14 Cmo 183/2022 - 94

Rubrum

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Michaely Janouškové a soudců JUDr. Ondřeje Kubáta a Mgr. Kateřiny Horákové ve věci navrhovatelky: [Jméno navrhovatelky], narozená [Datum narození navrhovatelky] bytem [Adresa navrhovatelky] zastoupená advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] za účasti: [Jméno advokáta B]., IČO [IČO advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] zastoupené advokátem [Jméno advokáta C] sídlem [Adresa advokáta C] o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti ze dne 24. února 2020, k odvolání společnosti [Jméno advokáta D]. proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 28. dubna 2022, č. j. 68 Cm 18/2020-76, takto:

Výrok

Usnesení soudu prvního stupně se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění

1. Krajský soud v Ústí nad Labem v záhlaví uvedeným usnesením rozhodl tak, že usnesení valné hromady společnosti [Jméno advokáta D]. (dále též jen „společnost“) ze dne 24. února 2020, kterým byla s okamžitou účinností odvolána z funkce jednatelky společnosti navrhovatelka, a to pro porušení povinnosti při výkonu funkce jednatele, je neplatné (výrok I.), a společnosti uložil povinnost zaplatit navrhovatelce na náhradě nákladů řízení 22 570 Kč (výrok II.).

2. Soud prvního stupně v usnesení vyšel z těchto skutkových zjištění: - společnost má tři společníky se splacenými vklady, a to navrhovatelku s podílem 40 %, [Anonymizováno] s podílem 50 % a [Anonymizováno] s podílem 10 %, navrhovatelka a [Anonymizováno] jsou zapsáni jako jednatelé společnosti od 26. března 2014 (správně byli zapsáni od 26. března 2014 – pozn. odvolacího soudu); - jednatel společnosti [Anonymizováno] svolal pozvánkou datovanou dnem 5. února 2020 valnou hromadu společnosti na dne 24. února 2020 (dále též jen „předmětná valná hromada“), a to též s programem spočívajícím v návrhu na odvolání navrhovatelky z funkce jednatele společnosti pro porušení povinností při výkonu funkce, přičemž k porušení povinnosti jednatelky mělo dojít z důvodů „vyvedení navrhovatelkou v rozporu s ust. § 195 zákona č. 90/2012 Sb. o obchodních korporacích a družstvech (dále jen „ZOK“) ve spojení s § 196 ZOK kompletního účetního systému společnosti mimo dosah a kontrolu druhého jednatele, dále vyvedení kompletního obchodního systému (databáze klientů) společnosti mimo dosah a kontrolu druhého jednatele, dále z důvodu zjištění, že navrhovatelka vykonává v rozporu s § 199 ZOK funkci jednatele v konkurenční společnosti [právnická osoba], dále z důvodu zjištění, že navrhovatelka jako jednatelka neprůkazně vede vyvedené účetnictví společnosti mimo dosah druhého jednatele, převádí skladové zásoby a tyto následně prodává bez vystavování daňových dokladů, čímž dochází k porušování § 159 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“) a § 195 ZOK ve spojení s § 196 ZOK a ke vzniku škody na straně společnosti a konečně z důvodu, že navrhovatelka nezvládá vést vyvedenou mzdovou agendu společnosti řádně a v souladu s příslušnými předpisy“ (dále též jen „předmětná pozvánka“); - předmětné valné hromady se účastnili všichni společníci; - navrhovatelka a [Anonymizováno] proti návrhu na odvolání navrhovatelky vznesly protest, a to pro rozpor s dobrými mravy, rozpor s právními předpisy, pro znevýhodňování společníků, šikanózní výkon práva, zneužívající způsob hlasování na valné hromadě, kdy na základě tohoto hlasování dojde k újmě celku. Dále prohlásily, že k odvolání má dojít na základě nepravdivých a účelovým způsobem dezinterpretovaných skutečností, které svolavatel neprokázal. Dále byl vznesen protest jmenovaných společnic proti sistaci hlasovacích práv společníka [Jméno navrhovatelky] pro rozpor s dobrými mravy, neboť sistace hlasovacích práv byla navržena společníkem a jednatelem, který sám porušuje své povinnosti jako jednatel a společník ke škodě společnosti, pro rozpor s právními předpisy, pro znevýhodňování společníků, šikanózní výkon práva, zneužívající způsob hlasování na valné hromadě, kdy na základě tohoto hlasování dojde k újmě celku; - následně předmětná valná hromada přijala usnesení, kterým byla navrhovatelka s okamžitou účinností odvolána z funkce jednatele, a to pro porušení povinnosti při výkonu této funkce (dále též jen „předmětné usnesení“); - součástí společenské smlouvy společnosti je prohlášení jednatelů (navrhovatelky a [Anonymizováno]) o tom, že jsou zároveň členy statutárního orgánu jiné právnické osoby s obdobným předmětem podnikání, k čemuž jim byl zakladateli společnosti udělen souhlas.

