14 Cmo 239/2023 - 115

Rubrum

Vrchní soud v raze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Kateřiny Horákové a soudců JUDr. Michaely Janouškové a JUDr. Ondřeje Kubáta ve věci navrhovatelky: [Jméno navrhovatelky]., IČO [IČO navrhovatelky] sídlem [Adresa navrhovatelky] zastoupená [Jméno Zástupce A], advokátem sídlem [adresa], [adresa] za účasti: [Jméno advokáta]., IČO [IČO advokáta] sídlem [Adresa advokáta] zastoupená [Jméno Zástupce B], advokátem sídlem [adresa] o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady ze dne 14. března 2023, k odvolání společnosti proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. září 2023, č. j. 66 Cm 110/2023-82, takto:

Výrok

I. Usnesení soudu prvního stupně se mění tak, že se zamítá návrh na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti [Jméno advokáta]. konané dne 14. března 2023, jímž byla pod bodem 4 pořadu jednání společnost [právnická osoba], IČO [IČO], sídlem [Adresa navrhovatelky], odvolána z funkce jednatele společnosti [Jméno advokáta]. pro porušování povinností při výkonu funkce jednatele.

II. Navrhovatelka je povinna zaplatit společnosti [Jméno advokáta]. k rukám jejího zástupce na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů částku 18 756 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením výrokem I. vyslovil neplatnost usnesení valné hromady společnosti [Jméno advokáta]. (dále jen „společnost“) konané dne 23. března 2023 (správně 14. března 2023 – pozn. odvolacího soudu), uvedeného bod bodem 4 zápisu z valné hromady, o odvolání společnosti [právnická osoba], IČO [IČO], sídlem [Adresa navrhovatelky], z funkce jednatele společnosti. Výrokem II. uložil společnosti povinnost zaplatit navrhovatelce na náhradě nákladů řízení částku 14 342 Kč.

2. Soud prvního stupně na základě provedeného dokazování a shodných tvrzení účastníků vyšel z toho, že: - společnost má 3 společníky – navrhovatelku s podílem o velikosti 33 %, [jméno FO] s podílem o velikosti 33 % a [jméno FO] s podílem o velikosti 34 %; základní kapitál společnosti je 20 000 Kč; - společnost má 3 jednatele; v obchodním rejstříku je zapsaným jednatelem pouze [jméno FO], druhý jednatel společnost [právnická osoba] byl z funkce jednatelky vymazán dne 20. března 2023 se dnem zániku funkce 14. března 2023, další z původně zapsaných jednatelů [jméno FO] byl vymazán dne 9. listopadu 2021 se dnem zániku funkce 1. září 2021; - pozvánkou ze dne 24. února 2023 jednatel společnosti [právnická osoba] svolal do sídla společnosti valnou hromadu společnosti na 14. března 2023 v 10.00 hod., na programu valné hromady bylo mj. odvolání [jméno FO] z funkce jednatele společnosti (bod 4 programu) [dále též „valná hromada č.1“]; - pozvánkou ze dne 27. února 2023 jednatel společnosti [jméno FO] svolal valnou hromadu společnosti na týž den, tj. 14. března 2023, v 8.00 hod., s místem jejího konání na adrese [adresa] (správně č. ev. [Anonymizováno] – pozn. odvolacího soudu), [adresa]; na jejím programu bylo mj. odvolání společnosti [právnická osoba] z funkce jednatele společnosti (bod 4 programu) [dále též „valná hromada č.2“]; - dopisem ze dne 3. března 2023 navrhl jednatel [právnická osoba] druhému jednateli [jméno FO], vzhledem k situaci, kdy byly svolány 2 valné hromady na tentýž den, aby obě valné hromady byly zrušeny a byl nalezen společný termín vyhovující všem společníkům a jednatelům; zároveň uvedl, že považuje za nemožné zúčastnit se obou valných hromad a poukázal na skutečnost, že i pro navrhovatelku není možné zúčastnit se valné hromady svolané na 8.00 hod. z důvodu nutnosti přicestovat do Prahy a z rodinných důvodů; - přípisem ze dne 13. března 2023 jednatel [právnická osoba] informoval všechny 3 společníky o tom, že s ohledem na situaci vychází z toho, že se žádná valná hromada dne 14. března 2023 konat nebude; dne 14. března 2023 vyhotovil protokol o nekonání valné hromady č. 1; - dle čl. 8 odst. 1 společenské smlouvy společnosti statutárním orgánem společnosti jsou tři jednatelé; dle čl. 7 odst. 3 má každý společník jeden hlas na každou 1 Kč svého vkladu. Podle čl. 7 odst. 4 je valná hromada schopna usnášení, jsou-li na ní přítomni společníci, kteří mají nadpoloviční většinu všech hlasů; valná hromada rozhoduje 100 % hlasů všech společníků; - dne 14. března 2023 v 8.00 hod. se konala valná hromada č. 2, které se zúčastnili společníci [jméno FO] a [jméno FO]. Jednatel [jméno FO] mj. informoval valnou hromadu o tom, že navrhovatelka jakožto společník společnosti nevykonává hlasovací právo ve smyslu § 173 odst. 1 písm. c) a odst. 2 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) /dále jen „z. o. k.“/, z důvodu, že [právnická osoba] a navrhovatelka spolu jednají ve shodě ve smyslu § 78 z. o. k.; a pod bodem 4 bylo přijato usnesení o odvolání [právnická osoba] z funkce jednatele společnosti pro porušení povinností při výkonu funkce; - navrhovatelka se valné hromady č. 2 nezúčastnila, protest proti usnesení valné hromady společnosti o odvolání [právnická osoba] z funkce jednatele nepodala; - z dalších provedených důkazů soud prvního stupně nezjistil skutečnosti relevantní pro rozhodnutí v dané věci.

