14 Cmo 217/2022 - 115

Rubrum

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Kateřiny Horákové a soudců JUDr. Ondřeje Kubáta a JUDr. Michaely Janouškové ve věci navrhovatele: [Jméno navrhovatele], IČO [IČO navrhovatele] sídlem [Adresa navrhovatele] zastoupený advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] za účasti: [Jméno advokáta B]., IČO [IČO advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] zastoupené advokátem [Jméno advokáta C] sídlem [Adresa advokáta C] o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti [Jméno advokáta D]. ze dne 27. května 2020, k odvolání navrhovatele proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 19. května 2022, č. j. 79 Cm 132/2020-61, ve znění opravného usnesení ze dne 19. května 2022, č. j. 79 Cm 132/2020-60, takto:

Výrok

I. Usnesení soudu prvního stupně se ve výroku I. mění tak, že usnesení valné hromady společnosti [Jméno advokáta D]. konané dne 27. května 2020, přijaté ve znění: „Valná hromada schvaluje návrh na rozdělení zisku za rok 2019 takto: zisk po zdanění 18 648 000 Kč (slovy: osmnáct milionů šest set čtyřicet osm tisíc korun českých), příděl do fondu vodohospodářské infrastruktury 18 348 000 Kč (slovy: osmnáct milionů tři sta čtyřicet osm tisíc korun českých), příděl do sociálního fondu 300 000 Kč (slovy: tři sta tisíc korun českých), tantiémy 0 tisíc Kč (slovy: nula korun českých), dividendy 0 tisíc Kč (slovy: nula korun českých),“ je neplatné.

II. Společnost [Jméno advokáta D]. je povinna zaplatit navrhovateli k rukám jeho právního zástupce na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů částku 6 114 Kč do tří dnů od právní moci usnesení.

Odůvodnění

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením, ve znění opravného usnesení ze dne 19. května 2022, č. j. 79 Cm 132/2020-60, rozhodl tak, že „Návrh, aby soud vyslovil neplatnost usnesení valné hromady účastnice [právnická osoba]., která se konala dne 27. 5. 2020, ve znění: ‚Valná hromada rozhoduje o rozdělení zisku za rok 2019“ takto: zisk po zdanění 18 648 000 Kč, a to příděl do fondu vodohospodářské struktury 18 348 000 Kč, příděl do sociálního fondu 300 000 Kč, tantiémy 0 tisíc Kč, dividendy 0 tisíc Kč’ se zamítá“ (výrok I.), dále tak, že „Návrh, aby soud vyslovil nicotnost usnesení valné hromady účastnice [Anonymizováno] která se konala dne 27. 5. 2020, ve znění: ‚Valná hromada uděluje souhlas s uzavřením smlouvy o úvěru mezi společnostmi [právnická osoba]. a [právnická osoba]. s následujícími základními parametry úvěru výše úvěru 600 000 000 Kč; účel úvěru financování obnovy a rozvoje vodohospodářské infrastruktury; typ úvěru: účelový; úroková sazba: fixní úroková sazba ve výši 1,06 % p. a.; období čerpání do dne 30. 11. 2023 s možností prodloužení do dne 30. 5. 2025, splatnost až do dne 31. 5. 2033,’ se zamítá“ (výrok II.). Navrhovateli uložil povinnost zaplatit společnosti na náhradě nákladů řízení 16 456 Kč (výrok III.).