3. Dále soud prvního stupně uvedl, že: - k tvrzenému vyvedení kompletního účetního systému společnosti navrhovatelkou mimo dosah a kontrolu druhého jednatele navrhovatelka uvedla, že účetní systém byl veden v programu Pohoda, tento zachycuje veškeré účetní operace společnosti a jeho součástí je i databáze klientů. Do uvedeného systému měli přístup oba jednatelé společnosti prostřednictvím svého počítače. Navrhovatelka považuje tvrzení společnosti ([Anonymizováno]) za nepravdivé, předkládá důkazy o tom, že pan Klokan do účetního systému vstupuje a zpracovává účetní doklady (např. faktura č. 18/1720 z 31. prosince 2018 či příjmový pokladní doklad z 12. února 2020); - k důvodu (zjištění), že navrhovatelka vykonává v rozporu s § 199 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění účinném do 31. prosince 2020 /dále jen „z. o. k.“/, funkci jednatele v konkurenční společnosti [právnická osoba]., provedl důkaz úplným výpisem z obchodního rejstříku uvedené společnosti, ze kterého zjistil, že tato byla zapsána do rejstříku dne 5. března 2008 a jejím předmětem podnikání je velkoobchod. Od založení této společnosti byli členy statutárního orgánu (jednateli) krom navrhovatelky mimo jiné i [Anonymizováno], [Anonymizováno] i [Anonymizováno], kteří byli (jsou) i společníky uvedené společnosti. Soud dále v tomto směru činil důkaz cenovým návrhem na vedení účetnictví, které [Anonymizováno] zaslal dne 24. srpna 2018 navrhovatelce ve vztahu jak ke společnosti, tak i společnosti [právnická osoba]; - k tvrzenému důvodu (zjištění), že navrhovatelka jako jednatel neprůkazně vede vyvedené účetnictví společnosti mimo dosah druhého jednatele, převádí skladové zásoby a tyto následně prodává bez vystavování daňových dokladů, soud provedl důkaz platebním výměrem vystaveným Finančním úřadem pro Ústecký kraj na pokutu za opožděné podání kontrolního hlášení za období březen 2019 a na úrok z prodlení za zdaňovací období — červen 2018; - k důvodu, že navrhovatelka nezvládá vést vyvedenou mzdovou agendu společnosti řádně a v souladu s příslušnými předpisy, provedl důkaz Protokolem o kontrole, který zpracoval Oblastní inspektorát práce pro Ústecký a Liberecký kraj dne 27. ledna 2020 se závěrem, že společnost porušila povinnosti na úseku dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr a na úseku odměňování.

4. Na takto popsaném skutkovém základě soud prvního stupně dovodil, že: - právo navrhovatelky dovolat se neplatnosti předmětného usnesení nezaniklo; - navrhovatelka je společníkem společnosti a uplatnila na předmětné valné hromadě protest ve smyslu tvrzení v návrhu a je tak aktivně věcně legitimována k jeho podání; - v předmětné pozvánce vytýkaná jednání porušením povinností navrhovatelky při výkonu funkce jednatele nejsou. Jsou (jen) odrazem rozporů mezi společníky, kteří byli - do rozhodnutí předmětné valné hromady - současně i jednateli společnosti a kteří za tuto jednají každý samostatně. Nebylo zjištěno, že by jednatelé měli rozdělenou působnost ve společnosti, nelze tak předpokládat, že by jednatel [Anonymizováno] přenechal bez dalšího navrhovatelce plnění povinností statutárního orgánu a sám svoji funkci zastával toliko formálně. Otázka, jak si každý jednatel uspořádá výkon své funkce, je jeho věcí, neboť on sám nese odpovědnost za výsledek svého jednání z titulu uvedené funkce. Nelze mu proto vytýkat, že nenaplňuje představu druhého společníka o tom, jak by měl svou působnost vykonávat. Proto i nesoulad jednatelů při správě záležitostí společnosti (vedení účetního systému a otázka vstupu do tohoto) nemůže být bez dalšího označen jako porušení povinnosti jednatele; - neopodstatněná je též výtka ohledně porušení zákazu konkurenčního jednání navrhovatelkou jako jednatelkou společnosti, když bylo prokázáno, že navrhovatelka sice je členem statutárního orgánu (osobně propojené) právnické osoby, avšak jak vyplývá ze zakladatelské listiny (společenské smlouvy) společnosti, zakladatel společnosti k takovému působení navrhovatelky dal souhlas.

