14 Cmo 161/2022 - 688

Rubrum

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Kateřiny Horákové a soudců JUDr. Michaely Janouškové a JUDr. Ondřeje Kubáta ve věci navrhovatele: [Jméno navrhovatele A], narozen [Datum narození navrhovatele A] bytem [Adresa navrhovatele A] zastoupený [Jméno navrhovatele B], advokátem sídlem [adresa], [adresa] za účasti: [Jméno advokáta]., IČO [IČO advokáta] sídlem [Adresa advokáta] zastoupená [Jméno Zástupce], advokátem sídlem [adresa] o zaplacení vypořádacího podílu, k odvolání společnosti proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 10. března 2022, č. j. 80 Cm 46/2013-601, ve spojení s doplňujícím usnesením ze dne 21. března 2022, č. j. 80 Cm 46/2013-606, takto:

Výrok

I. Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Společnost [Jméno advokáta]. je povinna zaplatit navrhovateli k rukám jeho právního zástupce na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 130 292,80 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

III. Společnost [Jméno advokáta]. je povinna zaplatit České republice – Vrchnímu soudu v Praze - na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 7 260 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením ve spojení s doplňujícím usnesením uložil účastnici společnosti [Jméno advokáta]. (dále jen „společnost“) povinnost zaplatit navrhovateli částku 23 071 500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši reposazby stanovené Českou národní bankou vyhlášené ve věstníku ČNB a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí zvýšené o 7 % bodů od 23. března 2013 do zaplacení a na náhradě nákladů řízení částku 2 104 419 Kč (bez číselného označení výroků) a dále (doplňujícím usnesením) společnosti uložil povinnost zaplatit státu na nákladech řízení částku 88 496,94 Kč.

2. V daném řízení se jedná o druhé rozhodnutí ve věci samé. Soud prvního stupně přechozím rozsudkem ze dne 19. listopadu 2020, č. j. 80 Cm 46/2013-465, ve spojení s doplňujícím usnesením ze dne 11. prosince 2020, č. j. 80 Cm 46/2013-471, výrokem I. uložil společnosti povinnost zaplatit navrhovateli částku 23 071 500 Kč s příslušenstvím, výroky II. a III. rozhodl o nákladech řízení vzniklých navrhovateli a státu. K odvolání společnosti Vrchní soud v Praze jako soud odvolací napadený rozsudek soudu prvního stupně usnesením ze dne 16. září 2021, č. j. 14 Cmo 136/2021-534, zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení s tím, že soud prvního stupně projednáním věci bez přítomnosti společnosti zatížil řízení zmatečnostní vadou dle § 229 odst. 3 věty první zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Odvolací soud uložil soudu prvního stupně znovu nařídit jednání, k němuž předvolá nejen účastníky, ale i (s ohledem na stanovisko společnosti a její výhrady k vypracovanému znaleckému posudku) znalce (znalecký ústav [právnická osoba]), kterého vyslechne, a na základě zjištěného skutkového stavu pak znovu rozhodne a své závěry promítne do nového rozhodnutí ve věci.

3. Soud prvního stupně vyšel po provedeném dokazování z těchto skutkových zjištění: - navrhovatel a jeho zemřelý otec Marek Kazhdan (zemřel dne 1. listopadu 2012), jehož je navrhovatel dědicem, byli společníky společnosti, každý z nich s podílem ve výši 20 % na základním kapitálu společnosti; - účast navrhovatele a jeho otce Marka Kazhdana ve společnosti zanikla na základě usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28. května 2012, č. j. 80 Cm 294/2008-133, které nabylo právní moci dne 19. července 2012; - výzva ke spravedlivému majetkovému vypořádání byla společnosti doručena dne 19. prosince 2012 a 12. března 2013; - podle znaleckého posudku vypracovaného soudem ustanoveným znalcem - znaleckým ústavem [právnická osoba] (dále jen „znalecký posudek“ a „znalec“) výsledná tržní hodnota vypořádacího podílu o velikosti 20 % na základním kapitálu společnosti činí k 1. srpnu 2012 částku 11 699 000 Kč. Znalec byl vyslechnut.