2. Soud prvního stupně vyšel z těchto skutkových zjištění: - navrhovatel byl v době konání valné hromady společnosti dne 27. května 2020 (dále též jen „předmětná valná hromada“) akcionářem společnosti [Jméno advokáta D]. (dále též jen „společnost”); - navrhovatel zaslal společnosti dopředu protest (též) proti přijetí usnesení, které je popsáno ve výroku I. usnesení soudu prvního stupně (toto usnesení společnosti dále též jen „předmětné usnesení“), v němž namítal, že schválení usnesení brání absence důležitých důvodů, není patrné, z jakého důvodu je navrhováno nerozdělení zisku, případně jeho části mezi akcionáře, kdy zisk společnosti byl 18 648 000 Kč, a není zřejmé, z jakých konkrétních kvalifikovaných důvodů má být veškerý zisk převeden do fondu vodohospodářské infastruktury a do sociálního fondu; - společnost tento protest obdržela a na předmětné valné hromadě byl přečten; - v pozvánce na předmětnou valnou hromadu bylo jako zdůvodnění návrhu předmětného usnesení uvedeno: „Do výlučné působnosti valné hromady náleží schválení řádné účetní závěrky, rozhodnutí o rozdělení zisku nebo úhradě ztráty a stanovení dividend a tantiém. V souladu s ustanovením § 435 odst. 4 zákona o obchodních korporacích představenstvo předkládá valné hromadě ke schválení účetní závěrku a návrh na rozdělení zisku. Dozorčí rada po přezkoumání řádné účetní závěrky doporučila valné hromadě návrh na rozdělení zisku za rok 2019 schválit. Dle předloženého návrhu bude zisk rozdělen do fondu vodohospodářské infrastruktury a do sociálního fondu. Rozhodnutí nevyplácet tantiémy a dividendy je v souladu s dlouhodobým postojem velké většiny akcionářů, kteří si jsou vědomi, že VKM je společností zřízenou za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu a většinový postoj akcionářů je veden právě zájmem uspokojení potřeb dodávek pitné vody a odvádění odpadních vod, včetně jejich čištění. Prioritním zájmem těchto akcionářů je dlouhodobé zajištění těchto potřeb, a současně aby cena vodného a stočného placená občany byla sociálně únosná, což rozhodnutím o nevyplacení dividend podporují. Důležitým důvodem pro navrhovaný postup je skutečnost, že obnova naší vodohospodářské infrastruktury je dlouhodobě podinvestovaná a pro uchování její funkce musí společnost VKM zajistit finanční prostředky na její obnovu. Finanční prostředky na financování obnovy a rozvoje vodohospodářského majetku nepostačují pro splnění zákonné povinnosti vlastníka vodovodů a kanalizací zajistit jejich plynulé a bezpečné provozování. VKM proto využije k financování obnovy vodohospodářského majetku též prostředky zisku za rok 2019, a to v souladu s představenstvem společnosti schváleným plánem investic, obnovy a rozvoje vodohospodářské infrastruktury v období 2020-2021;“ - valná hromada schválila předmětné usnesení.

3. Na takto popsaném skutkovém základě soud prvního stupně dovodil, že návrh byl navrhovatelem jako akcionářem společnosti podán včas. Navrhovatel se předmětné valné hromady nezúčastnil. Pozvánka na ni nebyla dostatečná, a proto nepovažoval za nutné, aby se jí zúčastnil. Předseda navrhovatele byl s ohledem na svou vytíženost přitom natolik zaneprázdněn, že se nemohl na předmětnou valnou hromadu dostavit. Důvody navrhovatele vedoucí k této neúčasti soud nepovažuje za vážné omluvitelné důvody. Z pozvánky na předmětnou valnou hromadu přitom bylo zřejmé, co bude jejím předmětem, a navrhovateli bylo známo, jaké záležitosti na ní budou projednány. Navrhovateli tak nesvědčí aktivní věcná legitimace k podání návrhu z důvodu neúčasti na předmětné valné hromadě, byť proti předmětnému usnesení podal protest, který zaslal společnosti před jejím konáním, v němž specifikoval své námitky proti němu.