3. Na takto ustaveném základě soud prvního stupně s odkazem na § 191 odst. 1 a § 192 odst. 2 z. o. k. uzavřel, že návrh byl podán v zákonem stanovené prekluzivní lhůtě. Shledal i aktivní věcnou legitimaci navrhovatelky k podání předmětného návrhu.

4. Soud prvního stupně dovodil, že způsob svolání valné hromady č. 2 jednatelem [jméno FO] na den 13. března (správně 14. března – pozn. odvolacího soudu) 2023 v 8.00 hod. za situace, kdy již dříve byla na stejný den svolána valná hromada č. 1 na 10.00 hod. [právnická osoba] jakožto jednatelem společnosti, je třeba hodnotit jako šikanózní a v rozporu s dobrými mravy. Jde o jednání v rozporu se zásadou nemo turpitudinem suam allegare potest, tudíž nemůže požívat právní ochrany. Nepoctivost jednání jednatele společnosti [jméno FO] při svolání valné hromady č. 2 lze dovodit i ze skutečnosti, že společnost [právnická osoba] jakožto druhý jednatel přípisem ze dne 13. března 2023 informovala všechny společníky, že se žádná valná hromada konat nebude.

5. Soud prvního stupně dále uzavřel, že k sistaci hlasovacího práva navrhovatelky na valné hromadě č. 2 došlo v rozporu s § 173 odst. 1 písm. c) z. o. k. Výklad uvedeného ustanovení (prezentovaný na uvedené valné hromadě), že se sistace hlasovacího práva vztahuje i na hlasování akcionáře při rozhodování o odvolání jím nominovaných členů orgánů společnosti jednajících s akcionářem ve shodě, je podle soudu prvního stupně nepřípustně rozšiřující (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. ledna 2020, sp. zn, 27 Cdo 3315/2018). K sistaci hlasů navrhovatelky ve vztahu k hlasování o odvolání společnosti [Anonymizováno]. z funkce jednatele nedošlo a s ohledem na čl. 7 odst. 4 společenské smlouvy nemohlo být usnesení o odvolání společnosti [právnická osoba] z funkce jednatele valnou hromadou přijato. Dle soudu prvního stupně okolnosti svolání valné hromady - nepoctivé jednání jednatele [jméno FO], kdy způsob svolání valné hromady č. 2 byl ve vztahu k navrhovatelce šikanózní (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. září 2006, sp. zn. 29 Odo 634/2005, či ze dne 28. ledna 2008, sp. zn. 29 Odo 1429/2006, uveřejněné pod číslem 22/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní) - zapříčinily, že se navrhovatelka valné hromady dne 14. března 2023 od 8.00 hod. nezúčastnila, a jsou rovněž závažným důvodem ve smyslu § 192 odst. 2 z. o. k., pro který nebyl protest podán. Soud prvního stupně proto dovodil neplatnost usnesení přijatého na valné hromadě č. 2 o odvolání [právnická osoba] z funkce jednatele společnosti. Předpoklady pro aplikaci § 260 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), soud prvního stupně neshledal.

