14 Cmo 24/2022 - 485

Rubrum

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu a Mgr. Kateřiny Horákové a soudců Mgr. Ing. Davida Bokra a JUDr. Ondřeje Kubáta ve věci navrhovatelů: a) [Jméno navrhovatele A], narozená [rodné přijmení] [Datum narození navrhovatele A] bytem [Adresa navrhovatele A] b) [Jméno navrhovatele B], narozený [rodné přijmení] [Datum narození navrhovatele B] bytem [Adresa navrhovatele A] c) [Jméno navrhovatele C], narozená [rodné přijmení] [Datum narození navrhovatele C] bytem [Anonymizováno] zastoupená navrhovatelem b) [Jméno navrhovatele D], bytem [Adresa navrhovatele D] za účasti: [Jméno navrhovatele E]., IČO [IČO navrhovatele E] sídlem [Adresa navrhovatele D] zastoupená [Jméno Zástupce], advokátem sídlem [adresa] [Jméno advokáta] o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady ze dne 8. ledna 2018, k odvolání navrhovatelů proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 15. června 2021, č. j. 13 Cm 104/2018-308, takto:

Výrok

I. Návrh na přerušení odvolacího řízení se zamítá.

II. Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje.

III. Navrhovatelé jsou povinni zaplatit společnosti [Anonymizováno] k rukám jejího právního zástupce na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 30 682 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění

1. Krajský soud v Českých Budějovicích v záhlaví uvedeným usnesením výrokem I. zamítl návrh na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti [Jméno navrhovatele E]. (dále jen „společnost“) konané dne 8. ledna 2018 a výrokem II. navrhovatelům uložil povinnost zaplatit společnosti společně a nerozdílně na náhradě nákladů řízení částku 12 342 Kč.

2. Soud prvního stupně vyšel z toho, že: - navrhovatelé jsou společníky společnosti; - napadená valná hromada se konala dne 8. ledna 2018, o jejím konání byli společníci informováni pozvánkou. Na jejím programu mj. bylo odvolání jednatelů (bod 3), souhlas s převodem obchodního podílu (bod 4), schválení účetních uzávěrek za roky 2014 až 2017 (bod 5), rozhodnutí o naložení s hospodářským výsledkem za tyto roky (bod 6) a změna společenské smlouvy (bod 7); k bodům 3, 4, 6 a 7 obsahovala návrhy usnesení; - navrhovatelé se valné hromady nezúčastnili; - výše specifikované body programu valná hromada projednala a přijala usnesení, kterými mj. odvolala navrhovatele a) až c) a Irinu a Anastasii Romassenkovy z funkce jednatelů společnosti, udělila souhlas s převodem podílu na jednoho ze společníků, a odsouhlasila změnu společenské smlouvy; - proti usnesením valné hromady nebyl v průběhu valné hromady podán žádný protest; - emailem z 8. ledna 2018 navrhovatelé oznámili společnosti, že byla podána „žaloba“ na zrušení společnosti s návrhem na vydání předběžného opatření a vyzývají společnost k mimosoudnímu řešení celé záležitosti; - další důkazy soud prvního stupně pro nadbytečnost neprováděl.

3. Soud prvního stupně shrnul, že navrhovatelé se podaným návrhem, došlým soudu dne 9. března 2021 (správně 8. března 2018 - pozn. odvolacího soudu), domáhají vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti s odůvodněním, že: 1) valná hromada nebyla svolána oprávněnou osobou, 2) bod 4 programu „souhlas s převodem podílu“ nebyl doplněn návrhem smlouvy o převodu podílu a 3) přijatá rozhodnutí jsou v rozporu s dobrými mravy s poukazem na převody finančních prostředků na soukromý účet jednoho ze společníků krácením daně, to vše bez vztahu k jednotlivým bodům programu valné hromady. Dne 15. června 2021 doplnili další důvody neplatnosti: 4) navrhovatelce c) nebyla pozvánka na valnou hromadu řádně doručena, 5) o odvolání jednatelů (bod 3 programu), jakož i změně společenské smlouvy (bod 7 programu) bylo rozhodnuto bez souhlasu všech společníků.

4. Soud prvního stupně na základě uvedených zjištění nejprve konstatoval, že důvody neplatnosti napadené valné hromady uplatněné navrhovateli dne 15. června 2021 nemohou obstát, neboť byly uplatněny po uplynutí prekluzivní lhůty zakotvené v § 191 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění účinném do 31. prosince 2020 (dále jen „z. o. k.“), tj. opožděně. Proto se těmito výhradami /důvody výše uvedené pod body 4) až 6)/ blíže nezbýval.

5. Pokud jde o zbývající důvody neplatnosti usnesení valné hromady výše uvedené pod body 1) až 3) uplatněné v návrhu doručeném soudu dne 8. března 2018, byl v tomto rozsahu návrh podán včas. Navrhovatelé jsou společníky společnosti, valné hromady se bez vážných omluvitelných důvodů nezúčastnili; omluvitelné a závažné důvody vedoucí k jejich neúčasti nebyly navrhovateli tvrzeny a ani z ničeho nevyplývaly; nad to navrhovatelé v prvotním návrhu uvedli, že pozvánku na valnou hromadu obdrželi; s argumentací, že pozvánka na valnou hromadu nebyla řádně doručena navrhovatelce c) přicházejí až 15. června 2021, tj. po uplynutí prekluzivní lhůty k podání návrhu na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady. Tudíž se navrhovatelé mohli domáhat vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady v rozsahu podaného protestu.

6. Soud prvního stupně zdůraznil, že podání protestu je neopomenutelnou podmínkou pro úspěšné dovolání se neplatnosti usnesení valné hromady. Protest musí být řádný, určitý a srozumitelný, jiné důvody neplatnosti než v protestu uvedené namítat navrhovatelé nemohou. Protest proti přijatým usnesením valné hromady však navrhovateli ani žádným jiným společníkem podán nebyl. Dle soudu prvního stupně nelze za řádný protest považovat podání návrhu na zrušení společnosti s likvidací ani podání návrhu na nařízení předběžného opatření, na něž společnost upozorňovali v emailu ze dne 8. ledna 2018. Rovněž navrhovateli tvrzené podání protestu telefonicky nelze považovat za řádný protest proti usnesení valné hromady. Jinak řečeno, v daném případě se nejedná o řádný protest proti přijatým usnesením valné hromady ve smyslu § 192 odst. 2 z. o. k.

7. Soud prvního stupně nad rámec výše uvedeného doplnil, že valná hromada byla svolána osobou k tomu oprávněnou; jednatel společnosti je oprávněn zmocnit třetí osobu k samotné realizaci rozhodnutí o svolání valné hromady, jak tomu bylo v dané věci.

