v reakci na další postup 2,25 hodin, 29.8.2019 rešerše pro sepsání ústavní stížnosti proti rozhodnutí o pozastavení výplaty výtěžku 6,25 hodin, 29.8.2019 revize odvolání proti pozastavení výplaty výtěžků 2,25 hodin a 30.8.2019 rešerše pro sepsání ústavní stížnosti proti rozhodnutí o pozastavení výplaty výtěžku 5 hodin. Po rekapitulaci sazba 3 500 Kč, 2 700 Kč, 2 000 Kč.

30. Z Přílohy k Faktuře č. 118/ 2019 klienta [právnická osoba] se podávají úkony: 2.9.2019 rešerše k ústavní stížnosti proti usnesení o nevydání výtěžku zpeněžení 6,75 hodin, 3.9.2019 rešerše k ústavní stížnosti proti usnesení o nevydání výtěžku zpeněžení 6 hodin, 4.9.2019 sepsání ústavní stížnosti proti nevydání výtěžku 6,5 hodiny, 5.9.2019 sepsání ústavní stížnosti proti nevydání výtěžku 6,5 hodiny, 6.9.3019 sepsání ústavní stížnosti proti nevydání výtěžku 6 hodin, 9.9.2019 revize a doplnění ústavní stížnosti 3,75 hodiny, 19.9.2019 analýza rozhodnutí Vrchního soudu o odmítnutí odvolání, sepsání návrhu na soud 4,75 hodin, 20.9.2019 analýza rozhodnutí Vrchního soudu o odmítnutí odvolání, sepsání návrhu na soud 7 hodin, 23.9.2019 analýza rozhodnutí Vrchního soudu o odmítnutí odvolání, sepsání návrhu na soud 6,25 hodin, k tomu průběžné jednání a urgence s kanceláří [anonymizována dvě slova], podatelnou MS v Praze, podatelnou Vrchního soudu v Praze, oddělením [anonymizována dvě slova] a soudcem 3,75 hodin a dne 10.9.2019 doplnění ústavní stížnosti 7 hodin. K tomu rozpis Rekapitulace sazeb, sazby za 3 500 Kč, 2 700 Kč, a 2 000 Kč.

31. Skutkovým zjištěním soudu je, že žalobce jako podnikající osoba koupil pohledávky původního věřitele [právnická osoba] za dlužníkem [právnická osoba], proti němuž probíhalo insolvenční řízení u Městského soudu v Praze pod sp.zn. [spisová značka]. S ohledem na vysokou nominální hodnotu pohledávek požádal o úvěrování od [právnická osoba] a dalších nebankovních subjektů. Během insolvenčního řízení dlužníka [právnická osoba], byl žalobce zajištěným věřitelem prvním v pořadí, kdy byla provedena dražba a udělen souhlas s vydáním výtěžku zpeněžení. Insolvenční soud poté, co byla podána žaloba na určení neplatnosti veřejné dražby, svým rozhodnutím pozastavil vydání výtěžku zpeněžení pro žalobce, když tak učinil dne 22.8.2019 (č.j. [spisová značka]) a insolvenčnímu správci uložil, aby pozastavil vyplacení peněžních prostředků zajištěnému věřiteli, neboť je nutné postavit na jisto otázku platnosti veřejné dražby, řešenou v řízení o žalobě na určení neplatnosti dražby. Žalobce podal odvolání a brojil proti pozastavení vydání výtěžku zpeněžení, když následně rozhodnutím Vrchního soudu v Praze ze dne 18.9.2019 [spisová značka] bylo odmítnuto odvolání proti rozhodnutí o zastavení z důvodu nepřípustnosti odvolání. Vrchní soud v Praze v odůvodnění konstatoval, že není na místě blokovat vydání výtěžku zpeněžení a soud prvního stupně má odklidit rozhodnutí o pozastavení. Následně dne 3.10.2019 Městský soud v Praze usnesením č.j. [spisová značka] uložil insolvenčnímu správci, aby vyplatil zajištěnému věřiteli - žalobci výtěžek zpeněžení a téhož dne vydal insolvenční správce žalobci výtěžek zpeněžení.