5. Proti usnesení soudu prvního stupně podala společnost odvolání. Navrhuje jeho zrušení a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení, nebo jeho změnu, kterou bude návrh zamítnut.

6. Namítá, že usnesení je nepřezkoumatelné, neboť není zřejmé a srozumitelné, jaké důvody vedly soud k vyslovení neplatnosti předmětného usnesení. S důvody pro sistaci hlasovacích práv navrhovatelky dle předmětné pozvánky se soud prvního stupně nevypořádal z hlediska, zda došlo k jejich naplnění. Nezabýval se ani tím, zda je čl. VIII společenské smlouvy společnosti určitý a zda je pouze obecné prohlášení společníků v zakladatelském právním jednání bez bližší specifikace způsobilé naplnit smysl a funkci zákonem požadované notifikační povinnosti pro střet zájmů. Soud prvního stupně konstatuje provedení důkazu platebním výměrem vystaveným Finančním úřadem pro Ústecký kraj za pokutu za opožděné podání kontrolního hlášení za období březen 2016 a na úrok z prodlení za zdaňovací období červen 2018, ze kterého vyplývají sankce uložené společnosti, aniž by se s tímto důkazem dále vypořádal, stejně jako se nezabýval tím, zda došlo k prodeji zboží bez vystavování daňových dokladů, jak je uvedeno v důvodech pro odvolání navrhovatelky. Konstatuje též provedení důkazu protokolem o kontrole zpracovaným Oblastním inspektorátem práce pro Ústecký a Liberecký kraj dne 27. ledna 2020 se závěrem, že společnost porušila povinnost na úseku dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr na úseku odměňování, nevypořádává se ale s důvodem stran porušení v oblasti dodržování pracovněprávních předpisů. Pokud ve společnosti nebyla rozdělena působnost členů statutárního orgánu, což nebylo předmětem zkoumání a dokazování, pak za důsledky pochybení odpovídají oba jednatelé, což je důvodem pro odvolání kteréhokoliv z nich.

7. Navrhovatelka odvolání nepovažuje za důvodné.

8. Uvádí, že podané odvolání je účelovým krokem majícím za cíl záměrně řízení prodloužit a oddálit tak okamžik, kdy bude mít společnost opět jednatele. [Anonymizováno] není právním zástupcem společnosti, protože předložil plnou moc udělenou mu [Anonymizováno] před jeho odvoláním z funkce jednatele s cílem, aby mohl prostřednictvím nastrčených osob dále ovládat společnost. [Anonymizováno] v odvolání potvrzuje, že ve společnosti není žádná osoba, která by mu mohla udělovat pokyny k dalšímu postupu. Účetnictví společnosti nikam vyvedeno nebylo. Jelikož [Anonymizováno] od června 2018 nevykonával za společnost žádnou činnost k jejímu prospěchu a společnosti pouze škodil, byl mu červenci 2019 odebrán vzdálený přístup, neboť společnost až zpětně zjistila, že z účetního systému kopíruje soubory a tyto poskytuje konkurenční společnosti [právnická osoba] Pokud by ale docházel do své kanceláře, kterou měl v sídle společnosti, mohl do účetnictví nahlížet, neboť přístup do systému měl v kanceláři zachován stejně jako všechny stávající přístupy. V přístupu do budovy mu nebylo bráněno. Stejně tak nebyla vyvedena žádná databáze společnosti. [Anonymizováno] věděl od začátku, že navrhovatelka vykonává funkci v sesterské společnosti [právnická osoba], kde byl jednatelem jeho syn, který vlastní společnost [právnická osoba] Navíc dobře věděl, že materiál společnosti [právnická osoba] je uložen ve skladu společnosti [právnická osoba]., v níž byl společníkem. K převodu skladových zásob došlo v březnu 2019, tedy ještě v době, kdy [Anonymizováno] aktivně využíval vzdálený přístup do účetnictví společnosti. Byl velice dobře obeznámen s tím, že společnost ukončovala pronájem skladu v [Anonymizováno] a zboží muselo být převezeno do skladu v [Anonymizováno] a tímto krokem došlo ke spojení obou skladů. Po naskladnění zboží v [Anonymizováno] a po provedené kontrole celého procesu byly vystaveny faktury v červnu 2019, opět v období, kdy celému procesu [Anonymizováno] přihlížel prostřednictvím vzdáleného přístupu v účetnictví. Pokud jde o vytýkaná porušení ze strany inspektorátu práce, ta se vztahují k období, kdy byl Jaromír Klokan jednatelem a měl vzdálený přístup do všech evidencí. Pochybeními se začala inspekce zabývat až na základě opakovaných udání právě Jaromíra Klokana. Společnosti nebyla udělena ani pokuta, tudíž společnosti žádná škoda nevznikla. 9. [Anonymizováno] byl za společnost oprávněn podat odvolání, protože mu plná moc v tomto rozsahu byla udělena dne 9. března 2020 jednatelem společnosti [Anonymizováno] [k tomuto úkonu oprávněným dle § 21 odst. 1 písm. a) o. s. ř.], jenž byl v této funkci ode dne 26. března 2014 až do dne 11. března 2020, jak je zřejmé z úplného výpisu z obchodního rejstříku společnosti (§ 121 o. s. ř.). To, že mu funkce následně zanikla, není z hlediska trvání zastupování (platnosti plné moci) významné.