6. O náhradě nákladů řízení rozhodl dle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), a příslušná ustanovení vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách za poskytování právních služeb (advokátního tarifu).

7. Proti tomuto usnesení podala společnost odvolání, navrhujíc, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně změnil a návrh zamítl a přiznal jí náhradu nákladů řízení, popř. aby jej zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

8. Odvolatelka nepovažuje závěry soudu prvního stupně za správné. Byť má primárně za to, že absence protestu vylučuje přezkum napadeného usnesení, podrobně se vyjadřuje k okolnostem svolání valné hromady č. 2, k místu a času konání valné hromady č. 2, k otázce ne/podání protestu, jakož i k sistaci hlasovacího práva navrhovatelky na předmětné valné hromadě.

9. Především zdůrazňuje, že navrhovatelka pozvánku na předmětnou valnou hromadu obdržela dne 27. února 2023, tudíž od uvedeného data do 14. března 2023 mohla uplatnit protest proti konání valné hromady. Takovýto postup zákon nevylučuje, naopak je v souladu s preventivní funkcí protestu; protest nemusí být podán až po přijetí usnesení valné hromady, neboť zákon nestanoví povinnost podat protest při jednání valné hromady (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. října 2020, sp. zn. 27 Cdo 927/2020). Navrhovatelka nebyla vystavena časové tísni, subjektivním ani objektivním okolnostem, jež by vylučovaly možnost protest podat. Okolnosti svolání valné hromady tedy nemohly být závažným důvodem ve smyslu § 192 odst. 2 z. o. k., pro který nebyl protest podán, neboť byly navrhovatelce známé dlouho dopředu. V této souvislosti odvolatelka poukazuje na hlavní smysl a účel protestu, majíc za to, že tím, že se navrhovatelka valné hromady nezúčastnila a nepodala protest, ztratila právo dovolávat se vyslovení neplatnosti napadeného usnesení valné hromady č. 2; beneficium důvodného nepodání protestu jí tedy nemůže být přičítáno. Již tyto dvě skutečnosti (neúčast na valné hromadě a nepodání odůvodněného protestu) samy o sobě vylučují možnost navrhovatelky dovolávat se neplatnosti usnesení valné hromady č.

2. K tomu odvolatelka dodala, že navrhovatelka ani netvrdila ani neprokazovala žádný vážný a omluvitelný důvod, který jí bránil v účasti na valné hromadě č. 2, či ve vznesení protestu. Odvolatelka poukazuje na to, že soud prvního stupně obecně odkázal na okolnosti svolání valné hromady č. 2, aniž by jejímu svolavateli jednateli společnosti [jméno FO] vytkl konkrétní porušení v pozvánce nebo v jejím doručení, a zmatečnost spatřoval v oznámení druhého jednatele [právnická osoba] o odvolání valných hromad a v následné chybějící reakci jednatele a společníka [jméno FO], když zcela přehlédl, že předmětné zmatečné oznámení nebylo vůbec [jméno FO] před konáním valné hromady doručeno. K otázce protestu odkazuje na komentářovou literaturu k § 192 z. o. k., podle níž k důvodům, které nebyly uplatněny formou protestu na valné hromadě, soud v řízení o návrhu společníka na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady nepřihlédne, a to ani tehdy, jsou-li tyto důvody dány a zakládají-li neplatnost usnesení valné hromady (není-li naplněna výjimka v podobě „závažného důvodu“). Ani způsob svolání valné hromady č. 2 nepovažuje odvolatelka za šikanózní. V této souvislosti odkazuje na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. října 2011, sp. zn. 29 Cdo 66/2011, jakož i usnesení ze dne 22. března 2022, sp. zn. 27 Cdo 2453/2021 (definující mj. osobu oprávněnou odvolat svolanou valnou hromadu: „Svolá-li valnou hromadu jeden z jednatelů s návrhem, aby odvolala jiného jednatele pro porušení povinností při výkonu funkce, je nepochybné, že jednatel, o jehož odvolání má být rozhodováno, nemůže takto svolanou valnou hromadu odvolat.“), jejichž závěry cituje.