32. Podle ust. § 1 odst. 1 zákona 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem ve znění pozdějších předpisů, stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

33. Podle ust. § 2 cit. zákona se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona nelze zprostit.

34. Podle ust. § 7 odst. 1 cit. zákona, právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.

35. Podle ust. § 8 odst. 1 cit. zákona, nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

36. Podle § 13 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem v platném znění, stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu k , považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

37. Předpokladem vzniku odpovědnosti za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím státního orgánu je především existence nezákonného rozhodnutí, nebo nesprávného úředního postupu, vznik škody a dále příčinná souvislosti mezi výše uvedenými atributy.

38. Podle ust. § 26 citovaného zákona, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem.

39. Po provedeném dokazování činí soud tento právní závěr:

40. Podmínkami vzniku odpovědnosti státu za škodu je existence odpovědnostního titulu, a to nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu, vznik škody a existence příčinné souvislosti mezi odpovědnostním titulem a vznikem škody. Tyto podmínky musí být splněny zároveň, aby bylo možno odpovědnost státu za škodu vyslovit a náhradu škody přiznat. Při posuzování uplatněného nároku na náhradu škody je nutno nejprve vyřešit otázku, zda jsou v daném případě splněny všechny podmínky, s nimiž zákon přiznání náhrady škody spojuje. Předpoklady vzniku odpovědnosti státu za škodu dle zákona č. 82/1998 Sb. jsou porušení právní povinnosti (nesprávný úřední postup), vznik škody a příčinná souvislost mezi uvedenými komponenty.

41. Žalobce žádá o náhradu nákladů právního zastoupení ve výši 502 779,50 Kč, které mu vznikly z důvodu pochybení Městského soudu v Praze Tyto náklady vynaložil na podání odvolání proti rozhodnutí o pozastavení, kterým mu bylo upřeno právo na vydání výtěžku zpeněžení a žádá též o náhradu škody vzniklých na úrocích z prodlení úvěrů ve výši 1 611 076,15 Kč, kdy tento úvěr použil na nákup pohledávek za insolvenčním dlužníkem. Nesprávný úřední postup má spočívat ve vydání rozhodnutí o pozastavení, kterým bylo žalobci upřeno právo na vydání výtěžku zpeněžení, když se tak stalo s časovým odstupem 56 dnů. Dle § 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Ačkoli zákon č. 82/1998 Sb. neobsahuje zákonnou definici nesprávného úředního postupu, je za něj soudní praxí považováno porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu při jeho činnosti, přičemž zpravidla jde o postup, který nesouvisí s rozhodovací činností. Pro tuto formu odpovědnosti je určující, že úkony tzv. úředního postupu samy o sobě k vydání rozhodnutí nevedou a je-li rozhodnutí vydáno, bezprostředně se v jeho obsahu neodrazí. Režim odpovědnosti za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem dopadá na úkony učiněné mimo rozhodovací činnost, nebo sice v jejím rámci, avšak za podmínky, že se v obsahu rozhodnutí neprojeví (rozsudek Nejvyššího soud ČR pod č.j. 29 Cdo 2778/2010-102 ze dne 30.8.2012, též usnesení Ústavního soudu České republiky sp. zn. I. ÚS 799/10 ze dne 16.2.2012). V namítaném postupu soudu však vzhledem k výše uvedenému nelze spatřovat nesprávný úřední postup dle ustanovení § 13 zákona č. 82/1998 Sb., neboť se jednalo o rozhodovací činnost.