10. Odvolací soud proto přezkoumal usnesení soudu prvního stupně včetně řízení, které předcházelo jeho vydání [§ 212 a § 212a o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3, 4 a § 28 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „ z. ř. s.“)], a odvolání shledal důvodným. Řízení v dané věci je řízením ve statusové věci právnických osob podle § 85 písm. a) z. ř. s., a proto se podle § 1 odst. 3, 4 z. ř. s. podpůrně použije občanský soudní řád všude tam, kde příslušná otázka není řešena přímo v rámci z. ř. s.

11. Podle § 172 odst. 1 písm. c) z. o. k. společník nevykonává hlasovací právo, jestliže valná hromada rozhoduje o tom, zda jemu nebo osobě, s níž jedná ve shodě, má být prominuto splnění povinnosti, anebo zda má být odvolán z funkce člena orgánu společnosti pro porušení povinností při výkonu funkce.

12. Podle § 191 odst. 1 z. o. k. každý společník, jednatel, člen dozorčí rady, je-li zřízena, nebo likvidátor se může v mezích tohoto ustanovení dovolávat neplatnosti usnesení valné hromady podle ustanovení občanského zákoníku o neplatnosti usnesení členské schůze spolku pro rozpor s právními předpisy nebo společenskou smlouvou. Bylo-li rozhodnuto mimo valnou hromadu nebo bylo-li rozhodnutí valné hromady přijato dodatečně, právo podat návrh zanikne uplynutím 3 měsíců ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl nebo mohl dozvědět o přijetí rozhodnutí podle § 174 odst. 3 nebo § 177, nejdéle však uplynutím 1 roku od přijetí tohoto rozhodnutí. Totéž platí, rozhodl-li v působnosti valné hromady jediný společník.

13. Podle § 192 odst. 2 z. o. k. nebylo-li právo podle § 191 uplatněno v zákonné lhůtě, případně nebylo-li návrhu na vyslovení neplatnosti vyhověno, nelze platnost usnesení valné hromady již přezkoumávat, ledaže jiný právní předpis stanoví jinak.

14. Podle § 199 odst. 1 z. o. k. bez svolení všech společníků jednatel nesmí b) být členem statutárního orgánu jiné právnické osoby s obdobným předmětem činnosti nebo podnikání nebo osobou v obdobném postavení, ledaže se jedná o concern.

15. Podle § 199 odst. 2 z. o. k. pokud všichni společníci při založení společnosti nebo v okamžiku zvolení jednatele byli jednatelem na některou z okolností podle odstavce 1 výslovně upozorněni nebo vznikla-li později a jednatel na ni písemně upozornil všechny společníky, má se za to, že jednatel činnost, které se zákaz týká, zakázanou nemá. To neplatí, pokud kterýkoli ze společníků vyslovil nesouhlas s činností jednatele podle odstavce 1 do jednoho měsíce ode dne, kdy na ni byl jednatelem upozorněn.