8. Soud prvního stupně proto uzavřel, že nejsou dány podmínky pro přezkum napadeného usnesení valné hromady společnosti soudem ve smyslu § 191 odst. 1 a 2 a § 192 odst. 2 z. o. k., a proto návrh zamítl.

9. Výrok o nákladech řízení soud prvního stupně odůvodnil s odkazem na § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), a na příslušná ustanovení vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), úspěchem společnosti v řízení. Společnosti náleží náhrada odměny advokáta za 3 úkony právní služby po 3 100 Kč, náhrada 3 režijních paušálů po 300 Kč, navýšená o 21% DPH; celkem 12 342 Kč.

10. Proti usnesení soudu prvního stupně podali navrhovatelé společné odvolání. Navrhují, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

11. Odvolatelé zejména namítají, že usnesení přijatá napadenou valnou hromadou jsou neplatná pro rozpor se společenskou smlouvou, pro rozpor s dobrými mravy, některá usnesení nebyla přijata potřebnou většinou a nebylo řádně doručováno některým společníkům; rekapitulují své námitky a důvody pro vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady uplatněné v řízení před soudem prvního stupně.

12. Odvolatelé rovněž nesouhlasí se závěry soudu prvního stupně ohledně hodnocení uplatněného protestu. Mají za to, že „protest proti konání valné hromady“ řádně podali; učinili tak jednak emailem, jednak podáním „žaloby o zrušení korporace“ a návrhu na nařízení předběžného opatření, rovněž jej uplatnili telefonicky přede dvěma svědky. V této souvislosti poukazují na to, že zákon neupravuje formu, způsob a obsah protestu.

13. Výhrady, které odvolatelé přinášejí, jsou převážně totožné s argumentací uváděnou před soudem prvního stupně; své námitky odvolatelé podrobně rozvádějí.

14. Podáními ze dne 18. října 2022, 8. listopadu 2022 a 29. listopadu 2022 (všechna podání byla odvolacímu soudu doručena v den nařízeného jednání), odvolatelé odvolacímu soudu (před soudem prvního stupně uvedené skutečnosti nebyly uvedeny) sdělují, že mají za to, že „platně právně jednat jménem zastoupeného nemůže ten, kdo je ve střetu zájmu se zájmem zastoupeného, a tedy jednatel Vladimir Kalmykov nemohl jednat platně ve vztahu ke spol. a společníkům, jestliže se vůči nim prokazatelně dopustil protiprávního a poškozujícího jednání.“ Dle odvolatelů jednatel společnosti prokazatelně zfalšoval listiny o valné hromadě (k tomu předkládají pozvánku na valnou hromadu svolanou na 19. srpna 2013, na níž došlo k udělení souhlasu se zřízením zástavního práva k tam specifikovaným nemovitostem k zajištění pohledávky vyplývající ze smlouvy o úvěru ve výši 3 500 000 Kč, uzavřené mezi Evropsko-ruskou bankou, a. s. a manžely Vladimirem a Natalyí Kalmykovými, a prezenční listinu), aby získal soukromý úvěr na investici do společnosti, který za něj společnost splácela a splácí. Společníci na toto jeho jednání podali trestní oznámení.

15. Odvolatelé dodávají, že tímto se jednatel dopustil trestného činu úvěrového podvodu a porušení povinností při správě cizího majetku a namítají, že „soud měl z úřední povinnosti v návaznosti na ust. TŘ podat trestní oznámení pro podezření z trestného činu a společnosti měl být ustanoven opatrovník, jak se tomu obvykle v jiných podobných případech děje. Zároveň měla být posouzena otázka platnosti uděleného zmocnění, kdy doktrín občanského zákoníku stanoví, že absolutně neplatné je takové právní jednání (tedy i zmocnění)., které učinil ten, kdo je ve střetu zájmu se zájmy zastoupeného, co pan Vladimir Kalmykov v takovém střetu je.“ 16. Odvolatelé „z důvodu, že Vrchní soud ignoroval“ jimi předložené důkazy, navrhli „řízení přerušit pro vyřešení předběžné otázky, která má ve věci zásadní význam a předestřenou otázku střetu zájmu jednatele Kalmykova se zájmy zastoupení společnosti vyloučit k samostatnému projednání.“ 17. Odvolatelé dále odvolacímu soudu vytýkají, že při jednání dne 28. října 2022 (odvolatelé však zcela pomíjejí, že jednání se konalo dne 18. října 2022 – pozn. odvolacího soudu), kdy „ve věci nepřipuštění zastoupení podnikatele zaměstnancem nevydal žádné usnesení, přestože takové usnesení se povinen vydat.“ Mají za to, že jimi zvolené zastoupení trvá.

18. Odvolatelé ve výše uvedených podáních dále opakují svou argumentaci uvedenou před soudem prvního stupně, jakož i v odvolání. Zejména se týká vadného svolání napadené valné hromady (nebyla jim řádně a včas doručena pozvánka), vyjadřují se k průběhu valné hromady a k jednotlivým přijatým usnesením, jakož i k otázce podání protestu a jeho náležitostem. V této souvislosti pak odkazují na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. března 2022, sp. zn. 27 Cdo 3364/2020 (jehož závěry citují), z něhož dovozují, že „k žalobě na neplatnost valné hromady je oprávněn jednatel, který protest podávat nemusí.“ 19. Společnost s podaným odvoláním nesouhlasila, navrhujíc usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdit.

20. Společnost považuje odvolací argumentaci za lichou, odkazujíc na svá vyjádření a námitky uplatněné před soudem prvního stupně, které rekapituluje. Zdůraznila, že navrhovatelé nebyli na valné hromadě přítomni, v účasti jim nebránila žádná vážná překážka, proti přijatým usnesením valné hromady nebyl podán řádný protest. Samotný návrh na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady považuje za projev snahy navrhovatelů dosáhnout zvrácení svého odvolání z funkce jednatelů společnosti, k němuž napadeným usnesení valné hromady mj. došlo a s nímž navrhovatelé osobně nesouhlasí. Poukazuje na to, že volba a jmenování jednatele dle § 190 odst. 2 písm. c) z. o. k. je výsostným právem valné hromady bez ohledu na vůli odvolávaného jednatele.

21. Společnost se vyjadřuje se i k dalším vybraným souvislostem jako je např. předmět podnikatelské činnosti, vlastnictví nemovitostí, nakládání s těmito navrhovateli a) a b) i po jejich odvolání z funkce jednatelů, poukazujíc na řízení s těmito jejich aktivitami spojenými.