4. Soud prvního stupně se zabýval argumentací společnosti o nesprávné aplikaci oceňovací metody, když dle jejího názoru bylo vhodnější použít metodu účetní, jakož i jejími výhradami týkajícími se technického stavu oceňovaných nemovitostí a s tím související námitkou absence místního šetření. Znalec se k námitkám společnosti vyjádřil, dostatečně a přesvědčivě odůvodnil zvolenou oceňovací metodu. Znalec použil k ocenění společnosti metodu substanční a porovnávací; účetní hodnota nemůže z logiky věci nikdy lépe vyjadřovat hodnotu majetku než jeho hodnota tržní. Při použití substanční metody dochází k zohlednění nákladů na pořízení a údržbu nemovitostí v závazcích tím, že se hodnota snižuje o výši závazků. Rovněž byla vyvrácena námitka o neprovedení místního šetření, obsahem znaleckého posudku byla fotodokumentace. Znalec dle soudu prvního stupně podaný znalecký posudek obhájil, závěry znaleckého posudku považoval za zcela přesvědčivé.

5. Další provedené důkazy soud prvního stupně nehodnotil, neboť pouze dokreslovaly dostatečně zjištěný skutkový stav. Ostatní navržené důkazy neprovedl pro nadbytečnost.

6. Na základě shora popsaného skutkového stavu soud prvního stupně s odkazem na § 61 a § 150 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku ve znění účinném do 31. prosince 2013 (dále jen „obch. zák.“), uzavřel, že: - v důsledku zániku účasti navrhovatele a jeho zemřelého otce ve společnosti přešel jejich obchodní podíl ke dni 1. srpna 2020 (správně 2012 - dle obsahu odůvodnění jde o zřejmou písařskou nesprávnost – pozn. odvolacího soudu) na společnost a vzniklo jim právo na vypořádací podíl; - mezi účastníky řízení byla sporná pouze otázka výše vypořádacího podílu; - s odkazem na ustálenou judikaturu k otázce vypořádání společníků ve společnosti s ručením omezeným v případě zániku účasti společníka, s důrazem na zásadu poctivosti vypořádání mezi společníky a vycházeje ze závěrů znaleckého posudku, tržní hodnota jednoho vypořádacího podílu činí 11 699 000 Kč; - navrhovateli náleží vypořádací podíl v celkové výši 23 398 000 Kč (2x 11 699 000 Kč – vypořádací podíl navrhovatele z důvodu zániku jeho účasti ve společnosti; tatáž částka jakožto vypořádací podíl jeho zemřelého otce Marka Kazhdana, jehož je dědicem).

7. Z uvedených důvodů soud prvního stupně podanému návrhu vyhověl a společnosti uložil povinnost zaplatit navrhovateli návrhem požadovanou částku 23 071 500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od 23. března 2013 do zaplacení.

8. O nákladech řízení mezi účastníky soud prvního stupně rozhodl s odkazem na § 142 odst. 1 o. s. ř. a příslušná ustanovení vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Navrhovateli přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 2 104 419 Kč, sestávající ze zaplaceného soudního poplatku 1 153 570 Kč, zaplacené zálohy na provedení důkazu znaleckým posudkem ve výši 5 000 Kč, odměny za právní zastoupení za 14 úkonů právní služby po 53 540 Kč, odměny ve výši jedné poloviny za 1 úkon právní služby 26 770 Kč, 15 režijních paušálů po 300 Kč (§ 7 bod 6., § 8 odst. 1, § 13 odst. 4 advokátního tarifu), navýšené o 21% DPH, jehož je právní zástupce navrhovatele plátcem.

9. Výrok o náhradě nákladů řízení vzniklých státu soud prvního stupně odůvodnil s odkazem na § 148 odst. 1 o. s. ř. tím, že ve věci neúspěšnou společnost stíhá povinnost zaplatit náklady řízení vzniklé státu. Jde o náklady znalečného, které bylo vyplaceno ze státních prostředků v celkové výši 88 496,94 Kč.