42. Pokud jde o náhradu škody představující vynaložené náklady na právní zastoupení, nelze tyto náklady považovat za účelně vynaložené, neboť proti rozhodnutí o pozastavení nebyl přípustný řádný opravný prostředek, a z tohoto důvodu bylo také odvolání žalobce odvolacím soudem odmítnuto. Pokud jde o odůvodnění předmětného odmítavého výroku, na nějž žalobce odkazuje, kdy odvolací soud konstatoval, že není na místě blokovat vydání výtěžku zpeněžení, pak ve světle zákona č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem je odůvodnění bez významu, neboť podstatným je okolnost, že předmětné napadené rozhodnutí nebylo zrušeno (§ 8 citovaného zákona). Na tom nic nemění ani vydání usnesení, jímž soud I. stupně uložil insolvenčnímu správci, aby vyplatil zajištěnému věřiteli - žalobci výtěžek zpeněžení.

43. Nejvyšší soud ve svých rozhodnutích opakovaně uvádí, že v souladu se zásadou presumpce správnosti rozhodnutí není soud v řízení o odpovědnosti státu za škodu oprávněn sám posuzovat zákonnost rozhodnutí vydaného v jiném řízení a podmínka nezákonnosti rozhodnutí je splněna pouze tehdy, bylo-li toto pravomocné rozhodnutí skutečně jako nezákonné zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Z výslovného znění zákona samého totiž nelze nikterak dovodit, že by stát odpovídal za škodu způsobenou rozhodnutím, které nebylo zrušeno. Neexistuje tedy zákonný podklad pro to, aby byla žalobci přiznána náhrada škody v situaci, kdy rozhodnutí, proti němuž brojí, nebylo zrušeno či změněno (srov. např. NS 28 Cdo 2025/2009). Podmínka zakotvená ve zde komentovaném ustanovení brání tomu, aby odškodňovací řízení plnilo funkci, která náleží opravným prostředkům. Ani v případě prvostupňových rozhodnutí, proti nimž není přípustný opravný prostředek, nelze obecně dojít k závěru, že absenci opravného prostředku by mělo nahradit odškodňovací řízení. Soudní řízení není, až na výjimky, povinně dvojinstanční. V případě rozhodnutí, u nichž zákonodárce dospěje k závěru, že jejich přezkum v opravném řízení není důvodný, by bylo proti smyslu zákonné úpravy, aby tato rozhodnutí byla přezkoumávána v řízení odškodňovacím. Z toho byl dovozen závěr, že splnění požadavku změny či zrušení rozhodnutí pro nezákonnost nelze obecně nahradit předběžným posouzením rozhodnutí jako nezákonného v odškodňovacím řízení ani v případě prvostupňových rozhodnutí, proti nimž není přípustný opravný prostředek - viz R 35/2015.

44. Pokud jde o náhradu škody představující úroky z prodlení z úvěrů, není odpovědností titul, neboť ve věci bylo vydáno rozhodnutí a nelze tedy hovořit o nesprávném úředním postupu (neboť postup soudu vyústil právě ve vydání rozhodnutí o pozastavení), přičemž z provedeného dokazování jednoznačně vyplynulo, že k žádnému vydání nezákonného rozhodnutí nedošlo, neboť předmětné rozhodnutí soudu o pozastavení nebylo pro nezákonnost zrušeno. Nadto, není dána ani příčinná souvislost mezi namítaným postupem soudu a placením úroku z úvěrů, neboť důvodem pro placení úroku z úvěrů nebyl postup soudu, ale výlučně povinnost žalobce zaplatit věřiteli vedle splátek úvěru i úroky.

45. Dle názoru soudu tak nejsou splněny podmínky odpovědnosti státu za škodu.

46. Ohledně náhrady nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má právo na náhradu nákladů řízení žalovaná, neboť ta měla ve věci úspěch. Žalované vznikly náklady řízení ve formě 3 režijních paušálů po 300 Kč dle vyhl.č. 177/1996 Sb. a dle vyhl. č. 254/2015 Sb (vyjádření k žalobě, účasti u soudního jednání dne 10.8.2021 a u vyhlášení rozsudku a závěrečný písemný návrh). Celkem 1 200 Kč.

Poučení