14 C 94/2022-66

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní JUDr. Otílií Hrehovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] o zaplacení 30 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci jakožto náhradu způsobené nemajetkové újmy celkem částku 30 000 Kč spolu s příslušným zákonným úrokem z prodlení od 8.6.2020, se zamítá.

II. Žalobce je povinen na náhradě nákladů řízení zaplatit žalované částku 900 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalované zaplacení nemajetkové újmy, která mu vznikla v souvislosti s vydáním nezákonného rozhodnutí, a to rozhodnutí Krajského úřadu [příjmení] [anonymizována čtyři slova], ze dne 8. 6. 2020, čj. [anonymizováno] [spisová značka], o jehož nezákonnosti rozhodlo v přezkumném řízení Ministerstvo spravedlnosti rozhodnutím ze dne 8. 7. 2021, č.j [spisová značka] (doručeno 8. 7. 2021). Příslušné návrhy uplatnil žalovaný dle § 14 odst. 1 zákona u žalované dne 8. 11. 2021. Žalovaná se vyjádřila přípisem ze dne 7. 3. 2022, č.j. [jednací číslo MSP] [anonymizováno], když vyhověla pouze z části, a to pouze v bodě a) - omluvou. Předmětem posuzovaného řízení byl nesouhlas žalobce se zveřejňováním jeho osobních údajů velmi citlivé povahy podle zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, v Centrálním registru oznámení, pročež některá zákonem předepsaná oznámení do registru nezanesl. Ve zbytku žalobce odkazuje na vymezení předmětů přezkumného řízení, jak jej provedlo a vymezilo Ministerstvo spravedlnosti v rozhodnutí ze dne 8. 7. 2021, č.j. [spisová značka]. Ve shora předestřené právní věci bylo vydáno nezákonné rozhodnutí, jež nabylo právní moci, a to rozhodnutí Krajského úřadu [příjmení] [anonymizována čtyři slova], ze dne 8. 6. 2020, čj. [anonymizováno] [spisová značka]. V žalobě označeným rozhodnutím, jež nabylo právní moci a které bylo pro svou nezákonnost následně zrušeno, došlo k potvrzení rozhodnutí správního orgánů, na jehož základě byl žalobce shledám vinným za porušení povinností k podání majetkových přiznání dle zákona o střetu zájmů, když ovšem žalobce svým postupem chránil svá shora uvedená ústavně zaručená práva - srov. k tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu pod sp.zn. 2 As 277/2020 v souvislosti s nálezem Ústavního soudu ze dne 11. 2. 2020, sp. zn. Pl. ÚS 38/17. Žalobce tvrdí, že mu v důsledku nezákonného rozhodnutí vznikla újma nemajetkové povahy, spočívající zejména v nejistotě o jeho ústavně zaručených právech, jež byly vyprázdněny zákonnými ustanoveními doslova ústavněprávní maximy negující, a ačkoli se žalobce nevzdal v ochraně svých ústavně zaručených práv, jeho důvěra v právní řád s přímo aplikovatelnými ústavně zaručenými právy však byla donucujícími správními rozhodnutími podlomena a tuto újmu hodnotí žalobce jako rozpornou s požadavky čl. 36 Listiny a dále čl. 6 Úmluvy. Nezákonným rozhodnutím došlo v této naznačené souvislosti také k narušení žalobcova rodinného a soukromého života, když žalobce i se svými blízkými velmi citelně nesl, že jeho opravným prostředkům nepřikládaly příslušné orgány státní správy přiléhavý význam, tedy aby jim vyhověly. Jelikož žalobce byl a je osobou veřejně činnou mělo samozřejmě autoritativní zjištění o jeho údajném porušování zákona na něj významně vyšší vliv než na běžného občana, pociťoval žalobce oprávněné obavy a nejistotu, úzkost s dopadem na jeho psychický stav. Tento (následně zjištěný) nezákonný tlak měl významný vliv na jeho soukromý život, stavy nejistoty a obav z dopadů autoritativního zjištění nezákonnosti jeho postupu na jeho nejbližší okolí i veřejnost v obci. O jeho problémech ohledně naplňování pravidel střetu zájmů se na obecním úřadu vědělo a i jeho spolupracovníci i kolegové z okolních obcí se jej dotazovali na to, jak jeho postup obstál z pohledu práva. Žalobce sám tedy pociťoval rovněž významné obavy o svou veřejnou pověst, důstojnost a čest a dodržování práva, kteréžto hodnoty si žalobce zásadně považuje jakožto osoba netrestaná a bezúhonná. Rozhodnutí Krajského úřadu [příjmení] [anonymizována čtyři slova], ze dne 8. 6. 2020, čj. [anonymizováno] [spisová značka] bylo jakožto nezákonné zrušeno až rozhodnutím Ministerstva spravedlnosti ze dne 8. 7. 2021, č.j [spisová značka] (doručeno dne 8. 7. 2021) a v jeho souvislosti je na místě přiznat žalobci zadostiučinění. Dokládá totiž, jak úporný tlak na žalobce veřejná moc uskutečnila, aby jej přinutila oznámení do CRO učinit, než státní správu do„ kolejí“ demokratického právního státu vrátila rozhodnutí Ústavního soudu a Nejvyššího správního soudu. Jelikož v mezidobí nebylo rozhodnuto o žalobě žalobce ke Krajskému soudu v Praze, podal žalobce příslušná oznámení žalovanému k zanesení do CRO. Až teprve následným postupem žalovaného, který teprve v listopadu 2020 CRO uzavřel k přímému plošnému zveřejňování podaných oznámení, došlo k ochraně jeho ústavně zaručených práv.