22. Navrhovatelé v reakci na výzvu odvolacího soudu (usnesení ze dne 24. března 2022, č. j. 14 Cmo 24/2022-345) k objasnění důvodů, pro které se napadené valné hromady nezúčastnili, opětovně argumentovali tím, že navrhovatelce c) nebyla pozvánka na valnou hromadu řádně a včas doručena, že navrhovatelé a) a b) před konáním napadené valné hromady „proti valné hromadě“ podali protest, a to telefonicky, emailem a dalšími dříve sdělenými způsoby. Zároveň sdělili důvody, pro které považují konání valné hromady za možný nezákonný postup společnosti, resp. osob společnost ovládajících, toto jednání je v rozporu s dobrými mravy. Rovněž namítali, že pozvánka na valnou hromadu neobsahuje odůvodnění jednotlivých návrhů usnesení, která měla být přijata. Navrhovatelé a) a b) dále poukázali na to, že valná hromada byla svolána na den, na který připadají hlavní pravoslavné vánoční svátky (tj. 7. a 8. ledna 2018), tento den je v Ruské federaci považován za den státního svátku. Proto tento den považovali za nevhodný pro konání valné hromady. Rovněž namítali, že obvykle se valné hromady konají v sídle společnosti, nikoliv v místě vzdáleném 300 km jako tomu bylo v případě napadené valné hromady.

23. Společnost má za to, že tvrzení navrhovatelů o jejich neúčasti na valné hromadě jsou ryze účelová. Ohrazuje se proti tvrzení o účelovosti svolání napadené valné hromady do Teplic v době konání pravoslavných vánočních svátků; určení místa a času konání valné hromady bylo vedeno ryze praktickými důvody. Poukazuje na to, že obecně není dost dobře možné zohledňovat při svolávání valné hromady případné náboženské či jiné zvyklosti společníků, tím méně jsou-li společníky společnosti sídlící v zemi, kde je daný den naprosto standardním pracovním dnem; nad to pravoslavné ortodoxní Vánoce připadají na 7. ledna. Dále uvádí, že dle všeho právě 8. ledna 2018 měl navrhovatel b) jakožto jednatel společnosti podepisovat nájemní smlouvu, kterou přenechal k užívání veškerý nemovitý majetek společnosti do užívání [Anonymizováno] a téhož dne byl vyhotoven i návrh na vklad této nájemní smlouvy do katastru nemovitostí.

24. Společnost dále opakuje své námitky, že již v návrhu navrhovatelé uvedli, že pozvánku na valnou hromadu obdrželi. S tvrzením o tom, že navrhovatelce c) nebyla pozvánka doručena, přicházejí až 15. června 2021, tj. po uplynutí prekluzivní lhůty. Rovněž se vyjadřuje k tvrzeným důvodům neplatnosti usnesení valné hromady. Poukazuje na další související řízení a jejich nestandardní a obstrukční průběh, v nichž navrhovatelé a s nimi spřízněné osoby vystupují.

25. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací předně uvádí, že plné moci předložené navrhovateli a) a b) při jednání odvolacího soudu dne 18. října 2022 (ve spise založeny na č. l. 395 a 396) byly uděleny výslovně dle § 21 odst. 1 písm. b) o. s. ř. Navrhovatelka a) jakožto zaměstnavatelka touto plnou mocí dne 18. října 2022 zmocnila svou zaměstnankyni [Anonymizováno]., narozenou [Anonymizováno], bytem [adresa] k jejímu zastupování „ve věci: 14 Cmo 24/2022-353 před Vrchním soudem ČR v Praze v řízení ve věci: o neplatnost valné hromady.“ Navrhovatel b) jakožto zaměstnavatel předloženou plnou mocí dne 18. října 2022 zmocnil svého zaměstnance [Anonymizováno] „[Anonymizováno]“ (dle podpisu na plné moci jde správně o [Anonymizováno]), narozeného [Anonymizováno], bytem [adresa] k jeho zastupování „ve věci: 14 Cmo 24/2022-353 před Vrchním soudem ČR v Praze v řízení ve věci: o neplatnost valné hromady.“ 26. Odvolací soud v průběhu jednání poskytl odvolatelům poučení o povaze zastupování dle § 21 o. s. ř. s tím, že v daném případě je takovéto zastoupení nepřípustné. Odvolatelům bylo proto odvolacím soudem dáno poučení ve smyslu § 27 odst. 1 o. s. ř. v tom, směru, že si výše uvedené osoby mohou zvolit jako své zmocněnce; popř. si mohou zástupcem znovu zvolit advokáta (§ 25 o. s. ř.). Odvolatelé výslovně zvolili druhou alternativu, tj. že si zvolí k zastupování nového právního zástupce. Odvolací soud za dané situace ve věci dále nejednal, poskytl těmto účastníkům prostor k volbě svého zástupce pro dané řízení, a z uvedeného důvodu bylo jednání odročeno na 8. listopadu 2022.

27. Nutno zdůraznit, že ve smyslu § 24 odst. 1, věta druhá o. s. ř. zvoleným zástupcem účastníka, který je fyzickou osobou, může být jen fyzická osoba. Zástupcem si účastník může vždy zvolit advokáta (§ 25 odst. 1 o. s. ř.), popř. se může dát zastoupit kteroukoliv fyzickou osobou, která je plně svéprávná (§ 27 odst. 1 o. s. ř.) s výjimkami nepřípustnosti zastupování zakotveného v § 27 odst. 2 o. s. ř.

28. Plné moci odvolateli předložené byly uděleny výslovně v režimu § 21 odst. 1 písm. b) o. s. ř. Jde o zvláštní povahu zastoupení týkající výlučně právnických osob. Zaměstnanec může jednat za právnickou osobou, která jej zaměstnává; o tento případ se však u odvolatelů (jsou fyzické osoby) nejedná. Odvolací soud proto v rámci jednání vyslovil nepřípustnost takového zastoupení, aniž by v tomto směru vydával rozhodnutí. K takovémuto zastoupení soud totiž nepřihlíží a jedná přímo s účastníkem řízení, neboť nelze připustit zastoupení, které se příčí kogentnímu ustanovení občanského soudního řádu.

29. Odvolatelé v průběhu odvolacího řízení podáním ze dne 8. listopadu 2022 navrhli „řízení přerušit pro vyřešení předběžné otázky, která má ve věci zásadní význam a předestřenou otázku střetu zájmu jednatele [Anonymizováno] se zájmy zastoupení společnosti vyloučit k samostatnému projednání.“ 30. Odvolatelé blíže nespecifikují, zda a jaké konkrétní řízení, v němž je řešena otázka, která může mít význam pro rozhodnutí soudu, probíhá (§ 109 odst. 1, 2 o. s. ř.). Zcela pak pomíjejí, že jimi předestřenou otázku týkající se zastupování společnosti, lze vyřešit v rámci daného řízení, aniž by soud předmětné řízení přerušoval a uvedenou otázku vyloučil k samostatnému projednání. K takovémuto postupu nejsou splněny podmínky dané příslušnými procesními předpisy.