10. Pokud jde o termín a místo konání valné hromady č. 2, má za to, že jej nelze považovat za odporující požadavkům stanoveným v § 186 z. o. k., tyto nebyly zmatečné, navrhovatelku nepřiměřeně neomezovaly v realizaci jejího práva společníka účastnit se valné hromady č. 2, když valná hromad č. 2 se konala ve městě sídla navrhovatelky, a ani čas 8.00 hodin není nestandardní. Nadto valná hromada č. 1 se nekonala, když byla jejím svolavatelem odvolána. Termín zahájení valných hromad svolaných na tentýž den, jakož i vzdálenost mezi místy jejich konání, nevylučovaly možnost účasti na obou valných hromadách, rovněž zde byla možnost valnou hromadu přerušit.

11. Navrhovatelka s podaným odvoláním nesouhlasila. Odkázala na svou argumentaci uplatněnou v řízení před soudem prvního stupně, zdůrazňujíc, že snahou druhého jednatele bylo vyloučit její účast na napadené valné hromadě. Druhý jednatel [právnická osoba] měl snahu program obou valných hromad spojit, proto svolané valné hromady odvolal. Navrhovatelka, ztotožňujíc se závěry soudu prvního stupně, navrhla, aby odvolací soud napadené usnesení jako věcně správné potvrdil.

12. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací na základě přípustného odvolání (§ 201, § 202 odst. 1 o. s. ř.), které bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.) a se všemi náležitostmi (§ 205 odst. 1 o. s. ř.), přezkoumal usnesení soudu prvního stupně, jakož i postup soudu prvního stupně jeho vydání předcházející, a shledal odvolání důvodným.

13. Podle § 191 odst. 1 z. o. k. každý společník, jednatel, člen dozorčí rady, je-li zřízena, nebo likvidátor se může v mezích tohoto ustanovení dovolávat neplatnosti usnesení valné hromady podle ustanovení občanského zákoníku o neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku pro rozpor s právními předpisy nebo společenskou smlouvou. Bylo-li rozhodnuto mimo valnou hromadu nebo bylo-li rozhodnutí valné hromady přijato dodatečně, právo podat návrh zanikne uplynutím 3 měsíců ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl nebo mohl dozvědět o přijetí rozhodnutí podle § 174 odst. 3 nebo § 177, nejdéle však uplynutím 1 roku od přijetí tohoto rozhodnutí. Totéž platí, rozhodl-li v působnosti valné hromady jediný společník.

14. Podle § 192 odst. 2 z. o. k. neplatnosti usnesení valné hromady se společník nemůže dovolávat, nebyl-li proti usnesení valné hromady podán odůvodněný protest, ledaže navrhovatel nepodal protest ze závažného důvodu.

15. Soud prvního stupně krom dodržení zákonné prekluzivní lhůty (§ 259 o. z.) shledal i věcnou aktivní legitimaci navrhovatelky k podání návrhu ve smyslu § 191 odst. 1 a § 192 odst. 2 z. o. k., byť navrhovatelka proti napadenému usnesení valné hromady č. 2 nepodala odůvodněný protest, maje za to, že k tomu došlo ze závažného důvodu. Závažný důvod pro nepodání protestu soud prvního stupně spatřuje v okolnostech svolání valné hromady č. 1 a č. 2, které zapříčinily, že se navrhovatelka valné hromady č. 2 nezúčastnila. Nepoctivé jednání svolavatele valné hromady č. 2 mělo za následek, že se navrhovatelka na valnou hromadu č. 2 nedostavila a nepodala tak protest, když samotný způsob svolání valné hromady č. 2 byl ve vztahu k navrhovatelce šikanózní.