4. Dále soud prvního stupně dovodil, že pozvánka obsahuje náležitosti dle § 407 odst. 1 písm. f) zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění účinném do 31. prosince 2020 /dále jen „z. o. k.“/. Na společnost dopadá právní úprava zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích (dále jen „z. v. k.“). Společnost za účelem splnění povinnosti stanovené v § 8 odst. 1 z. v. k. vytvořila fond vodohospodářské infrastruktury coby jiný fond vytvářený ze zisku. Jako zdůvodnění navrženého (předmětného) usnesení postačilo uvést pouhý odkaz na speciální zákonnou úpravu, když samotné povinnosti společnosti pro ni vyplývají z § 8 odst. 1 z. v. k. (tj. povinnost zajistit plynulé a bezpečné provozování vodovodu nebo kanalizace a povinnost vytvářet rezervu finančních prostředků na jejich obnovu), jež jsou důležitým důvodem pro příděl části vytvořeného zisku do fondu vodohospodářské infrastruktury. Nebylo shledáno ani porušení zákazu zneužití většiny hlasů podle § 212 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Společnost je kapitálovou společností založenou k podnikatelským účelům, její nakládání s příjmy i se ziskem je však omezeno úpravou z. v. k. a prováděcí vyhláškou. Ve vztahu ke zdůvodnění ohledně přídělu části zisku za rok 2019 do sociálního fondu ve výši 300 tisíc Kč v pozvánce jakékoliv zdůvodnění chybí, soud však má za to, že je není třeba zdůvodňovat. Každý rozumně uvažující člověk si dovede představit, co asi sociální fond zajišťuje. V pokynu Pravidel tvorby a čerpání sociálního fondu je jasně stanoveno, jaké příspěvky mohou být ze sociálního fondu poskytovány, a investice do zaměstnanců představují důležitý důvod pro nerozdělení části zisku akcionářům. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).

5. Navrhovatel podal odvolání proti výrokům I. a III. usnesení soudu prvního stupně s tím, že navrhuje jeho zrušení v tomto rozsahu a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

6. Navrhovatel namítá, že podal obsahově perfektní protest. Konstrukce soudu, že nemá aktivní věcnou legitimaci k podání návrhu pouze z důvodu, že se předmětné valné hromady nezúčastnil, nemá jakoukoliv oporu v zákoně ani v judikatuře, což podrobněji s odkazem na závěry odborné literatury a citovaná konkrétní soudní rozhodnutí odůvodňuje. Fondy ze zisku společnosti dosahují 296,819 milionů Kč, což jen potvrzuje, že žádný konkrétní důležitý důvod pro nevyplacení zisku dán nebyl. Ekonomická situace společnosti tak vyplacení zisku nepochybně umožňuje. Usnesení o schválení návrhu na rozdělení zisku je neplatné pro absenci relevantního odůvodnění tohoto návrhu představenstva, jakož i pro porušení práva akcionářů na vysvětlení navrhovaného (ne)rozdělení zisku. Akcionářům nebylo např. sděleno, proč není možné mezi ně rozdělit i jen část zisku. Společnost je akciovou společností, která je založena za účelem dosahování zisku. Jiné vodárenské společnosti, ačkoliv také investují do své vodárenské infrastruktury, zisk mezi své akcionáře alespoň v částečné výši rozdělují. Provozování vodovodů a kanalizací a úprava a rozvod vody jsou ve smyslu živnostenského zákona živností volnou, jejíž definice odpovídá definici podnikání dle § 420 o. z. Obce a města jako akcionáři společnosti nejsou oproti jiným akcionářům nijak privilegovány, i pro ně platí zákaz zneužití většiny. Skutečnost, že do podnikání vložily svou vodárenskou infrastrukturu, není podstatná. Soud by měl přihlížet také k časovému hledisku, kdy dividendy nejsou akcionářům vypláceny dlouhodobě, což nemůže být v souladu se základním právem akcionáře na zisk. Povinností představenstva je plánovat investice tak, aby mohl být zisk alespoň z části rozdělen mezi akcionáře. V opačném případě postrádá smysl, aby akciová společnost vůbec existovala. Soudu prvního stupně je vytýkáno, že neprovedl všechny navrhovatelem navrhované důkazy, na základě provedených důkazů dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním a věc nesprávně právně posoudil.