31. Odvolací soud považuje vznesenou námitku nemožnosti zastoupení společnosti jejím jednatelem [Anonymizováno] (a potažmo s tím souvisejícím udělením plné moci pro zastupování společnosti v daném řízení zvoleným advokátem) za účelovou ve snaze oddálit rozhodnutí odvolacího soudu o jimi podaném odvolání. S touto námitkou odvolatelé přicházejí až v průběhu odvolacího řízení, resp. v den nařízeného prvního jednání u odvolacího soudu. Avšak již v návrhu uváděli, že [Anonymizováno] bez souhlasu společníků převádí na svůj účet finanční prostředky, ze kterých platí úvěr společnosti, polemizovali o správnosti či nesprávnosti vedení účetnictví společnosti a zaúčtování některých plateb, z čehož dovozovali, že se uvedený jednatel společnosti dopustil trestného činu krácení daně a podvodu (o čemž informovali příslušné orgány činné v trestním řízení). Tyto skutečnosti uváděli na podporu svého tvrzení o tom, že napadená usnesení jsou v rozporu s dobrými mravy; zastoupení společnosti v daném řízení nijak nezpochybňovali.

32. Z obsahu spisu se podává, že společnost se mj. vyjádřila obecně k poměrům společnosti, k jejímu založení a vztahům mezi některými společníky, jakož i k investicím do společnosti, k poskytnutému úvěru a jeho splácení, když zdůraznila, že banka poskytla dlužníkům úvěr za účelem poskytnutí půjčky společnosti na úhradu části kupní ceny penzionu, k vedení účetnictví, rovněž k převádění peněz na soukromý účet uvedeného jednatele a k polemice o ne/správnosti zaúčtování některých plateb. Doložila kupní smlouvu o převodu nemovitostí na společnost ze dne 29. srpna 2013 za celkovou kupní cenu 10 800 000 Kč, jakož i smlouvu o úvěru č. [Anonymizováno] ze dne 20. srpna 2013 uzavřenou mezi [Anonymizováno] a manžely [Anonymizováno]. Úvěr ve výši 3 500 000 Kč byl poskytnut za účelem poskytnutí půjčky společnosti na úhradu části kupní ceny nemovitosti nabývané společností.

33. Ze spisu je rovněž zřejmé, že oddělením hospodářské kriminality Územního odboru [adresa] vede prověřování možného protiprávního jednání týkajícího se přečinu zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění dle § 254 odst. 1 tr. zákoníku a zločinu zpronevěry dle 209 odst. 1 písm. d) tr. zákoníku, ze kterého jsou podezřelí jednatelé společnosti [Anonymizováno] a navrhovatelka a).

34. Odvolatelé svá tvrzení o nemožnosti jednatele [Anonymizováno] jednat v daném řízení za společnost nijak nedokládají, tato tvrzení zůstala v rovině neosvědčených a neprokázaných tvrzení, když poukaz na možné jeho protiprávní jednání v rovině trestně právní je pro dané zcela irelevantní. Výhrady směřují zejména k hospodaření společnosti, příp. porušování povinností jednatele jednat s péčí řádného hospodáře, nesouvisejí tak se zastupováním společnosti v nadepsaném řízení. Tyto tvrzené skutečnosti s napadenou valnou hromadou nesouvisejí, když je třeba mít na zřeteli, že společnost má kromě uvedeného [Anonymizováno] i dalších 6 jednatelů, kdy jednatelé společnosti za společnost jednají každý samostatně.

35. Mají-li společníci podezření, že jednatel porušuje své povinnosti, nepostupuje s péčí řádného hospodáře, porušuje princip loajality vůči společnosti, je třeba k jejich nápravě zvolit jiné právní prostředky. V této souvislosti je namístě dodat, že člen statutárního orgánu společnosti je povinen jednat v souladu se zájmy společnosti a plnit své povinnosti s péčí řádného hospodáře (§ 159 odst. 1 o. z.). Důsledkem porušení této povinností může být hmotněprávní odpovědnost (např. podle § 53, § 66 odst. 2, § 68, § 324 odst. 3, § 368 odst. 3, § 545 odst. 2 z. o. k., § 159 odst. 3 o. z.), jakož i vznik trestněprávní odpovědnosti podle § 220 a § 221 trestního zákona, upravujících porušení povinností při správě cizího majetku. Zbývá dodat, že zjevné nepřekonatelné rozpory mezi společníky společnosti vyústily v podání návrhu na zahájení řízení o zrušení společnosti s likvidací (návrh podali odvolatelé), řízení je vedeno u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 36 Cm 9/2018. V řízení o vyslovení neplatnosti valné hromady, která nepřijala žádná usnesení týkající se výše uvedených otázek, však není dán prostor k jejich vyřešení. K řešení odvolateli předestřených otázek pak slouží odlišná řízení.

36. Odvolací soud nemá v poměrech projednávané věci pochybnosti o tom, kdo je osobou oprávněnou za společnost jednat, spory mezi společníky nemají na tuto otázku žádný vliv. Společnost je tak v daném řízení řádně zastoupena na základě udělené plné moci, konstrukce odvolatelů o nemožnosti zastoupení dle § 21 odst. 4 o. s. ř. neobstojí, nadto z obsahu spisu ani žádné relevantní skutečnosti pro případnou aplikaci uvedeného ustanovení nevyplývají. Podmínky pro ustanovení procesního opatrovníka společnosti dle § 29 odst. 2 o. s. ř. pro dané řízení splněny nejsou.

37. Požadované přerušení odvolacího řízení není vhodným a hospodárným opatřením, podmínky pro postup dle § 109 o. s. ř. odvolací soud neshledal.

38. Odvolací soud, jak bylo výše uvedeno, jednání odročil na 8. listopadu 2022. V den jednání odvolatelé odvolacímu soudu zaslali žádost o odročení jednání z důvodu jejich zdravotní indispozice. Odvolatelé a) i b) jsou v pracovní neschopnosti; odvolatel b) je objednán „dnes“ znovu akutně k lékaři. K této žádosti byly doloženy průkaz práce neschopného pojištěnce – odvolatelky a) - vystavený dne 7. listopadu 2022 praktickým lékařem a ambulantní zpráva ze dne 7. listopadu 2022 týkající se ošetření odvolatele b) pro bolest zad v bederně-křížové krajině. Odvolací soud jednání, jehož se zúčastnil právní zástupce společnosti a tlumočník, odročil na 28. listopadu 2022 v 15 hodin. Z technických důvodů – kolize nařízeného jednání na uvedený den v tutéž hodinu - bylo jednání přeloženo na 29. listopadu 2022 v 15 hodin. Odvolatelům bylo předvolání k jednání doručeno řádně a včas doručeno. Odvolatelé dne 29. listopadu 2022 v den nařízeného jednání, několik málo hodin před jeho zahájením (cca 3 hodiny) opětovně požádali o odročení jednání s tím, že pracovní neschopnost odvolatelky a) nadále trvá a odvolatel b) je v pracovní neschopnosti od 26. listopadu 2022 (dle průkazu práce neschopného pojištěnce). V této žádosti odvolatelé opětovně vznášejí své námitky k procesnímu postupu odvolacího soudu, opakují svou argumentaci týkající se věci samé a přinášejí další procesní návrhy.