16. Soud prvního stupně správně dovodil, že navrhovatelka je k podání návrhu ve věci aktivně věcně legitimována (§ 191 odst. 1 z. o. k.), neboť jako společník společnosti podala proti předmětnému usnesení účinný protest (§ 192 odst. 2 z. o. k.). Dle obsahu zápisu z předmětné valné hromady navrhovatelka doplnila svůj výše popsaný protest tak, že s listinami, které mají odůvodnit její odvolání, nebyla obeznámena ve lhůtě pro svolání valné hromady, přičemž důvody pro její odvolání jsou nepravdivé a Jaromír Klokan má přístup k účetnictví společnosti v rozsahu, ve kterém nemůže způsobit společnosti další škodu a zneužívat informace. Některé z těchto listin, např. komunikace, jejímž obsahem jsou žádosti [Anonymizováno] o zpřístupnění účetnictví, nebo listiny týkající se kontroly prováděné ze strany Oblastního inspektorátu práce pro Ústecký a Liberecký kraj (v zápise blíže označené), jsou totiž významné pro zajištění účelu požadavku na obsah pozvánky na valnou hromadu, pokud má být rozhodováno o odvolání jednatele z výkonu funkce pro porušení povinností při jejím výkonu (jak bude dále vyloženo). Namítla-li tak navrhovatelka, že s těmito listinami nebyla včas obeznámena, že tvrzení, pro jejichž naplnění má být odvolána, jsou nepravdivá a že Jaromír Klokan má přístup k účetnictví, jde obsahově o konkrétní, jasný a srozumitelný (účinný) protest (srov. např. usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 24. dubna 2019, sp. zn. 55 Cm 208/2018, publikované v časopise Obchodněprávní revue, č. 7-8/2019, C. H. Beck, s. 199). Soud prvního stupně se proto správně zaměřil na posouzení platnosti předmětného usnesení.

17. Soud prvního stupně případně vycházel ze závěru soudní praxe, že člen statutárního orgánu (navrhovatelka), který byl z funkce valnou hromadou odvolán, může platnost rozhodnutí o odvolání z funkce napadnout u soudu, který posoudí, zda byl tvrzený důvod odvolání z funkce naplněn tj. zda odvolaný člen statutárního orgánu povinnost skutečně porušil či nikoliv (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. září 2011, sp. zn. 29 Cdo 585/2010, jehož závěry se uplatní i v poměrech z. o. k., dostupné např. na webových stránkách Nejvyššího soudu www.nsoud.cz, nebo usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 15. dubna 2020, sp. zn. 14 Cmo 192/2016, či ze dne 20. října 2021, sp. zn. 7 Cmo 379/2020, dostupná např. v právní aplikaci www.beck-online.cz).

18. Dále platí, že má-li být jednatel odvolán z funkce pro porušení povinnosti při výkonu funkce, je nutné tuto skutečnost uvést již v pozvánce na valnou hromadu, včetně (konkrétního) vymezení povinnosti, kterou měl při výkonu funkce porušit. Účelem tohoto požadavku je, aby si společníci mohli včas zajistit potřebné informace, ověřit důvodnost návrhu a zvážit, zda a jak se k němu na valné hromadě vyjádří a zda pro něj budou hlasovat (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. března 2022, sp. zn. 27 Cdo 1175/2021).

19. Závěr soudu prvního stupně o tom, že v předmětné pozvánce vytýkaná jednání porušením povinností navrhovatelky při výkonu funkce jednatele nejsou, ale obstát nemůže a závěr o vyslovení neplatnosti předmětného usnesení je tudíž přinejmenším závěrem předčasným.

20. Důvody pro odvolání navrhovatelky uvedené v předmětné pozvánce jsou totiž vymezeny dostatečně určitě z hlediska toho, aby si navrhovatelka mohla včas zajistit potřebné informace, ověřit důvodnost návrhu a zvážit, zda a jak se k němu na valné hromadě vyjádří a zda pro něj bude hlasovat, a to přinejmenším ve vztahu k (tvrzení o) vyvedení kompletního účetního systému společnosti a vyvedení kompletního obchodního systému (databáze klientů).