10. Společnost napadla usnesení soudu prvního stupně, nesouhlasíc se závěry soudu prvního stupně po stránce skutkové i právní, a navrhla, aby odvolací soud rozhodnutí soud prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

11. Odvolatelka opakuje argumentaci uplatněnou před soudem prvního stupně. Zejména poukazuje na okolnosti, na jejichž podkladě se navrhovatel a jeho zemřelý otec stali společníky společnosti (vydržení obchodních podílů, což odvolatelka považuje min. za hrubě nespravedlivé, kdy navrhovatel nemohl být v dobré víře), jakož i na chování navrhovatele, který společnosti aktivně škodil (četné návrhy na nařízení předběžných opatření), což v konečném důsledku po dobu jejich účinnosti mařilo podnikatelské záměry společnosti (předběžná opatření nařízená soudem prvního stupně byla odvolací soudem k odvolání společnosti změněna a návrhy byly zamítnuty).

12. Odvolatelka se vyjadřuje k otázce poctivého vypořádání. Namítá, že soud prvního stupně vyšel ze znaleckého posudku, jehož závěry rozporuje s tím, že své námitky (tyto stručně opakuje) uplatnila již před soudem prvního stupně.

13. Navrhovatel považuje odvolání společnosti za nedostatečně odůvodněné a věcně nesprávné, navrhl, pokud odvolací soud podané odvolání neodmítne, aby napadené usnesení soudu prvního stupně bylo jako věcně správné potvrzeno.

14. Navrhovatel se k jednotlivým odvolacím námitkám podrobně vyjadřuje. K otázce jeho účasti ve společnosti a údajnému poškozování společnosti ze strany navrhovatele poukazuje na pravomocně skončené řízení vedené soudem prvního stupně, kdy usnesením ze dne 28. května 2012, č. j. 80 Cm 294/2008-133, došlo ke zrušení jeho účasti, jakož i účasti jeho (zemřelého) otce ve společnosti. Jakékoliv další spekulace o jejich účasti (a jejím ukončení) ve společnosti měly být vzneseny již v uvedeném řízení. V daném řízení k těmto přihlížet nelze, uvedené otázky nejsou jeho předmětem, byly již pravomocně vyřešeny. Dále zdůrazňuje, že návrhy na vydání předběžných opatření byly podávány v rámci předmětného řízení vždy pouze v určitých případech převodu nebo zatížení nemovitostí ve vlastnictví společnosti, které z pohledu navrhovatele představovaly riziko nebo zhoršení dobytnosti jeho pohledávky na uhrazení vypořádacího podílu. Ani tyto námitky odvolatelky nejsou dle navrhovatele pro dané odvolací řízení relevantní.

15. Pokud jde o námitky odvolatelky směřující proti správnosti znaleckého posudku, tyto navrhovatel považuje za zcela neurčité a ryze účelové. Nejsou založeny na žádné relevantní argumentaci, odvolatelka se vyjadřuje pouze obecně. Všemi námitkami odvolatelky týkajícími se znaleckého posudku se zabýval již soud prvního stupně, v odvolání je společnost pouze znovu opakuje. Podle navrhovatele byl znalecký posudek vypracován řádně, reflektuje všechny relevantní skutečnosti, veškeré postupy a závěry znalec odůvodnil a vysvětlil. Znalec při zpracování znaleckého posudku vycházel z podkladů předložených společností a založených ve spise. Jakákoliv nesprávnost či nedostatek v podkladech předložených znalci musí jít k tíži společnosti, neboť jedině ona mohla mít tyto informace a podklady k dispozici.

16. Vrchní soud v Praze přezkoumal usnesení soudu prvního stupně i řízení, které jeho vydání předcházelo (§§ 212 a 212a o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

17. Soud prvního stupně věc správně posoudil podle dosavadních právních předpisů, neboť předmětem daného řízení, které bylo zahájeno dne 25. března 2013, je zaplacení vypořádacího podílu za situace, kdy účast navrhovatele a jeho zemřelého otce ve společnosti zanikla dne 19. července 2012. Odvolací soud věc posoudil podle obchodního zákoníku, ve znění účinném do 31. prosince 2012, tedy podle znění obchodního zákoníku účinného v době zániku účasti navrhovatele a jeho otce ve společnosti.