16. Odvolací soud vychází ze skutkových zjištění soudu prvního stupně, která mají oporu v provedeném dokazování, s těmito se ztotožňuje, jejich správnost nebyla v rozsahu potřebném pro posouzení a rozhodnutí věci účinně zpochybněna. Pro stručnost odvolací soud proto na skutkové závěry soudu prvního stupně odkazuje (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. prosince 2023, sp. zn. 29 Cdo 1322/2023, ze dne 22. února 2022, sp. zn. 27 Cdo 2288/2021, ze dne 22. září 2011, sp. zn. 29 Cdo 2960/2011, ze dne 16. listopadu 2011, sp. zn. 29 Cdo 3450/2011, či téhož soudu ze dne 4. května 2004, sp. zn. 29 Odo 257/2002, jež jsou přístupná shodně jako další citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu na webových stránkách www.nsoud.cz). Avšak právní závěr soudu prvního stupně o tom, že v poměrech projednávané věci lze dovodit, že navrhovatelka nepodala protest ze závažného důvodu, odvolací soud nesdílí.

17. Obecně lze nepochybně souhlasit s tím, že je-li společníkovi znemožněna účast na valné hromadě, jde o podstatné porušení jeho práv, když právo účastnit se jednání valné hromady a podílet se na řízení společnosti patří mezi základní práva společníků. Účelem právní úpravy svolání valné hromady společnosti s ručením omezeným je zajistit, aby společníci mohli toto své právo realizovat, aby byli s dostatečným časovým předstihem informováni o tom, že se valná hromada bude konat a mohli si tak vytvořit předpoklady pro účast na jednání valné hromady. Povinností společnosti (osob, které valnou hromadu svolávají) je učinit vše, co po ní lze spravedlivě požadovat, aby odpovídající informovanost společníků zajistila (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. ledna 2008, sp. zn. 29 Odo 1429/2006, uveřejněné pod číslem 22/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní).

18. Soud před tím, než přistoupí k samotnému přezkumu napadeného usnesení valné hromady, musí posoudit, zda byl návrh na zahájení řízení podán včas a osobou k tomu aktivně legitimovanou. Soud zkoumá, zda byl proti napadenému usnesení podán odůvodněný protest, když odůvodnění protestu představuje limity soudního přezkumu napadeného rozhodnutí valné hromady. Zákon o obchodních korporacích ve znění účinném od 1. ledna 2021 (tato úprava na danou věc s ohledem na datum konání valné hromady dopadá) možnost společníka/akcionáře domáhat se vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady podmiňuje pouze tím, že byl proti napadanému usnesení podán odůvodněný protest, přičemž i tuto podmínku promíjí, nebyl-li protest podán ze závažného důvodu. Přičemž nelze pominout, že protest může být uplatněn jednak kdykoliv v průběhu zasedání valné hromady; jednak může být (v písemné podobě) zaslán i před konáním valné hromady. Takto předem podaný protest avizuje, v čem protestující společník/akcionář spatřuje rozpor navrhovaného usnesení se zákonem nebo stanovami, a dává tak valné hromadě možnost vhodným způsobem reagovat, shledá-li protest důvodným. Funkce protestu (preventivní a garanční funkce pro společnost) zůstanou splněny i v případě, že se společník/akcionář zasedání valné hromady, která rozhoduje o usneseních, proti nimž protestoval, nezúčastní (k účelu a smyslu protestu a jeho náležitostem srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. března 2019, sp. zn. 27 Cdo 3885/2217, uveřejněné pod číslem 9/2020 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, ze dne 14. října 2020, sp. zn. 27 Cdo 927/2020, či ze dne 23. prosince 2021, sp. zn. 27 Cdo 1526/2021).

19. Promítnuto do poměrů projednávané věci řečené znamená, že navrhovatelce jakožto společníku společnosti právo podat předmětný návrh svědčí, avšak za současného splnění podmínek vymezených shora citovanými ustanoveními (§ 191 a § 192 odst. 2 z. o. k.). Návrh byl podán včas v zákonem stanovené prekluzivní lhůtě. Nadále platí, že dovolání se neplatnosti usnesení valné hromady u soudu je obsahově vázáno na důvody uplatněné (lhostejno zda navrhovatelem či jinou oprávněnou osobou) formou protestu. Výjimku z tohoto obecného pravidla přestavuje situace, kdy k podání protestu nedošlo ze závažného důvodu. Klíčovým v nadepsané věci je tak posouzení, zda navrhovatelka splňuje i další podmínku k podání předmětného návrhu na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady č. 2 zakotvenou v § 192 odst. 2 z. o. k. spočívající v nepodání protestu ze závažných důvodů. Teprve při splnění těchto základních podmínek se může soud věcně zabývat námitkami směřujícími proti platnosti napadeného usnesení valné hromady.