7. Společnost odvolání nepokládá za důvodné.

8. Uvádí, že pokud se navrhovatel valné hromady nezúčastnil, připravil se tím o možnost požadovat a obdržet vysvětlení od společnosti, případně přesvědčit ostatní přítomné akcionáře o svých výhradách a protinávrzích. Zdůvodnění navrhovaného usnesení odpovídá požadavkům § 407 odst. 1 písm. f) z. o. k., a to i s odkazem na právní názor Vrchního soudu v Praze vyjádřený v usnesení ze dne 17. prosince 2021, č. j. 7 Cmo 365/2020-74, ve skutkově obdobném řízení. Společnost odmítá i argument, podle něhož jiné vodárenské společnosti, přestože investují prostředky do obnovy vodárenské infrastruktury, zisk mezi akcionáře rozdělují. Obsah údajů v plánu obnovy vodovodů nebo kanalizací je evidentně u každé z těchto společností individuální a individuální jsou i návrhy na rozdělení zisku. Veřejný zájem na zajištění bezproblémového zásobování pitnou vodou je v daném případě nadřazen i požadavku na ochranu práva akcionáře na rozdělení zisku. Nedostatek volných prostředků pro investice je mimo jiné i důvodem, proč si společnost vyjednala úvěr, s nímž předmětná valná hromada vyslovila souhlas. S ohledem na řízení o neplatnosti usnesení valných hromad společnosti, jež navrhovatel vedl či vede (u soudu prvního stupně stran usnesení valných hromad ze dne 26. května 2015, 29. května 2019 a 27. května 2021), lze jeho jednání považovat za zneužití menšiny či šikanózní výkon práva, kterému nelze poskytovat právní ochranu. Dále společnost uvádí, že s obsahem představenstvem Schváleného plánu investic, obnovy a rozvoje hospodářské infrastruktury v období 2020-2024 byli navrhovatel i ostatní akcionáři společnosti seznámeni při jednání předmětné valné hromady v rámci podkladových materiálů, které každý přítomný účastník obdržel při prezenci, a dále v rámci ústní prezentace ředitele společnosti k bodu č. 4 pořadu této valné hromady.

9. Odvolací soud přezkoumal usnesení soudu prvního stupně včetně řízení, které předcházelo jeho vydání [§ 212 a § 212a o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3, 4 a § 28 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „ z. ř. s.“)], a odvolání shledal důvodným. Řízení v dané věci je řízením ve statusové věci právnických osob podle § 85 písm. a) z. ř. s., a proto se podle § 1 odst. 3, 4 z. ř. s. podpůrně použije občanský soudní řád všude tam, kde příslušná otázka není řešena přímo v rámci z. ř. s.

10. Odvolací soud vyšel ze skutkových zjištění soudu prvního stupně, jejichž správnost nebyla účinně zpochybněna, a pro stručnost na ně odkazuje (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. listopadu 2011, sp. zn. 29 Cdo 3450/2011, či ze dne 4. května 2004, sp. zn. 29 Odo 257/2002, jež jsou dostupná, stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu, např. na internetových stránkách www.nsoud.cz).

11. Dokazování odvolací soud doplnil pouze listinou nazvanou Seznam Investic VKM (která dle doznání společnosti představuje Schválený plán investic, obnovy a rozvoje hospodářské infrastruktury v období 2020-2024, označený v pozvánce na předmětnou valnou hromadu), z níž zjistil, že obsahuje (též) následující text: „[právnická osoba]. zpracovaly na konci roku 2019 plán investic, kdy zhodnotily společně s provozovatelem, Středočeskými Vodárnami, a.s. stav infrastruktury a vybraly konkrétní investice, které již nelze odkládat, jelikož jejich neprovedení by mohlo zapříčinit omezení v dodávkách vody, respektive omezení v odvádění vod odpadních, případně neplnění limitů čištění odpadních vod.“ Tento plán investic obsahuje tyto investice:

1. Řešení následků sucha (nedostatku vody ve zdrojích VKM) při současně vzrůstající spotřebě (a potřebě) pitné vody (Rozvojové investice zapříčiněné suchem), 2. Řešení přivaděčů vody do [Anonymizováno] a okolí. Obnova zapříčiněná vzrůstající spotřebou (a potřebou) pitné vody, 3. Řešení rekonstrukce [Anonymizováno], [adresa] spojena s intenzifikací hrazenou městem [adresa]), 4. [Anonymizováno] v oblasti [adresa] (se státní podporou/dotací), 5. Přivaděče a výtlačné řady [adresa], [Anonymizováno], „Levý břeh" ([adresa], [Anonymizováno], [adresa]), 6. Smluvní závazky VKM z minulosti na rozvojovou výstavbu [adresa], 7. Obnova KSKM - svodné řady (se státní podporou/dotací), 8. Prameniště [adresa], II. etapa rekonstrukce ČS, párové vrty, datový kabel, rozvaděče a 9. Ostatní investice obnovy (vodovody, kanalizace, objekty, strojní technologie) v obcích [adresa], [adresa], [Anonymizováno], [adresa], [Anonymizováno], [adresa],....). U některých z takto vymezených investic jsou dále uvedeny dílčí vymezené zakázky, specifikované názvem, místním označením a částkou v milionech Kč. K obsahu tohoto důkazu nebylo ze strany účastníků řízení vzneseno jakýchkoliv připomínek, které by neumožňovaly dovození popsaného skutkového zjištění.

12. Návrh na doplnění dokazování ostatními důkazy navrženými společností byl zamítnut pro nadbytečnost, neboť pro rozhodnutí věci nejsou nijak významné.

13. Podle § 424 odst. 1 z. o. k. neplatnosti usnesení valné hromady se akcionář nemůže dovolávat, nebyl-li proti usnesení valné hromady podán protest, ledaže nebyl podaný protest zapsán chybou zapisovatele nebo předsedy valné hromady nebo navrhovatel nebyl na valné hromadě přítomen, případně důvody pro neplatnost usnesení valné hromady nebylo možné na této valné hromadě zjistit.

14. Podle § 408 odst. 1 písm. f) z. o. k. pozvánka na valnou hromadu obsahuje alespoň návrh usnesení valné hromady a jeho zdůvodnění.

15. Podle § 256 odst. 1 z. o. k. akcie je cenný papír nebo zaknihovaný cenný papír, s nímž jsou spojena práva akcionáře jako společníka podílet se podle tohoto zákona a stanov společnosti na jejím řízení, jejím zisku a na likvidačním zůstatku při jejím zrušení s likvidací.

16. K aktivní věcné legitimaci navrhovatele k podání návrhu, tedy k protestu podanému předem, třeba uvést, že z účelu a smyslu úpravy institutu protestu upraveného v § 424 odst. 1 z. o. k., především pak z jeho preventivní funkce (jeho podání umožňuje, aby valná hromada reagovala na výhrady akcionáře a vady, pro které by soud mohl následně vyslovit neplatnost usnesení přijatých na valné hromadě, je-li to možné, napravila) vyplývá, že protest může být podán akcionářem i před konáním valné hromady, bez ohledu na to, zda se následně valné hromady akcionář zúčastní. Neúčast navrhovatele na valné hromadě proto závěr o absenci jeho aktivní věcné legitimace k podání návrhu neopodstatňuje (shodně např. usnesení Vrchního soudu ze dne 15. listopadu 2021, sp. zn. 14 Cmo 127/2021, nebo ze dne 17. prosince 2021, sp. zn. 7 Cmo 365/2020, jež jsou dostupná např. v aplikaci www.beck-online.cz). Závěr soudu prvního stupně o absenci aktivní věcné legitimace navrhovatele k podání návrhu tudíž nemůže obstát, protože není správný.