18. Podle § 150 obch. zák.: 1) Jestliže přešel obchodní podíl na společnost, vzniká společníku, jehož účast ve společnosti zanikla, nebo jeho právnímu nástupci právo na vypořádací podíl (§ 61 odst. 2). Tento podíl se určuje poměrem obchodních podílů, nestanoví-li společenská smlouva něco jiného. (3) Společnost je povinna vyplatit vypořádací podíl bez zbytečného odkladu poté, co splnila povinnost podle § 113 odst. 5 nebo 6, jestliže byl vklad společníka splacen. Není-li v době splnění povinnosti podle § 113 odst. 5 nebo 6 vklad společníka splacen, je společnost povinna vyplatit vypořádací podíl bez zbytečného odkladu po splacení tohoto vkladu. Společenská smlouva může lhůtu pro splatnost vypořádacího podílu prodloužit.

19. Podle § 113 odst. 5 obch. zák. obchodní podíl (§ 114) vyloučeného společníka přechází na společnost, která jej může převést na jiného společníka nebo třetí osobu. O převodu rozhoduje valná hromada. Podle odst. 6 nedojde-li k převodu obchodního podílu podle odstavce 5, rozhodne valná hromada do šesti měsíců ode dne, kdy k vyloučení společníka došlo, buď o snížení základního kapitálu o vklad vyloučeného společníka, nebo o tom, že ostatní společníci převezmou jeho obchodní podíl v poměru svých obchodních podílů za úplatu ve výši vypořádacího podílu, jinak může soud společnost i bez návrhu zrušit a nařídit její likvidaci. Rozhodnutím valné hromady o rozdělení obchodního podílu mezi společníky přechází na společníky rozdělený obchodní podíl za podmínek stanovených valnou hromadou.

20. Podle § 61 odst. 2 obch. zák. při zániku účasti společníka ve společnosti za trvání společnosti jinak než převodem podílu vzniká společníkovi právo na vypořádání (vypořádací podíl). Výše vypořádacího podílu se stanoví ke dni zániku účasti společníka ve společnosti z vlastního kapitálu zjištěného z mezitímní, řádné nebo mimořádné účetní závěrky sestavené ke dni zániku účasti společníka ve společnosti, pokud společenská smlouva nestanoví, že se má zjistit z čistého obchodního majetku na základě posudku znalce ustanoveného obdobně podle § 59 odst.

3. Vypořádací podíl se vyplácí v penězích, neplyne-li ze společenské smlouvy nebo stanov něco jiného.

21. Odvolací soud vychází ze skutkových zjištění soudu prvního stupně, která mají oporu v provedeném dokazování, s těmito se ztotožňuje, na skutkové i právní závěry soudu prvního stupně pro stručnost odkazuje (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. února 2022, sp. zn. 27 Cdo 2288/2021, ze dne 22. září 2011, sp. zn. 29 Cdo 2960/2011, ze dne 16. listopadu 2011, sp. zn. 29 Cdo 3450/2011, či ze dne 4. května 2004, sp. zn. 29 Odo 257/2002, jež jsou přístupná shodně jako další citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu na webových stránkách www.nsoud.cz). Soud prvního stupně provedl dokazování v potřebném rozsahu; odvolací soud pouze doplnil dokazování k posouzení otázky výše vypořádacího podílu - jejího výpočtu a splatnosti (§ 213a o. s. ř.), když provedl důkaz úplným zněním společenské smlouvy společnosti, smlouvou o prodeji uvolněného obchodního podílu uzavřenou dne 25. ledna 2013 a odvolacím soudem vyžádaným dodatkem ke znaleckému posudku o hodnotě vypořádacího podílu k 19. červenci 2012, neboť účast navrhovatele a jeho otce ve společnosti zanikla k tomuto datu, nikoliv k 1. srpnu 2012, z něhož soud prvního stupně vycházel (jde o den, kdy se údaj o uvolněném obchodním podílu promítl do obchodního rejstříku).