39. Odvolací soud z níže uvedených důvodů jednal v nepřítomnosti odvolatelů, maje za to, že pro tento postup byly splněny zákonem stanovené podmínky (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).

40. Byť je možnost účastnit se jednání jedním ze základních procesních práv účastníka řízení, které mu umožňuje případné aktivní uplatnění dalších jeho procesních práv a povinností přímo při jednání soudu, je třeba zdůraznit, že se nejedná o oprávnění bezbřehé. Soud může věc projednat a rozhodnout i v nepřítomnosti účastníka (§ 101 odst. 3 o. s. ř.), a to jen tehdy, byl-li účastník, který se nedostavil, řádně předvolán a nepožádal-li včas z důležitého důvodu o odročení jednání.

41. Otázku včasnosti a důvodnosti omluvy, resp. důležitosti důvodu, pro který účastník řízení žádá o odročení jednání, je nutno posuzovat s přihlédnutím ke všem okolnostem konkrétního případu a k dosavadnímu chování účastníka v řízení. I když účastník řízení uvádí důvod jinak způsobilý vést k závěru o odročení jednání (v tomto případě zdravotní neschopnost), není soud vždy povinen takový důvod akceptovat, a to zejména tehdy, není-li využíván v souladu se smyslem a účelem ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř., ale k záměrným procesním obstrukcím, sledujícím především bezdůvodné protahování soudního řízení a zvyšování nákladů s tím spojených (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. srpna 2008, sp. zn. 21 Cdo 3358/2007, či usnesení Ústavního soudu ze dne 8. dubna 2009, sp. zn. II. ÚS 2778/08). Jinak řečeno, nelze paušalizovat, že každá zdravotní indispozice, resp. pracovní neschopnost účastníka řízení znamená vždy omluvitelný a důležitý důvod k jeho nepřítomnosti při jednání.

42. Odvolací soud v poměrech projednávané věci nepovažuje důvody prezentované odvolateli ohledně nemožnosti účastnit se jednání odvolacího soudu za důležité a omluvitelné. Odvolatelé věrohodně nedoložili, že by jim tvrzené zdravotní obtíže objektivně v účasti na jednání odvolacího soudu bránily, z lékařských zpráv se nepodává, proč by jim neměly umožňovat účast u jednání soudu. Dle ustálené soudní praxe, má-li být jednání z důležitých důvodů odročeno, musí být důvod odročení zásadně i doložen co do jeho existence, aby soud mohl posoudit jeho závažnost, což nebylo odvolateli náležitě splněno (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. července 2000, sp. zn. 25 Cdo 911/2000), přičemž, zkoumá-li soud, zda navrhovatel žádá o odročení jednání z důležitého důvodu, může vycházet jen ze skutečností, které mu jsou známy v době rozhodování o této žádosti [k tomu srov. např. rozhodnutí publikované pod č. C 524 Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu, svazek 6, cit. v např. Odročení soudního jednání a omluva účastníka nebo jeho právního zástupce (J. Spáčil, Bulletin advokacie 2004, 3:12, cit. dále též v Aspi), kde jsou shrnovány ustálené závěry soudní praxe k této otázce]. Zbývá dodat, že požádá-li účastník o odročení jednání, není soud povinen jej o svém odmítavém stanovisku k takové žádosti uvědomovat; je věcí takového účastníka řízení, aby se o osudu své žádosti informoval (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. prosince 1998, sp. zn. 2 Cdon 2078/97).

43. Dlužno dodat, že odvolatelé svou neúčast při jednání opakovaně omlouvají několik málo hodin před zahájením jednání. Jejich omluvu v daném případě tak nelze považovat ani za včasnou, když jim skutečnosti týkající se jimi tvrzené zdravotní indispozice musely být známy, a také byly, jak se podává z jejich žádosti, dříve než v den jednání odvolacího soudu, nejednalo se o náhlou či akutní zdravotní indispozici. Vzhledem k obsahu jejich žádostí, které se mj. týkají jak důvodů neplatnosti napadených usnesení valné hromady společnosti, tak procesních námitek a výhrad k postupu odvolacího soudu, má odvolací soud za to, že tomuto jejich jednání nelze poskytnout ochrany. Odvolací soud je vzhledem k průběhu celého řízení považuje za ryze účelové ve snaze oddálit rozhodnutí o jimi podaném odvolání, o čemž svědčí rovněž skutečnost, že v každém svém dalším podání odvolatelé uplatňují nové procesní návrhy, které však nedostatečně odůvodňují a jejich naléhavost a potřebu nijak nedokládají. Přičemž je třeba zdůraznit, že odvolatelé možnosti nechat se zastoupit v daném řízení právním zástupcem (tak jak avizovali při jednání dne 18. října 2022) nevyužili, a pakliže měli za to, že jejich zastoupení (i přes poučení odvolacího soudu) je přípustné, jak argumentují ve všech svých podáních, je s podivem, že se k jednání jejich zástupci nedostavili.

44. Odvolací soud se proto zabýval věcnou správností usnesení soudu prvního stupně. Přezkoumal napadené usnesení, jakož i postup soudu prvního stupně jeho vydání předcházející, a neshledal odvolání důvodným.

45. Podle § 191 odst. 1 z. o. k. každý společník, jednatel, člen dozorčí rady, je-li zřízena, nebo likvidátor se může v mezích tohoto ustanovení dovolávat neplatnosti usnesení valné hromady podle ustanovení občanského zákoníku o neplatnosti usnesení členské schůze spolku pro rozpor s právními předpisy nebo společenskou smlouvou. Bylo-li rozhodnuto mimo valnou hromadu nebo bylo-li rozhodnutí valné hromady přijato dodatečně, právo podat návrh zanikne uplynutím 3 měsíců ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl nebo mohl dozvědět o přijetí rozhodnutí podle § 174 odst. 3 nebo § 177, nejdéle však uplynutím 1 roku od přijetí tohoto rozhodnutí. Totéž platí, rozhodl-li v působnosti valné hromady jediný společník.