2. Žalobce má za to, že došlo tak k porušování (dokonce) jeho ústavně zaručených práv, ministerstvo bylo opakovaně vyzýváno [anonymizována čtyři slova], aby vzalo při svém rozhodování v úvahu váhu těchto ústavně zaručených práv a ukončilo protiústavní zásahy do práv komunálních politiků dle zákona o střetu zájmů, dále k porušování práv žalobce docházelo soustavně až do listopadu 2020, tj. k protiprávnímu plošnému zveřejnění osobních (citlivých) údajů jakožto protiprávnímu stavu docházelo kontinuálně až do 10. 11. 2020, dále přístup k citlivým informacím o žalobci byl realizován Ministerstvem na jednom místě prostřednictvím datové sítě a systému CRO, dále stejně tak tyto informace byly dostupné komukoli bez jakékoli identifikace osoby s nimi se seznamujícími a bez jakékoli kontroly nad dalším šířením či užíváním informací, též s ohledem na to, že žalobce trvale žije v menší obci, jeho známost v dané obci je dána už již výkonem jeho funkce v samosprávě obce, tudíž je dána jednoznačná jeho identifikovatelnost (o žádné anonymitě s ohledem na výkon veřejné funkce nemůže být ani řeči), žalobce pociťoval negativní dopad zveřejňovaných informací z jeho soukromí, nad to zvýrazněný tím, že k zásahu docházelo ze strany veřejné moci, a nakonec závažnost vzniklé újmy byla výrazně zvýšena i tím, že oznámení podaná podle tohoto zákona žalovaný plošně zveřejňoval, což dále zvyšuje intenzitu porušení jeho ústavně zaručeného právo na respekt k jeho soukromí v podobě informačního sebeurčení s riziky dalšího nakládání s velmi citlivými informacemi o jeho soukromí, ale i privátních informacích o třetích osobách (o osobách blízkých) s tím, že tyto informace tak následně„ volně pluly světem internetu“ či být na hranici legality či již za ní (zne) užívány dalšími osobami.

3. Žalovaná se žalobou nesouhlasila. Učinila nespornou skutečnost, že u ní žalobce dne 8. 11. 2021 uplatnil z důvodů v žalobě popsaných nárok na náhradu nemajetkové újmy ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., ve výši 30 000 Kč z titulu nezákonného rozhodnutí. K projednání žádosti žalobce došlo dne 7. 3. 2022. Žalovaná konstatovala, že v předmětném řízení bylo vydáno nezákonné rozhodnutí ve smyslu § 7 zákona č. 82/1998 Sb., požadovaná náhrada přiměřeného zadostiučinění však nebyla žalobci poskytnuta. Odkázala na průběh posuzovaného řízení s tím, že ve věci bylo vydáno nezákonné rozhodnutí, za které lze považovat rozhodnutí Krajského úřadu [příjmení] [anonymizováno] ze dne 8. 6. 2020. Konstatování vydání nezákonného rozhodnutí a omluva za něj se v případě žalobce jeví jako zcela dostačující. Žalobce neprokázal, že by zásahy do jeho osobnosti dosahovaly takové intenzity, že by to odůvodňovalo přiznání finančního zadostiučinění. Navrhla žalobu zamítnout. Žalovaná dále uvedla, že zažádala o lustraci podání učiněných žalobcem. V návaznosti na to zjistila, že v období od vynesení rozhodnutí Krajského úřadu [příjmení] [anonymizováno] ze dne 8. 6. 2020 do vydání rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti ze dne 8. 7. 2021 podal žalobce pouze 1 oznámení, a to dne 25. 6. 2020, na které nebylo od okamžiku podání do 6. 11. 2020, kdy došlo k uzavření Centrálního registru oznámení, ani jednou nahlíženo. Tato skutečnost výrazně snižuje žalobcem tvrzenou újmu. Pokud by však žalobce argumentoval oznámeními, která podával v minulosti, jedná se o skutečnost pro toto řízení zcela bezpředmětnou.