22. Společenská smlouva neobsahuje žádné ustanovení týkající odlišného určení vypořádacího podílu ani lhůty jeho splatnosti (tudíž se uplatní ustanovení § 150 odst. 1, 3 obch. zák.).

23. Dne 25. ledna 2013 společnost a [Anonymizováno], narozená [Anonymizováno], bytem [adresa] uzavřely smlouvu o převodu uvolněných obchodních podílů (celkem podíl 40 % na základním kapitálu společnosti).

24. Z dodatku ke znaleckému posudku se podává, že výsledná tržní hodnota vypořádacího podílu o velikosti 20 % na základním kapitálu společnosti činí i k 19. červenci 2012 částku 11 699 000 Kč.

25. Předně odvolací soud připomíná, že soud není povinen provést všechny účastníky řízení navržené důkazy. Tento závěr plyne jednak z ustanovení § 120 odst. 1, věty druhé o. s. ř., jakož i z ustálené judikatury Ústavního i Nejvyššího soudu (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 8. ledna 1997, sp. zn. II. ÚS 127/96 či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. listopadu 2009, sp. zn. 29 Cdo 4089/2009). Soud prvního stupně dostatečně odůvodnil, proč další důkazy, navržené společností neprovedl. Odvolací soud má shodně se soudem prvního stupně za to, že jde o důkazy nadbytečné; pro danou věc a její posouzení irelevantní (zejména pokud jde o společností předložený znalecký posudek vypracovaný Václavem Kroftem, který jednak neobsahuje doložku dle § 127a o. s. ř. a ocenění nemovitostí bylo provedeno k datu místního šetření, jež bylo provedeno dne 7. ledna 2015 a 14. ledna téhož roku, přičemž účast navrhovatele a jeho otce ve společnosti zanikla již 19. července 2012 a toto datum je rozhodné pro stanovení výše vypořádacího podílu). Soud prvního stupně provedené důkazy přesvědčivě posoudil a opřel o ně své závěry. Odvolací soud považuje veškeré v rámci daného řízení provedené dokazování za dostatečné, provedené důkazy tvoří ucelený komplex, jenž je dostatečným podkladem pro rozhodnutí ve věci samé.

26. S ohledem na den zániku účasti navrhovatele a jeho zemřelého otce ve společnosti (jejich účast zanikla dnem právní moci usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28. května 2012, č. j. 80 Cm 294/2008-133, tj.

19. července 2012, přičemž tato skutečnost se promítla do obchodního rejstříku dne 1. srpna 2012, kdy soud prvního stupně vyšel právě z tohoto data), se jejich obchodní podíly staly uvolněnými obchodními podíly a přešly dne 19. července 2012 na společnost. Společnosti vznikla povinnost vyplatit jim vypořádací podíl dle pravidel zakotvených v § 61 odst. 2 obch. zák. Vyplacení vypořádacího podílu ustanovení § 150 odst. 3 obch. zák. váže na okamžik, kdy společnost naložila uvolněným obchodním podílem postupem stanoveným v § 113 odst. 5 nebo 6 obch. zák. K převodu uvolněného obchodního podílu došlo dne 25. ledna 2013 (poté, kdy téhož dne valná hromada společnosti s tímto udělila souhlas); vklad byl zcela splacen (jak se podává z úplného výpisu z obchodního rejstříku - § 121 o. s. ř.). Pro úplnost odvolací soud dodává, že uvolněný obchodní podíl může být převeden ve smyslu § 113 odst. 5 obch. zák. i po uplynutí šestiměsíční lhůty zakotvené v odst. 6 citovaného ustanovení.