46. Podle § 192 odst. 2 z. o. k. neplatnosti usnesení valné hromady se společník nemůže dovolávat, nebyl-li proti usnesení valné hromady podán protest, ledaže nebyl podaný protest zapsán chybou zapisovatele nebo předsedy valné hromady nebo navrhovatel nebyl na valné hromadě přítomen, případně důvody pro neplatnost usnesení valné hromady nebylo možné na této valné hromadě zjistit.

47. Odvolací soud vychází ze skutkových zjištění soudu prvního stupně, která mají oporu v provedeném dokazování, s těmito se ztotožňuje, na skutkové i právní závěry soudu prvního stupně pro stručnost odkazuje (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. února 2022, sp. zn. 27 Cdo 2288/2021, usnesení ze dne 22. září 2011, sp. zn. 29 Cdo 2960/2011, usnesení ze dne 16. listopadu 2011, sp. zn. 29 Cdo 3450/2011, či usnesení téhož soudu ze dne 4. května 2004, sp. zn. 29 Odo 257/2002, jež jsou přístupná shodně jako další citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu na webových stránkách www.nsoud.cz).

48. Nutno připomenout, že soud před tím, než přistoupí k samotnému přezkumu napadeného usnesení valné hromady, musí posoudit, zda byl návrh na zahájení řízení podán včas a osobou k tomu aktivně legitimovanou. Soud zkoumá, zda byl proti napadenému usnesení podán protest, když odůvodnění protestu představuje limity soudního přezkumu napadeného rozhodnutí valné hromady. Při existenci výjimky z podání protestu zkoumá, zda důvody neúčasti společníka na valné hromadě, jejíž neplatnosti se dovolává, byly závažné. Teprve při splnění těchto základních podmínek se může soud věcně zabývat námitkami směřujícími proti platnosti napadeného usnesení valné hromady.

49. Prekluzivní lhůta k podání návrhu podle § 259 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) ve spojení s § 191 odst. 1 z. o. k. se vztahuje nejen na okruh usnesení, jež jsou napadána, nýbrž i na důvody, z jakých tak navrhovatel činí. K tomu srov. např. Štenglová, I., Havel, B., Cileček, F., KUHN, P., Šuk, P. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. 3. vydání. Praha: C. H. Beck 2020, 762 s., jakož i usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 11. června 2021, sp. zn. 7 Cmo 259/2018, ze dne 22. září 2021, sp. zn. 7 Cmo 24/2021, ze dne 17. ledna 2022, sp. zn. 14 Cmo 124/2020, 14 Cmo 234/2021 či ze dne 21. března 2022, sp. zn. 14 Cmo 66/2021. Odvolací soud v poměrech projednávané věci nemá důvod se od tam prezentovaných závěrů odchýlit.

50. Napadená valná hromada se konala dne 8. ledna 2018. Tříměsíční prekluzivní lhůta pro podání návrhu na vyslovení neplatnosti přijatých usnesení valné hromady (která je lhůtou subjektivní) uplynula dne 8. dubna 2018. Navrhovatelé v této lhůtě návrh na zahájení řízení podali. Jako důvod neplatnosti usnesení valné hromady vymezili, jak je výše uvedeno, že valná hromada nebyla svolána oprávněnou osobou, že bod 4 programu - souhlas s převodem podílu nebyl doplněn návrhem smlouvy o převodu podílu a že přijatá rozhodnutí jsou v rozporu s dobrými mravy poukazem na převody finančních prostředků na soukromý účet jednoho ze společníků krácením daně. Tyto důvody pro vyslovení neplatnosti valné hromady tak byly uplatněny v prekluzivní lhůtě.

51. Zbývající důvody vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, specifikované v podání ze dne 15. června 2021, tj. že navrhovatelce c) nebyla pozvánka na valnou hromadu řádně doručena, že o odvolání jednatelů (bod 3 programu), i změně společenské smlouvy (bod 7 programu) bylo rozhodnuto bez souhlasu všech společníků, jakož i důvody uvedené v reakci na výzvu odvolacího soudu (absence odůvodnění v pozvánce uvedených usnesení navrhovaných k přijetí a nevhodnost místa konání valné hromady), byly navrhovateli uplatněny až po uplynutí prekluzivní lhůty. Již jen z tohoto důvodu bylo nadbytečné zabývat se věcným posouzením neplatnosti usnesení valné hromady z takto uplatněných důvodů; sama tato skutečnost je důvodem pro zamítnutí podaného návrhu.

52. Navrhovatelé jsou společníky a zároveň jednateli společnosti, tudíž právo podat předmětný návrh jim svědčí, avšak za současného splnění podmínek vymezených shora citovanými ustanoveními (§ 191 a § 192 odst. 2 z. o. k.).

53. Jak správně uvedl soud prvního stupně dovolání se neplatnosti usnesení valné hromady u soudu je obsahově vázáno na důvody uplatněné (lhostejno zda navrhovatelem či jinou oprávněnou osobou) formou protestu. Výjimku z tohoto obecného pravidla přestavuje u společníka na valné hromadě nepřítomného situace, kdy se jednání valné hromady nemohl zúčastnit z vážných omluvitelných důvodů. Rozhodovací praxe soudů se na základě konstantní judikatury Nejvyššího soudu ustálila na tom, že společník (akcionář), který se valné hromady neúčastnil, se nemůže dovolávat vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, aniž k tomu měl vážné omluvitelné důvody /za mnohá rozhodnutí např. usnesení ze dne 27. března 2019, sp. zn. 27 Cdo 3885/2217, uveřejněné pod číslem 9/2020 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní (dále jen „R 9/2020“), usnesení ze dne 17. prosince 2019, sp. zn. 27 Cdo 787/2018, usnesení ze dne 9. března 2021, sp. zn. 27 Cdo 1745/2019 či usnesení ze dne 23. prosince 2021, sp. zn. 27 Cdo 1526/2021/.

54. Odvolací soud proto doplnil dokazování k posouzení otázky, zda se navrhovatelé valné hromady nezúčastnili z omluvitelných důvodů a vyzval navrhovatele usnesením ze dne 24. března 2022, č. j. 14 Cmo 24/2022-345, k objasnění důvodů, pro které se napadené valné hromady nezúčastnili, tak aby mohl posoudit jejich závažnost a omluvitelnost. V této souvislosti provedl potřebné dokazování sdělením obsahu návrhu na zrušení společnosti s likvidací, obsahujícího rovněž návrh na nařízení předběžného opatření, jakož i návrhem na vklad nájemní smlouvy do katastru nemovitostí ze dne 8. ledna 2018; další navržené důkazy pro nadbytečnost zamítl.