4. Z uplatnění nároku u žalované, podání datovaného 4. 11. 2021 (č.l. 22) je zřejmé, že k uvedenému úkonu došlo (dle ust. § 14 Odpšk).

5. Provedeným dokazováním bylo zjištěno:

6. Z rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti ze dne 8. 7. 2021, č.j. [spisová značka] plyne, že jím bylo rozhodnuto o tom, že rozhodnutí Krajského úřadu [příjmení] [anonymizována čtyři slova], ze dne 8. 6. 2020, č. j. [anonymizováno] [spisová značka], se mění tak, že obsahuje jediný výrok ve znění "Rozhodnutí [stát. instituce] ze dne 30. 3. 2020, [číslo jednací] [číslo] [rok], se v plném rozsahu ruší a řízení se zastavuje.". Dále výrok II. účinky tohoto rozhodnutí vydaného ve zkráceném přezkumném řízení nastávají s odkazem na § 99 odst. 2 správního řádu ode dne právní moci přezkoumávaného rozhodnutí Krajského úřadu [příjmení] [anonymizována čtyři slova], ze dne 8. 6. 2020, č.j. [anonymizováno] [spisová značka], tj. ode dne 8. 6. 2020.

7. Ze stanoviska žalované ze dne 7. 3. 2022 doručeného zástupci žalobce se podává konstatování, že došlo ohledně žadatele k vydání nezákonného rozhodnutí ve smyslu § 8 odst. 1 odškodňovacího zákona, za které lze považovat rozhodnutí Krajského úřadu [příjmení] [anonymizováno] z 8. 6. 2020 a současně za vydání tohoto rozhodnutí se úřad omlouvá. Toto konstatování vydání nezákonného rozhodnutí a omluva se vzhledem ke stavu věci jeví jako zcela dostatečné. Nemajetková újma musí být žadatelem tvrzena s konkrétními následky a dostatečně prokázána, což v tomto případě Ministerstvo spravedlnosti neshledává.

8. Z výpisu z Centrálního registru oznámení funkcionáře [celé jméno žalobce], funkce - starosta, uvolněný: městys [obec], se podává začátek období 28. 10. 2018. A též, že byl starostou i v období předcházejícím od 6. 11. 2014 Průběžná oznámení jsou podávána 5. 10. 2017, 28. 6. 2018, 30. 10. 2018, 3. 5. 2019, 5. 5. 2019, 18. 6. 2019, 25. 6. 2020 a 15. 6. 2021, když se jedná o druh oznámení jako průběžné oznámení a taktéž i vstupní oznámení.