27. Je třeba přisvědčit soudu prvního stupně, že výše vypořádacího podílu se stanoví podle § 61 odst. 2 obch. zák. při respektování pravidel vyplývajících z ustálené judikatury k nastolené otázce (na níž soud prvního stupně přiléhavě odkazuje). Uvedené ustanovení zakotvuje, že hodnota vypořádacího podílu se zjišťuje z vlastního kapitálu společnosti zjištěného ke dni zániku účasti společníka ve společnosti, přičemž společenská smlouva může určit odchylku, a to, že vypořádací podíl se zjišťuje ke dni zániku účasti společníka ve společnosti z čistého obchodního majetku. Společenská smlouva však jiná pravidla pro stanovení hodnoty vypořádacího podílu (ani jeho splatnosti) neobsahuje, tudíž se uplatní zákonná úprava.

28. Z ustálené judikatury Nejvyššího soudu k vypořádání účasti společníka ve společnosti s ručením omezeným se podává: 1) neurčí-li společenská smlouva způsob vypořádání, musí být vypořádání mezi společníky poctivé v tom smyslu, aby hodnota vypořádacího podílu společníka, jehož účast ve společnosti skončila (popřípadě právního nástupce takového společníka), odpovídala hodnotě majetku, připadajícího na jeho obchodní podíl; 2) plyne-li z účetní závěrky (anebo by z ní mělo při řádném zpracování plynout), že výše vlastního kapitálu podle účetní závěrky je (např. v důsledku způsobu ocenění majetku) v hrubém nepoměru ke skutečné (tržní) hodnotě čistého obchodního majetku, je k tomu třeba při stanovení vypořádacího podílu přihlédnout; 3) poctivé vypořádání mezi společníky je obecným kritériem, jímž je soud povinen poměřovat všechny případy, ve kterých má být základem pro určení vypořádacího podílu hodnota vycházející z účetnictví společnosti (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. dubna 2014, sp. zn. 29 Cdo 3610/2013, či usnesení ze dne 27. října 2015, sp. zn. 29 Cdo 2533/2014).

29. Za mnohá rozhodnutí Nejvyššího soudu srov. rozsudek ze dne 21. března 2007, sp. zn. 29 Odo 513/2005, rozsudek ze dne 25. února 2009, sp. zn. 29 Cdo 2285/2008, usnesení ze dne 27. července 2011, sp. zn. 29 Cdo 752/2011, usnesení ze dne 29. dubna 2014, sp. zn. 29 Cdo 3610/2013, usnesení ze dne 27. října 2015, sp. zn. 29 Cdo 2533/2014, usnesení ze dne 16. února 2017, sp. zn. 29 Cdo 5048/2016, či usnesení ze dne 25. srpna 2021, sp. zn. 27 Cdo 3823/2020.

30. Výše vypořádacího podílu se stanoví ke dni zániku účasti společníka ve společnosti z vlastního kapitálu zjištěného z mezitímní, řádné nebo mimořádné účetní závěrky sestavené ke dni zániku účasti společníka ve společnosti. K posouzení této skutkové otázky jsou nezbytné odborné znalosti (§ 127 o. s. ř.), a proto soud prvního stupně v dané věci (správně) pro její objasnění ustanovil znalce. Součástí odborného posouzení znalce je přitom i zvolení jedné nebo více metod ocenění s ohledem na poměry posuzované konkrétní společnosti. Volba příslušné oceňovací metody je proto zcela věcí znalce (jde o otázku odbornou), jakož i to jakým způsobem bude aplikována. Soudu nepřísluší do této volby jakkoliv zasahovat, tj. soud není povinen rozhodnout, jaká metoda má být použita, stejně jako posuzovat správnost jednotlivých metodologických rozhodnutí učiněných v rámci této metody. Je na znalci, aby řádně zdůvodnil volbu své metody; a toto jeho odůvodnění podléhá posouzení soudu jen co do jeho logiky a úplnosti (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. června 2012, sp. zn. 29 Cdo 3606/2010, ze dne 19. června 2012, sp. zn. 29 Cdo 2214/2010, ze dne 31. ledna 2013, sp. zn. 29 Cdo 723/2011).