55. Řízení o zrušení společnosti s likvidací bylo zahájeno 8. ledna 2018 a je vedeno soudem prvního stupně pod sp. zn. 36 Cm 9/2018. Z obsahu návrhu /podaného shodně navrhovateli a) až c)/, obsahujícího rovněž návrh na nařízení předběžného opatření, aby se „žalovaní“ (tj. společnost a zbývající společníci) zdrželi zásahů do struktury společnosti, se podávají pouze skutečnosti týkající se důvodů pro zrušení společnosti s likvidací pro nepřekonatelné rozpory mezi společníky. Žádné skutečnosti týkající se v nadepsaném řízení napadené valné hromady se z tohoto podání nepodávají; ani navrhovateli zmiňovaný protest proti usnesení valné hromady zde uveden není. Z návrhu na vklad nájemní smlouvy do katastru nemovitostí vyplývá, že jej dne 8. ledna 2018 za společnost podal navrhovatel b).

56. Odvolací soud má za to, že pro neúčast navrhovatelů na valné hromadě nebyly vážné omluvitelné důvody. Tvrzení týkající se jejich neúčasti na valné hromadě z důvodu kolize se dny pravoslavných vánočních svátků dle odvolacího soudu neobstojí, byť lze samozřejmě Vánoce v pravoslavném náboženství považovat za jeden nevýznamnějších církevních svátků. Pravoslavné Vánoce (§ 121 o. s. ř.) podléhají tradičnímu Juliánskému kalendáři, slaví se 6. a 7. ledna, nikoliv 8. ledna, kdy se konala valná hromada. Rovněž nelze přehlédnout, že navrhovatel b) v den konání valné hromady byl činný, lze mít důvodně za to, že podepisoval za společnost výše uvedené listiny.

57. A ani ostatní skutečnosti odvolateli uváděné k jejich neúčasti na valné hromadě nemohou obstát. Nejde totiž o závažné důvody, jimiž lze omluvit jejich neúčast na valné hromadě, ale týkají se důvodů, pro něž může být (jsou-li uplatněny včas v zákonem stanovené prekluzivní lhůtě) vyslovena neplatnost usnesení valné hromady. Tyto další odvolateli uvedené důvody se totiž týkají jednak procesu svolání valné hromady, tj. nedoručení pozvánky navrhovatelce c), nevhodnosti místa konání valné hromady, tak výhrad k obsahu samotné pozvánky, která dle odvolatelů neobsahovala odůvodnění návrhů jednotlivých usnesení, která měla být valnou hromadou přijata (zde však odvolatelé zcela pomíjejí, že je posuzována platnost usnesení valné hromady společnosti s ručením omezeným a nikoliv akciové společnosti), jakož i podání protestu navrhovateli a) a b) sdělenými způsoby, které považují za možné.

58. Jelikož se navrhovatelé valné hromady nezúčastnili bez vážných omluvitelných důvodů, je namístě posoudit, zda byl proti napadenému usnesení podán řádný protest. Dle ustálené judikatury platí, že společník, bez ohledu na to, zda byl na valné hromadě přítomen, se může dovolávat neplatnosti usnesení valné hromady pouze z důvodů uplatněných (lhostejno zda jím samotným či jinou oprávněnou osobou) formou protestu. V posouzení odvolateli tvrzeného podaného protestu odvolací soud přisvědčuje závěrům soudu prvního stupně.

59. Přičemž podmínku podat protest proti usnesení valné hromady pro dovolání se vyslovení jejich neplatnosti je třeba vztáhnout na každého společníka, bez ohledu na to, zda je zároveň i jednatelem společnosti. Společník společnosti, jenž je zároveň jednatelem této společnosti, aby se mohl úspěšně dovolat neplatnosti usnesení valné hromady, musí jako ostatní společníci proti napadeným rozhodnutím valné hromady protestovat. Oprávnění nepodat protest dle odvolacího soudu dopadá toliko na osoby, jež jsou výlučně v postavení jednatele, člena dozorčí rady, či likvidátora. Opačný výklad by vedl k nedůvodné diskriminaci ostatních společníků, jimž postavení uvedených osob nesvědčí. Shodný závěr vyjádřil Vrchní soud v Praze v usnesení ze dne 24. září 2018, sp. zn. 14 Cmo 198/2017, ze dne 11. prosince 2018, sp. zn. 14 Cmo 42/2017, ze dne 21. května 2020, sp. zn. 7 Cmo 144/2019 a ze dne 10. května 2021, č. j. 14 Cmo 183/2020. Přičemž je nutno dodat, že uvedený právní závěr odvolacího soudu byl podpořen i Nejvyšším soudem, který v usnesení ze dne 23. března 2022, sp. zn. 27 Cdo 3364/2020 (na něž odvolatelé poukazují), uzavřel, že „Společníku, jenž zastává funkci jednatele, svědčí – tak jako jiným společníkům - právo podat návrh podle § 191 z. o. k. toliko z důvodů, které byly uplatněny formou protestu (§ 192 odst. 2 a 3 z. o. k., ve znění účinném do 31. 12. 2020), popř. pro něž platí některá z výjimek upravených v posledně označeném ustanovení, a to bez ohledu na to, jaké usnesení valené hromady (a z jakých důvodů) je napadáno.“ 60. Protest se zpravidla podává na valné hromadě, jak nepřímo vyplývá z dikce citovaného ustanovení § 192 odst. 2 z. o. k., jež počítá se zaznamenáním protestu do zápisu z valné hromady. Protest podaný společníkem na valné hromadě může být podán písemně i ústně, neboť jeho obsah se zpravidla zaznamená do zápisu z valné hromady, jak vyplývá z § 189 odst. 1 písm. f) z. o. k. Pouze na tento případ, kdy je přímo na valné hromadě podán protest ústní formou a není řádně zaznamenán, se vztahuje § 192 odst. 2, 3 z. o. k., na který odvolatelé poukazují.

61. Nicméně s ohledem na smysl a účel institutu protestu, především pak jeho preventivní funkci (umožňuje, aby valná hromada reagovala na výhrady společníka, a je-li to možné, aby napravila vady, pro které by soud mohl následně vyslovit neplatnost usnesení valné hromady přijatých na zasedání valné hromady), nelze bez dalšího vyloučit podání protestu společníkem již v době po svolání valné hromady, ještě před jejím konáním. K akceptaci protestu podaného předem lze poukázat např. na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. října 2020, sp. zn. 27 Cdo 927/2020, z rozhodovací praxe odvolacího soudu na usnesení sp. zn. 7 Cmo 365/2020 nebo usnesení sp. zn. 14 Cmo 127/2021. Avšak podání protestu před valnou hromadou nelze považovat za zcela běžné uplatnění výhrad společníka s usneseními, o nichž má valná hromada rozhodovat. Podaným protestem společník vyjadřuje svůj nesouhlas s rozhodnutím valné hromady, a tudíž by mělo být společnosti, jakož i jejím ostatním společníkům, v takovém případě zcela zřejmé, jaké námitky a výhrady společník uplatňuje, aby měli možnost a prostor tyto posoudit, zvážit další postup a reakci na tyto námitky, zejména pak v situaci, kdy se společník nehodlá valné hromady zúčastnit. Na formu protestu podaného před valnou hromadou je tak nutno klást vyšší požadavky než na protest uplatněný přímo na valné hromadě (kde lze podat jak ústně, tak písemně). Písemná forma takového protestu je proto žádoucí, vycházeje z § 189 odst. 2 z. o. k. per anallogiam, když protest podaný před konáním valné hromady lze považovat za návrh společníka svého druhu a je tak listinou, která má být k zápisu z valné hromady přiložena, neboť obsahuje významné důležité skutečnosti týkající se samotné valné hromady, právě i pro případ, kdy se některý ze společníků dovolá neplatnosti usnesení valné hromady s odkazem na takto učiněný protest. Protest je třeba adresovat společnosti.