20. V poměrech projednávané věci odvolací soud na rozdíl od soudu prvního stupně z níže uvedených důvodů neshledal, že by navrhovatelku k nepodání protestu vedly závažné důvody. Je nepochybné, že na 14. března 2023 byly svolány dvě valné hromady, každá s výše uvedeným pořadem jednání. Valná hromada č. 1 byla svolána na 10.00 hodin v sídle společnosti, svolavatelem byl jednatel společnosti [právnická osoba] Později (13. března 2023) došlo k odvolání předmětné valné hromady jejím svolavatelem. Valná hromada č. 1 se nekonala (byla jejím svolavatelem odvolána), což navrhovatelka věděla. Valná hromada č. 2 byla svolána jednatelem společnosti [jméno FO] na 8.00 hodin na adresu [jméno FO] horou ev. č. [adresa]. Oznámením ze dne 13. března 2023, učiněným jednatelem [právnická osoba], nedošlo (ani nemohlo dojít) k jejímu odvolání, neboť [právnická osoba] nebyl svolavatelem valné hromady č. 2, na jejímž pořadu bylo mj. odvolání tohoto jednatele z funkce pro porušení povinností při výkonu funkce. Jinak řečeno, [právnická osoba] nebyl osobou oprávněnou k takovému jednání, tj. k odvolání valné hromady č. 2 (srov. usnesení Nejvyššího soudu dne 22. března 2022, sp. zn. 27 Cdo 2453/2021, na které přiléhavě odvolatelka odkazuje). Valná hromada č. 2 se konala, přijala napadené usnesení, kterým došlo k sankčnímu odvolání [právnická osoba] z funkce jednatele společnosti, navrhovatelka se valné hromady nezúčastnila, odůvodněný protest nepodala. Přičemž bylo prokázáno, že pozvánka na valnou hromadu č. 2 byla navrhovatelce řádně a včas doručena (nesporná tvrzení účastníků) dne 27. února 2023. Navrhovatelka tak byla s datem, místem konání i pořadem valné hromady č. 2 s dostatečným časovým předstihem seznámena, měla dostatečný prostor si vytvořit předpoklady pro účast na jednání předmětné valné hromady a připravit se na ni. Navrhovatelka se valné hromady nezúčastnila, odůvodněný protest nepodala. A byť s navrhovaným napadeným usnesením nesouhlasila a měla za to, že jde o závažné rozhodnutí, neučinila žádné relevantní kroky, které by jej mohlo zvrátit, možnosti podat protest před samotným konáním valné hromady nevyužila. Navrhovatelce nebránily žádné závažné objektivní či subjektivní důvody podat odůvodněný protest a popř. se valné hromady č. 2 zúčastnit. Místo konání valné hromady, datum i čas, na který byla svolána, neodporuje ustanovení § 186 z. o. k. ani ustálené judikatuře týkající se způsobu svolání, termínu a místu jejího konání (k účelu právní úpravy svolání valné hromady srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. září 2006, sp. zn. 29 Odo 634/2005, ze dne 22. dubna 2009, sp. zn. 29 Cdo 3469/2008, ze dne 23. února 2011, sp. zn. 29 Cdo 4796/2010, či ze dne 18. října 2011, sp. zn. 29 Cdo 66/2011, uvedené závěry se uplatní i v poměrech platné právní úpravy). Účast navrhovatelky na valné hromadě nebyla fakticky znemožněna, bylo zcela věcí a volbou navrhovatelky, zda se jednání napadené valné hromady zúčastní či nikoliv a zda využije možnost podat protest před samotným konáním valné hromady, aby s dodatečným předstihem avizovala svůj nesouhlasný postoj k tomuto opatření a sdělila své výhrady k navrhovanému usnesení. Způsob svolání předmětné valné hromady nelze dle odvolacího soudu hodnotit jako šikanózní, když valná hromada byla řádně a včas svolána; bylo na navrhovatelce, zda se této zúčastní sama, popř. prostřednictvím svého zástupce (jemuž by za tímto účelem udělila speciální plnou moc k zastupování na předmětné valné hromadě), zda podá protest apod.