17. K obsahu pozvánky na valnou hromadu je soudní praxe (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. března 2019, sp. zn. 27 Cdo 3885/2017, uveřejněné pod č. 9/2020 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní) ustálena v posouzení, že pozvánka na valnou hromadu musí akcionářům poskytnout dostatečné informace nezbytné k tomu, aby se dozvěděli také to, jaké záležitosti bude valná hromada projednávat (srov. zejména § 407 z. o. k.), aby se mohli (v dostatečném časovém předstihu) na valnou hromadu připravit se znalostí věci a aby mohli uvážit, jak budou se svými akciemi hlasovat, případně zda a komu udělí plnou moc k účasti na valné hromadě a jaké svému zmocněnci udělí pokyny, aby za ně na valné hromadě hlasoval, zda budou požadovat vysvětlení záležitostí týkajících se společnosti či jí ovládaných osob v souladu s § 357 a násl. z. o. k., zda uplatní návrhy či protinávrhy (§ 361 a násl. z. o. k.), zda podají protesty a jak je odůvodní (§ 424 z. o. k.), popř. zda se budou domáhat doplnění pořadu jednání v souladu s § 369 z. o. k.

18. Ustanovení § 407 odst. 1 písm. f) z. o. k. vyžaduje (za tím účelem), aby pozvánka na jednání valné hromady obsahovala (vedle dalších náležitostí) i návrh usnesení valné hromady a jeho zdůvodnění. Návrh usnesení musí být uveden zásadně v takové podobě, aby o něm mohlo být bez dalšího hlasováno. Zdůvodnění pak musí poskytnout akcionářům alespoň základní informace nutné pro posouzení důvodů, pro něž je přijetí usnesení navrhováno. Důvody, pro které je navrhováno přijetí určitého usnesení, by zásadně měly být uvedeny stručně, jasně a výstižně. Ze zdůvodnění by akcionářům mělo být (bez vynaložení nepřiměřeného úsilí a času) zřejmé, proč představenstvo (popř. jiná osoba svolávající valnou hromadu) navrhuje, aby valná hromada o dané záležitosti rozhodla, a proč se tak má stát navrhovaným způsobem. Jeví-li se s ohledem na konkrétní okolnosti jako vhodné, či dokonce nezbytné, aby tyto důvody byly rozvedeny podrobněji, lze tyto důvody uvést v textu pozvánky stručně a dále je rozvést v samostatné příloze (jež bude součástí pozvánky a na niž se odkáže v textu pozvánky, v části zdůvodnění návrhu usnesení).

19. Soudní praxe je ustálena též v závěru, že právo podílet se na zisku společnosti je jedním ze základních práv akcionáře (§ 256 odst. 1 z. o. k.); vytvoří-li akciová společnost zisk, může valná hromada rozhodnout o tom, že zisk nebude rozdělen mezi akcionáře, pouze z důležitých důvodů a při respektování zákazu zneužití většiny (srov. již zmíněné usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. března 2019, sp. zn. 27 Cdo 3885/2017, uveřejněné pod č. 9/2020 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní). Není důvodu, aby se tento závěr neuplatnil i u akciové společnosti, byť je její činnost vykonávána ve veřejném zájmu v rozsahu, který je podroben úpravě z. v. k.

20. Odůvodnění toho, proč má být zisk po zdanění ve výši 18 648 tisíc Kč rozdělen tak, že 18 348 tisíc Kč bude přiděleno do fondu hospodářské infrastruktury a 300 tisíc Kč do sociálního fondu, je v pozvánce nad rámec uvedení a parafrázování zákonných povinností uvedeno „rozhodnutí nevyplácet tantiémy a dividendy je v souladu s dlouhodobým postojem velké většiny akcionářů, kteří si jsou vědomi, že VKM je společností zřízenou za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu a většinový postoj akcionářů je veden právě zájmem uspokojení potřeb dodávek pitné vody a odvádění odpadních vod, včetně jejich čištění. Prioritním zájmem těchto akcionářů je dlouhodobé zajištění těchto potřeb, a současně aby cena vodného a stočného placená občany byla sociálně únosná, což rozhodnutím o nevyplácení tantiém a dividend podporují.“ Tato pasáž však představuje jen jakousi obecnou proklamaci, jež rozhodně neodpovídá požadavku, že zdůvodnění návrhu usnesení musí poskytnout akcionářům alespoň základní informace nutné pro posouzení důvodů, pro něž je jeho přijetí navrhováno, přičemž musí být jasné a výstižné tak, aby bylo zřejmé, proč je navrhováno, aby valná hromada o dané záležitosti rozhodla, a proč se tak má stát navrhovaným způsobem, při respektování principu, že právo podílet se na zisku společnosti je jedním ze základních práv akcionáře. Tento obecný text lze v důsledku interpretovat i tak, že se příčí závěru, že právo podílet se na zisku společnosti je jedním ze základních práv akcionáře.