62. Nelze rovněž pominout, že protest musí být určitý a srozumitelný (k náležitostem protestu srov. např. výše uvedené R 9/2020, usnesení ze dne 17. prosince 2019, sp. zn. 27 Cdo 787/2018, jakož i usnesení ze dne 20. listopadu 2019, sp. zn. 27 Cdo 2363/2019, či usnesení ze dne 14. října 2020, sp. zn. 27 Cdo 927/2020, jakož i rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. října 2017, sp. zn. 29 Cdo 61/2017, uveřejněný pod číslem 4/2019 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní). V protestu je třeba uvést konkrétní, určité, srozumitelné skutkové okolnosti, pro něž s navrhovaným usnesením valné hromady společník, který vznáší protest, nesouhlasí. Musí tedy alespoň stručně vymezit důvody, pro které má za to, že určité usnesení valné hromady odporuje právním předpisům či stanovám společnosti. Jinak řečeno, aby bylo možné učinit spolehlivý závěr o tom, zda protest splňuje kritéria určitosti, není možné připustit jeho podání formou telefonátu, kde není dána jistota o jeho přesném a nezaměnitelném obsahu; opačné řešení by dle odvolacího soudu odporovalo účelu a smyslu právní úpravy institutu protestu.

63. V poměrech projednávané věci je evidentní, že řádný určitý a srozumitelný protest podán nebyl. Pouhé sdělení navrhovatelů společnosti (emailem z 8. ledna 2018), že byl podán návrh na zrušení společnosti včetně návrhu na nařízení předběžného opatření, bez bližšího upřesnění, nelze považovat za řádný protest proti usnesením valné hromady. Z tohoto obecného sdělení ani není možné žádné skutečnosti o případném protestu, jenž by mohl být obsažen v uvedených návrzích, dovodit. Jediné, co z obsahu uvedeného vyplývá, je, že byly podány tam specifikované návrhy, které však nebyly ani přílohou uvedeného emailu. A ani ze samotného návrhu na zrušení společnosti s likvidací (jehož součástí je zmiňovaný návrh na nařízení předběžného opatření) nelze tvrzený podaný protest (natož jeho obsah) dovodit. Uvedený návrh žádné takové skutečnosti, které by vyhovovaly požadavkům určitosti a srozumitelnosti podaného protestu, neobsahuje. Protest učiněný telefonicky připustit nelze, nadto je třeba dodat, že obsah protestu tvrzen nebyl.

64. Vzhledem k výše uvedenému odvolací soud uzavírá, že odvolací argumentace navrhovatelů není případná; jejich námitky jsou liché. Odvolatelé zcela pomíjejí, že důvody neplatnosti valné hromady specifikované v podání ze dne 15. června 2021 a v průběhu odvolacího řízení byly uplatněny opožděně, po uplynutí prekluzivní lhůty. Sama tato skutečnost je důvodem pro zamítnutí podaného návrhu. Odvolatelé se valné hromady nezúčastnili bez vážných omluvitelných důvodů, řádný protest proti přijatým usnesením nebyl podán, navrhovatelé tudíž nejsou k podání předmětného návrhu aktivně legitimováni.

65. Pouze pro úplnost odvolací soud dodává, že z ustálené soudní judikatury je zřejmé, že pochybení při svolání valné hromady mohou být důvodem pro případné vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady (přijatých na vadně svolaném zasedání), nikoliv však pro závěr o tom, že se na ně hledí jako by nebyla přijata (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. listopadu 2019, sp. zn. 27 Cdo 1407/2019). Patří mezi ně svolání valné hromady osobou, jež k tomu nebyla oprávněna, vady pozvánky, nedodržení lhůty pro svolání valné hromady, vady při doručování pozvánky společníkům či jednání v rozporu s účelem právní úpravy svolání valné hromady (viz usnesení Nejvyšší soudu ze dne 3. února 2009, sp. zn. 29 Cdo 4223/2007, ze dne 25. září 2001, sp. zn. 29 Odo 155/2001, ze dne 29. července 2009, sp. zn. 29 Cdo 590/2009, ze dne 26. června 2018, sp. zn. 27 Cdo 1725/2017, či ze dne 22. dubna 2008, sp. zn. 29 Cdo 3469/2008).

66. Odvolací soud proto usnesení soudu prvního stupně podle § 219 o. s. ř. jako věcně správné potvrdil, včetně závislého výroku o nákladech řízení, který má oporu ve spise.

67. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. za situace, kdy odvolatelé nebyli s odvoláním ve věci samé úspěšní. Úspěšné společnosti náleží odměna za právní zastoupení dle § 9 odst. 4 písm. c), § 11 odst. 1 písm. g), k) advokátního tarifu za 5 úkonů právní služby (vyjádření k podanému odvolání, reakce na podání odvolatelů týkající se jejich neúčasti na valné hromadě, účast při jednání před odvolacím soudem dne 18. října 2022, 8. listopadu 2022 a dne 29. listopadu 2022) po 3 100 Kč, dle § 13 odst. 4 uvedené vyhlášky 5 režijních paušálů po 300 Kč; dále dle § 14 advokátního tarifu náhrada za zmeškaný čas ve výši 2 100 Kč (21 půlhodin po 100 Kč) a cestovní výdaje dle § 13 odst. 1 advokátního tarifu ve výši 6 257 Kč (3x cesta [Anonymizováno] a zpět, celkem 870 km, při průměrné spotřebě benzinu 5,6 l na 100 km, ceně benzinu 44,50 Kč/l a sazbě základní náhrady za používání silničních motorových vozidel ve výši 4,70 Kč za 1 km v souladu s vyhláškou č. 116/2022 Sb.), navýšené dle § 137 odst. 3 o. s. ř. o DPH. Náklady odvolacího řízení činí celkem 30 682 Kč.

Poučení