21. Pokud by navrhovatelka vyvedla kompletní účetního systém společnosti mimo dosah a kontrolu druhého jednatele, jakož i takto vyvedla kompletní obchodní systém (databázi klientů), a neumožnila tím druhému jednateli jejich kontrolu či práci s nimi, pak nelze v případě, že by se takové jednání prokázalo, bez dalšího dovodit, že tím povinnost jednatele neporušila tak, že by se neměl uplatnit § 172 odst. 1 písm. c) z. o. k. a že by pro takové porušení povinnosti nemohlo být účinně rozhodnuto o jejím odvolání z funkce. Kontrola a práce účetnictvím nebo databází klientů spadají pod rámec obchodního vedení společnosti (§ 195 odst. 1 z. o. k.) a právo a povinnost vykonávat obchodní vedení přísluší každému jednateli.

22. Zda došlo k takovému porušení povinnosti navrhovatelkou, ale soud prvního stupně nezjišťoval. Posouzení, zda navrhovatelka tímto způsobem porušila své povinnosti, vyžaduje zejména zjištění, zda druhý jednatel Jaromír Klokan společnosti měl skutečně mimo svůj dosah a kontrolu účetnictví společnosti, a pokud ano, zda a v jakém rozsahu se jeho vydání či nahlédnutí do něj ve vztahu k navrhovatelce, která je měla v dispozici, domáhal, jakým právním jednáním tak činil, zda toto jednání došlo do dispozice navrhovatelky a jak na něj bylo navrhovatelkou reagováno. Pokud by bylo zjištěno, že měl Jaromír Klokan do doby konání předmětné valné hromady k účetnictví přístup tak, jak navrhovatelka tvrdí (tj. ve své přístupné kanceláři v sídle společnosti), práva do něj nahlížet ale nevyužil, popř. bylo zjištěno, pokud byl v tomto přístupu rozsahově omezen, přičemž omezení bylo odůvodněno jednáním navrhovatelky v souladu s § 2903, popř. § 2901 o. z. (což ale vyžaduje zjištění tomu odpovídajících předpokladů), pak by o porušení povinností navrhovatelkou nešlo. Obdobné platí ve vztahu k tvrzenému vyvedení obchodního systému (databáze klientů). Teprve v návaznosti na takto učiněná zjištění lze (bude namístě) posoudit, zda byla dostatečně závažná pro odvolání navrhovatelky z funkce jednatelky předmětným usnesením.

23. Závěr soudu prvního stupně o tom, že nebylo zjištěno, že by jednatelé společnosti měli rozdělenou působnost ve společnosti, pročež nelze předpokládat, že by jednatel [Anonymizováno] přenechal bez dalšího navrhovatelce plnění povinností statutárního orgánu, žádnou odpověď na to, zda navrhovatelka porušila tímto způsobem své povinnosti, nedává. Jako zjištění soudu pak nemůže obstát ani soudem prvního stupně popsané tvrzení navrhovatelky o povaze a obsahu účetního systému či o tom, že k němu měl [Anonymizováno] přístup ze svého počítače, není-li toto tvrzení učiněno nesporným nebo prokázáno (jelikož jde o tvrzení navrhovatelky, z jehož pravdivosti má prospěch, nemůže jí být jen jednostranně doznáno, nýbrž musí být prokázáno).

24. Pokud by navrhovatelka takto vyvedené účetnictví neprůkazně vedla (za předpokladu, že jeho řádné vedení bylo její povinností) nebo pokud navrhovatelka převáděla skladové zásoby a tyto následně prodávala bez vystavování daňových dokladů, nebo pokud navrhovatelka nezvládala vést vyvedenou mzdovou agendu společnosti řádně a v souladu s příslušnými předpisy (za předpokladu, že její řádné vedení bylo její povinností), pak lze mít za to, že takto vymezené porušení jejích povinností v předmětné pozvánce by mohlo obstát jako důvod (pro její následné odvolání z funkce jednatelky) jen za předpokladu, že navrhovatelce bylo zřejmé (do doby hlasování o předmětném usnesení), jaká konkrétní porušení jsou tímto obecným výčtem míněna. Formulace těchto pochybení v předmětné pozvánce je totiž provedena neurčitě, čímž není naplněn účelu požadavku na obsah předmětné pozvánky stran vymezení porušení povinností jednatele (jak bylo výše vyloženo), neboť objektivně není možné si na straně navrhovatelky (jen na základě obsahu předmětné pozvánky) učinit představu o jejich předmětu (§ 4 odst. 2, § 9 odst. 2 o. z.).

25. Tento závěr by se však neuplatnil za předpokladu (tj. vymezení v předmětné pozvánce by bylo provedeno dostatečné), pokud by bylo zjištěno, že např. stav skladových zásob, u nichž došlo (mělo dojít) k jejich převodu a jejich následnému prodeji bez vystavení daňových dokladů, byl tak nízký počet, že i při posuzovaném obecném vymezení, bylo navrhovatelce zřejmé, jakého jednání se toto vymezení týká (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. června 2006, sp. zn 29 Odo 776/2004, mutatis mutandis).