21. Požadavku na řádné zdůvodnění však neodpovídá ani další část textu ve znění: „důležitým důvodem pro navrhované rozdělení zisku je i skutečnost, že obnova naší vodohospodářské infrastruktury je dlouhodobě podinvestovaná a pro zachování její funkce musí společnost VKM zajistit finanční prostředky na její obnovu. Finanční prostředky na financování obnovy a rozvoje vodohospodářského majetku nepostačují pro splnění zákonné povinnosti vlastníka vodovodů a kanalizací zajistit jejich plynulé a bezpečné provozování. VKM proto využije k financování obnovy vodohospodářského majetku též prostředky zisku za rok 2019, a to v souladu s představenstvem společnosti schváleným plánem investic, obnovy a rozvoje vodohospodářské infrastruktury v období 2020 - 2024.“ Takové zdůvodnění by mohlo obstát, pokud by součástí nebo přílohou pozvánky byl označený Schválený plán investic, obnovy a rozvoje vodohospodářské infrastruktury v období 2020 – 2024, za předpokladu, že by v něm byly uvedeny konkrétní (jasné a výstižné) důvody pro nerozdělení zisku akcionářům. Společnost však doznává (v návaznosti na výzvu odvolacího soudu), že tento plán byl akcionářům předáván až na předmětné valné hromadě, pročež s ním navrhovatel dříve seznámen nebyl. Obsah pozvánky proto není v souladu se zákonem [§ 407 odst. 1 písm. f) z. o. k.].

22. I pokud by se navrhovatel na předmětnou valnou hromadu dostavil a měl možnost se seznámit s tímto Schváleným plánem investic, obnovy a rozvoje vodohospodářské infrastruktury v období 2020 - 2024, je zřejmé, že by neměl objektivní možnost (§ 4 odst. 2 ve spojení s § 9 odst. 2 o. z.) se v dostatečném časovém předstihu připravit se znalostí věci (např. získat informace k důvodnosti každé z investic v něm uvedených) na hlasování o předmětném usnesení a uvážit, jak bude se svými akciemi hlasovat, případně zda a komu udělí plnou moc k účasti na valné hromadě a jaké svému zmocněnci udělí pokyny, aby za něj na valné hromadě hlasoval, zda bude požadovat vysvětlení záležitostí týkajících se společnosti či zda uplatní návrhy či protinávrhy (srov. dále např. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 22. března 2022, sp. zn. 14 Cmo 341/2021). Pokud jde o příděl do sociálního fondu ve výši 300 000 Kč, ten nebyl odůvodněn v rozporu s § 408 odst. 1 písm. f) z. o. k. vůbec.

23. Dostavení se navrhovatele na předmětnou valnou hromadu by proto na tomto nedostatku pozvánky a jeho dopadu do jeho právních poměrů ničeho nezměnilo.

24. Odvolací soud tak sdílí závěr dovozený v usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 4. září 2019, sp. zn. 8 Cmo 123/2019 (vydaném ve věci neplatnosti usnesení valné hromady jiné vodárenské společnosti), v němž byla pozvánka na valnou hromadu obsahující ve vztahu k odůvodnění návrhu na rozdělení zisku jen do sociálního a investičního fondu toliko sdělení, že je v souladu s investiční koncepcí a záměry společnost, posouzena jako rozporná s § 407 odst. 1 písm. f) z. o. k., následkem čehož lze neplatnost usnesení valné hromady o rozdělení zisku vyslovit.