9. V průběhu dokazování u jednání před soudem bylo do jednací síně doručeno písemné podání žalobce datované dne 28. 2. 2023 s tímto písemným vyjádřením: 10. "Nezákonné rozhodnutí o přestupku ve střetu zájmů přineslo do mého osobního i profesního života závažný nezvratitelný zásah. Už jen pohled poštovní doručovatelky, která mi podávala do ruky obálku s pruhem, mluvil za vše. Já si v té chvíli nejvíce přál zažít anonymitu velkého města. Když jsem to následně viděl černé na bílém a četl jsem si výroky o přestupku, ptal jsem se, co jsem udělala tak špatného. Z počátku jsem důvod, proč jsem vstupní oznámení nepodal, vysvětloval pouze na veřejných zasedáních zastupitelstva městyse. Později už jsem otázkám čelil i na veřejných kulturních akcích. Otázky typu, co tajím, proč jsem nesplnil oznamovací povinnost, mi byly velmi nepříjemné. A vzhledem k tomu, že se jednalo o společenské kulturní akce, kde byla přítomna i moje rodina, cítil jsem se velmi nekomfortně. Neustále jsem se snažil všem vysvětlit, že jsem chtěl svým názorem a postojem, který se později ukázal jako důvodný bránit sebe, svoji rodinu a postavit za své kolegyně a kolegy, kteří se mnohdy za pár set tisícovou odměnu museli odhalit donaha před celým národem. Přišlo mi krajně nemorální a nedůstojné, aby si kdokoliv anonymně mohl stáhnout veškeré informace o tom, co vlastním a mohl s těmi údaji jakkoliv libovolně a beztrestně disponovat. Neměl jsem žádnou právní ani faktickou jistotu, že tyto údaje nebudou zneužity v důsledku podivných událostí, které s tímto mohly souviset - výhrůžný dopis, poškozené pneumatiky na vozidle, jsem musel investovat čas a energii do zabezpečení svého majetku a bezpečí rodiny. Dodnes žiji s pocitem, že se musím ustavičně ospravedlňovat. Neustále je ve obava, že veřejnost voliče pravda stejně nezajímá a jen kvůli nezákonnému rozhodnutí o přestupku ve střetu zájmů si mě všichni zařadili do škatulky starosta, politik rovná se podvodník, lhář a zloděj. Mé obavy se prokázaly na podzim roku 2022, kdy ztráta důvěry voličů se projevila ve výsledcích voleb do zastupitelstev od obcí. Pocity bezmoci, beznaděj a zoufalství z toho, že moje dobrá pověst, čest, důstojnost a poctivost jsou navždy ztraceny, se potvrdily." 11. Z dokumentace předložené žalobcem z [stát. instituce], [anonymizována dvě slova] [obec], [anonymizována dvě slova] [obec], ze dne 22. 7. 2020, [číslo jednací] [rok] [číslo], jako vyrozumění oznamovatele ve věci vypuštění a prořezání pneumatik na dvou osobních automobilech ve [obec] ze dne 28. 6. 2020, adresované žalobci se podává, že byla provedena opatření směřující k zjištění pachatele skutku. Bylo šetřeno v okolí místa činu, vytěžení osob, které mohly přispět k objasnění věci a že pátrání po pachateli i nadále probíhá. V zákonné lhůtě nebyly zjištěny skutečnosti odůvodňující podezření, že skutek spáchala určitá osoba. Z vyrozumění (č.l. 44), téže policejní složky, z 8. 12. 2020, adresovaného žalobci jako vyrozumění oznamovatele (ukončení šetření) se podává, že byly zaslány dva anonymní dopisy neznámým pachatelem, adresované starostovi Městyse [obec], panu [celé jméno žalobce]. Od posledního vyrozumění oznamovatele z 20. 8. 2020 ze strany policie bylo provedeno odeslání kontrolních výtisků ze dvou tiskáren, které předložil podezřelý [jméno] [příjmení] na Kriminalistický ústav k odborným zkoumáním. Přitom bylo zjištěno, že anonymní dopisy nebyly vytištěny na tiskových zařízeních, na kterých byly vyhotoveny srovnávací výtisky. Bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] měl obě předložené tiskárny zakoupit v minulosti a že v prodejně [anonymizována dvě slova] v [anonymizováno], nezakoupil tiskárny. Jeho manželka zde v minulosti zakoupila dvě tiskárny, které odpovídají podle předložených dokumentů tiskárnám, na kterých byly vytištěny srovnávací výtisky za přítomnosti [jméno] [příjmení]. Bylo tedy šetření ukončeno a v případě zjištěných jakýchkoliv nových informací k odesílateli obou dopisů, bude v řízení pokračováno, poškozený bude vyrozuměn.

12. Ze zápisu ustavujícího zasedání zastupitelstva městyse [obec], konaného 20. 10. 2022 v 18:00 hodin (č.l. 49), je pod bodem navrhování kandidátů na funkci starosty a volba starosty uveden návrh usnesení, že zastupitelstvo městyse [obec] volí starostu pana [příjmení] [celé jméno žalobce], výsledek hlasování z počtu 15, je„ pro“ 14,„ proti“ 0,„ zdržel“ se 1 (sám [celé jméno žalobce]). Usnesení pod bodem č. 5, tak bylo schváleno.