26. Při tomto posouzení není namístě přihlížet k listinám, ve vztahu k nimž uplatnila navrhovatelka protest (tak, jak je výše uvedeno, neboť namítá, že s nimi nebyla včas obeznámena), ledaže by byla s jejich obsahem obeznámena jinak a bylo jí současně zřejmé, pro jaké konkrétní porušení povinností měla být odvolána. Z obsahu zápisu z předmětné valné hromady vyplývá, že její předseda konstatoval, že dle jeho názoru jsou veškeré listiny (výše zmíněné, předložené na předmětné valné hromadě) navrhovatelce a všem přítomným osobám zcela známy, mj. proto, že jsou jejich adresáty, autory či účastníky příslušných řízení.

27. Soud prvního stupně je proto povinen blíže objasnit, zda a pokud ano, v jakém rozsahu měla navrhovatelka vědomost o porušení povinností, které se jí kladou k tíži stran neprůkazného vedení účetnictví, převádění a prodeje skladových zásob a vedení mzdové agendy. Na existenci takovéto vědomosti je namístě usuzovat po provedení výkladu formulace těchto povinností v předmětné pozvánce, provedeném dle § 556 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), pro který bude významné to, zda a popř. jakým způsobem na obsah pozvánky v tomto kontextu navrhovatelka reagovala do doby přijetí předmětného usnesení, např. na valné hromadě či jinak (tj. jak strany následně daly najevo, jaký obsah a výklad právnímu jednání, jímž je i předmětná pozvánka, přikládají; § 556 odst. 2 o. z.; srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. prosince 2020, sp. zn. 27 Cdo 1703/2019). Pokud soud prvního stupně dospěje k závěru, že navrhovatelce bylo známo, jaký je konkrétní (určitý) předmět porušení její povinnosti, ve vztahu k němu posoudí, zda se dopustila tomu odpovídajícímu porušení právní povinnosti a zda takové porušení bylo dostatečně závažná pro její odvolání z funkce jednatelky.

28. Pro závěr, zda byla navrhovatelka z funkce odvolána důvodně, může být významné i to, zda Jaromír Klokan vskutku „od června 2018 nevykonával za společnost žádnou činnost k jejímu prospěchu a společnosti pouze škodil“, jak navrhovatelka tvrdí, což ale vyžaduje bližší objasnění podstaty tohoto tvrzení (tj. v čem konkrétně mělo takové jednání Jaromíra Klokana spočívat, kdy je měl učinit, jaká škoda v příčinné souvislosti s tím společnosti vznikla a zda její vznik zavinil) a jeho (případné) dokazování.

29. Jako skutková zjištění jsou však nepoužitelná (shora popsaná) konstatování o tom, co navrhovatelka k tvrzeným důvodům o porušení jejích povinností uvedla a jaké soud prvního stupně provedl důkazy, není-li uvedeno, co z nich soud prvního stupně zjistil a jakým způsobem je hodnotil.

30. Při zjišťování těchto skutečností lze využít postupu dle § 118a odst. 1 o. s. ř. K poučení dle § 118a odst. 1 o. s. ř. lze v poměrech z. ř. s. dodat, že ustanovení § 20 z. ř. s. úzce s § 101 odst. 1 písm. a) o. s. ř., v němž je upravena jedna ze dvou základních povinností účastníka - povinnost tvrzení (tvrdit rozhodné skutečnosti). Pouze tehdy, unese-li ve sporném řízení účastník řízení břemeno tvrzení a důkazní břemeno, může být úspěšný. Jde o reálné vyjádření projednací zásady a předtím, než soud rozhodne o neúspěchu účastníka pro neunesení některého z těchto břemen, je povinen mu dát šanci k nápravě a poučit podle ustanovení § 118a o. s. ř. Také v řízení dle z. ř. s. uvedená povinnost platí - jde jen o to, že soud musí před rozhodnutím důkladněji vyšetřit skutkový stav. V návrhových řízeních podle z. ř. s. se proto podpůrně použije i ustanovení o poučovací povinnosti soudu podle ustanovení § 118a o. s. ř. (srov. např. např. Jirsa a kol., Zákon o zvláštních řízeních soudních, Komentář. Kancelář Havlíček Brain Team, Praha, 2015, § 20, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. srpna 2016, sp. zn. 29 Cdo 4006/2015).