31. Důkaz znaleckým posudkem soud hodnotí jako každý jiný důkaz (§ 132 o. s. ř.), avšak odborné závěry v něm obsažené hodnocení soudem podle § 132 o. s. ř. nepodléhají, jinak řečeno soud nemůže přezkoumávat věcnou správnost odborných závěrů znalce. Hodnocení důkazu znaleckým posudkem tedy spočívá v posouzení, zda závěry posudku jsou náležitě odůvodněny, zda jsou podloženy obsahem nálezu, zda bylo přihlédnuto ke všem skutečnostem, s nimiž se bylo třeba vypořádat, zda závěry posudku nejsou v rozporu s výsledky ostatních důkazů a zda odůvodnění znaleckého posudku odpovídá pravidlům logického myšlení (za mnohá rozhodnutí srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. dubna 2002 sp. zn. 25 Cdo 583/2001, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. března 2020, sp. zn. 27 Cdo 1513/201, či usnesení ze dne 16. června 2021, sp. zn. 27 Cdo 1692/2020).

32. V rámci výše uvedených limitů při hodnocení důkazu znaleckým posudkem soud prvního stupně postupoval. Soud prvního stupně neměl v dané věci o znaleckém posudku pochybnosti, jeho závěry považoval za přesvědčivé a srozumitelné, znalce k objasnění nastolené otázky řádně vyslechl. Znalec odpověděl na všechny soudem položené otázky, se všemi námitkami účastníků se dostatečným způsobem vypořádal; závěry znaleckého posudku jsou zcela přesvědčivé a srozumitelné. Znalec otázce volby metody pro zodpovězení nastolené odborné otázky věnoval patřičnou pozornost; volbu jím použitých metod dostatečně a přesvědčivě odůvodnil. Polemika odvolatelky neobstojí. Soud prvního stupně se znaleckým posudkem a jeho závěry náležitě vypořádal, přesvědčivě vyložil důvody, na jejichž základě se se závěry v něm prezentovanými, ztotožnil. Soudu prvního stupně nelze ničeho vytknout, že v rámci stanovení výše vypořádacího podílu při hodnocení této právní otázky ze znaleckého posudku vyšel.

33. Soud prvního stupně v dané věci správně vycházel z toho, že vypořádání mezi společností a jejími společníky, jejichž účast za jejího trvání zanikla, má být poctivé a spravedlivé. Zcela správně v souladu s výše citovanou ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu /s dovozeným požadavkem poctivosti (spravedlnosti) vypořádání/ uzavřel, že za situace, kdy byl zjištěn hrubý nepoměr mezi výší vlastního kapitálu podle účetní závěrky (ke dni zániku účasti navrhovatele a jeho otce ve společnosti) a skutečnou (tržní) hodnotou čistého obchodního majetku společnosti (k témuž dni), bylo namístě k této skutečnosti při výpočtu vypořádacího podílu přihlédnout a vyjít právě z reálné hodnoty majetku společnosti odpovídající stavu na trhu v době, k níž byla výše vypořádacího podílu určována (zde k datu 19. července 2012, kdy zanikla účast navrhovatele a jeho otce ve společnosti).

34. Soud prvního stupně se v projednávané věci vypořádal se všemi otázkami podstatnými pro posouzení, jaká výše vypořádacího podílu navrhovateli náleží. Odvolací soud se ztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně (s ohledem na veškeré provedené důkazy), že celková hodnota vypořádacích podílů navrhovatele a jeho zemřelého otce činí 23 398 000 Kč (u každého z nich se rovná částce 11 699 000 Kč). Navrhovatel však požadoval částku nižší, a proto soud prvního stupně z podaného návrhu vyšel a návrhu vyhověl v požadovaném rozsahu, včetně požadovaného příslušenství (tj. zákonného úroku z prodlení z přiznaného plnění).