13. Z účastnického výslechu [anonymizováno] [celé jméno žalobce] bylo zjištěno, že předmětné nezákonné rozhodnutí o přestupku ve střetu zájmu přineslo do jeho osobního i profesního života závažný, nezvratitelný zásah. Jakožto veřejný činitel byl vystaven většímu množství veřejné kritiky a posuzování než běžný občan. Zažíval a dosud zažívá pocity úzkosti, stresu a mnohdy i beznaděje. Dodnes trpělivě vysvětluje důvody, které ho vedly k neodeslání vstupního oznámení. Oznámení bylo do systému vložené v předepsaném termínu, jen jej odmítl exportovat. Pravidelně rovněž o stavu střetu zájmů informoval na veřejných zasedáních zastupitelstva městyse [obec]. Šířily se o něm verbální pomluvy a urážky zaměřené na jeho osobu. Například v přímé konverzaci mezi občany při různých příležitostech konání veřejných akcí, což vedlo k poškození jeho reputace, dobrého jména, poklesu jeho důvěry a jeho práce, a tím související ztrátě důvěry některých voličů, což se potvrdilo v propadu preferencí při posledních volbách do obecních zastupitelstev. Otázky typu, co tají nebo proč nesplnil oznamovací povinnost, mu byly velmi nepříjemné a vzhledem k tomu, že se jednalo o veřejné akce, kde byli přítomni i ostatní členové jeho rodiny, cítil se společně s nimi velmi nekomfortně. Jedna z jeho dcer je rovněž zastupitelkou. Postupem času se přestal veřejných akcí účastnit úplně. Snažil se trpělivě vysvětlovat, že chtěl svým názorem a postojem, který se později ukázal jako důvodný, bránit sebe i svoji rodinu před možným zneužitím poskytovaných informací. Přišlo mu nemorální a nedůstojné, aby si kdokoliv anonymně mohl stáhnout veškeré informace o tom, co vlastní nebo co spoluvlastní a mohl s těmito údaji jakkoliv libovolně a beztrestně disponovat. Neměl žádnou právní ani faktickou jistotu, že tyto údaje nebudou zneužity. V důsledku podivných událostí, které s tímto mohly souviset byly poškozené pneumatiky na jeho vozidlech, kde došlo zároveň k narušení soukromí a musel investovat čas a energii do zabezpečení svého majetku a bezpečí rodiny. Obává se, že veřejnost, potažmo voliče pravda stejně nezajímá a jen kvůli nezákonnému rozhodnutí o přestupku ve střetu zájmů si ho všichni zařadili do škatulky starosta, politik, rovná se podvodník, lhář a zloděj. Tyto obavy se prokázaly na podzim roku 2022, kdy se ztráta důvěry voličů projevila ve výsledcích voleb do zastupitelstev obcí. Pocity bezmoci, beznaděje a zoufalství z toho, že jeho dobrá pověst, čest a důstojnost jsou navždy ztraceny se tímto potvrdily. Ze zápisu ustavující schůze zastupitelstva plyne, že byl jednomyslně schválen, nicméně volby do zastupitelstev fungují tak, že občané zvolí určitý počet kandidátů, který je určen do zastupitelstva obce a ti až ze svého středu vybírají starostu. Takže tam je to v jiné rovině, občan a zastupitel. Na té úrovni zastupitelů podporu samozřejmě má. Z výsledků voleb je jednoznačně vidět, že byl lídrem kandidátky, byl na prvním místě a následně u dalších se propadl na 7. místo.

14. Skutkovým zjištěním soudu je, že předmětné řízení bylo vůči žalobci zahájeno oznámením o zahájení přestupkového řízení u Městského soudu [obec]. Dne 30. 3. 2020 vydal [stát. instituce] rozhodnutí, kterým byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku dle zákona o střetu zájmů a byla mu uložena pokuta ve výši 1 000 Kč. Proti tomuto rozhodnutí bylo podáno odvolání. Rozhodnutím Krajského úřadu [příjmení] [anonymizováno] ze dne 8. 6. 2020 byl změněn pouze výrok o výši uloženého trestu, ve zbytku bylo rozhodnutí potvrzeno. Poté následovalo zkrácené přezkumné řízení vedené Ministerstvem spravedlnosti Ministerstvo spravedlnosti svým rozhodnutím ze dne 8. 7. 2021 rozhodlo tak, že se rozhodnutí Krajského úřadu [příjmení] [anonymizováno] ze dne 8. 6. 2020 mění tak, že se rozhodnutí [stát. instituce] ze dne 30. 3. 2020 ruší a řízení se zastavuje.