31. K výtce týkající se výkonu funkce jednatele v konkurenční společnosti [právnická osoba], jejíž podstatou je nesouhlas s posouzením, že pokud navrhovatelka ve společenské smlouvě ze dne 5. února 2014 upozornila (v rámci článku VIII. notářského zápisu sp. zn. N 8/2014, NZ 8/2024, sepsaného [tituly před jménem] Alenou Zahradníkovou, notářkou se sídlem v Mostě, obsahujícího společenskou smlouvu společnosti) zakladatele společnosti (všechny společníky) na to, že je členkou statutárního orgánu osoby [právnická osoba], odvolací soudu uvádí, že pokud nebylo jiné osoby s obdobným předmětem činnosti, ve které by k tomuto datu navrhovatelka byla členem statutárního orgánu, pak se má na podkladě § 199 odst. 2 z. o. k. za to, že navrhovatelka činnost v této osobě zakázanou neměla. S výhradou nekonkrétně označené osoby je totiž ujednání čl. VIII. společenské smlouvy v posuzované rozsahu jasné a určité.

32. V této souvislosti platí, že výklad společenské smlouvy společnosti je nutno provádět zásadně objektivně, neboť toto právní jednání se může týkat práv a povinností osob, jež se členy společnosti mohou stát (stanou) v budoucnu nebo osob, které nebyly účastny jeho přijetí. To znamená, že mohou být vykládány jen dle v něm vyjádřeného projevu vůle, tedy dle významu, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen, nikoliv dle úmyslu osob, které rozhodnutí přijaly, resp. hlasovaly pro jeho přijetí, pokud tento úmysl neodpovídá tomuto významu (§ 556 odst. 1 o. z.), neboť takový výklad by byl v rozporu s § 2 odst. 1 o. z., čímž by neodpovídal účelu (smyslu) § 556 odst. 1 o. z. v těchto případech [srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. prosince 2019, sp. zn. 27 Cdo 5749/2017, a přiměřeně též např. Ronovská, K., Havel, B., Povaha a pravidla výkladu (nejen) zakladatelských právních jednání soukromých korporací, Právní rozhledy 18/2016, C. H. Beck]. Při tomto výkladu tak platí, že určitost obsahu projevu vůle musí vyplývat z textu listiny, na níž je projev vůle zaznamenán (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. června 2005, sp. zn. 26 Cdo 404/2005, mutatis mutandis). Nestačí proto, je-li osobám rozhodnutí přijímajícím jasné, co je jeho předmětem, není-li to objektivně seznatelné osobám, které v tomto postavení nejsou (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. února 2002, sp. zn. 33 Odo 311/2001, nebo ze dne 27. března 2002, sp. zn. 33 Odo 512/2000, mutatis mutandis). Po provedení výkladu čl. VIII. společenské smlouvy společnosti tímto způsobem je dovozený závěr o určitosti prohlášení opodstatněn.

33. Odvolací soud proto usnesení soudu prvního stupně zrušil, včetně závislého výroku o nákladech řízení, a podle § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

34. V dalším řízení soud prvního stupně věc posoudí z hlediska vyložených závěrů. Ve vztahu k tvrzení o vyvedení kompletního účetního systému společnosti mimo dosah a kontrolu druhého jednatele, jakož i k vyvedení kompletního obchodního systému (databáze klientů), zjistí, zda se navrhovatelka tohoto jednání dopustila a zda a popř. v jakém rozsahu tím porušila právní povinnost. Ve vztahu k tvrzenému porušení povinností stran neprůkazného vedení účetnictví, převádění a prodeje skladových zásob a vedení mzdové agendy, zjistí, zda a v jakém rozsahu bylo navrhovatelce známo, pro jaké konkrétní porušení povinnosti má být odvolána, a pokud bude takováto vědomost prokázána, v rozsahu jejího prokázání posoudí, zda a popř. v jakém rozsahu tím porušila právní povinnost. Po těchto zjištěních posoudí, zda navrhovatelka porušila svojí právní povinnost dostatečně závažně tak, že její odvolání z funkce jednotky bylo důvodné. V rozhodnutí, jímž se řízení končí, neopomene rozhodnout i o nákladech odvolacího řízení. Tímto právním názorem je soud prvního stupně vázán (§ 226 odst. 1 o. s. ř.).

Poučení