35. Ke splatnosti vypořádacího podílu odvolací soud pro úplnost dodává, že podle § 150 odst. 3 obch. zák. je společnost povinna vyplatit vypořádací podíl bez zbytečného odkladu poté, kdy splnila povinnost podle § 113 odst. 5 nebo 6 (k pojmu „bez zbytečného odkladu“ srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. prosince 2009, sp. zn. 29 Cdo 3645/2008, či usnesení ze dne 17. prosince 2015, sp. zn. 29 Cdo 4505/2014, ze dne 21. prosince 2016, sp. zn. 29 Cdo 2873/2015, nebo ze dne 22. září 2015, sp. zn. 29 Cdo 2970/2013). Rozhodný okamžik pro běh lhůty „bez zbytečného odkladu“ nastal dne 25. ledna 2013, tj. ode dne, kdy došlo k převodu uvolněného obchodního podílu, přičemž za odpovídající odvolací soud považuje lhůtu 10 dnů. Lhůta k výplatě vypořádacího podílu tak počala společnosti běžet dne 26. ledna 2013 a uplynula dnem 5. února 2013. Následujícím dnem, tj. dne 6. února 2013, se společnost s plněním svého peněžitého závazku dle § 365 obch. zák. dostala do prodlení. Nutno dodat, že navrhovatel však úrok z prodlení požadoval až od data 23. března 2013.

36. Navrhovateli tak z důvodu prodlení společnosti jako dlužníka náleží k přiznané částce rovněž zákonný úrok z prodlení podle § 369 odst. 1 obch. zák. s odkazem na ustanovení § 517 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku ve znění účinném do 31. prosince 2013, ve spojení s nařízením vlády č. 142/1994 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku a kterým se stanoví minimální výše nákladů spojených s uplatňováním pohledávky. Výše úroku z prodlení, resp. procentní sazba úroků z prodlení se nemění, zůstává stejná po celou dobu (započatého a trvajícího) prodlení; v daném případě činí 7,05 % z přiznané částky od 23. března 2013 do zaplacení.

37. K výroku týkajícímu se nákladů řízení mezi účastníky odvolací soud uzavírá, že navrhovatel byl ve věci samé zcela úspěšný a soud prvního stupně postupoval správně, když mu přiznal náhradu účelně a důvodně vynaložených nákladů řízení podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř.

38. Rovněž při uložení povinnosti navrhovateli zaplatit státu náklady řízení ve výši 88 496,94 Kč soud prvního stupně nepochybil. Soudem ustanovenému znalci bylo pravomocně přiznáno znalečné v celkové výši 93 496,94 Kč. Znalečné ve výši 5 000 Kč bylo zaplaceno ze zálohy složené navrhovatelem na tento navržený důkaz, a částka 88 496,94 Kč byla soudem prvního stupně vyplacena z rozpočtových prostředků. Podle § 148 odst. 1 o. s. ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil. Společnost nebyla ve věci úspěšná, a proto tato povinnost stíhá ji.

39. Odvolatelce se správnost závěrů soudu prvního stupně nepodařilo zvrátit, a proto odvolací soud (z výše uvedených důvodů) napadené usnesení soudu prvního stupně podle § 219 o. s. ř. jako věcně správné potvrdil.

40. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 o. s. ř. a § 142 odst. 1 o. s. ř. Společnost nebyla v odvolacím řízení úspěšná, a proto navrhovateli náleží náhrada nákladů odvolacího řízení - odměna za dva úkony právní služby (vyjádření k odvolání, účast při jednání dne 18. září 2023) dle § 11 odst. 1 písm. k) a g) a § 7 bodu 6 ve spojení s § 8 odst. 1 advokátního tarifu po 53 540 Kč, dva režijní paušály po 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a dle § 137 odst. 3 o. s. ř. náhrada za 21 % DPH. Celkem náleží navrhovateli náhrada nákladů řízení ve výši 130 292,80 Kč.

41. O nákladech řízení vzniklých státu v průběhu odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle § 211 a § 148 odst. 1 o. s. ř. V průběhu odvolacího řízení bylo znalci usnesením ze dne 18. září 2023 pravomocně přiznáno znalečné ve výši 7 260 Kč (za spěšné vypracování dodatku ke znaleckému posudku na základě požadavku odvolacího soudu) a tato částka byla odvolacím soudem znalci zaplacena z rozpočtových prostředků. Odvolatelka (společnost) nebyla ve věci úspěšná, a proto tato povinnost stíhá ji.

Poučení