15. Podle ust. § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, ve znění pozdějších předpisů, stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

16. Podle § 2 citovaného zákona, se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona nelze zprostit. Je zde tedy dána objektivní odpovědnost státu bez ohledu na zavinění.

17. Podle ust. § 3 téhož zákona, stát odpovídá za škodu, kterou způsobily a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy. která jim byla svěřena (dále jen„ úřední osoby“), c) územní samosprávné celky, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem (dále jen„ územní celky v přenesené působnosti“).

18. Podle ust. § 5 téhož zákona, stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, správním řízení nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

19. Podle § 7 odst. 1 téhož zákona, mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim škoda vznikla.

20. Podle § 8 odst. 1 cit. zákona, nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, není-li dále stanoveno jinak, lze uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud, rozhodující o náhradě škody vázán. Byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. Nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.

21. Dle ustanovení § 31a odst. 2 citovaného zákona, se zadostiučinění poskytne v penězích pouze tehdy, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení formy a výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

22. V posuzovaném případě ohledně žalobce došlo k vydání nezákonného rozhodnutí ve smyslu § 7 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., za které lze považovat rozhodnutí ze dne 30. 3. 2020 [stát. instituce], kterým byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku dle zákona o střetu zájmů a byla mu uložena pokuta ve výši 1 000 Kč a též rozhodnutí Krajského úřadu [příjmení] [anonymizováno] ze dne 8. 6. 2020, kterým bylo změněno rozhodnutí [stát. instituce] pouze ve výroku o výši uloženého trestu, když ve zbytku bylo rozhodnutí potvrzeno. V té souvislosti soud odkazuje na ustanovení § 31a odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb., dle něhož se zadostiučinění poskytne v penězích pouze tehdy, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřené zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Žalobce ve svém žalobním požadavku se vyjadřuje pouze všeobecně ke vzniku nemajetkové újmy, konkrétně o zásahu do rodinného a soukromého života. Žalovaná se za vydání nezákonného rozhodnutí omluvila. Konstatování vydání nezákonného rozhodnutí a omluva za něj se v tomto případě jeví jako zcela dostačující. Nelze se ztotožnit s názorem žalobce, že by zásahy do jeho osobnosti dosahovaly takové intenzity, že by si tato míra zásahu vyžadovala již přiznání finančního zadostiučinění. Žalobcem tvrzené zásahy jsou pouze obecné, pověst, důstojnost a čest žalobce nebyly v obci nikterak narušeny. Naznačované souvislosti s poškozením vozidla žalobce nebyly prokázány ve smyslu, že se tak stalo ve spojení s nezákonným rozhodnutím. Obdobně též stavy tvrzené úzkosti, nejistota a obavy jsou pouze výroky povšechného a jednostranného charakteru. Co do tvrzení, že nezákonné rozhodnutí mělo citelný dopad i na jeho blízké, jde pro posuzování nemajetkové újmy o tvrzení zcela nevýznamné, k němuž nelze přihlížet, neboť se jedná o újmu nikoli přímou, ale pouze nepřímou, vyhodnocenou žalobcem a takto zprostředkovanou.

23. Nad rámec uvedeného je třeba vidět i další souvislosti oslabující nárok na relutární satisfakci, kdy i navzdory tomu, že ve věci bylo vydáno nezákonné rozhodnutí, dotčené orgány byli zcela oprávněny požadovat, aby žalobce podal svá oznámení do Centrálního registru oznámení, neboť povinnost oznamovací nebyla nikdy zrušena. Nálezem Ústavního soudu ze dne 11. 2. 2020, sp. zn. Pl. ÚS 38/17 bylo shledáno protiústavním pouze ustanovení týkající se zveřejňování podaných oznámení do Centrálního registru oznámení, povinnost tato oznámení podávat nebyla dotčena. Žaloba na relutární satisfakci tak byla, jako nedůvodná, zamítnuta.

24. Pokud jde o výrok o náhradě nákladů řízení, má oporu v ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. V řízení byla úspěšná žalovaná, náleží ji tak náhrada nákladů nezastoupeného účastníka v souladu s vyhl.č. 177/1996 Sb a vyhl. 254/2015 Sb., a to za 3 úkony, vyjádření k žalobě, 2x soudní jednání, po 300 Kč; celkem 900 Kč.

Poučení