25. Závěr dovozený v usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 17. prosince 2021, sp. zn. 7 Cmo 365/2020, odvolací soud v poměrech dané věci nepovažuje za aplikovatelný. Zpracování plánu obnovy vodovodů nebo kanalizací (§ 8 odst. 11 z. v. k.) je hmotně zachyceným výsledkem činnosti společnosti, který není schvalován žádným orgánem veřejné správy tak, že by takový správní proces vedl k závaznosti tohoto plánu ve vztahu ke třetím osobám, včetně navrhovatele. Není proto důvodu, aby tento plán nemohl být posuzován z hlediska, zda v něm uvedené investice jsou opodstatněné ve smyslu, zda jsou důležitým důvodem pro to, aby nebyl zisk rozdělen akcionářům. Není tedy případné, aby s jeho obsahem nebyl akcionář řádně, v rámci pozvánky na valnou hromadu, obeznámen [§ 407 odst. 1 písm. f) z. o. k.].

26. Zbývá dodat, že navrhovatel v protestu tyto vady pozvánky namítl, neboť uvedl, stručně vyjádřeno, že není zřejmé, proč není vyplácen zisk, přičemž tomu odpovídající důvody musí obsahovat pozvánka na valnou hromadu.

27. Pro použití § 260 o. z. není dán v poměrech posuzované věci prostor. Skutečnost, že navrhovatel vede či vedl tři uvedená řízení ohledně neplatnosti usnesení valných hromad společnosti za okolností společností uvedených, nepředstavuje nic, co by bylo za rámcem výkonu práva, resp. co by vedlo k závěru, že navrhovatel vykonává své právo za tím určujícím účelem, aby druhé straně byla způsobena újma (§ 12, § 9 odst. 2 o. z.; srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. června 2000, sp. zn. 21 Cdo 992/99, uveřejněný pod č. 126/2000 v časopise Soudní judikatura, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. dubna 2003, sp. zn. 21 Cdo 1893/2002, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 91/2003, část občanskoprávní a obchodní, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. dubna 2010, sp. zn. 21 Cdo 1288/2009).

28. Odvolací soud proto usnesení soudu prvního stupně podle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. změnil tak, že vyslovil neplatnost předmětného usnesení (výrok I.).

29. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 2 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. (výrok II). Ve vztahu k předmětu řízení před soudem prvního stupně byl navrhovatel procesně neúspěšný v rozsahu výroku II. a procesně úspěšný v rozsahu výroku I. Míra úspěchu a neúspěchu účastníků je tak stejná, tudíž žádný z nich nemá právo na náhradu nákladů za řízení před tímto soudem. Navrhovatel je však procesně úspěšný v odvolacím řízení, a proto má právo na náhradu jeho účelně vynaložených nákladů. Právní zástupce navrhovatele v tomto řízení účelně vykonal 1 úkon právní služby, a to podání odvolání podle § 11 odst. 1 písm. k) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) /dále jen „AT“/, za což navrhovateli náleží odměna ve výši 3 100 Kč, určené na podkladě § 9 odst. 4 písm. c) AT z tarifní hodnoty 50 000 Kč (ve spojení s § 7 bodem 5 AT), a dále paušální náhrada ve výši 300 Kč na tento úkon připadající podle § 13 odst. 4 AT. Jako účelně vynaložený nebyl posouzen úkon spočívající v podání doplnění odvolání, jež došlo soudu dne 13. února 2023, neboť v něm namítané skutečnosti, má-li se jednat o úkon z pohledu účelnosti vynaložených nákladů řádný, měly být již obsahem podaného odvolání. Celkem navrhovateli na náhradě nákladů řízení náleží 6 114 Kč [(3 100 Kč + 300 Kč) plus 21% DPH (neboť advokát navrhovatele je plátcem této daně, s účinností od 1. listopadu 2022 jak bylo zjištěno z osvědčení k této dani) + 2 000 Kč za zaplacený soudní poplatek za podané odvolání].

Poučení