21. Lze shrnout, že pro nepodání odůvodněného protestu ze strany navrhovatelky nebyly závažné důvody. Tvrzení stojící na zmatečnosti svolání valné hromady č. 2, sdělení svolavatele valné hromady č. 1 a navrhovatelky o nemožnosti zúčastnit se valné hromady č. 2 (časné ranní hodiny a rodinné důvody) s návrhem dalšího postupu (zrušení obou valných hromad a zvolení nového termínu za účelem projednání všech bodů programu navržených k projednání na obou valných hromadách), jakož i na oznámení o nekonání valných hromad (tj. okolnosti svolání valné hromady), jako závažný důvod pro nepodání protestu nemohou obstát, neboť čas a místo konání valné hromady č. 2, jakož i její program, byly navrhovatelce s dostatečným předstihem oznámeny, měla tak dostatek prostoru a času se na ni připravit, upravit si svůj harmonogram a program, jakož i zvážit své další kroky související s předmětnou valnou hromadou. Ani čas konání valné hromady č. 2 (8.00 hodin) není nestandardním časem; jde o obvyklý čas. Nadto nelze rovněž pominout, že navrhovatelce bylo známo, že valná hromada č. 1 svolaná na týž den se konat nebude. Nejde o závažné důvody, jimiž lze omluvit nepodání odůvodněného protestu [tyto by bylo lze posoudit jen jako důvody, pro něž může být (za zákonem daných podmínek) vyslovena neplatnost usnesení valné hromady]. Z uvedených důvodů již bylo nadbytečné zabývat se věcným posouzením neplatnosti usnesení valné hromady; sama tato skutečnost – nepodání protestu ze závažného důvodu – je důvodem pro zamítnutí podaného návrhu.

22. Odvolací soud proto usnesení soudu prvního stupně podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. změnil a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto usnesení.

23. Jelikož došlo ke změně napadeného usnesení, odvolací soud rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů podle § 224 odst. 2 a § 142 odst. 1 o. s. ř. Procesně úspěšná společnost má právo na náhradu nákladů, které účelně vynaložila před soudem prvního stupně i v řízení odvolacím. Náleží jí celková částka 18 756 Kč.

24. Za řízení před soudem prvního stupně jde o částku 8 528 Kč, sestávající z odměny za právní zastoupení dle § 9 odst. 4 písm. c), § 11 odst. 1 písm. a), g), § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) za 2 úkony právní služby (převzetí právního zastoupení, 1x účast na jednání soudu prvního stupně dne 20. září 2023) po 3 100 Kč, 2 režijní paušály po 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a náhrady daně z přidané hodnoty dle § 137 odst. 3 o. s. ř. (ve výši 1 428 Kč), jehož je právní zástupce společnosti plátcem. Požadovaná odměna ve výši 3 100 Kč za vyjádření k podanému návrhu dle § 11 odst. . 1 písm. d) advokátního tarifu nenáleží, neboť v době, kdy společnost toto podání učinila (dne 19. května 2023, č. l. 57 spisu), nebyla právně zastoupena (plná moc byla zástupci udělena až 15. září 2023, č. l. 81 spisu). Za tento úkon (bez zastoupení advokátem) náleží společnosti dle § 1 odst. 3 písm. a) a § 2 odst. 3 vyhlášky 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu paušální náhrada ve výši 300 Kč.

25. Za řízení před soudem odvolacím pak náleží společnosti náklady řízení ve výši 10 228 Kč, sestávající ze zaplaceného soudního poplatku za podané odvolání ve výši 2 000 Kč, z odměny za právní zastoupení dle § 9 odst. 4 písm. c), § 11 odst. 1 písm. g), k) advokátního tarifu za 2 úkony právní služby (podání odvolání a účast při jednání odvolacího soudu dne 7. května 2024), režijní paušály po 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a náhrady daně z přidané hodnoty dle § 137 odst. 3 o. s. ř. (ve výši 1 428 Kč).

Poučení